Archiv Včelařské konference

Zdravím vás, podložku pod zasíťovaným dnem po celý rok nemám dopřávám tím včelám tak důležitý vzduch.Jen ji nasazuji na dobu léčení a pokud je potřeba tak na samovolný spad roztočů, abych věděl jak si včely stojí.Výhody otevřeného zasítovaného dna jsem poznal hlavně v létě, včely s podmetem nezasítovaným mi za horkých dnů vyléhaly z úlu, oddělky v srpnu na dvou nástavcích, jakmile jsem nasadil podmety se síty a nechal je otevřeny, bylo po problému.Dále mám vyzkoušeno, že včely s otevřenými síty mají dříve první prolety, než ty buď se síty uzavřenými, nebo bez nich.

Pavel

Opravdu se v Norsku masivně používá nebo je to jen jedno z ozdravných opaření či dokonce jen jeden výstřelků včelaření? Kdo o tom ví něco seriózního?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 20.1.2010 23:08:43
> ----------------------------------------
> Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?
>
>
>

Dobrý den, Opravdu se v Norsku tento způsob včelaření provádí a to v devadesáti procentech včelnic. Já tímto způsobem také včelařím a mohu vám zdělit, že nic jiného již nechci.Nors.způsob je výjimečný tím, že při správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu, kterou varoa nevydrží a hyne.To se děje po posledním medobraní.Budu o tom mít článek v únorovém včelařství a přednášku na kongresu VMS v Brně na Univerzitě.Jen je ten provoz o chlup dražší.Má to i jiné přednosti a je to zaručené, funguje to.Já tak u vigor nevím co to varoa je, u singer je to horší
Pavel

Nors.způsob je výjimečný tím, že při správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu, kterou varoa nevydrží a hyne. Pavel
------------------------------------------------------------
Vážení, o nórskom zimovaní bolo pred 30-timi rokmi publikované obsiahle články v Včelárskych zahraničných prekladoch, tak so si ho dobre preštudoval a zobral som si z neho toľko čo mi vyhovovalo. Každý rok som vo všetkých dal vo včelstvách stavať 10 Ms v miere B, ale žeby bolo klieštika vo včelstvách menej, sa nikdy nepotvrdilo!

Teplotu 35,6°C pri stavbe MS včely nikdy neprekročia, tá je vždy max. 35,6°C a nižšia. Aby klieštik bol teplom likvidovaný, je potrebná teplota nad 40°C a viac, aspoň 1/2 hod., aby na parazita pôsobila, čo je nemožné, pretože vtedy hynú včely a plod. Na ošetrenie včelstiev proti Vd sú robené osobitné zariadenia, kde sa včely zmetú, uzavrú a vháňa sa teplota nad 40°C.

Nôrsky spôsob zimovania na novopostavených Ms v podmienkach európskeho severu, bol špeciálne zvolený na odstránenie starších plástov zo včelstva, zamorených spórami NA. Tento technologický postup sa dá vždy zvládnuť u polovici včelstiev na stanovišti, pretože plod zo včelstiev (vtedy už nie ho je veľa - IX. mes) sa z ošetrovaných včelstiev aj s plástami sa preložený do druhej polovici včelstiev a prebytočné staršie plásty sa sa vyradia na a spracujú na vosk.
Len tak na margo likvidácii Vd, správy ktoré prenikli na náš kontinent z JV Ázie, včely ohrozované nad mieru, jednoducho odletia z hniezda aj keď si na telách odnesú niekoľko jedincov, ale po vystavaní plástov môžu ďalej existovať.

Preto nevymýšľajme len preto, aby sme niečo vymysleli a výsledok aj tak bude nulový.

Norské zimování ale varoa každopádně omezí. Vytvoří přestávku v plodování plus možná i někteří živí roztoči ze včel při setřepávání na mezistěny spadnou kdesi dolů a na včely se už zpátky nedostanou. Možná prodlouží životnost napadeného včelstva bez léčení o rok....

P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu, zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu, funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit

Norské zimování ale varoa každopádně omezí. Vytvoří přestávku v plodování plus možná i někteří živí roztoči ze včel při setřepávání na mezistěny spadnou kdesi dolů a na včely se už zpátky nedostanou. Možná prodlouží životnost napadeného včelstva bez léčení o rok....

Áno, to je pravda, ale preto nemusím robiť komplikované nórske zimovanie, máme aj dostatok aj iných a jednoduchších svojich spôsobov, npr. uzavrieť M do Anti izolátora, M sa ponechá v úli npr. na max. 2-3 týždne a k tomu sa ošetrí fumigáciou, ale i bez, vždy záleží či je niečo v medníku na vytáčanie alebo nie.

p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji

Test presunu konference na novy server.

Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.

Robte si čo chcete, ja som napísal svoj názor a myslím si, že O Nórskom zimovaní a jeho zámerov viete ešte väčšie h-o, či po Vašom večší prd. Ja včelárim aby som mal každoročne dobrý výnos a to sa dá len s dobrými včelstvami( mám ich tak akurát, 75).

Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.

Robte si čo chcete, ja som napísal svoj názor a myslím si, že O Nórskom zimovaní a jeho zámerov viete ešte väčšie h-o, či po Vašom večší prd. Ja včelárim aby som mal každoročne dobrý výnos a to sa dá len s dobrými včelstvami( mám ich tak akurát, 75).

P. Streite, nepostřehl jsem nikdy v žádném praktickém závěru, žeby
zimování na přemetených včelách bylo nebo je to pravé ořechové. Je to
dle mého názoru pouhá náhražka za lenost a neprovedenou jednoduchou
profylaxi, a v Česku se samozřejmě u takových shnilotin samozřejmě
ujalo jak když pivne na úrodnou půdu. Pár amatérských článků na české
půdě "prý o Norském zimování" plné výmyslů a domněnek mne nikdy
nepřesvědčilo, stejně jako Váš výkřik. Buďte konkrétní v číslech a
statistikách a hlavně originálních Norských zdojích informací.

Rád bych znal odpověď tu Vaši ověřenou cestu praktikovanou alespoň na
150 včelstvech po 4 zazimování, rád bych věděl co víte o silných a
zdravých včelách, protože proč přemetat natvrdo včely v podletí, proč
valit do nich cukr aby si vystavěly mnoho nevyhovujícího prostoru k
zimování... atd.když vkládám mezistěny při rozvoji v naprosto
dostatečném množtví aby mé včely nežily u mne v hnoji.

A víte proč to chci vědět? Protože tu plácáte nesmysly a projevujete
asi jakousi svou nenávist a blok. Anton si pročítá diskuzi velmi
pozorně a opovídá regulérně a měl by jste se vůči němu kolegiálně
mírnit. Určitě si to zaslouží. Děkuji.

Mluvte tedy za sebe a konkrétně. Ještě jednou děkuji.
_gp_

2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak
> za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že
> máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic
> nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o
> norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto
> systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče
> chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané
> mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen
> mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy
> tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Existují prokazatelné a hmatatelné důkazy nebo je to jen domněnka.
Taková tvrzení o teplotách totiž mohu ihned zpochybnit, pokud nejsou
brány vpotaz jiné vlivy. Co když má na populaci kleštíka vliv obsah
dezinfekčních látek v mezistěnách? Co když mezistěny s kyselinama
působí jako repelent a roztoži emigrují ze včelstva právě proto. Kde
je opravdu seriozní výzkum o těch teplotách. CO mi na to řeknete.
Normální mezistěny obsahují zbytky kyselin a včely mezistěny
přestavují, nejen nadstavují vlastním voskem. No a to by mohl být ten
pravý důvod malého počtu roztočů při totální výměně mezitěn za dílo.
Základy buněk obsahují něco co statší dílo nemá.


_gp_

2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> Dobrý den, Opravdu se v Norsku tento způsob včelaření provádí a to v
> devadesáti procentech včelnic. Já tímto způsobem také včelařím a mohu vám
> zdělit, že nic jiného již nechci.Nors.způsob je výjimečný tím, že při
> správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu
> roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu,
> kterou varoa nevydrží a hyne.To se děje po posledním medobraní.Budu o tom
> mít článek v únorovém včelařství a přednášku na kongresu VMS v Brně na
> Univerzitě.Jen je ten provoz o chlup dražší.Má to i jiné přednosti a je to
> zaručené, funguje to.Já tak u vigor nevím co to varoa je, u singer je to
> horší
> Pavel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
činí. Děkuji.

_gp_

2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Připojuji se, nemám rád 30-ti letý dokola omáíílaný Kocourkov. 30 let
je škoda jen tak zahodit kvůli nějakému pisálkovi a dalším chorobně
nakaženým. Osobně zatím mám vyrovnané skóre mezi počtem včelstev a
příspěvcích zde. Tak bych se rád připojil a věděl také dlouhodobé
fakta o přemetání včel na mezistěny v podletí.

_gp_

2010/1/21 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Opravdu se v Norsku masivně používá nebo je to jen jedno z ozdravných opaření či dokonce jen jeden výstřelků včelaření? Kdo o tom ví něco seriózního?
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Pavel <streit.p/=/seznam.cz>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
>> Datum: 20.1.2010 23:08:43
>> ----------------------------------------
>> Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede, když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused, kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje, proto to sem píšů.Pavel

Byl bych všem vděčný, kdyby se upět upustilo od různých invektivů. Vypadá to, že někteří již neumí pořádně ani slovensky a tak nepochopili Antona. Než začnete někoho napadat, řekněte si, že to myslel dobře a nereagujte.
Sám Norské zimování nepoužívám, ale čas od času smetám včely na mezistěny ihned po snůšce, což je na Pardubicku pomalu již na konci června. Např. když potřebuji změnit rámkovou míru, nebo když jsem potřeboval rychle vystavět větší množství souší. Také jsem to aplikoval u souseda, který měl silně napadená včelstva varoázou, nechat líhnout plod byl nesmysl, byl vemi poškozený. Dosáhl jsem toho, že jsem mohl rychle zasáhnout proti Varoáze fumigací a hlavně jsem ve finále velmi rychle zredukoval množství roztočů, kteří by po líhnutí pldu jistě způsobily kolaps včelstva a výsledky byly překvapivě dobré. Jestli hrálo roli i zvýšení hygienické úrovně odstraněním staršího díla nevím, souše nebyly příliš staré, ale pokud se zamýšlím nad pozorováními a analýzou přirozené obnovy díla v divoce žijících včelstvech, které byly nedávno publikované, něco na tom bude. Stejně tak jsem byl překvapený dobrými výnosy z jarní snůšky... ale zdůrazňuji termín konec června-začátek července,kdy je ještě hojně pylu.
radek hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?r Vranov nad Dyj?.
> Datum: 21.1.2010 15:53:20
> ----------------------------------------
> p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak
> za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že
> máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic
> nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o
> norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto
> systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče
> chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané
> mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen
> mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy
> tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji
>
>
>

Pavle, nerad Tě chytám za slovo, ale piš prosím vlastní názory a zkušenosti. Jak můžeš napsat že všichni víme, že se obnova díla provádí každý rok z jedné třetiny. Mě ses třeba neptal a já to rozhodně tak nedělám. Navíc v literatuře bývá, že by se měla vyměnit alespoň třetina díla - což má trochu jiný význam..... a o sterilním prostředí v úlech prosím vůbec nemluv, nebo si to někdo hloupější třeba zapamatuje a bude takovou pitomost hlásat dál, děkuji, dál jsem Tvůj e-mil raděj nečetl aby sis nemyslel, že s ostratním souhlasím!
Dr. Radek Hubač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 20:32:51
> ----------------------------------------
> To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak
> všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento
> systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní
> prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna
> části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření
> pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než
> singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní
> a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní
> princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte
> hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev
> r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl
> nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede,
> když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám
> příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na
> nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se
> neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused,
> kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev
> léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou
> sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též
> včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více
> než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje,
> proto to sem píšů.Pavel
>
>
>

Gustave, občas tě nemusím, ale teď s tebou naprosto souhlasím, ale dá se souboj s lidskou blbostí vyhrát? Asi těžko a tak se úvahy o skvělém norském zimování budou stále opakovat a budou přicházet další a další.Není to zas tak dávno co se k tomu vyjadřovali i naši výzkumníci a přinejmenším se musí počítat s citelným poklesem výnosů a v tomhle bych jim věřil. I jiné prameny podstatně věrohodnější než př. Streit tvrdí to samé. A jsme u toho jak hodnotit včelaře. Podle výšky výnosů a ztrát včelstev v kritických letech a nebo podle toho, kolik kdo naplácá nesmyslů kolem sebe podobně postiženým? Každý se musí rozhodnout. Ono je to také hodně pracné a drahé a už u větších včelařů neproveditelné.Další do nebe volající hovadina je na jaře jim dát stavět veškeré nové dílo do medníku. Vyzval jsem k jednoduchému pokusu, rozdělit přibližně stejná včelstva na 3 skupiny a jedněm dát do medníku pouze mezistěny, druhým pouze panenské plásty a třetím pouze zaplodované, samozřejmě co nejsvětlejší dílo. Výsledky jsou neobyčejně přesvědčivé. No a pak už stačí př. Streita a jemu podobné zařadit do té odpovídající škatulky. Samozřejmě k dobrým výnosům hygyena díla patří o tom není pochyb ale dá se to provést k včelám daleko ohleduplněji a šetrněji. Zdraví R. Stonjek

Konečně někdo rozumný,Radku,můžu ti tak říkat.Děkuji.Vidíš, to je ta celá věda.Je to tak, postavíš včely na mezistěny a zbavíš se varoa,navíc vytvoříš sterilitu a tím radikálně potlačíš spory nosema, zvápenatění...Nic na tom není.To je celá věda. Následující rok musí jít včely do síly daleko rychleji. Jinak jsi buď dělal něco špatně ty,nebo je to v genofonu matky. P. Turčánimu se opět omlouvám, ale zatímto systémem si stojím. Vyplatí se to.

Ale dělnice umí vystavět úl plný mezistěn, ale to chce předpoklady a
ne že je přesypu v kritickém období do škatule, lít sirup a škatule
hejbejte se. Také Tě p. Stonjeku nemusím protože jsme zkrátka každý z
jiného těsta, ale hodnotit včelaře je těžké. Kdyby nebyla nutná
politika a byl navrchu jeden fond, který by spravoval papírově včelaře
by stačilo. Je jedno jestli je někdo neorganizovaný, když potřebuje
seriózní informace. Toto o tom hloubání o norování je jen smítko. Celý
systém je podle mne nutné přestavět na míru pro včelu a její produkty
a ne na dotační blahobyt pro amatéry s efektem nula nic. Nakonec to
dopadne jak GustaSybila že budeme nesoběstační s produkcí medu pro náš
trh a až se někdo zeptá z vrchu co se dělá, a pochopí jaká je to
pakárna, tak bude utrum sevším.

_gp_

2010/1/21 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
> A jsme u toho
> jak hodnotit včelaře. Podle výšky výnosů a ztrát včelstev v kritických
> letech a nebo podle toho, kolik kdo naplácá nesmyslů kolem sebe podobně
> postiženým? Každý se musí rozhodnout. Ono je to také hodně pracné a drahé a
> už u větších včelařů neproveditelné.Další do nebe volající hovadina je na
> jaře jim dát stavět veškeré nové dílo do medníku.

Jaké jsou typy rozšiřování úlové sestavy?prosté. Buď na konci dubna dám třetí nástavek nad ty dva vystavené tedy plodiště, nebo včely odtrhnu a nástavek s mezistěnami dám mezi oba nástavky s plodem,nebodám ten nástavek s mezistěnami pod to plodiště úpně do spod.Jak to dopadne, když se ochladí?u první možnosti se včely stáhnou a ve vývoji je nikterak nepodrazím.U té druhé dojde při náhlému ochlazení k podražení včelstva, zpomalím jeho růst,musím být opatrný a sledovat předpověď počasí ve zvýšené míře.U té třetí možnosti to vůbec nevadí, protože se včely stáhnou do vrchních nástavků, kde je plod a to proto, že včelstva postupují na jaře od vrchu dolů, rozšíření včelstev přece provádíme až po kontrole, zda se včely zavěšují houfně do podmetu, to je ten signál na spod podmetu který dává povel k rozšíření.Každý ať si vybere, já požívám ten první způsob a od konce května, kdy je už teplé počasí ten druhý způsob.
Pavel

NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva jako medník. dále znát techniku rozšiřování atd.

Vážení
Včelařim řadu let tak zvané norské zimování běželo asi v 80 letech minulého století. Jako mladý člen jsem to zkusil.Ten způsob lze provádět,ale má to podmínku :Musí být odstraněny všechny souše t.z.osadit jen na mezistěny.Pak to funguje. Ale při rychlém nakrmení v září se u některých mezistěn stávalo,že se sesuly. Včelařim na míře 39x30.Jinak včely další rok se vyrovnaly ostatním včelstvu.Zkusit to může každý .
Jirka

Děkuji p. Kovář, konečně někdo, kdo to alespoň zkusil, ví o čem to je a proto si jej vážím, ikdyž už tak nevčelaří, je to přece jen nákladné.Potěšil jste mě Jiří. Sbírám totiž kontakty na přátele, co tak včelaří, nebo včelařili na výměnu zkušeností.Divil byste se,kdo tímto systémem všechno všechno včelaří.
Pavel

Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu, která
probíhá v čerstvém díle méně a nakonec vlastně samotný efekt je ten,
že získáte za několik dávek sirupu něco mezi 0,5 až kilem vosku.
Voskař nejsem, jsem medař a včelařím kvůli medu a kvůli pohodě mé a
pohodě mých včel. Opyluji svýcm chovem dostatečně velké území.
Nepotřebuji umělé postupy. Stačí pozorovat co včela v určitou chvíly
potřebuje a dát ji to. Určitě se bez přemetání obejdeme.

