Archiv Včelařské konference

Kamil Ř. (81.0.227.233) --- 20. 10. 2009
Prázdné úly

>Po vytočení červenec, silná včelstva dostatek zásob
a v záři prázdný úl bez zásob a včel,
sem tam neodvíčkovaná buňka v plodišti. <
.........

Fotky toho neštěstí by nebyly?

Doporučuji Inkscape (http://www.inkscape.org/).
Je zdarma, v češtině a má funkce, které se určitě budou při tvorbě etiket hodit.
Mimojiné:
* Vytvořit klon (vytvoříte jednu etiketu, tu "naklonujete" tolikrát,
aby pokryly stránku. Každá další změna se pak projeví ve všech
klonech.)
* Zarovnat a rozmístit, Řádky a sloupce

Martin Peterka


2009/10/20 Kamil Ř. <e-mail/=/nezadan>:
> Poradíte někdo nějaký sof. na vyrobení  etiket na počítači.
>
> Děkuji
>

Mám předpotopní metodu, ale funguje. Vytvořím etiketu v nějakém grafickém programu / dělám v corelu /. Pak ji nakopíruju do texťáku / v mém případě word /. A to tak, že jich mám 10 na stránce A4. Dva sloupce po pěti etiketách. Pak kupuju v papírnictví samolepící etikety na formátu A4. Tisknu na laserové tiskárně. Inkoustovka by se mazala.

> Mám předpotopní metodu, ale funguje.

Tak nejak :-)
Powerpoint, word 8x na stranku, tisk na papir, kancelarske lepidlo kores

T.H.

Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných buněk.
Žádné příškvary nic všechno čisté.

Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných buněk.
Žádné příškvary nic všechno čisté.

Takýto stav vzniká po premnožení Varroa destructor, útok na včelstvo začal po vytočení medu. Zásoby ak tam boli odnosili cudzie včely.

Určitě inbríding nezpůsobuje větší bodavost včel, tedy v průměru.
Inbríding způsobuje to, že rozdíly mezi sourozenci - inbredy jsou větší,
než když by inbredi nebyli. Tedy např. rozdíl mezi nejbodavějším a
nejmírnějším bude větší u inbredních potomků. Stručněji se to vyjadřuje
tak, že inbríding zvyšuje variabilitu u inbredního potomstva. Nelze tedy
dělat zobecnění podle jednoho inbredního včelstva - když dostanu zrovna
to nejbodavější, mám prostě smůlu. Ale mohu dostat i jedno velmi mírné.
Jiná věc je, že inbríding způsobuje pokles životaschopnosti, tedy
inbrední depresi. U každé vlastnosti je ten pokles jinak velký s
hodnotou F (koef. inbrídingu). Obrana včelstva (bodavost) patří ke
znakům životaschopnosti. Proto by se dalo očekávat, že u inbredů může
být bodavost v průměru menší. Ale bude to patrné zřejmě až u vysokých
hodnot F. U plodnosti, dlouhověkosti včel, síly včelstva a výnosu medu
jsem inbr. depresi pozoroval.
K. Čermák


M. V?clavek napsal(a):
> Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda pro imbreední linie včel ( linie
> vzniklé pokrevním pářením ) jsou kromě např. velké mezerovitosti plodu
> charakteristické také zvýšenou agresivitou, nebo to není jejich typický
> znak, nebo-li ibreeding nemá vliv na agresivitu včel? Děkuji za odpověď.
>
> S pozdravem M. Václavek
> ------------------------------------------------------------------------
>
>
> Internal Virus Database is out of date.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.5.375 / Virus Database: 270.13.106/2381 - Release Date: 09/18/09 18:14:00
>
>

Stalo se mi to rovněž u jednoho včelstva, byla to moje hloupost.Včelstvo bylo vyloupené.Ale bylo slabé než se tak stalo.Myslím,že to bylo před třemi roky.

stačí na to úplně WordPad nebo malování ve Widousech nejsou na to potřeba žádné speciální programy zvládá to každý kancelářský balík Jako jsou Worx, 602, Word, Office, OpenOffice.

Pepan

.> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil ?. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Etikety
> Datum: 20.10.2009 15:54:47
> ----------------------------------------
> Poradíte někdo nějaký sof. na vyrobení       etiket na počítači.
>
> Děkuji
>
>
>

Nic se na inkostovce nerozmazává

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Richard imko <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Etikety
> Datum: 20.10.2009 16:38:21
> ----------------------------------------
> Mám předpotopní metodu, ale funguje. Vytvořím etiketu v nějakém grafickém
> programu / dělám v corelu /. Pak ji nakopíruju do texťáku / v mém případě
> word /. A to tak, že jich mám 10 na stránce A4. Dva sloupce po pěti
> etiketách. Pak kupuju v papírnictví samolepící etikety na formátu A4.
> Tisknu na laserové tiskárně. Inkoustovka by se mazala.
>
>
>

lepím Herkulesem aby to šlo zase dobře umýt

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Etikety
> Datum: 20.10.2009 16:48:39
> ----------------------------------------
>
> > Mám předpotopní metodu, ale funguje.
>
> Tak nejak :-)
> Powerpoint, word 8x na stranku, tisk na papir, kancelarske lepidlo kores
>
> T.H.
>
>
>

Loni mi tak jedny z 30 také zmizely během krátké doby


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil ?. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pr?zdn? ?ly
> Datum: 20.10.2009 17:58:17
> ----------------------------------------
> Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných
> buněk.
> Žádné příškvary nic všechno čisté.
>
>
>

Jestli není co fotit? Fotit je dobré. Vyfoťte si ten stav, udělejte si
fotoalbum a dokumentaci toho čistého a při příštím medobraní a počítání kil
medu si to pořádně prohlédněte. Možná, když už nic jiného, Vás napadne být
více nedůvěřivější k tomu, že včelám právě v té chvíly nic neškodí.

_gp_

2009/10/20 Kamil Ř. <e-mail/=/nezadan>

> Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných
> buněk.
> Žádné příškvary nic všechno čisté.
>

Kolem Pálavy v posledních dvou sezonách se děje zřejmě něco s nektarodárností u řepky a slunečnice. Projevuje se to tak, že je sice maxímální nálet, ale asi minimální nektarodárnost. Tu jsem ovšem neměřil. Jediné co tu dává jsou lužní lesy což mě utvrzuje v názoru, že se dějí dost závažné změny jen u nově prodávaných hybridních osiv.

Má také někdo takové zkušenosti? Nechci šířit paniku ale jinak než velké změny u vlastností nových hybridů semen entomofilních výsevů to nevidím. Jestli by tomu opravdu tak bylo, chov včel pozbývá své podstaty a dle mého názoru je toto jen dalším prvkem v pořadí s vymíráním včelstev - tzv.CCD.

Během měsíce října došlo na Jindřichohradecku na dvou stanovištích ke krádežím včelstev. Jedná se o obec Lásenice a Horní Pěná - Hejlíček - les. Na stanovišti Hejlíček bylo v kočovném voze okolo 13 včelstev. Stopy po krádeži byly zahlzeny tím, že pachatel kočovný vůz zapálil v nočních hodinách. Dnes tj. 20.10.2009 Policie ČR spolu s televizí Prima natáčeli pro pořad ve kterém pomáhaji občané řešit a objasnovat jednotlivé trestné činy. V následujících dnech jej uvidite na obrazovce. Je třeba dávat pozor a kontrolovat odlehlá včelařská stanoviště. Včelstva za hranicí státu nejsou a chybí. Pachatel využil příznivé doby, kdy včely nelétaji a nejsou ješt hodně stažené do hroznu, tak, že je v této době nepoškodí a klidně je převeze. Felix Pečenka

Odted by mela automaticka kontrola zabranit vkladani presmerovani ci jineho nezadouciho kodu - snad bude fungovat dobre.

Produkce nektaru je podmíněna více faktory
Teplota vzduchu
Vlhkost vzduchu
Počasí
Čas
Odrůda
Půda

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mala nektarodarnost u hybridnich osiv v poslednich dvou sezonach
> Datum: 20.10.2009 23:47:59
> ----------------------------------------
> Kolem Pálavy v posledních dvou sezonách se děje zřejmě něco s
> nektarodárností u řepky a slunečnice. Projevuje se to tak, že je sice
> maxímální nálet, ale asi minimální nektarodárnost. Tu jsem ovšem neměřil.
> Jediné co tu dává jsou lužní lesy což mě utvrzuje v názoru, že se dějí dost
> závažné změny jen u nově prodávaných hybridních osiv.
>
> Má také někdo takové zkušenosti? Nechci šířit paniku ale jinak než velké
> změny u vlastností nových hybridů semen entomofilních výsevů to nevidím.
> Jestli by tomu opravdu tak bylo, chov včel pozbývá své podstaty a dle mého
> názoru je toto jen dalším prvkem v pořadí s vymíráním včelstev - tzv.CCD.
>
>
>

Vážení pánové,
jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z úlu? Budu zimovat poprvé.
Děkuji Hanka

Stejné "podezření" na snížení nektarodárnosti mám také už snad 5 let. A protože mám díky velké vstřícnosti místních zemědělců možnost přisouvat včelstva k různým odrůdám řepky na různých půdách, troufám si tvrdit, že změna tam je (při vší úctě k teorii pravděpodobnosti, při délce sledování, při mém počtu přísunů, počtu včelstev atd. atd.). Bylo by zbabělé vše svádět na změnu klimatických podmínek.
Pokud máte někdo nějaké pozitivní zkušenosti s některými odrůdami, sem s nimi! Sám mohu zjistit letošní, dle mého názoru, "nenektarodárné" odrůdy. Měl jsem letos několik včelstev mezi 2 velkými lány dvou odrůd řepky - květy řepky téměř bez včel a včely nosily modrý pyl (nejbližší jiný porost než řepka byl cca 1km). Podobné zkušenosti, ale za kratší období, mám i s hořčicí a svazenkou - díky alespoň za ten pyl.
Zájem o med dost prudce roste a uspokojení poptávky nelze řešit navyšováním počtu včelstev při poklesu výnosů. Co dál?
M. Futera
Náchodsko, 290 m. n. m., kde prakticky jedinými snůškami jsou ovocné stromy a řepka

Odpovídám na nektarodárnost řepky, doslechl jsem se, že je to v tom, že se v současné době pěstuje hybridní řepka. Od včelařů ze strakonicka i moje podezření. Franta




> ----------------------------------------
> Stejné "podezření" na snížení nektarodárnosti mám také už snad 5 let. A
> protože mám díky velké vstřícnosti místních zemědělců možnost přisouvat
> včelstva k různým odrůdám řepky na různých půdách, troufám si tvrdit, že
> změna tam je (při vší úctě k teorii pravděpodobnosti, při délce sledování,

Mám sejný poznatek, jako přítel Futera a další. Určitě je to více než 5 let. Můžu to říct takto: léta jsem neviděl žlutou včelu obalenou řepkovým pylem. Nevím jaký druh řepky se u nás pěstuje - nějak se to tají, kalí se voda a dost lidí mne má za hlupáka a výmyslo. Letos jsem měl řepku jen pár metrů od včelína (asi 6m ). V porostu nebyla žádná včela, ty však paběrkovaly na dokvétajících hrušních. Přestože nejsem botanik, tak jsem zjistil při bližším zkoumání květu, že nektarie jsou úplně suché i po ránu a teplejší noci, prašníky tvrdé, vůbec neuvolňovaly pyl a šly velmi těžko rozemnout mezi prsty. Jsem ale rád, že už mám tolik let, kolik mám a že se nedožiji případných neblahých následků, které nám připravují naši vědátoři, kteří jsou placeni z našich peněz a nustále pláčou, že mají malé platy a úplné minimum na výzum a nenasytní globalizátoři svými geneticky upravenými plodinami a jejich převážením mezi kontinenty!

Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve spodních nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy na jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých teoretiků- prospěšný.
Pepa

Vážení pánové,
jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z úlu? Budu zimovat poprvé.
Děkuji Hanka

Mě se na jednom lesním stanovišti pravidělně každy rok stacejí včelstva včetně úlů !!! Nikdy policie nic nezjistila.Tak jsem byl znechucen že jsem na tomhle stanovišti přestal včelařit ! Jednou mi dokonce byla odcizena 4 včelstva včetně úlů a ve dvou včelstvech jsem měl inseminované matky.Už jsem zoufalej,nevím co mám dělat

Já ty debaty s uteplivkami nechápu. Akorát z nich u každého včelaře teče špína. Používám folii a na ní jednoduchý stop uteplený 3cm polystyrenem, krytý s obou stran sololitem a úspěšně zimuji. Základem pro prevenci tzv. odvádění vlhkosti je dostatečný prostor. Pokud se zimuje alespon na 2 nástavcí 39*24 problémy nejsou. Tyhle problémy řešili v minulosti brtníci provozující Budečáky a jiné podobné úly. Pikantní vzpomínky ve mně vyvolávají Moravské univerzály, které pokud stály venku vážili na jaře cca o 10 kg víc než na podzim, jak se jejich uteplivky (ve stěnách hlavně)nasákly vodou a včely chladily nejméně do poloviny května.....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: folie pod strůpkem
> Datum: 21.10.2009 09:53:10
> ----------------------------------------
> Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve spodních
> nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy na
> jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých
> teoretiků- prospěšný.
> Pepa
>
> Vážení pánové,
> jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno
> sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad
> ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z
> úlu? Budu zimovat poprvé.
> Děkuji Hanka
>
>
>

Také řeším otázku, zda folii na zimu ponechat. Pokusně jsem do ní po krajích udělal pár dírek. Vloni jsem zimoval jeden červencový oddělek a v jednom nástavku, nahoře igelit. A spodní rohy dna vlhly hodně, jak začaly v lednu plodovat. Takže letos tento pokus. Používám Břínkovy palubkové úly, zimuji ve dvou VN, nahoře víko sololitové s uvnitř vloženým polystyrenem, na boku víka dva větrací otvory. Na něm leží širší venkovní dřevěné víko s Ipou, mezi oběma víky vzduchová bublina. Navíc tyhle úly mají dno s dvířky zezadu, v nich je i otvor se špuntem pro fumigaci. Ten špunt se dá občas vyndat a větrat i spodem. Tak by to mohlo fungovat, co myslíte? Klidný den. J. Matl

Dne Wednesday 21 of October 2009 10:16:50 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Mě se na jednom lesním stanovišti pravidělně každy rok stacejí včelstva
> včetně úlů !!! Nikdy policie nic nezjistila.Tak jsem byl znechucen že jsem
> na tomhle stanovišti přestal včelařit ! Jednou mi dokonce byla odcizena 4
> včelstva včetně úlů a ve dvou včelstvech jsem měl inseminované matky.Už
> jsem zoufalej,nevím co mám dělat

dd,

existuje zarizeni, ktere obsahuje soucasne gps a gsm telefon,
po odeslani SMS zasle sve GPS souradnice. Je to urceno na sledovani aut,
ale muze to sledovat cokoliv. Pak zjistite, kde se Vas ul nachazi.


Honza

Včely dokáží zhruba stejně dobře přezimovat ( i na konci léta zpracovat zásoby) v úplně utěsněném úlu jen s jedním otevřeným očkem o průměru 3 centimetry stejně tak jako v úlu se sítem ve dnu a s naplno otevřeným česnem a všemi očky v nástavcích. Jestli dávat nebo nedávat fólii pod vlhkostí propustným strůpkem pak záleží na tom, jak moc při zvoleném druhu zimování vlhnou a plesniví rámky a jak moc to včelaři vadí.
Obecně jsou potom dva směry zimování. První nechává společně se sítem ve dnu otevřená všechna očka, potom se tepelně izolační schopnosti úlu vůbec neuplatní a včely zimují v podstaě na venkovní teplotě a dostávají potom zabrat za větších mrazů. Vlhkost pak není třeba řešit. Druhý nechává očka zavřená, větrání je řešeno profukováním dole přes odkryté síto a česno ve dnu, které vedle větrání řeší základní odvod vlhkosti. Zbytek úlu nad dnem je proti profukování uzavřený, takže se uplatní izolační schopnost úlu, která je i při jen 2 cm silných dřevěných stěnách poměrně velká. Tam se potom může uplatnit dodatečný odvod vlhkosti utepleným, ale pro vlhkost prostupným víkem. V takovém úlu včely svým odpadním teplem vnitřek úlu částečně vyhřívají a tak zimování za mrazů je pro včely méně náročné. Zase za oblevy je větší pravděpodobnost předčasného rozplodování včel, což včelám taky dává zabrat to je ale stejně mnohem více než teplotou dané jinými vnitřními zákonitostmi včelstva a objevuje se i při zimování při úplně otevřených očkách.

Řepka budiž, letos na aní nebylo počasí,
ale měl jsem stanoviště kde bylo hned vedle 50ha svazenky. Počasí bylo optimální, vláha, větru moc ne.
Doufal jsem, že alespoň tady se letos zahojím.
Bída. A nejvíc mě udivilo, že oproti předchozím letům tam bylo minimum modrého pylu.

