76169

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Mgr.Václav Kožušník (62.168.2.226) --- 15. 1. 2010
Léčení včel (7449) (17319) (17320) (17329)

Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.

Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mgr.Václav Kožušník (62.168.2.226) --- 15. 1. 2010
Re: VèelaøskÊ noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329)

Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.

Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 15. 1. 2010
"vigor"

Iniciuji tímto k diskusi o klonu,liniích klonu ... "vigor".
Začnu positivy. ing Smělý je asi osmdesátníkem. Kromě teplého ustájení včelstev (v období leden únor a nízkého počtu jím chovaných včelstev, zvýšeného užití léčiv ) zádné negativní připomínky k jeho velmi častým článků nemám. . V minulém roce měl Ing. Smělý dobré výsledky s jednou vigor matkou, s jednou vigor matkou však mám i já velmi negativní zkušenosti. Nevím o kolik kg medu se jednalo ale to není důležité, důležité je že tyto hodnoty publikoval na stránkách včelařství a tím samozřejmě zvýšil o "vigor" zájem.
Já osobně mám pozitivní i negativní zkušenosti s "Vigor" , inseminovanými matkami. Přínos bych označil přibližně +30až 40%. Podle mne je to velmi vysoký a výhodný přínos.Mám včak i negativní zkušenosti. Jedná se o provozní zkušenosti kdy se včly chovají jinak než dříve pěstované včely a to může vést k ztrátám v zimě.
Koupím si, objednám si a koupím si inseminovanou matku.
Asi je lepší než bežná, jestliže cíleně byl použity vlastnosti rodičů. (setkal jsem se však i s matkou kladouci hrboplod i nasledně u jejích dcer)
Mohu napsat údaje na štítcích jednotlivých matek, příklad : zUBO 70319, MÁMA MATKY zUBO 40277, OTEC MATKY zUBO 10405
MATKA TRUBCŮ zUBO 60401
NEVÍ VŠAK O JAKOU LINII SE JEDNÁ.S touto matkou jsem však spokojen protže svými osobnímy výnosy 88 a 102 kg výnosu se doposud zaplatila bez přínosu svých dcer které zvyšují průmět stanoviště asi na +- 50 kg.
Nevím zda přinese medovici.
Z matematického hlediska si pamatuji že rovnice o více neznámých nemjí řešení jestliže jich je měně než ....

Celý proces inseminace leží, záleží na faktu že si můžete vybrat i matku i otce. Zatim co selekce záteží pouze na výběru matky, (technika je mimo)
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 15. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39910) (39923) (39924) (39936)

Vojtěch:
Dnes to nemusím vážit, protože vidím ihned co se ve včelstvu děje. Každé včelstvo musí mít zásoby a mělo by je mít podle síly. Jinak stagnuje, pokud počasí nepřeje.
___________________________________________________________

Aby bylo jasné, také jsem zastáncem nábytků zásob, ale v podobě medné komory.

___________________________________________________________
Vojtěch:
Ano, stane se, že úbytek není úměrný včelstvu, ale záleží na důvodu. To se rámky s cukrem vidličkou naruší.
___________________________________________________________

To je jako nějaké řešení? Odvíčkované zásoby včely přenesou a namíchají s ostatními. Na oko to vypadá, že cukerný med bezezbytku spotřebují.

...

Stále jste mi neodpověděl na otázku: Zaznamenal jste vážením spotřebu 30 kg zásob, ano nebo ne?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 15. 1. 2010
počet včel. na stanovišti

nejsem ani moc překvapen názorem že počet včelstev na stanovišti je v některých případech bezpředmětný.
Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 15. 1. 2010
počet včel. na stanovišti

nejsem ani moc překvapen názorem že počet včelstev na stanovišti je v některých případech bezpředmětný.
Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 1. 2010
Re: lapač rojů (39925) (39927) (39929) (39930)

Dne Friday 15 of January 2010 04:41:13 Míra.P napsal(a):
> No to asi bylo a snažím se o to ale někdy třeba jako v loni se to ovlivnit
> asi nedá.Dva roky nic a potom pic!
> Pokud ty natřené kužele fungují z 50% tak to není zase až tak špatný.Je
> lepší mít poloviční šanci na dobré sebrání roje než žádnou.
> Tak první hlas říká že bedničky nefungujou.
> Někdo další?

bednicka (pouzita) s tmavou sousi funguje.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.90.173.228) --- 15. 1. 2010
Vůně do rojochytu

Včelařství Sedlaček nabízí vůně do rojochytů a nebo do rojáčků mate s tím někdo nějaké zkušenosti ? Zajímalo by mě jestli to funguje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel Šíma (90.176.107.218) --- 15. 1. 2010
Re: mnozstvi včelstev na trvalém stanovisti (39938)

Dle mého názoru by se průměrný včelař počtem včelstev na stanovišti vůbec neměl zabývat. Vysvětlím proč. Asi před 25 roky jsem navštívil dolinu u Černého Váhu, kam nás zavedl Ing. Mačička a nedokázal jsem pochopit,jak se může na malém prostoru uživit 120 včelstev. Asi před 10-ti roky mi jeden bývalý profi včelař sdělil, že už nechce kočovat a nechal všech svých 170 včelstev na zahradě. ten rok měl průměrný výnos 35 kg/včelstvo, následující rok 40 kg/včelstvo /při stejném počtu/. Sám jsem si vyzkoušel něco podobného, když při počtu cca 130 včelstev na stanovišti jsem dosáhl obdob. výnosů. Z toho plyne: Je-li pořádná snůška, tak včely nejsou schopny vše sebrat. Na jaře je příroda štědrá vždy!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Danihlík (194.212.22.2) --- 15. 1. 2010
Re: mnozstvi v?elstev na trval?m stanovisti (39938) (39939) (39940)

"Ještě zapomínáte na linie včel různé linie různě využívají zdroje sladiny Medovici údajně nejlépe využívají linie Lesana a Praděd. Zato Vigor je údajně na tom špatně. Chybí však nějaké seriózní přehledy u nás chovaných linií."
---------------

Nemůžu říct, že by na tom Vigroky byly špatně, co se týče medovice. Např. letos mi donesly tolik medovice, že se mi o tom ani nesnilo, kolem mého stanoviště je totiž medovice spíše vyjímkou.

Těžko může existovat nějaký přehled linií, sice má každá linie svá obecná specifika (hygienické chování, mírnost, rojivost...) ale lze jen těžko hodnotit, zda ta či ona linie je lepší na konkrétní typ snůšky. Snůška je totiž závislá i na mikroklimatických podmínkách, které jsou všude různé. Dále i na biodiverzitě rostlin, v jednu dobu může dávat nektar nebo medovici více druhů rostlin, z nichž některá může být pro včely atraktivnější. Při výběru linie je dle mého názoru lépe se zaměřit na jiné vlastnosti než je využívání snůšky - vitalita, odolnost vůči nemocem atp.

Hezký den.

Jiří Danihlík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 15. 1. 2010
vigor a medovice.

