Archiv Včelařské konference

Zdenek:
Tak jednoduche to asi nebude pane Gruna. Nevidim duvod, proc by tu za padesat let nebyl nejaky cesky svaz vcelaru.
--------------
Určitě tady včelařské organizace budou stejně tak jak zde byly - viz příspěvky přítele Skalskeho.

Ale jestli to bude stále ten jeden a jediný, to je otázka kde asi nikdo nemůže tušit odpověď. Natož jeho název?
:-)
Karel

Aby se medomet choval jako účinný ventilátor nutně musí jít o radiální Tangenciální má má plásty po odvodu a je řeže vzduch Pokud jsem omylem někdy vložil plást do medometu i s víčky vždy to skončilo stejně, Zbortil se nebo v lepším případě běhal medomet po zemi. nikdy se však nestalo , že by byl vytočený a celý.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: okres
> Datum: 29.11.2009 19:12:01
> ----------------------------------------
> Třírámkový, čtyřrámkový i zvratný šestirámkový, co jsem je používal za
> dobu, co včelařím, vytáčely všechny úplně stejně zavřené i otevřené. Jediný
> viditelný rozdíl byl v tom, že když jsem vytáčel v otevřeném medometu, měl
> jsem za hodinu takového vytáčení asi 3 dm čtvereční košile nejblíž medometu
> mokrou od kapiček medu.
> Ještě k medometu a zavírání. Medomety se při vytáčení zavírají proto, že by
> nefungovaly Nevznikl by podtlak, který vlastně med vysává, odstředivá síla
> by nestačila.
> Toto je náhodou dobrý nápad na kterém dávno pracuji. Podaří-li se, odpadne
> odvíčkování.
> Ty fyziku. Kam ten vysátý vzduch odvádíš? Zavírají se proto abys nebyl
> upatlaný od medu. Také se uzavřený, pokud máš na medometu volnoběžku déle
> točí, jelikož vřeteno má menší odpor.
> -----------------------------------------------------------
> Otevřený medomet při vytáčení se chová jako ventilátor. Vlivem odstředivé
> síly vzniká ve středu medometu podtlak vzduchu a tím jeho nasávání z okolí,
> kdežto na obvodu koše vzniká přetlak, čímž dochází k jeho vytlačování do
> okolí. Zakrytím medometu víkem zabráníme nasávání vzduchu a tím omezení
> činnosti tohoto ?ventilátoru?. Je to v postatě regulace výkonu (příkonu)
> škrcením v sání ventilátorů. Při zakrytém medometu předpokládám že dochází
> rovněž k rozdílů tlaků ve středu a na obvodu. Protože na obvodu je větší
> tlak, nebude mít tento příznivý vliv na vytáčení medu. Mate-li čas a chuť
> muže si tento rozdíl tlaku změřit (např. průhlednou hadičkou ve tvaru U
> naplněnou zpola obarvenou vodou. A dejte o výsledku vědět. Zdravím.
>
>
>

Zdravim,

to je pochopitelne, kdyz uz se za vcelami musi jezdit, tak by to skutecne melo stat za to, jinak to pozbyva smyslu. Co se tyce vynosu, tak za posledni dva roky byl vynos na vcelstvo a rok 30 kg. V roce 2007 jsme tady vsak vytaceli 4x,coz byl zase rekord. Ale kdyz je to tak blizko a odpadaji naklady na jezdeni ( cas a PHM), tak jsem spokojen.

Ted jeste zpet k CSV, znam vcelare, kteri ve svazu nejsou a ani byt nechteji. O vcely se staraji, neprezenu, kdyz reknu ze bezvadne, vysledkem jim je to, ze vynos medu jim neovlivni, ze nejsou ve svazu a kdyz potom dostavaji dotace na opyleni, tak verte, ze pri 50 vcelstevch, uz je to nemaly rozdil ( tak okolo 2800 CZK), kolik beru ja jako clen CSV a ti, co ve svazu nejsou. Kdyz budete mit vcelstev 500, tak je to zase jinde. Samosebou vcely jsou pojisteny. Je proto opravdu zajimave, jaky je ten duvod, ze Cech je veden pri svazu CSV. Snad ani neni tolik sporu o ten ,, neferovy poplatek ze vcelstva, nikoliv za clena ,, .
Kdyz se nedavno bourili zemedelci,ze Brusel krati dotace nasim velkym druzstvum, protoze obhospodaruji velke rozlohy a tim jim padaji do klina nemale penize na ukor tech mensich. Nemohlo by se toto treba stat i nasim velkovcelarum ? V zadnem pripade bych jim to nepral, protoze i ja mam moznost se velkovcelarem jednou stat.
To jen tak na zamyslenou.

PZ

Ja si to myslim take, verte, ze ale kdyz bude soused bohaty a vlivny, tak Vam poradne zneprijemni zivot. Muzete to dojit tak daleko, ze budete muset se vcelami po zahrade sibovat a treba Vam jich soud povoli mit na zahrade jen primereny pocet obvykly pro dane misto a podminky, takze z obvyklych 10 Vam doma muzou zustat jen dvoje troje, urcene na opylovani stromu. Problem u nas je predevsim s nove pristehovanymi, kteri platili 800-1000 kc za metr ctverecny a potom maji problem s kazdou malickosti, o vcelach nemluve.

PZ

Omlouvám se za kravinu, možná, že nedomyšlené vyjádření.Bylo tu dost posměchu. Nejsem fysik, spíš mi vadí Vaše pravopisné chyby. Nevyjadřují se k nim, jsou překlepem a většinou nepozorností. Ale..
V osmdesátých létech jsem si vyrobil nerezový dvanáctirámkový radiální medomet o průměru 1 m na vytáčení rámků 39 x 30. Vím, že to byl nesmysl, ale na to jsem přišel svojí zkušenností, tehdy jsem se o tom nikde nedočetl. Rámky se dobře vytáčely jen při zavřeném medometu, lépe směrem dopředu, tímto směrem se dokonce i bortily /celé dílo vystřelilo dopředu/. Vysvětlil jsem si to tím, že za předcházejícím rámkem vznikl podtlak. Proč se vyprazdňují u radiálního medometu obě strany najednou?Je to jen odstředivá síla? Kdyby byla pravda jen vaše, tak by se med do buněk na přední straně vtlačoval, ale ono je to naopak. Při otevřeném medometu se to jen motalo a vytáčení bylo nanicovaté. Takže pane Jindro psal jsem o tom, co jsem si vyzkoušel. Něco jiného se děje, jsou-li rámky 15 cm - poloviční. V Překladech, není to dlouho, byl popis nového medometu, který pracoval především na principu vhánění či vysávání vzduchu. Až budu mít čas najdu tento článek a doporučím ho k přečtení.Moje vyvození závěrů je možná nedostatečné, ale zkušennost je pravdivá.

Omlouvám se za chyby, dobře nevidím na obrazovku : fyzik. Takže, pane Jindro,....Možná, že i za jiné.

Za chyby při psaní se neomlouvejte, sám kolikrát taky napíšu hrubinu a pak to v rychlosti ani po sobě nepřečtu. V tom to není. K fyzice Vám ale něco napíši.
Proč se v radiálních medometech vytáčejí obě strany stejně a ne jak píšete jen zadní je tím, že na med (potažmo na veškerou rotující hmotu) působí při stálých otáčkách vedle gravitačního zrychlení také značné odstředivé zrychlení a to ve směru kolmo od osy rotace.(při 300ot/min je to u 1m koše téměř 2000m/s2 což je 200x gravitační zrychlení). Takže na med v buňkách otočených proti směru otáčení působí ta samá síla jako na buňky odvrácené. (Jediný rozdíl je pouze při rychlém rozjezdu nebo při brždění koše.) Žádný tlak na přední buňky od vzduchu mezi plásty nepůsobí. To samé odstředivé zrychlení působí i na uvedený vzduch, který je vytlačován k vnějšímu obvodu koše. Proudění tohoto vzduchu je uzavřeno návratovým obloukem do středu koše ve volném prostoru nad a pod košem. A to pokud je medomet uzavřen. Kupodivu se na toto proudění spotřebovává méně energie než u otevřeného bubnu. Může být tedy, že Vám otevřením bubnu klesají otáčky. Uzavřením medometu tedy šetříte baterii, pakliže máte bateriový pohon.
Zmínku o medometu s vodorovně položenými plásty kolmo na osu otáčení v OVP (http://www.hamag-maschinenbau.de/) jsme tady už řešily. V podstatě se jedná o paralelně radiální koncepci se svislou osou. Nehledejte v tom žádný zázrak. Jestli se dá med vzduchem dostat z buňky si teď nezkusíte ale v létě si vzpomeňte a zkuste to stlačeným vzduchem (600kPa=6atm) z kompresoru a sám uvidíte jak do jde těžko. A teď to porovnejte s několika Pascaly které vytvoříte v medometu.
To jsem se zase rozkecal (rozepsal), ale omluvte mě, vím co píšu a také si za tím stojím.
Navštivte moje stránky www.sweb.cz/jjvcela

Dík za precizní vysvětlení principu medometu.

Nemyslím si, že to je precizní. Třeba např. jsem si vzal kalkulačku a to co jsem počítal z hlavy mi vyšlo jinak. To odstředivé zrychlení při 300/min a průměru 1m je jen cca 500m/s2.

Pro mne jako laika,jsou vzorečky stejně španělská vesnice,ale takověto vysvětlení funkce,jsem i při svém věku,schopen pochopit i já.

Záměrně jsem to nechtěl komplikovat, protože ve zkutečnosti tam působí ještě Coriolisova síla, ale ta je závislá na rychlosti proudění vzduchu mezi rámky. Rychlost přitom budu směrem k obvodu klesat.
Připomínám, že vše co jsem popsal se týká radiálního koše.

Za sebe mohu říci, že jsem nikdy nezpozoroval, že by se v uzavřeném medometu lépe vytáčel med, a jestli jsem někdy byl potřísněn těmi několika kapkami medu, bylo to zpravidla neporovnatelné s "ulepením" způsobeným jinými vlivy (klika nebo regulátor otáček u medometu, manipulace s rámky apod.). Domnívám se prostě, že hlavní funkce víka medometu je ta, která je nabíledni a která zde kupodivu ještě nebyla zmíněna, a to je prostě a jednoduše vyšší bezpečnost práce (a hygieničnost, která zde nicméně již zmíněna byla). Bezpečnost práce je zkrátka záhodno dodržovat i při včelaření...

Treti konference chovatelů matek Cechy Praha 70 ucastniku.
zahajil predseda Forst a Vancura.Forst se vzdava a nezavazuje se setrvati.

Plemenny chov v Brne Cena matek : 41 Kc,clenove 36 Kc.Lonskeho roku na stanici spotrebovano 4roje a znacne mnozstvi mladusek do oplodnacku.Stanice tedy spotrebuje 14-16 roju a madusky.Zazimovano 26oplodnacku na 3velkoramcich.V jednom skokovacim ule je 6rodin.

V maji nastoupil do Zidlochovic prozatimni spravce stanice In.Savvin.Doposud byla sverena V.Skvarilovi i organisace Osvetova cinnost skoleni odbornych ucitelu vcelarstvi na Morave.Tyto diplomy Statni vyzkumny ustav v Dole neuznal a bylo nutno podrobit se zkouce znovu.

ZU Praha val.hromada pitomno 88delegatu s 228hlasy.Zahajil Vancura:Intervence za vraceni pozrmku pro dum u ministerskeho rady.Daneprosty cukr pro zimni a jarni krmeni je 6kg.

Vseslovansky sjez v Praze.slavnostni schuze v Obecnim dome. Polaci,Jihoslovane,Bulhari,Ukrajinci.Rusove neprijeli,nedostali sovetskymi urady pasy.Ukrajinsti studenti vypravili svou exposici vzorne a ochotne vysvetlili kazdemu...Spolek Petra Prokopovice vystavil obraz prveho ulu rozberne dilo z 1812,medomety,naradi uly,leteraturu. Zajezd do statniho vyzkumneho ustavu vcelarskeho v Dole a na vzorny vcelin generalniho reditele dr.Rasina v Libechove.Plavbou lodi,po vice jak dvouhodinove plavbe pristala v pristave v Dole.Na Melnice prisedla na lod sokolska hudba ktera hrala slovanske narodni pisne.

Svaz valna hromada v Praze pritomno 28delegatu,zahajil starosta Vancura.Z vyboru resignoval Kudrnac v dusledku zmenenych pomeru na Morave. Clensky prspevek ze 40hal.zvysen na 1Kc.Starosta zada slovenske ZU aby se neseparovalo s expedce cukru,aby Svaz mohl obstarat pro celou republiku a to 7kg/ncelstvo.

bude podobný případ jako odstředivé čerpadlo nebo ventilátor. Uzavřením kohoutu nebo ucpáním potrubí taky klesne potřebný příkon motoru pro protáčení čerpadla nebo ventilátoru. Laminární proudění přes otevřené čerpadlo nebo ventilátor, kdy motor musel tlačit celý sloupec přes celou délku potrubí se promění v turbuletní, kdy se hýbe jen obsah toho čerpadla nebo ventilátoru a tak spotřeba energie je menší. Rámky v radiálním medometu jsou jinak svým uspořádáním a proporcemi v medometu prakticky totožné s oběžným kolem středotlakého radiálního ventilátoru, u vysokých rámků až vysokotlakého, pouze odstup od dna, víka a podobně je mnohem větší a tak toto "oběžné kolo" při otáčení netěsní a pouští kolem sebe "falešný vzduch". Otáčející se neuzavřený radiální medomet přesto středem kolem hřídele a ložiska nasává do medometu vzduch, ten prochází kolem horní cca čtvrtiny, třetiny rámků a je potom vyfukován po obvodu medometu společně s medovými kapičkami šikmo nahoru. Něco ve smyslu radiálně axiálního ventilátoru používaného třeba ve větrání. Otevřený radiální medomet je tedy něco jako pračka vzduchu, pokud je ve vzduchu prach, po projití medometem se z velké části zachytí do medu. Intenzita toho jevu závisí asi nejvíc na tom, jaké jsou odstupy koše s rámky od okolních nepohyblivých částí medometu, to znamená jaké jsou "netěsnosti" "oběžného kola" . Potom závisí na konkrétní konstrukci koše, jak svým otáčením dokáže proudění vzduchu, vyvolané rámky uspořádanými coby oběžné kolo, narušovat.

Bezpečnostní hledisko víka medometu je taky důležité, roztočený koš medometu s nevytočenými rámky má dost velkou kinetickou energii, strčit tam nešťastnou náhodou ruku by znamenalo u dnešních košů vyrobených z masivní nerezové kulatiny nejspíš několikanásobnou zlomeninu s příslušným pohmožděním a rozdrcením.... Jen doufám, že do toho nezačne vrtat EU a nepředepíše nějaké drahé bezpečnostní prvky.

měl
> jsem za hodinu takového vytáčení asi 3 dm čtvereční košile nejblíž medometu
> mokrou od kapiček medu.


Moc vysoke ramky ci malo vysoky buben :-) Mam to tak s Lang., medomet ci spis kos je na vysoke ramky a tak zavisi i na poloze nizkeho ramku v kosi. V nektere poloze nestrika ven, v jine ano. Vyzkouseno metodou pokus omyl. Kazdopadne mam medomet bez vika a taky z toho tece med :-))

T.H.

Jen doufám, že do toho nezačne vrtat EU a nepředepíše nějaké drahé bezpečnostní prvky.
-----------------------
Ty jsou samozřejmě předepsány :-))
Nejenom na medomety, ale pro všechna výrobní zařízení, prohlášení výrobce o shodě atd.