Pamatuji na první zkušenost se svazenkou před cca 5lety - včely za ní létaly 7km, několik modrých plástů v každém velstvu. Tenkrát to bylo zelené hnojení, a v polovině července ji zaoraly. ALe byl z toho přínos jako hrom. Teď to kvete na semeno celý měsíc a nic.

Holt mají šlechtitelé náskok. Pořád se pláče jaká je bída o včely a že bez včel nebude co jíst, tak se pustili do šlechtěné odrůd co nepotřebují opylení :-((

Kare

Povolených řepkových odrůd je u nás tuším několik desítek. V první řadě bude třeba diskutovat o konkrétní odrůdě. Je možné, že odrůdy řepky budou rozlišeny pro použití na dobrých půdách v nížinách a pro použití na horších půdách v podhůří, protože pro mně v podhůří Beskyd se snůška ze řepky v posledních letech nijak nemění. Ať je řepka hned vedle na stanovišti v lese nebo dva kilometry daleko od stanoviště na zahradě, zaznamenávám z ní přínos. Co se týká letoška, řepka kvetla na většině území ČR za sucha a velkého horka, takže sladina v květech zasýchala a řepka nemusela produkovat med z tohoto důvodu. Zemědělci i sadaři v novinách tehdy na jaře řvali, že všechno bylo spáleno horkem a oni nebudou mít výnosy.

Je ale fakt, že se svými malými počty včelstev bych nezaznamenal, kdyby celková produkce sladiny z kvetoucí řepky klesla z dříve uváděných 800 - 1200 kg sladiny z hektaru na třeba 200 kg z hektaru.

Dobrý den,pane Menšíku!
Píšete,že SE rozchovává linie matek "Praděd".Bohužel už nepíšete
kdo,kde,s kým atd.Prosím,pokud víte,prozraďte.
Děkuji!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
Datum: 11.8.2009 - 9:00:39

> V podobných výškách se rozchovává linie Praděd
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> > Datum: 11.8.2009 07:40:17
> > ----------------------------------------
> > No koukám že názory na přidání a kam se liší
> > to nevadí ale potřeboval bych
> > > znát i jaký kmen matky zvolit do takových podmínek.Jaro
> > tu začíná kolikrát
> > > se zpožděním jednoho až dvou týdnů vůči Praze.Alespoň
> > to tak tvrdí sousedi
> > > chalupáři kteří přijíždějí a vidí ten rozdíl
> > třeba v rozkvětu stromů.
> > >
> >
> >

http://www.vcelimed.cz/sezona/matkychar.asp

Pikantnost mor. universálů spočívala ve špatném zimování a ve snaze zadržovat teplo v úlu o což se stále někteří snaží Tento úl vyl konstruován na velmi intenzivní větrání Na zimu se otočilo zadní víko sítkem do chodbičky česna a to samo se u chodbičky krmítka Jen bylo nutné pokud se nezimovalo na celé ploše prostor za okénkem odizolovat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: RE: folie pod strůpkem
> Datum: 21.10.2009 10:38:16
> ----------------------------------------
> Já ty debaty s uteplivkami nechápu. Akorát z nich u každého včelaře teče špína.
> Používám folii a na ní jednoduchý stop uteplený 3cm polystyrenem, krytý s obou
> stran sololitem a úspěšně zimuji. Základem pro prevenci tzv. odvádění vlhkosti
> je dostatečný prostor. Pokud se zimuje alespon na 2 nástavcí 39*24 problémy
> nejsou. Tyhle problémy řešili v minulosti brtníci provozující Budečáky a jiné
> podobné úly. Pikantní vzpomínky ve mně vyvolávají Moravské univerzály, které
> pokud stály venku vážili na jaře cca o 10 kg víc než na podzim, jak se jejich
> uteplivky (ve stěnách hlavně)nasákly vodou a včely chladily nejméně do poloviny
> května.....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: RE: folie pod strůpkem
> > Datum: 21.10.2009 09:53:10
> > ----------------------------------------
> > Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve
> spodních
> > nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy
> na
> > jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých
> > teoretiků- prospěšný.
> > Pepa
> >
> > Vážení pánové,
> > jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno
> > sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka
> nad
> > ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč
> z
> > úlu? Budu zimovat poprvé.
> > Děkuji Hanka
> >
> >
> >
>
>
>

To je ode zdi ke zdi. Před pár lety se tady diskutovalo mezi zastánci izolovaných úlů se stěnami s 5 - 10 centimetry polystyrenu a mezi zastánci neuteplovaných úlů se stěnami s 2 centimetry dřeva. Dnes se tady diskutuje, jestli včely tepelně chránit aspoň těmi dvěmi centimetry dřeva nebo kompletně všechno teplo, co unikne z včelího chumáče, pouštět otevřenými očky ven. Fakt je, že včely víceméně uspokojivě přezimují ve všech verzích úlů kromě extrémů v řešení úlů a současně extrému v počasí.
Co se týká starých úlů, jsou poplatné tehdejší době, kdy kvalitní nenásakavá izolace byla velmi vzácná. Úly se tedy uteplovaly vším možným, co bylo k dispozici. A k dispozici byly takové materiály, jako seno, sláma, hobliny a podobně. Původně asi konstruktéři těchto úlů plánovali odvětrávání takové izolace, časem, jak si ty úly včelaři kopírovali jeden od druhého, bylo zřejmě odvětrávání izolace vypuštěno. Potom záleželo na včelaři. Včelař lajdák nechal vnější stěny těch úlů popraskat a vzniklými štěrbinami byla tato nasákavá izolace odvětrávána a včely zimovaly dobře. "Pořádný" včelař úl stále natíral a vzniklé praskliny zatmeloval, tím se vnější stěna úlu stala pro vlhkost neprostupná. Vlhkost se potom během zimy a předjaří hromadila až jako led v uteplení a potom během jara vycházela zpátky do úlu a byla odstraňována až včelami.

Když do vyhledávače napíšete Včelí matka praděd tak se vám hned na prvním místě objeví http://www.vcelimed.cz/sezona/matkyceny.asp

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> Datum: 21.10.2009 12:04:58
> ----------------------------------------
> Dobrý den,pane Menšíku!
> Píšete,že SE rozchovává linie matek "Praděd".Bohužel už nepíšete
> kdo,kde,s kým atd.Prosím,pokud víte,prozraďte.
> Děkuji!
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> Datum: 11.8.2009 - 9:00:39
>
> > V podobných výškách se rozchovává linie Praděd
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> > > Datum: 11.8.2009 07:40:17
> > > ----------------------------------------
> > > No koukám že názory na přidání a kam se liší
> > > to nevadí ale potřeboval bych
> > > > znát i jaký kmen matky zvolit do takových podmínek.Jaro
> > > tu začíná kolikrát
> > > > se zpožděním jednoho až dvou týdnů vůči Praze.Alespoň
> > > to tak tvrdí sousedi
> > > > chalupáři kteří přijíždějí a vidí ten rozdíl
> > > třeba v rozkvětu stromů.
> > > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

Samozřejmě na tiskárně se nic nerozmaže/ většinou/. Už se mi stalo při manipulaci v polepenýma sklenicema, že jsem rozmazal nalepenou etiketu na sklenici. Měl jsem trochu vlhké ruce a už to bylo. Z laserové tiskárny je barva samozřejmě odolnější.

Policie v tomto případě těžko pomůže. Úly se špatně hledají. Skončí někde v lese nebo na zahradě. Sousedům to nápadné není, že se někde objevili nové úly. Ani si toho nevšimnou. Při žádosti o spolupátrání mezi jednotlivými útvary policie se taky policajti nikam nedostanou. Většina policajtů podle popisu úl nepozná. Když někdo ukradne auto, tak ho někdo může kontrolovat na silnici, úly asi těžko. Cesta by byla spolupráce ZO v okolí a hlavně důvěrníků, kteří by měli znát okolí a taky v rámci podzimního ošetření navštívit stanoviště ve svém okolí. Možná by pomohlo zveřejnit fotky ztracených úlů s popisem na včelařské stránky na netu nebo do včelařství.

Ještě malá připomínka k mému předcházejícímu příspěvku. Globalisté za podpory Bruselu rozvážejí po celém světě mor všelího poldu a malého úlového brouka. Naše neschopná veterina není schopna zachytit kontaminované dodávky a táž veterina “léčí“ mor včelího plodu sirkama. Globalisté si mnou pacinky nad tím jak jím roztou konta, veterina krčí rameny a chudák český včelař pláče nad plameny.

Je pravda, že zemědělci pláčou, že není vláhy, ale také je pravda, že před cca 2-3 let zpátky tak též zemědělci v okolí Olomouce a Kroměříže tak plakali nad suchými poli v Televizních Novinách až to nebylo pěkné a přitom včelaři točili klikama u svých medometů již v třetí dekádě měsíce dubna a nevěděli co s medem - někteří “dobří“ včelaři vytáčeli ve zmíněných oblastech řepkový med i třikrát. Takže kde je pravda???????

Dovolil bych si zapřemýšlet trochu nahlas ohledně krádeží včelstev, o kterých je možno se občas někde dočíst.....Chápu, že se dnes v této republice krade prostě všechno, co není přivázaný kotevním lanem. Auta, kola, láhve rumu v Lídlu, balónky na pouti.....všechno. Ale včelstva? Tak trochu si kladu otázku, kdo by kradl včelstva a za jakým účelem. Považte, neumím si představit včelaře, ať už malo nebo velkovčelaře, který sebere auto a pojede "někomu" ukrást včelstva, aby si je dal někde na zahradu, na louku, do lesa.....kamkoliv.....pominu-li morální stránku, tak výsledný poměr rizika že se na to přijde a toho, co "dobrého" ta krádež zloději přinese, hraje suma sumárum celkem dosti proti nápadu ukrást včelstva.....Další příklad: Žeby třeba sociálně slabšího jedince, ať už jakékoliv národnosti, napadlo krást včelstva? Co by s nima dělal? Úl už od pohledu váží fůru kilo a ukrást ho tedy nebude sranda a co s ním? Prodat ho? Komu? Maximálně vybrat med....Další příklad: Organizovaná banda, která ukradne cokoliv, ale asi jedině na objednávku....ale zase, kdo si objedná krádež včelstev a pak si je postaví na zahradu, louku atd a bude se špinavým svědomím včelařit v ukradených úlech? Jedině snad individuum s IQ pod 80, bez morálních zábran, ale jsem přesvěčen, že takoví lidé na druhou stranu zase nevčelaří, nýbrž se věnují jiným výnosným činnostem, jako je třeba hraní automatů atd, no prostě trochu jiná sociální skupina.....
Zato si umím představit, že existují i jiné faktory, které nejsou na první pohled vidět, nepíše se o nich, nemluví se o nich, jako jsou třeba: Špatné sousedské vztahy, nebo také špatné vztahy se sousedním včelařem, v této souvislosti mne napadají slova jako nemoci včelstev, pomsta, netolerance a podobně. No. Omlouvám se za trošku delší fejeton na toto téma, k zamyšlení určitě dobré. Ať se daří a přeji všem, aby se nic takového nikomu nedělo, Libor.

Dobrý večer,mám trošku jiný dotaz do této konference.Scháníme s dědou odvíčkovací zařízení a zatím jsme našli jenom jednu firmu BAZE alfa s.r.o.Tak jsem se chtěl zeptat jestli někdo nemá nějaké další výrobce..... a hlavně dobré zkušenosti s nějakým výrobkem.Máme totiž r.m.39x24 klasiku.A jestli je zapotřebí přejít na hofmany atd......dějuji Olda

Globalisté za podpory Bruselu rozvážejí po celém světě mor všelího poldu a malého úlového brouka.
--------------
No nevím jak po světě, ale tady v Čechách to budou asi včelaři.

Ve většině případů co jsem slyšel, když se dohledal zdroj nákazy, tak to byl český úl. Mnohdy tak starý, že pamatoval jen Včelu a žádné dovozy.

Buď toho o moru vím hrozně málo, ale nedovedu si představit nákazu morem z nbějaké vyhozené sklenice, pokud by byla od medu z oblastí kde se léčí antibiotiky a neléčí sirkou jako u nás.

Těžko se dá kritizovat zároveň léčení sirkou a obchod s medem co obsahuje spory moru. Jakmile se budou včely léčit a nelikvidovat, tak budeme vytáčet med se sporama (a s antibiotiky). Já o to nestojím.

I když současná praxe likvidace moru by šla určitě vylepšit, ale to asi v prvé řadě naráží na nízkou gramotnost nás včelařů.

Karel

V Lysé, př. Vodička předváděl odvíčkování horkým medem a určitě začne s výrobou. Je to velmi chytré a naprosto originální nápad. Navíc by se to v pohodě dalo sfouknout na koleně za pár korun. Já jsem zatím v odvíčkování nic tak zázračného neviděl, kromě svého automatického bezporuchového zařízení vyznačujícího se malou spotřebou. Je to moje žena vyzbrojená novou odv. vanou a širokou 2 x lomenou vidličkou, kterou to teď nějak podezřele začalo bavit.Zřejmě začíná konec mého poflakování a zašívání v medárně. Zdraví R. Stonjek

děkuji za další přístroj,je to velmi zajimavé.Ted jsem to shlédl na jeho stránkách,vypadá to lákavě!!Ale akorát jsem nikde neviděl cenu.......napíšu dotaz a uvidíme.....děkuji

Skvělý nápad ale příšerné řešení. Měl jsem pana Vodičku za seriózního
výrobce, protože seriózní výrobce se neopírá o nic jiného, než vlastní
výsledky při nárustu HMF a volbě typu technického řešení právě kvůli této
důležité otázce. Myslím, že peníze za patentové poplatky jsou zbytečně
vyhozeny. Medem když rozpouštím víčko plástu nesmí mít uzavřený koloběh.
Proč? Víčka obsahují obrovské množství pylu, pyl obsahuje různé kyseliny,
které ve spojení s cukry a časem po který je med ohříván na 90°C zapříčiní
ne hodinové limity ale už minutové násobky hodnot HMF. Je to dost dobrý
nápad, ale špatné řešení.

_gp_

2009/10/21 Stonjek <e-mail/=/nezadan>

> V Lysé, př. Vodička předváděl odvíčkování horkým medem a určitě začne s
> výrobou. Je to velmi chytré a naprosto originální nápad. Navíc by se to v
> pohodě dalo sfouknout na koleně za pár korun. Já jsem zatím v odvíčkování
> nic tak zázračného neviděl, kromě svého automatického bezporuchového
> zařízení vyznačujícího se malou spotřebou. Je to moje žena vyzbrojená novou
> odv. vanou a širokou 2 x lomenou vidličkou, kterou to teď nějak podezřele
> začalo bavit.Zřejmě začíná konec mého poflakování a zašívání v medárně.
> Zdraví R. Stonjek
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Také se bojím těchto vysokých teplot,.......dávám odkaz pro posouzení ostatních a o jejich názor.
http://www.apidomia.cz/index.php?p=new_way

Včelařím v Tachovácích nastavek 9ks 36x24. Pro předpisové provedení- pásek svisle s mezerami od stěny a plástu- je nutno v nástavku odebrat poslední plást, uschovat jej a po fumigaci vrátit. Aerosol lze pak provést česnem.
Pokouším se znovu oživit námět, který už v konferenci byl a to fumigovat z podmetu. Prosím o vaše názory ev. zkušenosti. Emil Příbram

Názor je k ničemu. Rozhodující je odborný výsledek hodnot z analýz.
Vypovídající jsou hodnoty HMF + enzymatická činnost a její hodnoty v odstupu
času. HMF narůstá ihned po degeneraci příměsí a enzymů probíhající při varu.
Ten může být startérem k rychlejšímu vrstvení (degeneraci) konečného medu.
Je to vlastně stejné, jako bych vykupoval kvalitou pekařský med a s tím
odvíčkovával kvalitní surovinu. Dochází k mísení ať v malé koncentraci, ale
dochází k mísení kvalitního a nekvalitního medu. Navíc je toto opravdu
provedení jen pro malý chov, protože právě medomed je nejpomalejší jednotkou
při dokonalém odstřeďování. A ne odvíčkování. A to zase nahrává vyššímu
porušení medu stálým varem.

_gp_



2009/10/21 Olda <e-mail/=/nezadan>

> Také se bojím těchto vysokých teplot,.......dávám odkaz pro posouzení
> ostatních a o jejich názor.
> http://www.apidomia.cz/index.php?p=new_way
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || | |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

mám nástavkové úly a fumiguji jedině z podmetu.Moje paní nakape,já zapálím a na "60" hřebík a strčí kam dostanu.Přeci teplý kouř stoupá vzhůru......ahojda m.

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=195&mode=&order=0&thold=0

Klinite na nik.