Přemetání včelstev v období slídění a s tím lití sirupu aby byly
"čisté" je pouhá utopie. Obměna díla se provádí jinak. Proti VD se
taktizuje mnohem účiněji na jiných simulacích a příkladech v chovu.

Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.

_gp_

2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE
> DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a
> ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to
> stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte
> nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě
> budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při
> nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva
> jako medník. dále  znát techniku rozšiřování atd.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

On Thu, Jan 21, 2010 at 03:38:10PM +0100, Petr Baudis wrote:
> Test presunu konference na novy server.

Jeste jeden testovaci mail, omlouvam se za sum.

                            Petr "Pasky" Baudis

Tedy p.Pazderka,
Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí, hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade, ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte, na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná, zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S pozdravem Pavel Streit

Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
Mají rozdílné plodování.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> ----------------------------------------
> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> činí. Děkuji.
>
> _gp_
>
> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> > P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> > velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> > dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> > apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> > je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> > a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> > po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> > poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> > zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> > jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> > včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> > to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> > generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> > do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> > překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> > zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> > staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> > singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> > bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> > spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> > to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> > zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> > prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> > perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> > jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> > stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> > někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> > funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> > předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> > potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> > týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> > usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> > teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> > je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> > všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> > Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Vycházím z předpokladu, že klima je neopakovatelné, má sice své cykly,
ale nemá stejný průběh. To zaprvé. Zavčelený prostor třebas stejně
vysokým počtem včelstev také nemusí mít stejný rozptyl dělnic a nikdy
není kvalita pylu stále na stejné úrovni byť u stejné kultury rostlin.
Takže nakonec jde říci a ptám se, jak chcete pravidelně dodržet ten
přesný postup, jestli nemáte třeba v podletním cyklu klima jako vloni,
kdy kvalita pylu byla vysoká, zřejmě pod vlivem vlhkého letního
klimatu a malé sluneční aktivity (erupce) a ty kultury také rostou
kolem Vašich včelstev také promnělivě a kvete v různých množství.

Nikdy se Vám nepovede udělat na tento technologický postup s velkou
úspěšností pro včelaře - tisíce alternativ v drobných chovech. Půjde
jen o rozumbrady, kterým se něco jeví jako vítěztví nad včelou. Špatně
postupy nastavíte v takových podletních situacích a Vy máte o argument
navíc co se dělo špatně. Jeto skoro jako propaganda a škoda času. Je
to moc proměných a snad to pochopíte.

Včela si své způsoby vydobyla přes genetické čistky mnohem dříve a
stačí mít jen otevřené oči a nedělat zbytečné věci okolo ničeho.
Opravdu se toto téma má brát s nadhledem a ne jak výchozí technologie.
Propagandou má být něco jiného, někde jinde na jiných místech ve
včelařství v Čechách. Jenže to je také závislé na počasí a politickém
klimatu a vztazích mezi lidmy.

_gp_

2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> Tedy p.Pazderka,
> Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho
> km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí,
> hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v
> úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade,
> ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou
> cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte,
> na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku
> roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak
> beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna
> včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký
> systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná,
> zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S
> pozdravem Pavel Streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Někde se tento systém používá jako ozdravný při napadení morem včelího plodu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: ?
> Datum: 21.1.2010 20:46:29
> ----------------------------------------
> Pavle, nerad Tě chytám za slovo, ale piš prosím vlastní názory a zkušenosti. Jak
> můžeš napsat že všichni víme, že se obnova díla provádí každý rok z jedné
> třetiny. Mě ses třeba neptal a já to rozhodně tak nedělám. Navíc v literatuře
> bývá, že by se měla vyměnit alespoň třetina díla - což má trochu jiný
> význam..... a o sterilním prostředí v úlech prosím vůbec nemluv, nebo si to
> někdo hloupější třeba zapamatuje a bude takovou pitomost hlásat dál, děkuji, dál
> jsem Tvůj e-mil raděj nečetl aby sis nemyslel, že s ostratním souhlasím!
> Dr. Radek Hubač
> učitel včelařství
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> > Datum: 21.1.2010 20:32:51
> > ----------------------------------------
> > To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak
> > všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento
> > systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní
> > prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna
> > části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření
> > pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než
> > singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní
> > a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní
> > princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte
> > hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev
> > r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl
> > nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede,
> > když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám
> > příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na
> > nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se
> > neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused,
> > kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev
> > léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou
> > sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též
> > včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více
> > než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje,
> > proto to sem píšů.Pavel
> >
> >
> >
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 21:53:15
> ----------------------------------------
> Jaké jsou typy rozšiřování úlové sestavy?prosté. Buď na konci dubna dám
> třetí nástavek nad ty dva vystavené tedy plodiště, nebo včely odtrhnu a
> nástavek s mezistěnami dám mezi oba nástavky s plodem,nebodám ten nástavek
> s mezistěnami pod to plodiště úpně do spod.Jak to dopadne, když se
> ochladí?u první možnosti se včely stáhnou a ve vývoji je nikterak
> nepodrazím.U té druhé dojde při náhlému ochlazení k podražení včelstva,
> zpomalím jeho růst,musím být opatrný a sledovat předpověď počasí ve zvýšené
> míře.U té třetí možnosti to vůbec nevadí, protože se včely stáhnou do
> vrchních nástavků, kde je plod a to proto, že včelstva postupují na jaře od
> vrchu dolů, rozšíření včelstev přece provádíme až po kontrole, zda se včely
> zavěšují houfně do podmetu, to je ten signál na spod podmetu který dává
> povel k rozšíření.Každý ať si vybere, já požívám ten první způsob a od
> konce května, kdy je už teplé počasí ten druhý způsob.
> Pavel
>
>
>

Plodování u nás v ČR, hlavně v podletních měsících je silně závislé na
klimatu a potažmo na kvalitě pylu. Potom teprve jde o geny a kladení
matek a výchově plodu. Obráceněně to nemůže z logické podstaty nikdy
fungovat. Z ničeho (z mizerné potravinové základny) plodové plochy
nevzniknou a když jsou vhodné jisté podmínky, tak včelstva přeci
plodují a plodují nehledě na období. Otázkou je vždy kvalita zimních
dělnic.

Loňský rok to ukázal snad jasně. Kvalitní pyl a velmi mírná udržovací
snůška po celou sezonu způsobila nyní v úlech často kvalitní zimní
generace včel, ale přežívá také mnoho VD. Tento kalendářní rok 2010 a
s touto včelařskou sezonou se bude uzavírat opět nad včelaři mračno s
počtem roztočů VD a množství úhynů v 7-10 měsíci/2010. Sezona podletí
2010 a 2011 bude opět jako každoročně na JM kritický bod. Zvítězí jen
zdravý rozum a prozřetelnost po medobraní. Jde oto nezaspat na
medových vavřínech.



2010/1/22 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>  Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová  A. milifera carnica - Včela karpatská
> Mají rozdílné plodování.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
>> včelaření, rozvedení
>> Datum: 21.1.2010 18:38:43
>> ----------------------------------------
>> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
>> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
>> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
>> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
>> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
>> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
>> činí. Děkuji.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
>> > P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
>> > velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
>> > dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
>> > apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
>> > je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
>> > a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
>> > po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
>> > poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
>> > zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
>> > jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
>> > včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
>> > to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
>> > generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
>> > do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
>> > překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
>> > zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
>> > staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
>> > singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
>> > bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
>> > spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
>> > to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
>> > zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
>> > prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
>> > perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
>> > jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
>> > stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
>> > někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
>> > funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
>> > předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
>> > potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
>> > týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
>> > usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
>> > teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
>> > je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
>> > všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
>> > Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>> >
>>
>>
>>
>> --
>>   ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Já nějak nemohu zase strávit u tohoto spůsobu likvidaci těh velkých pylových zásob které včely z velké části spotřebují právě při výchově zimní generace. Tyto zásoby pak mají vliv na tvorbu tukových tělísek tak důležitých pro jarní rozvoj v našich podmínkách. Dále si myslím že aplikace severských metod chovu nebude asi to pravé ořechové. Jako vyučený zahradník vám uvedu příklad . Mnohem snadněji a s větším úspěchem se u nás venku pěstují některé středomořské rostliny než velmi zajímavé rostliny ze severních oblastí a tunder Ty u nás spolehlivě zmrzají po pár letech A je to způsobeno průběhem našeho jara kdy se střídají poměrně vysoké teploty s mrazy kdešto v tundře je nástup jara bouřlivý bez těchto výkyvů a zastaví to až další zima

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 22:37:50
> ----------------------------------------
> Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
> dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
> nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu, která
> probíhá v čerstvém díle méně a nakonec vlastně samotný efekt je ten,
> že získáte za několik dávek sirupu něco mezi 0,5 až kilem vosku.
> Voskař nejsem, jsem medař a včelařím kvůli medu a kvůli pohodě mé a
> pohodě mých včel. Opyluji svýcm chovem dostatečně velké území.
> Nepotřebuji umělé postupy. Stačí pozorovat co včela v určitou chvíly
> potřebuje a dát ji to. Určitě se bez přemetání obejdeme.
>
> Přemetání včelstev v období slídění a s tím lití sirupu aby byly
> "čisté" je pouhá utopie. Obměna díla se provádí jinak. Proti VD se
> taktizuje mnohem účiněji na jiných simulacích a příkladech v chovu.
>
> Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.
>
> _gp_
>
> 2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE
> > DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a
> > ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to
> > stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte
> > nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě
> > budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při
> > nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva
> > jako medník. dále &nbsp;znát techniku rozšiřování atd.
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 22.1.2010 08:39:32
> ----------------------------------------
> Vycházím z předpokladu, že klima je neopakovatelné, má sice své cykly,
> ale nemá stejný průběh. To zaprvé. Zavčelený prostor třebas stejně
> vysokým počtem včelstev také nemusí mít stejný rozptyl dělnic a nikdy
> není kvalita pylu stále na stejné úrovni byť u stejné kultury rostlin.
> Takže nakonec jde říci a ptám se, jak chcete pravidelně dodržet ten
> přesný postup, jestli nemáte třeba v podletním cyklu klima jako vloni,
> kdy kvalita pylu byla vysoká, zřejmě pod vlivem vlhkého letního
> klimatu a malé sluneční aktivity (erupce) a ty kultury také rostou
> kolem Vašich včelstev také promnělivě a kvete v různých množství.
>
> Nikdy se Vám nepovede udělat na tento technologický postup s velkou
> úspěšností pro včelaře - tisíce alternativ v drobných chovech. Půjde
> jen o rozumbrady, kterým se něco jeví jako vítěztví nad včelou. Špatně
> postupy nastavíte v takových podletních situacích a Vy máte o argument
> navíc co se dělo špatně. Jeto skoro jako propaganda a škoda času. Je
> to moc proměných a snad to pochopíte.
>
> Včela si své způsoby vydobyla přes genetické čistky mnohem dříve a
> stačí mít jen otevřené oči a nedělat zbytečné věci okolo ničeho.
> Opravdu se toto téma má brát s nadhledem a ne jak výchozí technologie.
> Propagandou má být něco jiného, někde jinde na jiných místech ve
> včelařství v Čechách. Jenže to je také závislé na počasí a politickém
> klimatu a vztazích mezi lidmy.
>
> _gp_
>
> 2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > Tedy p.Pazderka,
> > Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho
> > km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí,
> > hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v
> > úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade,
> > ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou
> > cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte,
> > na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku
> > roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak
> > beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna
> > včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký
> > systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná,
> > zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S
> > pozdravem Pavel Streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

S tím s vámi souhlaím.O pylovou snůžku strach a její kvalitu nemám, jsem na stanovištích, kde nors.zimování funguje.Pylu je zde přebytek.Budu rozjíždět třetí stanoviště, tám ten systém mohu vyzkoušet, zda i tam to bude fungovat, každé stanovistě je něčím jiné.O varoa se nebojím,u mích včel pro něj není místo.používal jsem tento systém,a to i včetně léčení a vždy se musel poroučet pryč.Že by mi včely padaly pod varoa, to se nestane.Právě při silných reinvazích mi tento systém hodně pomohl,viz kolega níže.Zaléčím a nikdy jsem s varoa problémy neměl.Za více jak deset let včelaření a aplikace tohotu systému, a to i ve zlých dobách, se nestalo, že by měla včelstva roblémy s nemocemi, kolabovala, nebo bych je snad pozbyl.Ten časový úsek je toho důkazek.Také nemohu přemlouvat někoho, kdo tomu nevěří.Jistě jste včelař s větším provozem, tak to na jedno včelstvo vyzkoušejte.a uvidíte.Tento způsob nemusí fungovat v závislosti na stanovišti všude, ale u mě to funguje.Jen je třeba to vyzkoušet a včelař uvidí.

Je to chyba na chybě.
Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
tmavé plemeno (včely medonosné).
V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
K. Čermák


Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> Mají rozdílné plodování.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
>> včelaření, rozvedení
>> Datum: 21.1.2010 18:38:43
>> ----------------------------------------
>> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
>> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
>> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
>> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
>> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
>> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
>> činí. Děkuji.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
>>
>>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
>>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
>>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
>>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
>>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
>>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
>>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
>>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
>>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
>>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
>>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
>>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
>>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
>>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
>>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
>>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
>>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
>>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
>>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
>>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
>>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
>>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
>>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
>>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
>>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
>>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
>>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
>>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
>>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
>>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
>>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
>>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
>>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
>>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
>>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
>>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>>>
>>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>>
>
>

V odbornem textu se v nazvoslovi pisi jednotlive taxonomicke urovne taxonu. je to stejne pro biologii,zoologii i botaniku:
druh=specie
poddruh=subspecie
varieta=varieta
podvarieta=subvarieta)
forma=forma
podforma=subforma)
je to tak dobre? Prosim doplnte to pojmy plemeno, ek otyp
Protoze se tyto urovne nepisi a casto se nazev zkracuje vynikaji tyto chyby
My laici to nezname a proto to tak casto pleteme.
A.melifera subsp.carnika=kranka a A. mellifera subsp. mellifera=tmava jsou poddruhy=subspecie druhu A.mellifera .
Alpsky,karpatsky typ jsou variety nebo formy?
d2kuji
J.B.

Je v Norsku opravdu tmavá včela? Z jakéhosi článku o návštěvě u norských včelařů 5 - 10 let starém mám jakési nejasné ponětí o tom, že tam byla včelaři rozšířena včela vlašská. Koneckonců vlašské včele by mohla dobře vyhovovat norská zima v blízkosti pobřeží, kde hluboho na sever je díky grónskému proudu zima pořád o dost mírnější než i u nás, i když delší. Ve vnitrozemí Skandinávie, stačí nějaká stovka kilometrů od moře už to bude přirozeně jinak, tam je zima severská vnitrozemská s velkými mrazy.
Norský způsob včelaření potom může být šitý na míru pro severské země s krátkým a horkým létem a dlouhou zimou. Během krátkého léta s intenzívní snůškou nemusí být čas zdržovat včely vkládáním mezistěn a jejich stavěním, musí se vkládat přez zimu skladované hotové plásty, aby je včely co nejrychleji zanesly medem. Pro obnovu plástů vystavěním mezistěn a pro nakrmení se potom využije posledních cca 14 dnů tepla, staré odebrané plásty se uskladní pro snůšku medu v dalším roce. Díky zimování na studených mezistěnách potom včely uprostřed dlouhé zimy méně plodují než na zakladených teplejších plástech, zimní plodování může být uprostřed norské zimy mnohem jistější poukázka na úhyn včelstva než v naší zimě....
Je to ale jen teoretická fabulace bez jakéhokoliv informačního podkladu .....

Někde se tento systém používá jako ozdravný při napadení morem včelího plodu

Podľa mňa to nemá nič spoločného s "nórskym zimovaním", v ňom je podstata iná, prežiť zimu bez kalenie včiel a jeho zoslabenia.

....kde hluboho na sever je díky grónskému proudu zima pořád o dost mírnější než i u nás,...

Myslím si, že došlo k menšiemu omylu, no poznáme lem Golfský prúd s teplotou vody od 4 do 8°C, ktorý omýva brehy grónska ale hlavne ovplyvňuje teplotu Nórska vysoko na sever. Ďalší pojem je Grónske more, ale nie prúd.

Neviem prečo sa tu sporíme o nórskom zimovaní, nebolo by lepšie sa dostať do centra včelárskeho diania odkiaľ sa rozšírilo aj do našich zemepisných šírok, či ešte vôbec ho používajú.
Tých svetoborných "vynálezoch" v oblasti včelárstva už bolo toľko, že sú už zapadnuté v prachu, len včela aj napriek mnohým prehláseniam o jej zmenených vlastností je stále tá istá. Už som aj raz podľahol týmto ilúziám až kým neprišlo po 20 rokoch k môjmu vytriezveniu z opojných predstáv. Robil som všetko preto, aby som potlačil prirodzený pud rozmnožovania rojením, kým ma včely samotné nepresvedčili, že to nejde. Teraz som pokojný, vytriezvený zo možnej slávy a prišiel som na to, čo tvrdí môj priateľ Gusti Pazderka, že včelu treba počúvať a jej sa prispôsobovať a má pravdu.