Asi před 6ti lety jsem pomalu přecházel na vigor.
Moje původní včely byly dlouhodobá selekce z Dolu.
Polovině =10 včelstev jsem vyměnil matky za vigor a v červenci bylo asi 8-12kg cementové medovice asi z modřínu.
Přišel jsem na to včas,začal jsem to vytáčel ředit vodou a vytáčel. A měl jsem štěstí že moje původní včely to nepřinesly tak jsem to částečně vytočil a částečně rozházel po 2 plástech na okraje horních nástavků. V Zimě ani na jaře se nic nestalo.
Ale tak jsem se dozvedel že moje vigorky nosí cementovou medovici, je však pravda že smrkovou a dubovou za těch 6 let nenosily ale myslím že se nevyskytla.
(Vše to zjednodušuji. Samozřejmě že vím že se jedná o mix genů trubců stanoviště a genů inseminovaných matek z kterých chovám)
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 15. 1. 2010
Re: mnozstvi včelstev na trvalém stanovisti (39938) (39941)

S kočovným včelínem s 20 včelstva jsem svého času pár let nakočoval na lípy k asi 4 hektarovému listnatému lesu s polovinou, třetinou lip malolistých. A tam bylo vidět, že těch 20 včelstev je už tak na hraně s kapacitou snůšky.
Taky jsem třeba kočoval v době mezi řepkou v květnu a jetelem v srpnu k lužnímu lesu kolem řeky, pás lesa, kde občas byly lípy, na každé straně řeky pás lesa tak 100 - 300 metrů široký, jinak lužní stromy, vrby, topoly, jasany,javory, nějaké akáty a podobně. Přes řeku pár stovek metrů daleko měl jiný včelař 12 včelstev v kočovném včelínu plus několik včelstev na zahradách, proti toku řeky necelý kilometr daleko měl další včelař tak 25 včelstev. Tam bylo evidentně převčeleno, protože nějaká snůška z lip byla jen ty nejlepší roky, ve špatných letech byl hlad. Ale zase jsem měl dobré vztahy s majitelem pozemku a současně traktoristou, co mi tehdy včely převážel a bylo to moje zimní stanoviště.... Občas tam byl zajímavý medovicový med, doslova černý jak bota...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 15. 1. 2010
Re: mnozstvi včelstev na trvalém stanovisti (39938)

Na zahradě u baráku jsme měli předtím tak 12 včelstev a snůška tam byla předtím dobrá. Pravidelná snůška byla v první polovině května z ovocných stromů, potom byla pravidelná snůška v červenci z lip malolistých a často byla i červnová smíšená snůška a medovicová snůška po lípách v srpnu. A když nebyla snůška, bylo to tak na uživení včelstev, takže nebylo třeba přikrmovat. Od té doby ubylo v okolních zahradách tak 80 % starých velkých ovocných stromů, i když toto některé roky nahradí řepka na poli v doletu. Prakticky všichni přestali sekat trávu na krmení a na seno, což znamenalo medování trávníků z pampelišky na začátku května, v druhé polovině května a červnu medování obecně z rostlin kvetoucích v trávě před sečí a potom v červenci a srpnu udržovací snůšku, bílý jetel a jiná květena, která stačila na obživu včel. Místo toho nyní hoblují trávníky mnohem častěji na vzhled, takže ty kvetoucí kytky zmizely. Staré lípy v prolukách, u baráků, co zbyly z dřívějška, kolem kostela více než z poloviny vykáceli a nasadili jen několik kolem kostela. Místo ovocných stromů někde přibyly okrasné, na jednom stavení přibyla dobře medující popínavka, místy možná přibyl bílý jetel, který stihne vykvést i při častějším sečení, ale to je málo. Odhaduji, že doma klesla kapacita snůšky na tak polovinu, na takových 5 - 6 včelstev. Místo mám pro takových 15, takže jak to vypadá, budu tam přezimovávat okolo těch 15 a na jaře nejméně 10 rozvezu po lesích a na podzim zase přivezu....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2010
Re: mnozstvi v?elstev na trval?m stanovisti (39938) (39939)

> Ještě zapomínáte na linie včel různé linie různě využívají zdroje sladiny
> Medovici údajně nejlépe využívají linie Lesana a Praděd. Zato Vigor je údajně
> na tom špatně. Chybí však nějaké seriózní přehledy u nás chovaných linií.

Nemohu hodnotit ale slysel jsem (a cetl) v souvislosti se slovama vigor a medovice pravy opak, a lze se vice docist na vigorbee.cz kdyz srolujete az k charakteristice nazvane Vice o vlastnostech kmene- vigor...

Muzete nekdo kdo mate zkusenost s vigorkou realitu okomentovat??
Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 1. 2010
Re: mnozstvi v?elstev na trval?m stanovisti (39938)

Ještě zapomínáte na linie včel různé linie různě využívají zdroje sladiny Medovici údajně nejlépe využívají linie Lesana a Praděd. Zato Vigor je údajně na tom špatně. Chybí však nějaké seriózní přehledy u nás chovaných linií.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: mnozstvi v?elstev na trval?m stanovisti
> Datum: 15.1.2010 12:18:00
> ----------------------------------------
> Množství včelstev na trvalém stanovišti samozřejmě ovlivnuje průměrný výnos
> stanoviště ale domnívám se že výrazně az pri počtech nad 40 nebo 50
> vcelstev.
> Záleží na vlastním stanovišti a průběhu počasí toho kterého roku.
> Sám mám 30 včelstev a v mé blízkosti asi 500m odemne dalších 30 včelstev
> kolegy.(a dalších nekolik stovek metrů další) Jemu i mne je jasné že musíme
> být konkurenti ale s výnosy jsme oba spokojeni.
> Přes to že jsme tak blizko sebe, chováme každý včely jiného původu,na jiné
> míře, trochu jinou technologií,máme i částečně jiný med i jinou klientelu
> zákazníků.
> Protože jsem na stanovišti již 40 let mohu potvrdit že se za tech 40 let
> zmenila i skladba nabídky nektaru.
> Jsem na kraji smrkového a smíšeného lesa kde v minulosti byvala medovice
> tak ob rok a nyní se trochu medovice objeví tak každý pátý rok, ubyl přínos
> z maliny a zvýšily se přínosy z ovocných stromů, agátu a ostružiny.Objevil
> se i nový med z kakostu lučního, tmavší řidčí jemný dobrý med.
>
> V přispevku se objevil i názor že včelař si může vybrat zda se bude
> specializovat na med raný ( ovocné stromy)nebo pozdní lesní med v červenci
> a srpnu. To není možné já si nemohu lesní med vybrat, protože na mém
> stnovišti tento med již 20 let skoro není.
> O počtu včelstev a převčelení by spíše mohli mluvit včelaři kteří obsluhují
> stanoviště s počty včel 50 až 100 včelstev, protože i takoví existují.
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 15. 1. 2010
mnozstvi včelstev na trvalém stanovisti

Množství včelstev na trvalém stanovišti samozřejmě ovlivnuje průměrný výnos stanoviště ale domnívám se že výrazně az pri počtech nad 40 nebo 50 vcelstev.
Záleží na vlastním stanovišti a průběhu počasí toho kterého roku.
Sám mám 30 včelstev a v mé blízkosti asi 500m odemne dalších 30 včelstev kolegy.(a dalších nekolik stovek metrů další) Jemu i mne je jasné že musíme být konkurenti ale s výnosy jsme oba spokojeni.
Přes to že jsme tak blizko sebe, chováme každý včely jiného původu,na jiné míře, trochu jinou technologií,máme i částečně jiný med i jinou klientelu zákazníků.
Protože jsem na stanovišti již 40 let mohu potvrdit že se za tech 40 let zmenila i skladba nabídky nektaru.
Jsem na kraji smrkového a smíšeného lesa kde v minulosti byvala medovice tak ob rok a nyní se trochu medovice objeví tak každý pátý rok, ubyl přínos z maliny a zvýšily se přínosy z ovocných stromů, agátu a ostružiny.Objevil se i nový med z kakostu lučního, tmavší řidčí jemný dobrý med.