Nič jednoduchšieho na dokonalé a rýchle odviečkovanie medových plástov nenájdete. Ak si to vyrobíte sami, bude to aj lacné. Ja som to dokázal navrhnúť a sám vyrobiť s malou pomocou zvárača a pritom nie som odborník "do železa". Odviečkovač používam už 18 rokov a stále je to vynikajúca pomôcka.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?search=fumigace++podmet&go=Vyhledat

děkuji p.Turčani za další námět na odvíčkovač,ale myslím,že by se to naším drahým polovičkám asi nelíbilo,místo vidličky do ruky pilku :-) .To by nás s dědou hnaly,ale přesto děkuju.

Ještě jsi zapomněl .Nebo to nevíš? Mor se léčí u sousedů při prvních příznacích přesypáním na mezistěny a všechno dílo včetně plodu ve všech stádiích se zničí. Hlavně nejde čekat na zdlouhavého šimla úředníků a veteriny. PÁLENÍM CELÝCH STANOVIŠŤ SE NEVRATNĚ ZBAVUJEME ODOLNÉHO GENETICKÉHO MATERIÁLU.ne každé včelstvo podléhá tlaku patogenu stejně rychle a proto je hloupost ty odolnější ničit TO NÁS PAK MUSÍ NUTNĚ PŘIVÉST K ANTIBIOTIKŮM.Mor nejvíce přežívá ve starém včelím díle a ne v úlu ROZNÁŠÍ HO PO ÚLU KRMIČKYa včely které čistí Buˇky A TY SE PRAMÁLO POHYBUJÍ PO STĚNÁCH ÚLU
.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mala nektarodarnost u hybridnich osiv v poslednich dvou sezonach
> Datum: 21.10.2009 19:27:49
> ----------------------------------------
> Globalisté za podpory Bruselu rozvážejí po celém světě mor všelího poldu a
> malého úlového brouka.
> --------------
> No nevím jak po světě, ale tady v Čechách to budou asi včelaři.
>
> Ve většině případů co jsem slyšel, když se dohledal zdroj nákazy, tak to
> byl český úl. Mnohdy tak starý, že pamatoval jen Včelu a žádné dovozy.
>
> Buď toho o moru vím hrozně málo, ale nedovedu si představit nákazu morem z
> nbějaké vyhozené sklenice, pokud by byla od medu z oblastí kde se léčí
> antibiotiky a neléčí sirkou jako u nás.
>
> Těžko se dá kritizovat zároveň léčení sirkou a obchod s medem co obsahuje
> spory moru. Jakmile se budou včely léčit a nelikvidovat, tak budeme vytáčet
> med se sporama (a s antibiotiky). Já o to nestojím.
>
> I když současná praxe likvidace moru by šla určitě vylepšit, ale to asi v
> prvé řadě naráží na nízkou gramotnost nás včelařů.
>
> Karel
>
>
>

děkuji p.Turčani za další námět na odvíčkovač,ale myslím,že by se to naším drahým polovičkám asi nelíbilo,místo vidličky do ruky pilku :-) .To by nás s dědou hnaly,ale přesto děkuju.

Lenže mne od doby keď som začal používať odviečkovač, manželka pripravuje obed. Ja si vystačím sám. Odviečkovať jeden plást mi trvá 25 sekúnd (do toho je započítané vyzdvihnutie plástu, upevnenie, odviečkovanie. vloženie do medometu, vytočenie a vrátenie do prepravky) a v tom je jeho prednosť, ďalšia jeho výhoda, je vždy pripravený poslúžiť včelárovi aj bez elektriky.

Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké tabulky o HMF. Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním. Já se zeptal na cenu, zavádějící je něco přes 90 000 později asi 110. V ten moment jsem se o to přestal zajímat. Tohle dovedu sfouknout za zlomek té ceny. Jako každý odvíčkovač je určen hlavně velkým včelařům. Je tam uzavřený oběh asi 30 kg medu a ten se dá zužitkovat jinak. Ale vmíchám li ho do několika tun medu??? nebo stejně potřebuji nějaký podřadný do těsta atd atd. Mě neoslovila šílená cena a pak to, že to pouze nahrazuje vidličku, jinak manipulace je stále ruční, o poloaut. provozu si mohu nechat zdát. Rovněž se mi zdá, že v rychlosti zatím nic moc. Jinak tamtéž byla představena nová linka českého výrobce a to je o něčem jiném, ceny ovšem brutální. Takže těžké rozhodování. Naštěstí já zatím nemusím. Zdraví R. Stonjek

Ještě jsi zapomněl .Nebo to nevíš? Mor se léčí u sousedů při prvních příznacích přesypáním na mezistěny a všechno dílo včetně plodu ve všech stádiích se zničí. Hlavně nejde čekat na zdlouhavého šimla úředníků a veteriny. PÁLENÍM CELÝCH STANOVIŠŤ SE NEVRATNĚ ZBAVUJEME ODOLNÉHO GENETICKÉHO MATERIÁLU.ne každé včelstvo podléhá tlaku patogenu stejně rychle a proto je hloupost ty odolnější ničit TO NÁS PAK MUSÍ NUTNĚ PŘIVÉST K ANTIBIOTIKŮM.Mor nejvíce přežívá ve starém včelím díle a ne v úlu ROZNÁŠÍ HO PO ÚLU KRMIČKYa včely které čistí Buˇky A TY SE PRAMÁLO POHYBUJÍ PO STĚNÁCH ÚLU
----------------------

Toto já vím, ale dělají to v Německu. V zemi strochu jinou kulturou. Tam třeba verterina nevydává příkazy jak léčit VD ale jen doporučení. Zakazuje třeba některá léčiva, kde je podezření na zdravotní závadnost. Jinak je to civilizovaná země kde je včelaři doporučováno a on se přesto tím doporučením řídí, protože mu to doporučuje kvalifikovaný odborník. A včelař je dostatečně kvlifikován aby to dělal a většinou dělá. Jinak nemá včely.

A proto jsem napsal toto:
> I když současná praxe likvidace moru by šla určitě vylepšit, ale to asi v prvé řadě naráží na nízkou gramotnost nás včelařů.

A pokud budeš někdy mezi včelaři a znát jejich znalosti o moru a dalších, tak prostě začneš veterinu chápat.
A když si poslechneš nějakou přednášku učitele včelařství co o tom vykládá - tedy někoho kdo by měl o třídu převyšovat publikum, tak to pochopíš dokonale.

A když se trochu zorientuješ v ČSV tak pochopíš, že je zřejmě v duchu stanov ČSV /Tak musí přednášet přednášející v ČSV za peníze daňových polatníků z EU/ takto přednášet.

Za tímhle bohužel nejsou globalisti ale někteří Češi, kterým situace vyhovuje. A zdá se že i finančně - prodané oddělky, a další finanční toky.

Co třeba přesměrovat peníza za všetření zimních vzorků na VD
/tedy nic neříkající informaci o tom kolik včelařů včelaří ve víceprostorovém úlu a kolik jich nevymetá podložky oproti těm co si vyrábí vzory bez VD/ na vyšetření třeba desetiprocent stanovišť každou zimu na spory MVP?

Já diskutoval o tom, že za tím nejsou nějací Globalisti, ale nějací konkrétní Češi co jsou mezi námi.
Takže dobře nám tak. Máme co si zasloužíme:-))

Karel

Provedení je špatné, ne nápad jako takový. Pokud vidím funkci horkého medu a
spojím to s řešením nekolujícího medu, mám ihned v hlavě pár odpovědí. Nevím
proč takovou konstrukční můzu neměl i pan Vodička. Vždyď je to tak
jednoduché a velmi dostupné. Dokonce konstrukční řešení může mít několik
typů externích zdrojů tepla a mít takový stroj pro pracovníka a včelaře v
jedné osobě, někde v terénu může celou medárnu zmobilnit a vozit domů jen
med. Nevím proč ztrácí pan Vodička svůj čas takovou amatérskou slátaninou.

_gp_

2009/10/22 Stonjek <e-mail/=/nezadan>

> Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké
> tabulky o HMF. Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním.
>

--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Přátelé mám dotaz ohledně současného přemístnění včelstev na malou vzdálenost - cca 10m.
Ochladilo se a již čtrnáct dní včelstva nelétala. Nikdy jsem na podzim včelstva nemusel přemisťovat. Přesuny dle potřeby jsem prováděl až po novém roce. Prosím podělte se o dobré zkušenosti.
Děkuji Vlasta

úplně bez obav a bez problémů je můžeš přesunout
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlasta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?em?st?n? v?elstev
> Datum: 22.10.2009 09:22:11
> ----------------------------------------
> Přátelé mám dotaz ohledně současného přemístnění včelstev na malou
> vzdálenost - cca 10m.
> Ochladilo se a již čtrnáct dní včelstva nelétala. Nikdy jsem na podzim
> včelstva nemusel přemisťovat. Přesuny dle potřeby jsem prováděl až po novém
> roce. Prosím podělte se o dobré zkušenosti.
> Děkuji Vlasta
>
>
>

Jen tak pro zajímavost, kolik chtěli za tu českou linku a jak funguje?
dík Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odv??kovac? stroj
> Datum: 22.10.2009 07:07:44
> ----------------------------------------
> Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké
> tabulky o HMF. Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním. Já se zeptal
> na cenu, zavádějící je něco přes 90 000 později asi 110. V ten moment jsem
> se o to přestal zajímat. Tohle dovedu sfouknout za zlomek té ceny. Jako
> každý odvíčkovač je určen hlavně velkým včelařům. Je tam uzavřený oběh asi
> 30 kg medu a ten se dá zužitkovat jinak. Ale vmíchám li ho do několika tun
> medu??? nebo stejně potřebuji nějaký podřadný do těsta atd atd. Mě
> neoslovila šílená cena a pak to, že to pouze nahrazuje vidličku, jinak
> manipulace je stále ruční, o poloaut. provozu si mohu nechat zdát. Rovněž
> se mi zdá, že v rychlosti zatím nic moc. Jinak tamtéž byla představena nová
> linka českého výrobce a to je o něčem jiném, ceny ovšem brutální. Takže
> těžké rozhodování. Naštěstí já zatím nemusím. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Fumiguji úspěšně podmetem, ale mám dost vysoké podmety. Je potřeba pro začínající zdůraznit, že léčivo se aplikuje v podstatě odparem díky teplu vznikajícímu při doutnání pásku, tedy je nutné zachovat svislou polohu a kapky léčiva dávat k hornímu konci, aby se stihly odpařit, jinak shoří bez efektu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: knopf <knopf/=/volny.cz>
> Předmět: fumigovat v podmetu
> Datum: 21.10.2009 22:20:06
> ----------------------------------------
> Včelařím v Tachovácích nastavek 9ks 36x24. Pro předpisové provedení- pásek
> svisle s mezerami od stěny a plástu- je nutno v nástavku odebrat poslední
> plást, uschovat jej a po fumigaci vrátit. Aerosol lze pak provést česnem.
> Pokouším se znovu oživit námět, který už v konferenci byl a to fumigovat z
> podmetu. Prosím o vaše názory ev. zkušenosti. Emil Příbram
>
>
>

Cenu si nepamatuji, řekl bych tak 400 000. Brilantní řemeslné zpracování. Součástí je paraelně radiální medomet s poloautomatickým plněním. V podstatě si dost lidí neuvědomuje, že musím li strčit ručně plást do odvíčkovače, pak ho vyndat, zandat do medometu a z něj pak růčo vyprazdňovat,tak je mi odvíčkovač na 2 věci. V podstatě ho nahradí dobrá stolice a vidlička. Letos jsem poprvé vyzkoušel odvíčkování na hrotu a to je úplně o něčem jiném.Také si plno lidí neuvědomuje, že potřebuji další stroj na separaci víček od medu a samozřejmě s příslušenstvím. Takže kravál, zabrání podlahové plochy v medárně apod. Myslím, že pro včelaře do 100 včelstev to je pouze drahá hračka. Je to jako kdybych si kvůli mléku do kávy pořizoval kravín. Zdraví R. Stonjek

Stonjek:
....Letos jsem poprvé vyzkoušel odvíčkování na hrotu a to je úplně o něčem jiném....
---
Ale ten asi není s manželkou a dvojitou vidličkou.
Nůž?
Díky.

Karel

Zdravim vespolek,

kdyz se chytnu toho, co rekl p. Pazderka, tak jedine co me napada pouzit misto toho prehrateho medu, by byl samotny tekouci vosk, ale to uz mozna i p. Vodicka zkousel bezuspesne. Za pokus by to stalo.

P.

>děkuji p.Turčani za další námět na odvíčkovač,ale myslím,že by se to naším drahým polovičkám asi nelíbilo,místo vidličky do ruky pilku :-) .To by nás s dědou hnaly,ale přesto děkuju. Olda<
----------------------------------------------------------
Máte pravdu Oldo. Ženská musí být zaměstnaná. Jak by zjistila, že to chlap pilkou zvládne bez ní, hned má roupy :-)).

Uvažuji o něčem podobném jako má př. Turčáni. Používám ale hoffmanny a navíc ještě se zůženou spodní i horní loučkou.
Pro rámky se stejnou šířkou louček je však "Turčániho pilka", pro malovčelaře ideální a též cenově dostupné řešení.
JK

tak jsem obdržel e-mail z té firmy a cena pouze odvíčkovače činí 84.490 Kč(s DPH)Ještě se doptávám kolik by stála celá vytáčecí linka ?? :-)

Tak už je to tady:: Komplet vytáčecí linka na med od firmy BAZE alfa s.r.o.249 900,-kč s DPH.

Já bych po tak krátkém ochlazení včelstva nepřesunoval. Vracely se mi po asi 6 týdnech bezletného počasí (ale čas jen odhaduji). Počkal bych na trvalé ochlazení a teprve potom je přesunul (pokud ovšem něco takového jako je trvalé ochlazení vůbec nastane.) Na 10 m by šly přesunout postupně po metru.

Uvažuji o něčem podobném jako má př. Turčáni. Používám ale hoffmanny a navíc ještě se zůženou spodní i horní loučkou.

Hoffmanov typický rámik pre sytéme zrezávania viečok buniek, je tak isto vhodný ako pri mojom. Ja používam hornú a dolnú latku širokú 21 mm, práve z dôvodov dokonalého zrezanie viečok. Navyše ja používam v debničke pre 10 plástov len 9, čo umožňuje včelám predĺžiť bunky 2mm na jednu a druhú stranu. Niektorí záujemci o výrobu odviečkovača ANTI mi vytýkali, že zrezanie buniek o 4mm na každej strane je zbytočné a tým aj med sa dostane do odviečkovancov. Práve naopak zrýchľuje prácu a rez je dokonalý, zrýchľuje prácu, získame viac vosku a o med neprídeme, pretiože odtečenie medu prebieha aj po skončení odviečkovania, čím získame čistý med. Obsah záchytnej nádoby pod sieťou (tá môže byť aj uhelonová s väčším priemerom očiek, ja ju mám antikoróvú) je 80-100 kg. Ja mám dno kontaminačnej nádoby šikmé - na 100 cm 2 cm, ale ani vodorovné nie je zlé, pretože úpo skončení vytáčania dve nožičky stačí podložiť. Výpustný ventil uloženého medu by mal byť cólový, ako je na medomete.

Ešte dodám, že nadstavba na trojbodové uchytenie rámika je výborná, lebo uvoľňuje ruky. Nakoniec v mieste osadenia nadstavby môžem vložiť hrot, na ktorý položím rámik kratšou stranou, rukou ho pridŕžam v hornej časti a pravou odviečkujem, otáčanie v predĺženej osy je praktické, oveľa ideálnejšie ako pri plošnou uložení plásta.

Počkal bych na trvalé ochlazení a teprve potom je přesunul (pokud ovšem něco takového jako je trvalé ochlazení vůbec nastane.)

Je úplne zbytočné čakať na zázrak, včely ani po zime nezabudnú na miesto, z ktorého vyletovali do zimy a jar sa ešte vracajú na predošlé miesto. Odpoviem Vám mojím posledným premiestňovaní 8-mich včelstiev.

Včelstvá som mal umiestnené na nevhodnom mieste a minulú zimu sa mi do jedného vlámal zlodej "požičal" si 2 plásty zo zásobami a teraz nechcem riskovať.

Včelstvá som premiestnil v čase, keď nemohli vyletovať (6 dní včely nelietali), 4 vč. o 10 a 4 vč. o 30 m. Dôležité je aby premiestnenie sa odohrávalo večerom a včely boli v úľoch a je jedno kedy to robím. Na pôvodnom mieste by nemalo nič ostať. Po 6 dňoch boli prelety a časť včiel, ktoré bola zalietané na predošlé miesto, sa pri preletoch vracala na pôvodné miesto, čo je myslím si prirodzené. Čo včelár nezbadá, včely na novom mieste pri prvom výlete z úľov, sa okamžite po výlete dokonale orientuje na nové miesto.

Preto, aj keď niektoré zaletia na pôvodné miesto, po krátkom čase využijú fotograficky zaznamenanú polohu a miesto úľov a poslušne sa vracajú na správneho úľa. Nie je to žiadne šarlatánstvo , ale prirodzené biologické sa chovania včiel. Už som to na tejto stránke písal a od včelárov som (ktorí poslúchli moju radu), mi osobne ďakovali. Jednoducho to funguje.

>Ja používam hornú a dolnú latku širokú 21 mm, práve z dôvodov dokonalého zrezanie viečok. Navyše ja používam v debničke pre 10 plástov len 9, čo umožňuje včelám predĺžiť bunky 2mm na jednu a druhú stranu. A.T.<
------------------------------------------------------------
Nebýt toho, že používám šířku horní loučky pouhých 12 mm a spodní loučky 10 mm, již bych podobné zařízení na odvíčkování vyrobil. Při užití pily bych na plástu nenechal téměř žádné buňky. To, že část medu zůstane v seříznutývh víčkách nepovažuji za problém. Zde stačí vyrobit dvě klece a po skončení dne vytáčení vytočit i tato víčka v medometu, nebo je nechat pouze vykapat-jak je ctěná libost. Uvažuji o vložení plástu do pomocného rámu, který vedení pilového listu zabezpečí. Mám na to celou dlouhou zimu. I když ona ta zima zase tak dlouhá není :-))? Po vzoru př. Turčániho jsem letos vyrobil i cedidlo na med. Je to pro drobného včelaře pomocník k nezaplacení. V tuto dobu nádoba tohoto cedidla obsahuje 100 l kvasící medoviny, tudíž nezahálí ani po sezóně a nezabírá místo, prostě slouží.
JK

>Přátelé mám dotaz ohledně současného přemístnění včelstev na malou vzdálenost - cca 10m.
Ochladilo se a již čtrnáct dní včelstva nelétala. Nikdy jsem na podzim včelstva nemusel přemisťovat. Přesuny dle potřeby jsem prováděl až po novém roce. Prosím podělte se o dobré zkušenosti. Děkuji Vlasta <
-----------------------------------------------------------
Před několika lety jsem stál před problémem přesunu včelstev cca o 30 m zdůvodu zachování dobrých sousedských vztahů. Po konzultaci s ing. Titěrou jsem včelstva přesunul o Vánočních svátcích kdy (tehdy) již cca 3 týdny nebyly včely venku. Po přesunu trvalo opět bezletné období do 20-tého ledna, kdy se teplota ve slunečném dnu náhle zvýšila a byly zcela bouřlivé prolety. Na místo, kde byly úly původně umístěny se houfně vracely včely, zde chvíli poletovaly a hledaly úly, poté počaly ubývat a po skončení letu na místě původních úlů se žádné včely nevyskytovaly, to znamená, že zde nezůstaly nikde vyvěšeny.
Jiná zkušenost: Po úmrtí včelaře zakoupil začínající včelař včelstva v letním období a přemístil je na vzdálenost cca 1 km. Včely se vrátily na původní místo, zde se vyvěsily na přilehlou kůlnu na stěnu a zde zůstali cca 14 dnů než se vytratily.
Závěr: - včelstva je možno přesunout i na krátkou vzdálenost několika desítek metrů,
- k přemístění včelstev na krátkou vzdálenost je vhodné podzimní, zimní nebo časné jarní období,
- v letním období je vhodné použít vzdálenější mezistanoviště,
- na místě původního umístění přesunutých včelstev nesmí zůstat nic, ani suchý rámek.

Po těchto zkušenostech již po několik let přesunuji k zimování v období měsíce října plemenáče (záložní včelstva)které mám roztroušeny po zahradě a které jsem jinak nezužitkoval. Plemenáče jsou v sestavě třech nástavků po pěti plástech. Čili záložní včelstvo má k dispozici 15 plástů. Je to takový menší nástavkový úlek. Tato záložní včelstva přesunuji za chladného počasí, navečer po skončení letu. Při nejbližším letovém dni je sice na původním místě poněkud rušno, ale včely se poslušně vracejí do svých úlků.
JK

Zdravím všechny včelaře,

teď jsem si přečetl vaše příspěvky a tak můžu reagovat jestli chcete.... Udělal jsem cca. 60 vzorků, začali jsme fotometrickou metodou. Později jsme přešli na přesnou chromatografickou ( LC/DAD ). V rámci svých možností jsem poctivě udělal co šlo. Neměl jsem bohužel k dispozici tisíce plástů, ale co jsem mohl, to jsem udělal. Jestliže věříte že funguje matematika a 2*2 jsou 4, pak 2*20 musí být nutně čtyřicet a snad nemusíme počítat po jedné jestli je v pořádku násobilka. Pomáhali mi moji známí chemici, jednak s rozborem medu a média a později i s modelováním situací, které můžou vzniknout za určitých podmínek, dokonce i v tom případě, že včelař nedodrží návod k obsluze a něco pokazí.

Z příspěvků:
Provedení je špatné, ne nápad jako takový. Pokud vidím funkci horkého medu a spojím to s řešením nekolujícího medu, mám ihned v hlavě pár odpovědí. Nevím proč takovou konstrukční můzu neměl i pan Vodička. Vždyď je to tak
jednoduché a velmi dostupné.

Jestli tomu dobře rozumím, tak zřejmě chcete vynechat ohřívací modul. Ten je tam hlavně z důvodu, aby to šlo použít i na jiné operace než jen odvíčkování. Jde o vizi dostat více zařízení na co nejmenší plochu a za méně peněz.


Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké > tabulky o HMF.
Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním. Já se zeptal
> na cenu, zavádějící je něco přes 90 000 později asi 110. V ten moment jsem
> se o to přestal zajímat. Tohle dovedu sfouknout za zlomek té ceny.

Všechno je možné, lidé jsou šikovní, jsem si vědom jednoduchosti způsobu a tudíž toho, že to lidé budou chtít zkopírovat, počítám s tím. Těžko někomu vysvětlovat, že mám autorská práva, co mi to stálo úsilí a peněz - ale kdyby to bylo tak jednoduché - tak proč s tím už někdo nepřišel?
Firmy mám podchyceny patentem a obyčejní včelaři narazí na problémy s výrobou, není to tak jednoduché jak by se zdálo.

Nicméně dá se souhlasit s tím, že nejlepší patent je nízká cena. A ve srovnání se stávajícím stavem techniky to cena nízká je. A hlavně to funguje.

Další kroky:
Přes zimu máme instalovat jádro do vytáčecí linky.
Vyvíjí se nová zařízení aby byly jednodušší a mobilní.

Tyto zařízení budou levnější, ale také budou mít omezené použití, vždy něco za něco.

Výkon je také v pořádku. 2-3 plástů za minutu- jestli je to málo, tak už fakt nevím. To jsou pořád takové omezené názory, co vidí oko a nevidí hlava. Dříve jsem měl problém vysvětlit, že vícerámkový radiální medomet je výrazně pomalejší než například šestirámkový zvratný. Nakonec jste mi dali za pravdu až na skalní vytrvalce. S údivem a zděšením jsem v Lysé viděl firmu, která představila opět radiální způsob a nemluvila o výkonu, jako bych byl zpátky o dvacet let... Kdo to koupí, pozná o čem mluvím a možná ne, bude si myslet že to tak prostě má být.
A proč dělat linky ( za více peněz ? ) Kvůli ručnímu posuvu ? Aby to linka dělala 8-9 rámků za minutu ? Aby medomet nestíhal ? Medomet to zpomalí v lepším případě na pouhých 3-4 za minutu ...

Kdo má od nás medomet typu A, měl by vědět, že je rychlejší než radiální. Jenže pokud neumíte s medometem zacházet, ani o tom nemusíte vědět. Tak málo přitom stačí, jeden včelař se mne v Lysé zeptal- mám medomet od vás, ale točí mi za 5 minut, kratší čas neumí. Nechápal, když jsem mu odpověděl: Musíte medomet ukotvit. Nechápal souvislosti. Díval se na mne téměř s pobavením, že jsem asi mimo, jak to může mít vliv na rychlost vytáčení, podle něj to přece nesouvisí.

Když medomet je ukotvený a dobře nastavená regulace, pak je možné vytočit i 120 plástů za hodinu a právě na tento výkon navazuje odvíčkování a když to celé dokážu vmáčknout na 5 metrů čtverečních, tak si myslím, že to velký přínos je. Komu se to nelíbí, může například koupit vytáčecí linku za několik set tisíc, překlepat si mezerníky ( tisíce plástů ) , co se nepodaří odvíčkovat, udělat to vidličkou a stejně se zastaví na radiálním medometu nebo na nějakém pomalém levnějším zvratném. A přitom musí oželet desítky kil- možná stovky ztraceného medu ve voskové kaši nebo zase kupovat a kupovat další a další zařízení a taková investice může být přece problém do budoucna.

Zkusme tedy detailně, co vám není jasné, ptejte se. Jinak bylo by dobré a to se chci zeptat já- jestli jste ochotni spolupracovat ?

Mám představu, že pozvu včelaře na ukázku vytáčení a odvíčkování, každý přinese 2 zavíčkované plásty. Můžou to být zimní cukerné zásoby, uděláme to v zimě. Když se sejde dejme tomu 200 včelařů co mají o ukázku zájem, bude to už 400 plástů. Po vytočení je musíme zničit, pod veterinárním dohledem, do kontejneru a do spalovny. Každému je jasné proč. Uvidíte výkon systému, HMF se monitorovat nedá.

Nebo co by jste chtěli ? HMF ? V sezóně ? A u koho ? Komu věříte ? Výzkumáku ? Když jsem poprvé tvrdil, že radiální medomety nejsou zase až tak výhodné, ne každý mi věřil, objednal jsem se proto u pana Kamlera, že mu to ukážu pro srovnání, byl členem racionalizační komise, tak jsem měl iluzi, že bude mít zájem. Dva měsíce předem jsme se domluvili. Přijel jsem, ale bohužel k ukázce nedošlo, odmítl, nenašel si čas, to bylo v roce 2002. Jel jsem s prázdnou domů. A když tak vystoupil proti novému odvíčkování v Lysé, tak jsem mu opět nabídl, přijedu, ukážu, vyzkoušíme- odmítl, že on si své testy udělá, že si to mám prosadit mezi včelaře sám. To je pak těžké. Jak si udělá testy bez zařízení, to už neřekl.

Jaroslav Vodička

Podrobně byla tato věc probrána v Moderním včelaři, 2003, č. 3.

Srdečně zdraví,
Antonín Přidal
šéfredaktor časopisu Moderní včelař
vydavatel PSNV-CZ, o.s.
----- Original Message -----
From: "knopf" <knopf/=/volny.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 21, 2009 9:19 PM
Subject: fumigovat v podmetu


> Včelařím v Tachovácích nastavek 9ks 36x24. Pro předpisové provedení- pásek
> svisle s mezerami od stěny a plástu- je nutno v nástavku odebrat poslední
> plást, uschovat jej a po fumigaci vrátit. Aerosol lze pak provést česnem.
> Pokouším se znovu oživit námět, který už v konferenci byl a to fumigovat z
> podmetu. Prosím o vaše názory ev. zkušenosti. Emil Příbram
>

Myslím, že př. Vodička je proti radiál. medometům silně zaujat a primitivní matematiku vykládá jak se mu to hodí. Faktem je, že neudělá li něco s výkonem tak 2 plásty za minutu je žalostně málo, na to nepotřebuji stroj za x tisíc, ale tenhle výkon v pohodě umím vidličkou za cca 100 Kč s neomezenou životností a bez problémů s separací. Výkon medometu pak není 120 plástů ale méně, protože vtipně zapoměl odečíst čas na naplnění a vyskladnění. Osobně užívám radiál na 22 plástů a i při stejné rychlosti odvíčkování mu nestačím a to i při medovici. Celý jsem ho stavěl sám, s pomocí kamaráda klempíře a s odbornou konzultací u př. Havrlíka, průměr 85 cm. Nevidím nejmenší důvod proč bych si měl pořizovat zvratný. Pořídil jsem ho za cca kolem 10000 celý v anticoru a včetně pohonu měnïčem. Dále tvrzení že zvraťák umí melecitózu je k smíchu stačí si přečíst články z r 02/03 o Vodičkových medometech zapřenými o strop a o velkém fiasku. Kdo archivuje Včelařství, najde to tam. Samozřejmě ideální řešení není, vždy je něco za něco a i u rad. medometu by se pár výhod našlo. Jen chtít! Zdraví R. Stonjek

Důležité upozornění. HMF je jedovatý pro včely. Pane Vodičko, nepíšete ani
jakou má Vaše médium hodnotu HMF, takže Vám to jako praktik sděluji, protože
jej doporučujete v popisu v mnoha jazycích, vypusťte tu radu o zkrmování z
nich raději. To použité médium si dejte třeba do kávy.

Jinak. Rozumíte tomu špatně. Je to špatné provedení. Čas t je moc dlouhý ve
Vašem uzavřeném oběhu - bojleru (nebo jádru jak tomu momentálně říkáte)
poškozuje v krátké době enzymy a ty i v tak minimálním množství tak celkově
urychlují nástup HMF v horizontu dalšího zpracování medu. Celý proces nesmí
být uzavřený což jsem už dvakrát nastínil a jaksi nechcete pochopit úplně
jiné provedení, které nemáte chráněno - patentováno. Také k výkonosti trochu
pro Vám pustím mou žilou. Proč nemít lyžiny u linky posuvné - polozvratné
pro oboustranný postřik v horizontální poloze a mít trysek třeba 20 a tak
dělat 20 plástů naráz. Pane Vodičko chybí Vám přátelé, kteří vás zavalí
denně tak 1/4 tunou medu v plástu po dobu jedné medné sezony. Protože to je
asi tak maximální množství, co malý až střední včelař jako já dokáže sám
denně zpracovat. Potom by jste mohl dojít na něco lepšího. A čtvrt tuna k
čtvrt tuně, kamion je na dvoře. A nato mi zatím stačí opravdu jen vidlička.
Tato technologie je moc mladá abych doní nalil 100 tisíc bez věrohodných
výsledků z rozborů medu. Nepíšete o spotřebě enerií, které se podílí na
ohřevu a jsou ukazatelem kolik jste toho jak jste med i v tak nepatrném
množství ovlivnil. Počítám, že spotřeba bude vzhledem k dalšímu zpracování
medu coby suroviny až moc velká a čím větší energie, která je vložena na kg
koncového medu - a tím vyšší jeho porušení.

_gp_

2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Zdravím všechny včelaře,
>
> teď jsem si přečetl vaše příspěvky a tak můžu reagovat jestli chcete....
> Udělal jsem cca. 60 vzorků, začali jsme fotometrickou metodou. Později
> jsme přešli na přesnou chromatografickou ( LC/DAD ). V rámci svých možností
> jsem poctivě udělal co šlo. Neměl jsem bohužel k dispozici tisíce plástů,
> ale co jsem mohl, to jsem udělal. Jestliže věříte že funguje matematika a
> 2*2 jsou 4, pak 2*20 musí být nutně čtyřicet a snad nemusíme počítat po
> jedné jestli je v pořádku násobilka. Pomáhali mi moji známí chemici, jednak
> s rozborem medu a média a později i s modelováním situací, které můžou
> vzniknout za určitých podmínek, dokonce i v tom případě, že včelař nedodrží
> návod k obsluze a něco pokazí.
>
> Z příspěvků:
> Provedení je špatné, ne nápad jako takový. Pokud vidím funkci horkého medu
> a spojím to s řešením nekolujícího medu, mám ihned v hlavě pár odpovědí.
> Nevím proč takovou konstrukční můzu neměl i pan Vodička. Vždyď je to tak
> jednoduché a velmi dostupné.
>
> Jestli tomu dobře rozumím, tak zřejmě chcete vynechat ohřívací modul. Ten
> je tam hlavně z důvodu, aby to šlo použít i na jiné operace než jen
> odvíčkování. Jde o vizi dostat více zařízení na co nejmenší plochu a za
> méně peněz.
>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tak připusťme tu možnost, že jsem zaujatý proti radiálním medometům. Ale zřejmě mám důvod. Peníze z toho nebo z toho, může mi to být přeci jako výrobci jedno.
Ale proč myslíte že není ? Je mou povinností na to upozornit. Najdete mi člověka, který má možnost vyzkoušet si všechny typy medometů, dělá to stále a takže o tom ví nejvíce. Nemáte šanci. Ani u nás ani jinde. Když některý výrobce řekne aby prodal- radiální medomet je lepší a levnější, včelař má možnost přece zvednout telefon objednat mne, sejdeme se s konkurencí u něho, včelař připraví plásty.
A pak mluvme a srovnávejme. Který medomet je lepší. Udělá to někdo pro vás a zdarma ? Bohužel se mi konkurence na taková setkání výhýbá.

Na vložení a vyložení počítám + minutu, takže je to 20 várek po 6 plástech = 120 za hodinu.
Čistý čas vytočení je 2 minuty, 3 minuty včetně prostoje.
60 minut děleno 3 = 20 várek po šesti nebo dvanácti plástech. 120-240 za hodinu.

Tak to přece není tak těžké na porozumění ? Opak je pravdou, já jsem nezávislý ( nejsem zaujatý ) , ale včelaři jsou často ovlivěni subjektivním hodnocením a nemají tolik možností co mám já. Při tom všem ještě nabízím že to kdykoliv dokážu v terénu, proč si s tím dávám tu práci ? Co myslíte ?

Pochybuji že pan Stonjek chodí se stopkami u medometu, nemůže na to mít čas. To je moje práce. Takže když se teď zeptám jaký má výkon jeho medomet, nemyslím si že dostanu přesnou odpověď. Výkony se budou zásadně lišit podle rámkové míry, teploty okolí, druhu medu, odvíčkování atd... Ale důležité je, že je spokojený. Potřeby každého včelaře jsou různé.

Tvrzení o možnosti vytáčet melecitózu vzniklo bohužel snahou Vojty Protivínského, který použil ne úplně vhodná slova do článku. Já o tom vím. Přece netvrdím že se dá melecitóza vytočit když je to bílé. Honza Kolomý to už bílé měl. Přesto co šlo jsme udělali, byl za to vděčný. Dodnes jej používá právě na tyto medy.Linka mu stáhne rámek na nějakých 16 mm a pak to musí do zvratného našeho medometu. Špunty tím že nejsou tak vysoké tak už to jde lépe točit. To jsou jeho slova. Jinak radiální medomet má kouzlo v jednoduchosti. U nízkých rámků to v podstatě nijak nepocítíte. Ale třeba proč stavět temperovanou místnost, vždyť to přece stojí další peníze ? Jestliže odvíčkuji za 2-3 minuty plást krát 60 minut, tak je to minimálně 120 za hodinu. Na to navazuje medomet. Jeden člověk obsluhuje vše. Děláte pane Stonjek 120 plástů za hodinu a s vidličkou na radiálním medometu ?
Pokud ano, v pořádku. Přece Vám nic nenutím. Jen píšu informace.

Jaroslav Vodička

Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže, druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl. Tepelná setrvačnost než med vystydne je velmi dlouhá. Pro představu - obsah nádoby nějakých 50 kg ohřátý na vysokou teplotu bude mít relativní úbytek tepla cca. 10 stupňů za 24 hodin. Po celou tuto dobu ale vzniká HMF. Proto med koluje přes tepelný výměník. Pokud se rozhodneme jej ochladit, jde to rychlostí 10 stupňů za 15 minut. Musím právě odjet, k dalšímu se vyjádřím postupně.

JV

Typické pro srovnávání malých a velkých medometů není jejich výkonost, ale
výkonost pracovníka, protože výchozí je 1 pracovník na několik desítek tisíc
plástů. A otu jde. Jestli mám dělat linkovou práci, potřebuji mít úkony co
nejvíce od sebe odděleny. Jestli je mám odděleny, dochází k odpočinku. Každá
změna s vytahováním a vkládáním plástů ubírá z tohoto odpočinku a tím chci
říci, že není jedno jestli za sezonu sice vytěžíte třeba přes dva 6ti
rámkové medomety 10 tun, ale musíte až 6-ti násobně přidat k sériovosti
úkonů energie než u medometů mnohem větších. Proto Váš přítel Kolomý má Vás
medomet někde v rohu a používáho na zkrystalizovaný med. Jiné využití u
velkého objemu plástů nevidím.


_gp_


2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Tak připusťme tu možnost, že jsem zaujatý proti radiálním medometům. Ale
> zřejmě mám důvod. Peníze z toho nebo z toho, může mi to být přeci jako
> výrobci jedno.
> Ale proč myslíte že není ? Je mou povinností na to upozornit. Najdete mi
> člověka, který má možnost vyzkoušet si všechny typy medometů, dělá to stále
> a takže o tom ví nejvíce. Nemáte šanci. Ani u nás ani jinde. Když některý
> výrobce řekne aby prodal- radiální medomet je lepší a levnější, včelař má
> možnost přece zvednout telefon objednat mne, sejdeme se s konkurencí u
> něho, včelař připraví plásty.
> A pak mluvme a srovnávejme. Který medomet je lepší. Udělá to někdo pro vás
> a zdarma ? Bohužel se mi konkurence na taková setkání výhýbá.
>
> Na vložení a vyložení počítám + minutu, takže je to 20 várek po 6 plástech
> = 120 za hodinu.
> Čistý čas vytočení je 2 minuty, 3 minuty včetně prostoje.
> 60 minut děleno 3 = 20 várek po šesti nebo dvanácti plástech. 120-240 za
> hodinu.
>
--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

K tomu slouží výzkum, který by jste měl mít také v jídelníčku. Jsou tam
data, která se mohou brát vážně a HMF nastupuje třeba i v roztoku kyseliny
šťavelové. Proto se nedá roztok dlouho skladovat, protože to je jeden z
hlavních důvodů při závadnosti kš a úmrtnosti dělnic. Co se týká medu, který
6 hodin ohříváte, ikdyž v různých intervalech na 90°C, tak tam bude hodnota
LD také velmi nízká.

_gp_


2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med
> se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám
> 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo
> 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže,
> druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl. Tepelná
> setrvačnost než med vystydne je velmi dlouhá. Pro představu - obsah nádoby
> nějakých 50 kg ohřátý na vysokou teplotu bude mít relativní úbytek tepla
> cca. 10 stupňů za 24 hodin. Po celou tuto dobu ale vzniká HMF. Proto med
> koluje přes tepelný výměník. Pokud se rozhodneme jej ochladit, jde to
> rychlostí 10 stupňů za 15 minut. Musím právě odjet, k dalšímu se vyjádřím
> postupně.
>
> JV
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

To Vám musím oponovat. Každý rok mám medovici a bez problémů ji
ztekucuji při 50 st.C. Záleží na vrstvě, která se ztekucuje - 35 kg
konev nebo 25 kg plechovka se rozpustí za cca 30 hod. spolehlivě (24
hod. někdy nestačí). Abych při tom používal teploty vyšší nebo dokonce
90 st.C, na to si výsledku svého celoročního úsilí příliš vážím, než
abych med znehodnotil a zákazníkům prodával sladkou směs bez účinných
cenných látek. Nejde jen o rychlý nárůst HMF u vyšších teplot, ale i
současné ničení enzymů, vitaminů a dalších stopových látek příznivých
pro náš organismus. Množství HMF v medu je s obsahem těchto látek v
nepřímé úměře, jak známo.
K. Čermák

Jaroslav Vodi?ka napsal(a):
> Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med
> se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám
> 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo
> 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže,
> druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl.

Rozehřívám ji v termoboxu v konvích, nebo už ve sklenicích a používám taky teplotu nižší. Nastavuju asi 48 st a bez problémů.
Tonda
>To Vám musím oponovat. Každý rok mám medovici a bez problémů ji ztekucuji při 50 st.C. Záleží na vrstvě, která se ztekucuje - 35 kg konev nebo 25 kg plechovka se ozpustí za cca 30 hod. spolehlivě (24
hod. někdy nestačí).

Takže nevím proč mi nejde medovice rozehřát pod 50 stupňů ani za dlouhý čas, ale určitě nejsem sám. Med je třeba mléčný nebo brzo opět začne krystalizovat. Může to být ve složení medu.
Já například med vůbec nerozehřívám, raději bych aby se tak nedělo vůbec a med byl ve větší balení, třeba v nerezovém vratném kbelíku, který tím že je přístupný se dá nabrat krystalický med lžící bez problémů.

Takže k té toxicitě- udělal jsem si test jestli je to pravda a do jaké míry. Šel jsem na hodnotu 250 mg/1 Kg v medu a zkrmil jsem to. Včely bez problémů, bylo vidět ale že jim to dvakrát nechutná. Ale v pořádku. Odbourali to na hodnotu 20 mg. To ale nemá vztah k odvíčkování. Takové hodnoty v mediu nejsou.

K novému způsobu- patentuje se způsob, horká tekutina, třeba voda. Je jedno jak to zařízení už bude výsledně vypadat. Na zařízení se dělá užitný vzor.Patentováno je vše, způsob je nadřazený zařízení. To ale není důležité.

Tak- technologie že je mladá. V pořádku, je to tak, ale na co chcete čekat ? Staré technologie ani po 50 letech nejsou vychytané. S těmi linkami je fakt problém. Co mám předělávat teď linku, tak stála 300 000 Kč a včelař se smířil už s tím, že je na odpis, firma mu nereaguje. Hrne plásty, nedaří se odvíčkovat nic. Nákup mu doporučil pan Kamler. Bylo to doveženo z Rakouska. Nebo například Fritzův odvíčkovač- zde také není spokojenost a člověk by řekl že to musí být v pořádku, mohu Vám dát kontakty na včelaře, pokud máte zájem, kteří tuto osobní zkušenost mají, jsou vlastníci těchto zařízení. I Honza Kolomý měl velké problémy než se to podařilo vychytat. Naší vizí je to, aby to bylo pro všechny, budou nová zařízení a levnější na vývoji děláme. Začali jsme s HoneyBeetlem, půjdeme dál.
Spotřeba energie- tak jedná se přesně o 8,5 Kw za hodinu. To ale není stálý provoz, jen dočasný, pak čidlo udržuje jen teplotu. Dejme tomu, ale že to je stálý odběr, cca. 50 Kč na hodinu. Dobře, používám to 8 hodin. Mám platit 400 Kč to jsou ale 4 kila medu. A víte kolik ušetřím medu k vytočení, právě tím, že nemusím brát do hloubky plástu ?
Za měsíc po zveřejnění mám rozjednanou už šestou zakázku. Pokud například platíte lidi pro vidličku po 100 na hodinu a máte více včelstev, můžete zaplatit desítky tisíc na brigádníky. Tuto informaci mám od farmáře, zmínil 50 000 Kč ročně, zdá se mi to mnoho, ale tvrdí mi to. Tak, a když to má stát 100 000 Kč, dotace je 50 % , takže prvním rokem teoreticky už splaceno ? Tuto informaci mi dal z praxe včelař, v případě zájmu mohu předat kontakt. Chce si HoneyBeetle objednat, právě z tohoto důvodu. Rozbory medu jsem dělal jen já, musím vám stačit, výzkumák o to zájem nemá. Nic nikomu nenutím, dotace nebudou věčně, můžete počkat třeba několik let na ověření u veřejnosti nebo to prostě v tichosti zkopírujete.
Dál- kolik se med ovlivnil-píšu přece. U 200 plástů 39*24 byl posun o 0,1 mg na Kg. Toto se ale nedá vzít poušálně. Klidně se může stát že HMF stoupne i o 5 mg na 1 Kg. Norma je 20 mg pro Český med. Pro vážné zájemce jsem schopen individuálním výkladem modelovat určité situace a jak to ovlivňuje med.

Jaroslav Vodička

Pan Vodička asi neúmyslně odhalil praktiky velkozpracovatelů medu. Aby mohli dostatečně rychle a hlavně levně rozehřát 200 kilové sudy s tuhým medem a rychle a snadno medy filtrovat a míchat, pravděpodobně je rozehřívají na dost vyšší teplotu než je 50 st C.

Otázkou je, co míníte tím termoboxem a kde měříte tu teplotu. Také jsem
viděl v chodu "termobox", kde byly v polystyrenové bedně umístěny dvě 5Kg
sklenice a uprostřed zavěšená žárovka. Sklenice medu byla tak horká, že jsem
ji v ruce neudržel. Tím samozřejmě v žádném případě netvrdím, že to je váš
případ, ale i taková může být praxe.
J.T.

> Antonín Podhájecký
> Sent: Friday, October 23, 2009 11:45 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Odv??kovac? stroj
>
> Rozehřívám ji v termoboxu v konvích, nebo už ve sklenicích a používám taky
> teplotu nižší. Nastavuju asi 48 st a bez problémů.
> Tonda
> >To Vám musím oponovat. Každý rok mám medovici a bez problémů ji ztekucuji
> při 50 st.C. Záleží na vrstvě, která se ztekucuje - 35 kg konev nebo 25 kg
> plechovka se ozpustí za cca 30 hod. spolehlivě (24
> hod. někdy nestačí).

Vážení a milí!
Prozradte,neznalému,co je to zebrování a norské zimování!
Díky.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Nassenheider a Optimal?
Datum: 10.8.2009 - 13:19:27

> > Jak u Vás dopadlo zebrování?
>
> Jedny ze 4 zebrovanych se proti teorii vyrojili - asi,
> ale vinu beru na sebe a svou nemohoucnost :-) Bylo
> to zajimave vcelstvo, postavily si trubciny dle sveho
> gusta - 4 ramky - ale ne a ne je poradne klast, jen
> minimum oproti ostatnim kde 4ramky zakladene 39x24
> nebyly neobvykle. A ani je nazanosily nektarem ci
> pylem, proste prazdny trubci ramky. Pak narazily
> matecniky - par - nahodne jsem videl asi 3ks vzdy
> jeden na ramku, tak jsem si rikal, ze je to v souladu
> s teorii a ze pujde o TV. No ale pak mi zas ukazaly
> ze vim prd a ze to nemuze byt tak jednoduche protoze
> by to byla asi nuda. Byl jsem bohuzel u toho kdyz
> vylitly, sedly na celni stranu ulu a po chvily zase
> vlezly zpet. Ale matka je nova - takze mam trochu
> otaznik o co vlastne slo.... Kdybych to nevidel prohlasil
> bych to za jednoznacnou tichou vymenu :-)) Ale jelikoz
> se v ulu chvili nekladlo tak slo o rojeni. Ale i presto
> byly medove velmi nadstandardni v porovnanim se druhym
> vyrojenym vcelstvem co jsem letos mel z 20ti. Patrily
> k nejlepsim a dost mozna to chtelo jeste nastavek.
> Doplnim dulezite, ze se jednalo o rojovou matku
> druhym rokem, coz mozna mluvi za vse.
>
> Cekam a tesim se jestli k zebrovani po sezone vyjadri
> vetsi a zkusenejsi vcelari, me se to letos nejak spatne
> hodnoti, protoze to az tak uspesne nebylo, nevim
> nakolik mnou, nakolik priroda nedala. Chov se vydaril
> na jednicku podtrzenou, med na horsi trojku - ale
> co s medem :-)
>
> V globalu jim zasah - zebra - neublizil i kdyz jsem
> ho delal v breznu (mel jsem trochu obavu), vynosove
> patrily k lepsimu standardu ci k nejlepsim - musim
> si to jeste poradne zkouknout az bude cas. Vyzkousim
> to znovu.
>
> T.H.

běžná medovice jde celkem snadno ztekutit při běžné teplotě do 50 C. Občas se ale podaří vytočit směs medovice a melecitózy a tam je problém. Na dně nádoby zůstane vrstva krystalů, které nejdou rozpustit. Nepomůže med trápit vysokou teplotou (zkoušel jsem 80 C 12 hodin). Pokud takový med mám, nejprve ztekutím běžným procesem, poté přecedím přes jemné síto a poté ještě ktátce zahřeju. Ale znovu opakuji, že jsou to výjimky - jen v některých lokalitách a létech.
Broněk Gruna

K. Čermák:
To Vám musím oponovat. Každý rok mám medovici a bez problémů ji
ztekucuji při 50 st.C. Záleží na vrstvě, která se ztekucuje - 35 kg
konev nebo 25 kg plechovka se rozpustí za cca 30 hod. spolehlivě (24
hod. někdy nestačí). Abych při tom používal teploty vyšší nebo dokonce
90 st.C, na to si výsledku svého celoročního úsilí příliš vážím, než
abych med znehodnotil a zákazníkům prodával sladkou směs bez účinných
cenných látek. Nejde jen o rychlý nárůst HMF u vyšších teplot, ale i
současné ničení enzymů, vitaminů a dalších stopových látek příznivých
pro náš organismus. Množství HMF v medu je s obsahem těchto látek v
nepřímé úměře, jak známo.
K. Čermák

Jaroslav Vodi?ka napsal(a):
> Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med
> se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám
> 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo
> 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže,
> druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl.

Kdybych tam měl žárovku, nepsal bych, kolik tam mám nastavenou teplotu. Navíc mám samozdřejmě větrák a dva teploměry. Digitální pro kontrolu a elektrický termostat s nastavováním a měřením teploty a se spínáním. Pracuje na desetiny stupně. Typ přesně z hlavy nevím. Koupil mně ho známy elektrikář, já už jsem ho jenom zapojoval.
Tonda
>Otázkou je, co míníte tím termoboxem a kde měříte tu teplotu. Také jsem viděl v chodu "termobox", kde byly v polystyrenové bedně umístěny dvě 5Kg sklenice a uprostřed zavěšená žárovka. Sklenice medu byla tak horká, že jsem
ji v ruce neudržel. Tím samozřejmě v žádném případě netvrdím, že to je váš případ, ale i taková může být praxe.

Zebrování je "naředění" nespotřebovaných zásob prázdnými soušemi. Provádí se
po první jarní prohlídce nebo už během ní.
Norské zimování je přesypání včelstva na mezistěny a nakrmení. Provádí se na
konci sezóny.
J.T.

>
> Vážení a milí!
> Prozradte,neznalému,co je to zebrování a norské zimování!
> Díky.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: Nassenheider a Optimal?
> Datum: 10.8.2009 - 13:19:27
>
> > > Jak u Vás dopadlo zebrování?
> >
> > Jedny ze 4 zebrovanych se proti teorii vyrojili - asi,
> > ale vinu beru na sebe a svou nemohoucnost :-) Bylo
> > to zajimave vcelstvo, postavily si trubciny dle sveho
> > gusta - 4 ramky - ale ne a ne je poradne klast, jen
> > minimum oproti ostatnim kde 4ramky zakladene 39x24
> > nebyly neobvykle. A ani je nazanosily nektarem ci
> > pylem, proste prazdny trubci ramky. Pak narazily
> > matecniky - par - nahodne jsem videl asi 3ks vzdy
> > jeden na ramku, tak jsem si rikal, ze je to v souladu
> > s teorii a ze pujde o TV. No ale pak mi zas ukazaly
> > ze vim prd a ze to nemuze byt tak jednoduche protoze
> > by to byla asi nuda. Byl jsem bohuzel u toho kdyz
> > vylitly, sedly na celni stranu ulu a po chvily zase
> > vlezly zpet. Ale matka je nova - takze mam trochu
> > otaznik o co vlastne slo.... Kdybych to nevidel prohlasil
> > bych to za jednoznacnou tichou vymenu :-)) Ale jelikoz
> > se v ulu chvili nekladlo tak slo o rojeni. Ale i presto
> > byly medove velmi nadstandardni v porovnanim se druhym
> > vyrojenym vcelstvem co jsem letos mel z 20ti. Patrily
> > k nejlepsim a dost mozna to chtelo jeste nastavek.
> > Doplnim dulezite, ze se jednalo o rojovou matku
> > druhym rokem, coz mozna mluvi za vse.
> >
> > Cekam a tesim se jestli k zebrovani po sezone vyjadri
> > vetsi a zkusenejsi vcelari, me se to letos nejak spatne
> > hodnoti, protoze to az tak uspesne nebylo, nevim
> > nakolik mnou, nakolik priroda nedala. Chov se vydaril
> > na jednicku podtrzenou, med na horsi trojku - ale
> > co s medem :-)
> >
> > V globalu jim zasah - zebra - neublizil i kdyz jsem
> > ho delal v breznu (mel jsem trochu obavu), vynosove
> > patrily k lepsimu standardu ci k nejlepsim - musim
> > si to jeste poradne zkouknout az bude cas. Vyzkousim
> > to znovu.
> >
> > T.H.
>

A ještě,co to je LBV metoda?
Díky.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Nassenheider a Optimal?
Datum: 11.8.2009 - 12:59:11

> Ano da se rict ze oboje, ja jim rozhodne v chovu trubcu
> nebranim, at si
> stavi co chteji. LBV uplne neverim, pomuze urcite ale
> stopro se mi to
> nezda, protoze u vcel nelze delat seriovou vyrobu :-)
> (...)
>
> Tezko hodnotit zebru na poprve, vidis ze v tom mam
> sam zmatek, snad si to
> jednou sedne a necham si zdat o 100kg na vcelstvo na
> tri zasahy :-)
> ______________________________________________________________
>
>
> Přátelská rada na závěr: Chcete-li objektivně
> hodnotit „zebrování“,
> nemůžete umožnit výstavbu 4 trubčích plástů
> 39x24 cm ( příště testovaným
> včelstvům poskytněte maximálně 2 stavební rámky
> a ty umisťujte zásadně jen
> vedle krajních plodových plástů... klasický postup
> ). Jak jsem již psal,
> spíše jste ověřil LBV metodu než metodu zebrování
> ( pokud jsem to pochopil
> správně, 4 stavební rámky byly k dispozici ve všech
> včelstev, tedy i v
> zebrovaných, nebo snad ne? ). Možná jste nedodržel
> metodiku ( stavební
> rámky jste nevkládal do centra plodového tělesa
> ), a proto si
> nepřipouštíte, že se jedná o LBV metodu a že
> hlavní příčina nerojení
> nemusela být spojena se „zebrou“ a místo toho
> mohla být spojena s chovem
> trubců ( v případě vložení stavebních rámků
> na kraje sice př. Linhart
> negarantuje, že dojde k vyprodukování dostatečné
> trubčí biomasy, nicméně
> nemožné to není ). Můj osobní názor. Další
> hledisko narušení objektivity
> testování dotyčných protirojových metodik je samozřejmě
> i tvorba oddělků (
> to se týká i mě ).
>
> S pozdravem M. Václavek

Přesně tak, v některých medech je část krystalků, které nejdou ztekutit
při 50 st.C. U mých medů je to jen někdy a malé procento medu, který při
cezení přes uhelon oddělím. Do sklenic nechci aby se dostal, protože i
troška krystalků nastartuje rychle krystalizaci. Ale že by celý objem
nešel při 50 st. ztekutit, to se mi dosud nestalo.
K. Čermák

Bronislav Gruna napsal(a):
> běžná medovice jde celkem snadno ztekutit při běžné teplotě do 50 C. Občas
> se ale podaří vytočit směs medovice a melecitózy a tam je problém. Na dně
> nádoby zůstane vrstva krystalů, které nejdou rozpustit. Nepomůže med trápit
> vysokou teplotou (zkoušel jsem 80 C 12 hodin). Pokud takový med mám,
> nejprve ztekutím běžným procesem, poté přecedím přes jemné síto a poté
> ještě ktátce zahřeju. Ale znovu opakuji, že jsou to výjimky - jen v
> některých lokalitách a létech

V tomto případě by jste ovšem musel tepelný zdroj dostatečně odstínit, aby
nemohl sálat přímo na nádoby. Účinnost takového boxu, kde médiem je vzduch,
bude minimální. Z hlediska účinnosti má smysl pouze regulovaná vodní lázeň.
J.T.

> Kdybych tam měl žárovku, nepsal bych, kolik tam mám nastavenou teplotu.
> Navíc mám samozdřejmě větrák a dva teploměry. Digitální pro kontrolu a
> elektrický termostat s nastavováním a měřením teploty a se spínáním.
> Pracuje na desetiny stupně. Typ přesně z hlavy nevím. Koupil mně ho známy
> elektrikář, já už jsem ho jenom zapojoval.
> Tonda
> >Otázkou je, co míníte tím termoboxem a kde měříte tu teplotu. Také jsem
> viděl v chodu "termobox", kde byly v polystyrenové bedně umístěny dvě 5Kg
> sklenice a uprostřed zavěšená žárovka. Sklenice medu byla tak horká, že
> jsem
> ji v ruce neudržel. Tím samozřejmě v žádném případě netvrdím, že to je váš
> případ, ale i taková může být praxe.

Právě jsem se dopustil
nešvaru.Pardon!Takže,na správném vlákně,
Prosím o podrobnostI o metodách LBV,ZEBROVÁNÍ.
DÍKY.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: LBV, zebrovani a prirozeny stav
Datum: 12.8.2009 - 11:09:39

>
> Mimochodem, vlákno "Nassenheider a Optimal?" je o
> něčem jiném a pokud k
> technologii léčení pomocí KM není co sdělit,
> doporučuji ve vláknu
> nepokračovat a založit vlákno nové.
>
> ______________________________________________________________
>
> To je takový nešvar tady na Konferenci, které ho
> se taky dopouštím. Pardon.
>
> //\/\\//

LBV metoda je v podstatě metoda, jak donutit včelstvo, aby chovalo více
trubců než je přirozené a v důsledku toho údajně čelit vzniku rojové nálady.

J.T.

> A ještě,co to je LBV metoda?
> Díky.

Byl jsem na Apimondii na stánku vedle p. Vodičky. Viděl jsem, jak se u něj střídaly skutečné osobnosti světového včelařství - světoví výrobci, výzkumníci, velkovčelaři. Většinou ocenili originalitu a vážně se vyptávali na podrobnosti. Nevím, do jaké míry byla slova obdivu jen zdvořilostní, ale nikdo autora veřejně neshazoval. To u nás v Čechách je to jinačí. Nejdříve nápad veřejně shodit a poté přemýšlet jak obejít patent. Nemám nic proti kritickým připomínkám, čiňme tak ale kultivovaně. Podobně je mě občas trapně, jak na včelařských zájezdech mají čeští včelaři potřebu poučovat hostitele, jak oni to dělají lépe.
-----------
Gustimilián Pazderka: Rozumíte tomu špatně. Je to špatné provedení. Čas t je moc dlouhý ve Vašem uzavřeném oběhu - bojleru (nebo jádru jak tomu momentálně říkáte)poškozuje v krátké době enzymy a ty i v tak minimálním množství tak celkově urychlují nástup HMF v horizontu dalšího zpracování medu. Celý proces nesmí být uzavřený což jsem už dvakrát nastínil a jaksi nechcete pochopit úplně jiné provedení, které nemáte chráněno - patentováno. Také k výkonosti trochu pro Vám pustím mou žilou.

Jaroslav Vodička: A když tak (Kamler) vystoupil proti novému odvíčkování v Lysé, tak jsem mu opět nabídl, přijedu, ukážu, vyzkoušíme- odmítl, že on si své testy udělá, že si to mám prosadit mezi včelaře sám. To je pak těžké. Jak si udělá testy bez zařízení, to už neřekl.

Chtěl jsem jenom napsat, že medovici rozehřívám taky do 50 stupňů.
Co se týká boxu. Tepelný zdroj je z podlahových odporových drátů, asi 3x paralelně zapojených, spočítaných délkově tak, aby nedávaly víc jak 50 stupňů. Už ho mám několik let a vše si přesně nepamatuju. Pomáhal mně s tím elektrikář. Zdroj je umístěn v dvojitém dnu i s větrákem. Účinnost nevím. Bylo to dělané především na medovinu. Je to max. na čtyři konve a med rozehřívám něco přes jeden den.
Tonda
>V tomto případě by jste ovšem musel tepelný zdroj dostatečně odstínit, aby
nemohl sálat přímo na nádoby. Účinnost takového boxu, kde médiem je vzduch,
bude minimální. Z hlediska účinnosti má smysl pouze regulovaná vodní lázeň.

Na výstavy a exkurze nebo zdejší konferenci se chodí hlavně proto, aby jsi
mohl přemýšlet otom co ve svém chovu můžeš změnit. Jestli cokoli zkopíruji a
udělám si sám nebo udělám pro originalitu a jiné provedení změny pro lepší
funkci, pro mou potřebu, nevím proč bych měl obcházet patent. Naopak. Můžu
si to zapsat jako svůj užitný vzor. A takových užitných vzorů na jeden stroj
co dělá stále jednu věc podobným způsobem mohou být tisíce. Takže nejde o
patent ale užitný vzor, což je obrovský rozdíl. Nechápu proč p. Vodička
takové věci vůbec vystavuje. Bude se tak opakovat jen to, že nějací zdvořilí
zloději to legálně okopčí český nápad a pod svým názvem a podobným užitným
vzorem to začnou produkovat pro světové obchodníky. Pochybuji že to má pan
Vodička zaplacený celosvětově. Tím, že tento průmyslový vzor pan Vodička
zveřejnil dravcům, tak příjde o zisk z prodeje a prakticky přišel na
Apimondii o nápad. Asi to i ví. Pár objednávek originálů nic neznamená. Ale
asi oto mu jen jde.

Poučování bych do tohoto tématu Broňku netahal. Doufám, že Ti není za mně
trapně. Vůbec o poučování v tomto případě nejde. Je potřeba znát a
rozlišovat co je diskuze, hodnocení a co je poučování. Kdybych to obrátil a
vztáhl na sebe. Tak bych zase mohl napsat, že poučuješ, že nemám vůbec
ničemu a nikomu raději oponovat, aby jsi se cítil lépe? Nevím proč něco k
takovému dobrému nápadu neříct. Není špatný. Ale vývoj bude stát ještě hodně
peněz a na tomto to to i asi skončí.

_gp_

2009/10/23 Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>

> Byl jsem na Apimondii na stánku vedle p. Vodičky. Viděl jsem, jak se u něj
> střídaly skutečné osobnosti světového včelařství - světoví výrobci,
> výzkumníci, velkovčelaři. Většinou ocenili originalitu a vážně se vyptávali
> na podrobnosti. Nevím, do jaké míry byla slova obdivu jen zdvořilostní, ale
> nikdo autora veřejně neshazoval. To u nás v Čechách je to jinačí. Nejdříve
> nápad veřejně shodit a poté přemýšlet jak obejít patent. Nemám nic proti
> kritickým připomínkám, čiňme tak ale kultivovaně. Podobně je mě občas
> trapně, jak na včelařských zájezdech mají čeští včelaři potřebu poučovat
> hostitele, jak oni to dělají lépe.
> -----------
> Gustimilián Pazderka: Rozumíte tomu špatně. Je to špatné provedení. Čas t
> je moc dlouhý ve Vašem uzavřeném oběhu - bojleru (nebo jádru jak tomu
> momentálně říkáte)poškozuje v krátké době enzymy a ty i v tak minimálním
> množství tak celkově urychlují nástup HMF v horizontu dalšího zpracování
> medu. Celý proces nesmí být uzavřený což jsem už dvakrát nastínil a jaksi
> nechcete pochopit úplně jiné provedení, které nemáte chráněno -
> patentováno. Také k výkonosti trochu pro Vám pustím mou žilou.
>
> Jaroslav Vodička: A když tak (Kamler) vystoupil proti novému odvíčkování v
> Lysé, tak jsem mu opět nabídl, přijedu, ukážu, vyzkoušíme- odmítl, že on si
> své testy udělá, že si to mám prosadit mezi včelaře sám. To je pak těžké.
> Jak si udělá testy bez zařízení, to už neřekl.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dobrý den všem diskutujícím. Chtěl jsem se zeptat, jestli zde není někdo, kdo si pořizoval zařízení a čerpal na něj v loňském roce dotaci. Mohl by mi tak někdo říci, v jakém měsíci loňského roku došlo k výplatě této dotace? Díky.

Zdravíčko
Taky čekám na dotaci,tak jsem volal do čcv a tam mi sdělili že na přelomu říjen,listopad. Jestli jsem to správně pochopil,tak tet prý písou všem nějaké dopisy.Jinak taky říkali že ti co neuspěli tak je informovali dřív aby se stihli odvolat. A dotace taky není 50procent,le méně pro velký počet žadatelů klesl koeficient kolem 8 aněco z 50procet.Tyhle informace zatím berte s rezevou, ale tak nějak to vyznělo
Pepek

Oprava přeskočili mi písmenka volal jsem do čsv a né do čcv
Pepek

Úmrtnost dělnic po požití potravy s podezřením na vyšší nebo vysoké HMF je
možný fakt. Neradil bych to nikomu v oficiálním doporučení.

V ochraně užitného vzoru máte ale chráněnvedle dalšího "jen"cituji: "
výměník tepla (12)" ... a to jde o trubkový výměník. Víte kolik existuje
modernějších zařízení bez trubek k výměně tepla a třeba i chladu součastně?
Napadá mne třeba už nějaký pátek známý polovodičový segment co je uplatněn
třeba v přenosných autoledničkách. Také jsou výměníky deskové, hranolové,
žebrové, ... .;-)

Ano linky jsou problém. Vím očem mluvíte. Mám automat jen na válcování
mezistěn a formátování a stohování a tam ladění také nebylo na pár dní. Také
není jedno jakého složení je vosk, jaké jsou teploty v různých místech,
kolik času trvá vyrobit metrák mezistěn příprava a sterilizace atp atd.
Jenže si nemůžu pomoci, ale pokud bych měl projekt na linku typu co rostou u
Vašich známých, potom se ptám, jestli je spočítána ta dimenze s kterou musí
být dodáván k lince materiál ke zpracování aby se to vyplatilo vzhledem k
dodávanému množství medu denně. Třeba co vím, tak jeden z důvodů krachu
Předboje byly obrovské náklady na chod linky a jestli jen odvíčkování stojí
400 denně kolik stojí zapnutí motoru na medometu, na posuvu rámků a
odvíčkovači. Platu lidem se asi také nemusí někdo vyhnout.. Také ty stroje,
aby se vypatily musí být amortizovány do 5ti let. Nevím jak děláte cenu
stroje, ale určitě jinak než já. Proto asi zůstanu u samovýroby takovýchto
zařízení. Vychází to i bez dotací výhodněji. Také je takový větší klid z
objevu objeveného.