A sakra, teď jsem si taky všiml... přirozeně to měl být Golfský proud, ne grónský...... Ale všimli jste si, že na jižním pobřeží Grónska je tento měsíc tepleji než u nás?
Norské zimování plánuji zkoušet letos, zdá se mi vzhledem k omezení varaózy a v neposlední řadě i obecnému ozdravení včelstva docela lákavé. Před cca 10 - 15 lety jsem ho párkrát vyzkoušel, dílčí výsledky byly dobré, zbývá mně doladit detaily, aby metoda byla šířeji použitelná i obecně na podobných místech jako tady diskutovatelná.

Doplňuji původní koncept:

druh=specie=např. mellifera=medonosná
poddruh=subspecie=plemeno=rasa=např. carnica=kraňská
varieta=varieta=jen u rostlin (např. barevné mutace)
podvarieta=subvarieta)=jen u rostlin (např. barevné mutace)
forma=forma=jen u rostlin (např. barevné mutace)
podforma=subforma)=jen u rostlin (např. barevné mutace)

u živočichů se taxonomie uplatňuje jen do poddruhové klasifikace. Ostatní stupně patří do zootechnické klasifikace. Po poddruhu následují v zootechnice:

ekotyp=např. alpský u rostlin bychom mohli hledat paralelu na úrovni třeba variety, ale není to přesné srovnání!
kmen=např. Singer
linie=např. nějaké číslo či jiný kód
rodina=např. označení společného předka (matka či otec)

Antonín Přidal


----- Original Message -----
From: Jan BXrgel
To: VXelaXskX mailing list
Sent: Friday, January 22, 2010 11:17 AM
Subject: Taxonomicke urovne nazvoslovi


V odbornem textu se v nazvoslovi pisi jednotlive taxonomicke urovne
taxonu. je to stejne pro biologii,zoologii i botaniku:
druh=specie
poddruh=subspecie
varieta=varieta
podvarieta=subvarieta)
forma=forma
podforma=subforma)
je to tak dobre? Prosim doplnte to pojmy plemeno, ek otyp
Protoze se tyto urovne nepisi a casto se nazev zkracuje vynikaji tyto chyby
My laici to nezname a proto to tak casto pleteme.
A.melifera subsp.carnika=kranka a A. mellifera subsp. mellifera=tmava jsou
poddruhy=subspecie druhu A.mellifera .
Alpsky,karpatsky typ jsou variety nebo formy?
d2kuji
J.B.

No a když už chceme používat "přesné názvy", tak prosím přesné:

Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 nebo
Apis mellifera carnica, Pollman, 1879.

Slova:
"milivera",
"carnika" a
"milifera"

a jiná podobná slova nejsou jména! Jde o neoprávněnou emendaci.

Proto se závádějí jména národní, která jsou laikům v rodném jazyce vždy bližší.

Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 = "tmavé plemeno včely medonosné"
Apis mellifera carnica, Pollman, 1879 = "kraňské plemeno včely medonosné"

a pochopitelně opis tohoto ve zrácených tvarech. Vyloučen v psaném textu je určitě opis typu "včela tmavá" či "včela kraňská", jak už vysvětlil Ing. Čermák v přecházejícím mailu.

Není třeba vědecké názvy používat v běžném osobním či písemném styku. Pokud se však používají, je nezbytné je používat správně, jinak to vnáší zmatky do celého názvosloví a amaterismus takto může působit kontraproduktivně při zvyšování korektní informovanosti a vzdělanosti.

Srdečně zdraví,
Antonín Přidal

*********************************************
Antonín PŘIDAL
oddělení včelařství
Mendelova univerzita
Zemědělská 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://user.mendelu.cz/apridal/
tel.:+420 5 45133248
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]

----- Original Message -----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
To: cermak.kv/=/seznam.cz ; Včelařská konference
Sent: Friday, January 22, 2010 10:11 AM
Subject: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení


Za tu Včelu karpatskou se omlouvám zaměnil lsem s obalstí kterou původně obývá. To je karpatská oblast. A když jsme u toho tak právě Morava je přirozeným rozhraním včely medonosné podruhu včely kraňské ( Apis milivera var. carnika. Pollman 1879) což je přesný nýzev. Českou kotlinu již obývala původně Včela tmavá(Apis milifera var. milifera. Linné 1758)
Já myslel že si rozumíme o jakou včelu jde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 22.1.2010 09:41:54
> ----------------------------------------
> Je to chyba na chybě.
> Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
> tmavé plemeno (včely medonosné).
> V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
> plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
> ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
> Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
> rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
> zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
> Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
> K. Čermák
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera -
> Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> > Mají rozdílné plodování.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> >> včelaření, rozvedení
> >> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> >> ----------------------------------------
> >> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> >> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> >> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> >> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> >> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> >> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> >> činí. Děkuji.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> >>
> >>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> >>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> >>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> >>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> >>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> >>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> >>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> >>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> >>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> >>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> >>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> >>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> >>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> >>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> >>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> >>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> >>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> >>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> >>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> >>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> >>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> >>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> >>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> >>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> >>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> >>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> >>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> >>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> >>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> >>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> >>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> >>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> >>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> >>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> >>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> >>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> >>>
> >>>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Dne Thursday 21 of January 2010 13:56:30 Pavel napsal(a):

> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> je.


jiste jste jiz slysel o pocitacich a teplomeru jako periferie, muze jich s
minimalnimi naklady snimat az 253 v realnem case a s minimalnimi naklady.


Honza

http://www.youtube.com/watch?v=FrEpUohtl3Y

Já ty názvy přesně opsal ale v daší knize České včelařství autor:Josef Nepraš r.v. 1971 je Apis millifica var. millifica, Linné 1758 V názvech ja vidět je obrovský zmatek a botanice je to ještě horší Příkladně PIcea abiens je to samé co Abiens abiens tento strom mám dává nejlepší med jaký známe. Je to Jjedle běrokorá.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 22.1.2010 10:35:15
> ----------------------------------------
> No a když už chceme používat "přesné názvy", tak prosím přesné:
>
> Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 nebo
> Apis mellifera carnica, Pollman, 1879.
>
> Slova:
> "milivera",
> "carnika" a
> "milifera"
>
> a jiná podobná slova nejsou jména! Jde o neoprávněnou emendaci.
>
> Proto se závádějí jména národní, která jsou laikům v rodném jazyce vždy bližší.
>
> Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 = "tmavé plemeno včely medonosné"
> Apis mellifera carnica, Pollman, 1879 = "kraňské plemeno včely medonosné"
>
> a pochopitelně opis tohoto ve zrácených tvarech. Vyloučen v psaném textu je
> určitě opis typu "včela tmavá" či "včela kraňská", jak už vysvětlil Ing. Čermák
> v přecházejícím mailu.
>
> Není třeba vědecké názvy používat v běžném osobním či písemném styku. Pokud se
> však používají, je nezbytné je používat správně, jinak to vnáší zmatky do celého
> názvosloví a amaterismus takto může působit kontraproduktivně při zvyšování
> korektní informovanosti a vzdělanosti.
>
> Srdečně zdraví,
> Antonín Přidal
>
> *********************************************
> Antonín PŘIDAL
> oddělení včelařství
> Mendelova univerzita
> Zemědělská 1
> 613 00 Brno
> E-mail: apridal/=/mendelu.cz
> http://user.mendelu.cz/apridal/
> tel.:+420 5 45133248
> *********************************************
> _
> | ]
> (\ |/ /
> -{ | | | | |O=8<
> (/ |\ \
> |_]
>
> ----- Original Message -----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> To: cermak.kv/=/seznam.cz ; Včelařská konference
> Sent: Friday, January 22, 2010 10:11 AM
> Subject: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
>
>
> Za tu Včelu karpatskou se omlouvám zaměnil lsem s obalstí kterou původně
> obývá. To je karpatská oblast. A když jsme u toho tak právě Morava je přirozeným
> rozhraním včely medonosné podruhu včely kraňské ( Apis milivera var. carnika.
> Pollman 1879) což je přesný nýzev. Českou kotlinu již obývala původně Včela
> tmavá(Apis milifera var. milifera. Linné 1758)
> Já myslel že si rozumíme o jakou včelu jde.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> > včelaření, rozvedení
> > Datum: 22.1.2010 09:41:54
> > ----------------------------------------
> > Je to chyba na chybě.
> > Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
> > tmavé plemeno (včely medonosné).
> > V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
> > plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
> > ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
> > Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
> > rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
> > zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
> > Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
> > K. Čermák
> >
> >
> > Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > > Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera -
> > Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> > > Mají rozdílné plodování.
> > >
> > > Pepan
> > >
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> > >> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob
> nástavkového
> > >> včelaření, rozvedení
> > >> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> > >> ----------------------------------------
> > >> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> > >> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> > >> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> > >> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> > >> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> > >> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> > >> činí. Děkuji.
> > >>
> > >> _gp_
> > >>
> > >> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> > >>
> > >>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima
> a
> > >>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za
> krátkou
> > >>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se
> tam
> > >>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do
> podzimu
> > >>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve
> Francii
> > >>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to
> období
> > >>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> > >>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> > >>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se
> vloží
> > >>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> > >>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale
> matka
> > >>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> > >>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu
> si
> > >>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete
> až
> > >>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> > >>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> > >>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva
> kmeny
> > >>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se
> více
> > >>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok
> samovolný
> > >>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u
> singer
> > >>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak
> pro
> > >>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen
> v
> > >>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely
> vyzimovaly v
> > >>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do
> toho
> > >>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> > >>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud
> ld
> > >>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> > >>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> > >>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> > >>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> > >>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená
> k
> > >>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> > >>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to
> varoa
> > >>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem
> pochopit.Jako
> > >>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> > >>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> > >>>
> > >>>
> > >>
> > >> --
> > >> ___
> > >> / __| _ _
> > >> | (_ || || |
> > >> \___|\___/
> > >> ____
> > >> | _ \ __ _
> > >> | |_) / _\ |
> > >>

Za tu Včelu karpatskou se omlouvám zaměnil lsem s obalstí kterou původně obývá. To je karpatská oblast. A když jsme u toho tak právě Morava je přirozeným rozhraním včely medonosné podruhu včely kraňské ( Apis milivera var. carnika. Pollman 1879) což je přesný nýzev. Českou kotlinu již obývala původně Včela tmavá(Apis milifera var. milifera. Linné 1758)
Já myslel že si rozumíme o jakou včelu jde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 22.1.2010 09:41:54
> ----------------------------------------
> Je to chyba na chybě.
> Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
> tmavé plemeno (včely medonosné).
> V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
> plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
> ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
> Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
> rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
> zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
> Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
> K. Čermák
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera -
> Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> > Mají rozdílné plodování.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> >> včelaření, rozvedení
> >> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> >> ----------------------------------------
> >> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> >> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> >> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> >> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> >> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> >> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> >> činí. Děkuji.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> >>
> >>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> >>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> >>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> >>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> >>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> >>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> >>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> >>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> >>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> >>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> >>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> >>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> >>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> >>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> >>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> >>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> >>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> >>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> >>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> >>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> >>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> >>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> >>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> >>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> >>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> >>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> >>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> >>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> >>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> >>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> >>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> >>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> >>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> >>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> >>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> >>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> >>>
> >>>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Nemohli byste staré nepotřebné přívěšky k příspěvkům promazávat, ať ty příspěvky nejsou tak zbytečně dlouhé?

Víte p.Polášek, kdyby žil děda, ten by vám to mohl přiblížit možná více. Já norským způsobem včelařím na mých dvou včelnicích a problémy s nemocemi opravdu nemám. Poznáte to při epidemiích varoa, nosemy...Vím že, musí včelař o své hmizí společnice hodně pečovat.Vemte v potaz, kolika úlovými sestavami jsme za dvě stě let prošli. Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely, odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí. Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez zásahu včelaře. Já dělám to stejné.Obě věci jsou stejné:obnova díla a max.redukce varoa, nosemy, zvápenatění...Já každému říkám: vyzkoušej tento systém, přesně podle návodu, jak se to má dělat a výsledky jsou kladné a hmatatelné.ne si jen vybrat, co se mi hodí, pak to nefunguje a ten dotyčný danou věc haní,přitom jeho neúspěch je zapříčiněn neschopností,nebo nepochopením metodiky se držet daného návodu. To se může stát každému,ale musí si to vícekrát ozřejmit,poradit se, vícekrát vyzkoušet a pak dělat závěry.

Zimování na mezistěnách možná někteří norští včelaři praktikují proto,že se chtějí zbavit rizika zimování na vřesovém medu.

Dobrý den,

když už to tady zaznělo od pana Čermáka a Přidala, mohl bych poprosit o upřesnění v zootechnickém názvosloví?

Možná jsme jen v "zakletí" zootechnické školy prof. Bílka, ale jak došlo k přenostu termínu linie do včelařství? Jde mi předevčím o překlopení názvů na opačné pohlaví(Rozumím, že genetika včel je odlišná od savců, jde mi o to, kdo to takto nastavil a kde (citaci)).

Protože zootechnici se učí:

Linie = je soubor zvířat v rámci plemene, odlišující se od ostatních zvířat daného plemene určitými znaky a vlastnostmi. Linie vzniká po PLEMENÍKOVI (tedy samci).

Název "rodina" byl přiurčen pro skupinu dcer po stejné matce.

Název "kmen" pak pro skupinu potomků (samci i samice).

I v současnoti se nemáte takto domluvit s chovateli koní (striktně rozlišují) a skotu.

U včelařů je to většinou problemtičtější.

Předem díky.

S pozdravem

Radek Kobza

To, co popisujete odpovídá partikulárnímu používání a tedy zúženému použití v tom či onom chovu. Jinak platí to obecné, co už tu bylo popsáno. Nejednotnost Vámi pospaná vznikla také jakousi svévolí při tvorbě názvosloví už dříve. Je to obecný nešvar, který brání dobré srozumitelnosti textů.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: Radek
To: VXelaXskX mailing list
Sent: Friday, January 22, 2010 4:41 PM
Subject: Re: Taxonomicke urovne nazvoslovi


Dobrý den,

když už to tady zaznělo od pana Čermáka a Přidala, mohl bych poprosit o
upřesnění v zootechnickém názvosloví?

Možná jsme jen v "zakletí" zootechnické školy prof. Bílka, ale jak došlo k
přenostu termínu linie do včelařství? Jde mi předevčím o překlopení názvů
na opačné pohlaví(Rozumím, že genetika včel je odlišná od savců, jde mi o
to, kdo to takto nastavil a kde (citaci)).

Protože zootechnici se učí:

Linie = je soubor zvířat v rámci plemene, odlišující se od ostatních zvířat
daného plemene určitými znaky a vlastnostmi. Linie vzniká po PLEMENÍKOVI
(tedy samci).

Název "rodina" byl přiurčen pro skupinu dcer po stejné matce.

Název "kmen" pak pro skupinu potomků (samci i samice).

I v současnoti se nemáte takto domluvit s chovateli koní (striktně
rozlišují) a skotu.

U včelařů je to většinou problemtičtější.

Předem díky.

S pozdravem

Radek Kobza

To jsou nepřesné definice pojmů, tedy nesprávné. Protože:
Linie je potomstvo jednoho předka, zakladatele linie. Tedy může jít o
několik generací potomstva; tím předkem se obvykle rozumí vynikající
jedinec, jehož geny chovatel chce zachovat v potomstvu, může to být
samice nebo samec. Rozlišuje se linie genealogická, ta zahrnuje všechno
potomstvo zakladatele, nebo linie chovná - to je jen to potomstvo, které
nese vlastnosti zakladatele, o které chovateli jde.
Rodina je potomstvo bezprostřední příští generace, tedy synové a dcery,
a může to být rodina po mámě (bez ohledu na otce dětí) nebo po otci (bez
ohledu na matky dětí). U včel je zvláštní situace ta, že základem druhu
je včelstvo, a za jeho otce nepovažujeme jednotlivé trubce, ale matku(y)
trubců - vzhledem k vícenásobnému páření matek je nejde zjistit. (Např.
u čmeláčích společenstev by otce určit to šlo, tam se matka u většiny
druhů páří jen s jedním samečkem). Protože skoro všechny matky ve
včelstvech jsou pářené s trubci navzájem nepříbuznými, bylo by těch otců
ca 10. Proto nejčastěji hovoříme o rodině po matce. Výjimka je pouze u
matek inseminovaných trubci z jednoho včelstva - pak by se dalo hovořit
o rodině (několika včelstev) po otci a jako otec zde vystupuje matka
těchto trubců-bratrů. Takže z genetického hlediska je v takovém případě
včelí matka oboupohlavná (hermafrodit)...
Tak jsem to vysvětlil i s vazbou na genetické vztahy u včel, doufám že
srozumitelně...
Kmen je širší pojem než linie, ale užší než plemeno, zpravidla jde o
větší počet jedinců šlechtěných chovatelem(y) po delší čas než linie,
pro určitý chovný cíl, zahrnuje více linií. Podobným pojmem je ráz
(např. skotu).
K. Čermák


Radek napsal(a):
> Dobrý den,
>
> když už to tady zaznělo od pana Čermáka a Přidala, mohl bych poprosit o
> upřesnění v zootechnickém názvosloví?
>
> Možná jsme jen v "zakletí" zootechnické školy prof. Bílka, ale jak došlo k
> přenostu termínu linie do včelařství? Jde mi předevčím o překlopení názvů
> na opačné pohlaví(Rozumím, že genetika včel je odlišná od savců, jde mi o
> to, kdo to takto nastavil a kde (citaci)).
>
> Protože zootechnici se učí:
>
> Linie = je soubor zvířat v rámci plemene, odlišující se od ostatních zvířat
> daného plemene určitými znaky a vlastnostmi. Linie vzniká po PLEMENÍKOVI
> (tedy samci).
>
> Název "rodina" byl přiurčen pro skupinu dcer po stejné matce.
>
> Název "kmen" pak pro skupinu potomků (samci i samice).
>
> I v současnoti se nemáte takto domluvit s chovateli koní (striktně
> rozlišují) a skotu.
>
> U včelařů je to většinou problemtičtější.
>
> Předem díky.
>
> S pozdravem
>
> Radek Kobza
>
>

Má někdo vyzkoušeno z vlastní zkušenosti, jaké jsou příznaky předávkování včelím jedem - jaký má jed účinek na lidské zdraví při předávkování, jaké má člověk pocity. Nejde mi o nějaké 2 - 3 žihadla, ale větší množství žihadel a účinků z nich.