V přispevku se objevil i názor že včelař si může vybrat zda se bude specializovat na med raný ( ovocné stromy)nebo pozdní lesní med v červenci a srpnu. To není možné já si nemohu lesní med vybrat, protože na mém stnovišti tento med již 20 let skoro není.
O počtu včelstev a převčelení by spíše mohli mluvit včelaři kteří obsluhují stanoviště s počty včel 50 až 100 včelstev, protože i takoví existují.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 1. 2010
Re: Mnostv? v?elstev na trval?m stanoviti (39934)

>>>Takže
lidé tu žijí dál i bez včel a ti falešní proroci,kteří v minulosti
hlásali,že když zahynou včely,do několika let zahynou i lidé , neměli
pravdu tak jak mnozí jejich předchůdci ve středověku.<<<

Nemáš tak docela pravdu. Jsou již známy dvě oblasti ve světě kde to není tak jednoduché pro pěstitele. jedna je v Číně v oblasti kde se pěstují hrušky Hashi. Po nezřízeném používání chemie v celé oblasti vymizely včely a po nich všichni další opylovači. Po vymizení včely se začala měnit struktura vegetace a z této příčiny právě i ti ostatní opylovači. Dnes hrušně opylují ručně. Něco podobného se dnes děje v severní Francii po nezřízené racionalizaci zemědělství.
Poučení také jde najít v historii kolonizace Ameriky a Austrálie včely tam osadníci dovezli, neb jim tam špatně rodily dovežené plodiny.
To, že dnes není v některé obci včelstvo, při naší hustotě sídel o ničem nevypovídá . Příkladně v mém případě v jednom směru letu pokrývám při doletu 3 Km 1 - 3 obce jsou známy dokonce případy kdy včely letěly za pastvou až 8 km.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jir?nek a spol... <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mnostv? v?elstev na trval?m stanoviti
> Datum: 15.1.2010 10:21:35
> ----------------------------------------
> Vážený příteli,máte pravdu v tom,že dříve se včely chovaly v 1 nástavku a v
> současnosti již převážně ve dvou.Je to prostě pokrok,ke kterému včelařství
> muselo svým zákonitým vývojem dospět.My dnes nevíme,kde bude včelařství za
> 50 let kdy tu již nebudeme,zajisté dál nežli v současnosti.
> Problém je ale v tom,že sice máme dostatek včelstev,ale jsou nedostatečně
> rozmístněna v naší krajině.Někde jsou katastry enormně převčeleny,jinde
> včely chybí.A to je třeba považovat za problém.V mnoha obcích včely
> vymizely i se svými včelaři kteří zemřeli a nedokázali si nalézt své
> pokračovatele,protože to není lukrativní pro tu naši mladou generaci.Takže
> lidé tu žijí dál i bez včel a ti falešní proroci,kteří v minulosti
> hlásali,že když zahynou včely,do několika let zahynou i lidé , neměli
> pravdu tak jak mnozí jejich předchůdci ve středověku.Letos se po mnoha
> létech ukázal nedostatek medu a je po něm velká poptávka.Lidé přišli na
> to,že ze supermarketů jim med nechutná a poté když si koupili med přímo od
> včelaře jim chutnal náramně.Blýská se proto na dobré časy u nás pro
> včelaře,kteří svůj med prodají přímo zákazníkovi za slušnou cenu. Je proto
> zapotřebí věřit,že po dlouhých letech bude včelařova práce náležitě
> oceněna,dobrý den...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 15. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39910) (39923) (39924)

To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý. S pozdravem M. Václavek
Jednou mi jeden dlouholetý včelař oponoval, že je to blbost, všem dává stejně, protože by ani více nevzaly. Velkovčelaři mají svoje zaběhnuté metody.

Dnes to nemusím vážit, protože vidím ihned co se ve včelstvu děje . Každé včelstvo musí mít zásoby a mělo by je mít podle síly. Jinak stagnuje, pokud počasí nepřeje. Ano, stane se, že úbytek není úměrný včelstvu, ale záleží na důvodu. To se rámky s cukrem vidličkou naruší. Nebo v horším případě se pomůže těm, které rychle sílí a zásoby už nemají./“Šlo by dělat přímo cukrovou vatu v medometu“/.. . Stejně jako když pomáháte slabším včelstvům rámky s plodem, nebo celým nástavkem. Slabá včelstva mají jen slabý výsledek, nebo žádný.Náhradní nástavky nemám, ale toto je včetně přehazování známé.Nic nového. Nové jsou prostředky, metody, které tuto práci usnadňují, na výsledky musím taky čekat někdy s obavami, když něco změním.Pak to zveřejnit.
B.V. .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 15. 1. 2010
Re: Množství včelstev na trvalém stanoviti (39934)

Naprosty souhlas,

take uz mam dalsi dve stanoviste v mistech, kde je opravdu vcel podstatne mene, to me letos, tedy loni zachranilo, takze i presto, ze byl rok slabsi, byl u mne vynos stejny jako predloni.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiránek a spol... (80.188.217.8) --- 15. 1. 2010
Re: Množství včelstev na trvalém stanoviti

Vážený příteli,máte pravdu v tom,že dříve se včely chovaly v 1 nástavku a v současnosti již převážně ve dvou.Je to prostě pokrok,ke kterému včelařství muselo svým zákonitým vývojem dospět.My dnes nevíme,kde bude včelařství za 50 let kdy tu již nebudeme,zajisté dál nežli v současnosti.
Problém je ale v tom,že sice máme dostatek včelstev,ale jsou nedostatečně rozmístněna v naší krajině.Někde jsou katastry enormně převčeleny,jinde včely chybí.A to je třeba považovat za problém.V mnoha obcích včely vymizely i se svými včelaři kteří zemřeli a nedokázali si nalézt své pokračovatele,protože to není lukrativní pro tu naši mladou generaci.Takže lidé tu žijí dál i bez včel a ti falešní proroci,kteří v minulosti hlásali,že když zahynou včely,do několika let zahynou i lidé , neměli pravdu tak jak mnozí jejich předchůdci ve středověku.Letos se po mnoha létech ukázal nedostatek medu a je po něm velká poptávka.Lidé přišli na to,že ze supermarketů jim med nechutná a poté když si koupili med přímo od včelaře jim chutnal náramně.Blýská se proto na dobré časy u nás pro
včelaře,kteří svůj med prodají přímo zákazníkovi za slušnou cenu. Je proto zapotřebí věřit,že po dlouhých letech bude včelařova práce náležitě oceněna,dobrý den...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 15. 1. 2010
Re: Mnoství včelstev na trvalám stanoviti (39894) (39900) (39915) (39920) (39931)

Nemyslím, že dříve ve starých úlech byla automaticky polovina včel proti dnešním nástavkovým úlům. Záleželo na období a na včelaři. Počet přezimovaných včel mohl být poloviční i menší, už proto, že tehdy se kraňky vybíraly na geneticky daný malý počet zimních včel. Ne jako dnes, kdy se vybírají linie kraněk, co za dostatku prostoru v podletí mají co nejsilnější zimní generaci včel. Přes léto a tudíž v počtu létavek mohl být rozdíl podstatně menší. Záleželo, jaký to byl dobrý včelař. Včelař, který ve svých úlech zvládnul rojovou náladu, měl zhruba od poloviny května do poloviny srpna starý úl našlapaný do posledního centimetru krychlového včelami. U normálního zadováku to je 2x12 rámků 39x24, to je skoro dva a půl nástavku, já jsem měl zadováky na 2x 14 rámků 39x 24. to jsou skoro 3 nástavky 39x24. Ale skutečně hustě obsazených včelami, zatímco v nástavkových úlech s dostatkem prostoru je ta hustota včel znatelně menší. Pokud by se to mělo přepočítávat na počet včel, v plném zadováku bylo zhruba tolik včel jako v nástavkovém úlu s prostorem větším o jeden nástavek.
Jiná situace byla u špatného nebo líného včelaře, který nezvládl rojení. Tam díky menšímu prostoru byly včely k rojení podstatně náchylnější, rojily se tedy podstatně víc než v nástavcích a taky jich zůstávalo po vyrojení v úlu méně a déle trvalo, než zesílily. Tam byl skutečně přes léto ten počet včel a tím i létavek klidně poloviční.
Problém spíše vidím ve zvětšení počtu samotných nástavkových úlů. Obsluha starého úlu byla podstatně pracnější než dnešního nástavkového, takže kde včelař dříve obětoval každou druhou sobotu a neděli na včely, zvládal maximálně 10 včelstev v zadovácích. Dneska za vynaložení stejného času jich zvládne 50 v nástavcích.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 15. 1. 2010
Re: Mnoství včelstev na trvalám stanoviti (39894) (39900) (39915) (39920) (39931)