_gp_


2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Takže nevím proč mi nejde medovice rozehřát pod 50 stupňů ani za dlouhý
> čas, ale určitě nejsem sám. Med je třeba mléčný nebo brzo opět začne
> krystalizovat. Může to být ve složení medu.
> Já například med vůbec nerozehřívám, raději bych aby se tak nedělo vůbec a
> med byl ve větší balení, třeba v nerezovém vratném kbelíku, který tím že
> je přístupný se dá nabrat krystalický med lžící bez problémů.
>
> Takže k té toxicitě- udělal jsem si test jestli je to pravda a do jaké
> míry. Šel jsem na hodnotu 250 mg/1 Kg v medu a zkrmil jsem to. Včely bez
> problémů, bylo vidět ale že jim to dvakrát nechutná. Ale v pořádku.
> Odbourali to na hodnotu 20 mg. To ale nemá vztah k odvíčkování. Takové
> hodnoty v mediu nejsou.
>
> K novému způsobu- patentuje se způsob, horká tekutina, třeba voda. Je jedno
> jak to zařízení už bude výsledně vypadat. Na zařízení se dělá užitný
> vzor.Patentováno je vše, způsob je nadřazený zařízení. To ale není
> důležité.
>
> Tak- technologie že je mladá. V pořádku, je to tak, ale na co chcete čekat
> ? Staré technologie ani po 50 letech nejsou vychytané. S těmi linkami je
> fakt problém. Co mám předělávat teď linku, tak stála 300 000 Kč a včelař se
> smířil už s tím, že je na odpis, firma mu nereaguje. Hrne plásty, nedaří se
> odvíčkovat nic. Nákup mu doporučil pan Kamler. Bylo to doveženo z Rakouska.
> Nebo například Fritzův odvíčkovač- zde také není spokojenost a člověk by
> řekl že to musí být v pořádku, mohu Vám dát kontakty na včelaře, pokud máte
> zájem, kteří tuto osobní zkušenost mají, jsou vlastníci těchto zařízení. I
> Honza Kolomý měl velké problémy než se to podařilo vychytat. Naší vizí je
> to, aby to bylo pro všechny, budou nová zařízení a levnější na vývoji
> děláme. Začali jsme s HoneyBeetlem, půjdeme dál.
> Spotřeba energie- tak jedná se přesně o 8,5 Kw za hodinu. To ale není stálý
> provoz, jen dočasný, pak čidlo udržuje jen teplotu. Dejme tomu, ale že to
> je stálý odběr, cca. 50 Kč na hodinu. Dobře, používám to 8 hodin. Mám
> platit 400 Kč to jsou ale 4 kila medu. A víte kolik ušetřím medu k
> vytočení, právě tím, že nemusím brát do hloubky plástu ?
> Za měsíc po zveřejnění mám rozjednanou už šestou zakázku. Pokud například
> platíte lidi pro vidličku po 100 na hodinu a máte více včelstev, můžete
> zaplatit desítky tisíc na brigádníky. Tuto informaci mám od farmáře, zmínil
> 50 000 Kč ročně, zdá se mi to mnoho, ale tvrdí mi to. Tak, a když to má
> stát 100 000 Kč, dotace je 50 % , takže prvním rokem teoreticky už splaceno
> ? Tuto informaci mi dal z praxe včelař, v případě zájmu mohu předat
> kontakt. Chce si HoneyBeetle objednat, právě z tohoto důvodu. Rozbory medu
> jsem dělal jen já, musím vám stačit, výzkumák o to zájem nemá. Nic nikomu
> nenutím, dotace nebudou věčně, můžete počkat třeba několik let na ověření u
> veřejnosti nebo to prostě v tichosti zkopírujete.
> Dál- kolik se med ovlivnil-píšu přece. U 200 plástů 39*24 byl posun o 0,1
> mg na Kg. Toto se ale nedá vzít poušálně. Klidně se může stát že HMF
> stoupne i o 5 mg na 1 Kg. Norma je 20 mg pro Český med. Pro vážné zájemce
> jsem schopen individuálním výkladem modelovat určité situace a jak to
> ovlivňuje med.
>
> Jaroslav Vodička
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Aha. To s tím snížením jsem tak trochu čekal... Každopádně, děkuju moc za info.

Ani já nejsem bez chyby, to s tím medem... vím, že je spousta včelařů co dodržují pravidla a med se snaží nepřehřívat. Jen jsem to uvedl jako kontrast k ohřívanému mediu. A je pravda, že některá medovice prostě zlobí...

Nedá mi to a ještě panu Pazderkovi zkusím vysvětlit jak je to přesně s právní ochranou.

Patent - chrání způsob i zařízení, na kterém se to provádí.
Užitný vzor chrání specifické zařízení známého způsobu, ale jedná se pouze o nějaké vylepšení stávajícího stavu techniky. Což nový způsob odvíčkování od APIMONDIE už je.

Vzhledem k tomu, že polévání horkou tekutinou je absolutně nové a má všude společné znaky, která prostě nejdou obejít, je tento patent nadřazený kterýmkoliv užitným vzorům.

Studoval jsem to velmi důkladně. Napsal a podal jsem si to sám, psal jsem to dva měsíce, každý den jsem usilovně přemýšlel co udělat aby to nešlo obejít, to by mi sebelepší patentový zástupce takhle nevypracoval, vystřídal jsem tři zástupce, spokojený jsem nebyl, dalo mi to hodně, pochopil jsem co a jak funguje a kde to může mít slabiny. Takže těch fíglů je tam více, ale už jen v základu- schválně jen pro představu- zkuste to obejít:

Tekutinu musíme nějak ohřát
ČÁST OHŘÍVACÍ

Tekutinu musíme přece aplikovat
ČÁST APLIKAČNÍ

A někam ty víčka musí ztéci z plástu, samozřejmě do části
SHROMAŽĎOVACÍ


A to je základ. Dále to musíme mít v nějaké nádobě. I kdyby bylo užitných vzorů třeba 1000 , všechny budou mít tyto společné znaky a lehce ji na moji žádost kdykoliv vymažou ve státech, které si zaplatím a to ve lhůtě do jednoho roku ode dne podání patentu, ten má status PENDING, tzn. je v administrativní fázi pro přidělní v jednotivých zemích, může trvat třeba i léta. A proč bych měl čekat tak dlouho ?

Jiná situace by byla, kdyby patent nebyl podán nebo zveřejněn a někdo by si podal užitný vzor a používal na něm tento způsob. Tím by se tento způsob stal věcí veřejnou a není možné již jej jako patent přihlásit, ale je možné mít třeba 1000 užitných podřadných vzorů... to ano.

Účelově jsem podal současně patent i užitný vzor abych to rychle ve věstníku zveřejnil. Účelově jsem také byl na APIMONDII abych měl jistotu zveřejnění, absolutně jsem nepromarnil den času.
Patent může být jen jeden, mám rok hájení, kdokoliv si teď něco podá, patent mu projít nemůže, protože se jedná o věc veřejnou. Když si někdo podá užitný vzor a bude mu přidělen ( nedělají na něj průzkum ) bude mu na moji žádost vymazán i zpětně, pokud zaplatím pro jeho zemi právní ochranu, právě ve lhůtě 12 měsíců, dá se vyžadovat i finanční náhrada, protože bylo varování na videu a kdekoliv v popisu, že patent je ve statusu PENDING.

Budu se snažit samozřejmě poplatit toho co nejvíc, jedná se o statisícové částky, klidně milion. Vyřizuji finanční podporu a jednám o spojení se silnější firmou než jsem já - o výrobě a finanční podpoře, mám zájem minimálně o Evropskou unii.

Takže bez obav, nápad by měl zůstat v českých rukou.

Jaroslav Vodička

















Pokud někdo si podá užitný vzor- ten nepodléhá průzkumu. UPV mu jej třeba i zapíše, ale na moji žádost jej také vymaže. Poplatek se nevrací a mohu žádat o náhradu škody.

A necha se vcelstvo donutit?

2009/10/23 trestik <trestik/=/trestik.cz>

> LBV metoda je v podstatě metoda, jak donutit včelstvo, aby chovalo více
> trubců než je přirozené a v důsledku toho údajně čelit vzniku rojové
> nálady.
>
> J.T.
>
> > A ještě,co to je LBV metoda?
> > Díky.
>
>

> Vážení a milí!
> Prozradte,neznalému,co je to zebrování a norské zimování!
> Díky.
-------------

www.modernivcelar.eu

a objednat čísla ve kterých to je.
Zebrování dokonce na pokračování, dost obsáhle a ze všech stran. :-))

Karel

Možná se můj příspěvek dá vykládat všelijak, ale já rozhodně přeji př. Vodičkovi vše dobré a určitě podnikatelský veleúspěch alespoň proto,že jsem se z toho, co jsem na ukázce viděl obrazně posadil na pr.... a to už se mi dlouho nestalo! Zcela nová myšlenka a orginál řešení, které možná ovlivní odvíčkování na celém světě. A dotáhnout do poloautomatického provozu se určitě také podaří. Cestu alespoň teoreticky naznačil G. P. Žel na konci musí asi být jiný medomet, a tak vodičkovce čeká vývoj i tam. To, že Ing. Kamler se na to tvářil hodně kysle považuji spíš za doporučení! Já jsem se jenom snažil napsat, proč si to nepořídím. Určitě nikdy nebudu mít nikdy víc jak 120 včelstev a bohatě vystačím s vidličkou u které musím vyladit, abych nedělal zbytečné pohyby a cestou nejmenšího odporu dostal plásty do medometu. Myslím že u vidliček je naprostá špička odvíčkování na hrotu, protože všechny zbytečnosti odpadají. Tuto sezonu jsem to dokonale vyzkoušel a tak vím o čem mluvím. Filozofie u tohoto je jednoduchá. Když dovalím do medárny vlek nástavků tak je tam cca 400 kg medu, když nemám vyřešenu manipulaci s nástavky a s plnými plásty udělám několik zbytečných pohybů tak mám navzpíráno daleko víc než nějaký nadupaný svalovec v posilovně min. o polovinu let mladší. Když se z tohoto pohledu díváte na např odvíčkování pilou a jiná zařízení brzy zjistíte, že to není výhra, ale prohra. Já raději o každém zbytečném kroku týden přemýšlím abych ho nemusel dělat, protože i tak té dřiny zbyde víc než dost! Jinak se stopkami určitě nevčelařím. Když onen vlek přistavím k medárně tak obvykle ryju držkou v zemi jak zpíval k. Kryl, prostě mám toho plné kecky a každá chvilka odpočinku je víc než vítána. Velmi rád nechám medomet puštěný déle, relaxuji s orosenou kuželkou v ruce a vychutnávám chlad medárny v suterénu. Když začnu vytáčet v 18 00 tak končím velmi často v 2 00 ráno a zakládat si na tom, že jsem se nezastavil a jenom makal může jenom šílenec. Jinak v HMF bych neviděl problém. Vytáčeného medu se to netýká a i kdybychom ten co odvíčkovává a je přesycen HMF použili na výrobu medoviny tak v čem je problém. Vždyť i na farmě to může být jen 50 kg a to je něco přes 100l medoviny a způsobů využití by se asi našlo ještě více. Prostě tento objev využívat z uvedených důvodů nebudu, ale víc než hodně se mi líbí! Hodně úspěchů!! Zdraví R. stonjek

Dosť hodnotných informácii o liečení KM v Nemecku je na tejto stránke: http://www.pv.sk/vcely/index.html
Choroby a škodcovia / klieštik včelí

Když se z tohoto pohledu díváte na např odvíčkování pilou a jiná zařízení brzy zjistíte, že to není výhra, ale prohra. Já raději o každém zbytečném kroku týden přemýšlím abych ho nemusel dělat, protože i tak té dřiny zbyde víc než dost!

Práve, že odviečkovacia píla ma zbavila driny s vidličkou a ja nevravím o prehre, ale totálnej výhre.
Ja som drinu zamenil za radosť z kvalitného a rýchleho odviečkovania. Pilonôž nepíli, ale i reže a mohol by to byť i nôž (hodne dlhý a ostrý), lenže ten som nenašiel v obchode a pílu z kvalitnej ocele, áno.

Aby človek mohol niečo kritizovať a odsúdiť, mal by si najskôr tento spôsob overiť vo vlastných podmienkach, Radim!

Zdravíčko
takže jestli jsem dobře pochopil princip HoneyBeetle odvíčkování tak probíhá poléváním víček horkým medem.Proč pořizovat tak drahé zařízení,když stačí ten med vařit v nějaké nádobě,hrnci s řízenou teplotou a na to dat jen poklici //aby to nestříkalo// s výřezem pro rámeček abychom jej mohli ponořit zvedacimi kleštěmi dírou v poklici do horké medové lázně a tím odvíčkovat.Doba ponoru by se dala pro optimalní odvíčkování natrénovat po nekolika málo kusech.Že se rámek nepolévá ale celý ponoří do horkého medu tak na tom bude asi stejně jako když se k vůli nekolika málo zavíčkovaných buňkách stejně poleje celý.A po vytažení dát rychle okapat horký med s voskem. Otázka je jestli vosk v medu plave ve vysoké teplotě na hladině nebo je zamíchán v celém obsahu nádoby a odděluje se až při chladnutí a nízkých teplotách,kdy je kapalina v klidu a nemícháse,což by se při "asi vteřinovém" vkládání rámků míchalo.JE TO JEN MÁ UVAHA A NEVYZKOUŠENÁ TEORIE jak to udělat levně nebo na "plotně" skoro zadarmo a možná to ani nepujde a bude to jen zalepená babrárna. Ono by to stačilo jen udělat úzkou vaničku třeba na nízký rámek do které by se vlezlo jen nekolik málo kilo medu a pak by se vidělo jestli to má význam ve větším s odkapávačem,ze kterého by to stékalo spátky do "odvíčkovací nádoby.Jinak nejsem zastánce nějakého přehřívání a ničení medu takže vidlička to jistí kort při mém nízkém počtu včelstev. I když horká vana to by moh být frkot jenže kvalita českého medu by šla asi do (_!_)
Vše dobré Pepek

A kdo by chtěl rozjet odvíčkování ve velkém tak může spouštět zvedákem do horké vany celé nástavky.To by bylo to správné sci-fi
Pepek

Vidím,že jsem tady rozpoutal myslím zajímavou debatu.Vytáčecí linku jsem viděl právě u p.Kolomého a úplně mě to dostalo,ale když tu psal p.R.Stonjek,že když viděl Vodičkův vynález,a že se posadil pr....Tak pak nevím co si má člověk vybrat.....Je zajímavé,jestli p. Vodička říká pravdu,že výzkumák NEMÁ zájem to vyzkoušet!! tak pak potom kde to jsme,kdo jiný než oni by to měli otestovat a říci ANO je to dobré nebo NE.A potom to doporučit nám ostatním včelařům,abychom nenaletěli.....Ono dát tolik peněz za věc která bude běžet 2 nebo 3 za rok tak si myslím je dost napováženou.Bude to asi těžké rozhodování jestli jít do osvědčených vytáčecích linek(než se seřídí k obrazu svému) a nebo do nějaké novoty....No uvidíme,přinejhorším to vidličky a naše drahé polovičky jistěj :-)
Olda

Na www.beedol.cz se lze dočíst, že výzkumák je s..r.o.
Při kliknutí na odkaz O nás se dostanete k výpisu z obchodního rejstříku.
Přečtěte si prosím.
Při kliknutí na Výzkum se dozvíte ( cituji):
Výzkumy, které v našem ústavu provádíme, se týkají těchto oblastí:

nemoci včel
genetika, šlechtění
uchování genových zdrojů
chemie včelích produktů
toxikologie agrochemikálií
včelařská technologie
botanika a opylování
biologie a chov čmeláků

Vůbec stojí za to si ty stránky občas pročíst. Jsou tam i ceníky některých
činností.

Nevím, proč se někteří přispěvatelé zde v konferenci "naváží" do výzkumáku.
Je to podnikatelský subjekt, musí si na své náklady vydělat. Proč by měl a
za čí peníze testovat nějaký ( byť dle mého soudu zcela unikátní) nápad?