Pračku, sušičku a mikrovlnku taky neotevřu za chodu. :-)
Když mi v medárně dělá rodina nebo já sám, ale na mít tam cizího zaměstance, .... :-)

Karel

Děkuji za vysvětlení.Před třiceti léty se mi ho nedostávalo, tak jsem si nefunkčnost medometu vysvětlovat po svém Za rámkem je "závětří" - vzniká podtlak a do tohoto prostoru je nasáván med. A nejen med i celé bloky vosku a pylu. Při otevřeném, nic takového, jen občas vyskočil rámek z úchytů. Domníval jsem se, že má na to vliv i rychlost ve středu a ne okraji. Celý život se může člověk učit.Tak prosím za prominutí, pokud jsem svou nevědomosti někoho příliš popudil.Velmi mě to mrzí.

R. Polášek: ".... Jen doufám, že do toho nezačne vrtat EU a nepředepíše nějaké drahé bezpečnostní prvky."

Drahé bezpečnostní prvky ani nejsou potřeba. Před rokem jsem koupil tangenciální medomet od VP Ještěd a ten funguje pouze se zavřeným víkem. Teprve zavřené víko totiž stiskne bezpečnostní spínač, po kterém teprve lze uvést do chodu motor. Myslím, že je to dnes naprostý standard. Samozřejmě by nebylo složité tento vypínač vyřadit, ale já jsem za něj rád, protože člověk si alespoň zbytečně nekoleduje... Člověk je totiž občas (dost často) vůl :o))

Teprve zavřené víko totiž stiskne bezpečnostní spínač, po kterém teprve lze uvést do chodu motor
-------
ANo, to je základ, ale správná bezpečnostní fce by neměla ani dovolit otevřít medomet, či cokoli jiného, dokud se uvnitř něco točí, pohybuje atd. a může způsobit úraz.

A úplně správná by neměla být ani snadno vyklemovatelná atd. Poměrně velká pakárna pak něco takového spravovat:-)


Karel

Na českém trhu je výrobce, který jž delší dobu má tuto funkci jako standard. Víko medometu je blokováno až do zastavení koše. A bez zavření se samozřejmě koš neroztočí.

Nicméně vzhledem k tomu, že odtud byl dotyčný nedávno vypermešen (byť se sem jako jeden z mála výrobců "odvážil"...), nepočítám, že k tomu bude chtít něco dodávat...


JD

---------
KaJi:

ANo, to je základ, ale správná bezpečnostní fce by neměla ani dovolit otevřít medomet, či cokoli jiného, dokud se uvnitř něco točí, pohybuje atd. a může způsobit úraz.

A úplně správná by neměla být ani snadno vyklemovatelná atd. Poměrně velká pakárna pak něco takového spravovat:-)

Chtěl bych se zeptat jak se v jiných organizacích naceňují léky jako Varidol. U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč. Na svuj počet včelstev potřebuji 6 lahviček, což se mi zdá jako dosti předražené léky.
Díky J. Heczko

http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/05/cenak-0907131.pdf
Naše ZO dokonce oslovla jeden rok OÚ ve svém obvodu a získané prostředky věvěnovala právě na léčiva takže byly levnější a dnes je část kryta z dotací

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jarda <jaromir.1/=/seznam.cz>
> Předmět: L?ky v ZO
> Datum: 01.12.2009 08:50:19
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat jak se v jiných organizacích naceňují léky jako
> Varidol. U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč. Na
> svuj počet včelstev potřebuji 6 lahviček, což se mi zdá jako dosti
> předražené léky.
> Díky J. Heczko
>
>
>

Máte někdo zkušenosti s luminiscenční barvou na značení matek , kterou má Dol taky v ceníku? Já jsem o luminiscenční barvě uvažoval kdysi, kdy jsem včelařil ve včelínech v zadovácích a kde by taková barva reagující na UV záření v šeru včelína výrazně zvýšila komfort vyhledávání matek, ale tehdy nebyly dostatečně dostupné ani barvy, ani přenosné UV zářiče. Je venku ve volně postavených nástavcích luminiscenční barva nějak výrazně lepší než klasická barva?

To si podle mne nemůžou dovolit, protože léčivo nenakupují za své, ale je na něj dotace. Tu musí vyplatit. My nakoupené léčivo, po odečtení dotace, rozdělíme počtem včelstev v ZO a tolik každý platí. Pokud Vám dají lahvičky a každý je platíte zvlášť, tak máte platit za 6 lahviček 54 Kč.
Nemůže to ale ani platit obec, jak dál píše Pepan, protože dotace může být jenom jedna. Nám přispívají dvě obce, ale ne na dotované věci. Třeba platí aceton, rozbor měli aj.
Tonda
>Chtěl bych se zeptat jak se v jiných organizacích naceňují léky jako Varidol. U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč. Na svuj počet včelstev potřebuji 6 lahviček, což se mi zdá jako dosti předražené léky.
>Naše ZO dokonce oslovla jeden rok OÚ ve svém obvodu a získané prostředky věvěnovala právě na léčiva takže byly levnější a dnes je část kryta z dotací

U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč
----------
Asi to vzali láhev Varidlou za láhev/sklenici medu. 1:1. :-)
A usnesli se, že členové budou povinně kupovat od výboru, nebo budou muset ušlý zisk hradit?
To když se členové seberou a zajdou k veterináři a ten jim ji objedná a dodá za 40 až 50 i mírnou marží. Doklad si smozřejmě schovejte a požádejte pře ZO o dotace na léčiva. Máte nárok na 70%- ale to si nejsem 100%jistý.

ALe je vidět, že to s tím podníkáním v ZO není tak špatný, lahvičku po odečtení dotace za 10, prodejka za 130. Je vidět že se připravují na skončení dotací. Co lahvička do jedna Djednička:-)

Karel

Já jsem napsal "jednou" to ještě dotace na léčiva nebyla a cenám z dolu si ZO nic nepřiráží.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L?ky v ZO
> Datum: 01.12.2009 09:44:32
> ----------------------------------------
> To si podle mne nemůžou dovolit, protože léčivo nenakupují za své, ale je
> na něj dotace. Tu musí vyplatit. My nakoupené léčivo, po odečtení dotace,
> rozdělíme počtem včelstev v ZO a tolik každý platí. Pokud Vám dají lahvičky
> a každý je platíte zvlášť, tak máte platit za 6 lahviček 54 Kč.
> Nemůže to ale ani platit obec, jak dál píše Pepan, protože dotace může být
> jenom jedna. Nám přispívají dvě obce, ale ne na dotované věci. Třeba platí
> aceton, rozbor měli aj.
> Tonda
> >Chtěl bych se zeptat jak se v jiných organizacích naceňují léky jako
> Varidol. U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč. Na
> svuj počet včelstev potřebuji 6 lahviček, což se mi zdá jako dosti
> předražené léky.
> >Naše ZO dokonce oslovla jeden rok OÚ ve svém obvodu a získané prostředky
> věvěnovala právě na léčiva takže byly levnější a dnes je část kryta z
> dotací
>
>
>

Ahoj Karle tak to je opravdu bomba, když je jedna lahvička a jedno balení fumigačních pásků přijde na 21 Kč a to si nejsem ještě jistý jestli to není i s poštovným. U nás v ZO veškeré nařízené léčivo platí ZO.jen Formidol si platí sami ,a já jim zařídím dotaci tak že jedno balení je přijde na 40,50 Kč . Funguje to a nemáme žádný problém . Vláďa

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L?ky v ZO
> Datum: 01.12.2009 09:45:09
> ----------------------------------------
> U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč
> ----------
> Asi to vzali láhev Varidlou za láhev/sklenici medu. 1:1. :-)
> A usnesli se, že členové budou povinně kupovat od výboru, nebo budou muset
> ušlý zisk hradit?
> To když se členové seberou a zajdou k veterináři a ten jim ji objedná a
> dodá za 40 až 50 i mírnou marží. Doklad si smozřejmě schovejte a požádejte
> pře ZO o dotace na léčiva. Máte nárok na 70%- ale to si nejsem 100%jistý.
>
> ALe je vidět, že to s tím podníkáním v ZO není tak špatný, lahvičku po
> odečtení dotace za 10, prodejka za 130. Je vidět že se připravují na
> skončení dotací. Co lahvička do jedna Djednička:-)
>
> Karel
>
>
>

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: Vladimír Navrkal <drevotrans/=/seznam.cz>
# Komu: <vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: L?ky v ZO
# Datum: 01.12.2009 11:11:25
# ----------------------------------------
# Ahoj Karle tak to je opravdu bomba, když je jedna lahvička a jedno balení
# fumigačních pásků přijde na 21 Kč a to si nejsem ještě jistý jestli to není i s
# poštovným. U nás v ZO veškeré nařízené léčivo platí ZO.jen Formidol si platí
# sami ,a já jim zařídím dotaci tak že jedno balení je přijde na 40,50 Kč .
# Funguje to a nemáme žádný problém . Vláďa
#
# > ------------ Původní zpráva ------------
# > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
# > Předmět: Re: L?ky v ZO
# > Datum: 01.12.2009 09:45:09
# > ----------------------------------------
# > U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč
# > ----------
# > Asi to vzali láhev Varidlou za láhev/sklenici medu. 1:1. :-)
# > A usnesli se, že členové budou povinně kupovat od výboru, nebo budou muset
# > ušlý zisk hradit?
# > To když se členové seberou a zajdou k veterináři a ten jim ji objedná a
# > dodá za 40 až 50 i mírnou marží. Doklad si smozřejmě schovejte a požádejte
# > pře ZO o dotace na léčiva. Máte nárok na 70%- ale to si nejsem 100%jistý.
# >
# > ALe je vidět, že to s tím podníkáním v ZO není tak špatný, lahvičku po
# > odečtení dotace za 10, prodejka za 130. Je vidět že se připravují na
# > skončení dotací. Co lahvička do jedna Djednička:-)
# >
# > Karel
# >
# >
# >
#

Tak to skutečně je značně předražené. Lahvička 5 ml stojí 30,- Kč, 1 balení
fumigačních pásků (50 ks) stojí 42,- Kč. A prakticky obdrží ZO 70% dotaci na
zakoupené léky, kterou rozpočítá na ošetřená včelstva a vyplatí jednotlivým
včelařům zpět. Jedna lahvička by měla být dostatečná na 50 včelstev pokud se
zimuje v jednom nástavku 39 x 24 a pokud zimuješ ve dvou tak u fumigace
potřebuješ cca 2 lahvičky na 50 včelstev a u aerosolu cca 1 pro
jednonástavkové zimování a 1,5 při dvounástavkovém a to samosebou tolikrát,
kolikrát aerosolově léčíte. Tak jsou to celkem lehké počty a je nutné si o
tom na ČS pohovořit. Je možné, že v těch 130,- Kč jsou i nějaké příspěvky
pro činnost ZO, ale na VČS se předkládá rozpočet a vyhodnocuje předchozí tak
se to snad dozvíš.
Zdravím Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jarda
Sent: Tuesday, December 01, 2009 8:50 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Léky v ZO

Chtěl bych se zeptat jak se v jiných organizacích naceňují léky jako
Varidol. U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč. Na
svuj počet včelstev potřebuji 6 lahviček, což se mi zdá jako dosti
předražené léky.
Díky J. Heczko

Pokud se výbor usnesl, tak se usnesl a členové buď koupí, nebo půjdou jinam. I to je jedna z možností jak zajistit peníze pro chod místní organizace. V případě, že se Vám to nelíbí, kupujte léky u veterináře - budete mu platit marži a zvolte si nový výbor, třeba budete platil členské příspěvky - ale jinou formou. Já to vidím i u nás, kde by chtěl každý celou lahvičku, žádné dělení a to i na dvoje včelstva. A zaplaťte to ve výboru. To ostatní vyřizování, telefonování a dojíždění zadarmo nikdo nevidí.

Nakonec by přece stejně měla "rozhodnutí" výboru schválit členská schůze, ne
? :-)
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Ferda" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 01, 2009 4:48 PM
Subject: Re: Léky v ZO


Pokud se výbor usnesl, tak se usnesl a členové buď koupí, nebo půjdou
jinam. I to je jedna z možností jak zajistit peníze pro chod místní
organizace. V případě, že se Vám to nelíbí, kupujte léky u veterináře -
budete mu platit marži a zvolte si nový výbor, třeba budete platil členské
příspěvky - ale jinou formou. Já to vidím i u nás, kde by chtěl každý celou
lahvičku, žádné dělení a to i na dvoje včelstva. A zaplaťte to ve výboru.
To ostatní vyřizování, telefonování a dojíždění zadarmo nikdo nevidí.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4652 (20091201)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4652 (20091201) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

> To ostatní vyřizování, telefonování a dojíždění zadarmo nikdo nevidí.

No a jestli opravdu skonci dotace, to bude teprve peklo se jim dovolat ci je doma zastihnout :-)) To nakonec zacnem my ve vyborech platit gulas ze sveho aby ostani meli alespon nejakou motivaci prijit a zaplatit vsechny ty poplatky :-) Tem nejhorsim pak budu zkuset slibovat i pivko za to kdyz prijdou a zaplati :-))

Jinak u nas maj lide ve vyboru nejake vsimne, jinde to tak neni? To na telefon mozna by mohlo stacit, praci kolem vcel si vetsina z nas preci neuctuje ne :-)

T.H.

To asi ne. Může peníze získávat formou členských příspěvků pouze na člena, může nečlenům účtovat peníze do výše čl. příspěvků, může nečlenům účtovat léčení, pokud ho dělá. Nemůže ale vybírat víc peněz, než za léky zaplatila. Pak musí všechny dotace (70%) včelařům vyplatit. Chodí na to kontroly.
Tonda
>Pokud se výbor usnesl, tak se usnesl a členové buď koupí, nebo půjdou jinam. I to je jedna z možností jak zajistit peníze pro chod místní organizace. V případě, že se Vám to nelíbí, kupujte léky u veterináře - budete mu platit marži a zvolte si nový výbor, třeba budete platil členské příspěvky - ale jinou formou. Já to vidím i u nás, kde by chtěl každý celou lahvičku, žádné dělení a to i na dvoje včelstva. A zaplaťte to ve výboru. To ostatní vyřizování, telefonování a dojíždění zadarmo nikdo nevidí.

Již jsem nechtěl nic sem psát, ale přece, jedná se o velké peníze či pokuty.
Ceny byly zde popsány/ jsou i na internetu ČSV a Dolu/, 30% platí chovatel a 70% dotace - pokud se o ni požádá.To vše bylo zde řečeno a mělo by být známé.
Členská schůze ani výbor nemůže cenu měnit, připočítávat si marži a pod. Buď vydávat ze 30procentní cenu nebo za celou a udělat po příjmu dotace výplatní listinu tak ja u D1 a vyplatit těch 70%. Pokud si to necháte líbit a platíte nesmyslné částky, je to jen na vás. ale k ceně léčiva se to připočítávat nemůže. Může to být zahrnuto a zdůvodněno v členském příspěvku, který schvaluje členská schůze
Byla u nás kontrola SZIF- trvají striktně na přesných cenách a vše zdokladováno a podepsáno. Byli 4 kontroloři a hrabali se ve všem od 13 do 17 hod.Ještě, že míváme podepsané listiny, že včelaři léčili léčivem za 30%a kolik každý včelař či důvěrník čeho odebral,měli jsme i květnové objednávky léčiva samotnými včelaři / ne členy ČSV/,na jakých podkladech byla provedena červnová objednávka léčiva a proč mezi červnovou žádostí a srpnovýn vy´čtováním je rozdíl, dokonce chtěli vědět kterým léčivem bylo prováděno aerosolové léčení,zda vyvíječe jsou každé dva roky přezkušovány a další..Jsou to státní peníze a výbor s nimi nemůže nakládat jak by chtěl Dva kontroloři kontrolovali doklady a dva kontrolvali kontrolory .

K odvíčkování se zde toho napsalo nedávno poměrně dost, včetně tohoto tématu.

___________________________________________________________


V minulé diskuzi na téma odvíčkování se řešily jiné záležitosti. Tato metoda byla zmíněna jen okrajově. Příspěvky si dost protiřečily.

Lze horkovzdušnou pistolí odvíčkovat i nepanenské plásty? Do jaké míry dochází k poškození medu? Lze vůbec o nějakém poškození hovořit?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Přesně tak. Všechno léčivo má být rozdáno a veškerá dotace vyplacena. Když přece jenom léčivo nějaké zbyde, jdou po něm. Chtějí ho mít i v inventuře.
Já bych udělal dotaz na ČSV třeba emailem a odpověď bych předložil výboru.
Tonda
>Již jsem nechtěl nic sem psát, ale přece, jedná se o velké peníze či pokuty.
Ceny byly zde popsány/ jsou i na internetu ČSV a Dolu/, 30% platí chovatel a 70% dotace - pokud se o ni požádá.To vše bylo zde řečeno a mělo by být známé.
Členská schůze ani výbor nemůže cenu měnit, připočítávat si marži a pod. Buď vydávat ze 30procentní cenu nebo za celou a udělat po příjmu dotace výplatní listinu tak ja u D1 a vyplatit těch 70%. Pokud si to necháte líbit a platíte nesmyslné částky, je to jen na vás. ale k ceně léčiva se to připočítávat nemůže. Může to být zahrnuto a zdůvodněno v členském příspěvku, který schvaluje členská schůze
Byla u nás kontrola SZIF- trvají striktně na přesných cenách a vše zdokladováno a podepsáno. Byli 4 kontroloři a hrabali se ve všem od 13 do 17 hod.Ještě, že míváme podepsané listiny, že včelaři léčili léčivem za 30%a kolik každý včelař či důvěrník čeho odebral,měli jsme i květnové objednávky léčiva samotnými včelaři / ne členy ČSV/,na jakých podkladech byla provedena červnová objednávka léčiva a proč mezi červnovou žádostí a srpnovýn vy´čtováním je rozdíl, dokonce chtěli vědět kterým léčivem bylo prováděno aerosolové léčení,zda vyvíječe jsou každé dva roky přezkušovány a další..Jsou to státní peníze a výbor s nimi nemůže nakládat jak by chtěl Dva kontroloři kontrolovali doklady a dva kontrolvali kontrolory

Proti nerozdanému léčivu nic nenamítali, lépe řečeno proti připravenému léčivu na další léčení. Třebas až jak dopadne vyšetření zimní měli.Objednáváme tak, abychom nemuseli objednávat několikrát do roka.

Objednáváme taky jednou za rok. Vadilo jim prý, že nejsou zbylé gabony evidovány při revizi.
Tonda
>Proti nerozdanému léčivu nic nenamítali, lépe řečeno proti připravenému léčivu na další léčení. Třebas až jak dopadne vyšetření zimní měli.Objednáváme tak, abychom nemuseli objednávat několikrát do roka.

Lze horkovzdušnou pistolí odvíčkovat i nepanenské plásty? Do jaké míry
> dochází k poškození medu? Lze vůbec o nějakém poškození hovořit?
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

Viz n-vcelari, vcera jsem tam narazil na clanecek na toto tema.

Ozilo to tam, chvalim :-)

T.H.

Viz n-vcelari, vcera jsem tam narazil na clanecek na toto tema.

Ozilo to tam, chvalim :-)
T.H.
-------
Nechvalte, přispívejte. Digitální foťák má dnes skoro každý, takže ... ...

Se třeba nedivte, že nikdo nechce začít včelařit, když nemá kde nastudovat.
Publikujeme i úplné prkotiny, protože to pro začínající nemusí být prkotina. Vzpomeňte na své začátky. :-)

Karel

S tím naprosto souhlasím. Letos jsem začal se včelařením a mnoho
užitečných informací získávám právě z n-vcelari.cz.
Takže velmi děkuji právě za ty "prkotiny".
Martin

2009/12/2 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> Viz n-vcelari, vcera jsem tam narazil na clanecek na toto tema.
>
> Ozilo to tam, chvalim :-)
> T.H.
> -------
> Nechvalte, přispívejte. Digitální foťák má dnes skoro každý, takže ... ...
>
> Se třeba nedivte, že nikdo nechce začít včelařit, když nemá kde nastudovat.
> Publikujeme i úplné prkotiny, protože to pro začínající nemusí být
> prkotina. Vzpomeňte na své začátky. :-)
>
> Karel
>

Jedna lahvička by měla být dostatečná na 50 včelstev pokud se
zimuje v jednom nástavku 39 x 24 a pokud zimuješ ve dvou tak u fumigace
potřebuješ cca 2 lahvičky na 50 včelstev a u aerosolu cca 1 pro
jednonástavkové zimování a 1,5 při dvounástavkovém a to samosebou tolikrát,
kolikrát aerosolově léčíte. Tak jsou to celkem lehké počty a je nutné si o
tom na ČS pohovořit.
---------------------------------------------------------
Počty jsou to sice jednoduché, ale pohovořit o tom na ČS mnohdy nepomůže. Chce to jednotnou koncepci objednávání léčiv a jejich distribuci včelařům. V létě se požaduje od včelařů hlášení stavu včelstev pro objednání léčiv. To je v pořádku pro fumigační pásky. Co se týče Varidolu je zapotřebí zohlednit a nahlásit i počet zimujících nástavků ekvivalentu 39x24.
Příklad: Máme 50 včelstev. Potřebujeme pro jedno ošetření 50 fumigačních pásků. Budeme zimovat 1O oddělků v jednom nástavku, 25 včelstev ve dvou nástavcích a 15 včelstev ve třech nástavcích. Pro jedno ošetření potřebujeme 2x10+25x4+15x5=195 kapek. Budeme potřebovat tedy pro řádné ošetření potřebovat 2x100 t.j. dvě lahvičky Varidolu. Dosavadní situace je taková, že dostaneme sice 50 fumigačních pásků (což je v pořádku), ale jen jednu lahvičku Varidolu. To už v pořádku není.

CO pořád počítáte. objednám si co potřebuji a zaplatím. U nás se objednávají lahvičky celé, Gabony kolik kusů kdo potřebuje, rovněž tak knoty. Počet je podle požadavku včelaře. Nikdo nic nepřiděluje Hlášení zimujících včelstev k ničemu není protože se zimuje spousta oddělků s rezervními matkami a to je potřeba také léčit a to nemluvím již o různých velikostech včelstev Je jen na vlastním včelaři jak svoje včelstva podělí.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L?ky v ZO
> Datum: 02.12.2009 15:13:12
> ----------------------------------------
> Jedna lahvička by měla být dostatečná na 50 včelstev pokud se
> zimuje v jednom nástavku 39 x 24 a pokud zimuješ ve dvou tak u fumigace
> potřebuješ cca 2 lahvičky na 50 včelstev a u aerosolu cca 1 pro
> jednonástavkové zimování a 1,5 při dvounástavkovém a to samosebou tolikrát,
> kolikrát aerosolově léčíte. Tak jsou to celkem lehké počty a je nutné si o
> tom na ČS pohovořit.
> ---------------------------------------------------------
> Počty jsou to sice jednoduché, ale pohovořit o tom na ČS mnohdy nepomůže.
> Chce to jednotnou koncepci objednávání léčiv a jejich distribuci včelařům.
> V létě se požaduje od včelařů hlášení stavu včelstev pro objednání léčiv.
> To je v pořádku pro fumigační pásky. Co se týče Varidolu je zapotřebí
> zohlednit a nahlásit i počet zimujících nástavků ekvivalentu 39x24.
> Příklad: Máme 50 včelstev. Potřebujeme pro jedno ošetření 50 fumigačních
> pásků. Budeme zimovat 1O oddělků v jednom nástavku, 25 včelstev ve dvou
> nástavcích a 15 včelstev ve třech nástavcích. Pro jedno ošetření
> potřebujeme 2x10+25x4+15x5=195 kapek. Budeme potřebovat tedy pro řádné
> ošetření potřebovat 2x100 t.j. dvě lahvičky Varidolu. Dosavadní situace je
> taková, že dostaneme sice 50 fumigačních pásků (což je v pořádku), ale jen
> jednu lahvičku Varidolu. To už v pořádku není.
>
>
>

Prosím pěkně,co mají společného
téma "kombinace Gabonu a KM" a "plodující či neplodující matky"?
Děkuji.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
Datum: 22.9.2009 - 20:32:53

> Vysvětlení může být jednoduché, ale je potřeba
> znát hodnoty základních
> proměnných.
>
> Prozatím třeba to, že rojovka letos došla poměrně
> dříve.(po přelomu suchého
> počasí v bouřkové, snůškusplachující období)
> A také to, že staré matky
> nyní jaksi něco dohání nebo může donánět k
> "falešné rojovce" a plodují a
> plodují, ikdyž je teprve podletí. Lze očekávat
> podle dalšího vývoje, že
> právě tyto starší matky budou i přes menší početnost
> dělnic ve včelstvu na
> jaře v rojovce o něco dříve a to prostor neprostor.
>
>
> _gp_
>
> ...........
> Antoni:>Jednoducho som bol tým pomerom plodovania
> starých (a skutočne
> nultých M) prekvapený, ale ono je to zložité, pretože
> aj keď v mojom
> prípade to tak bolo, na inom mieste a u iného včelára
> to môže byť aj inak.<



--
P.S. Skvely tip na darek - POWERBALL!
http://www.sportobchod.cz/vanoce/powerbally.php#utm_source=vol

Netahejte nepovedeného kostlivce ze skříně prosím. To téma vlákna není vhodné.

Pokud jde o vaší otázku. Pokud včelstvo ploduje, účinnost jakéhokoliv dostupného akaricidního prostředku se výrazně snižuje. V době plodování se tyto prostředky používají pouze k útlumu napadení, tedy k záchraně včelstva, nebot není jiná možnost.

Chce-li dále někdo reagovat, prosím pěkně v novém vlákně s logickým názvem. Třeba "účinnost akaricidů při plodování".

Ahoj, nesledoval jsem debatu, ale zatím jsem nikdy nepoužíval KM, když byl nařízený Gabon. Takže nemaj nic moc súpolečného, než že se obvykle používají k podletnímu léčení k ochraně zimní generace včel.
Gabon se nechává v úle 24-28 dní, což odpovídá 2 generacím zavíčkovaného plodu. KM proniká víčky, měla by zabíjet roztoče i na plodu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 02.12.2009 17:43:47
> ----------------------------------------
> Prosím pěkně,co mají společného
> téma "kombinace Gabonu a KM" a "plodující či neplodující matky"?
> Děkuji.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 22.9.2009 - 20:32:53
>
> > Vysvětlení může být jednoduché, ale je potřeba
> > znát hodnoty základních
> > proměnných.
> >
> > Prozatím třeba to, že rojovka letos došla poměrně
> > dříve.(po přelomu suchého
> > počasí v bouřkové, snůškusplachující období)
> > A také to, že staré matky
> > nyní jaksi něco dohání nebo může donánět k
> > "falešné rojovce" a plodují a
> > plodují, ikdyž je teprve podletí. Lze očekávat
> > podle dalšího vývoje, že
> > právě tyto starší matky budou i přes menší početnost
> > dělnic ve včelstvu na
> > jaře v rojovce o něco dříve a to prostor neprostor.
> >
> >
> > _gp_
> >
> > ...........
> > Antoni:>Jednoducho som bol tým pomerom plodovania
> > starých (a skutočne
> > nultých M) prekvapený, ale ono je to zložité, pretože
> > aj keď v mojom
> > prípade to tak bolo, na inom mieste a u iného včelára
> > to môže byť aj inak.<
>
>
>
> --
> P.S. Skvely tip na darek - POWERBALL!
> http://www.sportobchod.cz/vanoce/powerbally.php#utm_source=vol
>
>
>

"Jedna lahvička by měla být dostatečná na 50 včelstev pokud se
zimuje v jednom nástavku 39 x 24"
Na mililitr by mělo nakapat takových cca 33 kapek. Aspoň tolik to je u vody. Potom pokud se lahvička vícekrát přenáší a přitom se převrací nebo se s ní třepe, na každý trochu delší přenos by měl vytéct nějaký čtvrt - půl militřík léčiva.
Souhlasí to tak?

Jedna lahvička Varidolu je na 50 včelstev,ale při jednom ošetření.Proto je k jedné lahvičce expedováno 50ks knotů.Ovšem při trojím ošetření jak je nařízeno veterinou je to na zhruba 16-17 včelstev.

Na takovou lahvičku však ještě působí celá řada parkinsonyho a marfiho zákonů. Proto na to množství musíš mít však ty lahvičky 2 a použít vždy tu starší. Pak to přesné rozpočítávání ztrácí smysl

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav P?cl <spacl/=/cominnet.cz>
> Předmět: Re: L?ky v ZO
> Datum: 02.12.2009 22:47:00
> ----------------------------------------
> Jedna lahvička Varidolu je na 50 včelstev,ale při jednom ošetření.Proto je
> k jedné lahvičce expedováno 50ks knotů.Ovšem při trojím ošetření jak je
> nařízeno veterinou je to na zhruba 16-17 včelstev.
>
>
>

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/fotogalerie/2009/12/03/foto-neskutecne-odolni-asijsti-srsni-drancuji-jiho/

Nedávno se tady jeden nešťastník ozval se svým pozorováním - pokud si pamatuji že našel teď na podzim matku v klubku včel. A dostal co proto:-))

Vzpoměl jsme si na to při čtení tohoto článku:
http://fcelar.blogspot.com/2009/12/klubko-vcel-kolem-vceli-matky.html

Karel

Zadal jsem adresu -a nic

Děkuji, lepší odpověď jsem nemohl dostat. S pozdravem J.K.

najdi si stránky fascinovaný včelař a otevři si odkaz Blogspot. Zde najdeš onen článek

Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit.



_gp_

Dne 2. prosince 2009 19:50 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz> napsal(a):
> Ahoj, nesledoval jsem debatu, ale zatím jsem nikdy nepoužíval KM, když byl nařízený Gabon. Takže nemaj nic moc súpolečného, než že se obvykle používají k podletnímu léčení k ochraně zimní generace včel.
> Gabon se nechává v úle 24-28 dní, což odpovídá 2 generacím zavíčkovaného plodu. KM proniká víčky, měla by zabíjet roztoče i na plodu.
>  Radek
>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>  Od:  <nasepenze/=/volny.cz>
>>  Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
>>  Datum: 02.12.2009 17:43:47
>>  ----------------------------------------
>>  Prosím pěkně,co mají společného
>>  téma "kombinace Gabonu a KM"  a  "plodující či neplodující matky"?
>>  Děkuji.
>>
>>
>>  ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
>>  Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
>>  Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>>  Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
>>  Datum: 22.9.2009 - 20:32:53
>>
>>  > Vysvětlení může být jednoduché, ale je potřeba
>>  > znát hodnoty základních
>>  > proměnných.
>>  >
>>  > Prozatím třeba to, že rojovka letos došla poměrně
>>  > dříve.(po přelomu suchého
>>  > počasí v  bouřkové, snůškusplachující období)
>>  > A také to, že staré matky
>>  > nyní jaksi něco dohání nebo může donánět k
>>  > "falešné rojovce" a plodují a
>>  > plodují, ikdyž je teprve podletí. Lze očekávat
>>  > podle dalšího vývoje, že
>>  > právě tyto starší matky budou i přes menší početnost
>>  > dělnic ve včelstvu na
>>  > jaře v rojovce o něco dříve a to prostor neprostor.
>>  >
>>  >
>>  > _gp_
>>  >
>>  > ...........
>>  > Antoni:>Jednoducho som bol tým pomerom plodovania
>>  > starých (a skutočne
>>  > nultých M) prekvapený, ale ono je to zložité, pretože
>>  > aj keď v mojom
>>  > prípade to tak bolo, na inom mieste a u iného včelára
>>  > to môže byť aj inak.<
>>
>>
>>
>>  --
>>  P.S. Skvely tip na darek - POWERBALL!
>>  http://www.sportobchod.cz/vanoce/powerbally.php#utm_source=vol
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

>Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit._gp_ <
-----------------------------------------------------------
Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni. Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky přizůsobenými roztoči.
JK

Zrovna tv tomto období jsem se setkal s něčím podobným, I když se to ve včelaři a jinde publikuje jak mají být gabony umístěny ve včelstvu tak jsem musel jít ošetřit včelstva která zbyla po smrti včelaře. Gabony tam ještě vysely vložené do prostoru po vyjmutém plástu uprostřed horního nástavku. Dokonce některé i na jednom háčku dva. Jakou to má asi účinnost ve 4 cm volném prostoru si umíte představit.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 03.12.2009 21:55:25
> ----------------------------------------
>
> >Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
> od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
> mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
> KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
> předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
> s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
> postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit._gp_ <
> -----------------------------------------------------------
> Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se
> jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech
> i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni.
> Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový
> "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky
> přizůsobenými roztoči.
> JK
>
>
>

Když ty Gabony vysely, tak to je jasné. To léčivo bylo příliš tvrdé a na včely se ho dostalo málo. Kdyby aspoň ty Gabony visely, bylo by to hned lepší.
Jinak každé léčivo má svou účinnost, která nikdy není stoprocentní. I když se tedy všechno dodrží podle návodu, vždy se dá čekat, že nějaký roztoč přežije a bude se množit dál. Jinak souhlas, všelijací výzkumníci, co zkoušejí naslepo všelijaká ulehčení a vylepšení, obvykle dosáhnou jen toho, že se účinnost léčení výrazně zhorší, zatímco kontaminace zbytky léčiva zůstane stejná nebo se dokonce zvýší. O lajdácích, co na správné léčení kašlou a léčí tak, jen aby toměl důvěrník ve formuláři zapsané, ani nemluvě.

Gabony nejsou tak blbuvzdorné jak aerosol nebo fumigant s amitrazem
nebo fluvalinatem. A to je ono. Ve světě podobná používaná léčiva z
páskovými nosiči jsou natom podobně a třeba mají i účinnou látkou
amitraz. Prostě léčiva tohoto páskového - nosičového typu jsou chybou
výzkumu. Stačí si to jen přiznat, což se nikdy zpravidla tržní
kamufláže nestává. Vymyslí se sto jiných důvodů k omluvě zásadní chyby
vynálezu a čeká se na horší a horší situace. Důkazy o tomto jsou a
Dolu nezbývá nic jiného, než slavné Gabony vysadit a být dicela
dlouhou dobu bez jedné zbraně proti roztočům. A teď pane Křapko raďte.
Co dál se včelama bez Gabonů?

_gp_

p. Křapka:
> Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se
> jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech
> i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni.
> Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový
> "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky
> přizůsobenými roztoči.
> JK

2009/12/4 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Zrovna tv tomto období jsem se setkal s něčím podobným, I když se to ve včelaři a jinde publikuje jak mají být gabony umístěny ve včelstvu tak jsem musel jít ošetřit včelstva která zbyla po smrti včelaře. Gabony tam ještě vysely vložené do prostoru po vyjmutém plástu uprostřed  horního nástavku. Dokonce některé i na jednom háčku dva. Jakou to má asi účinnost ve 4 cm volném prostoru si umíte představit.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
>> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
>> Datum: 03.12.2009 21:55:25
>> ----------------------------------------
>>
>> >Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
>> od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
>> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
>> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
>> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
>> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
>> mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
>> KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
>> předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
>> s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
>> postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit._gp_ <
>> -----------------------------------------------------------
>> Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se
>> jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech
>> i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni.
>> Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový
>> "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky
>> přizůsobenými roztoči.
>> JK
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

>A teď pane Křapko raďte. Co dál se včelama bez Gabonů?<
-----------------------------------------------------------
Nezbývá, než léčit včelaře experimentátory. Nevíte jak?
Odpovím Vám úslovím MVDr. Dvořáka: "Se včelaři se dá domluvit jedině přez peníze". Tedy podle drezérů, pouze metodou cukru a biče. Jenomže, kdo to bude dělat??? Máte tedy pravdu, že je to vlastně neřešitelný problém.
JK

> Co dál se včelama bez Gabonů?
>
> _gp_

Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!! Ale ono asi dochazi na slova nekterych vytecniku...

A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje a ja jsem ten nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu. To se na me nezlobte, ale to se mi zda jako moc jednoduche...

Zajimalo by me Gusto (tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu problemu, ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar? Jakou pouzije alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci? Nebo si snad dovoli nelecit a ceka na fumigaci?

*******
>Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.

******
Kopiruje tvuj prispevek tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo jak je to?

Diky

T.H.

>>>Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.<<
Nebude to jinak??
Co když ty geografické hranice platí pro rostoče. Uvědomme si, že tu není původní a proto mu některé polohy musí nutně vyhovovat méně V takových polohách by pak měli i lajdáci a výzkumníci pohodu. Pak by ovšem stanoviště kde i přes poctivé léčení dochází k úhynům bylo záhodno opustit. dobře víme, že některá místa jsou pro včely nevhodná a proč mezi ně nezařadit i tento případ.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 08:52:42
> ----------------------------------------
> > Co dál se včelama bez Gabonů?
> >
> > _gp_
>
> Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!! Ale ono asi
> dochazi na slova nekterych vytecniku...
>
> A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam
> proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z
> ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje a ja jsem ten
> nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu. To se na me nezlobte, ale
> to se mi zda jako moc jednoduche...
>
> Zajimalo by me Gusto (tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu problemu,
> ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar? Jakou pouzije
> alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci? Nebo si snad
> dovoli nelecit a ceka na fumigaci?
>
> *******
> >Ale ono to tak
> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.
>
> ******
> Kopiruje tvuj prispevek tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo
> jak je to?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>
>
>

Pak by ovšem stanoviště kde i přes
> poctivé léčení dochází k úhynům bylo záhodno opustit. dobře víme, že některá
> místa jsou pro včely nevhodná a proč mezi ně nezařadit i tento případ.
>
> Pepan


Spravna pripominka, viz napr. prvni bod zde: http://varroamonitoring.cz/showArticle.do?id=Prevence&key=prevention


T.H.

> Co dál se včelama bez Gabonů?
>
> _gp_
--------------------------------------------------

No asi by to chtělo trochu statistického výzkumu.

Vzít nazpátek všechny faktury za Gabon a třeba i vyvíječe - tedy z počítače,
setřídit to polde roků a PSČ - propojit s okresy a vyhodnotit. Do okresů dosadit počet včelstev - to josu taky známá data.

Práce na dopoledne u počítače.

No a pak to seřadit a propojit s počty úhynů z předloňska. To bude asi jediný problém, protože úhyny asi nikod pořádně nevyhodnocoval a nepodchytil.

No pak by se to vyhodnotilo.

-------------------------------------

Osobně si myslím, že nebude korelace mezi celkovou spotřebou léčiv za posledních deset let (tak daleko musí být daňová evidence o prodeji) a úhyny.

Soudím podle našeho okresu. Tady naštěstí nesedí žádní milovníci chemické války a Gabony jsme dávali co pamatuji jen 3x plošně. A úhyny v normálu.

Osobně si myslím, že když dojde k pořádnému léčení v zimě /plošně/ tak se až na vyjímečné roky udrží roztoč v limitu.

A braní léků každý rok po celý rok - někdo z vás bere od září acylpyrin každý den, protože budou virozy?
A tam osobně řadím Gabon. A acylpyrin je proti Gabonu něco na způsob bonbonu - neškodí tolik včelám.
Takže si myslím, že jeho nasazení nemlůže být dopředu z jara diktováno po každý rok.
No a pokud s eněkde každý rok dává po dobu deseti, patnácti let. Pokud se ukáže že jeho účinnost klesá - je to spíš jeho pravideklným nasazením bez alternativy než nějakým dědou co je leopí na česno, nebo za okýnko, nebo jej zapalují v uličce:-)

Gabon PA a PF jsou podobné účinné látky, takže jeho střídání nemá asi moc vliv.

No takové střídní obrok s KM - třeba MItegone nebo Nasenheidery atd. Ale tuhle cestu jsme zamítli, přeci se nebudeme opičit po zahraničí:-)
A nebo dokonce léčit podle diagnostiky napadení:-))


Takže dobře nám tak. Někdo má zmáknutou KM a někdo holt bude koukat ja má po gabonu pořád tu reinvazi od sousedů co to dělají blbě.
:-) :-)
Karel

Karel

Za situaci kolem gabonů a léčení mohou kalkulačky v hlavách včelařů. Můj názor je takový, že neexistuje žádný jiný zájmový obor nabo činnost, kde tak vysoké procento jeho vyznavačů preferuje ekonomickou rentabilitu chovu před prostým zájmovým (a finančně ztrátovým) provozováním činnosti. Gabon byl vytvořen na nepsanou a nevyslovenou objednávku těchto včelařů, kteří potřebovali na léčení spotřebovat co nejméně času, aby stihli ošetřit svoje počty včelstev, kvůli rentabilitě navýšené na doraz. Být mezi včelaři menší procento těch s kalkulačkou, prosadily by se metody chemicky šetrnější, ale náročnější na pracnost. Třeba ono klíckování matek v říjnu, aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu, které se papírově všude dělá, reálně kvůli velké ztrátě času skoro nikde. Nebo v podletí setřepání včelstev na mezistěny a jejich jednorázové ošetření místo gabonu... Nebo když už difůzní nosič, místo gabonu plošný nátěr plodu v předjaří, který je prý podle včelařů strašlivě pracný...

Třeba ono klíckování matek v říjnu, aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu,
--------------------
Včelařím jen 25 let, ale s tím obdobím bez plodu mi to není jasné.

Za období bez plodu - tedy s velmi vysokou pravděpodobností považuji období listopad - prosinec.

Proč bych musel klíckovat, když včely sami přestávají plodovat.

Nebo má někdo nějaké poznatky, že zdravé včely v kondici a včas zakrmé plodují po druhé polovině října do Vánoc?

Karel

Záleží jak je ta pravděpodobnost plodování vysoká.
I bez krmení stačí nějaká rozkvetlá plocha v doletu a spousta včelstev začne plodovat prostě proto, že zpracováním donesených zásob na několik dní zvýší teplotu uvnitř včelstva. U nás hořčici na zelené hnojení spálily mrazy teprve teď nebo možná i místy ještě nespálená kvete. Chryzantémy, co mi rostou volně venku na zahradě, jsou dneska jen trochu načaté mrazem. Před pár dny, těsně před oním větrným obdobím u nás byl slunečný den a včely nosily oranžový pyl.
Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat

> Před pár dny, těsně před oním větrným obdobím u nás byl slunečný den a
> včely nosily oranžový pyl.
> Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
> včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
> mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat

A jak to poznam, ze vcelstvo dlouho plodovalo bez otevreni ulu a bylo-li to na skodu ci ku prospechu? Myslim, ze se to muze ukazat v pristim lete na podlozce. A bude-li tam problem nasleduje krizek na ul. A tak porad dokola...
Nebo je to najivni jak ja? :-)
Zda se to narocnejsi ale prijde mi to jako lepsi reseni nez klickovani matek.

Musim padat, 500km ceka

T.H.

> včely nosily oranžový pyl.
> Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
> včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
> mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat
------------------------

Poškozená varoózou - toho jsme si vědom a proto jsme napsal - zdravá atd. včelstva.
Ale takové polodování snad nechá stopu na podložce? Když vlastně nejsou ideální podmínky, atd.
A já podložky v tomto období kontroluji, protože léčím - a nic.
Osobně si myslím, že mezi přínosem pylu v tomto období (listopad prosinec) a plodováním je minimální spojitost.
U nás taky kvete "už" řepka.

Karel

Ad 1) Větší chovatel má vždy minimálně 2, optimálně 3 záložní řešení k
okamžitému a rychlému použití. Já jich osobně mám 4. Jde přeci o můj
chleba a ošidit nebo zanedbat něco mne stojí obrovské peníze.


Ad 2) Ano. Pořád to tvrdím a dá se to lehce dokázat. Gabony jsou před
nějakou geografickou hranicí účinné, ale jinde neúčinné. To je fakt.
Dol to také tvrdí, ale velmi potichu, protože proč ... že?


_gp_

2009/12/4 Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>:
>> Co dál se včelama bez Gabonů?
>>
>> _gp_
>
> Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!!   Ale ono asi dochazi na slova nekterych vytecniku...
>
> A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje  a ja jsem ten nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu.    To se na me nezlobte, ale to se mi zda jako  moc jednoduche...
>
> Zajimalo by me Gusto  (tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu problemu, ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar?  Jakou pouzije alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci?  Nebo si snad dovoli nelecit a ceka na fumigaci?
>
> *******
>>Ale ono to tak
> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.
>
> ******
> Kopiruje tvuj prispevek  tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo jak je to?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

>>Gabon PA a PF jsou podobné účinné látky, takže jeho střídání nemá asi moc
vliv.<<

Nejde os třídání gabonu jde o střídání léčiv a tady střídáme gabon s varidolem
Avšak v případě fumigací se nic nestřídá Varidol následuje po varidolu léta po sobě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 09:43:43
> ----------------------------------------
> > Co dál se včelama bez Gabonů?
> >
> > _gp_
> --------------------------------------------------
>
> No asi by to chtělo trochu statistického výzkumu.
>
> Vzít nazpátek všechny faktury za Gabon a třeba i vyvíječe - tedy z
> počítače,
> setřídit to polde roků a PSČ - propojit s okresy a vyhodnotit. Do okresů
> dosadit počet včelstev - to josu taky známá data.
>
> Práce na dopoledne u počítače.
>
> No a pak to seřadit a propojit s počty úhynů z předloňska. To bude asi
> jediný problém, protože úhyny asi nikod pořádně nevyhodnocoval a
> nepodchytil.
>
> No pak by se to vyhodnotilo.
>
> -------------------------------------
>
> Osobně si myslím, že nebude korelace mezi celkovou spotřebou léčiv za
> posledních deset let (tak daleko musí být daňová evidence o prodeji) a
> úhyny.
>
> Soudím podle našeho okresu. Tady naštěstí nesedí žádní milovníci chemické
> války a Gabony jsme dávali co pamatuji jen 3x plošně. A úhyny v normálu.
>
> Osobně si myslím, že když dojde k pořádnému léčení v zimě /plošně/ tak se
> až na vyjímečné roky udrží roztoč v limitu.
>
> A braní léků každý rok po celý rok - někdo z vás bere od září acylpyrin
> každý den, protože budou virozy?
> A tam osobně řadím Gabon. A acylpyrin je proti Gabonu něco na způsob
> bonbonu - neškodí tolik včelám.
> Takže si myslím, že jeho nasazení nemlůže být dopředu z jara diktováno po
> každý rok.
> No a pokud s eněkde každý rok dává po dobu deseti, patnácti let. Pokud se
> ukáže že jeho účinnost klesá - je to spíš jeho pravideklným nasazením bez
> alternativy než nějakým dědou co je leopí na česno, nebo za okýnko, nebo
> jej zapalují v uličce:-)
>
> Gabon PA a PF jsou podobné účinné látky, takže jeho střídání nemá asi moc
> vliv.
>
> No takové střídní obrok s KM - třeba MItegone nebo Nasenheidery atd. Ale
> tuhle cestu jsme zamítli, přeci se nebudeme opičit po zahraničí:-)
> A nebo dokonce léčit podle diagnostiky napadení:-))
>
>
> Takže dobře nám tak. Někdo má zmáknutou KM a někdo holt bude koukat ja má
> po gabonu pořád tu reinvazi od sousedů co to dělají blbě.
> :-) :-)
> Karel
>
> Karel
>
>
>

"Osobně si myslím, že mezi přínosem pylu v tomto období (listopad prosinec) a plodováním je minimální spojitost. "
Já jsem to na jedné straně nikdy speciálně nesledoval. Na druhé straně jsem od října do konce roku rozebíral včelstva nijak zvlášť moc, ale za ty roky jsem jich rozebral spousty. A dozvěděl jsem se jen,že o tom nic nevím. Občas plodovaly včely i bez krmení, bez přínosu pylu a sladiny z venku, se starou matkou, za chladného počasí atd a občas i při pozdním krmení, přínosu pylu zvenku a s mladou matkou bylo včelstvo bez plodu. Byla větší statistická pravděpodobnost přítomnosti plodu ve včelstvu při pozdním krmení nebo pozdní snůšce a s mladou matkou než v opačných případech, ale nikdy to nebyla jistota. Zatímco klíckování matek jistota je.
Asi by to chtělo pořádný průzkum. Dneska by to mělo jít bez rozebírání včelstev, mniaturní kamerka, která se do plástové uličky vejde, by neměl být problém.
Co se týká podložek, u mně jsou do doby prvních mrazů málo použitelné, protože měl včely vynášejí ven nebo je odfouknuta větrem. Musel bych systém podložek provést složitější a dražší, aby jsem tomu zabránil.

Je to celé nesmysl
Každá zájmová činnost přináší jiné požitek a také jiné finanční náklady
Příkladně:
Sběratel obrazů, Zdánlivě má jen výdaje - Ví však, že v případě potřeby jej zas může prodat dokonce i se ziskem
Zahrádkář. Vkládá jen práci a hnojiva - jeho ziskem je pak krásný pohled na zahradu a biozelenina.
Včelař, má značné pořizovací náklady na věci bez kterých to nejde - Nemůžeme chtít aby jeho jediným potěšením bylo koukání na česno
všichni koníčkáři si pak předměty své záliby směňují a tak si sbírky rozšiřují a kšeftují v okruhu svého zájmu. Žádný koníček není fakticky strátový.
Jediným ztrátovým koníčkem je hazard. Ale to již patří mezi psychické nemoci-

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 10:31:33
> ----------------------------------------
> Za situaci kolem gabonů a léčení mohou kalkulačky v hlavách včelařů. Můj
> názor je takový, že neexistuje žádný jiný zájmový obor nabo činnost, kde
> tak vysoké procento jeho vyznavačů preferuje ekonomickou rentabilitu chovu
> před prostým zájmovým (a finančně ztrátovým) provozováním činnosti. Gabon
> byl vytvořen na nepsanou a nevyslovenou objednávku těchto včelařů, kteří
> potřebovali na léčení spotřebovat co nejméně času, aby stihli ošetřit
> svoje počty včelstev, kvůli rentabilitě navýšené na doraz. Být mezi včelaři
> menší procento těch s kalkulačkou, prosadily by se metody chemicky
> šetrnější, ale náročnější na pracnost. Třeba ono klíckování matek v říjnu,
> aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu, které se papírově všude
> dělá, reálně kvůli velké ztrátě času skoro nikde. Nebo v podletí setřepání
> včelstev na mezistěny a jejich jednorázové ošetření místo gabonu... Nebo
> když už difůzní nosič, místo gabonu plošný nátěr plodu v předjaří, který je
> prý podle včelařů strašlivě pracný...
>
>
>

Tusim, ze to bylo v roce 2003. kdy v Kanade padlo 50 % vcelstev u vcelaru, kteri lecili Apistanem s ucinnou latkou Fluvalinat, takze u nas Gabon PF 90. Nevidim duvod, proc by tomu melo byt u nas jinak, pokud budete spolehat jen na Gabon.

PZ

>>>>Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat<<<<
TAKŽE TO NEDĚLAJÍ PRAVIDELNĚ JEN MYSLÍŠ.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 11:03:33
> ----------------------------------------
> Záleží jak je ta pravděpodobnost plodování vysoká.
> I bez krmení stačí nějaká rozkvetlá plocha v doletu a spousta včelstev
> začne plodovat prostě proto, že zpracováním donesených zásob na několik dní
> zvýší teplotu uvnitř včelstva. U nás hořčici na zelené hnojení spálily
> mrazy teprve teď nebo možná i místy ještě nespálená kvete. Chryzantémy, co
> mi rostou volně venku na zahradě, jsou dneska jen trochu načaté mrazem.
> Před pár dny, těsně před oním větrným obdobím u nás byl slunečný den a
> včely nosily oranžový pyl.
> Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
> včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
> mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat
>
>
>

JEDINÝ VLIV KDY POLOHA VČELSTVA MŮŽE MÍT VLIV
je nástup výchovy zimní generace včel V tom je obrovský rozdíl a je dokonce vidět i na jednom stanovišti Pak se snadno může stát že gabon byl vložen příliš brzy a průběhu výchovy zimních včel pak předčasně odstraněn nebo obráceně To pak platí i pro všechny ostatní druhy léčiv, je pak jedno jestli je vyrábějí v Dolu nebo u Františka Opršálka či v Americe. Chce to znalost konkrétního stavu na stanovišti a jeho respektování Včelstvo samo řídí naši činnost. Obráceně to nefunguje. Doba poroučení větru je již za námi.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 12:41:09
> ----------------------------------------
> Ad 1) Větší chovatel má vždy minimálně 2, optimálně 3 záložní řešení k
> okamžitému a rychlému použití. Já jich osobně mám 4. Jde přeci o můj
> chleba a ošidit nebo zanedbat něco mne stojí obrovské peníze.
>
>
> Ad 2) Ano. Pořád to tvrdím a dá se to lehce dokázat. Gabony jsou před
> nějakou geografickou hranicí účinné, ale jinde neúčinné. To je fakt.
> Dol to také tvrdí, ale velmi potichu, protože proč ... že?
>
>
> _gp_
>
> 2009/12/4 Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>:
> >> Co dál se včelama bez Gabonů?
> >>
> >> _gp_
> >
> > Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!! &nbsp; Ale ono
> asi dochazi na slova nekterych vytecniku...
> >
> > A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam
> proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z
> ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje &nbsp;a ja jsem ten
> nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu. &nbsp; &nbsp;To se na me nezlobte, ale
> to se mi zda jako &nbsp;moc jednoduche...
> >
> > Zajimalo by me Gusto &nbsp;(tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu
> problemu, ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar? &nbsp;Jakou pouzije
> alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci? &nbsp;Nebo si snad
> dovoli nelecit a ceka na fumigaci?
> >
> > *******
> >>Ale ono to tak
> > jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> > tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> > má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> > účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.
> >
> > ******
> > Kopiruje tvuj prispevek &nbsp;tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo
> jak je to?
> >
> > Diky
> >
> > T.H.
> >
> >
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Podle mých informací se Gab. 90 již nevyrábí protože právě na něj vznikala rezistence

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 13:24:02
> ----------------------------------------
> Tusim, ze to bylo v roce 2003. kdy v Kanade padlo 50 % vcelstev u vcelaru,
> kteri lecili Apistanem s ucinnou latkou Fluvalinat, takze u nas Gabon PF
> 90. Nevidim duvod, proc by tomu melo byt u nas jinak, pokud budete spolehat
> jen na Gabon.
>
> PZ
>
>
>

Předpokládám, že jistotou rozumíte, že na jaře nemáte (respektive domníváte
se že nemáte) v úlu jediného roztoče, schopného se rozmnožovat. Potom by mne
zajímalo, kdy matku klíckujete a do kdy ji držíte v klícce. Ne, že bych to
chtěl praktikovat (používám dle mého soudu úspěšně KM v odpařovačích), jen
mne zajímá, kde berete tu jistotu. Já, přestože mám po prvních kontrolních
fumigacích (podotýkám až na konci listopadu) téměř nulový spad, takovou
jistotu nemám, ale nijak se tím nevzrušuji. Na Jaře nasadím opět KM.
J.T.

> Polášek
> ...
> Zatímco klíckování matek jistota je.
> ...

"TAKŽE TO NEDĚLAJÍ PRAVIDELNĚ JEN MYSLÍŠ."
Rozhodně není nikdy stoprocentní jistota, že včely s nezaklíckovanou matkou od října po začátek prosince NEMAJÍ v úlu zavíčkovaný plod.
Se zaklíckovanou matkou ta jistota je.
Nedělá se to jen proto, že se včelaři snaží vyhnout tak 15 a pak při vypouštění matky tak 5 minutám práce na jedno včelstvo.

KM jsem koupil flašku asi před 15 ? lety, když mě při náhodné pochůzce zlákala vývěska a navštívil jsem jakousi prodejnu chemikálii zřizenou v rodinném domku v Ostravě. Ale pořád ji mám doma plnou. Formidol jsem použil naposledy asi o dva roky dřív. Takže léčení KM je úplně mimo mně. Gabony jsem použil poprvé předloni a loni. Letos ne. Od roku 1989? léčím jen 2x fumigací obvykle v říjnu a jednou aerosolem v prosinci. A poměrně pravidelně nátěrem plodu na jaře, o to jsem se staral přihazováním roztočů do vzorku v zimě, akorát občas v laborce ty přihazované roztoče nezjistili. Úhyn včelstev čistě na varaózu, to znamená silných včelstev jinak zdravých a v pořádku jsem nezaznamenal ani jeden.
Faktem ale taky je, že až do teď jsem matky nijak neklíckoval a plod při fumigaci nijak nehlídal, až teprve letos pod dojmem zvýšení nebezpečnosti roztoče chci zvýšit účinnost zavedením klíckování. Klícku jsem letos vyzkoušel v jednom včelstvu.

ted jsem koukal na e- stranky vyzkumneho ustavu Dol a v nabidce jej stale maji.

P.

KaJi: Ale takové plodování snad nechá stopu na podložce?

Karle, mohl byste prosím, rozvést, jaké stopy na podložce zanechá toto pozdní plodování? Jsem v podstatě začátečník a rád bych se naučil tyto i jiné věci odpozorovat jinou metodou než vrtáním se ve včelách. Já vím, už to tu víckrát proběhlo, tož se omlouvám, že to znovu zvedám, ale třeba to helfne i jiným začátečníkům. Díky a klidný den.
Jiří

Jedna věc je výroba, druhá prodej a třetí stáří nabídky.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 14:03:29
> ----------------------------------------
> ted jsem koukal na e- stranky vyzkumneho ustavu Dol a v nabidce jej stale
> maji.
>
> P.
>
>
>

jaké stopy na podložce zanechá toto pozdní plodování
---------
jako i jindy v roce.
Celá kulatá víčka od trubčího plodu - i to je občas vidět - ale spíše jen v září atd. A pak vytahané larvy. ne každá larva je dokonalá a tak občas včely něco vyhodí z buňky.

Oboje je občas na podložce vidět a tak soudím, že se dá podle toho odhadnout plodování. Ale já skutečně rozebíral včely - když vynechám své začátky - nejpozději začátkem září a v posledních asi 15 letech jen z důvodu "zvědavosti". V běžné provozní praxi končím obhlídkou stavu na konci srpna nebo i v září, a to mě zajímají zásoby. Tedy nezasahuji - pokud se hrabu v rámkách do středu plodiště. Většinou stačí potěžkat.

Ale chystám se dát teploměry - je to starý for a mám dost úlů, kde je jen jedne vysoký nástavek - takže tam budu vědět že čidlo čidluje ve středu chomáče:-) A je dost včelařů co tohle dělají dlouhodobě. Já zatím vycházel z toho, že léčení fungovalo a tak jsem to neřešil.

Ale třeba jiní mají jinou zkušenost.

Ale já vycházím z toho, že fumigace s plodem má malou účinnost a tak stačí spočítat spad. Pokud vám klesá a pokud u vás chodí v prosinci přelakovat včely acetonem, tak ze spadu se dá lecos dovodit. Ale bacha na předpoklady. :-)

Karel

Plodování se moc na podložce nepozná, jak je teplo. Jako třeba bylo ještě nedávno. Jednak takhle za tepla se uhynulá larvička objeví jen výjimečně a obvykle jen při hodně velké rozloze plodu, jednak chomáč je rozvolněný, takže zbytky včely rozhážou po celé ploše podložky a hodně toho prostě vynesou ven, nenechají to ani spadnout dolů.
Jak je chladno, třeba jako nyní, přes poledne 3 - 5 st C, v noci pod nulou, je to jiné kafe. Včely se moc nehejbou, nic nevynášejí, takže na podložce je všechno přesně pod tím, kde to nahoře vznikne. A hodně kukel prostě zachladne a včely je potom vyhodí z buněk, takže stopy na podložce jsou jasné a dost viditelné.
Tak mě napadlo, plod poškozený roztočem by mohl být citlivější na nižší teplotu. Takže zbylí roztoči zalezou do buněk před plodováním, spáří se a než se vylíhnou noví roztoči, kukla uhyne chladem a je včelami společně s nedopělým roztočem vyhozena ven....... Včely jsou o trošku zdravější......

Třeba ono klíckování matek v říjnu, aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu, které se papírově všude dělá, reálně kvůli velké ztrátě času skoro nikde.

___________________________________________________________


Já si včelaření bez klíckování matek na podzim už ani nedovedu představit. Nejde jen o léčení. Zužování, odběr starého díla ( klidně i veškerého ), výměny matek a spojování ( všechny tyto operace provádím začátkem října ) se u bezplodvých včelstev s matkami v klíckách dělají naprosto komfortně. To, že při první fumigaci budu mít včely zaručeně bez zavíčkovaného plodu, je pro mě příjemný „vedlejšák“ nikoliv již hlavní motiv, proč se zabývám tím „pracným“ klíckováním.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

jaké stopy na podložce zanechá toto pozdní plodování
---------
jako i jindy v roce.
Celá kulatá víčka od trubčího plodu - i to je občas vidět - ale spíše jen v září atd. A pak vytahané larvy. ne každá larva je dokonalá a tak občas včely něco vyhodí z buňky.

Díky! Holt sledovat, sledovat, sledovat ... :-)
Mimochodem: jak bylo minulý týden teplo, tak byl docela cvrkot. Ještě mi kvete v srpnu zasetá svazenka a brutnák a včelky se docela činily. Na konec listopadu to bylo docela pumprdentlich. Jsou zocelené a zakalené ...:-)

Jiří

Každá zájmová činnost přináší jiný požitek a také jiné finanční náklady - převzato a trochu upraveno.
Příkladně:
Sběratel obrazů, zdánlivě má jen výdaje - ví však, že v případě potřeby jej zase může prodat dokonce i se ziskem.
Zahrádkář vkládá jen práci a hnojiva - jeho ziskem je pak krásný pohled na zahradu , stromy a zeleninu.
Včelař, má značné pořizovací náklady na věci bez kterých to nejde - nemůžeme chtít aby jeho jediným potěšením bylo koukání jenom na česno. Žádný koníček /?/ není ztrátový.Takže ani včelařství není i v dnešní době ztrátové a záleží jen na včelaři,jak se k tomu postaví.Včelařina je činnost na dlouhou trať.Aby byl včelař pan včelař,těch několik roků to musí vytrpět,ale po tom vytrpění je tato profese sladká tak jako ten med.Mnoha lidem na této konferenci dáváme za pravdu,někteří jsou ale nepolepšitelní,budou zde mlít páté přes deváté a ke všemu jsou schopni se vyjadřovat.A to není dobře,jak to mají ti elévi poznat? Nu nepoznají a mohou dělat chyby,které je v budoucnu i odradí od takového krásného koníčka.Dobrý den.

Na našem okrese se zatím Gabon nepouŽíva vůbec.Musí jej dát pouze kočovníci,když se vrátí na zimní stanoviště.Co se týká fumigace,střídáme nyní druhý rok Varidol s MP 10 ale aerosol pouze s Varidolem.Dá se říci,že VD je u nás jak se říká v normě (až na vijímky).Co na to Výzkumníci? VŠ

Co se týká rentability koníčků, tak místní třeba myslivci taky dají víc za patrony a další režii než kolik z toho dostanou. Místní rybáři taky asi víc utratí za pruty a návnady než za kolik chytí ryb. Ziskoví jsou možná rybáři vedle, ti obhospodařují jakýsi rybník. Hasiči taky nikde v okolí nevydělávají, pokud vím. Sice občas sbírají železný šrot, ale tu tisicovku za jeden náklad utratí za naftu a za chlast vypitý na jedné schůzi. Přirozeně každý z členů těchto společenství získá za vložené peníze specifické zážitky, ale nepeněžní. To jenom včelaři, tedy hodně z nich, se snaží za každou cenu získat z těch včel finanční přebytky.

>Přirozeně každý z členů těchto společenství získá za vložené peníze specifické zážitky, ale nepeněžní. To jenom včelaři, tedy hodně z nich, se snaží za každou cenu získat z těch včel finanční přebytky.<
------------------------------------------------------------
Nejsem přesvědčen, že včelařství je možno přirovnávat k zájmovým myslivcům nebo rybářům. A kam by v tomto případě bylo možno zařadit například zemědělce? Je to dnes již také koníček jen pro skalní a zatvrzelé? :o) Ti však o sobě dávají mediálně vědět a zaznamenávají dílčí úspěchy díky nimž přežívají navzdory špatně vyjednaným podmínkám, vůči podmínkám zemědělců ostatních států EU. Včelařství je také zemědělská výroba. Bohužel však nejvíce společensky vykořisťovaná. Je vykořisťovaná více než je polařina nebo chov ostatních hospodářských zvířat. Vždyť odpovědní (bohužel celosvětově) odmítají hradit v odpovídající úrovni to, co včelařství přináší celé přírodě a tím i lidskému společenství. Jsem přesvědčen o tom, že moje včelstva se zasloužila v roce 2009 o přírodu v mém okolí za více, než je těch 141,- Kč dotace na "zabezpečení opylování z e m ě d ě l s k ý ch hmyzosnubných rostlin". Zde mi chybí ohodnocení za opylení planě rostoucích hmyzosnubných rostlin. A studie pro ohodnocení existují. Například dle zjištění univerzity v TUSCONU USA je hodnota přínosu včelstva pro život v přírodě 143 x větší, než je hodnota všech včelích produktů dohromady. Odpovědní ale vědí, že nemůžeme našim včelstvům říci, tam nelétejte, to nedostaneme zaplaceno. Co myslíte? Pomohlo by po vzoru unijních zemědělců, polití schodů, do příslušných parlamentů medem? :o) A kam jet dříve? Do Bruselu? Do Prahy? :o)) To, že není spravedlivě ohodnocen přínos včelařství do financí včelařů je překážkou pro vznik samostatných a životaschopných včelařských provozů. Pokud se nezjedná náprava, bude včelařství v nejlepším případě jen přidruženou výrobou včelařských fandů k jiným lukrativnějším oborům, nebo jen krásným koníčkem pro ubývající včelaře důchodce. A na tom nic nezmění ani pomíjivé dotace, které napomohly u nás vzniku včelařských farem v současnosti. Co s těmito farmami bude až dotace nebudou, je ve hvězdách. Pokud nedojde k finančnímu ohodnocení přínosu z činnosti včelstev včelařské farmy budou patrně nuceny potichu utlumit svoji činnost a vrátit se k tomu krásnému koníčku pro důchodce s několka včelstvy a neštěkne po nich ani pes. A proč včelařství není možno přirovnávat k jiným koníčkům jako zájmové rybářství nebo zájmová myslivost? Těch se zeptejte na jakém majetku hospodaří a jaká nesou rizika. Poté si stejnou otázku pložte sami jako včelaři, kteří chtějí trvale provozovat svoji činnost. Zajisté odpověď naleznete.
JK

Jen dvě kapky?
http://www.varroamonitoring.cz/showArticle.do?id=terapie&key=therapeuticsDueYear
Jinak je to zdařilý podklad, zejména pro začínající včelaře a nejen pro ně.

Jsem přesvědčen o tom, že moje včelstva se zasloužila v roce 2009 o přírodu v mém okolí za více, než je těch 141,- Kč dotace na "zabezpečení opylování z e m ě d ě l s k ý ch hmyzosnubných rostlin".
------------------
Dnes sjem koukal, že musím do vánoc koupit kočkám pytel granulí bay nedošely o vánocích.

A kurňa, taky by mě mohli na ně přispět, když si spočtu kolik myší naše kočky pochytají. Kdyby nebylo chovatelů koček, byly by jsme sežráni myšma. A bylo by po úrodě.:-)

Viz jedna pěkná stará pohádka.

Obecně platí, že se platí jen objednané služby.


Spíš by měl stát platit výzkum atd.
Karel

Máte pravdu, že přínos včely je širší. To ale může být ohodnoceno výší ceny produktu, medu a vosku. Co způsobí 3x vyšší dotace? 2x více včelstev a postávající prodejce s medem u silnic 50,-/kg. Co je pro mne přijatelnější? Žádná dotace.

Absolutní souhlas.
-----------------------------------------------------------
Pavel Holub napsal:
Co způsobí 3x vyšší dotace? 2x více včelstev a postávající prodejce s medem u silnic 50,-/kg. Co je pro mne přijatelnější? Žádná dotace.

Chcete zrušit dotace? Tak mi sdělte předpokládaný úbytek včelstev a
včelařů když se tak stane.

Dotace jsou:

jako dotační +

státní intervence jsou 252 a 197, dotovaný výzkum přes MZe, zájmová
položka na ČSV, PSNV
krajské intervence jsou noví včelaři a mor varoáza a prostředky k léčení
obec a města dávají prostředky k fungování ZO jako prostory a třeba i kroužkům
ČSV dává včelařům na vyvíječe, podporu na fungování akcí ...
PSNV dělá v rámci možností z peněz co jinak získá také
veterináři dávají často své osobní nadšení pro včelařství a ochotu
zařídit co nejlepší podmínky kolem vzorků
ochotná média jako rozhlas, televize, tisk také mají prostor pro
včely, což je jistá intervence do reklamy a projekty jsou dotovány
jako prodej medu
kroužky včelaříků fungují také přes dotace

Všechny tyto peníze tvoří základ fungování včelařství. Pokud se cokoli
změní, tak bych byl jen proto, že si nachystají zájmové organizace
způsob, jak třeba část nebo celé finance z 1D, jestli včelař chce,
převede jako osobní finanční dar pro další fungování tohoto základu.
(do ZO nebo PSNV) Bez peněz totiž nějak nelze ve včelařství konat. A
jestli tu taháte to kola rybáře a myslivce, tak si uvědomme, že tam
peníze také jsou vkládány z různých zdrojů a proto také nějak pořád, a
podobě jako včelaři fungují.

_gp_






O opylení krajiny bych mohl dalekosáhle diskutovat, ale

2009/12/5 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Přirozeně každý z členů těchto společenství získá za vložené peníze
> specifické zážitky, ale nepeněžní. To jenom včelaři, tedy hodně z nich, se
> snaží za každou cenu získat z těch včel finanční přebytky.<
> ------------------------------------------------------------
> Nejsem přesvědčen, že včelařství je možno přirovnávat k zájmovým myslivcům
> nebo rybářům. A kam by v tomto případě bylo možno zařadit například
> zemědělce? Je to dnes již také koníček jen pro skalní a zatvrzelé? :o) Ti
> však o sobě dávají mediálně vědět a zaznamenávají dílčí úspěchy díky nimž
> přežívají navzdory špatně vyjednaným podmínkám, vůči podmínkám zemědělců
> ostatních států EU. Včelařství je také zemědělská výroba. Bohužel však
> nejvíce společensky vykořisťovaná. Je vykořisťovaná více než je polařina
> nebo chov ostatních hospodářských zvířat. Vždyť odpovědní (bohužel
> celosvětově) odmítají hradit v odpovídající úrovni to, co včelařství
> přináší celé přírodě a tím i lidskému společenství. Jsem přesvědčen o tom,
> že moje včelstva se zasloužila v roce 2009 o přírodu v mém okolí za více,
> než je těch 141,- Kč dotace na "zabezpečení opylování  z e m ě d ě l s k ý
> ch   hmyzosnubných rostlin". Zde mi chybí ohodnocení za opylení planě
> rostoucích hmyzosnubných rostlin. A studie pro ohodnocení existují.
> Například dle zjištění univerzity v TUSCONU USA je hodnota přínosu včelstva
> pro život v přírodě 143 x větší, než je hodnota všech včelích produktů
> dohromady. Odpovědní ale vědí, že nemůžeme našim včelstvům říci, tam
> nelétejte, to nedostaneme zaplaceno. Co myslíte? Pomohlo by po vzoru
> unijních zemědělců, polití schodů, do příslušných parlamentů medem? :o) A
> kam jet dříve? Do Bruselu? Do Prahy? :o)) To, že není spravedlivě ohodnocen
> přínos včelařství do financí včelařů je překážkou pro vznik samostatných a
> životaschopných včelařských provozů. Pokud se nezjedná náprava, bude
> včelařství v nejlepším případě jen přidruženou výrobou včelařských fandů k
> jiným lukrativnějším oborům, nebo jen krásným koníčkem pro ubývající
> včelaře důchodce. A na tom nic nezmění ani pomíjivé dotace, které napomohly
> u nás vzniku včelařských farem v současnosti. Co s těmito farmami bude až
> dotace nebudou, je ve hvězdách. Pokud nedojde k finančnímu ohodnocení
> přínosu z činnosti včelstev včelařské farmy budou patrně nuceny potichu
> utlumit svoji činnost a vrátit se k tomu krásnému koníčku pro důchodce s
> několka včelstvy a neštěkne po nich ani pes. A proč včelařství není možno
> přirovnávat k jiným koníčkům jako zájmové rybářství nebo zájmová myslivost?
> Těch se zeptejte na jakém majetku hospodaří a jaká nesou rizika. Poté si
> stejnou otázku pložte sami jako včelaři, kteří chtějí trvale provozovat
> svoji činnost. Zajisté odpověď naleznete.
> JK
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Mo, myslivci jsou sice většinou zájmoví, ale dělaji v podstatě tržním způsobem službu vyžadovanou přímo státem - dle příslušného zákona o myslivosti mají od majitelů pozemků za defakto tržní nájemné pronajatou honitbu a jako držitelé příslušných speciálních zkoušek a oprávnění tam provozují příslušnou činnost - myslivost.
Jak to je se zájmovými rybáři, nevím. Ale zvěř v honitbě i ryby v zájmových rybářských revírech mohou vyjít na dost velkou částku.

Ještě jednou a jako zkráceněně:

Bez peněz nelze často konat nic.

A jestli mají ve včelařství dotace zápory, ptám se jaké zápory bude
mít včelařství, když dotace nebudou.

Závěr: Otázkou není jestli by vůbec včelařství nějaké existovalo, ale
jak a z čeho by existovalo. Bylo by hůř a to snese zařadit jako
pravdu.

_gp_

2009/12/5 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Chcete zrušit dotace? Tak mi sdělte předpokládaný úbytek včelstev a
> včelařů když se tak stane.
>
> Dotace jsou:
>
> jako dotační +
>
> státní intervence jsou 252 a 197, dotovaný výzkum přes MZe, zájmová
> položka na ČSV, PSNV
> krajské intervence jsou noví včelaři a mor varoáza a prostředky k léčení
> obec a města dávají prostředky k fungování ZO jako prostory a třeba i kroužkům
> ČSV dává včelařům na vyvíječe, podporu na fungování akcí ...
> PSNV dělá v rámci možností z peněz co jinak získá také
> veterináři dávají často své osobní nadšení pro včelařství a ochotu
> zařídit co nejlepší podmínky kolem vzorků
> ochotná média jako rozhlas, televize, tisk také mají prostor pro
> včely, což je jistá intervence do reklamy a projekty jsou dotovány
> jako prodej medu
> kroužky včelaříků fungují také přes dotace
>
> Všechny tyto peníze tvoří základ fungování včelařství. Pokud se cokoli
> změní, tak bych byl jen proto, že si nachystají zájmové organizace
> způsob, jak třeba část nebo celé finance z 1D, jestli včelař chce,
> převede jako osobní finanční dar pro další fungování tohoto základu.
> (do ZO nebo PSNV) Bez peněz totiž nějak nelze ve včelařství konat. A
> jestli tu taháte to kola rybáře a myslivce, tak si uvědomme, že tam
> peníze také jsou vkládány z různých zdrojů a proto také nějak pořád, a
> podobě jako včelaři fungují.
>
> _gp_
>
>
>
>

Já můžu mluvit částečně za myslivce, co jsem se k tomu dostal, když jsem pár let dělal funkcionáře honebního společenstva. Źádné specíální plošné dotace, jako je u včelaření D1, přímo na myslivost nejsou. Myslivci ale, stejně jako jakékoliv jiné zájmové občanské sdružení může získat dotace na konkrétní věc, když místní zastupitelstvo posoudí, že by to bylo v zájmu rozvoje regionu. Třeba na sazenice na vysázení lesa na nějakém pozemku, nebo třeba na posed, na krmítka nebo třeba pronájem políčka pro pěstování plodin k přikrmování zvěře v zimě...
Vysázet nějaké sazenice na nějaký úhor a podobně ale klidně můžou stejně tak jako myslivci i včelaři. Tuším naše ZO vydyndala z místního zastupitelstva nějakou podporu na zvelebení svého spolkového včelína.

"Bez peněz nelze často konat nic."
Bez peněz nelze v podnikání vůbec nic. Naprostá pravda.

"A jestli mají ve včelařství dotace zápory, ptám se jaké zápory bude
mít včelařství, když dotace nebudou."

Dotace do produkce budou vždy na škodu. Ty dotace nenutí k vyšší aktivitě a produktivitě. Umazávají rozdíly mezi schopnými a neschopnými. Ty peníze jsou důležité a ty mám dostat za svůj produkt, za svou racionální a účelnou práci. Pokud dobře prodám produkt a racionálně jej vyrobím, budu spokojen. Stát pro to musí vytvořit podmínky a jasnou perspektivu - legislativu! Musí chránit trh před Čínou a ostatními mimo EU. Pak tu budou moci podnikatelé podnikat i ve včelařství. Ti, co nepodnikají jsou jako ti myslivci a rybáři, ti zisk musí oželet, pro ty je to zábava, já jsem jeden z nich.
Jedinou dotaci, kterou uznávám, je do výzkumu, vzdělávání a na ochranu přírody (jsem nucen podnikat ve zvláštním režimu).

"Závěr: Otázkou není jestli by vůbec včelařství nějaké existovalo, ale
jak a z čeho by existovalo. Bylo by hůř a to snese zařadit jako
pravdu."

Opravdu by med stál o pár korun více a lidé na daních by zaplatili o 2x pár korun méně.
To stupidní přebujelé přerozdělování mají na svědomí socani z celé Evropy. Z každé vybrané koruny se zpět uplatní méně než polovina. To je zlodějina. Podporovat se má jen to, co chybí (úlevou na daních) a ne toho, kdo na ulici křičí.

Po zrušení dotací by se členská základna ČSV ze 2/3 rozpadla. Domnívám se, že by skončilo vydávání časopisu Včelařství a co by bylo nejhorší, tak organizované léčení by bylo také dosti chaotické. Včelařství bylo vždy nějakým způsobem dotováno co vím tak od Marie Terezie, protektorátu, komunistů. Že by ruka trhu neviděla důsledky tohoto konání ?

Teoreticky vzato by pak spotřebitel medu prostřednictvím včelaře dotoval
zemědělce - zatím to svou činností dělá včelař sám :-).
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 05, 2009 2:35 PM
Subject: Re: Skončete u s gabonem,doba pokročila...


Máte pravdu, že přínos včely je širší. To ale může být ohodnoceno výší ceny
produktu, medu a vosku. Co způsobí 3x vyšší dotace? 2x více včelstev a
postávající prodejce s medem u silnic 50,-/kg. Co je pro mne přijatelnější?
Žádná dotace.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4661 (20091204)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4662 (20091205) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Stačí vše nazvat pravými jmény. ČSV by měla dostat dotace na vzdělání, osvětovou a spolkovou činnost, to by neměl být podnikatelský subjekt. To považuji za prospěšnou podporu. Členský příspěvek by měl být alespon symbolický proto, aby tam nezůstávali ti, co nemají zájem. Já to vidím u nás, jedinou náplní organizace je starost o ty, co nic nedělají (vyjma pro sebe), léčení, administrativa a dotace. O vzdělávání a spolkovou činnost není zájem. Tvrdě ekonomický postoj. Tady je včelaření přilepšením k důchodu a to do poslední koruny.

Ještě před několika dny jsem byl rozhodnut, že veřejně nebudu vystupovat a hodlám to i dodržovat.Jenže po těch veletočích, které tady někteří předvádějí se musím ozvat. Jako ekonom jsem nikdy z dotací nadšen nebyl,jenže i ony mají v tržním hospodářství svůj výzam, nejen pro výzkum ale také pro změnu struktury trhu,zvýšení strany nabídky,poptávky do vzdělávání a pod. Jejich zrušení by bylo možné, pokud by je zrušily ostatní země EU, protože jinak bychom dobrovolně dali ostatním konkureční výhodu. To dělá vědomě jenom...... Naši zemědělci jsou nižšími dotačními tituly proti těm ostatním zemím znevýhodněni zcela jednoznačně. Volat po jejich bezhlavém zrušení, bez vazby na okolní prostředí je prostě hloupost nebo záměrná dezinformace.Prostě jsme součástí Evropy a Evropa je socialistická, to je fakt se vším všudy. No a podpisem LS jsme se dobrovolně vzdali části své suverenity.
Nebudeme-li evropské dotace čerpat, rádi je za nás vyčerpají jiní. Až je EU zruší všude a ve stejnou dobu, budu jednoznačně pro už jen proto, že dotace zvyšují možnosti korupce,jsou často demotivující, deformují hodnotové vztahy na trhu a pod. Ale do té doby se snažím o změnu jejich struktury, smysluplnné využití.
Uplatňovat, či pobírat dotaci, třeba D1, není pro nikoho povinnost. Zásadový člověk, který tvrdí, že dotace je nejlepší zrušit, je prostě nepobírá. Jenže nevím jak nazvat toho,kdo říká, že dotace zrušit a na druhé straně o ně žádá jinde. Neříká se tomu,pane Holub, náhodou pokrytectví? Jen nevím, jak nazvat ty,kteří to dělají programově. Je to vědomé lhaní, nedostatek rozumu, nebo jen zoufalá snaha se dostat k penězům, dotacím na úkor druhých? Ano i neseriozní jednání k trhu patří, ti "dělulové" na internet nechodí a nemohou se bránit, jak jednoduché a hlavně duchaplné.Tohle není můj šálek kávy. Myslím, že včelařské dotace jsou to nejmenší "zlo" v záplavě dotací ostatních.
I ti, některými nenávidění "dědulové" k trhu patří a patří do oboru. Jsou sice podceňováni, ale přesto někteří z nich dokonce již zapomněli to, co ti mladší ještě neumějí a kdo ví, zda umět budou. To, že prodávají med za 50,-- se mi nelíbí, ale co s tím mohu dělat? Mít nízké náklady, hledat si jiný spotřebitelský segment, to je tržní přístup nebo alespoň můj. Oni svým způsobem zvyšují právě konkurenci na trhu. Sice "netradičně", ale přeci, tlačí cenu medu dolů, je to jejich obchodní strategie. Máme snad organizovat kartely? Před časem zde pan Pazderka také obhajoval svoje nižší prodejní ceny. Měl pravdu, že jde hlavně o marži a zda s ní jako podnikatel vystačí. Za kolik kdo prodává, je svobodné rozhodnutí kažkdého,to k trhu patří. Někteří si ale trh předsavují: "Utrhni, co můžeš." Utrhni jedněm a dej nám, mně. CHceme-li zrušit dotace, je třeba říci i další kroky, v EU, u nás v oboru, v oborech ostatních, .....a to chce skutečně komplexní způsob uvažování. Tím, že někdo řekně A neznamená, že zná celou ABECEDU.
Hezký večer.

Vidím, že jsi si nevšiml původní chyby Dotace D1 je určena na opylování planě rostoucích rostlin a ne zemědělských To si musíš se zemědělci sjednat sám? Také by se dalo říci, že si ji stát defakto u včelařů objednal a proto za ni platí na rozdíl od zemědělců.Ti si raději nic neobjednávají aby nemuseli platit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Skon?ete u s gabonem,doba pokro?ila...
> Datum: 05.12.2009 13:48:12
> ----------------------------------------
> Jsem přesvědčen o tom, že moje včelstva se zasloužila v roce 2009 o přírodu
> v mém okolí za více, než je těch 141,- Kč dotace na "zabezpečení opylování
> z e m ě d ě l s k ý ch hmyzosnubných rostlin".
> ------------------
> Dnes sjem koukal, že musím do vánoc koupit kočkám pytel granulí bay
> nedošely o vánocích.
>
> A kurňa, taky by mě mohli na ně přispět, když si spočtu kolik myší naše
> kočky pochytají. Kdyby nebylo chovatelů koček, byly by jsme sežráni myšma.
> A bylo by po úrodě.:-)
>
> Viz jedna pěkná stará pohádka.
>
> Obecně platí, že se platí jen objednané služby.
>
>
> Spíš by měl stát platit výzkum atd.
> Karel
>
>
>

Palec nahoru!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Skončete u s gabonem,doba pokročila...
> Datum: 05.12.2009 16:02:24
> ----------------------------------------
> Chcete zrušit dotace? Tak mi sdělte předpokládaný úbytek včelstev a
> včelařů když se tak stane.
>
> Dotace jsou:
>
> jako dotační +
>
> státní intervence jsou 252 a 197, dotovaný výzkum přes MZe, zájmová
> položka na ČSV, PSNV
> krajské intervence jsou noví včelaři a mor varoáza a prostředky k léčení
> obec a města dávají prostředky k fungování ZO jako prostory a třeba i kroužkům
> ČSV dává včelařům na vyvíječe, podporu na fungování akcí ...
> PSNV dělá v rámci možností z peněz co jinak získá také
> veterináři dávají často své osobní nadšení pro včelařství a ochotu
> zařídit co nejlepší podmínky kolem vzorků
> ochotná média jako rozhlas, televize, tisk také mají prostor pro
> včely, což je jistá intervence do reklamy a projekty jsou dotovány
> jako prodej medu
> kroužky včelaříků fungují také přes dotace
>
> Všechny tyto peníze tvoří základ fungování včelařství. Pokud se cokoli
> změní, tak bych byl jen proto, že si nachystají zájmové organizace
> způsob, jak třeba část nebo celé finance z 1D, jestli včelař chce,
> převede jako osobní finanční dar pro další fungování tohoto základu.
> (do ZO nebo PSNV) Bez peněz totiž nějak nelze ve včelařství konat. A
> jestli tu taháte to kola rybáře a myslivce, tak si uvědomme, že tam
> peníze také jsou vkládány z různých zdrojů a proto také nějak pořád, a
> podobě jako včelaři fungují.
>
> _gp_
>
>
>
>
>
>
> O opylení krajiny bych mohl dalekosáhle diskutovat, ale
>
> 2009/12/5 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
> >>Přirozeně každý z členů těchto společenství získá za vložené peníze
> > specifické zážitky, ale nepeněžní. To jenom včelaři, tedy hodně z nich, se
> > snaží za každou cenu získat z těch včel finanční přebytky.<
> > ------------------------------------------------------------
> > Nejsem přesvědčen, že včelařství je možno přirovnávat k zájmovým myslivcům
> > nebo rybářům. A kam by v tomto případě bylo možno zařadit například
> > zemědělce? Je to dnes již také koníček jen pro skalní a zatvrzelé? :o) Ti
> > však o sobě dávají mediálně vědět a zaznamenávají dílčí úspěchy díky nimž
> > přežívají navzdory špatně vyjednaným podmínkám, vůči podmínkám zemědělců
> > ostatních států EU. Včelařství je také zemědělská výroba. Bohužel však
> > nejvíce společensky vykořisťovaná. Je vykořisťovaná více než je polařina
> > nebo chov ostatních hospodářských zvířat. Vždyť odpovědní (bohužel
> > celosvětově) odmítají hradit v odpovídající úrovni to, co včelařství
> > přináší celé přírodě a tím i lidskému společenství. Jsem přesvědčen o tom,
> > že moje včelstva se zasloužila v roce 2009 o přírodu v mém okolí za více,
> > než je těch 141,- Kč dotace na "zabezpečení opylování  z e m ě d ě l s k ý
> > ch   hmyzosnubných rostlin". Zde mi chybí ohodnocení za opylení planě
> > rostoucích hmyzosnubných rostlin. A studie pro ohodnocení existují.
> > Například dle zjištění univerzity v TUSCONU USA je hodnota přínosu včelstva
> > pro život v přírodě 143 x větší, než je hodnota všech včelích produktů
> > dohromady. Odpovědní ale vědí, že nemůžeme našim včelstvům říci, tam
> > nelétejte, to nedostaneme zaplaceno. Co myslíte? Pomohlo by po vzoru
> > unijních zemědělců, polití schodů, do příslušných parlamentů medem? :o) A
> > kam jet dříve? Do Bruselu? Do Prahy? :o)) To, že není spravedlivě ohodnocen
> > přínos včelařství do financí včelařů je překážkou pro vznik samostatných a
> > životaschopných včelařských provozů. Pokud se nezjedná náprava, bude
> > včelařství v nejlepším případě jen přidruženou výrobou včelařských fandů k
> > jiným lukrativnějším oborům, nebo jen krásným koníčkem pro ubývající
> > včelaře důchodce. A na tom nic nezmění ani pomíjivé dotace, které napomohly
> > u nás vzniku včelařských farem v současnosti. Co s těmito farmami bude až
> > dotace nebudou, je ve hvězdách. Pokud nedojde k finančnímu ohodnocení
> > přínosu z činnosti včelstev včelařské farmy budou patrně nuceny potichu
> > utlumit svoji činnost a vrátit se k tomu krásnému koníčku pro důchodce s
> > několka včelstvy a neštěkne po nich ani pes. A proč včelařství není možno
> > přirovnávat k jiným koníčkům jako zájmové rybářství nebo zájmová myslivost?
> > Těch se zeptejte na jakém majetku hospodaří a jaká nesou rizika. Poté si
> > stejnou otázku pložte sami jako včelaři, kteří chtějí trvale provozovat
> > svoji činnost. Zajisté odpověď naleznete.
> > JK
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

oba palce nahoru

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Skončete u s gabonem,doba pokročila...
> Datum: 05.12.2009 16:17:56
> ----------------------------------------
> Ještě jednou a jako zkráceněně:
>
> Bez peněz nelze často konat nic.
>
> A jestli mají ve včelařství dotace zápory, ptám se jaké zápory bude
> mít včelařství, když dotace nebudou.
>
> Závěr: Otázkou není jestli by vůbec včelařství nějaké existovalo, ale
> jak a z čeho by existovalo. Bylo by hůř a to snese zařadit jako
> pravdu.
>
> _gp_
>
> 2009/12/5 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> > Chcete zrušit dotace? Tak mi sdělte předpokládaný úbytek včelstev a
> > včelařů když se tak stane.
> >
> > Dotace jsou:
> >
> > jako dotační +
> >
> > státní intervence jsou 252 a 197, dotovaný výzkum přes MZe, zájmová
> > položka na ČSV, PSNV
> > krajské intervence jsou noví včelaři a mor varoáza a prostředky k léčení
> > obec a města dávají prostředky k fungování ZO jako prostory a třeba i
> kroužkům
> > ČSV dává včelařům na vyvíječe, podporu na fungování akcí ...
> > PSNV dělá v rámci možností z peněz co jinak získá také
> > veterináři dávají často své osobní nadšení pro včelařství a ochotu
> > zařídit co nejlepší podmínky kolem vzorků
> > ochotná média jako rozhlas, televize, tisk také mají prostor pro
> > včely, což je jistá intervence do reklamy a projekty jsou dotovány
> > jako prodej medu
> > kroužky včelaříků fungují také přes dotace
> >
> > Všechny tyto peníze tvoří základ fungování včelařství. Pokud se cokoli
> > změní, tak bych byl jen proto, že si nachystají zájmové organizace
> > způsob, jak třeba část nebo celé finance z 1D, jestli včelař chce,
> > převede jako osobní finanční dar pro další fungování tohoto základu.
> > (do ZO nebo PSNV) Bez peněz totiž nějak nelze ve včelařství konat. A
> > jestli tu taháte to kola rybáře a myslivce, tak si uvědomme, že tam
> > peníze také jsou vkládány z různých zdrojů a proto také nějak pořád, a
> > podobě jako včelaři fungují.
> >
> > _gp_
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Dnes jste s Gutavem špicoví

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Skon?ete u s gabonem,doba pokro?ila...
> Datum: 05.12.2009 20:27:09
> ----------------------------------------
> Ještě před několika dny jsem byl rozhodnut, že veřejně nebudu vystupovat a
> hodlám to i dodržovat.Jenže po těch veletočích, které tady někteří
> předvádějí se musím ozvat. Jako ekonom jsem nikdy z dotací nadšen
> nebyl,jenže i ony mají v tržním hospodářství svůj výzam, nejen pro výzkum
> ale také pro změnu struktury trhu,zvýšení strany nabídky,poptávky do
> vzdělávání a pod. Jejich zrušení by bylo možné, pokud by je zrušily ostatní
> země EU, protože jinak bychom dobrovolně dali ostatním konkureční výhodu.
> To dělá vědomě jenom...... Naši zemědělci jsou nižšími dotačními tituly
> proti těm ostatním zemím znevýhodněni zcela jednoznačně. Volat po jejich
> bezhlavém zrušení, bez       vazby na okolní prostředí je prostě hloupost nebo
> záměrná dezinformace.Prostě jsme součástí Evropy a Evropa je socialistická,
> to je fakt se vším všudy. No a podpisem LS jsme se dobrovolně vzdali části
> své suverenity.
> Nebudeme-li evropské dotace čerpat, rádi je za nás vyčerpají jiní. Až je EU
> zruší všude a ve stejnou dobu, budu jednoznačně pro už jen proto, že dotace
> zvyšují možnosti korupce,jsou často demotivující, deformují hodnotové
> vztahy na trhu a pod. Ale do té doby se snažím o změnu jejich struktury,
> smysluplnné využití.
> Uplatňovat, či pobírat dotaci, třeba D1, není pro nikoho povinnost.
> Zásadový člověk, který       tvrdí, že dotace je nejlepší zrušit, je prostě
> nepobírá. Jenže nevím jak nazvat toho,kdo říká, že dotace zrušit a na druhé
> straně o ně žádá jinde. Neříká se tomu,pane Holub, náhodou pokrytectví? Jen
> nevím, jak nazvat ty,kteří to dělají programově. Je to vědomé lhaní,
> nedostatek rozumu, nebo jen zoufalá snaha se dostat k penězům, dotacím na
> úkor druhých? Ano i neseriozní jednání k trhu patří, ti "dělulové" na
> internet nechodí a nemohou se bránit, jak jednoduché a hlavně
> duchaplné.Tohle není můj šálek kávy. Myslím, že včelařské dotace jsou to
> nejmenší "zlo" v záplavě dotací ostatních.
> I ti, některými nenávidění "dědulové" k trhu patří a patří do oboru. Jsou
> sice podceňováni, ale přesto někteří z nich dokonce již zapomněli to, co ti
> mladší ještě neumějí a kdo ví, zda umět budou.       To, že prodávají med za
> 50,-- se mi nelíbí, ale co s tím mohu dělat? Mít nízké náklady, hledat si
> jiný spotřebitelský segment, to je tržní přístup nebo alespoň můj. Oni svým
> způsobem zvyšují právě konkurenci na trhu. Sice "netradičně", ale přeci,
> tlačí cenu medu dolů, je to jejich obchodní strategie.       Máme snad
> organizovat kartely? Před časem zde pan Pazderka také obhajoval svoje nižší
> prodejní ceny. Měl pravdu, že jde hlavně o marži a zda s ní jako podnikatel
> vystačí. Za kolik kdo prodává, je svobodné rozhodnutí kažkdého,to k trhu
> patří. Někteří si ale trh předsavují: "Utrhni, co můžeš." Utrhni jedněm a
> dej nám, mně. CHceme-li zrušit dotace, je třeba říci i další kroky, v EU,
> u nás v oboru, v oborech ostatních, .....a to chce skutečně komplexní
> způsob uvažování. Tím, že někdo řekně A neznamená, že zná celou ABECEDU.
> Hezký večer.
>
>
>

Dobrá,
představme si, že někdo bude vybírat daně na opylování.
Z něčeho se ta dotace bude muset platit.
Od koho je bude stát vybírat - od zahrádkářů atd. tedy něco jako daň z nemovitosti - polnosti na opylování. Od zemědělců? To mě přivádí k smíchu - už vidím zemědělce jak platí za každý hektar řepky opylovací daň, to se promítne do ceny řepky, následně MERO a následně do ceny nafty, protože tu jinak neprodejnou chemikálii by nikdo do motoru dobrovolně nedal. Takže je jedno jestli se promítne v ceně nafty padesáti haléři nebo celou korunou :-)

No a na včelstvo by se vyplácela odměna za oplování ve výši nejméně 7 x vyším než je výnos medu.l To je 1/20 tedy 5% z odvedené práce včelstvem. Jak tak počítám tak asi výnos včeltva 20 kilo x 100kč = 2000. Odvedená práce jednoho včelstva *140= 240 0000. Tedy jedno včelstvo odvede práci za 1/4milionu. 4 včelstva je to za MEGA.
5% by jsme dali včelaři, tedy 12 tisíc na včelstvo.
Vytáčení medu se stává nerentabilním, když 6x tolik dostanu na dotacích. Z čeho pak budu určovat ten 143násobek, když včelaři přestávají vytáčet med, jenšto na vytáčení medu nemají dotace a medomet se nevyplácí kupovat? :-)

No a bez ironie. Představme si tu srandu, že by bylo na včelstvo jen 750Kč. Tedy jen 0,3% z jeho přínosu pro společnost, stát a daňové poplatníky.

Já osobně - mám zmáknuto včelařewní s minimem zásahů a minimem rojů - tedy to co někdo nazývá extenzívní včelaření.
Tak já nakupuji sponky a hřebíky , sponkuji nmástavky a v příštím roce zazimuji 4x vyšší početní stav. Pak bych to ještě jednou otočil. O co by mi šlo, med by se stal odpadem stejně jako vosk. Potřeboval bych jen, aby mi nepřekážel v plástech.

V ČR je do dvou let natěsnáno dva a půl milionu včelstev, za další dva roky 5 milionů. Včelaření je ohromný a úplně bezrizikový byznys. Kam se hrabe sluneční elektrárna.
Jedié riziko - pandemie v převčelené krajině. Ale na to je tady zavedený dotační systém na nahrady uhynulých včelstev. Včelaří každý,kdo nemá alergi na bodnutí. Stejně tak jako lidi co nechápou rozdíl mezi ACa DC staví sluneční elktrárny. Však on to spotřebitel zaplatí. :-)
------------------
Pokud podle mě, pokud bude chtít někdo zničit české včelařství, tak zvýšením dotace 1D na pětinásobek toho dosáhne spolehlivě během 5 let. :-)

Karel

jen doplním: zkuste vnímat dotaci pro každého producenta medu v čechách jako součást boje proti nenáviděnému argentinskému medu...

totéž jako v zemědělství: na zem. podniky jsou kladeny nároky - veterinární prevence, omezení hnojení, složitá evidence, hospodaření se statkovými hnojivy, minimální mzda zaměstnanců, omezený počet prac. hodin,...
bez dotací by bylo těžké konkurovat argentině, kde je týdenní mzda v zemědělství 2 USD a odpady z jatek hážou do řeky nebo americe, ke kejdu vyhnují za hranici farmy a nechávájí ztvrdout, používají obrovské dávky prům. hnojiv...

evropa má specifické požadavky, tak si je platí... můžete se ptát, proč se nebráníme dovozům? nevím, nejsem ekonom...

>Vidím, že jsi si nevšiml původní chyby Dotace D1 je určena na opylování planě rostoucích rostlin a ne zemědělských To si musíš se zemědělci sjednat sám? Také by se dalo říci, že si ji stát defakto u včelařů objednal a proto za ni platí na rozdíl od zemědělců.Ti si raději nic neobjednávají aby nemuseli platit. Pepan<
------------------------------------------------------------
Je mi to líto, ale musím opravit dosti podstattno chybu Vašeho prohlášení.

Dle "Zásad kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2009 na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství
Část B/1. Podpora včelařství
Dotační titul: 1. D.
Účel:
- zabezpečení opylování z e m ě d ě l s k ý ch hmyzosnubných rostlin

JK

"""Jejich zrušení by bylo možné, pokud by je zrušily ostatní
> země EU, protože jinak bychom dobrovolně dali ostatním konkureční výhodu.
> To dělá vědomě jenom...... Naši zemědělci jsou nižšími dotačními tituly
> proti těm ostatním zemím znevýhodněni zcela jednoznačně. Volat po jejich
> bezhlavém zrušení, bez vazby na okolní prostředí je prostě hloupost nebo
> záměrná dezinformace.""

Nic záměrného. O té Evropě a socanech tu byla u mne řeč hned na začátku. To jak vypadá zemědělství to je právě zvrácenost dotačního systému.
Dám-li někomu dotaci, musí ji chtě nechtě chtít i ten druhý, aby v konkurenci obstál. Tomu prvnímu je to málo, dostane větší a ten druhý musí chtít také větší. Nic se nezmění, nikoho nepodpořím, jen se zlevní třeba mléko.
Tady jsem chtěl obecně zdůraznit jediné. Plošná dotace do produkce je nesmysl, vždy o tutéž částku se sníží výkupní cena, vydělá jedině obchodník - vývozce :-) a my se tu hádáme :-)

Dva palce nahoru p.Dvorskému.Kdo si objednal MS v lyžování za 2 mega a proč je dotace 1 milion na skoky na motorkách a nejsou meny na postižené?Proč dotujeme policii při fotbalu?Kdo si to objednal p.Holub?

>Z čeho pak budu určovat ten 143násobek, když včelaři přestávají vytáčet med, jenšto na vytáčení medu nemají dotace a medomet se nevyplácí kupovat? :-) KaJi<
------------------------------------------------------------
Svěřím Vám příteli sladké tajemství. Nevím sice z jakých propočtů univerzita v TUSCONU vycházela, buďto to v překladu nebylo uvedeno nebo již nepamatuji, ale sděluje, že hodnota přínosu včelstva pro život v přírodě je 143 x větší, než je hodnota všech včelích produktů dohromady. Tedy ne pouze medu jak uvádíte ve Vaší kalkulaci. Ve své době, kdy článek u nás v OVP vyšel (tuším, že 1973) tato hodnota byla přepočtena na 40 000,- Kč na jedno včelstvo. Jinak však s tou srandou, co včelařů by se náhle vyrojilo o kolik včelstev by náhle vzrostlo zavčelení příslušného území musím chtě-nechtě souhlasit.
JK

>Chcete zrušit dotace? Tak mi sdělte předpokládaný úbytek včelstev a včelařů když se tak stane. GP<
------------------------------------------------------------
Ve svém příspěvku jsem se nevyjádřil, že chci zrušit dotace. Hovořil jsem o tom, že dotace zrušeny budou. A to je podstatný rozdíl. Na předpokládaný úbytek včelařů a včelstev nebude mít podstatný vliv zda bude nebo nebude zachována dotace 1.D.. Bude to mít vliv zejména na odliv některých členů z ČSV. Avšak lidé, kteří chtějí včelařit, nějak včelařit budou i bez servisu, který jim v současnosti ČSV poskytuje. Na úbytek včelařů a včelstev však bude mít vliv hospodářská politika. Zkrátka jak jste vyjádřil: "Bez peněz nelze často konat nic". To však je již jiný hrnek kafe.
JK

"Na předpokládaný úbytek včelařů a včelstev nebude mít podstatný vliv zda bude nebo nebude zachována dotace 1.D.. Bude to mít vliv zejména na odliv některých členů z ČSV.
Souhlas.

Kodo bude chťít, bude včelařit i bez dotací. Musí se to však promítnout do ceny medu.Pokud však zvedneme cenu medu,
začne se sem dovážet ze zahraničí bez ohledu na jeho kvalitu.A český človíček však kouká jenom na tu cenu, kvalita ho moc nezajímá, hlavně že je to laciné. To je má zkušenost..... A pokud zruší dotace včelařům, tak ať se zruší dotace všem, zemědělcům atd. Nechápu proč se má něco pořád dotovat, ať každý dělá jak umí, vím, je to kruté, ale mou firmu taky nikdo nedotuje a konkurence je tvrdá.
To je můj názor, ikdyž je možná špatný..

Třeba se začne více prosazovat pozdější tmavší kvalitnější med než raný, čistě květový řepkový... Omezí se včelaření na kvantitu, co nejvíc medu z řepky v květnu a potom kvůli velkému počtu včelstev na jednom místě krmení cukrem už v červenci. A spíše se začne zmenšovat počet včelstev na jednom místě, i za cenu toho, že řepka nebude úplně využita, ale tmavý pozdní med potom nevysají včelstva a nespotřebují pro sebe, ale zbude něco i pro včelaře.

Až teraz plním dané slovo, ktoré som dal priateľovi XY ako si vyhotoviť IZO-Anti na väznenie M pre fumigáciou po dobu 21 dní. Do klietky, ktorá je hrubá max 14 mm, vkladám M v ležiacej polohe pop odsunutí uzáveru M vychytím do klietky Tic tac a cez otvor ju vpustím do klietky, uzavriem a vložím do stredu plod. telesa zavesenú na drôt, spustenú do uličky širokej 15-16 mm. Včely po celý čas budú M ošetrovať a prijímať z jej tela materskú látku, včely nebudú robiť náhradný chov M.
Kliknite:
http://img80.imageshack.us/img80/4645/p7154091.jpg

Vyhotoveni IZO pripravíme si dva hranolky h=10xš=13xd=45mm,
dva ks. bočné steny Al prípadene tvrdený polystyrén, hrubý =0,3-0,5 mm, široký 47 mm, musí 1mm prečnievať na obidvoch stranách hranolčeka, pripevníme klinčekmi.
Medzi bočné steny pripevním výrez mater. mriežky s tromi pozdĺžnymi otvormi (poľa tohoto prvku zvolíme aj dĺžku stien). Z druhej strany pripevníme taký prvok z MMr, medzi prvým a druhým otvorom prelepíme lepicou páskou, z druhej strany mierne narežeme a zlomíme.za zlomom na stenách urobíme otvory a MMr stabilizujeme drôtikom. Na obrázku je to urobené inak, ale myslím si, že včelár si to vyrobí podľa seba.
Zdôrazňujem, že vstup včiel do klietky musí! byť z boku, aby uväznení M do IZO Anti nemusel vybrať jeden plást, v každom úli sa nájade možnosť posunúť rámik o 6 mm.

http://img16.imageshack.us/img16/5217/p7154092.jpg

Na obrázkoch je pohľad z obidvoch strán.IZO Anti

http://img5.imageshack.us/img5/4554/p7154093.jpg

Pohľad na univerzálnu klietku Tic tac, kltorá je uzavretá z opačnej strany kovovou sieťkou. Dno Tic tac odpílime pílkou na železo, pristrihneme sieť s očkami 3x3 mm s väčším rozmerom ako je dno a za tepla (musí byť teplá len toľko, aby sa akryl nerospustil) na sporákovej platni ju nahrejeme a pripravenú klietku napichneme na dno, rýchlo prenesieme na rovnú plochu a zatlačíme, prečnievajúcu sieťku ostrihneme a plochým pilníkom smerom ku vrchnáku opracujeme.
Využitie je univerzálne, npr. na dočasné vsunutie aj s M do podmetu, potravu vkladáme do vrchnáčika tuhé CMC, na pridávanie, vlastne na všetko, aj na zasielanie poštou. Záíkladnú krabičku rýchlo zoženiete, len stačí deťom a vnukom kupovať výborné cukríky.

Přeji pěkný den!

Děkuji za návod a popis.
Mohu jej umístit na své fórum?

S pozdravem!

Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz


> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> A.Turčáni
> Sent: Sunday, December 06, 2009 2:20 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject:
>
> Až teraz plním dané slovo, ktoré som dal priateľovi XY ako si vyhotoviť
> IZO-Anti na väznenie M pre fumigáciou po dobu 21 dní. Do klietky, ktorá je
> hrubá max 14 mm, vkladám M v ležiacej polohe pop odsunutí uzáveru M
> vychytím do klietky Tic tac a cez otvor ju vpustím do klietky, uzavriem a
> vložím do stredu plod. telesa zavesenú na drôt, spustenú do uličky širokej
> 15-16 mm. Včely po celý čas budú M ošetrovať a prijímať z jej tela
materskú
> látku, včely nebudú robiť náhradný chov M.
> Kliknite:
> http://img80.imageshack.us/img80/4645/p7154091.jpg
>
> Vyhotoveni IZO pripravíme si dva hranolky h=10xš=13xd=45mm,
> dva ks. bočné steny Al prípadene tvrdený polystyrén, hrubý =0,3-0,5 mm,
> široký 47 mm, musí 1mm prečnievať na obidvoch stranách hranolčeka,
> pripevníme klinčekmi.
> Medzi bočné steny pripevním výrez mater. mriežky s tromi pozdĺžnymi
> otvormi
> (poľa tohoto prvku zvolíme aj dĺžku stien). Z druhej strany pripevníme
taký
> prvok z MMr, medzi prvým a druhým otvorom prelepíme lepicou páskou, z
> druhej strany mierne narežeme a zlomíme.za zlomom na stenách urobíme
> otvory
> a MMr stabilizujeme drôtikom. Na obrázku je to urobené inak, ale myslím
si,
> že včelár si to vyrobí podľa seba.
> Zdôrazňujem, že vstup včiel do klietky musí! byť z boku, aby uväznení M
do
> IZO Anti nemusel vybrať jeden plást, v každom úli sa nájade možnosť
> posunúť
> rámik o 6 mm.
>
> http://img16.imageshack.us/img16/5217/p7154092.jpg
>
> Na obrázkoch je pohľad z obidvoch strán.IZO Anti
>
> http://img5.imageshack.us/img5/4554/p7154093.jpg
>
> Pohľad na univerzálnu klietku Tic tac, kltorá je uzavretá z opačnej strany
> kovovou sieťkou. Dno Tic tac odpílime pílkou na železo, pristrihneme sieť
> s očkami 3x3 mm s väčším rozmerom ako je dno a za tepla (musí byť teplá
len
> toľko, aby sa akryl nerospustil) na sporákovej platni ju nahrejeme a
> pripravenú klietku napichneme na dno, rýchlo prenesieme na rovnú plochu a
> zatlačíme, prečnievajúcu sieťku ostrihneme a plochým pilníkom smerom ku
> vrchnáku opracujeme.
> Využitie je univerzálne, npr. na dočasné vsunutie aj s M do podmetu,
> potravu vkladáme do vrchnáčika tuhé CMC, na pridávanie, vlastne na všetko,
> aj na zasielanie poštou. Záíkladnú krabičku rýchlo zoženiete, len stačí
> deťom a vnukom kupovať výborné cukríky.