Archiv Včelařské konference

Je to naozaj humus, ale ako zistíte, či takýto " kuchař" medzi nami nie je ?

Jen hlupák, lenoch a namyšlenec vyhazuje a ničí to, co se dá v pohodě ještě použít. Sklo je ideální obalový materiál pro mnohonásobné použití.

Karel:
Myslím že dneska by se dala dojednat i doprava zadarmo, pokud by bylo palet víc a peníze na dřevo, Sklárny prodávají sklenici za 4 vč. DPH. Víčko za kačku. A je to za pět:-)

To se velmi pletete. Je třeba rozlišovat sklárny na užitkové - obalové sklo a na ty ostatní vytunelované, které práci měly, jen peníze za prodej šly na jiné účty než na ty ze kterých se platí faktury)
Ty první naopak neustále zvyšují výrobu. Takže prodej včelařských sklenic na urovni 1,2 mil. není vyloženě nezajímavé ale je to asi tak 3 denní produkce. Navíc cena za sklenici je již daleko přes 4 Kč a poraďte mi ten kontakt na víčka(šroubovací) za korunu rád je tam půjdu nakoupit. Pokud to ovšem nejsou tak II. anebo III. jakost resp. ta bez těsnění.
Karel

Niekedy dávno - v minulom tisícročí - sme vracali flašky od mlieka a žijeme. Dnes stúpame po PET fľašiach na každom kroku a nevieme to svinstvo zastaviť. Vratný sklenený obal je ekologický trhák !!!

Pouze lakomí židráci kupuji použite sklenice a pan Polášek.

Byl jsem v Ostravě na včelařské výstavě. Mimo jiné tam měl včelař jednoduchou čističku na sklenice. Foto jsem neudělal.
Výroba skla je náročná na energii. Knižní klub vydal knihu „ Zachraňme klima ještě není pozdě“. Že by mezi včelaři byla taková nevědomost a takový barbarský přistup k přírodě?
Žádné plastové nápoje nekupuji. Snažím se všechno sklo z oken využít.Včelám vyhovuje a nejde spálit!! Lidi takové metody s přírodou sbližují.
http://leteckaposta.cz/793226014
B.V.

Pánové vzpamatujete se. Polovina z cca 20 příspěvků na téma levný med hovoří
o vás. Copak nevíte co neinformovaný zákazník požaduje? Bohužel, většina
neinformovaných zákazníků v podstatě požaduje to co popisuje jako svojí
praktiku pan Kuchař ( na začátku vlákna a dost možná, že jen provokuje ).
Ale to není chyba zákazníka! To je chyba nás malých včelařů, kteří prodáváme
ze dvora a neumíme ten lesní, nebo třeba levandulí, nebo třeba aloe vera
vonící med "vyrobit".
Chceme-li se holedbat superkvalitou svého medu, musíme zákazníka pravdivě
přesvědčit, že ten náš pastovaný je OK. A to zde v konferenci vyjadřujete
své pocity s aspoň částečnou znalostí věci. Zákazník se přece v tom bez vaší
pomoci a trpělivého a názorného vysvětlení nevyzná.
Mí stálí zákazníci požadují zásadně med pastovaný. Několik nových to zkouší,
zda by nebyl i ten lesní. Jednomu z kamarádů jsem předvedl, jak se "lesní"
med dá hrubým tepelným "dopracováním" vyrobit ( když ho včelky už několikátý
rok po sobě nenanosily). A ten kamarád byl NADŠEN !!!. Když jsem další rok
takové klamání odmítl, občas mi připomínal: no víš, Franta umí lesní med a
ty se jen vymlouváš.
Zákazníka, kterého máte čas vzít ke včelám, ukázat jak se pastuje a pod. už
neztratíte, i kdyby sklenice s 1kg medu byla za 130, nebo za 160 Kč.
A sklenice mi téměř polovina zákazníků poctivě vrátila a ještě se omlouvali,
že nenesou všechny, protože 2kg dali dceři a ta ty originál sklenice i s
víčky vyhodila.
Budete-li si svých zákazníků vážit, bude si většina z nich vážit vás.

Velkovčelaři jsou asi v jiné situaci. Ať si najdou vlastní způsoby a cesty k
zákazníkovi. Jejich problémy řešit neumím.

J. Kala

Si ňákej chytrej. Proč by nebylo možno zpětně odebírat sklenice od svých stálých zákazníků. Já to tak dělám. Pokud mi při opětovném prodeji stálý zákazník vrátí zpátky moji čistou sklenici i s víčkem, cena medu je o 10,- kč nižší. Sklo je opětovně použitelný obal. Takže pozor s tím tvým náhlím osočováním.

Reakce na příspěvek -Michael-
Pouze lakomí židráci kupuji použite sklenice a pan Polášek.

Vratný sklenený obal je ekologický trhák !!! S tím tvrzením bych byl opatrný. Na první pohled to tak může vypadat.
Ale vratné obaly se musejí svézt = spotřeba nafty, emise, hluk, prašnost apod. Někde uskladnit = vybudovat slady a překladiště, a také umýt vyčistit = spotřeba chemikálií a saponátů = kontaminace vody.

Samozřejmně teď nemám na mysli vratné obaly od medu při prodeji ze dvora :-)
Tom.

Přátelé, omlouvám se Vám všem za svůj drsnější příspěvek a ujišťuju Vás že to bylo skutečně myšleno jako žert. Vedla mě k tomu úvaha jak by to teoreticky šlo s medem dělat, pokud by se řadoví včelaři začali chovat "tržně" jako někteří výrobci oné sladké hmoty prodávané v supermarketech po necelých 60,- Kč za kilo. Skutečně jsem přesvědčen že každý poctivý včelař má svoji hrdost, která mu nedovolí dělat ta zvěrstva, která jsem se snažil vměstnat do mého předchozího příspěvku. Smutné na tom je, že stále hodně lidí má představu o dokonalém medu takovou, že je krásně hnědý, neustále tekutý a nikdy nezkrystalizuje a při pohledu na pastovaný med prohlásí že to vypadá jako sádlo a kolik je v tom přimíchaného cukru. Lidem, kteří si ode mne med kupují se snažím vysvětlit co to pastovaný med je, proč je v pořádku že med krystalizuje, kde se bere lesní med a třeba takové "maličkosti" aby chvilku počkali a nedávali si med do moc horkého čaje. A lidi to zajímá, ptají se, rádi se podívají do včelína a pro můj med se vracejí. Nejsem žádný velkovčelař - mám 6 včelstev, prodávám med po 100,-Kč/kg a včelařství beru opravdu jako své hobby.
Tak díky za Vaše reakce a jsem rád že nikdo neposlal recept na to luhování rostlin v medu ;-)

Pouze lakomí židráci kupuji použite sklenice a pan Polášek
--------
Já použité sklenice nekupuji ale používám. Stejně tak jako recykluji velké množství jiných materiálů.
Úly mám z palivového dřeva, takže je mi úplně jendo kolik vydrží. V poslední várce jsem se dostal pod půl hodinu na nástavek včetně režiních prací.
Desinfekce, nátěry a to co jiní řeší mám vyřešeno. Po pěti letech v provozu jde nástavek ze stálého používání mezi t yobčasné - krmení, medníky a nakonec skončí tam kde si ho včely půjčily - v palivovém dřevu.

A u sklenic už vůbec nechápu proč bych je neměl "recyklovat"-tedy používat opakovaně.
Pivo piju většinou ze zálohovaných lahví a mléko taky.
U mléka pokud bych si měl vybrat mezi jednorázovým obalem a vratným sklem, tak jsme u dobrého mléka z místní produkce ve skle (za 20 i s dopravou domů) než za 7,9 v krabici v akci.
Obchodníkům přeji jejich marži a vím že to není zisk.
Na druhou stranu si myslím, že je pro mě lepší se domluvit s jinými a dát do kupy objednávku na kamion a koupit si ho společně. A samozřejmě bych ten kamion poptal na více místech i u obchodníků.
Ale asi k tomu v nejbližší době nedojde. Myslím že asi dost lidí má dobor k vyhazování sklenic, zvláště ti co dřív zavářeli a byli zvyklí sklenice sbírat.
Dost mých zákazníků (značná většina) má dobrý vztah k přírodě a chovají se rozumně. Takže k tomu recyklace patří.

A tak z původních několika tisíc sklenic co jsme si do počátku pořídil - tedy půlkilovek a pak taky z těch 720ml. které se mi podařilo sehnat za 2,20 včetně DPH (ale pár let zpět) mám stále polovinu nepoužitou.
Lidi přijdou pro med s taškou sklenic. Musle jsme dokonce začít nemilosrdně třídit a nechávám už jen "nekolik" standardů. 370, 580, 720 a taky to už zákazníkům tk říkám.

Takže jediné co kupuji jsou víčka. Plastová. Vloni se tady povídalo že prodejna končí, takže tam jsem nakupoval víčka pokud mě pamět neklame okolo koruny. Kupuji více druhů.
/neměl jsem čas organizovat obchod s jejich odbytem. Doslova ODBYT :-). Tam jsou ceny nižší a ale je na to třeba víc času a spousta trpělivosti/
Ta plastová bez těsnění používám víc jak deset let a protože s téměř jistotou je poznám na vrácených sklenicích, tak opakovaně. Vím že jsou od medu. Bez problému, těsní.

No a o balení a zkrášlování medu někdy příště. Jen že gumičku se zlatou mašličkou mám nakoupeno pár tisíc za asi korunu, zdrhovací kytičku v ještě větším množství asi za 0.25Kč. Chleba to nejí. Na zdobení sklenic kolem hrdla a upevňování vizitky.

Prostě je doba, kdy hotové peníze mají vyšší cenu než zboží na skladě a leckdo prostě potřebuje cash. A pak dělá opravdové výprodeje atd. Proč toho nevyužít.

SKlenice- samozřejmě i nové - protahuji myčkou na plný mycí program. A víčka s těsněním vyždycky vyhazuji, ta s těsněním pokud mají moji etiketu (od medu) recykluji.

ZISK JE TO CO ZŮSTANE KDYŽ ODEČTETE VÝDAJE. A svůj čas.

Karel

Pepo zlatá slova, nikdo by to asi nenapsal lépe. I já mám sklenice zálohovány 5 Kč. Musí být čisté, mít mojí nálepku a víčko. jiné neberu. Proto je také důležité používat nálepky z nejkvalitnějšího materiálu pak vydrží dost otoček. Musím je tedy přemýt. Zatím v ruce, ale chystám se na nějakou myčku, nemáte typ?? Zákazníci si na vratnost rychle zvykli a z prodeje přes plot se mi vrací tak 70% zpět, tím nemusím tak často do Dubí. Zdraví R. Stonjek

Karel: Takže jediné co kupuji jsou víčka. Plastová. Vloni se tady povídalo že prodejna končí, takže tam jsem nakupoval víčka pokud mě pamět neklame okolo koruny. Kupuji více druhů.
/neměl jsem čas organizovat obchod s jejich odbytem. Doslova ODBYT :-). Tam jsou ceny nižší a ale je na to třeba víc času a spousta trpělivosti/
Ta plastová bez těsnění používám víc jak deset let a protože s téměř jistotou je poznám na vrácených sklenicích, tak opakovaně. Vím že jsou od medu. Bez problému, těsní.

Souhlasím že tento typ uzávěrů lze pořídit velkoobchodně za cenu blížící se této. Mohu k tomu jen říct že plastová víčka nejsou víčka, protože nemají požadovanou resp. žádnou těsnost. O estetice ani nemluvě, je to věc každého to jistě. Na druhou stranu se dají velmi dobře opakovaně použít.
Jen pro úvahu uvádím následující.
Pokud požaduji umýt 20 sklenic 720 ml s velmi dobrou etiketou na které je datum plnění a spotřeby tak se mi myčka jenom vysměje a bez vady je opět vyndám. Abych byl vůbec schopen zbavit sklenice etikety musím použít jen velmi silnou chemii tj. louh. 20 ks umyji tak za hodinu možná za 45 min. při ceně práce min. 100 Kč, rizikům poškození zdraví se mi to nemůže vyplatit. Argument že lze "otáčet" sklenice s etiketou, nelze použít, protože na všem musí být datum spotřeby nebo použitelnosti od data i při prodeji ze dvora, navíc to na zákazníky působí příznivě.