Počet včelstev na stanovišti není žádná napevno určená hodnota, ale musí se odvíjet od konkrétních snůškových podmínek do vzdálenosti řekněme ekonomického doletu dvou kilometrů od stanoviště.
Třeba takové pobřežní porosty kolem potoků. Dřív to nikoho nezajímalo, tekl prostě potok v přírodě a kolem něho prostě rostly stromy. Pak byl přechodný pás sekaných luk i nesekaných divokých porostů buřeně a ještě dál byly pole. Tady, kde bydlím, to bylo tak třetina, čtvrtina líp, tak čtvrtina javorů klenů, kolem toho na volných místech maliník a mezi lesem a poli občas extenzívní vlhčí louky s kvetoucími rostlinammi a v samotném tomto lese zase plno kvetoucích rostlin, od dubna to začínalo plicníky, petrklíči, sasankami, violkou a končilo na podzim v září ocúny. Pár hektarů takového porostu stačilo pro bohatou celoroční snůšku až do srpna tak 10 včelstev. Pás takového lesa kolem potoka byl široký místy 50, místy 150 i víc metrů. Na stanovišti v blízkosti dvou, tří takových potoků, kde je v doletu nějaká stovka hektarů takového lesa, by klidně mohlo být celoročně i 30 - 60 a víc včelstev. U nás tyto lesy za těch cca 40 let nějak zchudly a prořídly, pokud chci vidět dnes podobný les, jako tam byl u nás za mého mládí, musím nyní ujet takových 15 - 30 kilometrů do chráněné oblasi v Beskydech někde kolem potoka hned pod horou...
Zase třeba uprostřed nějakého novodobého satelitního městečka, kde skoro všichni mají anglický trávník a maximálně uprostřed zahrady pár jehličnanů, by se docela určitě na ukruhu dvou kilometrů mohla uživit střelím tak dvě včelstva. Těm by stačily v okruhu dvou kilometrů ty okrasné kytky, které budou na každé 20 nebo možná sté zahradě plus třeba nějaké ponechané solitery z doby před vznikem městečka plus třeba nějaká zanedbaná zahrada s kvetoucím plevelem či nějaké divoké kytky na nějakém zapomenutém kousku příkopu a podobně....
Realita bude tak někde mezi tím. Někde v okruhu dvou kilometrů bude pastva tak pro 10 - 20 včelstev dohromady a pokud to včelaři na tom místě přeženou, budou včely v červenci a srpnu, nebo i dříve trpět většinu roků hladem a někde mohou být na podobné ploše desítky včelstev a ještě nějaká další stovka včelstev kočovných včelařů může přijet a pro všechny bude dost.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 15. 1. 2010
Re: Mnoství včelstev na trvalám stanoviti (39894) (39900) (39915) (39920)

Zdravim vespolek,

vsude se hovori o porovnani poctu vcelstev pred revoluci a ted. Skutecne pokles je v absolutnim poctu vcelstev velky. Podivame-li se na to z pohledu poctu aktivnich vcel sbirajcich nektar, tak tam mam pocit opacny. V nasi organizaci je jiz vetsi polovina vcelstev v nastavkovych ulech a pocet vcel v techto ulech bude priblizne dvojnasobny oproti tomu co bylo historicky - plodiste, mednik a tot vse. Kdyz k tomu pridam, ze do nasi organizace jeste prijizdeji kocujici vcelari, tak na 10 km2 je cca 150-180 vcelstev a z toho polovina v nastavcich, tak ze pak se neni cemu divit kdyz si kolegove na schuzi stezuji, ze nemaji med.
K obnove lesa, dnes kdyz se obnovuje les, tak uz nikde v lese neuvidite nove nasazenou lipu, prevazuje buk.
Jeste ze zemedelci aby prezili, tak nedodrzuji osevi plany a repku davaji na pole vzdy ob rok, takze to nas vicemene zachranuje. Ikdyz dokola mame hodne poli, tak trend je takovy oproti minulosti, ze bud jeden rok jsou uplne vsechna pole kolem obce oseta repkou a na dalsi rok, zase nejblizssi repka je 4-5 km daleko a pak ji tam treba maji i 170 ha. Vsichni se snazi prezit, tak se chovaji racionalne, je to stejne jako u vcelaru o efektivite.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.221) --- 15. 1. 2010
Re: lapač rojů (39925) (39927) (39929)

No to asi bylo a snažím se o to ale někdy třeba jako v loni se to ovlivnit asi nedá.Dva roky nic a potom pic!
Pokud ty natřené kužele fungují z 50% tak to není zase až tak špatný.Je lepší mít poloviční šanci na dobré sebrání roje než žádnou.
Tak první hlas říká že bedničky nefungujou.
Někdo další?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 14. 1. 2010
Re: lapač rojů (39925) (39927)

>Možná použít k tomu ještě feromon tak se ůčinost zvíší protože na kužel na ktrém již roj seděl<
-----------------------------------------------------------
A nebylo by lepší chovat včely tak, aby neměly přemíru chuti se rojit? Tyhle zaručené rojochyty moc nefungují.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 14. 1. 2010
Re: lapač rojů (39925) (39927)

někde jsem četl, že v ČR má být tak maximálně 100 000 včelstev.

Vše nad je proti přírodě:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Joska (93.91.145.206) --- 14. 1. 2010
Re: lapač rojů (39925)

Používám dřevěná kužele natřené včelím voskem rozvěšené po stromech stačí tři většinou na jihovýchd do 30 m od včelína, funguje to tak z 50%.Možná použít k tomu ještě feromon tak se ůčinost zvíší protože na kužel na ktrém již roj seděl se jiný roj usadí radši než na ješte neobsednutý.Bedničky nefungujou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Robert (88.101.253.16) --- 14. 1. 2010
Re: Množství včelstev na trvalám stanovišti (39894) (39900)

Někde jsem četl,že má být tak 20 včelstev na stanovišti pokud v okruhu dvou km nejsou jiná. Váš soused to asi neví a s pomocí cukru včelaří jinak. Všechny na diskusi zdraví Robert.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.221) --- 14. 1. 2010
lapač rojů

Zdravím.
Mám dotaz ohledně jakéhosi lapače rojů.Kdysi jsem někde na fotkách možná z Ruska nebo Polska viděl na včelnici postavenou trojnožku a na tom vyselo něco jako květináč dnem vzhůru.Mělo to podle fotek nalákat rojící se včely aby si sedly právě tam a nefrnkly někam jinam a vysoko.
Tak mě napadlo jestli by třeba nešlo pověsit nějaký menší plemenáč na strom kam dosáhneme a případně rojící se včelstvo do něj nalákat.Dát do něj pár mezistěn nebo tak.Souše by asi zlikvidoval zavíječ.Nezkoušeli jste někdo takhle lákat roje? Nebo nemáte nějaký odkaz kde jsou fotky a nebo povídání o tom?
Když si roj dokáže najít třeba opuštěný úl někde ve včelíně jako se to stalo kamarádovi tak "novej bejvák" ve větvích by mělo být dobré lákadlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (195.113.185.7) --- 14. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39910) (39923)

Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.

___________________________________________________________

To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.113.185.7) --- 14. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39910)

Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.