Proč to nepožadovat třeba na ÚV ČSV?, nebo na redakci časopisu Včelařství?
Nebo na nějakém zkušebním ústavu se zaměřením na potravinářství?
Něco jako spotřebitelský test?
Nebo na nějakém jiném subjektu, který na objektivním posouzení bude mít
obchodní zájem, nebo je financován z veřejných zdrojů?
Mám dost důvodů se občas kriticky vyjádřit k činnosti VÚVČ, ČSV, časopisu
Včelařství. Ale vezmu-li v úvahu, že by měli zkoumat a doporučovat např.
rotační úly, nebo impregnaci rámků a nástavků v horké směsi medu, vosku a
propolisu ( viz. jeden z předchozích příspěvků v konferenci), nebo nesčetné
množství dalších úletů, tak jsem se odhodlal se aspoň výzkumáku zastat.
(Když už to nějak a nejen v tomto případě nestíhají sami).
J. Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Olda
Sent: Friday, October 23, 2009 9:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: odvíčkovací stroj

Vidím,že jsem tady rozpoutal myslím zajímavou debatu.Vytáčecí linku jsem
viděl právě u p.Kolomého a úplně mě to dostalo,ale když tu psal
p.R.Stonjek,že když viděl Vodičkův vynález,a že se posadil pr....Tak pak
nevím co si má člověk vybrat.....Je zajímavé,jestli p. Vodička říká
pravdu,že výzkumák NEMÁ zájem to vyzkoušet!! tak pak potom kde to jsme,kdo
jiný než oni by to měli otestovat a říci ANO je to dobré nebo NE.A potom to
doporučit nám ostatním včelařům,abychom nenaletěli.....Ono dát tolik peněz
za věc která bude běžet 2 nebo 3 za rok tak si myslím je dost
napováženou.Bude to asi těžké rozhodování jestli jít do osvědčených
vytáčecích linek(než se seřídí k obrazu svému) a nebo do nějaké
novoty....No uvidíme,přinejhorším to vidličky a naše drahé polovičky jistěj
:-)
Olda

Vytáčecí linka by se opravdu mohla považovat za včelařskou technologii: Jistě však jejich vývoj by neměl být na úkor výzkumáku. Vývojem strojů se ale zabývají jejich výrobci. . Jinou věcí by pak bylo posouzení tohoto zařízení jeho vliv na výsledný produkt a odpady

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: odvíčkovací stroj
> Datum: 23.10.2009 23:23:22
> ----------------------------------------
> Na www.beedol.cz se lze dočíst, že výzkumák je s..r.o.
> Při kliknutí na odkaz O nás se dostanete k výpisu z obchodního rejstříku.
> Přečtěte si prosím.
> Při kliknutí na Výzkum se dozvíte ( cituji):
> Výzkumy, které v našem ústavu provádíme, se týkají těchto oblastí:
>
> nemoci včel
> genetika, šlechtění
> uchování genových zdrojů
> chemie včelích produktů
> toxikologie agrochemikálií
> včelařská technologie
> botanika a opylování
> biologie a chov čmeláků
>
> Vůbec stojí za to si ty stránky občas pročíst. Jsou tam i ceníky některých
> činností.
>
> Nevím, proč se někteří přispěvatelé zde v konferenci "naváží" do výzkumáku.
> Je to podnikatelský subjekt, musí si na své náklady vydělat. Proč by měl a
> za čí peníze testovat nějaký ( byť dle mého soudu zcela unikátní) nápad?
>
> Proč to nepožadovat třeba na ÚV ČSV?, nebo na redakci časopisu Včelařství?
> Nebo na nějakém zkušebním ústavu se zaměřením na potravinářství?
> Něco jako spotřebitelský test?
> Nebo na nějakém jiném subjektu, který na objektivním posouzení bude mít
> obchodní zájem, nebo je financován z veřejných zdrojů?
> Mám dost důvodů se občas kriticky vyjádřit k činnosti VÚVČ, ČSV, časopisu
> Včelařství. Ale vezmu-li v úvahu, že by měli zkoumat a doporučovat např.
> rotační úly, nebo impregnaci rámků a nástavků v horké směsi medu, vosku a
> propolisu ( viz. jeden z předchozích příspěvků v konferenci), nebo nesčetné
> množství dalších úletů, tak jsem se odhodlal se aspoň výzkumáku zastat.
> (Když už to nějak a nejen v tomto případě nestíhají sami).
> J. Kala
>
>
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Olda
> Sent: Friday, October 23, 2009 9:54 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: odvíčkovací stroj
>
> Vidím,že jsem tady rozpoutal myslím zajímavou debatu.Vytáčecí linku jsem
> viděl právě u p.Kolomého a úplně mě to dostalo,ale když tu psal
> p.R.Stonjek,že když viděl Vodičkův vynález,a že se posadil pr....Tak pak
> nevím co si má člověk vybrat.....Je zajímavé,jestli p. Vodička říká
> pravdu,že výzkumák NEMÁ zájem to vyzkoušet!! tak pak potom kde to jsme,kdo
> jiný než oni by to měli otestovat a říci ANO je to dobré nebo NE.A potom to
> doporučit nám ostatním včelařům,abychom nenaletěli.....Ono dát tolik peněz
> za věc která bude běžet 2 nebo 3 za rok tak si myslím je dost
> napováženou.Bude to asi těžké rozhodování jestli jít do osvědčených
> vytáčecích linek(než se seřídí k obrazu svému) a nebo do nějaké
> novoty....No uvidíme,přinejhorším to vidličky a naše drahé polovičky jistěj
> :-)
> Olda
>
>
>
>

Nechci být skeptický ale budu. Ano, způsob si chraňte, ale bohužel máte
ochranu ze tří částí. To znamená, že třeba poslední část je naprosto běžně
patentově dostupná část a první dvě také jako jeden hotový a značkový stroj
také. Pokud si koupím tyto tři části na trhu a poskládám to vedle medometu,
chcete mi říci, že Vás mám žádat o licenci? To už tu jednou bylo něco
podobného od Vás s frekvenčním měničem k pohonu medometu.

Mohou Vás potopit poplatky, které jsou dost vysoké vzhledem k době ochrany.
Také nejde jen o ochranné práva ale třeba zkuste prolomit byrokracii v
seznamu kritických bodů HACCP v každém státě zvlášť, veterinární názory a
povolení. Budete živit jen úředníky, kteří se na Vaše poplatky doslova těší.
A to se dívám nato, že doba po kterou se budete snažit vyřídit tyto pro
potencionální zákazníky a jejich požadavky ohledně povolení, ve lhůtě
ochrany patentu čas nato nemůže stačit. Toliko k patentu, který Vás zapíše
asi do včelařských dějin.

Vzhledem k mému nápadu na stroj, co by dnešní technologie u včelaře poslal
zařízení z 90% (včetně Vašeho) do šrotu a tak by řešil celkově úsporu na
chov včelstev to nemá. Důsledkem by byly i změny ve veterinárních
doporučení. Jsem ale klidný a nehoním se za patenty, protože to by nebylo
řešení.

_gp_

2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

>
>
> Studoval jsem to velmi důkladně. Napsal a podal jsem si to sám, psal jsem
> to dva měsíce, každý den jsem usilovně přemýšlel co udělat aby to nešlo
> obejít, to by mi sebelepší patentový zástupce takhle nevypracoval,
> vystřídal jsem tři zástupce, spokojený jsem nebyl, dalo mi to hodně,
> pochopil jsem co a jak funguje a kde to může mít slabiny. Takže těch fíglů
> je tam více, ale už jen v základu- schválně jen pro představu- zkuste to
> obejít:
>
> Tekutinu musíme nějak ohřát
> ČÁST OHŘÍVACÍ
>
> Tekutinu musíme přece aplikovat
> ČÁST APLIKAČNÍ
>
> A někam ty víčka musí ztéci z plástu, samozřejmě do části
> SHROMAŽĎOVACÍ
>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

V tomto príspevku p. Vodička porovnáva dva medomety, ale parametre radialneho súpera som nenašiel. Prehliadol som ich, alebo ste ich zabudli uviesť. Uvažujem o kúpe nového medometu, preto by ma zaujímalo čo je teda výhodnejšie.

Jako projektant a technolog jsem kolem linek hezkých pár let běhal. A vím, kolik zdánlivě okrajových maličkostí se musí vyřešit, aby linka nebyla jen módní záležitostí, o které se pár měsíců píše a diskutuje a pak to utichne. Aby linka byla životaschopná v porovnání s konkurencí a používala se u provozovatelů v běžném provozu minimálně těch několik let, dokud na sebe nevydělá a i potom dokud bude ještě reálné ji udržovat v provozu. A ne aby se po jedné, dvou sezónách potichu demontovala a uložila někde ve stodole kvůli nějaké nevyřešené maličkosti. Asi nikdy nebudu mít tolik včelstev, aby se u mně něco takového uživilo, jinak ale taky přeji př. Vodičkovi úspěch.

Vyloupené, POZDĚ ZJIŠTĚNO !

Vytáčecí linka by se opravdu mohla považovat za včelařskou technologii: Jistě však jejich vývoj by neměl být na úkor výzkumáku. Vývojem strojů se ale zabývají jejich výrobci. . Jinou věcí by pak bylo posouzení tohoto zařízení jeho vliv na výsledný produkt a odpady

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala
> Předmět: RE: odvíčkovací stroj
> Datum: 23.10.2009 23:23:22
> ----------------------------------------
> Na www.beedol.cz se lze dočíst, že výzkumák je s..r.o.
> Při kliknutí na odkaz O nás se dostanete k výpisu z obchodního rejstříku.
> Přečtěte si prosím.
> Při kliknutí na Výzkum se dozvíte ( cituji):
> Výzkumy, které v našem ústavu provádíme, se týkají těchto oblastí:
>
> nemoci včel
> genetika, šlechtění
> uchování genových zdrojů
> chemie včelích produktů
> toxikologie agrochemikálií
> včelařská technologie
> botanika a opylování
> biologie a chov čmeláků
>
> Vůbec stojí za to si ty stránky občas pročíst. Jsou tam i ceníky některých
> činností.
>
> Nevím, proč se někteří přispěvatelé zde v konferenci "naváží" do výzkumáku.
> Je to podnikatelský subjekt, musí si na své náklady vydělat. Proč by měl a
> za čí peníze testovat nějaký ( byť dle mého soudu zcela unikátní) nápad?
>
> Proč to nepožadovat třeba na ÚV ČSV?, nebo na redakci časopisu Včelařství?
> Nebo na nějakém zkušebním ústavu se zaměřením na potravinářství?
> Něco jako spotřebitelský test?
> Nebo na nějakém jiném subjektu, který na objektivním posouzení bude mít
> obchodní zájem, nebo je financován z veřejných zdrojů?
> Mám dost důvodů se občas kriticky vyjádřit k činnosti VÚVČ, ČSV, časopisu
> Včelařství. Ale vezmu-li v úvahu, že by měli zkoumat a doporučovat např.
> rotační úly, nebo impregnaci rámků a nástavků v horké směsi medu, vosku a
> propolisu ( viz. jeden z předchozích příspěvků v konferenci), nebo nesčetné
> množství dalších úletů, tak jsem se odhodlal se aspoň výzkumáku zastat.
> (Když už to nějak a nejen v tomto případě nestíhají sami).
> J. Kala
>
>
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Olda
> Sent: Friday, October 23, 2009 9:54 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: odvíčkovací stroj
>
> Vidím,že jsem tady rozpoutal myslím zajímavou debatu.Vytáčecí linku jsem
> viděl právě u p.Kolomého a úplně mě to dostalo,ale když tu psal
> p.R.Stonjek,že když viděl Vodičkův vynález,a že se posadil pr....Tak pak
> nevím co si má člověk vybrat.....Je zajímavé,jestli p. Vodička říká
> pravdu,že výzkumák NEMÁ zájem to vyzkoušet!! tak pak potom kde to jsme,kdo
> jiný než oni by to měli otestovat a říci ANO je to dobré nebo NE.A potom to
> doporučit nám ostatním včelařům,abychom nenaletěli.....Ono dát tolik peněz
> za věc která bude běžet 2 nebo 3 za rok tak si myslím je dost
> napováženou.Bude to asi těžké rozhodování jestli jít do osvědčených
> vytáčecích linek(než se seřídí k obrazu svému) a nebo do nějaké
> novoty....No uvidíme,přinejhorším to vidličky a naše drahé polovičky jistěj
> :-)
> Olda
-----------------
Pokud by se jednalo o sročko vydělávající si na činnost podnikáním, jistě pravda.

Ale jen malým googlováním
se dá najít že tam tečou státní peníze, mimo jiné na metodiku a vybavení velkých farem

http://www.apiscech.cz/data/StudieVel07.pdf
http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=QH72144
http://www.mze-vyzkum-infobanka.cz/qh72144-podpora-zdraveho-c.aspx

A tady si tukněte na výsledky a zprávy. NIC.
Takže jediná fakta jsou vyčerpané miliony :-))

:-) :-) :-) :-)

Milý Antone! Za prvé jse jmenuji Rudolf ne Radim a za druhé plácáš nesmysly. Jestli stále platí stejné obrázky jako byly na internetu asi před 3 lety, musím podotknout, že se jedná o velmi nevzhledné dílko postrádající hlavně vtipné a vzhledné řešení, navíc z toho tvého řešení je vidět, že ti to v dílně moc nejde. Rovněž výběr materiálů by mohl oslnit někoho tak před 50 ti lety, ale dnes se píše 21 století a jsme trochu dále!!!Jinak se mýlíš, že jsem tvůj způsob nevyzkoušel. Po nové medárně a medometu samozřejmě muselo přijít na řadu i odvíčkování, které do té doby bylo u mě nic moc a těch zbytečně navzpíraných tun tam bylo také hodně. Proto jsem odřezávání dost důkladně vyzkoušel, abych nevylil s vaničkou i dítě. A protože netrpím syndromem velkého vynálezce jako někdo, zajímalo mě pouze zda to bude pro mě přínos nebo ne. Musím říct, že to funguje docela dobře, ale na 2 x lomenou německou vidličku a dnes i českou to nemá, trochu tomu chybí a proto neodřezávám ostatně jako naprostá a drtivá většina ostatních včelařů co odvíčkovávají ručně. Proč asi! Osobně považuji odvíčkování na hrotě za naprostou špičku mezi ručním odvíčkováním a budu se jí držet. Samozřejmě, že základ jsem získal na stránkách J. Jindry, zbytek jsem si naladil na své možnosti. V medárně ale nejsem zdaleka hotov,čeká mě pastovač, protože ručně už mě to nebaví, dále vysoušeč medu a apilift pro medárnu a i na včelnici. Ten už sice 3 roky funguje, ale myšlenka elektrického pohonu je stále lákavá. Proto se obracím na všechny co byli v Montepelier na výstavě a vyfotili si el. pojezd Apiliftu zdali by mě nemohli poslat obrázky na stonjek/=/seznam.cz. Je zbytečné objevovat věci dávno objevené. Děkuji! Zdraví R. Stonjek

Děkuji všem za vyjádřenou podporu a doufám že čas vyřeší i tu cenu. Čím více objednávek, tím více výrobků, čím více výrobků, tím menší cena. A dobrá cena to je přece nejlepší patent.

Určitě nejsem žába na prameni a budu poslouchat co mi kdo vytýká a snažit se zlepšovat výrobky. Musí být zpětná vazba z praxe. Proto mne nezajímá ani tak užitný vzor, ale provozování způsobu na různých zařízeních, podle potřeby včelaře a ty jsou prostě velmi různé. Nejde vyhovět všem. Když někdo bude mít nějaký individuální požadavek, zkusím mu vyhovět, když přijde firma a bude chtít licenci a udělá si nějaký užitný vzor ke svému zařízení, opět, jen to uvítám, chci to přece dostat mezi lidi.

Způsob nejde obejít, vždyť tady nejde ani tak o ty tři jmenované části, ale o základní princip- o tu tekutinu a specielně ohřátý med. Ale už bych to více nerozebíral, těžko to někoho bude více zajímat, buď se mi to povede ochránit nebo ne. To není tak důležité, důležité je to, že je to na světě a včelaři to mohou kdekoliv na světě začít používat, nejlepší ocenění pro mne je, že to bude sloužit lidem. Jestli z toho získám nějaké peníze, kéž by... Taky musím z něčeho žít a dělám výzkumy na vlastní pěst, dost to stojí. Nemám dotace a granty jako VUvč, vše mám těžší. Když chci jen tak málo, aby mi bylo umožněno odvíčkovat a vytočit na plástech výzkumáku pod jejich dohledem a následně udělat rozbory medu, které si třeba i zaplatím a není mi to umožněno, to není správné, výzkum má být pro lidi, kvůli tomu tady přece ty instituce jsou a jsou z veřejných peněz placeny.
O to více budu mít asi práce s prosazováním bez pomocí autorit. Naštěstí nejsem na nich závislý, nepotřebuji je, lidé na to přijdou sami.

Pokud by jste teda ještě něco chtěli k tomuto tématu, tak se ptejte, rád odpovím všem.

Jaroslav Vodička

Nuž Rudo, každý kohút si svoj chvost chváli a tak je to aj s tebou. Pred 20 rokmi keď som robil odviečkovací stôl, tak som použil to čo v tom čase bolo to najlepšie, čo som mohol za lacný peniaz získať. Na amatéra je to až príliš dobré, ale nehádam sa, Ty si výnimočný. Nakoniec odviečkovaciu vidličku som poznal 30 rokov predtým, tak hádam môžem porovnávať a v tomto prípade jednoznačne vyhráva (kvalitou, rýchlosťou) odviečkovací nôž.
čo som ešte neobjavil na odviečkovacích stoloch je nadstavba-stojan na uchytenie plástu, pri ktorom mi odpadá obracanie plástu na druhú stranu, aby som mohol bez problémov doňho uchytiť rýchlo plásta a za niekoľko sekúnd zbaviť plást viečok.
Nuž hovorí sa "kumu hus, komu prasa,komu pečená klobása" a tak je to v tomto prípade aj s nami.