Archiv Včelařské konference

Vážený příteli,
nevím přesně, kde jsem popisoval jak obsluhuji svá včelstva, ale ve zkratce:
První zkušenosti s rámkovou mírou 448 (Langstroth) jsem udělal na rámku vysokém 285mm. Nástavek standardně na deset rámků. Pro velkou váhu nástavku, ale i jednotlivých rámků jsem přešel na standard 232mm. Ale i tento nástavek je jako medník velice těžký ( i přes to, že používám sílu úlové stěny ¾“ – 19mm.) Po čase testování jsem zvolil pro plodiště dva nástavky rámků 232mm a jako medník nástavky s rámky 137mm v počtu podle potřeby. S touto konfigurací jsem nadmíru spokojen. Z mé strany vidím výhodu děleného plodiště sestaveného z dvou nástavků v rychlé kontrole rojové nálady bez nutnosti manipulovat s rámky. Vrchní nástavek se pouze nakloní a případné matečníky signalizující rojovou náladu jsou vidět. Medníky s rámky 137mm, jsou-li plné, jsou asi horní hranice pro rutinní obsluhu většího počtu včelstev. Meníky s vyšším rámkem jsou již příliš těžké. Určitý kompromis je rámek 159mm, který je možné použít i jako plodištní v nízkonástavkovém systému. Navíc je v současné době dodává firma VEMAT-CZ, s.r.o. za bezkonkurenční cenu včetně doplňků.
Zásah v předjaří spočívá ve vložení dvou stavebních rámků do druhého nástavku. Je pro ně místo po dvourámkovém krmítku, které bylo po zakrmení před fumigací vyjmuto. Stavební rámky vkládám na pozici 2 a 9. Vodu do úlů nedávám. Při nástupu snůšky nasazuji medníky s panenskými plásty. Mateří mřížku nepoužívám. Respektive používám jen k izolaci trubců pro inseminaci.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: V případě, že se Vám začínají ozývat záda, je na zvážení používání nástavků na třináct rámků 39x30cm.

Myslím že jste to již asi před měsícem psal.
nyní Ing. P Holub píše o zavřených očkách a dnu v Moderním Včelaři 1/2010.

Já mám vítr a i kdybych ho neměl tak bych stejně zavíral.

Můj jediný chabý argument může být že dutina ve stromě dno také má. Krmím asi 22 kg a spotřebu mam podle průběhu zimy ale myslím že velkou. Plesnivé plásty nemám, někdy zplesníví pyl.

Proto se vás tímto ptám na zkušenosti a důvody proč otevřená očka a dno.?
Kolik krmíte?

J.B.

Kdy je nejvodnější doba k přeložení včelek do nového úlu? předem děkuji za odpověď.

Se včelstvem je to tak jako s vašemi plícemi včetně hrtanu mandlemi a nosem dohromady. Jak píší nyní v knize fenomenální včely - včelstvo = superorganizmus.
Vy, když se nadechnete, vzduch se postupně cestou do plic ohřeje a získá relativní vlhkost odparem vody ze sliznic, zpětně teplo a vlhkost odevzdává. Teplota a vlhkost uvnitř plic je úplně stejná, jako v tom plodišti, kde je otevřený plod. To je schopen chomáč spolu s plásty také docílit, jen má odlišný mechanismus proudění vzduchu. I když jsou včely v suboptimálních podmínkách, dokáží nepřízni vzdorovat, v krajním případě přestanou plodovat a sleví na teplotě 10 st.C.
Otevřené zasítované dno včelstvo neohrozí, ale ani mu nepomůže, pomůže jen včelaři, že mu neplesniví uskladněné souše, které by tam to včelstvo přirozeně nemělo. Stále je to ale lepší situace, než některé pokusy o provětrávání zdola přes trůpek. Včelstvo především hospodaří s vodou (teplo dodá spolehlivě med, pokud je) a nadměrné větrání tu vodu odvádí pryč.
To je asi tak, jako když vám vezmou mandle, poškodíte si sliznice a navíc bydlíte v paneláku s interním mikroklima 26 st.C a RH15%v zimě. Bude se vám hodně špatně spát, asi jako těm včelám.
Přeji hezký večer.

Nebude její konec. Povině se dává do nafty v 5% se na ní jezdí a bude hodně dlouho jezdit. Protože řepka je strategická surovina a pěstovat se bude více a více. Pro potravinářský průmysl je to zanedbatelné procento. A tak se nebojím, že nebude snůška z řepky. Horší to bude až se pole zamoří chorobam a řepka neporoste. Toho se zatím nedočkáme. To chytne až generace po nás.

>Proto se vás tímto ptám na zkušenosti a důvody proč otevřená očka a dno.? Kolik krmíte?<
------------------------------------------------------------
Vezmu to od konce. Dokrmuji včelstva, v podmínkách našeho kraje, na konci srpna do asi 15-tého září na přibližně 22 - 25 kg zimních zásob. Kolik mám dát cukru to zjišťuji, nyní již po dva roky, vážením každého včelstva - dříve byla nutná prohlídka. To v době slídění není to pravé ořechové. Některé včelstvo potřebuje 6 kg a některé třeba 15 kg cukru. Dno po celou zimu ponechám uzavřené podložkou. Důvodem je zachycení spadlé měli a také to, že si myslím, že průvan včelám nesvědčí. Ponechávám však otevřená nástavková očka 3 spodní ze čtyřech a zcela otevřené česno. Tudíž, přívod vzduchu je pouze z jedné strany úlu - z přední starny. Důvodem je thermoregulace ve včelstvu. Jestliže si některé včelstvo "myslí", že by vzduchu bylo moc, částečně očka zatmelí. Pokud nejsou včelstva vystavena přímým častým náporům větru, nevadí to. Máte vidět jak vypadají očka v nástavcích kde sedí zimní hrozen při teplotě - 15 st C. Je zcela uzavřen jehličkami ledu ze včelami vydechovaných par. Jakmile se teplota zvedne očka se otevřou - led roztaje. Očka mám otevřená celoročně. Ona manipulace s očky v průběhu zimy, když včely již vytvořily zimní sezení a mají nastaveny podmínky zdárného přezimování včely jen zblbne. Odborně lépe to vysvětlil př. P. Holub.
Dobré a bezestrátové vyzimování. JK

>Kdy je nejvodnější doba k přeložení včelek do nového úlu? předem děkuji za odpověď.<
-----------------------------------------------------------
To je možné v podstatě kdykoli. Avšak, není-li to ausgerechnet nutné, počkal bych na dobu raně kvetoucích ovocných stromů - někdy po polovině dubna. Zatím bych je zbytečně nerušil.
JK

Jak se divat na problem, ktery obcas nastane: vcelstvo sedi dole a nad hlavou o nastavek zasob vis na folii se srazi hodne vody a ta ''prsi'' do vcelstva?

Diky
T.H.

"Kdy je nejvodnější doba k přeložení včelek do nového úlu? předem děkuji za odpověď."
Nebyl stejný dotaz od stejného tazatele už před rokem?
A nebyl v mnoha příspěvcích zodpovězen?

Dobrý den, je možné pro včelařské vybavení pořízené v zahra ničí žádat o dotace? Jak se přepočítávají faktury, které nejsou uvedeny v Kč?

Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod strůpkem.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 07:23:16
> ----------------------------------------
> Jak se divat na problem, ktery obcas nastane: vcelstvo sedi dole a nad hlavou o
> nastavek zasob vis na folii se srazi hodne vody a ta ''prsi'' do vcelstva?
>
> Diky
> T.H.
>
>
>

Nejlépe to zjistíš přímo u poskytovatele dotace

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: dotace na vybaven?
> Datum: 05.3.2010 07:30:28
> ----------------------------------------
> Dobrý den, je možné pro včelařské vybavení pořízené v zahra ničí žádat o
> dotace? Jak se přepočítávají faktury, které nejsou uvedeny v Kč?
>
>
>

Já jem měl letos na sítě na dně stále podložku a přes zimu všechna česna a očka uzavřená. Česno ve dnu a spodních nástavcích proto, protože je mám uzavřeno přes podzim kvůli nebezpečí loupení a očko nahoře proto, protože ptáci si asi zvykli pozdě na podzim nalétávat na česno v nejhořejším nástavku a krmit se tam včelami. Za mrazu se nějací ptáci, asi sýkorky skutečně pokoušeli dostat přes papírovou ucpávku, trochu ji rozklovali, ale skrz se nedostali. Na strůpku jsem přes zimu ponechal krmítko zakryté igelitem, větrání bylo přes netěsnosti v horním nástavku, který je nového zkoušeného typu a jehož zatím neúmyslnou vlastností jsou větší netěsnosti zezadu nástavku. V úle, co jsem se díval přes strůpek, je zatím sucho a včelky spokojeně vegetovaly v krmítku. Momentálně mám otevřeno očko v jednom z prostředních nástavků, až skončí toto ochlazení, budu otvírat nejhořejší nástavek a odstraňovat igelity ze strůpku.
Jinak nějaká včestva letos zimuji taky v zadovácích, tam je větrání zepředu dole otevřeným česnem a zezadu netěsnostmi kolem zadních okýnek, takže tradičně taky v úplném suchu i bez síta.
jestli včelstvo sedí v předjaří dole, nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.

To je možné v podstatě kdykoli. Avšak, není-li to ausgerechnet nutné, počkal bych na dobu raně kvetoucích ovocných stromů - někdy po polovině dubna. Zatím bych je zbytečně nerušil.
JK
Souhlas, stejné doporučení
J.B.

> Od: Pavlik
> Předmět: dotace na vybaven?
> Datum: 05.3.2010 07:30:28
> ----------------------------------------
> Dobrý den, je možné pro včelařské vybavení pořízené v zahra ničí žádat o
> dotace? Jak se přepočítávají faktury, které nejsou uvedeny v Kč?
-------------------------
Co není zakázáno je povoleno.

Takže já jsem nakoupil v cizině (tedy EU, nevím jestli si tohle EU nehlídá, když nám to tady platí:-), no apřepočetl jsme to ofic kurzem v den zapalcení - to je na webu ČNB.

A dotaci jsem dostal.

Karel

"" nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.""

Pane Polášku, to je právě ta otázka dne, zda vlhkost vzniká jako nežádoucí produkt plodování a nebo docela naopak.

Protože včelstva začala plodovat potřebují v úlu udržet vyšší úroven relativní vlhkosti, především v oblasti otevřeného plodu a následkem toho vznikají průvodní jevy - kondenzace na chladných místech, stěnách atd. Včely tuto zkondenzovanou vodu umí využít a zahrnou ji do koloběhu hospodaření s vodou. Přebytky vytečou dnem.
Včely dokážou systém větrání nastavit tmelením otvorů a spár v úlu. Z praxe mám vypozorováno, že zatmelí i spodní příčné provětrání a zadní podmetové víko. Někdy dokonce tmelí i v oblasti česna. Kdyby tedy stály o nějaké intenzívnější větrání, jistě by to nedělaly.

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 4. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701)
Se včelstvem je to tak jako s vašemi plícemi včetně hrtanu mandlemi a nosem dohromady....I když jsou včely v suboptimálních podmínkách, dokáží nepřízni vzdorovat, v krajním případě přestanou plodovat a sleví na teplotě 10 st.C.

J.B.
To co píšete plati v době kdy včelstva plodují od 15.2.


Mám dlouhodobou zkušenost že nejlepší včelstva byla a jsou ta co začnou co nejpozději plodovat, často až po 1. proletu.
(je jich tak však jen asi třetina).
Existuje i zkušenost že mírné, teplé zimy včelstvům vadí
nesedí sevřeně a klidně.
zatím co zimy s nižšími teplotami včelstvům vyhovují lépe.