___________________________________________________________

To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 1. 2010
Re: Zimn? krmen? (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39910) (39911) (39918)

Ta víš, spory plísní roznáší sviňa vítr. Kam vítr, tam spory.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 22:20:30
> ----------------------------------------
> jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a
> zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.
>
> Děkuji za vysvětlení. To jsem nevěděl, že houbové onemocnění mine naší
> zahradu a udělá se ve směru větru, který tehdy foukal. V šířce 100m z
> ohraničenými okraji a pokračuje v přímce dál...
> B.V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 1. 2010
Re: v?ely (39917)

nepočítaných

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <Leo0074/=/seznam.cz>
> Předmět: v?ely
> Datum: 13.1.2010 19:46:06
> ----------------------------------------
> kolik je včel v jednom úlu
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 14. 1. 2010
Re: Mnoství včelstev na trvalám stanoviti (39894) (39900) (39915)

"od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii."
Já to sleduji v podstatně delším intervalu. Na mém lesním stanovišti původně bylo v doletu takových 40 % plochy pole, takových 20 % socialistické smíšené lesy vzniklé tím, že kdysi tam někdo vyřezal nejlepší stromy a zbytek zarostl náletovými dřevinami, takových 20 % pobřežní listnatý porost kolem potoků a takových 20 % extenzívní kvetoucí louky sekané tak 2x ročně na seno. V 60 a 70 letech tam snůška začínala v dubnu při rozkvětu břízy, to bylo vytáčení z řepky, smetánky a podobně, potom bylo vytáčení v druhé polovině května, to byl javor klen, pak byla první polovina června, to byl med z maliníku, v červnu pak byla ještě jedna snůška, medovicová, pak byla v červenci snůška z lip a po lípách malolistých byla ještě poslední medovicová snůška. Včelín byl plný včelstev, 12 nebo možná dokonce až 16 včelstev a jak se v květnu vyřešilo rojení, stačilo až do poloviny srpna co dva, tři týdny jenom chodit do včelstev a vybírat plné medníky. Tehdy by se možná na tom stanovišti uživilo i 30 včelstev. Pokles začal, když v 80 letech udělali vedle stanoviště vodní nádrž. Zlikvidovali v údolí potoka spoustu lip a javorů a zatopili ho, ochudili tak okolí o znatelné množství těchto stromů plus maliníku a luk, navíc na další nezatopené lípy a javory a louky musí od té doby včely létat nad vodou. Od té doby se začínaly objevovat hubené roky, kdy těch 12 včelstev mělo mizernou snůšku nebo později v létě po lípách i hlad. Další pokles snůšky nastal v 90 letech, kdy soukromí majitelé dostali zpátky lesy a začali divočinu čistit a přeměňovat na plantáže dřeva. Nyní je to stanoviště tak na uživení 5 - 10 včelstev. Technologie se přirozeně od té doby změnila....
V poslední době zaznamenávám trochu obrat k lepšímu, během posledních let se u nás namnožil kůrovec a vytvořil v smrkovách monokulturách znatelné paseky. Vytvořil tak na pár dalších let snůšku z plevelů zarůstajících ty paseky a protože kůrovec asi zůstane, majitelé tam asi nebudou dávat smrkovou monokulturu, ale listnáče nebo smíšený les. V poslední době zaznamenávám taky občas na pár měsíců neudržovaná ojedinělá pole, kde je potom nějaká snůška z plevelů. Největší nárůst snůšky v posledních letech je ale myslím z řepky, dříve byla v doletu řepka tak jednou za pár let, nyní dávají řepku na všechny pole odhaduji tak každý třetí rok, takže v doletu je prakticky každý rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 13. 1. 2010
Re: Pastovac? hranol (39863) (39872) (39875) (39881) (39882) (39883) (39887) (39903)


Taky na konferenci (nebo možná ve včelařství) sem to už taky viděl
napsaný, že by se správně mělo pastovat tak, aby se do medu nevmíchával
vzduch. Bohužel sem si to četl až když sem měl napastováno, a to sem to
bohužel tak našlehal, že tam mám snad víc vzduchu než medu. Med nic
nedělá, nekvasí, nezčernal nebo tak, ale když ho nabíráte ze sklenice,
tak je takový nadýchaný/napěněný, je poznat, že v něm nějaký vzduch je
vmíchaný /aspoň mám víc medu/. Přístí rok se budu snačit míchat tak,
abych do medu vzduch nedostával, uvidím jaký bude výsledek. Letos nicmoc.

Na webu Honzy Jindry je článek o dosoušeči medu, tam se med taky míchá,
a má na to nějakou fintu, aby se při míchání do medu nedostával vzduch,
pak by se prý tvořila "tvrdá pěna". Nevím přesně co to je, ale asi v tom
bude nějaký problem...., kdyžtak mrkněte na ten web.



petr j.


Tomáš Heřman napsal(a):
>> Já jsem se ale domníval, že by měl být ten hranol ponořený celý, aby se do
>> medu jeho otáčením nevháněl vzduch... Myslel jsem tak, že z medu by měl
>> koukat pouze ten trn hranolu, připoojený k vrtačce, a samotné míchání by
>> mělo probíhat vlastně pod hladinou?
>>
>
> Diky za upozorneni, nastuduju to, priznavam, ze jste me dostal - nikdy jsem o takove "prkotine jako vzduch" nepremyslel. Kazdopadne me i ostatnim takto napastovany med velmi chutna, ale mozna to dela prave ten vzduch.
>
> Vhaneni vzduchu do medu jsem dosud bral spise jako vtipek.
>
> T.H.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 13. 1. 2010
Re: Zimn? krmen? (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39910) (39911)

jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.

Děkuji za vysvětlení. To jsem nevěděl, že houbové onemocnění mine naší zahradu a udělá se ve směru větru, který tehdy foukal. V šířce 100m z ohraničenými okraji a pokračuje v přímce dál...
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (81.19.7.66) --- 13. 1. 2010
včely

kolik je včel v jednom úlu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 1. 2010
Re: Mnoství včelstev na trvalám stanoviti (39894) (39900) (39915)

dobry den,
>
> od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
> tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii.
>
> Honza
>

Parada tak ted uz to jen poroste :-)
Njn krize je globalni :-))

A pak se ucte vcelarit :-(

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 13. 1. 2010
Re: Mnoství včelstev na trvalám stanoviti (39894) (39900)

Dne Wednesday 13 of January 2010 07:28:04 Ale napsal(a):

> Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě, nebo skutečně poslední 3
> roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
> Díky za názor.


dobry den,

od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 13. 1. 2010
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1931

ZU Praha Medokomise za za vedeni jeste Kovare a Holecka. Revise :Cermak,Novotny Gotwald,Hess,zjistila prebytek 3000Kc a tato kontrola byla zamlcena. Od 1.1.1931 prevzal vedeni Cermak za asitence tajemnika Vylety. Nove vedeni misto toho oznamilo 8500 Kc ztraty a prestehovalo se se z veletrznich mistnosti na Zizkov k p.Smidlikove,kde za predani mistnosti a postoupeni zakazniku zaplaceno 18.000 Kc.

ZU Brno Valna hromada.Cena medu klesa konkurenci ze Slovenska a Podkarpatske Rusi.Nekolik clenu nezachovavajici zasady prodeje bylo ze spolku vylouceno.Spolkovy dum nema zaklady a nelze jej nadstavit o dalsi patro.Bylo schvaleno aby cukr po 3leta byl uctovan 4Kc a rozdil 40 hal.mezi cenami odveden do svazu a fondu ZU.Az fond dosahne nalezite vyse,bude vytezku pouzito k dotycnym ucelum: Nebude zadneho prispevku na pojisteni. Druzina plemenneho chovu navrhuje,aby clenstvi v druzine bylo povinne s prispevkem 10 Kc/na clena-schvaleno.Skvaril podal navrh na novou normu ulu.Zvolena komise:Skvaril,Adamec,Kucera.Dostal,Savvin.Vysoka skola zemedelska za propujceni mista na oplozovaci stanici v Kurim 5Kc/rocne-umistneno 40 vcelstev.

ZU Praha Valna hromada: Nebylo vyckano navrhu spolku a kandidatni listina rozdana.Provedeny volby:odevzdano 249 listku zastupujici 574 hlasu,zvoleni na 3roky. Starosta Vancura 573 hlasu,zastupce Jaks 516,jednatel Vyleta 471, pokladnik Kolar 416,redaktor Schonfeld 565,.Medokomisi povede predsednictvo za spravy Cermaka,kteremu se prideluje plna moc.Osveta a vyucovani je vyhradne v rukou statniho ustavu.