Malá poznámka k těm etiketám:
Ty "nezničitelné" prodával Metapis někdy před pěti, šesti roky. Ty dnešní
již v horké vodě s jarem nebo purem povolí snadno. Ale pro svých 4 - 5
metráků myju sklenice ručně, protože s myčkou nemám dobré zkušenosti ( - co
mi v ní dcerka umyla, musel jsem pak stejně ještě mýt znovu manuálně
...Ještěže mám na to jako penzista čas :-) ).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Sedli" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 09, 2009 8:52 AM


Karel: Takže jediné co kupuji jsou víčka. Plastová. Vloni se tady povídalo
že prodejna končí, takže tam jsem nakupoval víčka pokud mě pamět neklame
okolo koruny. Kupuji více druhů.
/neměl jsem čas organizovat obchod s jejich odbytem. Doslova ODBYT :-). Tam
jsou ceny nižší a ale je na to třeba víc času a spousta trpělivosti/
Ta plastová bez těsnění používám víc jak deset let a protože s téměř
jistotou je poznám na vrácených sklenicích, tak opakovaně. Vím že jsou od
medu. Bez problému, těsní.

Souhlasím že tento typ uzávěrů lze pořídit velkoobchodně za cenu blížící se
této. Mohu k tomu jen říct že plastová víčka nejsou víčka, protože nemají
požadovanou resp. žádnou těsnost. O estetice ani nemluvě, je to věc každého
to jistě. Na druhou stranu se dají velmi dobře opakovaně použít.
Jen pro úvahu uvádím následující.
Pokud požaduji umýt 20 sklenic 720 ml s velmi dobrou etiketou na které je
datum plnění a spotřeby tak se mi myčka jenom vysměje a bez vady je opět
vyndám. Abych byl vůbec schopen zbavit sklenice etikety musím použít jen
velmi silnou chemii tj. louh. 20 ks umyji tak za hodinu možná za 45 min.
při ceně práce min. 100 Kč, rizikům poškození zdraví se mi to nemůže
vyplatit. Argument že lze "otáčet" sklenice s etiketou, nelze použít,
protože na všem musí být datum spotřeby nebo použitelnosti od data i při
prodeji ze dvora, navíc to na zákazníky působí příznivě.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4491 (20091008)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4491 (20091008) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Uffff ! To jsem si, příteli, oddychl :-).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Kuchař" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 09, 2009 8:04 AM
Subject: Levný med


Přátelé, omlouvám se Vám všem za svůj drsnější příspěvek a ujišťuju Vás že
to bylo skutečně myšleno jako žert. Vedla mě k tomu úvaha jak by to
teoreticky šlo s medem dělat, pokud by se řadoví včelaři začali chovat
"tržně" jako někteří výrobci oné sladké hmoty prodávané v supermarketech po
necelých 60,- Kč za kilo. Skutečně jsem přesvědčen že každý poctivý včelař
má svoji hrdost, která mu nedovolí dělat ta zvěrstva, která jsem se snažil
vměstnat do mého předchozího příspěvku. Smutné na tom je, že stále hodně
lidí má představu o dokonalém medu takovou, že je krásně hnědý, neustále
tekutý a nikdy nezkrystalizuje a při pohledu na pastovaný med prohlásí že
to vypadá jako sádlo a kolik je v tom přimíchaného cukru. Lidem, kteří si
ode mne med kupují se snažím vysvětlit co to pastovaný med je, proč je v
pořádku že med krystalizuje, kde se bere lesní med a třeba takové
"maličkosti" aby chvilku počkali a nedávali si med do moc horkého čaje. A
lidi to zajímá, ptají se, rádi se podívají do včelína a pro můj med se
vracejí. Nejsem žádný velkovčelař - mám 6 včelstev, prodávám med po
100,-Kč/kg a včelařství beru opravdu jako své hobby.
Tak díky za Vaše reakce a jsem rád že nikdo neposlal recept na to luhování
rostlin v medu ;-)


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4491 (20091008)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4491 (20091008) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

O účelnosti těsnění při balení medu nejsem kvalifikován diskutovat. Jen podotknu, protože už patřím mezi pamětníky s teprve počátkem ztráty pamětí, že za mých mladých let nebyli svazové sklenice, ale svazové voskované/parafínované kelímky s víčky z téhož materiálu, který se tehdy používal místo plastu. I na čepování piva. Fuj:-)
A ty rozhodně netěsnili vzduchotěsně.

A k etiketám.
Používáme normální myčku BOSCH, stará asi 5 let.
Standardní program, bohužel 2 hodiny a jedna náplň-tableta.

Etikety josu tři druhy -
- Ani je nezkoušejte sundat /majonezy Helmans atd/ Myčka sejme papír, lepidlo lepí dál. Pomáhá pokud někdo nutně potřebuje "vodička" k Dentacrylu. Ta rozpustí i plexisklo:-)
- Většina co jde sloupnout asi po hodině máchání a zbytek sundá myčka sama. Je třeba si to pohlídat a v určité fázi myčku otevřít a sloupnout rozmáčené etikety ze sklenic. Běžná zelenina, okurky atd.
- ty co jsou sloupnout i po minutovém namočení ve studené vodě. Ale tady bývá problém, že je lepší je pak narvat stejně do myčky. papír jde sloupnout ale pruhy lepidla na skle drží. To ale na 90% umyje myčka.

Vlastní etikety. Povedlo se mi najít etikety do laserové atd. tiskárny co jdou umýt. Některé nejdou.

Doma si tisknu, když musím, tak jen právě proměnná data a to jen když jsem zkoušel prodávat v obchodech. Na zbytek není problém mít profesionálně na ofsetu natištěné universální etikety, nebo cedulky.

Samozřejmě mýt doma sklenice jde tak trochu v malém, pokud bych potřeboval za odpoledne stočit 500kilo medu, tak si přistavím zabalenou paletu a jedu. Tady je asi šetření kontraproduktivní.


Karel

Řekl bych, že 90% včelařů bere použité sklenice na protiúčet a cenu medu má v čisté váze

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Levn? med
> Datum: 08.10.2009 21:11:31
> ----------------------------------------
> Zkouší někdo zpětně vykupovat sklenice na med od lidí? Třeba v rámci
> včelaření jako podniku šetrného k přírodě, ty sklenice by stejně jinak
> nejspíš skončily v popelnicích.
>
>
>

U piva a u chlastu ti to nevadí?
Ono to není o lakomství ale o ochraně životního prostředí.
Sklo je inertní materiál který nic neabsorbuje.
I když to sklo dáš do tříděného odpadu na další zpracování tak životní prostředí poškozuje svozová služba a výrobce který znovu zbytečně vyrábí to co jsi vyhodil. Také je to neúcta k lidské práci když zahodíš to co by jiný použil.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michael <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Levn? med
> Datum: 08.10.2009 21:30:33
> ----------------------------------------
> Pouze lakomí židráci kupuji použite sklenice a pan Polášek.
>
>
>

O účelnosti těsnění při balení medu nejsem kvalifikován diskutovat...

Před asi 30 lety byl ve včelařských překladech článek o pokusech ve včelařském ústavu Erlangen. Několik různých uzávěrů, sklenice a kelímky umístěné v různých prostředích od extrémě suchých až po mokrá. A potom vážením zjišťovali, co se s medem stalo.
Víčka zvaná "Twist off" (asi jako naše klasická šroubovací víčka) vyhověla. V jednom obalu s jakýmsi nastrčeným víčkem ve vlhku med nasál tolik vody, že začal kvasit a přetékal ven, v suchu se z tohoto obalu zase odpařovalo pár procent, takže klesla hmotnost obsahu pod hodnotu udávanou na obalu a došlo by ke klamání zákazníka.
Takže na víčku záleží.
Pepa

Víčka zvaná "Twist off" (asi jako naše klasická šroubovací víčka) vyhověla.
--------
Naše plechová šroubovací josu právě TWIST OFF. Když se kdysi ze západu dovezly potraviny balené těmito víčky, byly obdařeny tímto návodem k zavření.

To k čemu jsem se nechtěl vyjadřovat je to, zda opravdu musíme dosáhnout těsnosti tohoto typu: že ani po natlakování na 4bary nepoklesne tlak o 10Pa za minutu atd. (Takhle zkoušíme u nás ve fabrice těsnost tam kde na ní tolik nezáleží, pak jsou ještě přísnější).

Podle mě stačí jakákoli "těsnost" při které po otočení sklenice nevyteče voda ven. Pak med už taky ne a vzduch tam asi cirkulovat taky nebude. Ale to je můj subjektivní názor. Jestli je někdo přesvědčen, že musí mít plastové víčko ještě gumové těsnění, tak ať je.
Karel

Kuchař napsal(a):
> Tak díky za Vaše reakce a jsem rád že nikdo neposlal recept na to luhování
> rostlin v medu ;-)
>
>


No abych se přiznal, tak luhování rostlin v medu provozuji. Naposledy
sem zkoušel vyluhoval černý jeřáb ve 30% roztoku medu a vody. (30% bylo
medu, 70%vody). Bohužel med začal bouřlivě kvasit, tak jsem ho musel
prohnat přes pálenici a je z toho docela dobrý MEDOVEC :-)

Také používám několikrát sklenici a zákazníci mi vracejí zrovna ty moje, protože je mám opatřeny samolepkama. Nesmí být ale ledajaká. Používám samolepky z kovové folie, ideální jsou tzv.zlatý program od Metapisu. Každou sklenici před plněním myji a tato samolepka vydrží i 3 otáčky, ale nejdůležitější je to, že nemusím mýt sklenice od leča.

Ahoj,
pokud hledáte nějakou stránku pro laiky, nebo začátečníky tak mám tip.
www.uspesnyvcelar.euweb.cz
Úspěšný včelař pro vás připravuje samé novinky na webu. Cílem je vytvořit stabilní příručku, jak pro včelaře, tak pro konzumenty medu a spotřebitele včelích produktů.
Nyní s novým vzhledem.

Léčíte už Varidolem?

Zdravím a dovoluji si pár slov ke sklenicím.
Používám nové. Starší jen tehdy, když si je zákazník přinese umyté a do jeho vlasních sklenic mu pak med naplním. Sklo se sice jeví jako inertní, avšak podle vyjádření mykologa, pokud ve sklenici něco zplesiví, již ji v podstatě nelze umýt.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček

To budou opatrnické řeč.i. To by pak v laboratořích nešlo opakovaně používat veškeré laboratorní sklo

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladim?r Pt??ek <ptacek.home/=/cmail.cz>
> Předmět: Sklenice na med.
> Datum: 10.10.2009 17:18:28
> ----------------------------------------
> Zdravím a dovoluji si pár slov ke sklenicím.
> Používám nové. Starší jen tehdy, když si je zákazník přinese umyté a do
> jeho vlasních sklenic mu pak med naplním. Sklo se sice jeví jako inertní,
> avšak podle vyjádření mykologa, pokud ve sklenici něco zplesiví, již ji v
> podstatě nelze umýt.
> Vše dobré,
> Vladimír Ptáček
>
>
>

Po umytí sklenice přehřeju v troubě. Stačí 150?

>To budou opatrnické řeč.i. To by pak v laboratořích nešlo opakovaně používat veškeré laboratorní sklo pepan<
------------------------------------------------------------
Pokud je k dispozici zařízení na mytí laboratorního skla jako je tomu v akreditovaných laboratořích, není co řešit.
Pochybuji však, že by mne na svém zařízení nachali mýt sklo k spotřebitelskému balení medu.

Proto se hrdě hlásím k těm opatrníkům, kteří myjí sklo pouze vlastní, čili ze spotřeby medu výhradně mé vlastní rodiny. Zákazníkům tvrdím, že si jich velice vážím a proto si zaslouží sklo nové. Sklo od zákazníků zásadně neberu a to ani s mými vlastními etiketami. Nemůže se mi tedy stát, že se zákazník vrátí s medem, který má nepříslušný pach. Například po kyselých okurkách nebo feferonech nebo i naftě. "Špatně se zákazníkovi vysvětluje, že tento med byl sbírán na poli s nakládačkami" a včely pro něj jeli traktorem a cestou tankovali naftu u Benziny nebo Shelky :-)). Šetrnost je hezká a potřebná věc. Ale na správném místě.