Byl sem hodně pobodán(opravdu hodně) a to hlavně do kotníků.Jsem prakticky odolný proti píchnutí když mě bodne včela a to kamkoli není to vůbec poznat.Po tomto pobodání nedošlo k otoku přesto bylo dost bolestivé přikládal sem led.Přesto se objevili příznaky otravy srovnal bych to k přiotrávení jídlem rozmazané vidění pěkný barevný kroužky nevolnost od žaludku zalehnutí uší.Do rána to ustoupilo a byl sem fit.Asi opravdu záleží na odolnosti proti píchnutí i když sem někde četl že i když je člověk odolný tak někdy stačí jedno žíhadlo a může být na prkně.J

Pokud hledáte analogii s volným životem včel před tím, než jsme je my
lidé začali nutit žít podle našich představ, tak mi tu chybí dotažení
myšlenky - a co mateřské včelstvo, které zůstane žít v nějaké dutině
řadu let? Včely medonosné se nerojí kvůli tomu, aby se tak zbavily
starého díla, to by musely původní hnízdo opustit úplně a tedy migrovat
(jako to činí některé jiné druhy včel).
Když Vám metoda tzv. "norského zimování" vyhovuje a přináší efekt, nic
proti tomu. Jen musím dát za pravdu G. Pazderkovi (i dalším), že pro
včelaře s velkým počtem to je metoda zcela nepoužitelná, právě kvůli
pracnosti a neproveditelnosti v době po snůšce. Proto musíme používat
jiné způsoby chovu/ošetřování včelstev a pokud jde o nemoci, tak
neustále vybírat životaschopnější včelstva! Mimochodem - v mých
včelařských začátcích jsem srovnal nová včelstva jen na panenském díle a
na díle jen zčásti novém+ přidaném hnědém a rozdíl ve výnosu v
následující sezoně byl podstatný - trojnásobný na tmavším díle (viz moje
Včelaření v NN úlech, 1994, na str.44 dole), ale uznávám, že počet
srovnávaných včelstev byl malý (4 a 3), ale stejnou tendenci jsem
pozoroval vícekrát, jen nebyla přesně číselně vyhodnocena...
K. Čermák

Pavel Streit napsal(a):
> Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý
> tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely,
> odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí.
> Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez
> zásahu včelaře.
>

Zdravím Ferdo.
Vlastní zkušenost naštěstí nemám ale kamarád dostal jednou při stěhování včelstev pořádnou dávku žihadel jak do rukou,krku tak i do uší a obličeje.Šel na to po ránu bez klobouku a doplatil na to.Bylo jich min.50 a odpoledne dostal zimnici a horečku.Jeho maminka je zdravotní sestra a tak mu hned dala nějaké prášky na pobodání a tak z toho vyvázl ještě dobře.Když mi volal tak říkal do telefonu že je jako "Rocky Balboa" po osmým kole.A věřte že byl.

Ahoj, kotníky a nárty jsou typické, je tam spousta povrchových žil a tedy větší riziko, že se jed dostane přímo do krve, což může vyvolat popsané příznaky a moc to tedy nesouvisí s odolností na jed.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?el? jed
> Datum: 22.1.2010 18:01:32
> ----------------------------------------
> Byl sem hodně pobodán(opravdu hodně) a to hlavně do kotníků.Jsem prakticky
> odolný proti píchnutí když mě bodne včela a to kamkoli není to vůbec
> poznat.Po tomto pobodání nedošlo k otoku přesto bylo dost bolestivé
> přikládal sem led.Přesto se objevili příznaky otravy srovnal bych to k
> přiotrávení jídlem rozmazané vidění pěkný barevný kroužky nevolnost od
> žaludku zalehnutí uší.Do rána to ustoupilo a byl sem fit.Asi opravdu záleží
> na odolnosti proti píchnutí i když sem někde četl že i když je člověk
> odolný tak někdy stačí jedno žíhadlo a může být na prkně.J
>
>
>

Jednou mi při sbírání roje ze žebříku jeho část spadla na zem a následně
zaútočila na oblast kotníků... Žihadla jsem nepočítal, ale bylo jich moc.
Domů jsem se dostal navečer ještě celkem v pohodě, pak se ale po ulehnutí
dostavila zimnice a nebyl jsem schopen postavit se pro slabost na nohy. Jako
alergik (naštěstí ne na včelky) jsem měl po ruce dithiaden, který jsem si
aplikoval. Do rána vše odeznělo.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Ferda" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 22, 2010 5:50 PM
Subject: Včelí jed


Má někdo vyzkoušeno z vlastní zkušenosti, jaké jsou příznaky předávkování
včelím jedem - jaký má jed účinek na lidské zdraví při předávkování, jaké
má člověk pocity. Nejde mi o nějaké 2 - 3 žihadla, ale větší množství
žihadel a účinků z nich.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4797 (20100122)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4797 (20100122) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

G. Pazderka:
Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu,
(…)
Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.

___________________________________________________________

Mám na př. Pazderku dost zásadní dotaz:

Kolikrát, v jakých podmínkách, na kolika včelstvech a s jakými výsledky jste norské zimování zkoušel, tedy zda máte tyto výroky dostatečně dobře ověřené praxí?

S pozdravem M. Václavek

P Václavku. Zásadní? Co je zásadního na podletním přemetání podle Vás?
Umne jsou zásadní základní body. Jednoduchost provedení, finanční
nenáročnost na včelí jednotku (včelstvo) a nakonec soulad s rytmem
života včel a klid před zazimováním. Ani jeden bod se nedá s podletním
přemetáním včelstev splnit. Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama. Bez
urážky.

Rozpočet

na jednu jednotku 100 včelstev to dělá navíc 1 - 1,5 tuny zkrmeného
cukru, tj až 3 tuny sirupu hmotnostně 1:1. Když Vám prodám tuto včelí
jednotku k otestování, tak nakoupíte za vlastní peníze cukr, benzin a
vložíte svůj čas, dále během té práce vyvaříte a vylísujete cca 2200
rámků aby je nesežrala motýlice, a těch 220 kilo Vám dám ještě
zaplatit za výměnu vosku, který potom ještě v době kdy se má detekovat
a hlídat VD, dotáčet med atp., budete zatavovat. A můžete se zásadně
potom ohánět tady potom v Diskuzi, jak je co zásadní.

Doufám, že jsem Vám to spočítal všechno jak to leží a běží po finanční
stránce s náklady navíc a s prací. Pokud se Vám chce financovat
takovou akci, ozvěte se. Včelstva na takové prasárny Vám klidně v
podletí i s úly prodám, ty si převezte kam chcete a hurá do toho.
Takže teď vklidu, začněte tu 100 -vkovou jednotku sčítat v nákladech.
Není to málo. Blázni se často drží bláznovin. Nezlobte se, ale stát na
zemi nohama je o mnoho víc zásadní.

_gp_

2010/1/22 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> G. Pazderka:
> Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
> dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
> nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu,
> (...)
> Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.
>
> ___________________________________________________________
>
> Mám na př. Pazderku dost zásadní dotaz:
>
> Kolikrát, v jakých podmínkách, na kolika včelstvech a s jakými výsledky
> jste norské zimování zkoušel, tedy zda máte tyto výroky dostatečně dobře
> ověřené praxí?
>
> S pozdravem M. Václavek
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Pozorně jsem si přečetl článek o norském zimování ve Včelařství. Je zajavý a doporučuji k přečtení.
1. Podle mých představ nejde o zimování na mezistěnách /o norském/, ale o zimování na plástech letos od jara postavených a nezaplodovaných. Tedy i s pylem a možná i zásobami medu. S touto nadměrnou stavbou zcela souhlasím
Třebas p. ing J.Jindra také tak včelaří a neříká mu norské Mohl by se k tomu vyjádřit?
2. Zdá se mi vaše včelaření příliš pracné a neproveditelné až budete mít těch 150 včelstev. A na tu pracnost výnos ne vynikající.
3. Nepoužívám tolik chemie ( léčení) jako Vy a přesto mám roztočů minimum a téměř beze ztrát /nátěr - jaro,Gabon - 2 měsíce, likvidace veškerého plodu, 2x fumigace, 1x aerosol/

Dnes jsem četl ten článek. metoda zajímavá a zřejmě velice dobrá pro zdraví včel
Podle mne však o norské zimování nejde. Tam se na konci sezóny všech 40 rámků z úlu vytaví a nahradí se polovinou mezistěn na kterých se zimuje a na jaře se zase do plodištš vloží další polovina mezistěn To co se v článku popisuje je obdoba klasické obněny jak se praktikovala v klátech kdy se na jaře vyřezala polovina 1 díla a druhy rok durhá Tady se včely přesypou na dílo postavené v medníku uplynulém létě. Jedno je jisté velmi vhodně to kopíruje přirozenou obměnu díla která je dobře přispůsobena včelaři Má to ale jedno ale!
http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments
Uvádíš medný výnos 25 -30 kg na včelstvo Já posouvám to loňské dílo do medníku a mezistěnami založím na jaře celé plodiště a mám kolem 50 a více na včelstvo. Měním také polovinu díla


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norsk? zp?sob n?stavkov?ho
> v?ela?en?, rozveden?
> Datum: 22.1.2010 17:17:40
> ----------------------------------------
> Víte p.Polášek, kdyby žil děda, ten by vám to mohl přiblížit možná více. Já
> norským způsobem včelařím na mých dvou včelnicích a problémy s nemocemi
> opravdu nemám. Poznáte to při epidemiích varoa, nosemy...Vím že, musí
> včelař o své hmizí společnice hodně pečovat.Vemte v potaz, kolika úlovými
> sestavami jsme za dvě stě let prošli. Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý
> tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely,
> odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí.
> Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez
> zásahu včelaře. Já dělám to stejné.Obě věci jsou stejné:obnova díla a
> max.redukce varoa, nosemy, zvápenatění...Já každému říkám: vyzkoušej tento
> systém, přesně podle návodu, jak se to má dělat a výsledky jsou kladné a
> hmatatelné.ne si jen vybrat, co se mi hodí, pak to nefunguje a ten dotyčný
> danou věc haní,přitom jeho neúspěch je zapříčiněn neschopností,nebo
> nepochopením metodiky se držet daného návodu. To se může stát každému,ale
> musí si to vícekrát ozřejmit,poradit se, vícekrát vyzkoušet a pak dělat
> závěry.
>
>
>

Včelích žihadel jsem dostal nepočítaně, a reakce žádná, ale když jsem asi před pěti leti dostal jednu do ucha, byl jsem jak reklama na Michelinku. Proto mám obavy, co by se mohlo stát, kdybych jich dostal najednou třeba 50, jak postupovat. Teď mívám při ruce nějaký ditiaden, nebo něco podobného proti alergii. Co by se dalo ještě použít jako první pomoc ?

Mám jedno užitečné téma. Zkoušel nekdo ze zůčastněných této konference
odpařovat oxalku proti VD v pozdním podletí? Jestli ano, s jakým
výsledkem spadů, jakým odpařovačem a tp.


Mám odedneška vlastní konstrukci a prototyp opařovače, který by měl
mít velmi stabilní podmínky ke kvalitnímu a přesnému odpaření kyseliny
a to v rychlejším čase než má známá švýcarská 12V miska. Také se
nemusí hladit vodou kvůli velké tepelné setrvačnosti jak to má ten
švýcar.

Je známo, že rozmezí teplot odpařování se musí dodržet. Konstrukce je
také typu co dům dal a bylo by možné jej sestojit jak na Appolu 13,
kde si vyráběly provizorní, ale účinný filtr na CO2 z LiOH baterií.

Pokud někdo v této republice vůbec má zájem provozovat šťavelku,
ozvěte se do tohoto tématu. Je možné také zde říci, že není nemožné
vytvořit jinou mailovou diskuzi, cílenou na nové prostředky k chovu
včelstev. Toto je až moc veřejné a to v tomto tématu určitě není
žádoucí. Lepší než diskutovat o strýcovi na ÚV co má špagát na rukávu
kvůli hlasování nebo jiným kravinám.

_gp_

Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama.

___________________________________________________________


Kravina? Podle Vás je kravina ptát se, zda s tím máte zkušenosti, zda to máte ověřené, nebo zda to je jen Váš názor? Psal jste, že norské zimování způsobuje včelstvům deprese a že z více hledisek je celkově škodlivé. Jak můžete psát tak tvrdé výroky, když jste to nikdy nezkoušel? Z Vaší strany jsou to jen tvrzení, kdežto ze strany př. Strieta je to nemalá praxe.

Velkovčelaři asi nikdy nebudou norské zimování kvůli vysokým nákladům běžně provozovat. To je nepopiratelné a nemá cenu to dále rozebírat. Ale co malovčelaři? Co přes 90 % včelařů, po většině včelařících v naprosto tristních podmínkách a s naprosto tristními metodami? Bavme se o použitelnosti, nikoliv o efektivnosti této metody. Malovčelaři mají na toto „hračičkování“ času a prostředků dost, tak je nechme v tom nadále, pokud se k tomu odhodlají. Alespoň ubudou včelstva zasažená morem a dalšími nemocemi.

Je-li metoda funkční a bez negativních vlivů na výnos, nevidím důvod, proč ji kritizovat. Zda je tomu tak, to vyřeší jedině praxe, nikoliv salda tvrzení proti tvrzení.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Jste nakažený. Pryč od Vás. ;-) Ozvěte se až se vyléčíte. Děkuji za odezvu.

_gp_


2010/1/22 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
> toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
> vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama.
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Kravina? Podle Vás je kravina ptát se, zda s tím máte zkušenosti, zda to
> máte ověřené, nebo zda to je jen Váš názor? Psal jste, že norské zimování
> způsobuje včelstvům deprese a že z více hledisek je celkově škodlivé. Jak
> můžete psát tak tvrdé výroky, když jste to nikdy nezkoušel? Z Vaší strany
> jsou to jen tvrzení, kdežto ze strany př. Strieta je to nemalá praxe.
>
> Velkovčelaři asi nikdy nebudou norské zimování kvůli vysokým nákladům běžně
> provozovat. To je nepopiratelné a nemá cenu to dále rozebírat. Ale co
> malovčelaři? Co přes 90 % včelařů, po většině včelařících v naprosto
> tristních podmínkách a s naprosto tristními metodami? Bavme se o
> použitelnosti, nikoliv o efektivnosti této metody. Malovčelaři mají na toto
> "hračičkování" času a prostředků dost, tak je nechme v tom nadále, pokud se
> k tomu odhodlají. Alespoň ubudou včelstva zasažená morem a dalšími
> nemocemi.
>
> Je-li metoda funkční a bez negativních vlivů na výnos, nevidím důvod, proč
> ji kritizovat. Zda je tomu tak, to vyřeší jedině praxe, nikoliv salda
> tvrzení proti tvrzení.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dobrý den, pokud tohle píšete po vyzkoušení norského zimování, je to argument a můžeme o tom vést debatu, pokud tak hovořítez neznalostia nevyzkoušení tohoto systému, je to na pováženou. U mě to prostě funguje.Měli jsme provoz s 70 včelstvy a zvládalo se to dobře, jak je to při dvojnásobku, to zatím nevím.Pracné to je. Stojí mi to za zdravé silné včely.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak by toho bylo ještě jednou tolik.
Pavel streit

Myslím si, že 13 let praxe v tomto systému mi dává i za dědu hovořit o tomto systému. Vy jste to třeba p.Pazderka ani nezkoušel, vykřikujete do prázdna, nerozumíte tomu, neumíte vést na toto téma seriozní dialog a připadá mi, že se za ty tři dny, co tu jsem, občas chováte, jak malé dítě, řve do prázdna, že nevidí svou oblíbenou hračku a přitom ji má za sebou. Vážím si lidí, jako je kupříkladu p. Čermák ap. Václavek, co vedou seriozní dialog a za to jim upřímě děkuji.Pavel Streit

Na mne můžete vytahovat cokoli co se týká včelaření ale vždy vám
dokážu zkalkulovat jak je to s efektivitou Vašeho postupu. Včelaři
jsou velmi šetrná sorta lidí, představte si, že dodnes neví jak léčit
a neví proč kvůli Vašemu článku nešetřit. Já mám v provozních
propočtech jasno. A to s velkým úspěchem, stavy stále mám na výši a i
ve finanční krizi stále včelařím. ;-)

Prosím Vás, tak sem článek přeneste v nezměněné podobě, můžeme se
bavit potom o reálných věcech. Jestli mi tu někdo bude vykládat, že
vezme každé podletí včely (resp. 70) a ty přesype na mezistěny a
tvrdí, že to je perfetní proti VD a že jsou včely naprosto OK, tak mne
zajímá jak to tedy je opravdu a ne nějak útržkovitě. Čas. Včelařství
nestojí asi stále kvůli cenzuře zanic a vidím, že onic nepřicházím
když ho nedostávám. Vlastně po úpravách (asi kým?) je o zase jeden
nepravdivý a odborně neúplný článek navíc. Je tak?

Když se to rozhodnete sem na konferenci přenášet, tak je to myslím jen
do 10000 znaků. Takže po dílech to sem klidně nalátejte a příště se na
redakci Včelařství vykašlete a nebudete mít stím tolik vysvětlování po
mailech.

Také to jde zaslat na email správce p. Baudiše a on to dá do složky
files.(kontakt na admina je někde určitě na této stránce uveřejněn)
Nebo to zkuste ve Fascinovaném včelaři dát Emanovi Veselému. Pokud to
bude logické a neurážlivé určitě to na jednom ze svých blogů vystaví v
úplné, třeba jen i nafocené podobě. Takže zatím. Mne jde vždy o
použitelné postupy a mám podezření, že Váš Táta měl dobrý postupy.
Akorát mne zajímá jak jste to dedy zdokumentoval a chtěl uveřejnit,
což se Vám tak úplně nepovedlo.



_gp_

2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> Dobrý den, pokud tohle píšete po vyzkoušení norského zimování, je to
> argument a můžeme o tom vést debatu, pokud tak hovořítez neznalostia
> nevyzkoušení tohoto systému, je to na pováženou. U mě to prostě
> funguje.Měli jsme provoz s 70  včelstvy a zvládalo se to dobře, jak je to
> při dvojnásobku, to zatím nevím.Pracné to je. Stojí mi to za zdravé silné
> včely.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> by toho bylo ještě jednou tolik.
> Pavel streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

ABYCH UKONČIL TUTO DEBATU,POODHALÍM TEDY NĚCO ZE SVÉ KUCHYNĚ.ŘÍKÁM ZĚ TENTO SYSTÉM BYL ZKOUŠEN NA DVOU KMENECH SINGER A VIGOR. v ČASOPISE VČELAŘSTVÍ JE MOJE EMAILOVÁ ADRESA. kDO MI Z VÁS POŠLE ADRESU MAILU NA TEN MŮJ S NADPISEM NORSKÉ ZIMOVÁNÍ VIGOR VERSUS SINGER, OPAKUJI, KDO SE MI OZVE NA EMAIL, POŠLU MU DATA ZA DOBU CO JSEM VE SVAZU A JAKO TŘEŠINKU I JEDEN ROK PRÁCE S ODCHYCENÝM ROJEM S NEOZNAČENOU KŘÍŽENOU MATKOU.tENTO ROJ JSEM TÉŽ NA TENTO SYSTÉM PŘEVEDL A PŘELÉČIL PRAVIDELNĚ.S POZDRAVEM PAVEL STREIT

U mě to prostě funguje,Streit.

Táto veta je pofidérna-pochybná, nič nedokazujúca. Prečo? Ja mám včely a mnoho ďalších včelárov taktiež zdravé (posledných 18 rokov mi neuhynulo ani jedno včelstvo) a to bez nórskeho zimovania a s ušetrenou prácou!
Potom argument, že včelstvá máte zdravé len preto, že ich trápite nórskou technológiou nič nedokazuje, nemôže byť jednoznačný a v tom vidím ten základný problém.

ROZEŠLU TO V PRŮBĚHU PŘÍŠTÍHO TÝDNE

Schválně, kolik včelstev si kdo troufáte za jeden pracovní den, řekněme 10 hodin práce s celkovou přípravou a přestávkami, to znamená za řekněme 8 hodin čistého času setřepat na mezistěny? Tak, aby stačilo potom pozdě večer přijít s cukerným roztokem a nalít ho do krmítek, aby už další den rozjely stavbu mezistěn?

Soused s autem pro dejetí na kalciovku :-).
Při mírných včelách by to hrozit nemělo a při divokých se nestydět dodržovat
bezpečnostní předpisy včetně použití ochranných pomůcek - pak by to nemělo
hrozit také.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Ferda" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 22, 2010 9:32 PM
Subject: Re: Včelí jed


Včelích žihadel jsem dostal nepočítaně, a reakce žádná, ale když jsem asi
před pěti leti dostal jednu do ucha, byl jsem jak reklama na Michelinku.
Proto mám obavy, co by se mohlo stát, kdybych jich dostal najednou třeba
50, jak postupovat. Teď mívám při ruce nějaký ditiaden, nebo něco podobného
proti alergii. Co by se dalo ještě použít jako první pomoc ?



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4798 (20100122) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

No já si myslím, že tady došlo k základnímu nedorozumění, správným pojmenováním počínaje. To co popisuje př. Steit ve Včelařství to má k ori. norskému zimování asi tak daleko, jako Budečák k Optimalu. Tím ovšem nechci říct že popisovaná metoda je špatná, naopak autor chytře dost jejich nedostatků odstranil a k včelstvům se chová daleko ohleduplněji a není důvod nevěřit, že to nefunguje. Řekl bych i že je tento způsob ideální jak udržet včelstva v perfektním zdravotním stavu tam, kde se objevily v měli spory moru a jsm obklopen bordeláři u kterých je velký předpoklad objevení klin. příznaků. Žel nejsem přesvědčen o velkých výnosech a místo vzájemného přesvědčování doporučuji provést jednoduchý pokus jak jsem naznačil dříve. U jarní snůšky jsou rozdíly značné. Dále pracnost a náklady. Př. mám 70 včelstev a brzy na jaře se v měli objevil nález spor a já chci svoje včelstva uvedeným způsobem chránit, to zn, že musím nechat minimálně nechat postavit 1 740 nových plástů, někde sehnat cca 124 kg mezistěn, sťuknout i 1740 nových rámků a ta hromada dřeva k tomu atd atd. To ještě nepíšu, že jako zvětšující se včelař počtem včelstev nemusím mít vosk, tudíž mezistěny kupuji draze a přitom ještě musím připustit, že to vůbec nemusí fungovat protože jestli je to spolehlivá ochrana proti moru není vůbec dokázáno, spíš se to pohybuje v oblasti tajných přání! Neumím si představit, že by toto prováděl větší včelař pravidelně, když rozbor měli dopadl dobře, nosema se udržuje v téměř neškodné koncentraci a ruku na srdce klíckování matek např podle Antona ja jednodušší, méně pracnější a hlavně zadarmo a provádí se v době, kdy se ta trocha plodu dá oželet a pak se skutečně jedná o likvidaci roztoče téměř na 100%. ¨Proto z důvodů vysoké pracnosti bude drtivá většina včelařů používat asi i nadále pouze chemii. Zdraví R. Stonjek

Zdravím p.Stonjek,
nevím, zda jste četl vše níže, napsal jsem tan, že včelařím na nors.způsob.Bohužel můj námět byl v časopise, od odstavce PO MEDOBRANÍ až do konce velice silně zredukován, takž se to zkreslilo.Zřejmě kvůli místu.Naposledy píšu, že jsem testoval na tento způsob dva kmeny, singer a vigor, byly tam popsány přesné výsledky mezi těmito liniemi to na vznik nemoci varoa.Zdraví Pavel Streit

Při mírných včelách by to hrozit nemělo a při divokých se nestydět dodržovat
bezpečnostní předpisy včetně použití ochranných pomůcek - pak by to nemělo
hrozit také.
S pozdravem
Petr
-----------------------------------------------------------
Je otázkou, zdali je včelaření vůbec zdraví prospěšná činnost (například rozčilování zde na konferenci :-)). Pro alergiky je to určitě činnost riziková, s nutnosti používání ochranných pomůcek a nutnosti mít po ruce potřebný antialergický lék. Včelí jed je na druhé straně doporučován i jako lék. A jako lék by měl být dávkován v případě potřeby a v potřebných dávkách. Co se ale stane, pokud normálně zdravy člověk (včelař) dostává více méně pravidelné dávky včelího jedu? Nemůže dojít k negativním reakcím , případně vzniku nemoci (něco na způsob nemoci z povolání)? Jeden známý včelař má po dlouholetém včelaření nemoc, jejíž základem je porucha autoimunitního systému (opaku snížené imunity). Zajímalo by mne, zdali je tato záležitost v oficiální medicíně sledována a vyhodnocována. Včelaři nejsou zase tak početně zanedbatelná skupina populace u nás i ve světě. Víte o tom někdo něco, případně vaši známé lékaři? Děkuji předem za reakci, případně odpověď. Zdravím, Vorja.

Konečně tu máme tandem mladých lidí,kteří jsou do včelaření
taky udělaní,chtějí přinést nové technologie do chovu včel
podle svého náhledu.Rozdíl mezi nimi je ale patrný,ten první po dlouhý čas v minulosti propagoval a nezapomínal ke
konci svých kdysi častých příspěvků připojit svoje heslo"racionalizaci zdar" a byl to vynálezce "souvčelsví".
Druhý moc raconalizaci nemá rád a způsob jeho včelaření tomu napovídá.A co se týče léčení včelstev,na tom nešetří,v 1 roce 4x fumigace,kys.mravenčí a poté Gabon.Zajisté postupem času také ještě o něm uslyšíme.
Takže oba se dají dohromady a naučí ty staré praktiky zde na konferenci konečně pořádně včelařit. Tak jim popřejme aby se jim dařilo s tím jejich způsobem včelaření doma na jejich včelnicích ,alespoň tak jako zde na konferenci.

Vám přeji totéž, zdravá silná včelstva,klid na práci, poctivé včelaře kolem vás a velké výnoosy medu.S pozdravem Pavel Streit

Gusto namá cenu se sním hádat podle toho článku nepřesýpá na mezistěny, ale na dílo z medníku které mu postavily přes léto. j

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 22.1.2010 22:57:43
> ----------------------------------------
> Na mne můžete vytahovat cokoli co se týká včelaření ale vždy vám
> dokážu zkalkulovat jak je to s efektivitou Vašeho postupu. Včelaři
> jsou velmi šetrná sorta lidí, představte si, že dodnes neví jak léčit
> a neví proč kvůli Vašemu článku nešetřit. Já mám v provozních
> propočtech jasno. A to s velkým úspěchem, stavy stále mám na výši a i
> ve finanční krizi stále včelařím. ;-)
>
> Prosím Vás, tak sem článek přeneste v nezměněné podobě, můžeme se
> bavit potom o reálných věcech. Jestli mi tu někdo bude vykládat, že
> vezme každé podletí včely (resp. 70) a ty přesype na mezistěny a
> tvrdí, že to je perfetní proti VD a že jsou včely naprosto OK, tak mne
> zajímá jak to tedy je opravdu a ne nějak útržkovitě. Čas. Včelařství
> nestojí asi stále kvůli cenzuře zanic a vidím, že onic nepřicházím
> když ho nedostávám. Vlastně po úpravách (asi kým?) je o zase jeden
> nepravdivý a odborně neúplný článek navíc. Je tak?
>
> Když se to rozhodnete sem na konferenci přenášet, tak je to myslím jen
> do 10000 znaků. Takže po dílech to sem klidně nalátejte a příště se na
> redakci Včelařství vykašlete a nebudete mít stím tolik vysvětlování po
> mailech.
>
> Také to jde zaslat na email správce p. Baudiše a on to dá do složky
> files.(kontakt na admina je někde určitě na této stránce uveřejněn)
> Nebo to zkuste ve Fascinovaném včelaři dát Emanovi Veselému. Pokud to
> bude logické a neurážlivé určitě to na jednom ze svých blogů vystaví v
> úplné, třeba jen i nafocené podobě. Takže zatím. Mne jde vždy o
> použitelné postupy a mám podezření, že Váš Táta měl dobrý postupy.
> Akorát mne zajímá jak jste to dedy zdokumentoval a chtěl uveřejnit,
> což se Vám tak úplně nepovedlo.
>
>
>
> _gp_
>
> 2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > Dobrý den, pokud tohle píšete po vyzkoušení norského zimování, je to
> > argument a můžeme o tom vést debatu, pokud tak hovořítez neznalostia
> > nevyzkoušení tohoto systému, je to na pováženou. U mě to prostě
> > funguje.Měli jsme provoz s 70  včelstvy a zvládalo se to dobře, jak je to
> > při dvojnásobku, to zatím nevím.Pracné to je. Stojí mi to za zdravé silné
> > včely.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> > systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> > to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> > by toho bylo ještě jednou tolik.
> > Pavel streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

No moc toho asi nebude Vezmuli v úvahu konec pastvy a slídění a začnu v 5 hodin ráno tak v 10 je již kolem mne hotové peklo. V tom díle je sdlina plod a td. to musí vvyvolávat zlodějnu první třídy To musím někam uložit než to zpracuji a to musí být také rychle jinak to stašně smrdí.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 22.1.2010 23:49:06
> ----------------------------------------
> Schválně, kolik včelstev si kdo troufáte za jeden pracovní den, řekněme 10
> hodin práce s celkovou přípravou a přestávkami, to znamená za řekněme 8
> hodin čistého času setřepat na mezistěny? Tak, aby stačilo potom pozdě
> večer přijít s cukerným roztokem a nalít ho do krmítek, aby už další den
> rozjely stavbu mezistěn?
>
>
>

VORJO, pořád o něco škemráš, a když tě někdo požádá o konkretní věc, s kterou se kasážna koferenci, tak na něj prdíš.

" No moc toho asi nebude"
No, mít všechno připravené, ve včelstvu 2 - 3 vystavené mezistěny bez plodu, které po setřepání zůstanou, mít všechno ostatní kde skladovat, já odhaduji tak půl hodiny na jedno včelstvo, takže za den tak 15 včelstev. Ale byla by to velká zabíračka, ke konci bych měl toho určitě dost a hadry propocené skrz.
Já ve včelách začínám později, tak od 8 - 9 hodin když je teplo a kdy se včely už rozletí za snůškou, ráno jsou hodně divoké. A končím, když slunce zapadne, respektive najednou je tma a na napůl rozebrané včely pomalu není vidět, rozhlídnu se a slunce je pomalu za obzorem. Respektive včely začnou být najednou příliš divoké, rozhlídnu se a ono slunce se zrovna chystá zapadnout. A nezastavuji kvůli loupeži, normálně pracuji pořád dál, jen neotvírám nejslabší včelstva. Těch půl hodinu, hodinu rozebraná včelstva loupež přežijí, přirozeně je rozkládám pokud možno tak, aby loupež byla ztížena. Pokud po složení úlu včely loupež samy vlastními silami a zůženém česnu nezastaví, mají prostě smůlu.

Přiznám se, že jsem ten článek moc detailně nečetl a tak mě možná něco ušlo.Jestli jsem dobře pochopil, tak máš teď 13 včelstev a testuješ tam dva kmeny včel. No takové testování u tak malého počtu včel zvl bez inseminace má asi nulovou vypovídající hodnotu. Já mám těch včelstev asi 6 x víc a když chci otestovat budoucí plemenou matku a srovnat jí např s potomstvem od inseminované, kterou občas koupím, tak těch mých včel je dost málo a za ideální počet bych v tomto případě považoval tak 120. Vidíš já chovám nějaké křížence mající také původ v kraňce Alpského typu a k Singrovkovské krve mají asi také dost. Roztoče jsem letos vůbec neměl několik podložek jsem už prohlédl a nic. Se stavbou plástů to nijak nepřeháním, ale snažím se a v medníkách mám cca 80% panenských. Co to dokazuje? No samozřejmě vůbec nic. Tvůj způsob u roztoče přeruší pouze jeho cyklus. Generační roztoče přeneseš pouze jinam, nebo je zničíš s plodem, foretičtí ti tam zůstanou a provedenou fumigací můžeš mít úly bez roztočů. Takže s těmi kmeny bych tak moc neargumentoval. Seriozně vedený pokus vypadá úplně jinak. Jinak dík za tvé nadšení ono vůbec není na škodu občas rozhýbat stojatou a často zahnívající vodu.
Zdraví R. Stonjek

p.Stonjek, víte, já se opírám i o praxi kterou mi dal děda v provozu se sedmdesáti včelstvy.Jak vysvětlíte, že mám na včelnici dva kmeny.Na včelnici jsem měl reinvazi varoa od souseda, po celý rok neléčí, pár těch záprdků mu ale vždy přežije a je to tu nanovo.Zatímco u vigor se mě reinvaze opakovaně nedotkla max tři roztoče na včelstvo, u singer jsem měl stovky roztočů.oba kmeny jsou jako včelstva v úlech od sebe vzdálená půl metru.Děkuji za odpověď
Zdraví P.S

No já to vidím asi takto a jsou to dva pohledy. Může napodobenina norského zimování napomoct k zvládnutí roztoče, a nebo se začínají ukazovat výsledky dlouhodobé šlechtitelské práce práce Ing Čermáka? A třetí pohled je zda prezentované výsledky jsou pouze u 13 včelstev nějakým přesvědčivým důkazem. Nerad bych se mýlil, ale asi to bude spíš těmi Vigorkami, také se na ně v budoucnu chystám na zkoušku, panenské plásty s tím asi nemají co dělat a 13 včelstev je zoufale málo k nějaké seriozní předpovědi. Ale nic se neděje, za pár let jich budeš mít 150 a tam už výsledky budou bít do očí samy od sebe. Hlavně se nenech otrávit a bádej dál. V budoucnu jako když to najdeš!
Zdraví R. Stonjek

Pošli mi prosím svůj mail na: parafin.maceni/=/seznam.cz
zdenek

Mám jedno užitečné téma. Zkoušel nekdo ze zůčastněných této konference
odpařovat oxalku proti VD v pozdním podletí? Jestli ano, s jakým
výsledkem spadů, jakým odpařovačem a tp. ...

p. Stonjek.Těmi vigorami je to určitě, ale nejde mi do hlavy, jak je možné, že se umí bránit reinvazi varoa a singer ne, co se dělá v Rakousku špatně a co dělá p. Čermák dobře,.Spíš je škoda,že ve Včelařství to mé včelaření zkrácením materialu trochu pozměnili, já včelařím na norský způsob, a v časopise to neuvedli a systém práce mi pozměnili. Aspoň že nenapsali, že mám černé dílo. I tak to vypadá po tom pozměnění textu, že vedu moderní provoz, nebo se snažím vést.
Zdraví P.S

Dlouho jsem na diskuzi nebyl, chtěl jsem ji dočíst do konce, ale nevydržel jsem to. Předem chci uvést, že já osobně s přemetením včelstev na mezistěny nemám zkušenosti.Při mém dvouletém včelaření se není ani čemu divit. Ale hledám neustále inspiraci pro svoje včelaření od těch, co jsou ochotni se o své poznatky podělit. . Pročítám si mj. zkušenosti přítele Sedláčka z Bučovic a jsou mi pro moje včelaření inspirací. A teď jeho praxe.je to dlouhé, ale zajímavě a snad do této napjaté diskuze vnese nový vítr. Níže uvedené najdete na internetových stránkách přítele Sedláčka.

Jednoduchá včelařská metodika proti rojení, nosematóze, varroáze, zvápenatění a ...
"Výše jmenované problémy mnohdy sráží výkon našich včelstev na minimum a mnohdy jsou i příčinou úhynu našich včelstev. Abych se přiznal – i já jsem na své farmě dlouhá léta řešil problematiku rojení, výskytu nosemy, výměny matek a využíval k tomu všech poznatků od včelařů kolegů. Cesta však nikudy pořádně nevedla.

Až jsem započal včelstva pozorovat více sám a učil se od včel. Však jeden můj učitel – velký včelař – mi nejdenou řekl: „Míro, vykašli se na semináře a ptej se na všechno včel – Ty ti to poví.“ A měl pravdu. Oprvadu o životě včel Vám nejvíce poví včely. Je k tomu zapotřebí pozorovací talent, mnoho knih o biologii a anatomii včel a zkrátka „denně“ během celého roku (i během zimy) být ve včelách a se včelami. I ony se vyvíjejí každým dnem a co bylo zapotřebí konat tento týden – už po této bouřce není zapotřebí a včely žádají něco jiného. Z tohoto mnohaletého pozorování, zkoušení, experimentování vychází moje dosti odlišná metodika ošetřování včelstev během včelařského roku a velmi odlišný náhled na rozdělení a fungování úlu. Za vrchol – takový diamant – svého úsilí pak považuji fakt, že nemám vůbec problém s rojením, nosemou, zvápenatěním ..., když provedu velmi jednoduchý zákrok: Přemetení celého včelstva na mezistěny.

Ano – základem – velmi jednoduchým - je to, že cca 1/3 včelstev každoročně přemetám na mezistěny v období od plného obsednutí 2 vysokých nástavků nebo 3 nízkých nástavků až do cca 30. září (dle kvetení pylodárných rostlin). V každém čase to činím více z jiného důvodu – v květnu zejména jako protirojové opatření, u akátu kvůli jednodruhovému medu, v červnu když zjistím zvápenatění, Než Vám přesně popíši postup – podívejme se na přehled všech výhod a důvodů proč tento zákrok provést.
Nabízí se jich deset základních:
- vyřešení rojení
- snížení až vymícení nosematózy
- možnost uprostřed včelařského roku vyléčit varroázu s maximální účinností
- snížení až vymícení zvápenatění plodu
- možnost vyměnit matku s téměř 100% přijetím
- možnost převést včelstvo elegantně na jinou rámkovou míru
- možnost zároveň vytvořit několik „oddělků - smetenců“
- možnost získat velmi kvalitní jednodruhové medy
- opatření doporučované preventivně a v počátcích moru plodu (10 na 2)
- zmlazení včelstva
- možnost získat plásty do medníků, když najednou nemáme souše
- možnost vytvoření startéru
Vedlejšími produkty přemetení včelstva jsou:
- mnoho desítek plástů plodu, které po celých nástavcích přidávám oddělkům, jež pak snůšku z lípy a slunečnice využívají podobně jako kmenová včelstva
- několik plástů medu
- několik plástů pylu
- několik plástů - souší
- při výměně matky - matka stará s nějakým plástem plodu, která nám může ten rok dát dalších několik destítek plodových plástů pro oddělky apod.
- nasazení medníků jiným včelstvům, kde zarušeně není matka (odpadá kontrola)
- zvýšená produkce vosku zejména od třetího roku provádění častého přemetání včelstev
- snížení počtu uskladňovaných nástavků s plásty, neboť souše do medníků si „dají“ včelstva navzájem. Tím odpadají nadměrné sklady, síření, stavba místností či u většího počtu chovaných včelstev – hal.
- KLID spoluobčanů. Rojení včel je sice přirozený způsob rozmnožování, ale chápu své spoluobčany, že se jim nemusí právě moc líbit a tím, že se mi včelstva nerojí předcházím mnoha hádkám a sporům, výjezdům hasičů ...
- samozřejmě dojde k celkovému zlepšení zdravostního stavu díky obrovské obměně díla, jež na našem provoze činí v průměru cca 30 mezistěn na včelstvo a rok. Lze tedy konstatovat, že svá včelstva, která zazimovávám v průměru na 3 nástavcích (od 2 do 5 nástavků – zimování v prostoru nižším než 30 cm je omezování včelstev) – zazimovávám na zcela novém díle.
- z tohoto přehledu vyplývá, že na naší farmě NEEXISTUJE nedostatek plástů pro rozšiřování oddělků ať prázdných či plodových
A podívejme se i na nevýhody:
- větší spotřeba mezistěn (ty Vám však nikdo nesebere)
- je nutné mít cca o 10% více nástavků a rámků
- pracnost - spotřeba času na jedno přemetení dle šikovnosti včelaře, období a rámkové míry 15 až 30 minut. Tato nevýhoda se ztrácí v porovnání s časem stráveným na žebříku, sbíráním rojů, usazením ...
- vytavování více plástů. Zde je zapotřebí vyvařovat plásty včetně drátků, abychom nemuseli rámky znovu drátkovat
Vlastní provedení (např. jako protirojové opatření v půlce května za květu řepky)
Prohlížím včelstvo a zjistím, že má sem tam nějaký otevřený matečník. Všechny nástavky odskládám vedle úlu. Na místě zůstane jen dno. Na dno posadím nástavky POUZE s mezistěnami. Počet nástavků se rovná cca ? až 2/3 počtu obsednutých nástavků. Když měl úl 6 nízkých nástavků - je snůška - dám 3 až 4 nástavky (při silné snůšce raději 5). Na úl posadím zcela prázdný nástavek do něhož sypu včely, které ometám nebo setřásám (ofukuji) ze všech plástů odložených nástavků přes smyk do plechovky. Po 10 minutách po přemetení nadzvednu víko a kouřem včely zaženu dolů do úlu, prázdný nástavek sudnám, položím fólii a víko a je to. Nástavky s ometenými plásty BEZ hledání a vylamování matečníků vložím ostatním včelstvům nad mřížku jako medník medník. Když je snůška přes 1kg/včelatsvo/den a je předpoklad dalšího trvání – nic jiného není třeba konat. V případě, že toto protirojové opatření budeme dělat za děštivého období – tak na úl obrátím dvě sklenice cukru zalitého vodou a po 5 až 7 dnech toto přikrmení při nepřízni snůšky opakuji. Za nepřízně snůšky či počasí včelstvo přemetám na menší počet nástavků mezistěn než při velké snůšce. Neboť ve včelstvu není plod a několik DNÍ ani nebude – spotřeba je mizivá a přírůstky na váze neuvěřitelné. Běžně si pak za 10 až 14 dní můžete odvést 2 nástavky medu.
Vlastní provedení (např. jako opatření při výskytu zvápenatění a zároveň výměna matky)
V úle jsem našel zvápenatění. Poznamenám si to na úl a mezi všechny plodištní nástavky vložím mateří mřížky. Za cca 5 až 10 dní přicházím s novou matkou ve vyjídají klícce dvoufázové. Při odskládávání plodištních nástavků sleduji, ve kterém jsou vajíčka – tento nástavek prohlédnu a naleznu v něm starou matku jež odejmu. Na dno postavím nástavky POUZE s mezistěnami. Počet nástavků se rovná cca ? počtu obsednutých nástavků. Mezi dva plásty mezistěn přimáčknu klícku s novou matkou. Na úl posadím zcela prázdný nástavek, do něhož sypu včely, které ometám nebo setřásám (ofukuji) ze všech plástů odložených nástavků přes smyk do plechovky. Po 10 minutách po přemetení nadzvednu víko a kouřem včely zaženu dolů do úlu, prázdný nástavek sudnám, položím fólii a víko a je to. Snůška je malá nebo téměř žádná, a tak na úl obrátím dvě sklenice cukru zalitého vodou a po 5 až 7 dnech toto přikrmení při nepřízni snůšky opakuji. Přijetí matky je téměř 100%, neboť jsme ji přidali vlastně do smetence!!! Což všichni víme, že je jeden z nejlepších způsobů přidávání matek. Nástavky s medovými plásty putují na vytočení, nástavky s ometenými plásty plodu a ostatní vložím nad mřížku do omezeného počtu včelstev. Jakmile se z nich stanou nástavky medové – i tato včelstva přemetu a tím se nejvíce infikované plásty dostanou do medárny, z níž putují přímo do pařáku.

Zcela ideální je, když právě probíhá snůška. Zejména první životní přemetení doporučuji provést za snůšky. Pokud snůška činí přes 1 kg/den na 1 včelstvo a je předpoklad, že potrvá ještě týden - nemusím vůbec použít cukr a včelstva se za 20 dní zapojí do běžného chodu stanoviště.
Další obecné poznatky přemetených včelstev:
- Další prohlídka přemetených včelstev následuje za špatné snůšky po 5 až 7 dnech, kdy můžeme zkotrolovat kladení, provést zákrok proti varroáze, provedem další krmení dle potřeby. I kdyby se Vám zdálo včelstvo plné – nepřidávejte další nástavky mezistěn. Mějte na paměti, že cca 22 až 30 dní od přemetení se v tomto včelstvu nevylíhne ani jedna včela!!!! Přidat nástavky mezistěn je nutné pouze za silné snůšky, kdy jsme podcenili počet nástavků, na něž jsme včelstvo přemetli. Další nástavky se přidávají většinou za cca 20 až 30 dní (pro ty vybíhající včely) podle potřeby, snůšky apod. A to zejména tím způsobem, že si odebereme plásty s medem a nahradíme je mezistěnami nebo nejhornější nástavek učiníme medníkem tím, že jej oddělíme mřížkou a mezistěny vložíme jako nejhornější nástavek plodiště. Nikdy nepřidáváme mezistěny do nejspodnějšího nástavku. K přemeteným včelstvům se chováme jako ke včelstvům kmenovým na jaře (tato zásady platí i u práce s oddělky).
- U včelstev umístěných těsně vedle sebe (zejména ve vozech) dojde ke zvýšení počtu včel ve vedlejších úlech přemeteného včelstva. Přece jen všem včelkám úl po takovém zásahu nebude vonět a raději to zkusí vedle. Nic se však neděje – budou i nadále pracovat pro Vás. Vždyť vlastníte celé stanoviště. Za velmi nepříznivé snůšky u včelstev umístěných těsně u sebe (suchý červenec, srpen) doporučuji přemetat několik včelstev těsně vedle sebe. Např. čtvrtinu, polovinu vozu apod.
- Do přemeteného včelstva ten rok přidáváme POUZE mezistěny.
- Přemetená včelstva pak samozřejmě mají i jiný životní rytmus. Na podzim jsou většinou slabší – přece jen všechen plod jsme darovali jiným včelstvům, během zimy se zařadí již lehce nad průměr a v jarním období vykazují velmi bouřlivý rozvoj."

Vím, že je to moc dlouhé, ale snad to pomůže. Jdu dál číst diskuzi.

Jiří

Je jen dobře , že př. Stonjek a někteří další začali dávat tété konferenci to, co jí chybělo, tedy toleranci a pochopení. To jí může opět oživit. Buďme rádi, že jsme rozdílní. Vždyť muž a žena si jsou velice podobní, jen ty rozdíly nám dělají velkou radost.
Byť souhlasím s tím, že tato metoda není vhodná pro velkoprovoz a je hodně vzdálená i stavu včelstva v přírodě, má své nezpochybnitelné přednosti. Uvedu jen jednu z nich, protože to zde takto neprezentoval. Jsou šťastní ti včelaři, kterým hynou včelstva na varroázu. Daleko větším problémem než roztoč sám je totiž to, co je doprovází, tedy nosema /y/ a viry. Př. Pavel tímto opatřením, kdy je včelám předkládáno nekontaminované dílo původce nosemy značně eliminuje a to je velice důležité pro celkovou kondici. Pokud by tedy někdo choval včely absolutně odolné na viry a nosemu, byl by v tzv. varroatoleranci dál, než my, kteří se jí několik let zabvýváme a roztoč by byl brnkačka.Takže nejen VT,ale celková vitalita včelstva, to je podstatné.K tomu může každý včelař přispět a těch možností je daleko více než "jen" norské zimování. Nyní k těm dvěma kmenům kraňky. Jednak je Vigorka odolnější právě na nosemu..... Co tyto kmeny zásadně odlišuje jsou jejich plodové rytmy a to jak ty přirozené,tak i ty deformované vnějšími i vnitřními vlivy. To má /může mít/ zásadní vliv na tvorbu stěžejního množství dlouhověkých včel pro přezimování a také jsou v těchto včelstvech různá kritická místa vhodná pro vytvoření virální populace roztoče.Ta mají všechny kemny a linie. Nevnímejme včely jako jednotný materiál. Zní to složitě, ale složité to není a ukazuji to na svých přednáškách jak se toho dá velice dobře využít při letním léčení tak, že třeba již žádné další není potřeba. Nerespektování tohoto je nejvěší labina našeho systému léčení. To se dá ale pochopit jen tvrdou prací v terénu se včelami, ne jen u PC. Teorie se zde zásadně odtrhla od praxe.
Uvedu svůj příkald z praxe z let 2006-8. To jsem znovu potřetí a naposledy testoval Singer /tzv Královská linie, tedy to nejlepší co údajně Singer vyšlechtil/ a porovnával s mými včelstvy /prosím v našich podmínkách, jinde to může být jinak/. Včelstva Siner v r. 2007 byla na jaře i v létě nádherná, velmi silná a počátkem srpna rychle ukončila plodování. Dalo by se říci, že vzala V.d. vítr z plachet. ALe ouha. Varroáza propukla v plné míře a žádné léčení jim nepomohlo, musel jsem je v žáří všechny ušetřit trápením ,které by je čekalo. Naproti tomu linie Andula měla přes opožděný jarní start raketové sílení bez většího množství plodu. To vyvrcholilo jako u Singra v červenci a pak náhlý konec plodování.Viry se projevily i zde, ale zdaleka ne tolik a po jednom přeléčení KM byla včelstva ve stavu, kdy se v druhé polovině září znovu rozplodovala, obnovila sílu a přezimovala v téměř obvyklé síle. Výnosy tomu za rok odpovídaly. Z toho je vidět, jak unáhlené může neznalý člověk dělat závěry při hodnocení vhodnosti toho, či onoho plodového rytmu včelstva, tedy i jednotlivých včelstev. Vyplává z toho to, že ne s každým genotypem se dá stejně včelařit.To věděli již naši dědové. To se týče i posuzování tzv. varroatolerance. Nejde přeci o to kdy, ale kolikrát a čím je nutnné, možné ošetřit proti V.d. a pod. Obecně je u nás léčení značně předimenzované a to mmj. právě vyplývá z nepochopení významu vlivu plodových rytmů jednotlivých genotypů v boji proti V.d, ale na celkové ošetřování včelstev. Stěžejní zásahy proti V.d. by měly být prováděny co nejlevněji ale nejúčinněji v průběhu roku. Doposud přetrvává buď střelba slepými náboji nebo se jde s dělem na komára, jak jsem uvedl výše.U nás se vše velice zjednodušuje nebo i bagatelizuje bez patřičného poznání, škoda. Tak, Pavle, zkoušejte. Sorry, jen jsem si tak odskočil od práce a přeji hezký zbytek víkendu. l.Dvorský

také mám u včelstev velmi nerovnoměrné napadení roztočem. Nejnapadenější včelstva mají sklony k loupeži. pokud by částvašich včelstev létala loupit zásoby k sousedovi, mohlo by to vysvětlit jejich napadení.

Žádný učenec z nebe nespadl. Učit se, učit se, učit se, včelařství je obor s celoživotním bádáním a sebevzděláním. Ten kdo malý provoz, může být ve finále dál než ten se sopadesáti včelstvy.Myslím si, že nors.způsob včelaření je jedna z cest, jak dosáhnout pokroku vůči nemocem, bakteriím a virům. Je dobře, že postupů je více, záleží na výsledku.Je jedno, zda dojde k úspěchu při nors.způs.nástav.včelaření, nebo v jiném systému.Důležité je to zkoušet a výsledek. Ten výsledek bude totiž ku prospěchu celého oboru včelařství od malých po velké provozy. Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z učebnice přírodopisu.
Zdraví Pavel Streit

Ano, správný postřeh, dedukce nebo úvaha. Varroatolerance/senzibilita je komplexní záležitost a je třeba sledovat souvislosti. Jedno pozorování neznamená , že vím, ale že si to příště ověřím. Dost vypovídající v souvislosti s tímto může být průběh denního spadu V.d.

Pavel Streit napsal:
>Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z učebnice přírodopisu.
....................

Jeví se mi to tak, že zatím se včela vyhynout nechystá, přes různé zásahy nás včelařů (jak motto této konferece říká je vůči nim podivuhodě odolná) :)

Možná je to docela naopak, kdybychom včelám do toho nekecali, bylo by (téměř) jisté, že nemají s přežitím problém.
Přírodní výběr by zapůsobil vždy, když by ve svém prostředí včely musely něčemu novému čelit.

No a v poslední době je to vidět třeba na varroa - šlechtíme roztoče a speciálně u nás v ČR je šlechtění včely schopné s roztočem žít považováno od úsměvné nemožnosti snad až po kontrarevoluci s postupy podle oficiálních výsledků výzkumu.

Na tvém příkladě je speciálně docela dobře vidět problém ČR - máme u nás nařízení veteriny jak podávat léčiva proti roztoči. A kdyby se někdo rozhodl postupovat podle tvé metodiky (ale nejen tvé metodiky), nemusel by podle tvých zkušeností léčit vůbec, protože se ve včelách nevyskytne takové množství roztočů, které nějak zásadně ovlivní život včelstva (ale potom by postupoval proti nařízením veteriny).
Takže je to taková schizofrenní situace. Buď budu postupovat podle zdravého rozumu, ale to je v rozporu s nařízením veteriny, nebo podle nařízení veteriny, ale potom když vím že mám ve včelách 0 roztočů na základě používané metodiky chovu, si musím připadat jak s prominutím idiot když tam včelám cpu chemii.

Ono to je jistě ještě košatější problém, ale možná dobrý námět k zamyšlení, zda čas nenazrál k jednáním s veterinou o změně od nařízení léčení varroa k doporučení. :)))

Přeju příjemný večer.

PS
Ještě k diskusi - taky můžu potvrdit, že 3 z 6 monitorovaných včelstev mají u mě původ ve vigorkách a tato 3 včelstva mají celoroční nejnižší spad z monitorovaných včelstev. :)

Radek Krušina

Pane Streite, já i p. Stoinek nemáme nic proti Vašemu způsobu včelaření. Když Vám vyhovuje a vyhovuje i zdravotnímu stavu včelstev, je to v pořádku.
Budu citovat Vaše slova, i když možná nepřesně:"Po posledním medobraní všechny včely i s matkou vymetám do nástavků jen s panenským dílem." Tedy ne na mezistěny, ale již postavené dílo , nezaplodované tedy panenské. To však by se nemělo nazývat norské zimování. Jde nám tedy o tato dvě poslední slova. A´t se vám včelaření daří a hlavně vynalezněte co nejjednodušší způsob včelaření, za 53 let Vám také už nebude 27.Pitbula v sobě nezapřete.Držím palce a zdraví Tichý

Radku. Prvotním problémem v tomto směru je česká hamižnost a neakčnost
kvůli závisti z majetku druhých. Hned to vysvětlím podrobněji, jestli
to někdo nechápe. V této republice se jelo v produkcích medu podle
Předboje. Od té doby, co se Předboj rozkradl, tak jsou včelaři velmi
opatrní co se týká medu protože je tu v prodejech medů totální chaos a
neakceschopní v tom, žeby založily vlastní sekci ekologických
aktivistů produkujících ekomed a to se značkou eko nebo bio. Nikdo z
obchodníků ekomed moc nemusí, ale včelař, který by měl kontrolované
"neléčení". Tj např. jako odborný dohled co dělá např s varroalinkou
p. Dvorský a ZO u něj. Také je přímo proti značce vybudována
konkurenční značka Klas a další značka Český med. Takže si myslím že
toto by byla první rozumná věc místo oblého klásku a znaku ČSV na
etiketě pro zprůchodnění používání KM a jiných lehkých chem.

Přiznejme si to že je to stále jen obchodní značka a je to o kšeftu a
že oficiálně přes stávající ekoorganizece je to jako členské akorát
dojení peněz z lidí, ale jestli by včelaři měli vlastní ekoorganizaci,
potom by nemusel být problém např u Tebe začít používat coby
registrovaný ekovčelař, článek 6 nařízení z JM o varoáze z KVSVS.
Takže jsme se dostaly od prvotního problému jak produkovat med k
používání možností, které nám SVS nařizuje.

_gp_


2010/1/23 Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>:
> Pavel Streit napsal:
>>Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou
> dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z
> učebnice přírodopisu.
> ...................
>
> Jeví se mi to tak, že zatím se včela vyhynout nechystá, přes různé zásahy
> nás včelařů (jak motto této konferece říká je vůči nim podivuhodě odolná)
> :)
>
> Možná je to docela naopak, kdybychom včelám do toho nekecali, bylo by
> (téměř) jisté, že nemají s přežitím problém.
> Přírodní výběr by zapůsobil vždy, když by ve svém prostředí včely musely
> něčemu novému čelit.
>
> No a v poslední době je to vidět třeba na varroa - šlechtíme roztoče a
> speciálně u nás v ČR je šlechtění včely schopné s roztočem žít považováno
> od úsměvné nemožnosti snad až po kontrarevoluci s postupy podle oficiálních
> výsledků výzkumu.
>
> Na tvém příkladě je speciálně docela dobře vidět problém ČR - máme u nás
> nařízení veteriny jak podávat léčiva proti roztoči. A kdyby se někdo
> rozhodl postupovat podle tvé metodiky (ale nejen tvé metodiky), nemusel by
> podle tvých zkušeností léčit vůbec, protože se ve včelách nevyskytne takové
> množství roztočů, které nějak zásadně ovlivní život včelstva (ale potom by
> postupoval proti nařízením veteriny).
> Takže je to taková schizofrenní situace. Buď budu postupovat podle zdravého
> rozumu, ale to je v rozporu s nařízením veteriny, nebo podle nařízení
> veteriny, ale potom když vím že mám ve včelách 0 roztočů na základě
> používané metodiky chovu, si musím připadat jak s prominutím idiot když tam
> včelám cpu chemii.
>
> Ono to je jistě ještě košatější problém, ale možná dobrý námět k zamyšlení,
> zda čas nenazrál k jednáním s veterinou o změně od nařízení léčení varroa k
> doporučení. :)))
>
> Přeju příjemný večer.
>
> PS
> Ještě k diskusi - taky můžu potvrdit, že 3 z 6 monitorovaných včelstev mají
> u mě původ ve vigorkách a tato 3 včelstva mají celoroční nejnižší spad z
> monitorovaných včelstev. :)
>
> Radek Krušina
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Vážení přátelé,
Bylo vás mnoho a tak Ti z vás, co reagovali na můj dopis sem na konferenci a poslali mi mail na ten můj, poslal jsem jim nyní na maili, takovou zkrácenou formu a to i vložku z práce mého dědy, o spadech a nors zimování za jeden rok v devadesátých letech podrobně, další roky jsou podobné. Tímto tuto možnost získat tento materiál ukončuji a doufám, že to co jsem vám napsal do mailu a předtím napsal mail o nezveřejnění vezmete navědomí, vyzkoušet to můžete. Budu jenom rád. Když jsou mé včely vedené na nors.způs.včelaření bez varoa, proč by nemohli být i ty vaše, ale výsledky by se měly dostavit až v průběhu příštího roku, poněvadž mezistěny dávám na začátku července. Na dotazy přes mail rád odpovím.S pozdravem Pavel Streit

Zkoušel jste někdo startování misek v přelétáku?

S pozdravem M. Václavek

>Zkoušel jste někdo startování misek v přelétáku? <
-----------------------------------------------------------
Nezkoušel. Nepovažuji to za účelné. Do přeletáku se vrací létavky, tedy včely již za zenitem u kterých se mohou aktivovat a také se částečně aktivují již zaprahlé voskové i mandibulární žlázy. Podle mých zkušeností, stavba nic moc a odchované matky jsou méněcenné - mnohdy vyměněné ještě v témže roce. Vzniklé včelstvo není kvalitní. Proto není předpoklad, že by startér z přeletáku byl kvalitní.

Přeleták je nutno doplnit (cca po sedmi až devíti dnech) o alespoň 2 obsazené plásty mladuškami a líhnoucím se plodem a dodat mladou matku - případně zavíčkovaný matečník.

Teoreticky je však jako startér možno, po odchycení staré matky, použít původní část včelstva, která má dostatek mladých včel kojiček. Protože přišla o létavky, jsou v přeletáku, je nutno dodat roztok cukru 1 : 1, případně pouze vodu pro prvé dny než dozrají nové létavky schopné toto nové včelstvo zabezpečit. Dosud jsem ale neslyšel o nikom, kdo by tento způsob používal. Má někdo jiný názor?
JK

J. Křapka:
Podle mých zkušeností, stavba nic moc a odchované matky jsou méněcenné - mnohdy vyměněné ještě v témže roce.

___________________________________________________________

„Odchované matky (matečníky)“ a „nastartované misky“ je rozdíl. K nastartování misek nejsou potřeba žádná kvanta krmných kašiček.

Ještě by bylo dobré podotknout, že "přelétákem" jsem myslel přeléták na medníkové nástavky, nikoliv na nástavek s mezistěnami. V medníku jsou vesměs starší úlové včely, ty jsou při výchově plodu o něco lepší než létavky. Do medníku by se mohl převěsit jeden nebo dva plásty se zavíčkovaným plodem, aby se zaručila přítomnost i nejmladších mladušek.

Jaký máte na to názor?

___________________________________________________________

J. Křapka:
Teoreticky je však jako startér možno, po odchycení staré matky, použít původní část včelstva, která má dostatek mladých včel kojiček.
___________________________________________________________

Do toho bych se nepouštěl, protože se obávám, že včely raději zvolí na výchovu nové matky vlastní otevřený plod v plodových plástech a umělými miskami s přelarveným plemenivem pohrdnou. To se mi stalo, když jsem poprvé choval matky. Sérii jsem vložil do včelstva v den odstranění matky (samozřejmě až po vzniku osiřelosti). Při kontrole za šest dní jsem zjistil, že ani jednu misku včelstvo nepřijalo. Vylámal jsem nouzové matečníky a sérii jsem nalarvil znovu. Druhá série na tom nedopadla o moc lépe, tentokrát jen dvě přijaté misky a zase spoustu nouzových matečníků. Včely raději chovaly na vlastních, byť třeba tři dny starých larviček. Jiná situace by určitě nastala při přidání již nastartovaných misek.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

"Sérii jsem vložil do včelstva v den odstranění matky (samozřejmě až po vzniku osiřelosti). Při kontrole za šest dní jsem zjistil, že ani jednu misku včelstvo nepřijalo. Vylámal jsem nouzové matečníky a sérii jsem nalarvil znovu. Druhá série na tom nedopadla o moc lépe, tentokrát jen dvě přijaté misky a zase spoustu nouzových matečníků."
-----------------------

Toto som nepochopil. Odstránená matka po 6 dňoch vylámané matečníky A pri ďalšej kontrole nové núdzové matečníky? Kde zobrali plod??

Zdravim pane Pazderko,

jelikoz mame cast vcelstev v prechodnem obdobi k EKO, tak me zajimaji vsechny alternativni zpusoby lecby. Mel jsem moznost si poslechnout prednasku pana vcelmistra Veverky z Kyvalky. Hovoril, ze zkouseji vsechny alterantivni zpusoby lecby, nejdrive mluvil o tymolu, problem je pry v tom, ze pri velmi silnem aroma tymolu, dochazi u vcel k nejakemu omameni a nasledne se vcely velmi silne vylupuji. Pak hovoril o kyseline stavelove, delali pokus na velkem poctu vcelstev ( pocet uz si presne nepamatuji) vse vypadalo pri leceni velmi slibne, problemy nastaly v jarnim rozvoji, porovnavali bourlivy jarni rozvoj vcel neosetrenych kyselinou stavelovou oproti tem, kde na konci sezony pouzili kys.stavelovou. Z jeho zaveru jsem pochopil, ze pokud nebude nic jineho noveho prevratneho, tak zustane asi jen kyselina mravenci, jako ucinny alterantivni zpusob lecby varroazy.

Mozna se podari najit ten link, jak uspesne pouzivaji kanadsti velkovcelari ( vcelari s poctem vcelstev vice jak 500) kyselinu mravenci. Ta metoda se jmenovala Flash treatment - bleskove osetreni. Hlavni zasada spocivala v presnem namereni teploty v okamziku leceni- meli tabulku a davkovaci pistoli. Kyselina byla presne naredena na nejake procento, v tabulce k dane teplote nasel mnozstvi kys. v ml (jeste tam byla nejaka korelace - k velikosti vcelstva) pote do podmetu na savou podlozku nastrikal to urcene mnozstvi kyseliny. Takto ostril jedno stanoviste ve velmi kratkem case. Provadeli to 2x- 3x za sezonu, posledni leceni provadeli az v rijnu /listopadu, tam uz pouzivali roztok kys. tusim 85 % . Po zpetne kontrole ucinnosti se dostali k celkove ucinnosti pres 90 % - kontrolu ucinnosti pak provedli pomoci klasickych chem. leciv.
Vzpominam si, ze velmi pracne bylo zjistovani presne davky kys.mravenci k danne teplote. Vzdy museli vzorek vcelstev otevirat (Vzorek byl okolo 50 vcelstev), zda-li neni poskozeny plod,nebo zahubena matka. Protoze ucinnost kys.mraveci spocivala na hranici likvidace matky, nebo poskozeni plodu.

Touto cestou bych chtel letos zkouset lecit i ja,jeste nevim,kde sezenu tu davkovaci pistoli, kdyzbude nejhure,budu muset pouzivat nejaky odmerny valec.

PZ

dobry den sem začínající včelař mam 7 včelstev a chtěl bych vas poprosit o rady jak postupovat po přelarvení vajíček kdyš si chci vytvořit nahradní matky a par novych roju.mockrat díky za odpověd dyštak mi jí pošlete na meil jak to dělate vy.mockrat díky přítel včelař

Nevím jak to p. Veverka zkoušel, jaký byl postup, ale také jsem se
setkal s problémem rozvoje.(obětoval jsem jedno stanoviště) Jenže. To
nebylo u mne přímo kvůli šťavelce, ale přesto v souvislosti s
aplikací, kvůli něčemu úplně jinému.




_gp_

2010/1/24 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>:
> Zdravim pane Pazderko,
>
> jelikoz mame cast vcelstev v prechodnem obdobi k EKO, tak me zajimaji
> vsechny alternativni zpusoby lecby. Mel jsem moznost si poslechnout
> prednasku pana vcelmistra Veverky z Kyvalky. Hovoril, ze zkouseji vsechny
> alterantivni zpusoby lecby, nejdrive mluvil o tymolu, problem je pry v tom,
> ze pri velmi silnem aroma tymolu, dochazi u vcel k nejakemu omameni a
> nasledne se vcely velmi silne vylupuji. Pak hovoril o kyseline stavelove,
> delali pokus na velkem poctu vcelstev ( pocet uz si presne nepamatuji) vse
> vypadalo pri leceni velmi slibne, problemy nastaly v jarnim rozvoji,
> porovnavali bourlivy jarni rozvoj vcel neosetrenych kyselinou stavelovou
> oproti tem, kde na konci sezony pouzili kys.stavelovou. Z jeho zaveru jsem
> pochopil, ze pokud nebude nic jineho noveho prevratneho, tak zustane asi
> jen kyselina mravenci, jako ucinny alterantivni zpusob lecby varroazy.
>
> Mozna se podari najit ten link, jak uspesne pouzivaji kanadsti velkovcelari
> ( vcelari s poctem vcelstev vice jak 500) kyselinu mravenci. Ta metoda se
> jmenovala Flash treatment - bleskove osetreni. Hlavni zasada spocivala v
> presnem namereni teploty v okamziku leceni- meli tabulku a davkovaci
> pistoli. Kyselina byla presne naredena na nejake procento, v tabulce k dane
> teplote nasel mnozstvi kys. v ml (jeste tam byla nejaka korelace - k
> velikosti vcelstva) pote do podmetu na savou podlozku nastrikal to urcene
> mnozstvi kyseliny. Takto ostril jedno stanoviste ve velmi kratkem case.
> Provadeli to 2x- 3x za sezonu, posledni leceni provadeli az v rijnu
> /listopadu, tam uz pouzivali roztok kys. tusim 85 % . Po zpetne kontrole
> ucinnosti se dostali k celkove ucinnosti pres 90 % - kontrolu ucinnosti pak
> provedli pomoci klasickych chem. leciv.
> Vzpominam si, ze velmi pracne bylo zjistovani presne davky kys.mravenci k
> danne teplote. Vzdy museli vzorek vcelstev otevirat (Vzorek byl okolo 50
> vcelstev), zda-li neni poskozeny plod,nebo zahubena matka. Protoze ucinnost
> kys.mraveci spocivala na hranici likvidace matky, nebo poskozeni plodu.
>
> Touto cestou bych chtel letos zkouset lecit i ja,jeste nevim,kde sezenu tu
> davkovaci pistoli, kdyzbude nejhure,budu muset pouzivat nejaky odmerny
> valec.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravím tě kolego, pokud chceš rozšiřovat chov a mít kvalitní matky, nemá cenu se pouštět do přelarvování, takové věci můžš dělat, až máš minimálně dvace, lépe je nad třicet včelstev. Ze sedmi včelstev jen ztěží odhadneš, které včelstvo je až tak kvalitní na přelarvování. Navíc bys takových včelstev měl mít více, abys do nich přednostně mohl vkládat stavební rámky na trubčinu.Tito kvalitní trubci pak musí mít převahu na tvém stanovišti a na nejbližším trubčím shromaždišti, to se nezlob, to nemáš.Můžeš mít pak třeba rojové matky, nebo je oplodní trubci z agresivních včelstev a ty to odneseš.Raději rozšiřuj svůj včelařský provoz a využij možnosti koupit matky už oplodněné ze šlechtitelských chovů. Matky jsou sice dražší, ale máš tam téměř zaručeno, že matky předají včelám v genetice nebodavost, nerojivost, vysoký výnos atd.Při provozu, jaký máš nyní, je tato schopnost matek velmi malá. Zdraví P.S

Kde zobrali plod??