Svaz Valna hromada pritomno 26 clenu:Usneseno zakoupiti cenne papiry na 5.5% urok.Clensky prispevek zvysen na 50hal.Holecek se vzdava funkce tajemnika.Volby na navrh Ferdinanda provedeny aklamaci.Starostou Vancura ,zastupci: Kyselka-Gasperik.,tajemnik Vyleta,pokladnik Kolar,redaktor Schonfeld.Schvaleno nevydavati -Revui-ale vedecke knihy.Je povinnosti ZU a Svazu aby distribuci medu zarucil,a tem kteri maji malou sklizen-dostali cenu vetsi.naproti tem co maji sklizen velkou jim pomahali.Vyloucit vsechny cleny organisace z org.kteri by obchodovali z dovezenym medem.

Tajemnik Vyleta predlozil ucet -MEDOKOMISE-k 31.12.1931 zrata cini 85.489 Kc.Drive pripadala rezie na 1 kg 8 Kc,nyni 4 Kc.Pokladnik Kolar navrhuje aby se ztrata odepsala.
Zakouprno medu: ceskeho 72 q, slovenskeho 55 q,podkarpatskeho 22 q. Ceskym vcelarum vykupuje se za 13 Kc,.v Praze se prodava za 24 Kc.

Brnensky spolek ma v rukou kopii zpravy o revisi ZU Brno za r.1931 podepsane revisory Palcikem a Richtrem.Jsme presvedceni ze tentokrat redaktor (dr.Soudek ) v zajmu pravdy a dalsiho pokojneho vyvoje zverejneni neodmitne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 13. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39910)

"http://leteckaposta.cz/594755862" Pokud to na fotce byl nejhůř napadený strom, nic to v takové míře neznamená. To se jen příroda vyrovnává s tím, že ty stromy nejsou na pro ně úplně nejvhodnějším místě nebo jsou příliš blízko u sebe a ten neslabší potom prostě v tom závodu o prostor prohrává a jen živoří. Příroda nejsou auta nebo mašiny, co musí být napulírované a vyleštěné jedna jako druhá. Podobnou fotku bych udělal v každém trochu přírodním lese.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 13. 1. 2010
Re: Zimn? krmen? (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39892) (39902) (39906) (39908) (39909)

"Řekl bych to obráceně . Chybí tomu medu ty různé příchutě z nektaru či medovice."
Z velké části ano, ale mám pocit, že i nějaká vlastní cukerná příchuť tam je. Trošičku možná řepa? Rafinace řepného cukru je sice hodně dokonalá, ale stoprocentní není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 1. 2010
Re: Zimn? krmen? (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39910)

jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 09:19:39
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a
> tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o....
> Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem
> s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to
> vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle.
> Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě
> neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu,
> který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.
> Dnes už mne trápí jiné věci. Za minulé doby se tu pěstovala řepka,
> hořčice, jetel na semeno a další střídaní kultur. To trápí i myslivce. Nyní
> se dostává dotace a vše se mulčuje. Ve Včelařství 1/2010/26 je popsána
> BÍDA VENKOVA ve Francii. Jsou zde narušeny biosystémy……Není dostatek
> nektaru a pylu nejen pro včely atd.To si můžete přečíst.
> Vloni v červnu jsem fotil stromy. Padesát metrů od domu a včelína, nás to
> minulo. Pruh přibližně 100m široký a sledoval jsem to asi 2 km, dál jsem
> nešel. Co to mohlo způsobit? Vím , že zemědělci to neudělali.Nemáme nic pod
> kontrolou. Včely na to doplácejí. Posílám foto listí na trnce, jak to
> vypadalo : http://leteckaposta.cz/594755862
> Dále v konkrétních věcech nebudu pokračovat, protože to nikoho nezajímá,
> supermarkety jsou plné. Už mi to tu bylo jednou sděleno.Zase by to byl jen
> extrémistický názor nebo extrémistické náboženství.
> B.V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 13. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891)

Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o....
Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.
Dnes už mne trápí jiné věci. Za minulé doby se tu pěstovala řepka, hořčice, jetel na semeno a další střídaní kultur. To trápí i myslivce. Nyní se dostává dotace a vše se mulčuje. Ve Včelařství 1/2010/26 je popsána BÍDA VENKOVA ve Francii. Jsou zde narušeny biosystémy……Není dostatek nektaru a pylu nejen pro včely atd.To si můžete přečíst.
Vloni v červnu jsem fotil stromy. Padesát metrů od domu a včelína, nás to minulo. Pruh přibližně 100m široký a sledoval jsem to asi 2 km, dál jsem nešel. Co to mohlo způsobit? Vím , že zemědělci to neudělali.Nemáme nic pod kontrolou. Včely na to doplácejí. Posílám foto listí na trnce, jak to vypadalo : http://leteckaposta.cz/594755862
Dále v konkrétních věcech nebudu pokračovat, protože to nikoho nezajímá, supermarkety jsou plné. Už mi to tu bylo jednou sděleno.Zase by to byl jen extrémistický názor nebo extrémistické náboženství.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 1. 2010
Re: Zimn? krmen? (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39892) (39902) (39906) (39908)

Řekl bych to obráceně . Chybí tomu medu ty různé příchutě z nektaru či medovice.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 08:57:52
> ----------------------------------------
> "Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů
> obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako
> každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které
> obsahuje nektar a medovice."
> Přesně tak.
> "Med" z cukru má ale svoji určitou chuť. Rozdíl mezi třeba řepkovým medem s
> nějakou desítkou procent zimních zásob a čistým řepkovým medem se mně zdá
> znatelný a myslím, že pokud by byl takový med dále neupravovaný, že bych
> takovou příměs cukru v medu vždy poznal. Upravované medy prodávané v
> supermarketech, co občas ze zvědavosti koupím, mají tu "cukrovou" příchuť
> velice často.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 13. 1. 2010
Re: Zimn? krmen? (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39892) (39902) (39906)

"Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které obsahuje nektar a medovice."
Přesně tak.
"Med" z cukru má ale svoji určitou chuť. Rozdíl mezi třeba řepkovým medem s nějakou desítkou procent zimních zásob a čistým řepkovým medem se mně zdá znatelný a myslím, že pokud by byl takový med dále neupravovaný, že bych takovou příměs cukru v medu vždy poznal. Upravované medy prodávané v supermarketech, co občas ze zvědavosti koupím, mají tu "cukrovou" příchuť velice často.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 13. 1. 2010
Re: Množství včelstev na trvalám stanovišti (39894) (39900)