Budování pověsti o solidnosti je dlouhodobá záležitost. Ale zkažená pověst je zde natotata. Pověst o solidnosti je velmi křehká věc. Zvláště, když se o pokažení pověsti snaží konkurenti nebo závistivci, kteří nemohou přenést přez srdce, že každý včelař je "milionář".
Tak tedy zdravím všechny milionáře :-)) JK

Co se děje? Žádné příspěvky, to už jsou všichni na fotbale?

Sklo a kov je materiál, který už svou podstatou znemožňuje nasáknutí nějaké chemikálie nebo jen zápachu. Na rozdíl od plastu nebo třeba gumy. Pokud zůstane ve sklenici nějaký zápach a není od víčka, tak je sklenice lajdácky vymytá. Zachycení spor plísně je možné v nějakém škrábanci do skla, ale mnohonásobně vyšší kontaminace medu je z prachu, který je v normálním ovzduší i v té nejčistší medárně. Námitky by mohly být jen u hodně starých sklenic nebo u sklenic z horšího obalového skla čištěných vícenásobně v myčce nějakým agresivním prostředkem, tyto sklenice mají zašlý nelesklý poškozený povrch skla.

Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště), napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks) ještě další 3-4 dny.

Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště), napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks) ještě další 3-4 dny. Jakub

Pán Gruna 6.10 kom.37969, Ste mi dali otázku ako to myslím s fumigáciou a použitím KM. Tu máte akoby moju odpoveď, ktorú napísal niekto iný ako ja.

Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště), napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks) ještě další 3-4 dny.
---------------------
Je samozřejmě jasné, že VD včelám neprospívá. Ale je otázka od jakého množství škodí. To je věcí diskuze a názoru, ale hlavně konkrétních podmínek. Jak jsou včely odolné, v jaké kondici, výživa, jestli jsou ve včelsvtu viry atd.

Moje včelstva v běžných letech, kdy byl někdy i po prvním léčení spad 1000 normálně vyzimovala a na jaře se vyvíjela.

Pokud někdo chce cpát do včel Gabon, tak ten je určen k ochraně zimní generace, tedy v červenci. Na podzim, pokud mám důvod, můžu včas zahájet léčbu, varidolem.

Stejně jako Gabon působí na roztoče na včelách a přeci jen je to míň a kratší dobu chmeie do včel.

Nemyslím na rozdíl od různých propagátorů celeoroční chemické války od jara do zimy, že to léčivo včelám prospívá. AŤ chcete nebo ne, probíhá kontaminace vosku a v něm se líhne plod.

Na jedné straně se pohoršujeme nad plastovými rámky, kde není objektivního důvodu, na druhé straně cpeme včelám do úlu chemii i když pro to není z hlediska metodiky důvod. Gabon v září, říjnu.


Osobně si myslím, že nejlepší je nečekat na důvěrníka, mít doma lahvičku a knoty a vyčíhnout si den, kdy se včely rozlezou a léčit. Nejlépe až v listopadu a na vánoce. Čím později tím lépe. Nikdo nezakazuje léčit i po vánocích. Vyčíhnout čas kdy jsou včely bez plodu a nemusíte ani léčit třikrát. Pokud jset si jisti a máte to pod kontrolou.

Očistím podložky, léčím, napíšu spad za dva dny a vidím. Za měsíc znova a porovnám. A protože jsem ten měsíc měl podložku ve včelách tak vidím i přirozený spad. Takže pokud má někdo doma tak do 40 včelstev, má představu o síle napadení a o počtu VD co tak ve včelách jsou. A do té padesátky to ani není problém zmáknout.

Metodika co je u nás nastavena je nastavena tak aby i naprostí pitomci a negramotní ignoranti měli zdravé včely. Tedy několikrát víc než je třeba.

Roztoče nevyhubíme a musíme se naučit s ním žít a znát jeho i své včely.

Karel

Moje včelstva v běžných letech, kdy byl někdy i po prvním léčení spad 1000 normálně vyzimovala a na jaře se vyvíjela.

To ešte neznamená, že 1000 ks Vd jednotlivé včely nepoškodil, Aj čo i len 1 klieštik sa vo včelstve rozmnožil, aby dosiahol rozmnožovanie, musel larvu "napichnúť" a tým ju ohrozil. Otázka aká hranica-počet Vd vo včelstve ohrozí kvalitu zimujúcich včiel, je naozaj zložitá. Podľa mňa vždy záleží kedy začne klieštik atakovať dlhoveké včely, ak je to už v VI. a VII. mes., potom je každá atakovaná včela v ohrození (poškodené včely aj keď na pohľad zdravé, zdravé nie sú a zo včelstva odchádzajú-hynú) a včelstvo je celkom alebo značne poškodené.
Ak ten útok na zimné včely začne (VIII. a IX. mes.) vo väčšom množstve, takisto ich poškodí, ale samotnému včelstvu to neuškodí, lebo vo včelstve je už dostatok diferencovaných dlhovekých včiel.
Takže, ak to zhrniem, dlhoveké včely nesmú byť atakované Vd po celú sezónu a to dosiahneme jedine dokonalým očistením včelstva od Vd v čase pred zimovaním. Ak to včelár nedokáže, je jeho snaha zbytočná, pretože letné včely sa nedokážu diferencovať na dlhoveké.
V takomto prípade sa včelstvo dlhodobo rozmnožuje bez prítomnosti väčšieho počtu klieštika, ktorý nastupuje do útoku až v dobe, keď je už vo včelstve dostatok dlhovekých a zdravých včiel.

Omlouvám se za svůj příspěvek mimo mísu.
Nevím proč, snad pod vlivem související diskuze jsem si myslel že se jedná o nasazení gabonu. Příště budu číst pozorněji a myslet:-))

Proti varidolu v tuto dobu nic zásadního nemám.

Karel

Dovolím si odporovat. I když umyjete fakt sklenici poctivě a vypaříte , použijete nové víčko a na nějakou dobu uzavřete.Zkuste měsíc a přičichněte. Pokud tam předtím byla výraznější látka - okurky ale třeba i med , tak uvidíte. Ten kopr sice za chvilku jakoby vyvane , ale zkuste znovu uzavřít. Prostě vůbec se nedivím, pokud někdo preferuje nové sklo a víčko. Ono to sklo vůbec není tak hladké a nepropustné , jak jsme si mysleli. Jiná věc je , jak máte lidi naučené a nakolik je kontaminovaný med zředěný celkovým obsahem. Kdysi jsem na škole měl med kontaminovaný pepřem. Když jsem se nachladil , byl to ten nejlepší med , jaký jsem kdy měl. Do dvou dnů jsem byl ok , na rozdíl od zbytku třídy. Když je vás ve třídě 7 , tak prostě zkoušení neuniknete. :-)

pozvánka na můj blog:

vcelimed.blogspot.com

AT:
To ešte neznamená, že 1000 ks Vd jednotlivé včely nepoškodil, .....
---------------------
To jsem netvrdil, že je nepoškodí.
Ale nepochopil jsem z příspěvku, čím tomu zabránit, abych neměl ve včelstvu 1000 roztočů.
Preventivním léčením? - nepoškodí je to víc a dlouhodoběji?
Je nutno léčit navíc, jestli to vypadsá, že na konci září ve včelstvu bude 1000VD? Jak toto včelstvo, nebo stav na včelnici v půli července poznám?
Karel

Požívám převážně nové svazové sklenice. Jednodušší je umýt novou sklenici. Ale pokud mi zákazník vrátí svazovou od medu, tak je používám znova.

Kolik z Vás pije pivo, dvě třetiny? Taky se prodává ve vratných láhvích. Ještě jsem neslyšel někoho nadávat na láhve od piva.

Je nutno léčit navíc, jestli to vypadsá, že na konci září ve včelstvu bude 1000VD? Jak toto včelstvo, nebo stav na včelnici v půli července poznám?
Karel

Ja vychádzam zo svojich skúseností a pozorovania včiel, vo včelstvách do 20.8 je klieštik na nízkej úrovni (aj tohto roku po fumigácii bol priemerný odpad 23 ks Vd a býva aj nižší), čo je dôsledok, dokonalého posledného ošetrenia (vždy 1-až 10.11). Poslednému ošetreniu dávam prednosť fumigácii, pretože si myslím, že je účinejšia ako aerosolovanie, ale to je len moje presvedčenie. Tu včelári nájdu vzájomný konzenzus len ťažko.

Pivní lahve se v pivovarech myjí horkým roztokem louhu sodného a většinou to stačí. V myčce to asi není ten pravý saponát.

AT:
..Poslednému ošetreniu dávam prednosť fumigácii, pretože si myslím, že je účinejšia ako aerosolovanie, ale to je len moje presvedčenie. Tu včelári nájdu vzájomný konzenzus len ťažko.
.....
Aj ja som za fumigáciu. :-)
Když se to umí a kopne se pořádně do úlu, tak to jde i o vánocích. Taky jsem míval lepší výsledky s fumigací než s aerosolem.
Aerosol je takový tank pro ZO a jiné hrubé kolchoznické metody. A nebo pro naprosto nepředvídatlený náhlý příchod zimy. To člověk nikdy neodhadne. Takže taková záloha není marná, ale s kouřem to jde dostat taky na nulu.

Karel

Spatřit dnešní myčku na lahve v nějakém velkém pivovaru patří mezi mé přání. Vymití vnitřku si dovedu při té rychlosti představit, ale jak servou z vnějšku ten alobal kolem hrdla, tak to by mě zajímalo.

V pivovaře na to mají doslova vteřiny, myčka se s tím zase meje a šplouchá 120minut.

Ty pokusy se zavřením umyté sklenice jsme dělával ještě v dobách předmyčkové a bylo to OK.
Před cca deseti lety byl problém sehnat sklenice ze sklárny, vždyť tady ty věci se vlastně rozjely až po minulém sjezdu a krachu Včely. Před deseti a více lety se s obchodem se sklem málokdo zabýval a sehnat menší sklenici bylo za rozumnou skoro nemožné. A hlavně vzhledem k nízkým koncovým cenám včelařů bylo nemožné se vejít do tehdejší ceny.
V mém případě vím o čem mluvím, nikdy jsem vlastně nedával do výkupu. Vždycky mě šlo o kvalitu pro české děti:-)) Aby nemuseli jíst ten tekutý a převařený sirup ze Včely.
:-)
Karel

KaJi:>Spatřit dnešní myčku na lahve v nějakém velkém pivovaru patří mezi mé přání. Vymití vnitřku si dovedu při té rychlosti představit, ale jak servou z vnějšku ten alobal kolem hrdla, tak to by mě zajímalo. <
.........


Průchod horkou louhovou lázní by měl hliník na hrdle rozpustit.

Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
Tak se mějte Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: L??en? varidolem.
> Datum: 10.10.2009 23:56:10
> ----------------------------------------
> Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po
> takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> ještě další 3-4 dny.
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Sklenice na med.
> Datum: 10.10.2009 19:50:25
> ----------------------------------------
> >To budou opatrnické řeč.i. To by pak v laboratořích nešlo opakovaně
> používat veškeré laboratorní sklo pepan<
> ------------------------------------------------------------
> Pokud je k dispozici zařízení na mytí laboratorního skla jako je tomu v
> akreditovaných laboratořích, není co řešit.
> Pochybuji však, že by mne na svém zařízení nachali mýt sklo k
> spotřebitelskému balení medu.
>
> Proto se hrdě hlásím k těm opatrníkům, kteří myjí sklo pouze vlastní, čili
> ze spotřeby medu výhradně mé vlastní rodiny. Zákazníkům tvrdím, že si jich
> velice vážím a proto si zaslouží sklo nové. Sklo od zákazníků zásadně
> neberu a to ani s mými vlastními etiketami. Nemůže se mi tedy stát, že se
> zákazník vrátí s medem, který má nepříslušný pach. Například po kyselých
> okurkách nebo feferonech nebo i naftě. "Špatně se zákazníkovi vysvětluje,
> že tento med byl sbírán na poli s nakládačkami" a včely pro něj jeli
> traktorem a cestou tankovali naftu u Benziny nebo Shelky :-)). Šetrnost
> je hezká a potřebná věc. Ale na správném místě.
>
> Budování pověsti o solidnosti je dlouhodobá záležitost. Ale zkažená pověst
> je zde natotata. Pověst o solidnosti je velmi křehká věc. Zvláště, když se
> o pokažení pověsti snaží konkurenti nebo závistivci, kteří nemohou přenést
> přez srdce, že každý včelař je "milionář".
> Tak tedy zdravím všechny milionáře :-)) JK       
>
>
>

U piva a jiných výrobků kupujete co kde se sklo točí dokola a skládky plné odpadů vám nevadí ?

pepan

Takže by se ten louh měl dostávat do piva jako ten kopr!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sklenice na med.
> Datum: 11.10.2009 20:38:20
> ----------------------------------------
> Pivní lahve se v pivovarech myjí horkým roztokem louhu sodného a většinou
> to stačí. V myčce to asi není ten pravý saponát.
>
>
>

Takže by se ten louh měl dostávat do piva jako ten kopr!

pepan
-------
Přesně tak, tomu se říká, že pivo má říz. :-))

I když mám takový dojem, že párkrát se někdo napil hodně říznutého piva. Ale to je hodně dávno. Dnesšní senzorika asi stihne identifikovat neprázdné a nestandardní láhve.

Karel

Jo když jsem byl ještě chlapec , tak ty pověsti o chlapovi co do sebe nalil louh , byly poměrně oblíbené. V pivovarech láhev prosvítí dvěma lasery a projde jen čistá a hlavně prázdná.

> Malá poznámka k těm etiketám:
> Ty "nezničitelné" prodával Metapis někdy před pěti, šesti roky. Ty dnešní
> již v horké vodě s jarem nebo purem povolí snadno. Ale pro svých 4 - 5
> metráků myju sklenice ručně, protože s myčkou nemám dobré zkušenosti ( - co
> mi v ní dcerka umyla, musel jsem pak stejně ještě mýt znovu manuálně
> ...Ještěže mám na to jako penzista čas :-) ).


Ja cas nemam ale pro stejne mnozstvi to take jedu rucne, problem vidim v suseni kde nedokazu dovnitr strcit ruku s uterkou. Takze zamestnavam rodinne prislusnice. Zkousel jsem troubu na vysouseni ale dela to skvrny od kapek coz mi vadi.
Jako nejlepsi lepidlo na etiketu je obycejny kancelarske lepidlo na papir - corres - drzi skvele a etiketa jde teplou vodou lehce odstranit. Etikety si delam sam, tisknu je na obycejny papir.

T.H.

Zdravím všechny.Ke sklenicím jen tolik.Když mi je přinesou zákazníci zpět,používám na mytí horkou vodu, drátěnku a jar.Nejde-li etiketa dolů,sklenici použiju na med pro sebe nebo příbuzné.Víčka používám nová a kovová.Med prodávám 100kč a letos bylo pár kilo medu hodně tmavého,ten jsem prodávala jako smíšený za 120kč.Pastový dělám z květového,prodávám ho rovněž za 100kč.Jen pár zákazníků si bere med zkrystalizovaný,většinou dávají přednost medu tekutému.Tak ho rozpouštím v zavař.hrnci s teploměrem cca 50st.Každému zákazníkovi,jsem-li u prodeje,vysvětluji jak to s medem je,vyslechnou mě a pak si stejně vezmou tekutý...Letošní produkci už budu mít prodanou,ale toho rozehřívaného bylo tak 30sklenic,přece jenom pastový získává u zákazníků oblibu.Nemyslím,že by mi nějak vadily supermakety,spíš mi vadí včelaři,kteří mají med v konvi/já ho uchovávám v sklenicích 5i l a po vyčeření přelévám hned do sklenic 750ml/a rozehřívají ponorným vařičem.Snažím se,aby med ode mne ,,vypadal".Mám venku tabuli s nabídkou a ještě ceduli prodej medu.Obojí vyrobeno podle návrhu dcery.Mám štěstí,že je to u silnice.Neví-li zákazník o medu nic,uděláme exkurzi...Příští rok bych chtěla rozšířit nabídku o prodej medoviny.Nehodlám ji vyrábět,jen bych ráda,zajde-li sem občas někdo,kdo ji dělá,aby se ozval.Prodávala bych jeho/medovinu/.Nebude to žádný zázrak,lidi nejsou zvyklí,ale je to obohacení sortimentu.Jsem přesvědčená,že malovčelaři mají budoucnost co se odbytu týče,jen nesmí podvádět.I když nezbohatneme.Za to máme krásného koníčka,nemyslíte?

Já sklenice namočím na den, dva dny do vody. Všechno nepatříčné se buď přímo odmočí nebo aspoň změkne a dá se snadno odstanit. Zbytky lepidla a podobné oškrabuji nožem. Stopy po lepidle a povlak nečistot na zašlých hodně používaných flaškách, který normálně nejde sundat, vyleštím hadříkem s jemným pískem na nádobí. Ćisté sklenice vypařuji horkou vodou a zvenku i zevnitř utírám do sucha. Prakticky všechny sklenice tak získají čistě průhledný vzhled a lesk k nerozeznání od nových sklenic. Tak jedna z 20 - 40 sklenic, z nakoupených zavařenin a podobných obalů, nejde vyčistit vůbec, zůstane v celém povrchu matná a zašlá.
Pro prodej dvou tun medu a pokud musí být kvůli rentabilitě započítávána i práce, to není, ale pro prodej malého množství a dobrý pocit z skutečně ušetřeného životního prostředí, ne jako to lhaní s biovčelařením, to jde.
Profesionální myčky třeba v pivovarech asi čistí hlavně vysokým tlakem vystříkávané vody a teplotou k bodu varu. Louh nebo saponát je tam jen pomocný přípavek, který drží smyté nečistoty v lázni a zabraňuje, aby se zpětně usadily na dalších flaškách. Louh kromě toho nesmí mít vyšší koncentraci než pár procent, jinak napadá a zmatňuje povrch levného obalového skla stejně tak jako některé agresívní přípravky do myčky nádobí.

Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
--------------------------------------------------------
> Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po
> takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> ještě další 3-4 dny.
---------------------------------------------------------
Také jsem neodolal:-). Jakmile jsem obdržel Varidol, tak jsem přeléčil jedno včelstvo (na zkoušku). Po fumigaci jsem napočítal 152 roztočů. Po dvou dnech další přibližně stejné množství. Toto včelstvo jsem diagnostikoval již od srpna, kdy po vytočení a zakrmení jsem všechna včelstva přeléčil Formidolem (shora). Před vložením Formidolu byl přirozený denní spad 2 roztoči. Čtvrtý den po přeléčení Formidolem byl spad 26 roztočů, pak jen po jednom. Ale po 10 dnech spad vystoupil s maximem 10 roztočů. Pak byl klid a denní spad byl zase 1 roztoč. Zhruba před 2 týdny byl zvýšený spad s maximem 9 roztočů. Před výše uvedeným léčením Varidolem, byl spad 3 roztoči.
Pozoroval jsem také, že je rozdíl mezi přirozeně spadlými roztoči a po fumigaci a to jak ve zbarvení tak i velikosti. Jsou to zřejmě dlouhověcí roztočí, kteří přežijí zimní plodovou přestávku ve včelách a pak se začnou znovu rozmnožovat. A ty je nutno zlikvidovat. Problém je ale v tom, že nemáme 100% účinnou metodu jejich likvidace. Varidol má pouze 95-98 % účinnost. Proto jsem se nakonec rozhodl s léčením Varidolem počkat. Jak říkají Rošničky bude ochlazení, včely omezí plodování a vyběhne dosavadní plod. Včelstva budou bez plodu, nebo s minimem a léčení bude účinnější.

S léčením si žádné násilí nedělám Držím se metodiky a pokud některé včelstvo nepřežije, žádná škoda. Je to součást výběru a chovu kvalitních včelstev Nahrazuji je pak oddělky nebo roji od těch zdatnějších a odolnějších. Včelstva za každou cenu zachraňovaná stejně nedávají dobrý užitek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: L??en? varidolem.
> Datum: 12.10.2009 11:06:36
> ----------------------------------------
> Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou
> i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v
> maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se
> ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň
> poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
> --------------------------------------------------------
> > Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal.
> Po
> > takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> > napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> > druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> > ještě další 3-4 dny.
> ---------------------------------------------------------
> Také jsem neodolal:-). Jakmile jsem obdržel Varidol, tak jsem přeléčil
> jedno včelstvo (na zkoušku). Po fumigaci jsem napočítal 152 roztočů. Po
> dvou dnech další přibližně stejné množství. Toto včelstvo jsem
> diagnostikoval již od srpna, kdy po vytočení a zakrmení jsem všechna
> včelstva přeléčil Formidolem (shora). Před vložením Formidolu byl
> přirozený denní spad 2 roztoči. Čtvrtý den po přeléčení Formidolem byl spad
> 26 roztočů, pak jen po jednom. Ale po 10 dnech spad vystoupil s maximem 10
> roztočů. Pak byl klid a denní spad byl zase 1 roztoč. Zhruba před 2 týdny
> byl zvýšený spad s maximem 9 roztočů. Před výše uvedeným léčením Varidolem,
> byl spad 3 roztoči.
> Pozoroval jsem také, že je rozdíl mezi přirozeně spadlými roztoči a po
> fumigaci a to jak ve zbarvení tak i velikosti. Jsou to zřejmě dlouhověcí
> roztočí, kteří přežijí zimní plodovou přestávku ve včelách a pak se začnou
> znovu rozmnožovat. A ty je nutno zlikvidovat. Problém je ale v tom, že
> nemáme 100% účinnou metodu jejich likvidace. Varidol má pouze 95-98 %
> účinnost. Proto jsem se nakonec rozhodl s léčením Varidolem počkat. Jak
> říkají Rošničky bude ochlazení, včely omezí plodování a vyběhne dosavadní
> plod. Včelstva budou bez plodu, nebo s minimem a léčení bude účinnější.
>
>
>

.Jen pár zákazníků si bere med zkrystalizovaný,většinou
> dávají přednost medu tekutému.

V kratkem case se potkavam opet s timto nazorem, ze je nutne kuli prodeji med ztekucovat.
Med rozhrivam jen kdyz opravdu musim, tj. kdyz ho nestihnu nalit tekuty do sklenic - snazim se tomu vyvarovat a zatim to pri cca 400sklenicich jde.

Setrim tak svuj cas, penize a hlavne kvalitu medu. Radeji zakaznikovi vysvetlim ze si ho muze rozehrat sam pokud mu vyhovuje stekani medu z cheba :-)) Popravde uz ani nic nevysvetluju. Problem nepozoruju spis naopak, zas bude malo. Uz se ani nesetkavam s tim ze by po me chteli tekuty...

Je to o psychice (kdyz neni clovek obchodnik), mel jsem treba problem nabizet svelty pastovy, pak prisla sezona bez medovice a vse je naopak, pastovy dosel a stale je zadan...

T.H.

Při pročítání příspěvků o sklenicích jsem si vzpomněl, co nám o tom říkali na přednášce ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole. Cituji:

Nové sklenice vyjdou levněji než staré, které musíme pracně vymývat a sterilizovat a mít na ně atest. Nové sklenice stačí vypláchnout horkou vodou např. v myčce na nádobí a nechat oschnout.

---------------

Citováno ze zápisu, který jsem si tenkrát na přednášce pořídil a publikoval jej zde na konferenci:

http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm

Zdravím všechny debatující včelaře!

Když sklenice necháte okapat a pak otočíte hrdlem nahoru,nebývají tam kapky.Nejsou orosené a jdou dobře utřít.Poradil mi jeden kavárník.Je-li kvalitní voda,stačí je nechat uschnout.

Nabízím k prodeji mírně použité sdružené oplodňáčky na rámkovou míru Langstroth, výška rámku 159 mm (půlený). Oplodňáček je pro 5 matek. Každé oddělení je na dva minirámečky. Společné víko. Česínka na různé strany. Větrací zasíťované otvory pro věznění. Materiál: styrodur 30 mm, dřevěný rám pro loučky, sololitové přepážky. Oplodňáčky jsou v dobrém stavu, použité pouze několik sezón. Oblast bez MVP.
Cena 250 Kč/kus, doklad o prodeji je samozřejmostí.

Pro porovnání přikládám ceny obdobných nových sdružených oplodňáčků na trhu (jiné rámkové míry):
Břinek..............4 sekce....450,-
Avos................4 sekce....800,-
Ještěd..............4 sekce....643,-
Koppová.............3 sekce....648,-

Zájemcům zašlu foto na email. Dotazy a podrobnosti taktéž prosím přes email.

JD
skrivanek(zavinac)beedol(tecka)cz

Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka

Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré desinfekční účinky proti plísním

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 16:58:59
> ----------------------------------------
> Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
>
>
>

Nechci mít pověst pedantického otravy.
Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
data.
Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
Deset minut, nebo deset hodin i déle?

Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!

Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
účinky.
Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
dokonalá iluze.
U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
J. Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, October 14, 2009 8:09 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: vym?v?n? sklenic

Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost
Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré
desinfekční účinky proti plísním

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 16:58:59
> ----------------------------------------
> Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
>
>
>

A co je spolehlivé! Ale uvedu příklad. Měl jsem na nohách úporně se držící plíseň Když všechny léky a kožní lékaři selhaly tak jeden starý lékař mi poradil rozepřít prsty zápalkou a 10 minut denně opalovat na slunci. Po týdnu se to zhojilo a vydrželo to již několik let, V zahradnictví jsme výsevní truhlíky vystavovali slunci jako ochranu proti padání klíčících rostlin. samozřejmě na sklenice to asi moc vhodné jako desinfekce není slunce sklem proniká a dostatečně se to nezahřeje Předměty na slunci dosahují běžně teplot okolo 70°C což na ničení spor obvykle stačí zvláště ve spojení s UV zářením.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 21:20:42
> ----------------------------------------
> Nechci mít pověst pedantického otravy.
> Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
> data.
> Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
> Deset minut, nebo deset hodin i déle?
>
> Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!
>
> Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
> účinky.
> Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
> dokonalá iluze.
> U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
> nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
> sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
> J. Kala
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, October 14, 2009 8:09 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: vym?v?n? sklenic
>
> Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost
> Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré
> desinfekční účinky proti plísním
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> > Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> > Datum: 14.10.2009 16:58:59
> > ----------------------------------------
> > Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> > na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> > pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
> >
> >
> >
>
>
>
>

Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.

Já mám jako uteplivku Plsť, Hobru,¨i polystyren.
Hobra občas nasaje kondenzovanou vod a musí se vyměnit za suchou. V mokrém stavu se láme. Polystyren se občas zlomí ale je dostupnější a vodu nenasaje . Plsť občas také nasaje kondenzovanou vodu a je nutno ji vyměnit za sucho ale jiné nectnosti které by stály za zmínku nemá nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: vln?n? pls
> Datum: 14.10.2009 23:10:20
> ----------------------------------------
> Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť
> místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.
>
>
>

Přátelé, nevíte někdo (pokud už to vůbec vědí na kraji), jak se to má s údajnou dotací Plzeňského kraje na příští rok na nové úly?

Omlouvám se za "volnost" údajů, nemínil jsem rozpoutat odbornou diskusi, jen jsem to poznamenal jako "babičkovskou" moudrost (pleny a prádlo na sluníčku atd.) nakonec podpořenou i naší rodinnou lékařkou. Ale máte pravdu. :-) Samozřejmě, že celý den, je-li pěkné počasí, tak třeba i několik dní. Nástavky, (mezi)dna a pod. takhle "opékám" celkem pravidelně. Neměřím čas, jen instinkt. Ostatně co jsem začal včelařit, tak jsem k času získal úplně jiný vztah ...:-) Klidný den! Jiří


Nechci mít pověst pedantického otravy.
Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
data.
Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
Deset minut, nebo deset hodin i déle?

Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!

Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
účinky.
Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
dokonalá iluze.
U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
J. Kala

Používám plstěné uteplivky ještě ze zadováků nařezané na velikost 39x24 položené na novinách na silonovém muším sítu. Dá se jimi velice účinně odstraňovat vlhkost z úlu z předjaří. Vždy jednou za pár dní se mokré uteplivky hned u včel přehodí se suchými na vrchu uteplení. Kromě toho je samotná plsť pro vlhkost prostupná. Na druhé straně uteplivky na strůpku dostávají víc zabrat od plísní, v zadováky byly uteplivky automaticky impregnovány stykem s propolisem na stěnách úlu, jak včelař úl rozšiřoval a zužoval, to v nástavcích není.

Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně tak venku.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 14, 2009 11:10 PM
Subject: vlněná pls


Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť
místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4507 (20091014)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4507 (20091014) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Asi nejrozumnější bude, když se zeptáš přímo u zdroje, tedy na kraji na odboru živ. prostředí a zemědělství.

OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích? Díky, Libor.

----------------------------------------------------
> Pavel Votrubec napsal:
> Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> Pavel

Plst je cca 2 cm tlusta.

Nad ní je už jen dřevěné víko.

Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
Pavel


----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
Subject: Re: vlněná pls


OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
Díky, Libor.

----------------------------------------------------
> Pavel Votrubec napsal:
> Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> Pavel


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor

Nad zimujúcim chumáčom nemá byť nemá byť nič, čoby zadržalo vlhkosť unikajúcu z prostredia úľa. Ak tam dáte plast, odrazovú fóliu aj samotná plsť je nepriedyšná a dávno som ju prestal používať o polystyréne ani nehovorím. Tento spôsob uteplenia včelstva z hora je hádam možný len vtedy, ak dokážete z prostredia včiel odviesť vlhkosť npr. komínovým efektom, npr. očkom v najvyššom mieste pod uteplivkou. Mám to odskúšané a funguje to, zimujúce včelstvo to bez problémov zvládne, teraz to používam len vo včelstvách, na ktorých mám stropné kŕmidlá v prednej stene s očkom.

prevažnej väčšine úľov mám systém prekrytia plástov použitím kobercoviny: na rámiky kladiem priedušnú vrecovinu-pytlovinu (proti propolisu) a na to volne 3-4 ks kobercoviny, najlepšie z plyšáku alebo z bežnej kobercoviny. V každej domácnosti je jej dostatok, dôležité je aby na nej nebola priamo položená strecha alebo plast, na ktorých by sa unikajúci vzduch zrážal a vracal späť.

Myslím si ale , že uteplivka nie je v priamom spojení s včelami a keď aj mokrá včelám neublíži, veď ona nevyhrieva, len neprepúšťa studený vzduch do úľa. Veď aj eskymácke iglu je postavené zo snehu prípadne z ľadu a ľudia v ňom nezamrznú. Preto nesmiete byť tak precitlivený.

Nerozumím tomu, co se míní vlněnou plsťí? To má být technické rouno? Používá se u aut při šíři 2 cm např. ke zvukové izolaci. Barvou jde o recyklovaný textil namykaný a svařen do rouna. Dělala ho u nás tč. (cca 1990) textilka v Brně. Dnes nevím. ??

_gp_

.........
Libor (62.168.45.106) --- 14. 10. 2009
vlněná plsť

>Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor. <

Největší průšvih při takovýchto řešení s textilem je vzduch, který zvlhne a místo uteplení vlivem zvýšené vlhkosti vytvoříme nad včelstvem vodivou a kondenzační jednotku mnohem větší, než když jsou vzduchové bubliny uzavřené a ve velké tloušťce, která opravdu izoluje a odráží teplo. Do 5ti cm nejde o izolaci ale jen takové tepelné šidítko. To samé kovová hliníková folie, která vlastně funguje jako litinová plotna na plynovém vařiči a tak pojímá a rozprostírá teplo a tím o něj i okrádá včelstvo. To se dá říci i o ostatních vlhkopojímajících materiálech. V podstatě by bylo lepší řešení jako u tradičního farmáře někde v U.S., kde jsou stropy jednoduché z překližky.

U mne u 80% včelstev jsou chumáče nalepeny nebo sdílí teplo se stropem, který je tepelně izolován v normách s jakou se dnes izolují domy. Tj. minimum 80 mm. Vlkost se proto sráží ne nad chomáčem ale vedle něho na nějakém bezfalcu. Proto nepotřebuji extrémně silná včelstva do kterých prší vlastní voda a spokojím se s tradičním jarním třetinovým dělením po vyzimování - třetina silná, třetina normální, třetina slabší.

_gp_

.......
Antoni:>prevažnej väčšine úľov mám systém prekrytia plástov použitím kobercoviny: na rámiky kladiem priedušnú vrecovinu-pytlovinu (proti propolisu) a na to volne 3-4 ks kobercoviny, najlepšie z plyšáku alebo z bežnej kobercoviny. V každej domácnosti je jej dostatok, dôležité je aby na nej nebola priamo položená strecha alebo plast, na ktorých by sa unikajúci vzduch zrážal a vracal späť.<

Gusti, každý včelár má svoje osvedčené grify-ťahy alebo "triky", ktorým dôveruje a nedá na ne dopustiť a tak to robím ja a ako vidím tak aj Ty. Myslím si, že svoje nadobudnuté návyky prevzaté od otca či včelárov len ťažko mení a hlavne používa to čo je preňho dosažiteľné a lacné a vyradené koberce sú také.
Podľa mňa žiaden tepelný most sa cez vlhkú uteplivku nešíri spätne do včelieho chumáča, ak vlhkému vzduchu nebránime k odchodu do voľného priestoru, totiž vlhký vzduch z chumáča neustále odchádza a nedovolí sa ukladať do utepliviek. Toto každú zimu preverujem a mokré koberčeky nenachádzam.
Viem jedno, od doby keď som z ponad včiel odstránil nepriepustné materiály, moje včelstvá majú každý rok suché dná a ani uložené súše pod zimným chumáčom neplesnivejú, je to bezpečné.
Keď už mám "pero" v ruke, tak spomeniem svoje pozorovanie, ako prezimuje včelstvo, nad ktorým je neuteplený pristor jednej debničky, spojený s meraním teploty na strednou uličkou kde zimovalo včelstvo. Pri odpisovaní teploty som zakaždým musel včelstvo otvoriť, počas väčšieho vonkajšieho chladu bol chumáč vždy hlbšie v uličkách, ak sa oteplilo, včely vystúpili až nad rámiky. Teplota nad chumáčom bola oproti nameranej vonkajšej teplote len o 3-4 vyššia. Človek žasne, ako je všetko spojitosti so zimovaním včelstva inakšie, ako sa to podáva a traduje.
Záver: pokus mi poskytol nové pohľady na zimujúce včelstvo a dôležité bolo, že včelstvu sa to aj naprike každodennému vyrušovaniu na jeho kvalite neprejavilo.

Dám ruku do ohně,když tu místopřísežně prohlásím,že jaro roku 2011 bude kopírovat jaro roku 2007 v počtech úhynů včelstev na varoázu.Myslímsi,že situace bude ještě horší.Kdo nevěří,ať si počká a určitě nebude touhle prognozou překvapen.
Josef Jelínek.

Antoni:>Myslím si, že svoje nadobudnuté návyky prevzaté od otca či včelárov len ťažko mení a hlavne používa to čo je preňho dosažiteľné a lacné a vyradené koberce sú také. <
.........

Já jsem oproti jiným včelařům 100% samorost. Pokud nejsem s něčím spokojen a nebo mě to zavazí při práci, tak to vyřadím a mám po problému. I u mne byla kobercová doba, bohužel je tu mírnější a vlhčí klima a to zapříčinilo, že konopné koberce se rozpadly za 2 zimy, na jekorech mi propolis začal plesnivět už první rok a takové ty svařované z chemlonu včely začaly cupovat a začali se také podélně párat. Potom jsem zkoušel koberce tzv. veletrhovky - výprodej z Brněnských veletrhů a ty měly pěnovou jednu vrstvu. Opět voda a kusadla zapracovala.

Po zvážení kolik úkonů musím udělat navíc kvůli tak jednoduché věci jakou je sejmou víko a dostat se k včelímu chumáči x počet včelstev, jsem dospěl z amatérského bodu "A" k bodu borců "B" a k investici podobající se opravdu nelevné záležitosti s výsledkem kompaktního sendvičového víka, s kterým jsem nadmíru spokojen. Řešením je vždy jednodušší práce než tisíce únavných úkonů zbytečných. I tak relativně drahé řešení bych zanic už nevyměnil. Normu na takové víka mám 150 ks za měsíc pro jednu sezonu a rozpočet za cca 1 barel medu.

Na webu jsem našel dodavatele, který vyrábí např. "Plsťové rolky" a "Plsťové tabule"....obecně tomu říká "technická plsť". K rolkám píše:
"zloženie: čistá vlnená plsť (98% vlna) alebo miešaná plsť (vlna/umelé vlákna) - hrúbka: od 2 mm do 30 mm - hustota: od 0,18 g/cm3 (veľmi mäkká) do 0,70 g/cm3 (veľmi tvrdá)"....
.....Tabule dělá až 5cm tlusté......

> G.Pazderka napsal:
> Nerozumím tomu, co se míní vlněnou plsťí?

A máme tady oslavy. Škoda jen, že se jsem nezaregistroval zmínku o p. Krabcovi, který podle zápisu zasedání tuto akci koordinuje.( http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-INFORMACE_PUV_Klikanec_16-06-09.doc )


http://chrudimsky.denik.cz/multimedia/galerie/1663901.html?section=1,4

http://jindrichohradecky.denik.cz/pozary/zlodej-zamaskoval-kradez-vcelstev-vcelina20091015.html


Pěkný večer, _gp_

Pane Pazderko,víte co jste to napsal za nesmysl?Myslím tím tu věc,že netoužíte mít extrémě silná včelstva ,do kterých teče vlastní voda?To,že máte jen nějaké střední a slabší je jen vaše věc.Ale jak jste proboha došel k tomu názoru,že do extrémě silných včelstev prší vlastní voda?Zkusil jste někdy zazimovat včelstvo o hmotnosti cca3-4kg.Pochybuji,jinak by jste takovou zavádějící a nesmyslnou věc nemohl napsat.Tohle jsou právě ty návyky a dogmata,která se dědí z pokolení na pokolení a kterou váš děd za dob pana Fialy a otec za pana Savvina vyčetli z dobové dosažitelné literatury a vám předali jako zkušenost,kterou šíříte dál. A šíříte pěknou hloupost.
P.Z.

P.Z.:>Ale jak jste proboha došel k tomu názoru,že do extrémě silných včelstev prší vlastní voda?Zkusil jste někdy zazimovat včelstvo o hmotnosti cca3-4kg.Pochybuji,jinak by jste takovou zavádějící a nesmyslnou věc nemohl napsat.<
.........

Já se produkcí medu úspěšně živím už bezmála 8 let a včelařím naplno 12 let. Vy také?

Přečtěte si ještě jednou laskavě co píšu a nedělejte ze mne dementa. Jsem dostatečně schopný Vám sdělit, že zimovat včelstva o Vaší domnělé váze chumáče 3-4 kg je kravina. Nevím proč bych měl mít v terénu místo cca 6q zivých včel při zazimování 2-3x tolik? Kvůli vyšší práci, nákladům nepůjdu do rizika a spokojím se s technologií ošetřování včelstev, která vychází z více běžných situací a simulací váhy populace včelstev. Proto píšu, že takové víko je globálnější řešení než Vaši nákladní siláci, kteří třeba donesou hodně řepky, nebo se také mohou domrtě všechny vyrojit a máte místo medu houby.

>U mne u 80% včelstev jsou chumáče nalepeny nebo sdílí teplo se stropem, který je tepelně izolován v normách s jakou se dnes izolují domy. Tj. minimum 80 mm. Vlkost se proto sráží ne nad chomáčem ale vedle něho na nějakém bezfalcu. Proto nepotřebuji extrémně silná včelstva do kterých prší vlastní voda a spokojím se s tradičním jarním třetinovým dělením po vyzimování - třetina silná, třetina normální, třetina slabší. <

Co se týče uteplení úlů na zimu mám úplně jiné zkušenosti než vy.Nechávám včelstva silná,podle toho co a jak obsedají,protože jsem ženská a nemám žádné zvedáky a navíc mi připadá hrozné nutit včelstvo obsedat malý prostor.Uteplivky jsem dávala naposled,když jsem měla včelstvo v úlu s deseti rámky a jeden medník v létě.Když tam uteplivky nebyly,včely na jaře ,,plavaly".Dnes mám úly od Břínka,používám polonástavky a neutepluji.Nad klasickou střechou mám střechy dřevěné potažené asi ipou/já vím houby,jak se to jmenuje/taky od Břínka.Někde mám silné polystyrény a na tom tašky.Ovšem tady je Polabí a teplé zimy.Včelstva mám na ,,teplé stavbě",studená mi nevyhovovala.Tedy včelám.Myslím,že záleží na typu úlu,kolik toho obsedají,nadmořské výšce a stavbě.Jo,ve víku jsou drátěná větrací očka.Jednou po fumigaci jsem z nich zapomněla vyndat ucpávky a poslední plástve dole zplesnivěly.

Četl jsem pozorně oba zdánlivě protichůdné příspěvky pánů G. Pazderky, i A.
Turčáni.
Dle mého soudu mají věrohodná pozorování oba!
Úlový systém zde hraje rozhodující úlohu.
Jako příklad uvedu pro stručnost:
Včelstva mám v Optimalech na zasíťovaných dnech ( kočovná dna dle
originálu). Jako strůpek celoročně silný igelit a na něm 3 až 5cm
polystyren. Všechna očka až na nejhořejší nástavek jsou (kromě období
léčení) trvale otevřena. V úlech se vlhko projevuje jen nevýznamně.

Při přechodném nedostatku úlových den jsem pod několik včelstev vložil
jednoduchá dna bez zasíťování ( asi před čtyřmi roky, podle konstrukce p.
Havrlíka z Ohrazenic ). Už v období kolem vánoc ( když některá včelstva
začala plodování) bylo možno pozorovat, že na igelitu se sráželo takové
množství metabolické vody, až kapala na dno. Stále mluvím o zazimovaných
vyrovnaných včelstvech obou skupin. Ve spodním patře byly krajní plásty
plesnivé, rámky mokré.
Mám ve svém archivu fotky, kde ze spodních louček visí rampouchy.

Z těchto vlhkých včelstev bylo na jaře víc středních a slabších včelstev,
než z těch až ( z lidského pohledu ) krutě větraných. Ale popravdě rozdíl ve
výnosech řepkového medu se významně nelišil mezi oběma skupinami. Včely to
zvládly, ale proč zbytečnými chybami přidělávat práci včelám a sobě zvýšenou
pracnost a škodu na nepoužitelných plástech?

Podobné zkušenosti mám s originál Tachovskými úly, versus zjednodušenými
kopiemi, stejně jako s jedenáctirámkovými nástavky 39x24.
Také se "povedlo", že jsem ponechal po prosincovém léčení na včelách jen
igelit, na to prázdný nástavek a přikryl neizolovaným víkem. Včely přežily
bez pozorovatelné újmy.
J. Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
e-mail/=/nezadan
Sent: Friday, October 16, 2009 8:11 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vlněná pls

Pane Pazderko,víte co jste to napsal za nesmysl?Myslím tím tu věc,že
netoužíte mít extrémě silná včelstva ,do kterých teče vlastní voda?To,že
máte jen nějaké střední a slabší je jen vaše věc.Ale jak jste proboha došel
k tomu názoru,že do extrémě silných včelstev prší vlastní voda?Zkusil jste
někdy zazimovat včelstvo o hmotnosti cca3-4kg.Pochybuji,jinak by jste
takovou zavádějící a nesmyslnou věc nemohl napsat.Tohle jsou právě ty
návyky a dogmata,která se dědí z pokolení na pokolení a kterou váš děd za
dob pana Fialy       a otec za pana Savvina vyčetli z dobové dosažitelné
literatury a vám předali jako zkušenost,kterou šíříte dál. A šíříte pěknou
hloupost.
P.Z.

S propustnými stropy, odvětrávacím rámečkem, nad tím polystyren, úly uteplené i neuteplené, to vše jsem zkoušel.

Pak sjem se vrátil k zasitovanému dnu - zdůvodu těsnosti při léčení jsme od nich odešel - a zjistiol jsme že i při netěsném zakrytí podložkou to nemá vliv na účinnost léčení a problém s vlhkem zmizel. Od té doby mám na stropě přes zimu běžně igelit (z toho jsme měl dřív strach) a po několika náhodných pokusech (azapoměl jsme dát PS pod strop) ustupuji od polystyrénu nad foliíí. Buď dělají problém v létě mravenci, nebo v zimě myši.
Postupně izoluji buď vzduchem - dávám pod víko mezidno, někdy silnou vlnitou lepenkou /12mm/ a někdy jen krabicovým víkem.
Pokud nějaké včelstvo potřebuje teplo, tak to stejně potřebuji řešit komplexně na jaře a jenom zateplení stropu nepomáhá. A silnějšímu je to jedno.

Ale včelařím v oblasti kde bývá obvykle lesní snůška, takže ten co je závsilý na květové může mít jiné zkušenosti.
Karel

j

Podle mých zkušeností nepatří na zimující včelstvo žádná uteplívka taková ani maková. Naopak je žádoucí vzdušné, ale bezprůvanové prostředí v úlech ve kterých včelstva zimují. Uteplení včelstev je však třeba provést po prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny. Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny přežít veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK

Ano, souhlasím. Uteplení strůpku má dle mého soudu praktický význam až v
době cca 40 dnů před rozkvětem ( u mne ovocných stromů ). Předčasné ( nebo
celozimní ) zateplení může mít na svědomí právě řadu problémů, které
souvisejí s rozsahem plodování, spotřeby zásob, vlhkostí atd.., možná i
nástupem množení kleštíka.
J. Kala


J. Křapka napsal:
Uteplení včelstev je však třeba provést po
prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z
tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny.
Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na
úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti
větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale
neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny
přežít       veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK

Je dobrý med BIO nebo ne? To se tady diskutovalo.
Tady ten obchod v tom má jasno:

Má to v jednom regálu:
Bio zdravá výživa,med-včelí produkty

http://www.atojepecka.cz/kvetiny-bio-zdrava-vyziva-med-vceli-produkty/

Karel

No a ještě chci dodat, že by se neměl negativní, ani pozitivní význam
zateplení přeceňovat. Je třeba vyzkoušet.
Protože některé linie včelstev si plodují dle svého genetického "kalendáře"
ať jsou, či nejsou zatepleny. Mám několik roků možnost pozorovat zcela
odlišné projevy u Vigorek a Havlínek.
Ale to už s původním vláknem o vlněné plsti moc nesouvisí.

A přecejen k té plsti: rozhodně bych ji nedal přímo na rámky. Servat kusy
zničené plstěné uteplivky znamená přijít o propolis, klid včelstva i
uteplivky. ( o zužitkování propolisu mluvím jen v souvislosti se včelstvy,
která nebyla léčena amitrázy, fluvalinátem a pod.)
J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Friday, October 16, 2009 10:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vlněná pls

Podle mých zkušeností nepatří na zimující včelstvo žádná uteplívka taková
ani maková. Naopak je žádoucí vzdušné, ale bezprůvanové prostředí v úlech
ve kterých včelstva zimují. Uteplení včelstev je však třeba provést po
prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z
tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny.
Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na
úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti
větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale
neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny
přežít       veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK

Máte-li nástavkové úly, na plsť v klidu zapomeňte. Drátěná dna neomezujte, větrejte horními očky, lépe prodyšnými stropy ( letos jsem se s tím nepáral a zimní sestavy jsem vyřešil tak, že jsem na nejvrchnější nástavek položil muší síťovinu, na ni jsem dal prázdný nástevek ( v něm se bude spalovat fumigační knot ) a víko jsem z vrchu vypodložil, aby pod ním vnikla vzduchová mezera... prostě včelstva mají nad "hlavami" pouze muší síťovinu, vzduch a jinak nic víc... vše za účelem komínového efektu ).

Včelstva nemusí být nijak obzvláště silná, aby se s podobnými "extrémy" vypořádala. Maximálně dojde ke zvýšení spotřeby zásob, což pro mě není významné kritérium ( těch pár kg úbytku váhy navíc se ztratí v "tlačenici" na rozdíl od kvant plesnivých plástů a nejarovizovaných včelstev s méně slibným rozvojem ). Pochybuji, že by alespoň středně silná včelstva ( 1 - 1,5 kg ) mohla být vzdušným zimováním nějak poškozena. Spíše se domnívám, že to má pro ně blahodárný efekt. Uteplování v zimě nemá význam. Ten nastává až začátkem předjaří.

Včelstvo je jako ovoce ... jedině v chladu vydrží do jara čerstvé.

S pozdravem M. Václavek

No nevím, ale ten e-shop má nějakou kategorizaci.

První úroveň je úroveň e-shopu.
Druhá úroveň má název: Bio zdravá výživa,med-včelí produkty
No a "peckou" nakonec je pododdělení:Med a včelí prudukty

Když se vleze třeba do alza.cz, tak to samé, ťukne se do procesorů a může vylézt nějaký seznam, kde něco patří do potkategorie Intel a něco AMD.





..........
KaJi (88.103.157.154) --- 16. 10. 2009
Bio značka u medu.

>Je dobrý med BIO nebo ne? To se tady diskutovalo.
Tady ten obchod v tom má jasno:

Má to v jednom regálu:
Bio zdravá výživa,med-včelí produkty

http://www.atojepecka.cz/kvetiny-bio-zdrava-vyziva-med-vceli-produkty/

Karel<

Pane Kalo, tomu říkám super příspěvek, bohatý na osobní zkušenosti. Vaše ochota podělit se o ně je vyloženě příkladná. Díky, Libor.

--------------------------------------------------------
Josef Kala napsal:
Četl jsem pozorně oba zdánlivě protichůdné příspěvky pánů G. Pazderky, i A.Turčáni. Dle mého soudu mají věrohodná pozorování oba! Úlový systém zde hraje rozhodující úlohu.
Jako příklad uvedu pro stručnost: Včelstva mám v Optimalech na zasíťovaných dnech ( kočovná dna dle originálu). Jako strůpek celoročně silný igelit a na něm 3 až 5cm
polystyren. Všechna očka až na nejhořejší nástavek jsou (kromě období léčení) trvale otevřena. V úlech se vlhko projevuje jen nevýznamně.
Při přechodném nedostatku úlových den jsem pod několik včelstev vložil jednoduchá dna bez zasíťování ( asi před čtyřmi roky, podle konstrukce p. Havrlíka z Ohrazenic ). Už v období kolem vánoc ( když některá včelstva začala plodování) bylo možno pozorovat, že na igelitu se sráželo takové množství metabolické vody, až kapala na dno. Stále mluvím o zazimovaných vyrovnaných včelstvech obou skupin. Ve spodním patře byly krajní plásty plesnivé, rámky mokré.
Mám ve svém archivu fotky, kde ze spodních louček visí rampouchy.

Z těchto vlhkých včelstev bylo na jaře víc středních a slabších včelstev, než z těch až ( z lidského pohledu ) krutě větraných. Ale popravdě rozdíl ve výnosech řepkového medu se významně nelišil mezi oběma skupinami. Včely to
zvládly, ale proč zbytečnými chybami přidělávat práci včelám a sobě zvýšenou pracnost a škodu na nepoužitelných plástech?

Podobné zkušenosti mám s originál Tachovskými úly, versus zjednodušenými kopiemi, stejně jako s jedenáctirámkovými nástavky 39x24. Také se "povedlo", že jsem ponechal po prosincovém léčení na včelách jen igelit, na to prázdný nástavek a přikryl neizolovaným víkem. Včely přežily
bez pozorovatelné újmy.
J. Kala

Co pořád máte s tím luftováním úlů a plesnivěním plástů v prvním nástavku. Pokud je stabilně zima a mrzne celé dny, tak nemá šanci plíseň růst. Houba roste až když se začne zvedat vlhkost úměrně s teplotou. To v praxi znamená, že Vám plásty začínají plesnivět někde mezi březnem až květnem. A to všichni pletiváři zakrývají dno i víko kvůli plodování. Takže dejte pokoj s tím, že Vám plíseň v úlech neroste. Je jí tam plno do doby, než začne včela makat a odstraní ji s přibývajícím obsednutí a plodovou plochou.

Pane Václavku ještě nám prosím napište, v jaké nadmořské výšce včelaříte a zdali to hovoříte o včelstvech umístěných venku, v kolika jsou včelstva nástavcích, a tak. Díky, Libor.

----------------------------------------------------
M. Václavek napsal:
Uteplování v zimě nemá význam. Ten nastává až začátkem předjaří.

Libore, přes web odpovídejte klikem napravo vedle příspěvku, ne novým tématem. Pokyny jsou těsně pod tímto formulářem.

Zateplování má smysl jen u úlu budečský a podobných kde se nezimuje v celém prostoru úlu a u moderních úlů nemá žádný smysl snad jen v létě kde uteplení zabraňuje přehřátí stropu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: vlněná pls
> Datum: 16.10.2009 08:41:25
> ----------------------------------------
> Plst je cca 2 cm tlusta.
>
> Nad ní je už jen dřevěné víko.
>
> Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
> síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
> staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
> záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
> Pavel
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
> Subject: Re: vlněná pls
>
>
> OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
> plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
> vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
> máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
> Díky, Libor.
>
> ----------------------------------------------------
> > Pavel Votrubec napsal:
> > Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> > Pavel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Pro dobrou paměť upřesňuji, že hromadné úhyny byly na podzim 2007. Jinak souhlasím, že přijdou znovu, ale ještě to může ovlivnit mnoho okolností. Je to jako s medovicí. Když dva roky po sobě nebyla, určitě brzy přijde. Ale rozhodující bude průběh aktuální sezóny. Prognózy mohou být užitečné, ale lepší je v sezóně sledovat stránky VMS (www.varroamonitoring.cz) a nejlepší je monitorovat vlastní včelstva.

Pane Václavku ještě nám prosím napište, v jaké nadmořské výšce včelaříte a zdali to hovoříte o včelstvech umístěných venku, v kolika jsou včelstva nástavcích, a tak. Díky, Libor.
____________________________________________________________

Včelařím v Labské nížině ( Smiřice jsou cca 250 m. n. m. ). Tzv. vzdušné zimování provozuji v produkčních včelstev ( 6 NN ). V takto vysokých úlech by drátěné dno nemuselo stačit dostatečně neprovětrávat ( plíseň ), leda kdybych otevřel očka ve všech nástavcích, ale toho se na rozdíl od neutepleného stropu bojím ( za prvé: skrze očka snadno proniká vítr, za druhé: ve vyšších patrech, kde se nachází hlavní část chumáče, jsou včely přitisknuty u přední stěny, tedy snadno přístupné z očka, takže hrozí, že se je ptáci naučí lákat ven a požírat... nemám otočné kryty na očka ). Proto raději větrám přes strop. Očka mívám otevřená ve spodních 3 NN v podstatě po celý rok. Úly jsou venku.

S pozdravem M. Václavek

Používáme tlustostěné úly.

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 17, 2009 7:30 AM
Subject: Re: vlněná pls


Zateplování má smysl jen u úlu budečský a podobných kde se nezimuje v celém
prostoru úlu a u moderních úlů nemá žádný smysl snad jen v létě kde uteplení
zabraňuje přehřátí stropu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: vlněná pls
> Datum: 16.10.2009 08:41:25
> ----------------------------------------
> Plst je cca 2 cm tlusta.
>
> Nad ní je už jen dřevěné víko.
>
> Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
> síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
> staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
> záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
> Pavel
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
> Subject: Re: vlněná pls
>
>
> OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
> plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
> vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
> máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
> Díky, Libor.
>
> ----------------------------------------------------
> > Pavel Votrubec napsal:
> > Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> > Pavel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512
> (20091015) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512
> (20091015)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4516 (20091016)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4516 (20091016) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Také bych to tak viděl, protože současné zprávy jsou znepokojivé. Na prvním místě je určitě se umět starat sám o sebe a nečekat, až mi někdo vydá příkaz. K tomu patří mít léky na sezonu doma ať to stojí cokoliv a také je důležité mít připraveno náhradní řešení, když vše selže. Pak teprve bych se zajímal o VMS, případně do něj přispíval atd atd. Jestliže v bodě 1 selžu a nebo to nechci pochopit, osud mých včel je ve hvězdách a může pomoci pouze motlitba ke sv. Ambrožovi, ale ten lemply asi také nemusí. Co se týká včelařské vědy o plísních vlhku a mizerném zimování, nevyjadřuji se. Zřejmě je okurková sezona. Zdraví R,. Stonjek

stonjek:> Také bych to tak viděl, protože současné zprávy jsou znepokojivé ...

...Pak teprve bych se zajímal o VMS, případně do něj přispíval atd atd.<
........

Tak tomu teď nerozumím. Vy si hodnotíte nějaké přijaté zprávy a VMS nemá pro Vás význam? Jak typické a české.

Já sice do VMS nepřispívám, ale respektuji ho jako jednu možnou vzdělávací cestu pro včelaře všeho věku. Jsem schopný ho i jakýmsi způsobem podpořit, protože jestli se nastávající mladší generace včelařů naučí s VSM dělat nebo alespoň pomocí VMS pochopí jak provádět detekce a monitoring, sníží se mi hypoteticky významně od nich reinvaze a následné problémy.

Pokud se má včelař spoléhat na záložní řešení proti VD, tak právě VMS je jeden z nich, minimálně jako vzdělávací element. PSNV a hlavně lidoem okolo VMS patří v tomto ode mě uznání.


Sv. Ambrož nepomůže, "...mrtví milovat nemohou"

Úl se zatepluje tam, kde to má smysl. Teplo z chumáče jde v první řadě nahoru ke strůpku, potom jde trochu ke stěnám a prakticky vůbec ne ke dnu. Pokud je nástavkový úl třeba z 2 cm dřevěných desek, tak smysl má zateplení strůpku odpovídající tak 4 centimetrům dřeva stejně tak jako má smysl nechat dole ve dnu otevřené síto. To odpovídá na strůpku úlu z 2 cm dřeva tak 1 - 2 cm kvalitní plstěné uteplivky. Pokud je úl uteplený takovými 5 cm polystyrenu, tak je nesmysl nechat na strůpku jen 2 centimetry plstěné uteplivky, protože potom ty silně izolované stěny z polystyrenu jsou v podstatě zbytečné.
Plsť je jinak izolační materiál velice snadno prostupný pro vlhkost, takže pro jeho použití platí určitá pravidla, pokud nemá nasáknout vlhkostí a stát se naopak mokrou plesnivou houbou. Zevnitř úlu, kde vlhkost do plsti vstupuje, musí být vrstva, která prostup vlhkosti ztěžuje, zvenku musí být plsť naopak dobře větraná, aby vlhkost, co plstí projde z úlu, se odpařila a nehromadila se v plsti.
Na strůpcich úlů je použití plsti včetně takové izolace jako třeba obyčejných starých hadrů za prvé vhodné tehdy, když je kvůli způsobu zimování potřebné odvádět přes strůpek nějakou vlhkost navíc. Za druhé je vhodné tehdy, když je třeba tepelně izolovat členitý nerovný strůpek nebo nepřesný strůpek úlu s mezerami nebo soubor různých druhů úlů, kde každý z nich má strůpek odlišný. Měkká plsť je flexibilní a kde se namáčkne, tam prostor vyplní a izoluje, na rozdíl třeba od polystyrenové desky, která musí být přesně.

Dnes ráno byl na kanále Nantional Geografik výborný fiml o CCD

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ruka v ohni?
> Datum: 17.10.2009 08:21:45
> ----------------------------------------
> Pro dobrou paměť upřesňuji, že hromadné úhyny byly na podzim 2007. Jinak
> souhlasím, že přijdou znovu, ale ještě to může ovlivnit mnoho okolností. Je
> to jako s medovicí. Když dva roky po sobě nebyla, určitě brzy přijde. Ale
> rozhodující bude průběh aktuální sezóny. Prognózy mohou být užitečné, ale
> lepší je v sezóně sledovat stránky VMS       (www.varroamonitoring.cz) a
> nejlepší je monitorovat vlastní včelstva.
>
>
>

je úplně jedno jestli má úl stěnu 10 nebo 2 cm jde o to aby tak jako v budečáku nezůstal vedle včel prázdný nevětraný prostor Ten pak funguje jako rezervoár chladu v jarních měsících a spož´duje plodování Proto je třeba ho uteplit Nebo by stačilo ho odvětrat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: vlněná pls
> Datum: 17.10.2009 10:23:24
> ----------------------------------------
> Používáme tlustostěné úly.
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, October 17, 2009 7:30 AM
> Subject: Re: vlněná pls
>
>
> Zateplování má smysl jen u úlu budečský a podobných kde se nezimuje v celém
> prostoru úlu a u moderních úlů nemá žádný smysl snad jen v létě kde uteplení
> zabraňuje přehřátí stropu.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> > Předmět: Re: vlněná pls
> > Datum: 16.10.2009 08:41:25
> > ----------------------------------------
> > Plst je cca 2 cm tlusta.
> >
> > Nad ní je už jen dřevěné víko.
> >
> > Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
> > síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
> > staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
> > záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
> > Pavel
> >
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
> > Subject: Re: vlněná pls
> >
> >
> > OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
> > plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
> > vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
> > máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
> > Díky, Libor.
> >
> > ----------------------------------------------------
> > > Pavel Votrubec napsal:
> > > Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> > > Pavel
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512
> > (20091015) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512
> > (20091015)
> > __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4516 (20091016)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4516 (20091016)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

úl dnes má na zimu dva nástavky a chomáč je teď v tom spodním Teplo pak stejně uniká do horního nástavku a očkem pryč Zateplení strůpku je pak úplně bezpředmětné

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vln?n? pls
> Datum: 17.10.2009 12:54:05
> ----------------------------------------
> Úl se zatepluje tam, kde to má smysl. Teplo z chumáče jde v první řadě
> nahoru ke strůpku, potom jde trochu ke stěnám a prakticky vůbec ne ke dnu.
> Pokud je nástavkový úl třeba z 2 cm dřevěných desek, tak smysl má zateplení
> strůpku odpovídající tak 4 centimetrům dřeva stejně tak jako má smysl
> nechat dole ve dnu otevřené síto. To odpovídá na strůpku úlu z 2 cm dřeva
> tak 1 - 2 cm kvalitní plstěné uteplivky. Pokud je úl uteplený takovými 5
> cm polystyrenu, tak je nesmysl nechat na strůpku jen 2 centimetry plstěné
> uteplivky, protože potom ty silně izolované stěny z polystyrenu jsou v
> podstatě zbytečné.
> Plsť je jinak izolační materiál velice snadno prostupný pro vlhkost, takže
> pro jeho použití platí určitá pravidla, pokud nemá nasáknout vlhkostí a
> stát se naopak mokrou plesnivou houbou. Zevnitř úlu, kde vlhkost do plsti
> vstupuje, musí být vrstva, která prostup vlhkosti ztěžuje, zvenku musí být
> plsť naopak dobře větraná, aby vlhkost, co plstí projde z úlu, se odpařila
> a nehromadila se v plsti.
> Na strůpcich úlů je použití plsti včetně takové izolace jako třeba
> obyčejných starých hadrů za prvé vhodné tehdy, když je kvůli způsobu
> zimování potřebné odvádět přes strůpek nějakou vlhkost navíc. Za druhé je
> vhodné tehdy, když je třeba tepelně izolovat členitý nerovný strůpek nebo
> nepřesný strůpek úlu s mezerami nebo soubor různých druhů úlů, kde každý z
> nich má strůpek odlišný. Měkká plsť je flexibilní a kde se namáčkne, tam
> prostor vyplní a izoluje, na rozdíl třeba od polystyrenové desky, která
> musí být přesně.
>
>
>

"Teplo pak stejně uniká do horního nástavku a očkem pryč Zateplení strůpku je pak úplně bezpředmětné"
Mně připadá vytápění zahrady nebo lesa včelami poněkud drahé.

Já když jdu spát, tak vypnu topení (přece nebudu vytápět celý dům), pootevřu
okno, vlezu pod peřinu a v tu chvíli je mi ukradený, zda mám na stropě 20cm
skelné vaty. Držím si své teplo pěkně pod peřinou a ta trocha tepla, která
mi unikne přes peřinu oknem na zahradu, mne nevytrhne. Dýchám zato čerstvý
vzduch. Pokud bych nemusel vstávat a něco dělat, vydržel bych to tak celou
zimu :-)
J.T.

>
> "Teplo pak stejně uniká do horního nástavku a očkem pryč Zateplení strůpku
> je pak úplně bezpředmětné"
> Mně připadá vytápění zahrady nebo lesa včelami poněkud drahé.

Pozrite si: http://www.ta3.com/sk/reportaze/134609_zaujimavy-vynalez-z-vody-a-soli-dezinfekcia?pridaj=305064

přesměrovává pro změnu na http://cikcik.ace.st/...

JD

http://firefox.czilla.cz/stahnout/

Firefox 3.5.2 pro Windows
Český s instalátorem (7,6 MB)

Zablokujte v něm automatické přesměrování, což v outlooku nejde.

Díky trvalo mi to odhačkování 2 hodiny.

Konference opravena. Pracujeme na nějakém trvalejším řešení, které by ošetřilo takovéto situace (resp. znemožnilo běžnému návštěvníkovi přesměrovávat konferenci nějak jinam).

Zdravím!

Spravce

Milý/Milá vcely/=/v.or.cz,

Zřídil(a) jsem si Facebook profil, kde můžu zveřejnit svoje fotky, videa a události, a chci si vás přidat mezi své přátele, abyste se taky mohli podívat. Nejprve se ale musíte přidat k Facebooku. Jakmile se přidáte, můžete si také vytvořit vlastní profil.

Díky,
Josef

To sign up for Facebook, follow the link below:
http://www.facebook.com/p.php?i=100000458820588&k=Z6E3Y5S54V3GZJLJPB63QTRPSWKJ6YXNUWEWCA3NSZ&r



Already have an account? Add this email address to your account http://www.facebook.com/n/?merge_accounts.php&i=100000458820588&k=Z6E3Y5S54V3GZJLJPB63QTRPSWKJ6YXNUWEWCA3NSZ.vcely/=/v.or.cz was invited to join Facebook by Josef Menšík. Pokud již nechcete dostávat tento typ e-mailu od Facebooku, použijte níže uvedený odkaz pro zrušení zasílání.
http://www.facebook.com/o.php?k=dea37f&u=100000330289047&mid=1477c1dG5af3242a0f97G0G8
Kanceláře organizace Facebook se nacházejí zde: 1601 S. California Ave., Palo Alto, CA 94304.

Já bych si nejdřív přečetl, co jsčem napsal, pak to prohnal přes šedé buňky a pak reagoval. Začít boj s varoázou přes VMS je zrovna takový nesmysl jako zabývat se např. analytickou geometrií v matematice a nevědět kolik je 2 a 2. Všechno má svůj řád a posloupnost no a když to někomu ještě nedošlo, je to jeho problém. VMS mi vůbec nevadí, a považuji ho za dobrou věc, ale jeho možnosti jsou pouze omezené. Když se do něj zapojil J.M, který je ode mě asi 1 km, tak nejbližší pozorovatel byl přes 10 km a tudíž tyto jeho informace mají význam pouze informativní! J.M. používal letos Gabon a já ne. Rovněž tedy jeho výsledky nemají pro mě velký význam a tudíž ať si každý říká co chce, musím hlídat!!! Jo jiná věc by byla kdyby v každé vsi byl nějaký pozorovatel, tak jak to kdysi bylo VS navrženo a kamsi to vyšumělo do ztracena. Prostě nejdřív musíme znát, pak umět, pak netrpět leností a pak se teprv rozhlížet jak je jinde. Zdraví R. Stonjek

Dobrý den,
omlouvám se p.Pazderko,že nemůžu reagovat ihned,ale uřčité okolnosti a pracovní povinnosti mě to neumožnují.Jestli z mého přízpěvku vyznělo,že z vás dělám dementa,tak se ještě jednou upřímně omlouvám a můžu Vás ujistit,že bych si to nikdy nedovolil,nemyslel jsem to a rozhodně bych Vás nebo někoho zde jiného nedovolil takovým způsobem urazit.Je to pro mou osobu takové chování nedůstojné a ponižující.
Máte pravdu,za normálních okolností nemůže naše kraňka vychovat a jít do zimy s počtem větším než je více než tři kg včel.Myslím m si,že i dvoukilogramové zimující včelstvo bez zásahů včelaře(spojováním) je hodně nadprůměrné.Co tak odhaduji při návštěvách okolních včelařů,kteří včelaří klasicky bez podzimního spojováním oddělků v normálních dvouprostorových úlech je síla včelstev mezi jedním až druhým kilogramem.Jelikož jsem ale včelař zájmový,včely jsou jen mým blahodárným koníčkem,tak mě nedělá problém si ze včelkama hrát,experimentovat.Vytvářením oddělků a pozdějším spojováním tyhle tříkilová včelstva bez problémů získávám.S rojením nemám nejmenší problémy,jelikož můžu postavit i komín nástavků(Optimal)o počtu 6-7ks a včelstva dle potřeby v pohodě 2-3 nástavky vystaví.Je mě jasné,že včelař s počtem 50-100 a více včelstwev nemůže tuto metodiku uplatnovat.Ovšem výnosy takových včelstev bývají u mě každoročně vysoce nadprůměrné a věřte,že takový užitek včelaři,pro které je chov včel živností nemají ani zdaleka.S přátelským pozdravemP.Z.

stonjek:>Když se do něj zapojil J.M, který je ode mě asi 1 km, tak nejbližší pozorovatel byl přes 10 km a tudíž tyto jeho informace mají význam pouze informativní! J.M. používal letos Gabon a já ne. <


stonjek:> Také bych to tak viděl, protože současné zprávy jsou znepokojivé ...

...Pak teprve bych se zajímal o VMS, případně do něj přispíval atd atd.<


..........

Informace a zdroje informací jsou základem rozhodování. 2+2 se musí také naučit počítat podle nějakého systému. I ten nejchytřejší a nejnadanější jedinec co počítá z hlavy zlomky a plovoucí čárky atp., se musel někdy do systému počtů ponořit aby to pochopil a zvládl. S takovou schopností ihned počítat čísla bez předchozího učení a nebo pochopení se nikdo nenarodí. VMS také jednoduše počítá roztoče. Nevím a nechápu proč do toho taháte v přirovnání analytickou geometrii, když VMS je obyčejným počítáním. Když napočítám ze spadu VD za den nebo po zaléčení nějakou hodnotu, tak to zaznamenám a když se počty přehoupnou, dělám další opatření.

Jestli máte jiný systém, v pořádku, ale VMS je zaznamenávací metoda a systém, který má všeobecnou myšlenku naučit kolik je těch Vašich 2+2.

Občas přitvrzuji v diskuzích a není to často na škodu. Dá se tak zvýraznit podstata témat a oto jde. Jestli včelařství v číslech v tomto případě není moc opakováno, potom se dělají základní chyby jako nestandardní úly, rozdíly v ošetřování s horšími výsledky, nepochopení tepelných výhod a nevýhod zateplení a nezateplení atp.

Potom včelaříte třeba 40 let a zjistíte, že po tu dobu jste mohl mít po nějakých nákladech mnohem vyšší zisk kdyby jste se oprostil některých zauzlovaných vlivů. A tak je to ve včelařství ve všem. Jsem také konzervativní člověk, ale umím o mnoha i banálních věcech přemýšlet a dávat do důležitých souvislostí.

_gp_
.........
Petr (94.125.216.34) --- 20. 10. 2009

Re: vlněná plsť (38073) (38082) (38084) (38091) (38092)
>Dobrý den,
omlouvám se p.Pazderko,že nemůžu reagovat ihned,ale uřčité okolnosti a pracovní povinnosti mě to neumožnují.Jestli z mého přízpěvku vyznělo,že z vás dělám dementa,tak se ještě jednou upřímně omlouvám a můžu Vás ujistit,že bych si to nikdy nedovolil,nemyslel jsem to a rozhodně bych Vás nebo někoho zde jiného nedovolil takovým způsobem urazit.Je to pro mou osobu takové chování nedůstojné a ponižující. <

Léčí někdo arosolovým přístrojem ZAL 07 nebo fureto? Jaké jsou výsledky, kolik potvor po léčení spadlo? Já jsem měl před léčením přirozený spad 0-1 brouk za 5 dní a u jednoho včelstva 3 za 5 dní. Po léčení se spad pohyboval kolem 3 a u toho napadenějšího byl spad 50 ks za 5 dní

Poradíte někdo nějaký sof. na vyrobení etiket na počítači.

Děkuji

Po vytočení červenec, silná včelstva dostatek zásob
a v záři prázdný úl bez zásob a včel,
sem tam neodvíčkovaná buňka v plodišti.

Kamil Ř. (81.0.227.233) --- 20. 10. 2009
Prázdné úly

>Po vytočení červenec, silná včelstva dostatek zásob
a v záři prázdný úl bez zásob a včel,
sem tam neodvíčkovaná buňka v plodišti. <
.........

Fotky toho neštěstí by nebyly?