___________________________________________________________


Vývoj plodu dělnice:
3 dny vajíčko
6 dní larva
12 dní zavíčkovaný plod.
Tedy: 9 dní plod otevřený.

Suma sumárum: 6. den po odstranění matky stále ve včelstvu zůstává otevřený plod, ze kterého včely mohou založit nouzové matečníky.

//\/\\//

http://www.reineschapleau.wd1.net/articles/flash.en.html

Zdravím tě kolego, pokud chceš rozšiřovat chov a mít kvalitní matky, nemá cenu se pouštět do přelarvování, takové věci můžš dělat, až máš minimálně dvace, lépe je nad třicet včelstev. Ze sedmi včelstev jen ztěží odhadneš, které včelstvo je až tak kvalitní na přelarvování. Navíc bys takových včelstev měl mít více, abys do nich přednostně mohl vkládat stavební rámky na trubčinu.Tito kvalitní trubci pak musí mít převahu na tvém stanovišti a na nejbližším trubčím shromaždišti, to se nezlob, to nemáš.

___________________________________________________________

Pěkné povídačky!
Kdyby takhle uvažoval každý malovčelař, tak by se matky staly naprostým nedostatkovým zboží.

Chov matek se vyplatí při JAKÉMKOLIV počtu včelstev, chci-li rozšiřovat počty včelstev, či si tvořit vlastní rezervy. Dříve, než prošlechtěné matky jsou k dispozici, bývá nejpříhodnější doba k tvorbě oddělků většinou již dávno pryč.

Šlechtění je utopie i při 30 včelstev. Rozhodně se každému malovčelaři vyplatí investovat do zakoupení plemenné matky (nejlépe inseminované). Ale je naprostá pitomost naivně čekat a přizpůsobovat se času dodání kupovaných matek na úkor vlastní provozní praxe, a to jenom kvůli tomu, abych měl všude „zázračné“ matky a vyhnul se „pracnému“ chovu matek.

Začátečníkům v chovu matek doporučuji pročíst si ABC odchovu včelích matek od F. Boháčka:
http://www.vcelarskafarmaurban.cz/ABC.htm

Chov matek je poezie včelaření. Kdo to nechápe, nemůže být dle mého soudu dobrým včelařem.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Pan Zajíček, možno to bola táto stránka:
http://www.reineschapleau.wd1.net/articles/flash.en.html

Píše sa tam o odpare do 6 hodín. Diagram na určenie koncentrácie a množstva KM pri určitej teplote by možno dokázal vytvoriť nejaký stredoškolský chemik, ktorý nechodí poza školu. Ja používam "bleskovú handričku" zhora a efektívnosť spadu bol v priemere 85%. Včelársky výskumníci nám už okrem Formidolu takýto diagram aj s ostatnými jemnôstkami /vlhkosť, vetranie, objem úľa atd./ mohli dávno poskytnúť.

Zdravím přátele včelaře a obracím se na ty, kteří eventuelně vlastní plničku na med zn. Nassenheider full up. CHtěli bychom s manželem znát výhody a nevýhody tohoto zařízení. Děkuji Ottová

s tím lze souhlasit. Ještě bych dodal , že by takový chovatel měl projít všemi stádii odchovu matek Od vytváření oddělků, přes využití rojových matečníků, odchov z podřezu. To jsou vhodné metody pro začátečníka a malé včelaře tady se snadnějí naučí ty cykly kdy je co třeba udělat aby se vyhnul pozdějším sklamáním Při 15 včelstvech již je lepší začít s chovem z pásku díla a pak teprv přejít na přelarvování je to již složitější metoda pro velké chovy Také se tyto metody nedají nijak odrbat nebo něco odložit na další den pracuje se za každého počasí. a musí to být přesně naplánováno na den.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rada
> Datum: 24.1.2010 20:25:22
> ----------------------------------------
> Zdravím tě kolego, pokud chceš rozšiřovat chov a mít kvalitní matky, nemá
> cenu se pouštět do přelarvování, takové věci můžš dělat, až máš minimálně
> dvace, lépe je nad třicet včelstev. Ze sedmi včelstev jen ztěží odhadneš,
> které včelstvo je až tak kvalitní na přelarvování. Navíc bys takových
> včelstev měl mít více, abys do nich přednostně mohl vkládat stavební rámky
> na trubčinu.Tito kvalitní trubci pak musí mít převahu na tvém stanovišti a
> na nejbližším trubčím shromaždišti, to se nezlob, to nemáš.
>
> ___________________________________________________________
>
> Pěkné povídačky!
> Kdyby takhle uvažoval každý malovčelař, tak by se matky staly naprostým
> nedostatkovým zboží.
>
> Chov matek se vyplatí při JAKÉMKOLIV počtu včelstev, chci-li rozšiřovat
> počty včelstev, či si tvořit vlastní rezervy. Dříve, než prošlechtěné matky
> jsou k dispozici, bývá nejpříhodnější doba k tvorbě oddělků většinou již
> dávno pryč.
>
> Šlechtění je utopie i při 30 včelstev. Rozhodně se každému malovčelaři
> vyplatí investovat do zakoupení plemenné matky (nejlépe inseminované). Ale
> je naprostá pitomost naivně čekat a přizpůsobovat se času dodání kupovaných
> matek na úkor vlastní provozní praxe, a to jenom kvůli tomu, abych měl
> všude ?zázračné? matky a vyhnul se ?pracnému? chovu matek.
>
> Začátečníkům v chovu matek doporučuji pročíst si ABC odchovu včelích matek
> od F. Boháčka:
> http://www.vcelarskafarmaurban.cz/ABC.htm
>
> Chov matek je poezie včelaření. Kdo to nechápe, nemůže být dle mého soudu
> dobrým včelařem.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
>
>

Poradím asi nejjednodušší postup bez přelarvení. Možná někdo nebude souhlasit a poradí lépe.
Začátkem května vezmi ze silnějších včelstev po 1 rámku obsednutém včelami s trochou zásob a s plodem, nejlépe před vylíhnutím - kolik budeš chtít matek, z tolika včelstev ber po rámku, počítej ale s tím, že se vše nepodaří. Tomu výtvoru se říká sběrný oddělek. Nech je pár dnů v úlu, optimálne 9 - budou bez otevřeného plodu.
Pak vezmi jeden rámek s nakladenými vajíčky ze včelstva, které je podle tvého názoru nejlepší. Nemusí jich tam být moc. Ostrým nožem, nejléle se zalamovacím ostřím,vyřízni ze zakladeného díla proužky. Smyslem toho je, aby uprostřed proužku zůstala řada nepoškozených buněk s vajíčky. Na 5 cm dlouhém proužku mohou vzniknout v průměru 2 matečníky. pro každé nové včelstvíčko počítej tedy s jedním takovým proužkem. Proužky připevni na laťky (třeba včel drátkem) dnem vzhůru, které půjdou vložit do rámku bez díla, lebo jako horní loučka rámku položit mezi dva jiné obsednuté a vlož to doprostřed obsednutého prostoru ve sběrném oddělku.
Důležité je sledovat stáří vajíček. Jednoduchá rada zní - dvoudenní vajíčko leží. Za 3 - 4 dny proveď kontrolu přijetí. Přijatý maečník je velká miska se spoustou kašičky. Bývá potřeba některé atečníky rovnou zrušit, aby nebyly přehuštěny a šlo je oddělit. 7. denstáří larvy dochází k víčkování. To je dobré odsledovat a dále už oddělek nerušit.
Zbytek je brnkačka. 14. den věku je tensprávný na vytvoření jednotlivých oddělků. do samostatných úlů vlož po jedné souši, jednom rámku se včelami ze sběrného oddělku a alespoň jeden nebo více zralých matečníků lehce přilípnout do prohlubně v plástu, nejlíp tam, kde ještě vybíhá plod. Za to přidej jako třetí rámek zásoby, souš nebo alespoň mezistěnu a začni krmit.
Nejpozději za 2 týdny od této operace bude matka klást.
Přelarvení doporučuji trénovat později, je to trochu alchimie.

Zdravím vás p.Václavek, to myslíte vážně, to co tu píšete?K čemu vám bude inseminovaná matka když máte sedm včelstev.Myslím si, že rozhodujícím faktorem pro kvalitu matek F1 po této inseminované matce je i dostatek kvalitních trubců na nejbližším trubčím shromaždišti.Ze sedmi včelstev těch opravdu dobrých kvalitních trubců
moc nebude, jak kvalitní je plemenitba v jeho okolí? víte to?Matky se mohou spářit s trubci bastardy a co z toho vznikne za včely, bodalky s možným špatným výnosem, přinese mu to více škody, jak užitku.Navíc matky já kupuji už v půli května a to je dostatečná doba pro zesílení oddělků do včelstev do podletí.Musí nakupovat v takových chovech, které jsou připraveny na tak brzkou produkci matek.Matky se mu spáří s bastardy, včely budou bastardní a on zažije spoustu práce a velké zklamání. Já jsem si to zkusil, kolega to zkusil, nedbal mým námitkám, koupil inseminovanou matku a zaplakal nad vejdělkem, bastardní včelstva z nich měl.Příteli Jiří použij selský rozum a počkej, až budeš mít víc včelstev.Já osobně bych inseminovanou matku kupoval nejdřív, pokud budu mít nejméně dvacet včelstev a v tom případě bych se ještě zajímal, kdo z mých sousedů včelařů má čistý chov, zda někdo nevčelaří na divoko, má rojové matky atd. Jejich trubci po spáření s matkami ti totiž významně mohou ovlivnit kvalitu budoucích včelstev.Matky tebou zakoupené ze šlechtitelského chovu budou daleko kvalitnější, jsou to dcery inseminovaných matek, než matky oplodněné na trubčím shromaždišti u tvého stanoviště. Ty nejdříve musíš vytvořit mnoho kvalitních trubců od matek ze šlechtitels.chovů.Pak si můžeš koupit inseminovanou matku a vytvořit si vlastní oplozovací stanoviště.Jedině tak zajistíš kvalitní matky F1.Neblázni, kup si matky výlučné prošlechtěné.To co ti tady píšu se i učí v kurzu chovu matek, jistě máš v blízkosti nějakého učitele včelařství, spoj se s ním, řekne ti to samé, co já.Základ pro kvalitní oplodněné matky je dostatek kvalitních říjných trubců na tvém stanovišti a na nejbližším trubčím shromaždišti.Zdraví P.S

>Ještě by bylo dobré podotknout, že "přelétákem" jsem myslel přeléták na medníkové nástavky, nikoliv na nástavek s mezistěnami< MV
------------------------------------------------------------
I tak je možno přeleták zřídit. Stejně je ale třeba jeho doplnění mezistěnami nebo soušemi. V každém případě zde budete mít úlové včely, u kterých jsou již zaprahlé mandibulární žlázy. Tudíž se nedá předpokládat, že budou mít velkou chuť startovat misky. Mimochodem, aby opět nedošlo k nedorozumění v terminologii, co pokládáte za startování nebo nastartování misek?
JK

>dobry den sem začínající včelař mam 7 včelstev a chtěl bych vas poprosit o rady jak postupovat po přelarvení vajíček kdyš si chci vytvořit nahradní matky a par novych roju.mockrat díky za odpověd dyštak mi jí pošlete na meil jak to dělate vy.mockrat díky přítel včelař Jirka<
-----------------------------------------------------------
Jestli Vám dobře rozumím, jde Vám o to, naučit se chovat matky. To co Vám zde radí př. Václavek (ABC chovu matek) Nebo př. bezejmenný, nebo př. PavelN berte za bernou minci. Chci jen pro Vás jako začátečníka doplnit o možnost koupě otevřených matečníků za cenu cca 40,- Kč a tyto dochovat a nechat přirozeně spářit. Jsou přeci jen levnější než matky z chovu a nesrovnatelně levnější než matky inseminované. Ty si nakupujte až budete mít více zkušeností. To, že se Vám matky nekontrolovaně spáří s trubci neznámého původu je jisté. Ale máte možnost výběru z většího množství vlastních odchovaných matek. A je téměř jisté, že Vámi odchované matky budou v převážné většině lepší, než matky stávající. Jestliže matka z nějakého důvodu nevyhovuje, máte možnost ji bez výčitek svědomí zamáčknout a sáhnout "do magacínu" po matce jiné, která je lepší. Berte to tak, že kdo nic nedělá, nic nezkazí a kdo nic nezkazí, bývá často povýšen. Ale to u nás neplatí. My to "kazíme" stále znovu a znovu. A máte vidět tu radost, když se nám něco povede. Tak směle do toho a nic se toho nebojte. Ono se to nakonec bude dařit. Chce to vyzkoušet.
JK

Přelarvení doporučuji trénovat později, je to trochu alchimie.
___________________________________________________________


Jaká alchymie? Pokud máte pevnou ruku a dobrý zrak či lupu, není přelarvení žádný problém. Horší je to s příjímáním. Začátečníků radím chov v osiřelci, protože při tom se nemusí řešit takové otázky, jako je chovná nálada. Chov při matce je už opravdu "vyšší dívčí", záležitost praxe, kterou knihy nedají. Kromě toho chov v osiřelci lze provozovat po celou sezónu, nehledě na vnitřní a vnější stav (s výjimkou přítomnosti trubců).

Pár střípků z mé začátečnické praxe:
Pokud si nechcete kvůli chovu odrovnat snůškové včelstvo (klasická metoda chovu v osiřelci), můžete postupovat metodou nastartování misek v sádce s následným čtyřdenním dochovem započatým ihned po osiření libovolného produkčního včelstva (nedávat jednomu včelstvu více jak +/-30 misek). Po zavíčkování matečníků se série odstraní, vylámou se nouzové matečníky a klíckou se přidá původní matka (mezitím ponechaná v oddělku). Čtyřdenní výpadek v plodování není moc významný. Již čerstvě zavíčkované, byť nezralé matečníky, lze umístit do oddělků. Pokud se zapustí do centra plodové plochy (klidně pro matečník rozpěrákem vyrýpněte důlek v plástu) a pokud se nenechají delší dobu mimo včely, nehrozí jejich prochladnutí. S matečníky neklepat! Žádný pevný termín, žádné školkování a podob neřeším. Do oddělku umisťujte zásadně nejméně dva matečníky (jeden se nemusí vždy vylíhnout). Kvůli vyšší míře přijetí plastových misek je dobré, když se před použitím ovoskují (asi nejjednodušší je jejich vnější natření roztaveným včelím voskem, čímž se na nich vytvoří voskový povlak, na kterém včely započnou stavbu raději ... analogie natírání plastových mezistěn).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Mimochodem, aby opět nedošlo k nedorozumění v terminologii, co pokládáte za startování nebo nastartování misek?

___________________________________________________________

Startování je proces založení matečníku. V praxi se tím označuje prví den až dva dny chovu (např. chov v sádce).

Pavel Streit:
Matky se mohou spářit s trubci bastardy a co z toho vznikne za včely, bodalky s možným špatným výnosem, přinese mu to více škody, jak užitku.

___________________________________________________________


Co k tomu dodat? Snad jenom to, že pokud včelař neumí dobře včelařit, tak i sebelepší matka mu nepomůže.

Píšete tu o chovu matek, jako kdyby to bez chovatelských okrsků ani nešlo, jakoby to byla naprostá ztrátovost. To je docela dost zavádějící a nadsazené. Odebíráte-li plemenivo od dobře prošlechtěné matky, máte záruku, že potomstvo bude alespoň průměrné, což mně stačí. S tím se již dá pracovat a usměrňovat k obrazu svému. Začátečníka musejí Vaše příspěvky docela dost dezorientovat, proto Vás prosím o trochu smířlivější tón Vaší rétoriky. Realita není černá ani bílá. Na tom se shodneme snad všichni.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Josef Křapka:
V každém případě zde budete mít úlové včely, u kterých jsou již zaprahlé mandibulární žlázy. Tudíž se nedá předpokládat, že budou mít velkou chuť startovat misky.

___________________________________________________________

Zajímavý argument.

S pozdravem M. Václavek