Taky jsem k poklesu výnosů ze stanoviště v červenci a srpnu při zvýšení počtu včelstev došel. Jedná se o to, že na průměrném stanovišti je největší nabídka snůšky, kvete nejvíc květů v květnu. Pak postupně klesá. Když včelstvo pouze pro výchovu plodu a podobně spotřebuje každé denně půl až kilo sladiny, v pozdnějším období v létě při větším počtu včelstev včely nasbírají v okolí sladinu jenom pro svou spotřebu nebo i to ne a trpí hladem. Podstatné jsou přirozeně několikaleté výsledky na stanovišti při zhruba stejném počtu včelstev, aby se vyřadily extrémy a vznikl nějaký průměr.
Tady podle mně vychází omyl s časným krmením na zimu, na zkoušky bylo použito stanoviště, kde byl v červenci a srpnu kvůli velkému počtu včelstev na stanovišti nedostatek přírodních zdrojů sladiny. Když pak byla porovnávána včelstva, která byla na zimu nakrmena ke konci července a tudíž prožila červenec a srpen v dostatku zásob pro vychování zimní generace a včelstva, která byla nakrmena ke konci srpna a v září a tudíž červenec a většinu srpna prožila v nedostatku, logicky první skupina byla na tom další rok na jaře mnohem lépe. To podle mně bylo následně špatně vyhodnoceno a došlo se k oficiálnímu chybnému dogmatu, že nakrmit se musí v létě na zimu co nejdřív, aby proboha zimní včely si ani trošku nemákly a nebyly chudinky upracovány.
Takže co s tím? Podle mně záleží, jaký med, případně kolik peněz chce včelař z toho jednoho stanoviště získat. Jestliže chce v první řadě květový květnový a červnový med a více peněz z stanoviště, chová na stanovišti větší počet včelstev přizpůsobený květnové a červnové snůšce. Potom musí počítat s tím, že v červenci přikrmuje a na začátku srpna by už měl krmit na zimu. Jesliže chce protáhnout snůškové období až do srpna a preferuje pozdní červencový a srpnový med, musí počet včelstev na stanovišti prostě přizpůsobit červencové až srpnové nabídce sladiny v přírodě, neboli je mít znatelně menší. A v případě chovu většího poštu včelstev mít podstatně víc stanovišť. Mně vychází, že by počet včelstev v tomto případě měl být na stanovišti zhruba takový, aby tak jeden rok z pěti byl díky nějakému výkyvu počasí špatný a včely se musely v červenci a srpnu přikrmovat a zbývající roky byla v červenci a srpnu snůška pozdního medu. Kterého si já osobně velmi cením. Co se týká krmení na zimu, tady v předhůří Beskyd se občas objevi velmi chladné noci a ranní mrazíky už na začátku září a tudíž optimální dobu k začátku zimního krmení považuji druhou polovinu srpna a září potom k dokrmení. Ale třeba někde na jižní Moravě nebo v Polabí bych asi zkusil protáhnout snůškové období o jedno vytáčení a začal krmit na zimu až na začátku září. Podle toho, co v okolí roste a dává na konci srpna snůšku.
Tady nás podle mně čeká diskuze, kdy je krajina převčelená a kdy ne. Jestli má být počet včelstev v krajině nadstavený na tu květnovou snůšku a v červenci a srpnu standartně včely držet na cukru, protože krajina je neuživí nebo jestli má být počet včelstev několikanásobně nižší tak, aby včely měly přírodní snůšku po celé produktivní období až do srpna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 1. 2010
Re: Zimn? krmen? (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39892) (39902)

Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které obsahuje nektar a medovice.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 07:56:40
> ----------------------------------------
> "I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20
> kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle."
> Nejedná se o "namíchání" zimních zásob do 120 kil celkového výnosu, ale o
> namíchání zimních zásob do medu z prvního vytáčení. Případně pokud jsou
> zásoby hodně zkrystalované, část se jich nevytočí a pokud jsou plásty
> prostě přidány včelstvu, ocitne se část zimních zásob ještě v medu z
> druhého vytáčení. Pokud je tedy první snůška slabá, může i poměrně malé
> množství zbylých zimních zásob, pár kilo, způsobit, že v medu z první
> snůšky jsou až desítky procent zimních zásob. K tomu se ale určitě žádný
> včelař nepřizná.
> "To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit
> květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby
> a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat. "
> To by mě zajímalo, v kterých knížkách to je. Od 70 let mám načteno hodně
> včelařských knížek a nikde jsem neviděl přímo předepsáno doplňovat mezi
> snůškami včelám zásoby cukrem. Když už, je tam vždy současně napsáno o
> nutnosti tyto zásoby před začátkem snůšky bezpodmínečně vybrat a uschovat
> na zimu nebo je jinak použít. Maximálně tam je napsáno podněcovat tak, aby
> množství zásob neklesalo. Snad jedině nějaká novodobá knížka pro takzvané
> "včelařské podnikatele" , něco s nadpisem ve smyslu " Jak dobýt z včelstev
> s co nejmenšími náklady co nejvíc peněz"
> Jinak o cukru v zásobách se diskutovalo, je to rok nebo dva roky na podzim
> a z toho vyšlo, že včely řepný cukr už při prvním zpracování na podzim až
> na nevýznamné zbytky rozloží na glukózu a fruktózu a tudíž cukr v medu je
> obtížně identifikovatelný. A vzhledem k zákonitostem rozvoje včelstva na
> jaře, potřebě neustálých zásob, je bez podtržení jarního rozvoje včelstva
> prakticky nemožné zabránit, aby nějaké zbytky zimních zásob nepřešly do
> medu z prvního vytáčení. Záleží pak jenom na včelaři, jestli většinu
> zimních zásob oddělí a použije jinde a potom bude mít v prvním medu nějaká
> procenta ze zimních zásob nebo do medometu napere všechny zavíčkované
> plásty, které ve včelách uvidí a potom to může být skutečně "cukrový" med.
> Spíš bych viděl jako důležitější informace, co v zimních zásobách vadí,
> jestli se v nich nachází třeba nějaký pozůstatek reziduí z léčení nebo
> jestli díky dlouhodobému "skladování" v plástech nemají třeba nějaký vyšší
> obsah HMF nebo se nějak výrazně jinak něčím odlišují od regulérního prvního
> jarního medu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 1. 2010
Re: Pastovac? hranol (39863) (39865) (39899) (39901)

Vaše teoretické úvahy o louhování jakéhokoliv dřeva při pastování je hotové bláznovství Těh pár minut kdy je to v daném roZtoku nestačí to dřevo ani med nasáknout natož aby ten med něco ze dřeva vyplavovalTaková macerace aby se z toho dřeva něco měřitelného do medu dostalo by musela trvat týdny neřkuli měsíce.
Já jsem se však setkal s názorem jednoho zákazníka, že právě to míchání ničí Jakousi tu včelí energii a z medu je jen již sladký roztok. pro něj pak nechávám jen med vykapaný z víček aby neprošel ani medometem.
NÁŠ ZÁKAZNÍK , NÁŠ PÁN!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pastovac? hranol
> Datum: 13.1.2010 07:45:43
> ----------------------------------------
>
> > A co vám provádí taniny z dubu ?
>
> potrefena husa...
>
> jestli jsem nekdy nekam napsal, ze z dubu tak melo stat samozrejme z buku,
> mozne je v mem pripade vse - pardon.
>
> Myslim ze dub by nejspis z bileho delal tmavy med, mozna zajimavy napad :-)
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 13. 1. 2010
Re: Pastovac? hranol (39863) (39865) (39899) (39901)

Uvádí se, že bukové dřevo je "nejčistší" , obsahuje nejvíc celulózy a nejméně ostatních příměsí. Proto taky, i když je tvrdé, poměrně rychle hnije. Myslím, že vedle buku by se na to hodilo i hodně jiných dřev. Hranol bych vyvařil ve vodě, pokud to je možné nebo na pár měsíců hodil vyloužit rozpustné látky do studně nebo tak nějak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 1. 2010
Re: Pastovac? hranol (39863) (39872) (39875) (39881) (39882) (39883) (39887)

> Já jsem se ale domníval, že by měl být ten hranol ponořený celý, aby se do
> medu jeho otáčením nevháněl vzduch... Myslel jsem tak, že z medu by měl
> koukat pouze ten trn hranolu, připoojený k vrtačce, a samotné míchání by
> mělo probíhat vlastně pod hladinou?

Diky za upozorneni, nastuduju to, priznavam, ze jste me dostal - nikdy jsem o takove "prkotine jako vzduch" nepremyslel. Kazdopadne me i ostatnim takto napastovany med velmi chutna, ale mozna to dela prave ten vzduch.