Mám jednoznačnou zkušenost že do vánoc včely uteplení nepotřebují.
Potřebuje hrozen vysokou vlhkost v období prosinec,leden a první pol. února?
Nedala by se zima rozdelit na dvě poloviny a říci že do 15.2. včelám více vyhovuje vzdušnější, chladnější zimování a po tomto termínu jestliže včelstvo ploduje se situace zásadně mění. Včelstvo pak výrazně nebo výrazněji limituje teplo a vlhkost tedy i ztráty způsobené úlem.
(Myslím si že 8cm polystyrénu ing Smělého nejsou do 15.2. k ničemu a potom teprve mají význam....)
J.B.

Mě jedny zatmelily síto ve dně bylo asi 3 dcm velké úl byl celý ve vnitř sololit izolace 16mm polystyrén a plášť lakolit a očka

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 09:01:09
> ----------------------------------------
> "" nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu
> se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně
> a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.""
>
> Pane Polášku, to je právě ta otázka dne, zda vlhkost vzniká jako nežádoucí
> produkt plodování a nebo docela naopak.
>
> Protože včelstva začala plodovat potřebují v úlu udržet vyšší úroven
> relativní vlhkosti, především v oblasti otevřeného plodu a následkem toho
> vznikají průvodní jevy - kondenzace na chladných místech, stěnách atd.
> Včely tuto zkondenzovanou vodu umí využít a zahrnou ji do koloběhu
> hospodaření s vodou. Přebytky vytečou dnem.
> Včely dokážou systém větrání nastavit tmelením otvorů a spár v úlu. Z praxe
> mám vypozorováno, že zatmelí i spodní příčné provětrání a zadní podmetové
> víko. Někdy dokonce tmelí i v oblasti česna. Kdyby tedy stály o nějaké
> intenzívnější větrání, jistě by to nedělaly.
>
>
>

Já mám z praxe vypozorováno, že včely se rozvíjejí zhruba stejně, když jim na hlavu kape voda a vytéká dole dnem stejně jako když v úlu není po vodě ani památky.
Ale voda nasáklá do stěn snižuje izolační schopnost úlu a voda na povrchu stěn a plástů umožní doslova povlečení toho povrchu kožichem z plísně, voda na zásobách je ředí a umožnuje jejich kvašení a kažení.
Takže směřuju včelstva k tomu, aby uvnitř nic nekapalo a nevytákalo ven. Maximálně aby někde v koutku docházelo k mírnému rosení.

Odpověděl jste si sám, tak to s největší pravděpodobností je. Včelstvo, které neploduje, v chomáči udržuje jen 25 st.C, při plodu 36 st. C. V MV je velice názorný monitoring teplot, na kterém je vidět, jak nastupuje plodování a teplota v chomáči se zvýší a ustálí. S teplotou ruku v ruce stoupá i absolutní vlhkost (relativní stále konstantní - ideál75%)

Jinak, když plodují, včelky musí topit, aby u plodu udržely +35 st C, zatímco venku je v noci třeba -10 st C. A jinak topit nemohou, než že spalují cukry C6H12O6 na oxid uhličitý CO2 a vodní páru H2O. 176 gramů cukrů spálí na 108 gramů vodní páry.

> Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na
> začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod
> strůpkem.
>
> Pepan

jj to zname vsichni a pak zjistime ze pulka lidi to nedela protoze maji pocit ze je to zbytecne :-))

T.H.

Dobrý den. Děkuji panu Přesličkovi za radu.Nástavek s 13 rámky 39x30 je jako plodiště, manipulace s ním je minimální. Úl jsem udělal podle návodu ve Včelařství Apolo13. Děkuji. Hric.

"Maximálně aby někde v koutku docházelo k mírnému rosení."

V MV to zminuji - chladítka. To je asi jediné, co jim dopřeji. Mám zatlučená očka kovovým hustým sítkem, které si mohou podle libosti zatmelit. Zatmelí ho vždy dokonale a na něm, na tom propolisu se sráží voda nebo namrzá led. Vznikne tak vnitřní "napajedlo".
V tom stromě, kde od věků přebývaly se tlouštky zateplení také mění a také vznikají chladná místa a tam ta voda kondenzuje. Díky tomu tam provlhne i stěna, sníží se tepelný odpor a o to studenější a vlhčí to místo zase je.

"cukry C6H12O6 na oxid uhličitý CO2 a vodní páru H2O. 176 gramů cukrů spálí na 108 gramů vodní páry."
Trochu jsem se sekl, 180 gramů cukrů ,z toho 108 gramů vodní páry.
Už mi to zpaměti nejde tak jako dřív...
180 gramů cukrů bude takových 220 gramů zásob, z kila spotřebovaných zásob asi 491 gramů vodní páry....

"Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod strůpkem."
Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....

""kila spotřebovaných zásob asi 491 gramů vodní páry....""
Ted si zkusme dát otázku, zda v některých případech včelstva "vyrábí metabolickou vodu" a teplo je vedlejší produkt.

Celé to mé snažení je o tom, zda bychom se neměli zamyslet nad důležitostí vody ve včelstvu.

P.Holub:
Celé to mé snažení je o tom, zda bychom se neměli zamyslet nad důležitostí vody ve včelstvu.

J.B. : dáváte vodu včelstvům do úlu?

To co píšete plati v době kdy včelstva plodují od 15.2.

Mám dlouhodobou zkušenost že nejlepší včelstva byla a jsou ta co začnou co nejpozději plodovat, často až po 1. proletu.
(je jich tak však jen asi třetina).
Existuje i zkušenost že mírné, teplé zimy včelstvům vadí
nesedí sevřeně a klidně.
zatím co zimy s nižšími teplotami včelstvům vyhovují lépe.

Mám jednoznačnou zkušenost že do vánoc včely uteplení nepotřebují.
Potřebuje hrozen vysokou vlhkost v období prosinec,leden a první pol. února?
Nedala by se zima rozdelit na dvě poloviny a říci že do 15.2. včelám více vyhovuje vzdušnější, chladnější zimování a po tomto termínu jestliže včelstvo ploduje se situace zásadně mění. Včelstvo pak výrazně nebo výrazněji limituje teplo a vlhkost tedy i ztráty způsobené úlem.
(Myslím si že 8cm polystyrénu ing Smělého nejsou do 15.2. k ničemu a potom teprve mají význam....)
J.B.

> Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely
> kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....

Timhle se neustale strasi, nevhodne sezeni rovna se uhyn apod. Dost o tom pochybuju zatim jsem si nenabehl za tech par malo let. Verim, ze prezit je v jejich zajmu a proto jim to neorganizuju. Chce byt dole tak snad vi proc.

Ale nebudu chvalit vyzimovani pred koncem zimy, pockam si a uvidime zda na to budu myslet jeste pristi srpen :-) Mel jsem takovychto temat nejvyssi dulezitosti ci dokonce temat preziti nekolik a vsechno to nejak casem vysumelo :-))

T.H.

"Timhle se neustale strasi, nevhodne sezeni rovna se uhyn apod. Dost o tom pochybuju zatim jsem si nenabehl za tech par malo let. Verim, ze prezit je v jejich zajmu a proto jim to neorganizuju. Chce byt dole tak snad vi proc."
No, já uspořádávám včelstva na podzim už takových 20 let. Na jaře potom automaticky sedí pod strůpkem všechny a nemusím do nich v době rozkvětu první jívy vůbec zasahovat, počkám si, až bude venku víc teplo a až se více rozplodují.

"Píšete že pan Přeslička měl v modernim včelaři článek. Mám časopis od r. 04 a nikde jsem to nenašel. Prosím v kterém čísle? Přes zimu jsem si udělal Dadant 39x30 13 rámků medník 39x17 13rámků studená stavba. Na jaře do něho přeložím včely a uvidíme. Doposud včelařím na míře 39x28 a 39x30, studená stavba. Začali se mě ale ozívat záda, proto uvažuji o dadantu. Dáváte po proletu včelám do úlu vodu? Nebo jak v dadantech postupujete? Děkuji."

Zdravím,kolego.Odpověď na první otázku už tu zazněla,jen něco doplním.Jeden vysoký nástavek dadantu jako plodiště je málo,takže nechávám jako součást plodiště ještě jeden NN,se zaplodovanými plásty z minulých let,jako jakýsi vyrovnávací ventil v době rozvoje i mimo ni(celoročně),jinak tento NN slouží i jako medná komora(také už bylo popsáno),přes zimu je pod vysokým nástavkem,na jaře při jarní snůšce ho přehodím nahoru.Nástavky mám z coulových prken,čepované,bez falců.Každé včelstvo postaví jeden až dva NN mezistěn(10 v nástavku,po vystavění a částečném zanesení zásobami jejich počet zredukuji na 8,jinak v nich začnou některé matky klást,zejména při slabší snůšce).Mřížku používám jen při chovu matek,nebo obměně díla v plodišti.Vodu také nedávám,jen kočovným včelstvům v mezisnůškové přestávce.Při snůšce včelstva"utáhnou" tak 3-4,vyjímečně 5 NN jako medníkové,větší počet je zbytečný,už to neobsadí.Rámek výšky 137 mm se mi zamlouvá pro svoji hmotnost,i tak je plný nástavek přes 10 kg těžký(rekord byl dokonce 14 kg,neuvěřitelné),u plodištních vysokých už je spíše lepší manipulovat s jednotlivými plásty.
Pavel.

Ne, nedávám.

Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 09:41:39
> ----------------------------------------
> "Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na
> začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla
> pod strůpkem."
> Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely
> kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....
>
>
>

Já se pečlivě starám, aby včely seděly nahoře v hořejším nástavku 39x24 a aby měly nad sebou zásoby. Takže centrum zimního chumáče na podzim je ve spodní boční části hořejšího plástu 39x24.

> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že
> tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.

Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...

musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?

tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt nejlepsi na stanovisti

T.H.

No tak já zimij na 1 a1/2 nástavku a proto musí být v dolním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 11:49:41
> ----------------------------------------
> Já se pečlivě starám, aby včely seděly nahoře v hořejším nástavku 39x24 a
> aby měly nad sebou zásoby. Takže centrum zimního chumáče na podzim je ve
> spodní boční části hořejšího plástu 39x24.
>
>
>

Protože rozšiřuji ze spodku a horní nástavek pak přecHází do medníku tak by tam přešel i s cukernýma zásobama.
Údajně zásoby pod sebou jim pak připomínají přinášenou snůšku a lépe se rozplodují.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 11:57:52
> ----------------------------------------
> > Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> > měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí ,
> že
> > tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
>
> Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
>
> musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
>
> tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt
> nejlepsi na stanovisti
>
> T.H.
>
>
>

Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se usmívali. ;)
Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste?

Zdravim,

me je znam pojem prodeje vcel na maso, vceli maso jsem jeste neslysel.
Nekde tusim v Asii, pojidaji bezne vceli plod.

Dobrou chut

PZ

Omlouvám se všem, jsem již starší člověk a má pamět již tak neslouží jako za mladých časů. Odpověď jsem již zde hledál. Přijměte mou omluvu za zdržování.

Zdravím, já to zkoušel a trubci, teda myslím larvy, jsou docela chutní i bez tepelné úpravy, ale trocha dobrého oleje, pánev a nějaké koření a je to lahůdka! Jestli v podletí vyřezáváte, tak doporučuji. Během sezony, je ale nechte žít, jsou potřební z mnoha důvodů, které ale jako odborníci znáte...
P.Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: T?ma k ob?du
> Datum: 05.3.2010 12:18:12
> ----------------------------------------
> Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i
> včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a
> komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se
> usmívali. ;)
> Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste?
>
>
>

Zdravím, já to zkoušel a trubci, teda myslím larvy, jsou docela chutní i bez tepelné úpravy, ale trocha dobrého oleje, pánev a nějaké koření a je to lahůdka! Jestli v podletí vyřezáváte, tak doporučuji. Během sezony, je ale nechte žít, jsou potřební z mnoha důvodů, které ale jako odborníci znáte...
P.Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN
> Předmět: T?ma k ob?du
> Datum: 05.3.2010 12:18:12
> ----------------------------------------
> Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i
> včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a
> komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se
> usmívali. ;)
> Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste?
>
>
>

-------------------
dobrá zpráva.
Ochutnávka proběhne samozřejmě po slunovratu, kdy z každého úlu likviduji několik rámků trubčiny. Do té doby jsou v mých úlech trubci hájeni.
Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?

> dobrá zpráva.
> Ochutnávka proběhne samozřejmě po slunovratu, kdy z každého úlu likviduji
> několik rámků trubčiny. Do té doby jsou v mých úlech trubci hájeni.
> Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?

Tak sušit jsem nezkoušel, ale jestli, tak bych sušil po odvíčkování a vyklepnutí jen přeměněné, nevybarvené jedince a asi rychle v sušičce a nasolené, ale měl bych strach, že se to zkazí...čerstvé je čerstvé :-)
Jinak recepty se dají najít, třeba http://www.hmyznataliri.cz/
Pěkný večer
Petr Kovář

Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?

Pred dvomi rokmi som uverejnil na Emanovom V. blogu (asi v r. 2008) článok o príprave špecialít z výťažku trúdich lariev. Môžete si pochutnať na palacinkách, omelete, nápojoch, vyprážanom rezni-řízku obalenom výťažkom miesto vajca a pod. Začal som to pred 15 rokmi a sem tam si to pre seba a rodinu pripravím, v mrazáku aj teraz mám 3 litre T. výťažku. Už som hostil aj návštevu manželov-včelárov a pochvaľovali si.

Dobrú chuť, Anton

Zkoušel jsem strdí, panenské voští s medem, vajíčky a larvičkami v krmné šťávičce a pylem. Cucá se stejně jako víčka, chuť je zhruba jako dužina kokosového ořechu.

Asi všichni víte, že intenzivní větrání úlového prostoru považuji za ve směs přínosné. Případné zájemce o moje řešení odkazuji na článek „Včelaření v komínech“, který vyjde v některém dalším MV (pravděpodobně v jarním čísle). Berte to jako námět na přemýšlení, nikoliv jako výsledek dlouholeté praxe, která mi chybí.

Děkuji př. Holubovi za zajímavý článek v Moderním včelaři. Z hlediska fyziky jde o argumenty dobře podložený náhled na problematiku mikroklimatu v úle. Nicméně je i taková realita? Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření). Prostě skutečnost je často daleko složitější, než se na první pohled může zdát, nelze ji jednoduše popsat fyzikálními zákony, respektive z fyzikálního popisu vyvozovat jednoznačné závěry (včelstvo není jen fyzikální, ale také biologická soustava, a tím je věc značně zkomplikovaná).

Nemíním se zapojit do diskuze na toto téma, protože bych tím tak maximálně parafrázoval svůj článek a z hlediska praxe by byla moje argumentace chabá. Chci jen podotknout na jednu významnou nesrovnalost:
Špatně se zahrává s argumentem, že strop ve stromové dutině je neprodyšný. To je nepochybně pravda. Dotyční hlasatelé z toho vyvozují, že stropní větrání a větrání očky je proti přírodě. Ale dotyční hlasatelé jaksi nepomýšlejí na to, kde se zpravidla nachází otvor do stromové dutiny. Kde zpravidla asi je? U dna nebo u stropu? Pokud za stromovou dutinu nepovažujeme úly, tak varianta druhá je správně. Jaké překvapení, že? No a ejhle mají protivníci stropního větrání polovinu argumentace shozenou! Jak jsem psal, skutečnost je často složitější, než se zdá.

S pozdravem M. Václavek

Děkuji př. Holubovi za zajímavý článek v Moderním včelaři. Z hlediska fyziky jde o argumenty dobře podložený náhled na problematiku mikroklimatu v úle. Nicméně je i taková realita? Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření).
______________________________________________________________

Tím „uteplováním“ jsem myslel izolaci úlové stěny. Uteplování včelstev má jiný význam.

> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že
> tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Přátelé jak je vidno, není jediná správná technologie a těch ověřených je v knihách poskrovnu, jak autoři opisují jeden od druhého:-) nebo se diametrálně liší.

Takhle v koneferenci to zapadne, navíc u toho často chybí v jakém provozu a v jakých snůškových podmínkách je ověřena.
Za ověřenou považuji osobně tu co dává výsledky nejméně 5 let na pěti až padesáti včelstvech.


Pokud se chcete o své zkušenosti podělit a nechat vystavit na webu a pak zde můžete jen používat link na tyto stránky, mám návrh.

Pošlete mi je a nějak to spolu dáme do stejné grafické podoby i s doplnujími údaji a vyvěsíme na jedno místo.

Zatím tam je jen "můj" systém
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=107:zebrovani&catid=37:technologie&Itemid=68

a objevil jsme vc něm chybu - dole chbí věta a bude doplněna.

Pokud má někdo zájem se zapojit, tak ať si to nějak dá do hromady, a pošle mi to. Děkuji.

Asi by tam mělo být -
jméno nemusíme zvěřejňovat, ale okres by byl dostačující,
snůška, poloha,
typ ůlu, rámky atd.
Počet let a počet včelstev , případná úskalí.

A společně by jsme to dali do nějaké jednotné grafické podoby, než přijde čas začít skutečně "ROTOVAT".

karel.jirus na českém seznamu .

Dobrovolníkům předem děkuji. :-)

Karel

Nevím, na jaký výrok v mém článku reagujete. Já jen konstatuji, jaký vliv úlová stěna na situaci v prostoru úlu má. Že bych horoval za vysokou tepelnou izolaci , toho si nejsem vědom.

K tomu, kde je česno - dole nebo nahoře - to je úplně jedno. Vy si myslíte, že když je nahoře, že se bude intenzivněji větrat? To je omyl. Včely, pokud jim dáte šanci, si tuto variantu elegantně vyřeší. Přečtěte si lépe můj článek.

V čem chodíte do včel, zejména když se vytáčí, nebo provádí větší zásah ? Mám zájem o nějaký pohodlný oblek, e kterém se v červnu nezpotím hned po prvních včelách - nejlépe kombinaci kalhot s blůzou. Nemáte někdo kontakt na prodejce, nebo tip na vyzkoušené a osvědčené.

Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření).M.V.

Ono by to fungovalo, len stále nechápem, prečo všetci konštruktéri úľov zabudli na jeden najdôležitejší fakt, úľ má po celý rok otvorený letáč. Vzduch v zimnom období prúdi do úľa sa nemá kde ohriať (včely úľ nevyhrievajú) jeho teplota je úmerná teplote, ktorú získa vzduch vo voľnom priestore. Práve preto vznikajú nedoruzumenia medzi "voľnomyšlienkármi" o zbytočnom utepľovaní úľa, zo zástancami potreby uteplených úľov.

Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?

Mám zdokumentovaný prípad dvoch včelstiev, ktoré zimovali v dolnej časti úľa, kde boli nejaké zásoby, ale podstatne menej ako mali nad "hlavou". Povedal som si, ak prezimovali bez ujmy v dolnej časti úľovej zostavy, nech sa ukážu, čo to s nimi spraví. Jedno včelstvo váhavo prešlo tam kde malo viac zásob, využilo svoju slobodnú voľbu, druhé ostalo dolu i keď raz M prešla hore a položila vajíčka do dvoch plástov a viac sa hore nevrátila. Obidve včelstvá nasledujúcu agátovú znášku využili rovnako dobre ako ostatné. je len malý dôkaz o tom, že včelstvu priestor nad plodovým telesom neškodí a to nemám len tento prípad. Na základe týchto poznatkoch som zimoval včelstvá bez uteplenia nad plástami, nad nimi ostala len prázdna debnička a znovu sa potvrdilo, že plodovanie včelstva tým neutrpelo.

Nemáte někdo kontakt na prodejce, nebo tip na vyzkoušené a osvědčené.

Ja mám pre toto letné obdobie jedno osvedčené pravidlo, ku včelám chodím v Adamovom rúchu, doplnenom trenkami či bermudami.

A ještě jedna maličkost přirozené větrání funguje také tochu jinak Za chladného počasí včely studený vzduch vstupuje do úlu spodem včely ho ohřejí a horním očkem vychází ven. Za teplého dne kdy je v úlu teplota nižší jak venku teplý vzduch vstupuje do úlu vrchními očky, v chladném úlu se se ochladí a spodkem vytéká ven Tam se pak projevuje výhoda zasíťovaných den teplý jarní vzduch je pak intenzivně nasáván do úlu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 06.3.2010 15:42:20
> ----------------------------------------
> Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice,
> musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev? na první pohled
> zcela racionální opatření).M.V.
>
> Ono by to fungovalo, len stále nechápem, prečo všetci konštruktéri úľov
> zabudli na jeden najdôležitejší fakt, úľ má po celý rok otvorený letáč.
> Vzduch v zimnom období prúdi do úľa sa nemá kde ohriať (včely úľ
> nevyhrievajú) jeho teplota je úmerná teplote, ktorú získa vzduch vo voľnom
> priestore. Práve preto vznikajú nedoruzumenia medzi "voľnomyšlienkármi" o
> zbytočnom utepľovaní úľa, zo zástancami potreby uteplených úľov.
>
>
>

Je to víceméně jedno.
Pohodlné oblečení, zajištěné proti vlezení včel do rukávů a nohavic a s dostatečnou pevností. Pro divočejší včely je nutné dvě vrstvy látky. Podobně rukavice, boty a ponožky. Pro horké letní dny bude asi nejlepší pod oděv takzvané funkční spodní prádlo, které odvádí pot z povrchu těla pryč. Lepší než dvojdílné bude jednodílná kombinéza, ono při práci dvojdílné oblečení se v okolí pasu uvolní a divočejší včelky tak tam mají usnadněnou cestu ke kůži. Barva spíše tmavá, světlé oblečení se hned zašpiní a potom vypadá poměrně hnusně.
Chce to projít nabídku nějaké větší prodejny nebo výrobny pracovních oděvů, neměl by být problém.

Praktikoval jsem to asi 40let jen trenýrky. ( i jsem za mlada při tom, vytáčení vypil 1/2 l rumu)Dnas již nepiji a vigorky by mi trenýrky netoletovaly.

Praktikoval jsem to asi 40let jen trenýrky. ( i jsem za mlada při tom, vytáčení vypil 1/2 l rumu)Dnas již nepiji a vigorky by mi trenýrky netoletovaly.

Další otázka ohledně zimního mikroklima mne napadla loni v říjnu či listopadu tedy asi 4 měsíce před přečtením vašeho članku.
Jedná se o těsnost stropu.
Mezery mezi netěsnostmi nástavků jsou včelami dobře zatmeleny, horní 2 očka zavírám, 3 spodní očko je 10cm od česna a je otevřené.
V období říjen až prosinec se provádějí 2x fumigace a 1x aerosol.
Napadlo mně zda by nebylo vhodnější nahradít fumigace aerosolem.
Fumigace si sice udělám sám a nemusím zádat důvěrníka ale musím odhrnout přitmelenou stropní folii. Tuto folii již včely nepřitmelí a ačkoliv je pod ní dost propolisu folie se v zimě nepřilepí a netěsní.
Je to snadno poznat protože pára která 1-2mm mezírkami uniká pod folií a voda kondensuje na této folii 1-2cm od nástavku. Podle mne a asi i vás se jedná (spolu s otevřenými očky) o průvan který zvyšuje spotřebu zásob.
Můj závěr příští rok tedy požádám o provedení 3x aerosolové ošetření.
J.B.
CO VY NA TO ?

Jsou folie, které dolehnou zpět a těsní. O malé netěsnosti tu ale nejde. Ve vyšším podmetu lze fumigovat spodem. Tak jak tu doporučoval před půlrokem pan Turčáni, lze přeložit pásek napůl do tvaru "V" a zapálit na stojámku po obou koncích a vložit do podmetu. Já osobně k aerosolu nemám vztah.

Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam nějaká prodleva? Zdraví P.S

Ahoj Pavle.
Já mám blog a tam jakmile něco vložím a potvrdím zveřejnění tak je to tam hned.
Míra

Podle mne a asi i vás se
# jedná (spolu s otevřenými očky) o průvan který zvyšuje spotřebu zásob.
# Můj závěr příští rok tedy požádám o provedení 3x aerosolové ošetření.
# J.B.

Ano fumigace a s ni spojeni nadzvednuti folie je trochu problem, ale myslim si, ze ne zasadni. Tedy pokud nejsu puntickar :-)

Spis bych bral na vedomi, ze 3x aerosol nedoporucuji ani Dolsti, to jsem si na kurzu zapamatoval a byl tim lehce prekvapen. Po nekterych letosnich kometari aerosolu od ostatnich mi to trochu vice dava smysl...

T.H.

Stránky by měly reagovat okamžitě. Zkontrolujte si, prosím, není-li nějaká
chyba v zadávání - například Windows nerozlišuje malá a velká písmena
a"vezme" obojí, kdežto Linux, na kterém dnes jede hodně serverů, malá a
velká písmena bere za zcela odlišné znaky...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 06, 2010 6:22 PM


Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud
něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní
jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam
nějaká prodleva? Zdraví P.S


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Pavel Holub:
Nevím, na jaký výrok v mém článku reagujete. Já jen konstatuji, jaký vliv úlová stěna na situaci v prostoru úlu má. Že bych horoval za vysokou tepelnou izolaci , toho si nejsem vědom.
____________________________________________________________
Nereagoval jsem na konkrétní výroky ve Vašem článku. Bylo to obecné konstatování cílené nejen Vám.

____________________________________________________________
Pavel Holub:
K tomu, kde je česno - dole nebo nahoře - to je úplně jedno. Vy si myslíte, že když je nahoře, že se bude intenzivněji větrat? To je omyl.
____________________________________________________________
Nejde jen o intenzitu větrání, ale i o způsob větrání.

____________________________________________________________
Pavel Holub:
Včely, pokud jim dáte šanci, si tuto variantu elegantně vyřeší.
____________________________________________________________
Ano, elegantně se přizpůsobí. Ostnatě elegantně se přizpůsobí i k podmínkám v „komínech“. Otázka je jen, kolik to bude stát? Jest-li jen pár kg medu, vadit mi to nebude, protože to se u mě ztratí „v tlačenici“. Hlavní pro mě je, že budu mít včelstva vitální a zdravá, byť z jara třeba slabší, ale to se u mě „v tlačenici“ ztratí taky ( jest-li včelstva budou mít při jívách 3 kg včel nebo 2,5 kg včel, to až takový rozdíl není... hlavní je, jaké včely to budou... cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ).

I na poušti za slunného dne a nízké vlhkosti lze ze vzduchu získat vodu. Proč včely nezalézají do všech buněk v sezení chumáče? Co dokáže krystal medu na volném prostranství? Prostě včely si dovedou poradit. Ale co to stojí, to ukáže jedině praxe. Takže už končím a mlčím.

S pozdravem M. Václavek

cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ).

____________________________________________________________

Cukrová dieta... myšleno glukóza, fruktóza (jednoduché cukry - monosacharidy).
Já si dneska ale nabíhám, že? Už bych měl opravdu mlčet a k ničemu se nevyjadřovat.

M.V.

PS

Viz MV

Mám web na WEBZDARMA.CZ
Jde o to, že mi to ukázalo, že mám stáhnout soubor, tak jsem jej ve wordu na síť stáhl. Je sice tam, ale už se nechce oběvit pro ostatní návštěvníky na webu. Jinak stažený na můj web je. Kde je chyba.P.S

Před 5lety jsem napsal do svého Webu tento text.
Kolik faktorů ovlivňuje tvar hroznu? Je to hlavně tvorba oxidu uhličitého /těžký vzduch/.V takovém uspořádaní minimálně obtěžuje spodní včely. Chemická rovnice
C6 H12 O6 + 6O2 energie + 6 H2O+ 6 CO2 . Cukr reaguje s kyslíkem a vedle energie, kterou využívá hlavně křídlový sval včely, vzniká voda i oxid uhličitý.Naměřil jsem u stropu v silném včelstvu až 3,5 % oxidu uhličitého. Zvyšuje se třeba i vyrušením včel, současně se zvyšováním teploty pod stropem úlu/v únoru naměřeno z 12 zvýšení na 17°C/, protože spotřebovávají cukr 16x rychleji než v klidu. Jakmile včelstvo začalo plodovat, naměřil jsem oxid uhličitý i v podmetu. Tento problém jsem začal řešit a navrhl integrované dno, které zajišťuje taky větrání v rozích podmetu a plno dalších možností. Tam už se žádný oxid uhličitý nezdržuje. Proto už používám jen tyto podmety a nikomu je nevnucuji, protože i v MV zamítli článek vydat.
B.V.

Vojtěch (85.13.78.2) --- 6. 3. 2010
Jakmile včelstvo začalo plodovat, naměřil jsem oxid uhličitý i v podmetu. Tento problém jsem začal řešit a navrhl integrované dno, které zajišťuje taky větrání v rozích podmetu

J.B. nevím jak vypadá integrované dno.

Myslíte si že včelstvo zimující na 3NN Optimal, s netěsnostmi pod folií (mezi nástavky je to zatmeleno) se zavřeným zasítovaným dnem,(to dno nemuže těsnit protože by jinak nešla podložka vytáhnout) cesnem 6x100mm +průměr 1 očka 25mm ma po 15. unoru moc CO2.
Já mám dojem že včelstvo má průvan.

J.B.

Pavel Holub
Já osobně k aerosolu nemám vztah
J.B. mimo téma:
aerosol je dobrý v prosinci kdy již 100% není plod.
J.B.

malinko receptů - Odborné včelařské překlady 2009 č. 1 str.5
Dobrou oříškovou chuť a ať to poslouží k upevněnní zdraví

aerosol je dobrý v prosinci kdy již 100% není plod.
J.B.

Ale na 100% nie je plod ani v novembri-listopadu a preto fumigácia je výhodnejšia a účinnejšia ako aerosol, to sú moje skúsenosti. Fumigant pôsobí na Vd cez jeho prieduchy a zabíja ho, aerosol či chceme alebo nechceme sa skôr či neskôr vyzráža na stenách úľa a neopsadených plástoch a účinok môže byť nižší. Ale to je vec názoru. Anton

J.B.:
Sycení, pohyb hroznu včel.
O vlastním zimování, uspořádání jednotlivých včel v hroznu mnoho informací není.
Jsou publikovány obrázky hroznu včel v různém období a v různých teplotách. s různými vrstvami uspořádání hlavou do a ven ze středu.

Uspořádání jak jej známe:

S největší pravděpodobností jsou jiné podmínky v úle v období leden a první polovina února , hrozen bez plodu a po 15, únoru jestliže včelstvo ploduje (mám dlouholetou zkušenost že některá včelstva začnou plodovat až po 1. proletu)

První uspořádání je při teplých dnech v říjnu listopadu i prosinci kdy včely již nemají plod a jsou rozlezlé po celém prostoru úlu, domnívám se aby snížily svoji teplotu a stárly pomaleji.

Další známé uspořádání je když v lednu nebo únoru dojdou ke stropu a my nahlédneme pod folii. Včely jsou v hroznu v kouli 15 až5 cm od víka nebo u víka s uříznutým vrcholem u stropu a podle teploty jsou více či méně nahloučené, naskládané a méně či více pohyblivé či nepohyblivé.( u mne většinou, jen malá část je 10-5 cm pod stropem )

Znám i stav hladu vysílení kdy včelstvo je silně stažené, včely jsou podchlazené a skoro nepohyblivé. Snažil jsem je polít cukerným roztokem a nereagovaly ani na teplý roztok, trvalo to 2 dny než začaly reagovat a napily se. bylo to v půli března.Je to stav kdy včelstvo bez zásob padne.

Podle mých zkušeností se pohyb za zásobami neděje pomalu průběžně ale jednorázově jako by skokem. Nejčastěji včelstvo využije okamžité oblevy zvýšení vnější teploty a přitopí, rozvolní se a posune se, sesedne se o něco výše v dotyku se zásobami.. Posun provádí v okamžiku prázdného či prázdnějšího žaludku. Nevím interval syceni. Jestliže trvají mrazy a včelstvo se musí nasytit začne silně hučet (to je ten stav kdy se doporučovalo otevřít více česno že je v úle málo vzduchu)rozvolní se nasytí a opět se sesedne a uklidní.
( podobně se chová i při aerosolování acetonem v prosinci při teplotách asi 5°C to jsem několikrát viděl okénkem že po operaci s acetonem si včelstvo, hrozen rozhučel rozvolníl a sesedl o něco výše.)

Moje popisování stavů je pouze laické, empirické a vlastní sycení spíš hádám než vím.
Jak myslíte že se hrozen pohybuje?
J.B.

V období říjen až prosinec se provádějí 2x fumigace a 1x aerosol.
Napadlo mně zda by nebylo vhodnější nahradít fumigace aerosolem.
-----------------
Kdysi mě ta těsnost zajímala, ne kvůli mikroklimatu, ale účinnosti fumigace. Vadilo mi, že škvírou z odhrnuté folie jde kouř ven.
Tak jsem dával nahoru slabý filc nad folii - něco jako slabší jekor. Ten dolehl a na něm byl polystyren. Fungovalo to.
Jenže dávkování je asi dimenzované na hodně děravé úly atd. a tak to nemělo na účinnost vliv - zůstávala dostatečně dobrá.

Když jsem měl vloni doma termokameru tak jsem si natáčel i hoření pásku v různách polohách.
Můj zcela soukromý názor, pokud nepoložím pásek na vlhké a studené dřevo, tak je to jedno.
Véčko zapálené z obou stran dosáhlo nejdřívě vysoké teploty v oblasti léčiva, než tam dorazil oheň.
Rozhodně dříve než ve svislé předpisové poloze.
Já si zkoušel co se stane, když dám pásek na plást šikmo. Tedy z pohledu na plást, šikmo do uličky.
Protože jsem měl v úmylsu obejít pracné a zdlouhavé zdvihání víka tím, že ve větších očcích které mám teď v nástavcích (aby dole nahradili klasické dno a česno) to prostě na speciálním udělátku na "špuntu" zastrčím pásek šikmo mezi rámky.
Takže pokud někomu vadí přístup stropem, může vyzkoušet očko.

Já už na to dlabu, mám výsledky vyšetření.
Na stanovišti, kde zimuji vesměs oddělky a kde je spad relevantní jsem měl z 15 včelstev 4VD. (ať to znamená co to znamená - kdo zkoušel letos přihazovat VD do vzorků a testoval laboratoř?)
Tady jsem si vzhledem k tomu, že spad skutečně padal dolů na podložku a viděl jsem "učinek léčení" léčil jen jednou Grifinem (domáci kopie Furreta) s dávkou jen jedna kapka na včelstvo. A při odběru měli, i při vkládání podložek, jsem na stříbrných AL podložkách a převážně světlém díle mohl sledovat a počítat roztoče.

Takže vzhledem k tomu, že mám i ověřenou vysokou účinnost fumigace tak aerosol nechávám na zimu, kdyby nás překvapili před Vánoci velké mrazy.
A když se to foukne furretem do dolního očka, tak to spolehlivě leze z úlu na všehzny strany a prostor je dostatečně nasycen. Nemusím nic zdvihat.

Takže taky možná cesta. A jak tady vidím jedny publikované výsledky, tak asi nejen já jsem spokojen s účinností. Jen doplňuji, v létě jsem neléčil.

Karel

Vojtěch:
....Proto už používám jen tyto podmety a nikomu je nevnucuji, protože i v MV zamítli článek vydat.
B.V.
------------
Článek podle mých informací nevyšel proto, že byl předtím publikován ve Včelařství.
To dostává 97% včelařů, proč to tedy duplikovat.

Karel

Stále tady čtu o tom kde a za jakých podmínek se v úle tvoří vlhkost, kdy je v úle sucho, zda je či není v úle průvan. Dozvídám se o tom kolik CO2 včelstvo vyprodukuje až mám obavy aby se to nedozvěděli naši ekoteroristi a nechtěli produkci plynů zpoplatnit. Nikdo tady ale nezmínil skutečnost, že včely pokud počnou zjara plodovat ukládají vodu do volných buněk v blízkosti plodu. Voda je uložena i v několika plástech. Tento jev sleduji po několik roků při časných jarních prohlídkách v souvislosti se záměnou nástavků kdy překládám plodové těleso pod strůpek. V tomto období včely nemají o vodu dodávanou přímo do úlů zájem. Mají svoji vodu, patrně lepší.
JK

""""""""""""Hlavní pro mě je, že budu mít včelstva vitální a zdravá, byť z jara třeba slabší, ale to se u mě „v tlačenici“ ztratí taky ( jest-li včelstva budou mít při jívách 3 kg včel nebo 2,5 kg včel, to až takový rozdíl není... hlavní je, jaké včely to budou... cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ). """"""

Přesně v tom se naše názory rozchází. Vy chcete mít včely podle vašich představ, já se snažím o to, mít včely tak, jak to chtějí včely.

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 6. 3. 2010
V tomto období (jaro?)včely nemají o vodu dodávanou přímo do úlů zájem.

J.B.:
Dávám vodu do úlu.
včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají.

Jestliže je delší čas chladno a včely nemohou ven stejně omezi i odběr vody.
J.B.

Zmiňujete v článku chladítka.
=================================
Osobně z "ekologickýc", maravenčích, myších i praktických důvodů upouštím několik let od polystyrénu na stropu, který doporučují i zastáni neizolovaných úlů.

Vesměs tam mám jen ¨víko z latěk 15-18mm, al.folie, pod tím někde bublinky a podobné tenké hmoty, nebo igelit a silnou vlnitou lepenku. Přitom Bublinky nahrazují stropní folii atd. Občas zůstává polystyren.

Když jsem to ze zvědavosti při odebírání měli a pak při oteplení obcházel, koukal jak sedí a všímal si i vlhka, plísně atd.

Největší nabídku "rosy" na stropě měly právě u mírně zateplených stropů.
Počet plesnivých plástů v horním nástavku - jako obvykle, stává se, ale je to spíše dáno silou a polohou chomáče.


Odvahu upustit od PS na stropě jsem získal kdysi, když jsem z nedostatku HW nechal na igelitu plechové šablony zatížené cihlou a už se nedostal přes zimu k nápravě. Pod igelitem byla vrstva ledu, za mrazů a jinak jsme nic nepozoroval.
Na jaře jsem pak nějaké víko dodal.


Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.

Karel

J.B. nevím jak vypadá integrované dno.

Je to hygienické dno. Boční stěny, síta, podložky lze čistit nebo vyměnit. Nemá leták, /sníh včely nedusí atd./ v době snůšky je možno přední stěny odstranit a včely lítají přímo na rámky. Jinak si včely určují jak upravit podmet. Stačí je pozorovat a respektovat. Jen toto dno to umožňuje.
B.V.

KaJi:
Vadilo mi, že škvírou z odhrnuté folie jde kouř ven.

J:B:
To jak se moc z pod víka kouří při fumigaci mi stále připadá že v úle musí být průvan!!!! Hlavně při větru.
Termo kamera to musí také ukázat.
J.B.

>J.B.:Dávám vodu do úlu.včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají.<
------------------------------------------------------------
Také dávám vodu. Spotřeba vody je však mnohem menší. U mne se spotřeba vody pohybuje v rozmezí 3 - 5 sklenic (obsah cca 1 l) na včelstvo. Včely vodu počnou odebírat až při zvýšení venkovních teplot. S odběrem končí při rozkvětu ovocných stromů.
JK

KaJi:
Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.

J.B. Ten samý problém, včelstva brzo u stropu a zásoby pod hroznem mám také, mám 8cm PS na strope ale az po vánocích.
V roce 2006 jsem z důvodu malých zásob a zásob pod hroznem měl velké ztráty.
Od té doby polohu zásob vůči hnizdu hlídám ale nejde mi to změnit.

Došel jsem k podezření že za to může převčelení stanoviště. Spolu s kolegou který je 500m odemně zde je 60 včelstev, jarní rozvoj a snůška je dobrá. včelstva dosáhnou nevídané síly ale v červenci a srpnu není často snůška ani podněcovací a včely se do 3 NN nejdříve nevejdou a později jich tam je málo.
Zdá se mi jako by jim úl byl velký a nemohly se rozhodnout kde si sednout zásoby stále soustředují okolo ne nad sezení, pak je přitáhne teplý polystyren ke stropu a může být problém.
J.B.

J.B.:
Dávám vodu do úlu.
včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají
------------------
Jakým způsobem jí podáváte?
Rozumím tomu tak, že za počasí co je u nás teď - sníh - ráno -7stC přes den kolem nuly a včely jsou pohromadě v chumáči, tak by vodu stejně nebrali?

Díky

Karel

Zdravím vás, dovoluji si vstoupit do vaši diskůze,dotačně podpořit vyšetřeni na mor plošně a ne na varózu.Vyšetřění na mor stojí zhruba 500Kč. Je nás zhruba 47 000 včelařu = 23500000 Kč.na toto vyšetření.Myslím si, že pro nás včelaře je nejzavážnější právě Varoóza, neboť právě ta je vstupní bránou pro nemoci včel,pokud by jsme z jakýchkoliv důvodu zanedbali tuto /léčbu/ důsledky by pro nás byly daleko horší a to v podobě celoplošné stráty včel./jak jsme to v mnoha okresech zažili v roce 2007-2008/ Proti moru se včely do určité míry umí bránit, ale proti varoóze ještě nikoli.Proto zvažujte uvážlivě,zda-li je moudre se takto připravit o to co funguje?Naopak toto téma potřebuje podporu a to v oblasti léčeni včel léčivy na přírodní bázi.

J.B. Ten samý problém, včelstva brzo u stropu a zásoby pod hroznem mám také, mám 8cm PS na strope ale az po vánocích.
V roce 2006 jsem z důvodu malých zásob a zásob pod hroznem měl velké ztráty.
Od té doby polohu zásob vůči hnizdu hlídám ale nejde mi to změnit.
--------------------
četl jsem metodiku Leoše Dvorského jak zimuje.
On nechává nad chomáčem zásoby a pak poloprázdné rámky s nezavíčkovanými zásobami, co pak jímají vodu a v pohodě.

Ale nemá nahoře otevřená očka.

A v tom to asi je. Já jsme dřív intenzívně větral - tedy nechával to na včelách a mrazu, pak jsme zjistil, že je rozhodně nevhodné nechávat od krmení v 7,8 otevřená horní očka.
Plod chce vzduch a včely jej udržují u vzduchu. Myslím si , že to je víc příčinou tisknutí chomáče k přední stěně než teplo od sluníčka na čelní stěnu.

Ale letos jsme se dočkal sklamání. Poslední včelstvo v NN Brenneru mi odešlo hlady.
Přitom bylo asi někde v 3-5NNnad sebou vlastní zásoby. Protože jsem chtěl na něm ověřit Wrighovo zebrování, nakrmil jsme je tak, že nad sebou mělo víc jak 2NN zásob. Nad tím byly roztroušené zásoby. Bylo vidět jak zimní chomáč obalují zásobami. Tak jsem si myslel. A tak ej to vidět i jindy, při menším množství zásob a větším prostoru -Langstroth - dělají polokouly kásob nad plodem, výš je prázdno a sucho.
Tady byl nástavky suché, ale říkal jsem si, že je nebudu muset aspoň na jaře shánět na zebrování. Uštřím práci, smai si to udělají.

No a v zimě přešly nahoru pod strop, přes 30cm zvíčkovaných zásob. Mám tam pidiočka 6x50mm, nechal jsem je otevřená. V tom byl asi problém.

Ale vyiděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají.
Ale tam jim asi nikdo v srpnu před krmením nepřidával nástavky nad hlavu.

Jinak včely silné jak hrom. Ale právě v Brennerech na krátké loučce jsme míval problémy tohoto druhu, u Langa je to spíše obecně nedostatek zásob. U NN Brennera jsme musel dát před krmením po psledním točení nástavek s panenským dílem a pylem nahoru a hned začít krmit. Matka na něj nerada přecházela a v zimě vzhledme k minimu dřeva a malé mezeře - u mě 2*8mm loučka a spíše mezera na včelu než ona 9mm, takže to bylo jak v Almárkách vnímáno jako souvislá plocha.

U Langa jsme na tom pohořel, dávat nad světlé dílo. Včely raději uhynuly dole.

Karel

Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru, zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se kazí)
Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
J.B.

Původní váka jsem měl s 2cm polystyrenem. Podle těch¨to vík jsem potom
mohl hodnotit rozdíly s víky o ¨síle zateplení od 8-10 cm.

Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
při první kontrole na stejném místě. K obavám z hladu sděluji, že je
potřeba moc nebádat a spíše pracovat hlavou při uspořávání díla v
podletí. Od toho je doufám znám termín pohyblivé dílo, aby se
odpomohlo od chyb které člověk natropí při vybírání medu. Přesně
takové stavy včela zná ale jsou pro ni kritické a záleží na nich při
jejich přežití. Jestli chybí zásoby v místě odrazu tepla, je to špatné
a může zato chovatel a často již slabá podletní snůška.

"Místo tepla" je prvotní pro začátek divoké stavby v souladu s
cirkulací vzduchu. Při usazení roje v přirozených podmínkách je první
co pátračky vyhodnocují. Proto je vždy v takových prapůvodních místech
dutin "železná zásoba" zásob. Samozřejmě že se tyto místa tepla mohou
přesouvat s krizí při zatékání do dutiny, při návštěvě predátorů atp.
U úlů. Jestli nemá člověk v úlu toto místo, je to chybou člověka a
jeho úlu když napravuje svoji újmu včelám dodáváním zásob. A ne včely,
když si tam zásoby z nějakých příčin nepřesune.

Z principu jde podle mého názoru o velmi významný prvek pohody.
Obdobnou a velmi zjednodušenou náhražkou je p.Dvorského mední komora.
Jenže já jsem medař a mám rád med ve skladu doma a ne v nějaké komoře
venku. ;-)


_gp_

.........
2010/3/7 KaJi <e-mail/=/nezadan>:

> Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k
> němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U
> nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke
> stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi
> je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.
>
> Karel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

KaJI:
No a v zimě přešly nahoru pod strop, přes 30cm zvíčkovaných zásob.
J.B.
Včely si přinesou 30-50kg medu nad sebe a přesouvají se nahoru za zásobami a teplem.
Neví že jsme nahoře zapoměli prázdný nástavek.
J.B.

Alena Vítková:
Proti moru se včely do určité míry umí bránit, ale proti varoóze ještě nikoli.Proto zvažujte uvážlivě,zda-li je moudre se takto připravit o to co funguje?Naopak toto téma potřebuje podporu a to v oblasti léčeni včel léčivy na přírodní bázi.
----------------------
Nějak jsme si nevšiml, že by to v roce 2007 fungovalo.

Včely se proti moru umí bránit, ale ne proti včelaři, v tom máte pravdu. Ale co se včelařema v kombionaci s morem.

Dotace na vyšetření zimních sběrů (oni to ani nejsou vzorky:-) ) jsou jen poslední dva roky. Jinak se platilo 40Kč.
Pokud chcete vědět jak to funguje, udělejte si jeden vzorek, nebo několik, naprosto bez roztočů a do něj dejte našetřené VD které někde najdete, třeba při čištění podložek.

A dejte vědět jak jste dopadla.

Správně uvádíte
Je nás zhruba 47 000 včelařu = 23500000 Kč.na toto vyšetření

A dřív to dělalo víc laboratoří. Teď pod dotacích to jde jen do jednoho sróčka. A spočítejte si kolik vteřin vychází na jedno vyšetření a to někteří posílají i víc vzorků.

A co z toho vyštření vyplývá? Je z toho pro včelaře, nebo veterináře nějaká závažná ibformace?
Když nařizují vyšetření a plošné nátěry aniž by znali výsledky. Viz příspěvek JB zde dole.

Kdysi jsem byl fanatik sběru vzorků. Dnes si myslím, za současného stavu - kdy většina včelařů zimuje ve více nástavcích nic neznamenají.
Rád se nechám přesvědčit.

Viz můj příspěvek o mém spadu níže. Na sanovišti kde jsem léčil jen jednou ale v jednom nástvku bylo asi 70%včelstev, vše OK. Tam kde jsem vícenástavkové včelstva léčil i třikrát, tak spad jako hrom.

Za varoázu je odpovědný včelař sám a podle platných předpisů by mu měla ZO poskytovat servis v tom, že mu dodá včas léčivo co si objednal. A on si musí sledovat zdravotní stav svých včelstev jednotlivě, ne z nějakého směsného průměru.

S morem v okolí nemůže dělat nic. Jen bojovat za to, aby bylo okolí vyšetřeno na spory v měli.
Karel

P.S.

Jinak docent Ptáček před lety na přednášce správně poukázal, že je něco divného. Na varroozu včelstvo skoro jistě uhyne když nebude léčeno, u moru to tak jisté není. A ani u varoozy nepomohlo plošné pálení nakažených včelstev.
A u moru v tom pokračujeme, a .... ?

Nevím co funguje, ale na varroozu hynuly včely v 2007 a asi to přijde zas a o moru statistiky veterina nezveřejňuje, ale nevypadá to na zlepšení. Možná by to chtělo analýzu skutečného stavu jak nám to funguje a co to znamená že to funguje.
30% úhynů v roce 2007?

GP:
Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
při první kontrole na stejném místě.
-----------------
V kterém místě a v čem vlastně zimuješ?
Dík
Karel

Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru, zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se kazí)
Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
J.B.
----------------
No já si u podávání vody z cukrem kladu otázku - je to podávání vody, nebo podněcování "cukrem". Která složka je ta účinná? Odpověď - od někoho, kdo vyhodnotil všechny tři kombinace v neutepleném úle neznám.

Sám nemám zatím čas bádat.

Ale mám letos na rozdíl od jiných let rámková plastová krmítka, tak jsem nahlodán, že to vyzkouším. :-)

Karel

DÁVÁM VODU S CUKREM.
Převzal jsem to podávání jako podáváni vody.
Nevím ale asi je to částečně i podněcování ale jen do 10-20ti procent. Při chladu od nej včely ustoupí a jestliže se tam nedá cukr odběr se sníží asi na polovinu ale neustane.
J.B.

Dobrý den p.Aleno,
Také si myslím, že by mělo být plošné vyšetření na MVP, myslím si, že MVP je konečná fáze špatně vedených včelstev. Slabých včelstev. Pak na to doplácejí okolní včelaři, kterým se následným šířením mor do jejich zdravých včelstev dostane. Je to sice hodně peněz na plošné vyšetření MVP, ale pokud by se tato vyšetření prováděla, již v zárodku by se zjistilo, která včelstva jsou na tom hůře a doporučilo se včelařům radikálně obměnit dílo, desinfikovat úly atd. Tím by se dala řada včelstev zachránit. Samozřejmě ne všechny. To nikdo nedokáže. S varoa si myslím, je včelař smířen, ví, že pokud neléčí, jeho včely mu s největší pravděpodobností uhynou. Přitom se také zapomíná, že pokud je ve včelstvu staré dílo, nemusí jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza, zvápenatění aj. Nemyslím si, že pokud by bylo okolí čisté bez MVP, že by ten propukl v silných zdravých včelstvech, vždy musí být někde nějaký slaboch, na špatném starém díle, kde bují spory nemocí a jedním z nich je i MVP. Takové včelstvo, dá li se tomu tak říci je potencionálním rozšiřovatelem nemocí.

Proto si také myslím, že plošné všetření na MVP má své opodstatnění, ikdyž je finančně náročný. Myslím si, že se to i tak vyplatí. To je můj názor. Zdraví P.S

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 07.3.2010 09:24:04
> ----------------------------------------
> Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru,
> zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg
> cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se
> kazí)
> Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi
> 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně
> často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové
> kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
> Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
> J.B.
> ----------------
> No já si u podávání vody z cukrem kladu otázku - je to podávání vody, nebo
> podněcování "cukrem". Která složka je ta účinná? Odpověď - od někoho, kdo
> vyhodnotil všechny tři kombinace v neutepleném úle neznám.
>
> Sám nemám zatím čas bádat.
>
> Ale mám letos na rozdíl od jiných let rámková plastová krmítka, tak jsem
> nahlodán, že to vyzkouším. :-)
>
> Karel
>
> Nechci vám do toho moc kecat, ale podle mého názoru je je jakékoliv podněcování na jaře zbytečné, ať si včely samy rozhodnou, jak se v tomto období chovat. Ale když už jim chcete něco nutit, tak bych dal přednost naředěnému medu, protože cukr je akorát zatěžuje...
>

Pavel Holub:
Přesně v tom se naše názory rozchází. Vy chcete mít včely podle vašich představ, já se snažím o to, mít včely tak, jak to chtějí včely.

______________________________________________________________

Přesně tak.

S pozdravem M. Václavek

Milý příteli, až budete více let ve svazu, navštívite víe ZO tak zjistíte jak je složité sjedotít v postupech jakýchkoliv 47000 včelařu.Pokud se zeptate na veterině v jakém stavu jsou odezdávané vzorky, budete nemile překvapen.Co nám hlavně pomáhá v boji je plošnost a jednota v léčeni varoózy,tam je třeba klást důraz jak na léčbu tak na samotné provedení, tím také ziskame přehled o jednotlivých stanovištích. Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 07.3.2010 09:38:10
> ----------------------------------------
> Dobrý den p.Aleno,
> Také si myslím, že by mělo být plošné vyšetření na MVP, myslím si, že MVP
> je konečná fáze špatně vedených včelstev. Slabých včelstev. Pak na to
> doplácejí okolní včelaři, kterým se následným šířením mor do jejich
> zdravých včelstev dostane. Je to sice hodně peněz na plošné vyšetření MVP,
> ale pokud by se tato vyšetření prováděla, již v zárodku by se zjistilo,
> která včelstva jsou na tom hůře a doporučilo se včelařům radikálně obměnit
> dílo, desinfikovat úly atd. Tím by se dala řada včelstev zachránit.
> Samozřejmě ne všechny. To nikdo nedokáže. S varoa si myslím, je včelař
> smířen, ví, že pokud neléčí, jeho včely mu s největší pravděpodobností
> uhynou. Přitom se také zapomíná, že pokud je ve včelstvu staré dílo, nemusí
> jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza, zvápenatění aj. Nemyslím si, že pokud
> by bylo okolí čisté bez MVP, že by ten propukl v silných zdravých
> včelstvech, vždy musí být někde nějaký slaboch, na špatném starém díle, kde
> bují spory nemocí a jedním z nich je i MVP. Takové včelstvo, dá li se tomu
> tak říci je potencionálním rozšiřovatelem nemocí.
>
> Proto si také myslím, že plošné všetření na MVP má své opodstatnění, ikdyž
> je finančně náročný. Myslím si, že se to i tak vyplatí. To je můj názor.
> Zdraví P.S
>
>
>

KovarPe:
> Nechci vám do toho moc kecat, ale podle mého názoru je je jakékoliv podněcování na jaře zbytečné, ať si včely samy rozhodnou, jak se v tomto období chovat. Ale když už jim chcete něco nutit, tak bych dal přednost naředěnému medu, protože cukr je akorát zatěžuje...
>
--------------------------
přesně tak, je to jak říkáte , podle mého názoru taky ale vím, že jen myslím. nevím. Podle známého pořekadla
Myslet znamená H.. vědět.

Za normálních okolností dobře připravená včelstva v dobrých neizolovaných úlech vodu zřejmě nepotřebují a dobře stihnou snůšku.

Ale, vím, že když jsme měl na jaře slabší včelstva, a já měl čas,že jim péče pomohla. Mimo jiné, když jsme z počátku vyzimovával oddělky na Langu a paneském díle, které jsme nechtěl v podletí ukrmit, tak těm pomohlo podněcování.

A už tehdy jsme zvažoval, jestli samotné zásoby, nebo to že roztok kolem plodu vytvořil prostředí , kde se jim lépe žilo. Jednak vlhkost a vyšší tepelná setrvačnost vlhkého vzduchu (to nevím, od zkoušky z termomechaniky je mnoho desetiletí)ale teplená setrvačnost hmoty zásob okolo plodiště.

Tohle si dovedu teoreticky velmi donbře představit. Zvlášť když jsme se díval kolik W/m2 dopadá na jaře na zemi.
Tady se dá nasimulovat úl jako sluneční koletro
http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps/radmonth.php?en=&europe=
a tepelná kapacita je zásobník tepla ze dne do noci.
No a druhý efekt je asi ten, že včely nemusí lítat ven, vše mají po ruce a mohou ohřívat plod a neztrácejí létavky.

Kolega od Žacléře má vypozorováno že když v balonech dojde voda, tak to pozná, podle toho že v tom úle začnou včely létat. Ani nemusí chodit dovnitř na to koukat.

Ale to je klasik, přitápí za okénkem i pod balonem.

Takže tam nemá voda kde kondensovat.

No a když jsme u toho, tak si myslím, že úpproncip komorování je účinný i v tomhle. Za přepážkou asi vznikne pěkná kondenzační zona, odvíčkované zásoby to jímají.
Tohle odzkouším určitě. Už mám připravený plastkarton, z toho si je hodlám vyříznout.
Karel

"Praktikoval jsem to asi 40let jen trenýrky. ( i jsem za mlada při tom, vytáčení vypil 1/2 l rumu)Dnas již nepiji a vigorky by mi trenýrky netoletovaly."
Nikdy jsem se nezabýval nějakým odstraňováním příliš divokých včelstev nebo nakupováním matek s ohledem na jejich mírnost. Vždy jsem se v tomto ohledu přizpůsoboval já včelám, takže včely měly dá se říct "přírodní divokost" Snad jednou nebo dvakrát jsem zkoušel, s nevalným výsledkem, zrušit příliš divokým včelám matku a nechat je vychovat novou z plodu z mírnějšího včelstva. Plus tehdy jejich vysoký počet v zadovácích ve včelíně v malém prostoru a vyjde minimálně dvojitá vrstva látky jako ochrana nezbytná. Klidné včelstvo při práci použilo na mne takových 10 - 20 žihadel, u divokého včelstva to bylo za tu hodinu až hodinu a půl někdy možná až několik stovek. Naštěstí včelky neumí rozeznat pracovní oděv a kůži, takže skoro všechny končily v oděvu.... Dneska mám včelstev méně, takže si můžu více vybírat dobu, kdy do nich půjdu a prakticky všechny venku v nástavcích, takže jsou při práci méně divočeny.
Ale dříve myslím byly divoké víc než dnes. Jako kluk, protože třeba před včelínem v lese rostly krásné divoké jahody, nebylo možné se před včelstvy pohybovat, během půl minuty včelky použily žihadla. Dneska se před včelkami můžu pohybovat hezky dlouho a nic se nestane. Pokud to není tím, že mě poznávají....
Trochu si nejsem jist na svém letním kočovném stanovišti, kde občas zaznamenávám z ničeho nic zdivočení jinak klidných včelstev, ale zatím tam nemám včelstva příliš dlouho, abych na to měl nějaký jednoznačný názor. Fakt je, že na stanoviště včelstev moc vhodný není, ale je poměrně schovaný před nežádoucími návštěvníky a hlavně je můj, takže se nemusím nikoho ptát a nic domlouvat...

Prosím Vás,jaké máte zkušenosti s nedomety od firmy pana Martina Kováře?Děkuji Karel.

Ale, vím, že když jsme měl na jaře slabší včelstva, a já měl čas,že jim
péče pomohla. Mimo jiné, když jsme z počátku vyzimovával oddělky na Langu a
paneském díle, které jsme nechtěl v podletí ukrmit, tak těm pomohlo
podněcování.
------------------------------------------------

To co píšete ok. Ale i když jsou včely pro mě koníček a ohromě mě to baví, tak se snažím dívat se na to i z ekonomického hlediska... Raději než s přírodou jakkoliv bojovat -(to slovo nesnáším v jakékoliv souvislosti, třeba i s léčením...) Tak si myslím, že je lepší mít silná včelstva, se kterýma nemám žádné starosti a když se vyskytne nějaký slaboch, tak se s ním nepiplu a spojím ho se silnějším a hotovo. (Samozřejmě jen pokud je jinak zdravotněok.)
V sezoně si místo něj vytvořím oddělek...
Pěkný den, Petr Kovář

Alena Hrubá:
....Co nám hlavně pomáhá v boji je plošnost a jednota v léčeni varoózy,tam je třeba klást důraz jak na léčbu tak na samotné provedení, tím také ziskame přehled o jednotlivých stanovištích. Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva.
-------------
Já s vámi souhlasím v poslední větě na 110%.
"Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva."
Ale myslím si, že není v souladu s vašimi tvrzeními v úvodu citace.

To mám být plošný a jednotný a přitom léčit podle zdravotního stavu svých včelstev? To podle mě nejde dohromady.

Po nšěkolika letech existence VMS, kde vidím hlavní přínos v tom, že dal do kupy lidi co jim záleží na zdravotním stavu včelstev ať si pod tím představuje každý něco jiného (varroatoleranci nebo léčení 8x za rok) a výměně informací, vím jediné. Že pokud nebudu mít podložky v létě ve všech včeltvech, tak nic nevím. Jedno dvě nejsilnější na stnovišti - možná. SVS a ČSV doporučované jedno dvě na okrese nebo v ZO, nesmysl.

Jaký význam má vyšetření zimních vzorků jsem v argumentaci nezaznamenal, sama upozorňujete na katastrofální stav v odevzdávaných vzorcích. Na to je poukázováno 25 let. :-(
Takže tudy cesta asi nevede.
----------------
A znova vás zacituji:
"Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva."

Možná nějaký funkcionář má nějaké možnosti provádět kontroly všech včelstev v okolí, ale stejně co?
On z toho pozná, že jsou nakažena morem v klinickém stadiu?
Notabene málokdo ví o všech včelstvech do jednoho kilometru kolem sebe.
Takže tady je jediná šance, dělat pravidelný scan - třeba vyšetření 1/5 až 1/10 stanovišť - podle všeho se mor šíří hlavně do jednoho kilometru - takže stačí vždy jedno po kilometru. Při jedné desetině stanovišť je to znova ta padesátikoruna na stanoviště - tedy kolik stojí měl.

A cena na vyšetření moru? 500 korun je za jeden vzorek. Zkuste poptat cenu za vyšetření 5 000 vzorků pro každý rok na pět let. Alespoň zjistíte, jaká je konkurence v tomto oboru:-) Tady na konferenci zaznělo, že prý materiálové náklady na vyšetření jsou v řádu desetikoru, zbytek je jen práce, vybavení, steril. prostory, administrativa a KnohHow. Tedy věci co se při velké zakázce už neobjevují výrazně v kalkulaci.

Nevím proč se bráníte myšlence plošných vyšetření na mor?
Je ve vašem okolí nějaké ohnisko a máte osobní zkušenosti?

Já bohužel dvě.
V prvém se to vleklo salámovou metodou, jak se postupně pásmo zvětšovalo, a o potřebě scanu v naší ZO která s ohniskem sousedí se nepodařilo nikoho z vůdců přesvědčit.

V druhém případě, kde mám taky včely je plošně vyšetřován celý okres - OV se podařilo sehnat prachy. A podle mě tam může být za rok čisto. Nebo se objeví něco o čem se ještě neví a co je možná příští velký problém.

Karel

Petr Kovář:
To co píšete ok. Ale i když jsou včely pro mě koníček a ohromě mě to baví, tak se snažím dívat se na to i z ekonomického hlediska...
----------------------------
Taky, taky. Ale když ten koníček mi zajistí finanční nezávislost na zaměstnavcateli- to víte - automobilový průmysl, budu raději. A proto si raděšji připravím KáHáčko (KnowHow) abych si nemusel likvidovat zdroj obživy jen prot že není na jaře ve 100% formě.

To dělá můj chlebodárce, zlikviduje do šrotu linku za 2mil.Eur, ani si z ní nic nevezme na náhradní díly.

Já se snažím hospodařit lépe a pokud bych měl dost času a málo peněz, tak i deset kilo medu ze zachráněného chcípáka, jsou peníze za které jsem celý den v práci.
Zatím se mi vyplatí jít na ten den do práce a včely nechat přírodnímu výběru a nebojovat s přírodou:-)

Karel

V kterém místě. Místo je cca 80 - 100 mm pod horní loučkou druhého
nástastavku. Když je něco špatně převěšuji - uspořádávám dílo.

Úl jsem nazval Úl Břeclavan. Jde zjednodušenou výrobu a to modifikace
typu K39 a také něco podobného tu používal na JM jako medník na svém
úlu monsignor Adamec. Jenže ten se stěhoval často z místa na místo a
opravdový původ jeho vystavovaných úlů a kde v nich přesně choval
všude včely mi není znám. Vím že byl v Bystrci, potom Nikolčice, potom
Břeclav, potom zase někde a nakonec Praha. (??) Takže si vyber.

_gp_

7.3.10, KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> GP:
> Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
> stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
> porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
> sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
> při první kontrole na stejném místě.
> -----------------
> V kterém místě a v čem vlastně zimuješ?
> Dík
> Karel
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Prepáčte priatelia, ale ako to tu čítam, riešite samé "prkotiny" ako sa u Vás často hovorieva. Ak včelstvo na zimu dobre pripravíte, je jedno aký je úľ, či má otvorené očko, či má povalu-strop prikrytý fóliou a polystyrénom, či mu dávate vodu obyčajnú, či prisladenú (do výšky 7%-ného obsahu, včely považujú za vodu, ak je to nad 10= tak ako krmivo, sú práce navyše a zbytočné.
Nič také nerobím (každú zimu bezpečne prežijú) a med zo včelstiev exploatujem . Na okraj, každé zbytočné zaťažovanie včelstiev v takomto čase, je zbytočné a včelstvá len zbytočne vyčerpáva. Ak príde správne počasie, moje i vaše včely budú vedieť čo majú robiť, veď sa to učili milióny rokov.

>DÁVÁM VODU S CUKREM. J.B.<
------------------------------------------------------------
Používám čistou vodu s několika krystalky soli. Nebo můžeme přidávat také několik kapek kyseliny jablečné, mravenčí...
Vodu kontroluji a také vyměňuji každý týden. Proto spotřebu vody pouze odhaduji. Nenapadlo mi ji měřit. Podněcování cukrovou vodou neprovádím. Jsou důležitá silná včelstva s dostatkem vlastních zásob. Zde je vidět, jak je uváděná spotřeba vody u různých včelařů zavádějící. U Vás to činí 12 - 15 l a u mých včelstev pouhé 3 - 5 l odhadem.
JK

""Ale viděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají. ""

Zdravím Karle, nemáš fotku toho stromu? Stál bych o ni.
S podélnou prasklinou, horním "česnem", atd. si včelstvo poradí tak, že podél vystaví krycí plást (trochu šikmo k otvoru)a vyladí systém přívodu vzduchu a ochrany před nepříznivými vlivy. To je asi tak, jako by byla stavba "na teplo" a místo boční stěny by byl plást.

Vážený příteli,
rád bych reagoval na Vaši větu: „Přitom se také zapomíná, že pokud je ve včelstvu staré dílo, nemusí jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza, zvápenatění aj.“ Dáváte do souvislosti staré dílo a vznik nemocí. Názor, že včelí nemoci vznikají ze starého díla je velký omyl. Výměnou starého díla za nové je možné snížit infekční tlak u nemocného slabého včelstva. Rozhodně ale nelze tvrdit, že staré dílo se rovná nemocné včelstvo.
K jednotlivým nemocem:
Nosematóa – Prvok Nosana apis je všudypřítomný. Nosematóza je faktorové onemocnění a propukne vždy za příhodných podmínek. To je ve slabém včelstvu. Zábrana onemocnění je chovat silná a vitální včelstva.
Zvápenatění – Houba Ascosphaera apis je rovněž všude. Zábrana onemocnění je chovat včelstva se silně vyvinutým čistícím pudem. Tato včelstva odstraní uhynulou larvu dříve, než houba proroste celou uhynulou larvu a začne tvořit plodnice.
Mor – Paenibacillus larvae je přítomný v plástech se zbytky po rozložených uhynulých larvách na toto onemocnění a v medu, který byl v těchto plástech. Zdroj infekce může být plást, který byl třeba jen jedenkrát zaplodován a v němž uhynula larva na MVP. Panenské dílo nemůže být zdrojem MVP. Proto v USA, kde se mor běžně vyskytuje, producenti oddělků tvořící oddělky na plástech svých odběratelů vyžadují dodávky panenských plástů. Zábrana onemocnění je jako u zvápenatění chovat včelstva se silně vyvinutým čistícím pudem. Tato včelstva odstraní uhynulou larvu před rozpadem na lepkavou hmotu. Proto by správný postup na likvidaci MVP byl: Při výskytu stanoviště důkladně prohlédnout a včelstva s klinickými příznaky usadit do čistého úlu na mezistěny. Přidat plást s otevřeným plodem ze včelstva které nákaze odolává pro výchovu nové matky. Úl a rámky z nakaženého včelstva asanovat nebo spálit.
Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak náročné, že se to nedá financovat. Druhý důvod je ten, že za současně platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda dělá již 40 milionů let. Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: Za svůj názor očekávám veřejnou popravu ;-)

""Ale viděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají. ""

Zdravím Karle, nemáš fotku toho stromu? Stál bych o ni.
S podélnou prasklinou, horním "česnem", atd. si včelstvo poradí tak, že podél vystaví krycí plást (trochu šikmo k otvoru)a vyladí systém přívodu vzduchu a ochrany před nepříznivými vlivy. To je asi tak, jako by byla stavba "na teplo" a místo boční stěny by byl plást.
-------------
Byla to prasklina na staré švestce, třešni?
No ono tam nebylo vidět a bylo léto. Dostal jsem se k tomu, že včelařka tam chtěla aplikovat Gabon :-)
Tak jsem se tam pak při jarním natírání i poptával zda vyzimovaly, ale už ani nevím. Ale od té doby jsem si uvědomil, že tohle je pro včely ideálnější dutina, kde mohou být lépe chráněny, než někde kde "vypadl suk".
Takovou dutinu s velkou dírou jsem sledoval. Chodívali jsme pravidelně kolem, než stát dal zámek do dražby a už tam je slepá cesta:-)
A to byla velká borovice, ulomená větev, včely vystavěly dílo i v ně, ale žádnou zimu nevydržely. Spíš než zásoby, bych tipoval nepřátele. Od té doby si všímám starých stromů a uvědomuji si, že těchto typu dutibn - prasklin je v lese taky dost. A asi jsou pro včely výhodnější.
Takto jsem k tomu došel,


A je to pár let, ale pokud se k paní někd ypodívám a budu mít foťák, p stromu s epodívám.
A jak si tak vzpomínám, tak vím o dalším včelínu, kde byly včely v rozpraskaném ovocném stromu před ním.
Tam poprosím kamaráda.
Pokud tam stromy ještě jsou.

Karel

Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak náročné, že se to nedá financovat. Druhý důvod je ten, že za současně platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda dělá již 40 milionů let. Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: Za svůj názor očekávám veřejnou popravu ;-)
----------------------------------------------------

Proč? :-)

Já si myslím, že po celorepublikovém scanu by asi veterina došla k názoru po sečtení všech ohnisek na to nemá už sirky. A někdo by s emohl začít ptát - kdo to zaplatí:-)


Problém není jedno včelstvo osamocené, problém je, když někdo si z toho udělá morový včelín. To pak včely v okolí nemají šanci, i kdyby měly geny Supermanů.

S morem mají problém včelaři, ne včely. Včelaři si jej pěstují a rozmnožují:-) Kdyby měli určitou kvalifikaci atd. Viz Nový Zéland.

Karel

Někdy v prohlížeči zůstane stará verse.
Zkus navíc stisknout klávesu F5 na obnovení stránky...
Pavel

----- Original Message -----
From: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 06, 2010 6:22 PM


Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud
něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní
jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam
nějaká prodleva? Zdraví P.S


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

"Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud
něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní
jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam
nějaká prodleva? Zdraví P.S"
Neznám konkrétní web, ale pokud se má nějaký soubor uložený na serveru zobrazit, musí k tomu existovat konkrétní odkaz ukazující právě na tento soubor, který musí prohlížeč v PC načíst. Jinak ten soubor pro prohlížeč neexistuje.
Určitě to bude nějaký jednoduchý problém řešitelný přečtením návodu, jak na tom konkrétním serveru stránky dělat nebo přečtením FAQ otázek či diskuze serveru a v krajním případě, i když to je web zdarma, tam určitě bude nějaký správce.....

Dobrý den příteli,

Veřejnou popravu? Proč? Souhlasím s vaším rozborem nemocí a i chovy silných včelstev. Netvrdím, že dílo starší je starší je nějak extra špatné. Podle metodiky pravidelné obměny díla by se ve včelstvu mělo provádět obměna díla za jeden rok minimálně z jedné třetiny. Tedy dílo starší 3 let by teoreticky ve včelstvu nemělo co dělat. Nedělejme si ale iluze o tom, že to tak u všech funguje. Je ještě honě včelařů, kteří mají v úlech starší dílo jak 5,10, let. Znám přes vyprávění od jednoho kolegy včelaře, že je tu mezi námi včelař, který má dílo ve včelstvu staré
20 let. Zda je to pravda nemohu posoudit, ovšem 5, 10 let, to je doba, že? Já mám obměnu plodiště ve všech nástavkách každý rok vyměněnou ze 100%, tedy minimálně 22 rámků
r.m 39/24. V tomhle jsem důsledný. Budeme li chovat silná zdravá včelstva na mladém díle, to je nejlepší prevence sporám chorob.

Také s vámi souhlasím v tom, že je mi proti mysli pálit celé stanoviště, kvůli jednomu včelstvu. Pokud bych mohl já, zlikvidoval bych jen infikované včelstvo s úlem, ostatní včelstva na stanovišti bych ponechal, provedl jen desinfekci úlů, provedl kompletní obměnu díla, ošetřil včelařský vercajk a ponechaná včelstva nadále sledoval. Je to rozumější, než to vše pálit. Příroda dala matkám do vínku různou genetickou výbavu, i nám, proto jeden dělá to a druhý něco jiného. Tak je to i se včelstvy. Myslím, že kdybychom ostatní včelstva ponechali a sledovali je, mohli bychom z těch schopných včelstev vytvořit lepší materiál. Ovšem jednou je zákon při indikaci MVP celé stanoviště pálit, tak toto nařízení je nutné respektovat a dodržovat jej ať se nám to líbí, nebo ne. Dále si myslím, že pokud by bylo plošné nařízení na vyšetření MVP, stálo by to sice hodně peněz, ale ekonomické stráty by byly daleko menší v otázce opylení plodin, než likvidace stanovišť a tím vytvoření nezavčeleného prostoru. Dovedu si i představit, že by na to vyšetření mohl každý včelař i přispívat. Z medu má včelař slušný příjem, 100 korun z kilo medu by klidně obětovat mohl. V hospodě si dá za rok o 5 piv méně a má na vyšetření ušetřeny peníze. Zdraví P.S

P.S: Nyní zase čekám já, že mě upálíte na hranici

p.Polášek, chtěl jsem se zeptat, jste s vigory spokojen?Ten web zkusím ještě jednou prolustrovat.Zdraví P.S

Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak
náročné, že se to nedá financovat. Druhý důvod je ten, že za současně
platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé
stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci
vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou
rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda
dělá již 40 milionů let. Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce
nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: Za svůj názor očekávám veřejnou popravu ;-)
---------------------------------

Já s vámi souhlasím :-)
P.K.

Vzhledem k tomu, že sám mám taky několik webů zdarma od různých poskytovatelů, tak vám zkusím trochu odpovědět. Jen je škoda, že jste neuvedl o jakého konkrétního poskytovatele se jedná a trochu víc o postupu jaký jste použil, protože každý to má trochu jinak (já sám využívám tyto tři - Webzdarma / Sweb(Seznam) / Webnode).

Jinak pokud se vše podaří, tak soubory musí být ze stránek přístupné ihned.

Nejdříve si pomocí FTP(někde se to jmenuje i jinak a funguje to podobně jako nějaký diskový manažer/správce souborů) uložíte ten soubor na váš web a až potom vytvoříte odkaz na soubor na stránkách, na kterých chcete aby byl přístupný. Do těch stránek ten odkaz vytvoříte u některých poskytovatelů přímou tvorbou, u jiných si to musíte vytvořit buď v nějakém programu na tvorbu WWW nebo v nějakém textovém editoru pomocí html kódu a tu stránku tam dostat stejně jako ten soubor.

Ovšem jednou je zákon při indikaci MVP
celé stanoviště pálit, tak toto nařízení je nutné respektovat a dodržovat
jej ať se nám to líbí, nebo ne.
--------------------------

Zdar Pavle, já si zase myslím, že proti nesmyslným nařízením a zákonům je třeba se postavit. Ale to je na dlouhou diskusi co je nesmysl a co ne.
P.Kovář

"p.Polášek, chtěl jsem se zeptat, jste s vigory spokojen?Ten web zkusím ještě jednou prolustrovat.Zdraví P.S"
Zdravím taky. Já ale kupované včelí kmeny neprovozuji. Výjimečně jednou za několik let matku koupím, jinak ale matky odchovávám až na výjimku vždy z plodu toho včelstva, kde potom matku přidám. Případně rovnou odeberu matku a včely nechám vychovat novou. Naposledy jsem nějak před asi 5 lety v rojovém roce posbíral roj, který byl od začínajícího včelaře , který do začátku nakoupil nové matky, takže měl ty včely vyšlechtěnější. A on sám neměl už ten roj tehdy kde dát. Neptal jsem se ho ale, co to bylo za včely. Včely byly výrazně klidnější než moje a byly skutečně lepší, co se týká výnosu, ale méně životaschopnější.
Ale, jak tak čtu ohlasy na různé včelí kmeny, kdybych kupoval matku, tak asi to bude ta vigorka.

Vařený příteli nebudu Tě popravovat. Od 1.3. 2010 je to trochu jinak. Platí nové zásady v tlumení moru. Včelstva pokud maji 10 na druhou a třetí nepálíme pouze se zařadí do pozorvání v období 6 měsíců. Pálí se včelstva, kde je prokázaná klinika při komisielní prohlídce tj. 10 na 4 až 6. Mohu potvrdit, že nákaza 10 na třetí je sporná. Mé zkušenosti jsou, že za 1 a půl roku klinika se objeví a pálí se stejně, akorát se prodlužuje karanténí období a déle se otravují včelaři. U předklinického stavu 10 na druhou záleží na okolnostech. Včelstvo jestli neni narušené svými enzymy umí potlačit tuto bakterii. Ale , ale!?.. pochopitelně 100% ne všechna včelstva. Jako včelař bych nechtěl z této oblasti ani trubce. Je pravda co existuje včelstvo existuje mor. Včelstva si s ním poradila a přezila. Jen slabý jedinci(včelsstvo) uhynuli. Více se dnes bojím varroazy a virů. Jako příklad moru uvedeu ohnisko, které udržovali dvá bráchové a podle jejich výpovědi i desítky roku. Při prohlídce byla stanoviště zamořena tAK, že byly příškvary i v medníku, když jsem jim vyčítal, že toto je silně zanedbané, ta k mi odpověděl jeden: no co chcete takhle včelařil už můj táta, přiletěl roj, dva roky vydržel a uhynul a pak zase přiletěl nový a med byl. Jenže dnes v okolí 10 km od vesnice nejsou žádné včely. Všechna stanoviště byla zamořena a tak včelaři včelaří mimo okres. Co se píše o včelaři z jižních Čech tak ,to bylo trochu jinak. Za to si částečně mohl sám včelař. Ale něco špatné je pro něco dobré a tak kvůli jeho moru máme nové opatření, které více hodnotí nebezpečnost jednotlivých ohnisek. Jinak jako včelař s několika desítkami včelstev zastávám názor pálit vše. To už tady bylo, že se na stanovišti pálila včelstva jenom pozitivní a pak jsme stanoviště pálili tři až čtyři roky. Pak se to změnil na vše. Věřím, že toto co dnes platí se zase jednou bude přehodnocovat. Stát velice dobře hradí nařízené utracení a pálení. Vdy to včelaře posune o krok k mode rnizaci, že si koupínové úly a nevčelaří v budečácích.Tak to je J.Přesličko. Ale každý máme právo na svůj názor at je dobrý nebo špatný a o tom to je.

Pane Polášku,
potřeboval bych od Vás radu mimo rámec této konference.
Pro kontakt mi prosím pošlete mail na 311.Kucera/=/seznam.cz

Zdravím Miso, Mám WEBZDARMA
Přřes správce souborů jsem si ze svého wordu zkopíroval požadovaný soubor a uložilo se mi to KDE NAKUPUJI doc. To tam je, to bych měl. Nevím ale, jak se vytváří ten odkaz na soubor. Nějaké to HTML mi tam učitel včelařství přítel Sroll pro jiné soubory dával. Nevím, jak se to tam dělá. Sakra, dělám to poprvé, to je alchimie. To bude, než se to naučím. Zdraví P.S

Jsem také proti striktnímu pálení všeho. Jak jsem už navrhoval, klinicky nemocná včelstva by se spálila (předpoklad malé odolnosti… nemá cenu je udržovat – brakování) a ostatní by se mohla přemetat na mezistěny do parafinovaných nebo nových úlů. Samozřejmě by se zároveň provedla dezinfekce všeho inventáře (nedezinfikovatelné pálit). Dotyčnému včelaři by se doporučila Rašovská metoda a byl by pokoj. Pouhé pálení jednotlivých klinicky nemocných včelstev bez uplatnění dalších opatření je naivní galimatiáš.

//\/\\//