Vhaneni vzduchu do medu jsem dosud bral spise jako vtipek.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 13. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39892)

"I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20 kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle."
Nejedná se o "namíchání" zimních zásob do 120 kil celkového výnosu, ale o namíchání zimních zásob do medu z prvního vytáčení. Případně pokud jsou zásoby hodně zkrystalované, část se jich nevytočí a pokud jsou plásty prostě přidány včelstvu, ocitne se část zimních zásob ještě v medu z druhého vytáčení. Pokud je tedy první snůška slabá, může i poměrně malé množství zbylých zimních zásob, pár kilo, způsobit, že v medu z první snůšky jsou až desítky procent zimních zásob. K tomu se ale určitě žádný včelař nepřizná.
"To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat. "
To by mě zajímalo, v kterých knížkách to je. Od 70 let mám načteno hodně včelařských knížek a nikde jsem neviděl přímo předepsáno doplňovat mezi snůškami včelám zásoby cukrem. Když už, je tam vždy současně napsáno o nutnosti tyto zásoby před začátkem snůšky bezpodmínečně vybrat a uschovat na zimu nebo je jinak použít. Maximálně tam je napsáno podněcovat tak, aby množství zásob neklesalo. Snad jedině nějaká novodobá knížka pro takzvané "včelařské podnikatele" , něco s nadpisem ve smyslu " Jak dobýt z včelstev s co nejmenšími náklady co nejvíc peněz"
Jinak o cukru v zásobách se diskutovalo, je to rok nebo dva roky na podzim a z toho vyšlo, že včely řepný cukr už při prvním zpracování na podzim až na nevýznamné zbytky rozloží na glukózu a fruktózu a tudíž cukr v medu je obtížně identifikovatelný. A vzhledem k zákonitostem rozvoje včelstva na jaře, potřebě neustálých zásob, je bez podtržení jarního rozvoje včelstva prakticky nemožné zabránit, aby nějaké zbytky zimních zásob nepřešly do medu z prvního vytáčení. Záleží pak jenom na včelaři, jestli většinu zimních zásob oddělí a použije jinde a potom bude mít v prvním medu nějaká procenta ze zimních zásob nebo do medometu napere všechny zavíčkované plásty, které ve včelách uvidí a potom to může být skutečně "cukrový" med.
Spíš bych viděl jako důležitější informace, co v zimních zásobách vadí, jestli se v nich nachází třeba nějaký pozůstatek reziduí z léčení nebo jestli díky dlouhodobému "skladování" v plástech nemají třeba nějaký vyšší obsah HMF nebo se nějak výrazně jinak něčím odlišují od regulérního prvního jarního medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 1. 2010
Re: Pastovac? hranol (39863) (39865) (39899)


> A co vám provádí taniny z dubu ?

potrefena husa...

jestli jsem nekdy nekam napsal, ze z dubu tak melo stat samozrejme z buku, mozne je v mem pripade vse - pardon.

Myslim ze dub by nejspis z bileho delal tmavy med, mozna zajimavy napad :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 13. 1. 2010
Množství včelstev na trvalám stanovišti (39894)

Měl bych dotaz na zkušené včelaře. Probírám se dosaženými výsledky za posledních 10 let svého včelaření, kdy jsem na trvalém stanovišti začínal s 5 včelstvy a poslední cca 3 roky jich zde mám cca 30. Samozřejmě, že záleží na mnoha okolnostech, ale zdá se mi,že při 30 včelstvech si již tato včelstva začínají moc konkurovat a mám o cca 1/3 nižší výnosy. Při prvním točení na přelomu května-června se to ještě neprojevuje (to jsou stále výnosy cca 25 - 30 kg, špičky i 40kg), ale při druhém točení v polovině července to poslední 3 roky stálo za prd (do cca 15 včelstev to dělalo cca 20-30 kg, ale nyní mám průměr cca 5-10 kg) a polovinu včelstev okamžitým krmením zachraňuji, neboť mají suchá i plodiště.
Soused (vzdušnou čarou cca 7 km) jich má na jednom mistě cca 60 a prý žádnou konkuzenci a tím i pokles nepozoruje.
Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě, nebo skutečně poslední 3 roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
Díky za názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (217.77.161.25) --- 13. 1. 2010
Re: Pastovací hranol (39863) (39865)

A co vám provádí taniny z dubu ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 12. 1. 2010
Re: vÄ?ely ze satelitĹŻ Google Earth (39849) (39884) (39885)

Dne Tuesday 12 of January 2010 15:17:11 KaJi napsal(a):
> Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.
>
> Honza
> ------------
> No a nebo upravit něco jiného, co nepošle jen SMSku.
> Nemůžete za to, že si gangy vykradačů vřizují účty zrovna ve vašem
> včelíně:-)
>
> Karel:-)

mate na mysly neco ve stylu SankPeterburskeho ridice, co si podomacku vyrobil
nastrazny system s urizlou brokovnici pod sedackou ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 12. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891)

>Pokud do včel neleju v květnu až v červnu cukr při nasazeném medníku, tak je to asi nepodstatná starost.<
------------------------------------------------------------
Také jsem to několikrát zkoušel i roztokem. I když se zdálo, že včely nemají žádný přínos z okolní přírody, tak mi suchý cukr vynášely a ten tekutý cukr braly velmi málo, tedy házely na něj bobek. Tekutý mi berou pouze oddělky do doby, než se cítí jako dospělé včelstvo. Škoda cukru v květnu až červnu, po týdnu ve sklenicích šlemovatí. Možná na Sahaře je tomu jinak. Nebo je tomu jinde jinak a nebo máte jiné zkušenosti. Já však tomu krmení včel cukrem v květnu až červnu moc nevěřím.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

michal (213.215.67.8) --- 12. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39892) (39895)

pridávam sa k diskusii o zimných zásobách neskôr, ale za seba môžem povedať, že u mňa sú včely na mede tento rok na 100%, minulé roky to bolo tak 75% med, ostatok cukor. Totiž posledné roky sa vyskytuje v okolí znáška medu z lucerky a tento rok sa čas kvetu pretiahol až do septembra a ja som už musel začať liečiť Gabónom, takže im dosť veľká čásť znášky zostala na zimu. Čo mám jedno včelstvo na váhe, tak to išlo s 2,5 NN zásob, to je dobre aj cez 30kg. Takže na jar sa nemusím báť miešania medu s cukrom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 12. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39892)

Tak a konečně jsem u toho. Prostě neschovávejme se za všelijaké pseudoteorie a pseudopostupy a všichni, kdo krmí cukrem, si přiznejme, že míchání cukerných a medných zásob se s různou mírou prostě děje prakticky všude. Nicméně to není odpovědí na otázku, zda spotřeba 30 kg je realita, nebo není.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 12. 1. 2010
Kaufland

Dnes v týdenním reklamním tisku je slušná propagace medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 12. 1. 2010
Re: hlídací zařízení (39849) (39884)

Tuto krabičku (GSMkový tišťák / hlásič s anténkou) jsem si pořídil, jedná se o systém, který SMSkou vyloženě hlásí narušení zóny (zvednutí víka úlu, zvednutí úlu jako takového, otevření dveří od včelínu a jakékoliv další .....) Stačí už jen SIM karta (třeba dobíjecí Vodafone) a pokud není přítomna elektřina, tak ještě UPSkovou baterku za 500,- (kterou je třeba cca 1x za 7-10dnů vyměnit) a pak už jen vybrat místo kam to všechno zakopat....Hlásič se jedenkrát připojí k PC, jednoduše se u jednotlivých zón nastaví hláška kterou to pošle na displej mobilu, číslo na které má SMS přijít.....nestojí to milión a obzvláště pak v poměru s penězi, které stojí jen tak na louce. A jak už tu třeba pan Polášek nastínil - obzvláště kritická jsou místa, která jsou viditelná třeba ze silnice....Ale na druhou stranu optimisticky věřím, že v drtivé většině případů není takového udělátka vůbec potřeba.
----------------------------------------------------------
Jan Cervenka napsal:
dd,

doporucuji si koupit kamerovy system a lupice odhalit.
Existuji i moznosti, kdy zasle SMS v okamziku kradeze.
Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76169 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 39893 do č. 39953)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu