78731

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 37684 do č. 37804

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 9. 2009
Re: Krmen? na zimu (37682)

> Dobrý den,
>
> jako začátečník letos poprvé krmím svoje 3 fčele na zimu a u jedněch jsem
> lehce narazil. Je to asi přirozená věc, že když 2 dělají totéž, není to
> totéž .....a co pak troje včelstva...
> Mám 3 včelstva na 3 nástavcích a ty jedny zmiňované absolutně ignorují 3
> (nejvyšší) nástavek. Pár maldušek tam sice předstírá práci, ale zásoby si
> ukládají pouze do těch 2 spodních. Vzhledem k tomu, že už tam mají přes
> 18kg cukru asi není naděje, že by se pustily do 3.nástavku nebo se pletu?
> Měl bych ten 3 nástavek dát dospod pod ně nebo ho úplně odstranit a zimovat
> ve 2 nástavcích? Nebo to nechat tak a doufat, že si to "přeukládají" v
> průběhu dalších týdnů?


Deje se mi obcas totez, a jeste na to neumim poradne a hlavne spravne odpovedet. Rozhoduje prostor, cesno, ocka, poloha plodu pred krmenim, dilo - tmave x panenske a asi jeste spousta veci zejmena pokud se zimuje ve vetsim prostoru.
Jeste to nemam tolik osahane, vzdy me trochu zaskoci poloprazdny NN nahore ale konce jsou zatim vzdy dobre, tuk tuk tuk :-)) Oni tak trochu veci co cini ale mozna je to trochu risk.

Na posledni polozeny dotaz myslim, ze uz znam odpoved, nahoru si to uz neprelozi (pokud uz nehodlate dokrmit). Naopak ty zasoby stahnou mozna jeste vice dolu k plodu aby si zaplnily vylihle bunky.

Zda prelozit nastavek dolu v tuto dobu nevim, jeste jsem to nedelal,rozhodl bych se dle toho jak moc je prazdny (poloprazdne jsem u produkcnich ponechal uz nekolikrat, pod tim NN byl vzdy plny) Pise se ze se do sestavy uz po zakrmeni nema sahat. Dalsi vec ale je ze to kolik N maji v nohach (pod sebou) vadi mnohem mene nez uplne prazdno nad hlavou.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 9. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680)

Dne Wednesday 09 of September 2009 12:40:52 Tomáš Heřman napsal(a):

> Dale nekteri pouzivaji vanicky na hracky z Ikei co se vlezou do nastavku,
> nedavno se to tu resilo.


DD,

tazatel neuvedl vysku nastavku - ja mam 168, a mel jsem problemy , pokud jsem
daval 2 nastavky (nemel jsem je hned po ruce - cca 60-70 ks, musel jsem
vyndavat souse a pak je vracet).
Letos jsem v Tesku objevil vanicku 11 l , vyska 14 cm, obdelnikovy tvar.
Akorat do langstrotha. Cena mirna 45 kc - a na rozdil tech krabic z Ikea ,
tato vanicka ma atest na styk s potravinou, coz krmeni cukrem dle mne je ,
ty krabice z ikea dost smrdej .... a atest nemaj.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 9. 9. 2009
Chemické slo?ení medu a chemické reakce spojené s medem (37682) (37683)

Mám prosbu,
můj syn mně požádal o sehnání materiálu na jeho seminárku o chemii (a
chemických reakcí) spojenou s medem.
nevíte o nějakých informačních zdrojích, které by se tím zabývali?

Předem děkuji

email: votrubec/=/spsul.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 9. 2009
Re: Chemické slo?ení medu a chemické reakce spojené s medem (37682) (37683) (37686)

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 9. 9. 2009
Chemické slo?ení medu a chemické reakce spojené s medem (37682) (37683)

Mám prosbu,
můj syn mně požádal o sehnání materiálu na jeho seminárku o chemii (a
chemických reakcí) spojenou s medem.
nevíte o nějakých informačních zdrojích, které by se tím zabývali?

Předem děkuji

email: votrubec/=/spsul.cz
...........

Ucelená současná práce je :

Přidal, A., vyučovací předmět - Technologie medu, http://user.mendelu.cz/~apridal/sd_tm.pdf


Československá státní norma - Med, http://www.vpmc.cz/detail.php?katcis=6379

Zákony a vyhlášky ČR:
http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c1256cf400471da4?OpenDocument

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680) (37685)

Ach jo.
To je tak, když někdo opustí starý úl, ale zachová starou technologii obsluhy. Na vyslovení největší nevýhody krmení včelstev v langstrothu pramenící z neznalosti obsluhy musím reagovat. Osobně obdivuji zoufalce, kteří jsou ochotni vynaložit tolik zbytečné práce s vyndáním rámků z medníků použitých pro krmení. O následné péči o ně ani nemluvě. Krmení do prostoru po přerovnání rámků z jednoho do dvou nízkých nástavků nebudu raději ani komentovat. Pokud přijde u takto krmeném včelstvu ještě pozdní snůška, máte o zábavu postaráno. Ale i bez toho budou asi včely prázdný prostor při krmení prostavovat.
Technologie vedení včelstev v langstrothu řeší krmení rámkovým krmítkem https://www.dadant.com/catalog/product_info.php?products_id=214 Kdo má v oblibě klasické „okurkáče“, může krmit česnem za použití česnového krmítka. https://www.dadant.com/catalog/product_info.php?products_id=617 Vyzkoušel jsem obojí, ale pro nedostatek hrubého cukru do prosakovacích krmítek používám dvourámkové krmítko (6litrů) a jsem maximálně spokojený. Při krmení česnem je bezpodmínečně nutné !!! provádět krmení navečer. I při největší opatrnosti dojde k potřísnění lahve, co samozřejmě při krmení ve dne vyvolá loupež. Při doplňování navečer včely do rána vše důkladně vysuší a problém s loupeží není. Takto krmená včelstva musí být na klasickém dnu pro langstroth to je s 20mm vysokým podmetem a být v síle, kdy hrozen zasahuje až k samému krmítku. Včelstva slabá a na vysokém podmetu budou s největší pravděpodobností vyloupena.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: doplňování zimních zásob je žádoucí ukončit nejpozději v průběhu srpna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680) (37685) (37688)

Osobně obdivuji zoufalce, kteří jsou ochotni vynaložit tolik zbytečné práce s vyndáním rámků z medníků použitých pro krmení. Přeslička

Keď čítam tieto rady o podávaní zásob na zimu, mám dobrý pocit, že môj spôsob vylučuje akýkoľvek styk s včelami pri vlievaní roztoku kŕmidla, sú maximálne bezpečné, primerane veľké na obsah a bezpečné pri odoberaní roztoku aj počas dňa, nemusím neustále odkladať a vracať striešky, sú umývateľné a ich cena je proti kupovaným nízka, robím si ich sám. Kŕmidlá sú dvojpriestorové, odberný priestor je s plaváčikom a nalievací priestor, čím včelár nemôže prísť do styku s včelami.

Kŕmidlá sú umiestnené z vonkajšieho priestoru úľa, roztok prípadne tuhé krmivo môžem podať, kedykoľvek, takisto do debničky do ktorej, to včely potrebujú v aj v menšom množstve, max. 5 litrov. Niečo také, ako rabovka, som ešte nezaznamenal!
Ako prvý typ so robil (slúži mi doteraz) tzv. povalové-stropné kŕmidlo, ktoré zároveň tvorí celoročný uzáver úľa z hora (tu, pravda musím plechovú striešku odložiť). Tento typ si včelár môže urobiť na každý úľ prístupný z hora. Je vyvložkovaný Al plechom, alebo lepenkou potiahnutou Al fóliou, takte vyhotovené je vynikajúce.

Druhý typ je ešte jednoduchší aj na výrobu, aj na umiestnenie na debničku, ani dorobenie na úle (hlavne jednostenné) nie je zložité, dá sa urobiť okružnou pílou z vonkajšej strany, čím vznikne kŕmny otvor na zadnej strane debničky. Na ich výrobu používam pevnejšie nádoby (používané na balkónoch) na kvety. Vyrobil so podobné kŕmidlá drevené plus sololit na steny a priehradku, umiestňujú sa tak isto, an zadnú stenu debničky.
Je to tak zhruba všetko, spôsob výroby nie je zložitý.

U mňa je to obrovská výhoda, pretože plásty potrebné pre budúcoročnú znášku, skladujem v úľoch pod plodiskom, pri kŕmení ich nasadení je jednoduché a rýchle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 9. 2009
Re: Krmení v Langstrothu (37678)

Na krmení 3.5 litrovými flaškami už je nejspíš pozdě. Noci jsou chladné a studený cukr včely budou brát déle než tři dny, takže se začne kazit. Je třeba krmit menšími objemy 1 - 3 litry a krmítky, které přivádějí malé množství cukru blízko k sezení včel nebo které se dají dobře uteplit, takže cukr včely svým teplem ohřívají a dávku vyberou do jednoho, dvou dnů. Já v září vezmu polonástavek cca 13 cm vysoký a na vrch přidělám připínáky muší pletivo. Na to další polonástevek a v něm izolaci. Pod síto dávám na rámky nad plod včelstva jakoukoliv plochou misku nebo misky o objemu do tří litrů s kousky suchých čistých klacků jako plováky. Třeba vaničky od masa nebo na ležato odříznuté tetrapacky třeba od mlíka nebo misky pod květináč. Včely ještě plodují a tak dokáží ten prostor určitým způsobem vyhřát a cukr odebírat cca do poloviny října podle počasí. Roztok do misek se nalévá přes síto. Včelkám se sice takhle pozdě takový volný prostor nelíbí a když je třeba pod síto jít, bývají hodně divoké, ale cukr zpracují a uloží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.242) --- 10. 9. 2009
Re: Krmení v Langstrothu (37678) (37690)

Pro krmení v Langstrothu používám sklenice od okurek s obsahem tuším 1,7lt.Jsou nízké a baňaté.Do nástavku s výškou 19,5cm se v pohodě vejdou.Do víčka napíchám šídlem dírky a můžou se tam postavit třeba čtyři najednou.Kupujeme je v Lídlu asi za 33kč.Zdrojem na sklenice na krmení se mi stala školní kuchyně kde mají jak ty velké i se šroubovacím uzávěrem od švestkových kompotů tak i tyhle menší a rádi se jich zbavují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? na zimu (37682) (37683)


> Jen je nech stejne si to udelaji jak chteji hlavne je dostatecne zakrmit

Jeste ten Radimuv dataz doplnim o pribeh, ktery je duvodem proc uz jsem v soudech opatrnejsi, loni bych totiz napsal to same co stoji nahore.

Loni stejny problem jak resi nyni Radim, ja to neresil, jako problem jsem to nevidel, normalne se mi to ve 4 ci 5NN stalo nekolikrat - horni nastavek poloprazdny zasob. Rikal jsem si ze vedi vic nez ja co cini.

3NN bez ocek - prosklene cili stale on-line, osazene rojem pak jeste vymena matky, 18-20kg do zimy, sedly si v 1 a 2NN, ve druhem prevaha zasob, treti pod strupkem byl poloprazdny. Zima byla tuha, -20stupnu padlo, i v tomto case sedely na cele u cesna na plexiskle -neveril bych, cekal bych ze je to sakra studene...

Pak prisla nekdy v lednu par denni mensi obleva, a ejhle oni prelezly pod strupek (prekonaly temer cely NN smerem nahoru). A to uz jsem nebyl tak vysmatej, zvlast kdyz pak jeste hodne a dlouho mrzlo :-) a v unoru ci breznu jsem honem postrane hnizda pro sichr pridaval zasobni ramky co zbyly z oddelku. O tu matku jsem nechtel prijit. Prezily a podaly nadprumerny vykon, celkove se mi letos velmi libili - paradox. Do te doby jsem veril co jsem cetl, ze jen slaboch jde pod strupek...

Mohlo to dopadnout blbe - to si uvedomuju. A treba to byla vyjimka potvrzujici pravidlo. Proc prelezly nahoru nevim, ma-li nekdo nejake vysvetleni rad si jej prectu.

Dale si myslim ze duvod proc nektere sedi dole je cesno a mozna to dost ovlivnuje i stari dila, ja mel tusim nahore prevahu panenskych plastu (jak si to udelaly tak to mely). Loni jsem v tom nevidel souvislosti, muj pohled se letos dalsimi zkusenostmi trochu meni. Ale mohu se mylit...

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680) (37685) (37688)

> Ach jo.
> To je tak, když někdo opustí starý úl, ale zachová starou technologii
> obsluhy. Na vyslovení největší nevýhody krmení včelstev v langstrothu
> pramenící z neznalosti obsluhy musím reagovat. Osobně obdivuji zoufalce,
> kteří jsou ochotni vynaložit tolik zbytečné práce s vyndáním rámků z
> medníků použitých pro krmení. O následné péči o ně ani nemluvě. Krmení do
> prostoru po přerovnání rámků z jednoho do dvou nízkých nástavků nebudu
> raději ani komentovat. Pokud přijde u takto krmeném včelstvu ještě pozdní
> snůška, máte o zábavu postaráno. Ale i bez toho budou asi včely prázdný
> prostor při krmení prostavovat.

Zdravim, cekal jsem v odkazech nejakou bombu, bohuzel me to trochu zklamalo. To cesnove kmitko jsem zkousel - nelibi se mi ani trochu.

O ramkovem krmitku uvazuju ale jen pro oddelky. Jaky ma objem toto krmitko (nejsem schopen si to prelozit)?

Znam krmeni na 10x po 1,5kg - uz nejsem blazen, to radsi 2 -3 x tolik vcelstev a srpen u vody :-) Zvlast kdyz jsou vcely bodave a je vedro je to lahudka obden vcelarit :-)

Plast. krmitko jsou pro me penize, nastavky me v podsate stoji jen cas ve kterem bych stejne neco kutil a N se hodi vzdy. Takze je to o uhlu pohledu a ne o nejakych zoufalcich :-))

Na zaver dodam, ze az treba jednou nebudu zuzovat vubec tak mozna to bude lepsi alternativa protoze uz tak kybl se slamou nezvednu a komin by mohl spadnou - uvidime.

O prostavovani nemuze byt u me posledni 3sezony vubec rec, o pozdni snusce take ne.

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680) (37685) (37688) (37693)

Teď v září už nezbývá prakticky nic jiného než krmit postupně po těch 1 - 2 kilech cukru, cca 1 - 3 litry roztoku. V říjnu po půl litru až litru až v prosinci za teplého počasí po 0,2 - 0,3 litru roztoku, pokud by to někdo nechal zajít tak daleko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680) (37685) (37688) (37693)

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680) (37685) (37688)

>Jaky ma objem toto krmitko (nejsem schopen si to prelozit)?<
........
No cosi pamatuji z fyziky, tak vnitřní míry krmítka v decimetrech, násobení a x b x c, a máme to v litrech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bajo (213.195.202.66) --- 10. 9. 2009
stanoviště pod vysokým napětím

Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí (22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 11. 9. 2009
Re: stanoviště pod vysokým napětím (37696)

Už 10 let mám stanoviště cca 20 - 50 metrů od krajního drátu VVN - nejprve 220 kV a ode předloňska (provedli rekonstrukci na 3 drát - asi to někdo zažil - Praha-Bezděčín)tam zkoušeli i 440 kV.
Nikdy jsem nepozoroval změnu chování (v průměru) ani včel ani moji.
Samozřejmě čas od času se na včelnici vyskytně 1 včelstvo, jež je nervoznější (přestože mívá nejvyšší výnosy - měním na podzim matky), ale to nebude tím magnetickým polem, ale děvenka asi potkala na snubním letu nějakého borce.
Takže u obyčejného VN 22 kV bych si být tebou nedělal žádné obavy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 9. 2009
Re: stanoviště pod vysokým napětím (37696)

Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí (22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?

A z čoho pramení Vás strach? Pred 8 rokmi som musel opustiť trvalé stanovište s 75 včelstvami a dobré prístupné miesto a ochotu mi ho požičať, bol pod takým istým napätím (je živé). Miesto uloženia úľov je 30x30m a jedna časť je rovno pod osou vysokého napätia. Nejaký rozdiel vo výnosoch alebo v chovaní včiel som nezaznamenal. Tak to smelo využite.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 11. 9. 2009
Kutná Hora a spol

Přátelé příští víkend se chystám strávit na setkání spolužáků v Kutné Hoře. Nemáte někdo tip na výlet v okolí? pet.kozlik zav. volny.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 11. 9. 2009
Český med

Nemáte někdo odkaz na soutěž Český med?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.69) --- 11. 9. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36839)

V červenci př Křapka popisoval 100 % úspěšnost příjetí matky metodou popsanou př. Dvorským v MV. Stejným způsobem jsem testoval v období 7-15.8. výměnu 15 matek (běžné přikrmování). Úspěšnost přijetí byla 14 z 15 tj. 93 %. Polovina včelstev měla po 5 dnech ještě naražené matečníky, přestože zde byla vajíčka. Při další kontrole po 7 dnech byly až na to 1 včelstvo zrušeny. Hlavně zachovat klid, i když musím přiznat že se to chvíli nedalo vydržet

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 11. 9. 2009
Re: Český med (37700)

>Nemáte někdo odkaz na soutěž Český med?<
----------------------------------------------------------
Časopis včelařství 8/2009 nebo se obraťte na stránky VÚDol
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 11. 9. 2009
Re: stanoviště pod vysokým napětím (37696)

<Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí (22000 V). bajo<
-----------------------------------------------------------
Od 1984 do 1991 jsem měl jedno stanoviště včelstev (20)
umístěno po dohodě s Severočeskou energetikou umístěno
pod vysokým napětím 22 kV. Za celou tu dobu jsem nepozoroval žádný rozdíl ve výnosech ani chováním včel (agresivitu) oproti jiným stanovištím.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 11. 9. 2009
Re: Český med (37700) (37702)

Dík já vím, že to bylo v osmičce , ale tu nemám. Na stránkách VUVčDol jsem kromě loňských výsledků nepořídil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 9. 2009
Re: stanovit? pod vysok?m nap?t?m (37696) (37698)

Já bych se nejspíš napřed zajímal je-li vůbec něco takového možné

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: stanovit? pod vysok?m nap?t?m
> Datum: 11.9.2009 07:41:18
> ----------------------------------------
> Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí
> (22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám
> vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?
>
> A z čoho pramení Vás strach? Pred 8 rokmi som musel opustiť trvalé
> stanovište s 75 včelstvami a dobré prístupné miesto a ochotu mi ho požičať,
> bol pod takým istým napätím (je živé). Miesto uloženia úľov je 30x30m a
> jedna časť je rovno pod osou vysokého napätia. Nejaký rozdiel vo výnosoch
> alebo v chovaní včiel som nezaznamenal. Tak to smelo využite.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 11. 9. 2009
Re: Český med (37700) (37702) (37704)

>Dík já vím, že to bylo v osmičce , ale tu nemám. Na stránkách VUVčDol jsem kromě loňských výsledků nepořídil. kozlík <
------------------------------------------------------------
Jak se tak dívám do přílohy Včelařství č. 8/2009, termín zasílání vzorků a přihlášky do soutěže skončil dne 10.09.09.
Tak tedy až příští rok. Zkuste se ale domluvit s ing. Titěrou.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 12. 9. 2009
mlčení včel

Ještě jsem nezaznamenal odezvu na dokument, MLČENÍ VČEL.http://www.youtube.com/watch?v=p4MSytmmpiw
Rád bych si přečet postřehy jiných.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 9. 2009
Re: spojovĂĄnĂ­ vÄ?elstev (37665) (37666) (37669) (37674)


______________________________________________________________
> Od: "A.Turčáni"
> Komu: Včelařský mailing list
> Datum: 09.09.2009 07:02
> Předmět: Re: spojování včelstev
>
Matku není nutno hledat. Včely si vyberou přirozeně tu lepší
Stačí spojit přes perforované noviny.

Riskovať život lepšej a mladšej M je risk a nedoporučujem ho, lebo včely
nedokážu vyberať "tú lepšiu". Na druhej strane to môže dopadnúť aj inak.
Pred 10-timi dňami som spájal 5 včelstiev cez novinovú bariéru, kontrola na
5 deň potvrdila úspešné prijatie M. V dvoch prípadoch (nenašiel som M,
ktoré som chcel odstrániť) a spoľahol som sa na náhodu, no sa vytvoril stav
dvojsúžitia matiek (kládli vajíčka), včely vyletovali cez spoločný letáč,
včely si ich ponechali. Ale netreba na to spoliehať, to len svedčí o tom,
že musíme byť opatrní pri svojich záveroch, včely sú nevyspytaľné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 9. 2009
Re: mlčení včel (37707)

bernard (90.177.59.108) --- 12. 9. 2009
mlčení včel

Ještě jsem nezaznamenal odezvu na dokument, MLČENÍ VČEL.http://www.youtube.com/watch?v=p4MSytmmpiw
Rád bych si přečet postřehy jiných.
.............

A co chceš jako postřeh slyšet?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.221) --- 12. 9. 2009
Re: mlčení včel (37707) (37709)

Pěkně čisté video v HD kvalitě jinak nic co by se neprobíralo na diskusích a fórech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (193.86.243.17) --- 13. 9. 2009
Re: Český med (37700) (37702) (37704) (37706)

Tak je to jasné. Snad příště. Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 13. 9. 2009
Re: spojovĂĄnĂ­ vÄ?elstev (37665) (37666) (37669) (37674) (37708)

Nikomu neberu jeho názory, ale tento způsob k nám přišel od velkých farmářů, včetně českých a je velmi malá pravděpodobnost, že by tito prováděli něco, co by nefungovalo a je velmi malá pravděpodobnost, že např při výměně 300 matek by všechny vychytali. Takže nefunguje li to u někoho, není příčinou, že dělá něco špatně? V mých Dadantech to funguje s velmi slušnou spolehlivostí, ale přednost dávám zašlápnutí staré M, pak je to beze ztrát. Příští týden mě to čeká, kontrola nakrmení a výměny. Jsem zvědav jestli si nebudu muset vrazit na nos o nějakou dioptrii navíc. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 13. 9. 2009
Re: spojovĂĄnĂ­ vÄ?elstev (37665) (37666) (37669) (37674) (37708) (37712)

Ale jo, prý jo, normálně se prý přímo v sezoně mění matky ve velkém. Mám rád takové příběhy na pokračování. Pěkně se to čte.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0905/volim-cislo-14#comment58873892


.......
Stonjek (90.183.70.9) --- 13. 9. 2009
Re: spojovĂĄnĂ­ vÄ?elstev (37665) (37666) (37669) (37674) (37708)

>Nikomu neberu jeho názory, ale tento způsob k nám přišel od velkých farmářů, včetně českých a je velmi malá pravděpodobnost, že by tito prováděli něco, co by nefungovalo a je velmi malá pravděpodobnost, že např při výměně 300 matek by všechny vychytali.< ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 14. 9. 2009
RE: stanovitě pod vysokým napětím (37696)

Před léty jsem byl na návštěvě u přítele Hanuše, jeho včelín je přímo v lese v průseku pod vysokým napětím (110kV). 10 úlů ve včelíně, ostatní volně. včely velice mírné. Ale přestože má pozemek oplocený, nějací dělníci mu jeho vysazené jívy podřezali - prostě pod vedením se to tak musí udržovat, aby stromy nelezly až do drátů.
Já mám doma jedno místo, tam když dám úl, i přechodně, tak jsou včely extrémě zuřivé. Stačí je dát o pár metrů dál a pohoda. Prý tam je v zemi zakopán hrnec dukátů, že abych tam kopal. Hmm...


Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of bajo
Sent: Thursday, September 10, 2009 11:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: stanovitě pod vysokým napětím

Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí (22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 14. 9. 2009
Re: stanovitě pod vysokým napětím (37696) (37714)

Podle všeobecných informací záleží na dvou věcech. Na vlnové délce a výkonu takové vlny.

Jestli bych si měl něco laicky najít na wikipedii, potom musím dojít nato, že vedení jsou různá. A v Americe jsou tak silná, že je zakázáno pod ním se i zdržovat a kvůli nebezpečí se dělají kovové klece kvůli přesměrování vln třeba nad komunikací.

Takže jestli má někdo včely pod VVN, může se také stát, že pouhým umístění u kovového plotu nebo plechovou stříškou se zdraví nebezpečné vlny přesměrují a určitá škodlivost jde jen na člověka, který se právě pod ním nachází.

Nejsem elektrikář, ale mohlo by toto prospět různým teoriím o škodlivosti VVN pod kterými jsou včely a tomuto tématu.

_gp_


.........
Sroll Josef (e-mailem) --- 14. 9. 2009
RE: stanovitě pod vysokým napětím (37696)

>Před léty jsem byl na návštěvě u přítele Hanuše, jeho včelín je přímo v lese v průseku pod vysokým napětím (110kV). 10 úlů ve včelíně, ostatní volně. včely velice mírné. Ale přestože má pozemek oplocený, nějací dělníci mu jeho vysazené jívy podřezali - prostě pod vedením se to tak musí udržovat, aby stromy nelezly až do drátů.
Já mám doma jedno místo, tam když dám úl, i přechodně, tak jsou včely extrémě zuřivé. Stačí je dát o pár metrů dál a pohoda. Prý tam je v zemi zakopán hrnec dukátů, že abych tam kopal. Hmm...<


Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 14. 9. 2009
RE: stanovitě pod vysokým napětím (37696) (37714) (37715)


V poslední době je moderní strašit lidi tajemnými vlnami zejména v politickém boji o americký radar v Brdech. Protože politici pokládají "obyčejný lid" za tupé stádo, zastrašují ho přímo nesmysly, jaké produkuje např. soudruh ing. Hlobil nejspíš na politickou objednávku. Protože potom odborníci před svými kolegy vypadáme jako debilové, byli jsme nuceni se také ponořit do této špíny a napsat v odborném časopise své vědecké stanovisko:

ŠROLL, J., SCHEJBAL, V. Zdravotní rizika radarů; Sdělovací technika 2/2009; ISSN 0036-9942 Page(s) 9-13

Politické hledisko americké základny u nás je jiná věc, kterou neřešíme. Je pravda, že hmyz je k elektrickému poli mnohem vnímavější, než člověk, včela vnímá i směr magnetického pole (dokázáno), ale pod našimi vedeními do výšky člověka nejsou pro člověka nebezpečná pole, což je i požadováno normami. Pokud však nějaký inteligent se bude snažit tyčí dosáhnout na vodiče, bude toho v lepším případě litovat.
Jen přirovnání pro laiky: U plotu radarové základny je menší pole, než u ucha člověka ze zapnutého mobilu.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of G.Pazderka
Sent: Monday, September 14, 2009 11:02 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: stanovitě pod vysokým napětím

Podle všeobecných informací záleží na dvou věcech. Na vlnové délce a výkonu takové vlny.

Jestli bych si měl něco laicky najít na wikipedii, potom musím dojít nato, že vedení jsou různá. A v Americe jsou tak silná, že je zakázáno pod ním se i zdržovat a kvůli nebezpečí se dělají kovové klece kvůli přesměrování vln třeba nad komunikací.

Takže jestli má někdo včely pod VVN, může se také stát, že pouhým umístění u kovového plotu nebo plechovou stříškou se zdraví nebezpečné vlny přesměrují a určitá škodlivost jde jen na člověka, který se právě pod ním nachází.

Nejsem elektrikář, ale mohlo by toto prospět různým teoriím o škodlivosti VVN pod kterými jsou včely a tomuto tématu.

_gp_


........
Sroll Josef (e-mailem) --- 14. 9. 2009
RE: stanovitě pod vysokým napětím (37696)


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 14. 9. 2009
Re: stanovitě pod vysokým napětím

Zdravim,
také máme dvě místa na včelíně s bludnými proudy, které nutí včelky do
zuřivosti. Stejná zkušenost s posunutím úlů.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 14, 2009 10:32 AM
Subject: RE: stanovitě pod vysokým napětím


Před léty jsem byl na návštěvě u přítele Hanuše, jeho včelín je přímo v lese
v průseku pod vysokým napětím (110kV). 10 úlů ve včelíně, ostatní volně.
včely velice mírné. Ale přestože má pozemek oplocený, nějací dělníci mu jeho
vysazené jívy podřezali - prostě pod vedením se to tak musí udržovat, aby
stromy nelezly až do drátů.
Já mám doma jedno místo, tam když dám úl, i přechodně, tak jsou včely
extrémě zuřivé. Stačí je dát o pár metrů dál a pohoda. Prý tam je v zemi
zakopán hrnec dukátů, že abych tam kopal. Hmm...


Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of bajo
Sent: Thursday, September 10, 2009 11:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: stanovitě pod vysokým napětím

Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí
(22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám
vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 14. 9. 2009
mezery mezi nástavky

Zdravím, používám nástavky Langstroth o výšce 192 mm bez falců, 2,5 cm borovice. Jak se nástavky vlivem vlhkosti drobek hýbou, vzniká leckde včelstvům mezi nástavky třeba i 1,5 mm fuga, a to třeba i skoro přes 3/4 šířky čela nástavku.....to že si ji doteď nezapropolisovaly chápu tak, že asi vědí lépe co dělají.....ale nějak si to neumím představit v prosinci až poduje 3 m/s severák o venkovní teplotě mínus deset......tím pádem bude foukat rovnou do hroznu......Jinak včelstva jsou volně ložená venku na louce, žádné větrolamy okolo. Nemáte nějaké zkušenosti, jestli to tak má být? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

goro (78.98.28.247) --- 14. 9. 2009
Krmení v Langstrothu

pre krmenie v Langstrothoch treba používať krmítko pre Langstrothy,
kladie sa na horný nádstavok,je jedno aké nízke ci vysoké nádstavky máte,
včely si berú rotok priamo z úla, môžete dolievať aj niekolkokrát bez kontaktu z včelami,

krmítka robia napr. francúzi, možno ich na dobierku zakúpiť napr.:
http://eshop.a-jeto.sk/index.php?cPath=32_39&osCsid=cfafc9fe3859fa439b27bcc3b876c44d

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 14. 9. 2009
Re: mezery mezi nástavky (37718)

V zimě jim to moc vadit nebude, na jaře budou plodovat a udržovat teplo na plástech v uličkách.
Problém buse spíše ten vítr na otevřeném stanovišti obecně.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 14. 9. 2009
Octomilky

Sedím u počítače a doslova číhám na nový příspěvek do Včelařské konference. Na stole vedle mne stojí sklenka loňské medoviny. Je docela dobře uleželá a je poněkud sladší. Nechutná jenom mým známým ale též i muškám octomilkám. Přikrývám sklenku mezi každým douškem papírem ale mušky si vždy najdou vhodnou chvilku a do skleničky vlezou. Nechci je cedit přez zuby a tak je poctivě vybírám zcela nehygienicky prstem. Zase žádný příspěvek. Dnes se již asi nedočkám. Další sklenku si již nenaliji. Kdo by ty mrchy octomilky krmil. Škyt, pome clapci zabékáme si. Mimochodem, už jste naložili na medovinu? Je nejvyšší čas.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 14. 9. 2009
Re: Octomilky (37721)


Na medovinu nee, ale na medovici /slivovice z medu/ ano :)

Palim koncem zari, tak sem zvedavy jake to bude pití, jestli dobré nebo
k bl... :)

petr j.

Josef Křapka napsal(a):
> Sedím u počítače a doslova číhám na nový příspěvek do Včelařské konference.
> Na stole vedle mne stojí sklenka loňské medoviny. Je docela dobře uleželá a
> je poněkud sladší. Nechutná jenom mým známým ale též i muškám octomilkám.
> Přikrývám sklenku mezi každým douškem papírem ale mušky si vždy najdou
> vhodnou chvilku a do skleničky vlezou. Nechci je cedit přez zuby a tak je
> poctivě vybírám zcela nehygienicky prstem. Zase žádný příspěvek. Dnes se
> již asi nedočkám. Další sklenku si již nenaliji. Kdo by ty mrchy octomilky
> krmil. Škyt, pome clapci zabékáme si. Mimochodem, už jste naložili na
> medovinu? Je nejvyšší čas.
> JK
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 15. 9. 2009
RE: Octomilky (37721)

Octomilky mne letos netrápí. Předloni mi lezly i do postele a do očí.

Medoviny jsem založil letos jen 50 litrů - vždy ji založím jen "výplachem"
při omývání včelařských nádob, sít, víček a pod. Když se to rozkvasí, teprve
zahustím na požadovanou hustotu. Medu jsem měl letos zoufale málo - jen
třetinu množství, které bych potřeboval na uspokojení poptávky mých věrných
odběratelů.

Zdá se mi, že témata trošku souvisí. Jak?

Přestože Česko je geograficky malé, nabízí dle mého soudu velmi širokou
škálu jak snůškových podmínek, tak podmínek pro prosperitu různých mušek,
vos, kleštíka a pod. Ale i aktuální chování stejných linií včel.
Často se mi stává, že příspěvek v konferenci popisuje nějaký jev, který já
pozoroval před rokem, nebo naopak návrat k mnoha minulým příspěvkům
(předloňským, či loňským ) mi pomáhá orientovat se v mé aktuální situaci.

Jak jsou jiné roky vosy záludnou nevyčerpatelnou armádou, letos jsem byl
obtěžován jen několika stovkami vos. Ale na pivo mršky nechtěly a to jsem
jim nabízel Kozla, Svijany, Gambrinus. Ale sebevražedně se srocovaly jen na
náhodně odložená víčka od prosakovacích krmítek. U nás je nedostatek ovoce
(zejména hrušky, které vosy i octomilky milují). Nějak tu neúrodu asi
tušily, že byly opatrné při rozmnožování.
A ani klíšťata! Jak jsem jich v roce 2007 přinesl z lesa i 11 za den.

Na Moravě, nebo v polabí to asi bude úplně jiné, ale hluboce si vážím těch,
co pozorují, zjišťují a sdělují ( třeba i takovéto zdánlivé banálnosti).
Je to o přátelství a sounáležitosti i když v odlišných, pestrých lokalitách
ČR.
Hezký večer přeji i těm, kteří, momentálně nemají ve sklence nalitu svojí
medovinku.
J. Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Monday, September 14, 2009 9:52 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Octomilky

Sedím u počítače a doslova číhám na nový příspěvek do Včelařské konference.
Na stole vedle mne stojí sklenka loňské medoviny. Je docela dobře uleželá a
je poněkud sladší. Nechutná jenom mým známým ale též i muškám octomilkám.
Přikrývám sklenku mezi každým douškem papírem ale mušky si vždy najdou
vhodnou chvilku a do skleničky vlezou. Nechci je cedit přez zuby a tak je
poctivě vybírám zcela nehygienicky prstem. Zase žádný příspěvek. Dnes se
již asi nedočkám. Další sklenku si již nenaliji. Kdo by ty mrchy octomilky
krmil. Škyt, pome clapci zabékáme si. Mimochodem, už jste naložili na
medovinu? Je nejvyšší čas.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 15. 9. 2009
RE: Octomilky (37721) (37722)

Pálenka z medoviny se nazývá medovec.
Nechci být puntičkář, ale terminologie je základním prvkem komunikace.
Mám medovce z předloňska pár litrů z melecitózního medu. Problém byl v
certifikované pálenici ( nesmějí to pálit - jen ze zákonem vyjmenovaných
druhů ovoce, doložených výpisem z katastru nemovitostí o vlastnictví ,
včetně prohlášení o příslušných stromech - fuj), částečný problém také byl,
jak naředit 72% na pitelných 40. Ale popravdě - medovec je bez chuti -
pálenka nevýrazná a v cenové kalkulaci neskutečně drahá. V likérech se však
může projevit osobitost původce a těch 72% je výhodou. Mám už svůj recept,
koštujte, stvořte svou vlastní, lokálně atraktivní značku.
Všem svým alkoholumilovným přátelům podsouvám: když chlastat, tak zdravě.
Pijte moji medovinu, můj likér dejte dámám a svět i dámy budou aspoň na
chvíli krásnější.

J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jezek.obecny
Sent: Monday, September 14, 2009 11:28 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Octomilky


Na medovinu nee, ale na medovici /slivovice z medu/ ano :)

Palim koncem zari, tak sem zvedavy jake to bude pití, jestli dobré nebo
k bl... :)

petr j.

Josef Křapka napsal(a):
> Sedím u počítače a doslova číhám na nový příspěvek do Včelařské
konference.
> Na stole vedle mne stojí sklenka loňské medoviny. Je docela dobře uleželá
a
> je poněkud sladší. Nechutná jenom mým známým ale též i muškám octomilkám.
> Přikrývám sklenku mezi každým douškem papírem ale mušky si vždy najdou
> vhodnou chvilku a do skleničky vlezou. Nechci je cedit přez zuby a tak je
> poctivě vybírám zcela nehygienicky prstem. Zase žádný příspěvek. Dnes se
> již asi nedočkám. Další sklenku si již nenaliji. Kdo by ty mrchy octomilky
> krmil. Škyt, pome clapci zabékáme si. Mimochodem, už jste naložili na
> medovinu? Je nejvyšší čas.
> JK
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 9. 2009
Re: Octomilky (37721)

Vcera jsem cedil slivovici z medovych vicek, je to pro me velka dobrota a chutna to i jinde :-) Mnoho octomilek, prkne otravnych se mi tam pekne prizivilo.

Medovina musi jeste chvili pockat ale uz ne dlouho, tesim se. Mate nekdo zkusenost s kvasinkama Schimansky (vim ze mate :-) ) - navod je tam dost strucny oproti Dolskemu :-) Letmo jsem to prolit a koukam ze se ani nedela zakvas, pouze se teplou vodou kvasinky ozivi - nebo se pletu?

Rybizak se povedl a ted jsem trhal svestky takze zabava je porad, byt tak vic casu :-(
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (81.30.251.9) --- 15. 9. 2009
Re: Krmení v Langstrothu (37719)

Já jsem nějak nepchopil princip plastového krmítka pro Langstroth viz. http://eshop.a-jeto.sk/index.php?cPath=32_39&osCsid=cfafc9fe3859fa439b27bcc3b876c44d

Roztok se lije přímo do krabice nebo musím přikoupit plastové nádoby a teprve potom můžu používat? Pokud by se to lilo přímo do krabice bylo by to podle mých představ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (77.48.30.130) --- 15. 9. 2009

Do 50 l kvasu prospěje přidat asi tak šťávu ze 3-4 citronů , asi tak 5l kvasu vyndat ze sudu ,ohřát na teplotu.aby už se tam nevydržely prsty !ale víc ne) vrátit nazpátky do sudu, zamíchat .A jsou-li tam kvasnice, tak za krátkou dobu se to rozjede, radost pohledět!. (Může se taky,je-li místo, nalít jenom horká voda).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 15. 9. 2009
Re: Octomilky (37721) (37725)

>Medovina musi jeste chvili pockat ale uz ne dlouho ...TH<
------------------------------------------------------------
Pro vážené nerozhodnuté přátele si dovoluji upozornit na strány Úspěšného včelaře, jsou tam i docela pěkné recepty
na medovinku.

http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/

Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 15. 9. 2009
Re: Octomilky (37721) (37723)

Kala:
letos jsem byl
obtěžován jen několika stovkami vos
-----
Vosy jsou v normálu, spíše možná méně, ale sršńů je letos nadbytek. Na více místech a na všech stanovištích jsem na ně nrazil.
DOkonce mě jeden napadl a dal žihadlo. Po třiceti letech mírumilovného soužití.

Letošní rok je asi extrémně bez medu, nejen pro mě jako včelaře ale i pro včely. Množství cukru co musím dodávat je nebývalé, včely dlouho plodují.
U včely co jsem zakrmoval v polovině léta je tak málo zásob, že raději neriskuji a dokrmuji.
I teď v polovině září normální včelstva berou deset litrů z kontejneru se slámou najednou.
Podle letu včel bych soudil že je stále snůška, před cca 10 dny jsem našel rámky plné řídké sladiny (bez krmení).

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 16. 9. 2009
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1923

-Vcelarske Rozhledy- Ivan Kitzbergr,Milos Horejs,Karel Straka,Vaclav Batha. Prohlasujeme,ze chceme budovat a nikoliv borit.Doplnovat ceske i slovenske listy vcelarske.-Rozhledem-chceme byt stikou v rybnice.Nazyvajili oposici ty,kdo nechteji se podrobiti diktatu nebo teroru nekterych lidicek,pak budeme oposici.
Na prani mnohych nasich vcelaru,tlumocim zde vseobecnou nespokojenost s dnesnim vyucovanim vcelarstvi v Cechach,je rozdeleno na 21 okresu vyucovacich,v kazdem jeden ucitel.Vyucovani zestatneno,dano pod spravu Statniho ustavu vyzkumneho.
Dva neradni chovatele Vohanka a Kitzbergr zaridili si oplozovacku na divcim skoku v Divoke Sarce v blizkosti restaurace Divci skok,kde dostanete i chleb s maslem a medem.

ZU Brno dalo 60.000 Kc na zrizeni stanice v Zidlochovicich.Predseda Dolezal prednesl svuj referat a Druzstvo zrizeno bude.Jezto se proti druzstvu jevi odpor,usneseno aby upisovani podilu nebylo povimme.Spolky ktere zadaji o subvenci,k zadosti budiz uvedeno kolik podilu upsanych na zrizeni Druzstva. Zadosti s uvedenym popisem i od spolku,ktere jiz o nejakou subvenci drive zazadali.Prikryl navrhuje aby subvence udelovany s podminkou ze dodaji- roj -nejblizsi plemenne stanici.

ZU Praha prof.Novotny:-Rozhledy- nejsou nic jineho nezli pokracovani cinnosti neboztika V.Svarce,a jako on utluce se Kitzbergr taky.Prof.Novotny zvolen vedoucim plemenneho chovu.Pocet clenstva klesl na 10725.Dalsi odhlasky clenu vyridime jen tehdy,kdyz soucasne spolek za odhlaseneho clena prihlasi noveho.Radostna zprava.Min.Rada schvalila zrizeni Ustavu a jeho prednosta Schonfeld zada o vcelstva.Vcelarum se dostalo prava jmenovati do kuratoria 2lidi.

Min.financi: Vcela neni zvire ale obtizny hmyz a podpory nezasluhuje,neni zvire.Neni zakoneho podkladu aby daneprosty cukr ke krmeni vcel byl povolen.Dane prosteho cukru jest pripusteno jen ke krmeni zvirat.
V posledni dobe siri se povesti,ze p.senatorka Ecksteinova zna aferu,kde jeden z predaku ZU se spolecnikem zkrmili nezdaneny cukr vcelarum poskytovany.ziskali mnozstvi medu,ktery pak draze prodali...Proto nyni podala navrh,aby se vcelarum nevyhovelo.Bylo to r.1918 tehda byla predsedkyni risske hospodarske komise a to bylo jedine forum kde se mohlo mluvit,a take to tam mela dolozeno.Mohla by se podivat,ale odpira sdelit jmena.Jednani bylo za zavrenymi dvermi komise.Ona to vi a dnes je ji to jedno,sneseli to stat,at da vcelarum co chteji,nema nic proti tomu.

Sjezd SVAZU v Kosicich Starosta svazu:Sjez tento vyznamenal se zvlastni jednomyslnosti,plnou shodou a pratelstvim.Cukr pro podzimni krmeni dosud nevyrizen a mnoho nadeje neni.Stat nechce prijit o dan ktera obnasi 11mil.

ZU Brno v ustredi je 177spolku,zpravu zaslalo 118 spolků. Subvence spolků od r.1916 ukladali na vkladni knizku,vyckavajice az budou pristroje a predmety lacinejsi.Ubytkem clenu od r.1921 ubylo pres 1000 ctenaru,vytisku je nyni 4500 ks

ZU Praha Vyvoz medu selhal,jelikoz med v cizine je levnejsi.346 spolku, 12.060 clenu,-12500 vytisku.Zrizeni Ustredni prodejny medu:Upisovani podilu setkalo se s vysledkem jen u 55spolku,prihlasilo se 298 upisovatelu, s1313 podily po 20 Kc.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 16. 9. 2009
varroa

Zdravím, již cca 18 dní mám ve včelstvech vložen Gabon a denní spad 30 až 50 kusů není problém (gabon jsem vložil až po zaregistrování denního spadu 1 až 3 ks) ......náš zdravotní referent plánuje fumigaci na polovinu října a v prosinci aerosol. Gabon plánuji vyndat dle návodu po 25-30 dnech, tj třeba 26.září. Předpokládám, že tenhle "pěknej spad" vydrží až do vyndání gabonu....Ale co pak? Vyčkat až do říjnové fumigace, nebo mezitím použít KM? Je tohle při gabonu normální spad, nebo kritický spad, nebo jinak? Díky, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 16. 9. 2009
RE: varroa (37731)

Nedělám si nárok na "jediný správný názor". Vzhledem k tomu, že jsem gabon
za svůj včelařský život použil jen 2x, tak ani nemám dostatečné zkušenosti.
Tak spíš očekávám, že se díky své reakci něco dozvím od skutečných
odborníků.

Dovolím si však presentovat stručnou ukázku z mnoha dotazů, které bych si
položil, kdyby mne potkala stejná událost. A při kladné odpovědi aspoň na
jednu z nich bych do včel nasadil kyselinu mravenčí.
Ten průměr denního spadu je u všech včelstev hodně podobný?
Jaký spad mají včelaři v doletovém okolí?
Je na podložkách větší počet světlých roztočů?
Byl proti kleštíkovi v předchozích letech nasazen stejný typ gabonu?

Jak se znám, neváhal bych kyselinu nasadit hned i v souběhu s gabonem.
Nejde mi přece prvořadě o sledování účinnosti gabonu, ale o co nedřívější
uchránění (nesnížení) počtu zdravých přezimujících včel.

Po 26. září nemusejí být takové podmínky, aby účinnost odpařovačů kyseliny
byla dostatečná. Většina včelstev již teď by měla omezovat rozsah
zaplodovaných ploch.
Říjnová fumigace by ukázala, zda bude nutný i prosincový aerosol.

J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Libor
Sent: Wednesday, September 16, 2009 9:49 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: varroa

Zdravím, již cca 18 dní mám ve včelstvech vložen Gabon a denní spad 30 až
50 kusů není problém (gabon jsem vložil až po zaregistrování denního spadu
1 až 3 ks) ......náš zdravotní referent plánuje fumigaci na polovinu října
a v prosinci aerosol. Gabon plánuji vyndat dle návodu po 25-30 dnech, tj
třeba 26.září. Předpokládám, že tenhle "pěknej spad" vydrží až do vyndání
gabonu....Ale co pak? Vyčkat až do říjnové fumigace, nebo mezitím použít
KM? Je tohle při gabonu normální spad, nebo kritický spad, nebo jinak?
Díky, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 17. 9. 2009
RE: varroa

Včelstva jsou letošní dospělé oddělky v počtu 4 ks a u všech je situace podobná. Se včelaři v doletovém okolí se zatím bohužel neznám.....ale myslím si, že mám zdejší krajinu dost prochozenou a nejbližší včelstvo jsem zaregistroval 2,5km vzdušnou čarou. Na podložkách je v drtivé většině tmavý roztoč, světlých bych napočítal vždy max do tří kusů na podložce. Ano, taky mne svrběj ruce s KM, ale rád si poslechnu ještě další názory, pokud budou...Preventivně ale asi začnu shánět Mitegone, i kdyby mi měl ostat v šuplíku....snad ho seženu i přes tu naši českou zákazovou byrokracii. Díky, libor/=/humlak.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 9. 2009
Re: varroa (37731)

Použití gabonu až teď bylo k ničemu. a je jen škoda těh peněz které vyly do něj vloženy. Je určen pro preventivní použití při výchově plodu aby se zabránilo škodám na vyvíjejících se zimních včelách. Škoda na nich je již způsobena a žádná další léčba ji již nenapraví. Fumigace a aerosol má již jen zahubit roztoče kteří přežily nebo byli doneseni od jinud. ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU LÉČBY VAROÁZYJE, ŽE MUSÍ BÝT ZAHÁJENA NA ZAČÁTKU VÝCHOVY ZIMNÍCH VČEL.. Dnešní spad bych považoval za kritický. Osobně bych první fumigaci provedl okamžitě a pak pokračoval jako ostatní Účinnost na dospělce je u gabonu nižší a pomalejší jako u fumigace, kde je okamžitá.
PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: varroa
> Datum: 16.9.2009 21:48:47
> ----------------------------------------
> Zdravím, již cca 18 dní mám ve včelstvech vložen Gabon a denní spad 30 až
> 50 kusů není problém (gabon jsem vložil až po zaregistrování denního spadu
> 1 až 3 ks) ......náš zdravotní referent plánuje fumigaci na polovinu října
> a v prosinci aerosol. Gabon plánuji vyndat dle návodu po 25-30 dnech, tj
> třeba 26.září. Předpokládám, že tenhle "pěknej spad" vydrží až do vyndání
> gabonu....Ale co pak? Vyčkat až do říjnové fumigace, nebo mezitím použít
> KM? Je tohle při gabonu normální spad, nebo kritický spad, nebo jinak?
> Díky, Libor.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 17. 9. 2009
Re: varroa (37731) (37734)

Pepan:
ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU LÉČBY VAROÁZYJE, ŽE MUSÍ BÝT ZAHÁJENA NA ZAČÁTKU VÝCHOVY ZIMNÍCH VČEL..
------
To je kdy?
-----------
.... určen pro preventivní použití při výchově plodu ....
Asi se neshodneme v tom, že Gabon je určen k preventivnímu léčení. Tak nějak jsem konzervativního názoru, že se léčí na základě diagnozy.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 9. 2009
Re: mezery mezi n?stavky (37718)


> Zdravím, používám nástavky Langstroth o výšce 192 mm bez falců, 2,5 cm
> borovice. Jak se nástavky vlivem vlhkosti drobek hýbou, vzniká leckde
> včelstvům mezi nástavky třeba i 1,5 mm fuga, a to třeba i skoro přes 3/4
> šířky čela nástavku.....to že si ji doteď nezapropolisovaly chápu tak, že
> asi vědí lépe co dělají.....ale nějak si to neumím představit v prosinci až
> poduje 3 m/s severák o venkovní teplotě mínus deset......tím pádem bude
> foukat rovnou do hroznu......Jinak včelstva jsou volně ložená venku na
> louce, žádné větrolamy okolo. Nemáte nějaké zkušenosti, jestli to tak má
> být? Děkuji.

Jestli to tak ma byt je otazka, ale ja to tak taky obcas mam. Skviry se prihodi, pockej az zacne poradne prset a bude vlhko :-)) Poprve jsem mel taky velke obavy, nyni uz to moc neresim. Nejake extra vlivy na vcely nepozoruju. Samozrejme to lze pro klid duse necim ucpat.

Problem s tim zapropolisovanim je kdyz je pak pozdeji kdy je uz chladno rozeberes, tim ji mo to zrusis - tady se zvedavost nemusi vyplatit :-) Kuli obmene dila na podzim by se proto hodilo zvedaci zarizeni, zvednou vice NN a dole si to vklidu prebrat.

NN mam vlastni vyroby a pozoruju ze cim starsi tim lepsi - zda se mi, ze zpocatku ty nastavky dost cvici, pozdeji si to sedne a je klid. Ono ty podminky ve kterych to drevo (vyschle) je jsou dost narocne, jak zvenku tak zevnitr...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 9. 2009
RE: varroa (37731) (37732)

> Dovolím si však presentovat stručnou ukázku z mnoha dotazů, které bych si
> položil, kdyby mne potkala stejná událost. A při kladné odpovědi aspoň na
> jednu z nich bych do včel nasadil kyselinu mravenčí.
> Ten průměr denního spadu je u všech včelstev hodně podobný?
> Jaký spad mají včelaři v doletovém okolí?
> Je na podložkách větší počet světlých roztočů?
> Byl proti kleštíkovi v předchozích letech nasazen stejný typ gabonu?


Dovolim si pridat dalsi otazky, ktere si vnitrne resim ja v souvislosti s lecenim KM (s Gabonem to ale muze byt podobne). Po aplikaci KM se da ocekavat spad diky leceni. Jak dlouho je to jeste diky KM a kdy uz ne? Ma pusobit pod vicky, cili 20dni az mesic? Ci jeste vice? Nekolikrat jsem cetl na netu, ze po aplikaci KM prestava byt v.d. schopen reprodukce i kdyz hned neuhyne.

Svetli roztoci - nyni mi pada prevaha - je to diky KM ktera pracovala i pod vicky nebo naopak diky mnozeni roztocu?

Zkusil jsem u vcelstev lecenych formidolem zopakovat lecbu nahodnym vyberem a vrazil jsem ho do 3 vcelstev - zatim nic moc nespadlo - do 15ks v jednom, zbytek temer 0.
Obecne celkovy spad od cervence co monitoruju je v radu 10tek, jen 2-3 vcelstva z 20monitorovanych prekrocily 100ks. Jsou i vcelstva kde je skoro 0. Takze bud blbe lecim KM (f, nh, mg) nebo jich moc v okoli nemame, uvidime po fumigaci.

Na zaver kuli dotazu co padl co delat mezi letnim a podzimnim leceni me napada otazka: Jak moc skodi roztoci co jezdi na vcelach (foreticti jestli se nemylim), jsou napichly na vcelu cimz ji zabijeji nebo jen ji pouzivaji jako "dopravni prostredek" ? Plodu jiz ubyva takze bud jsou vsichni natesno uvnitr bunek nebo uz jich je jich vetsi pomer na vcelach.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 9. 2009
Re: varroa (37731) (37734) (37735)

Máš pravdu proto bychom měli znát stav roztočíka již v první polovině července . Po sundání medníků je pak nutné léčbu okamžitě zahájit a podle toho volit způsob
Varidorem. Můžeme okamžitě usmrtit všechny samičky které jsou mimo buňky.
Formidolem taktéž, jeho výhodou je že působí proti nosemně a částečně i v zavíčkovaných buňkách
Kys. mraven. v odpařovačích taktéž výhodou delší expozice v úlu nevýhodou je nebezpečnost při neopatrném zacházení.
Gabon Při jeho aplikaci krmičky jak se otírají o pásky zanášejí pak účínou látku do buněk a zabraňují tak rozvinutí nákazy a hlavně poškození zimních včel
Poškozené včely roztočíkem se se pak nemusí dožít jara, nebo pak na jaře již nejsou schopny řádně ošetřit jarní plod a zajistit do statek potravy pro něj. V důsledku se pak může přihodit, že i když budeš zimovat 2 plné nástavky včel tak výnos můžeš mít menší než nějaký děda v budečáku který je zimoval na 7 rámcích, ale včas řádně ošetřené.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa
> Datum: 17.9.2009 13:28:29
> ----------------------------------------
> Pepan:
> ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU LÉČBY VAROÁZYJE, ŽE MUSÍ BÝT ZAHÁJENA NA ZAČÁTKU VÝCHOVY
> ZIMNÍCH VČEL..
> ------
> To je kdy?
> -----------
> ... určen pro preventivní použití při výchově plodu ....
> Asi se neshodneme v tom, že Gabon je určen k preventivnímu léčení. Tak
> nějak jsem konzervativního názoru, že se léčí na základě diagnozy.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 17. 9. 2009
Re: varroa (37731) (37734) (37735) (37738)

V pořádku. Jen bych se vyhnul tomu, označovat roztoče warroa jako roztočíka.
Roztočík včelí, který poškozuje dýchací ústrojí včel, již v poslední době
téměř nebyl zaznamenán, protože se mu na kraňce nedaří. Leckterého nováčka s
prozatím jen s převážně teoretickými vědomostmi by ale pojmenování
"roztočík" mohlo poplést.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 17, 2009 3:41 PM
Subject: Re: varroa


Máš pravdu proto bychom měli znát stav roztočíka již v první polovině
července . Po sundání medníků je pak nutné léčbu okamžitě zahájit a podle
toho volit způsob
Varidorem. Můžeme okamžitě usmrtit všechny samičky které jsou mimo buňky.
Formidolem taktéž, jeho výhodou je že působí proti nosemně a částečně i v
zavíčkovaných buňkách
Kys. mraven. v odpařovačích taktéž výhodou delší expozice v úlu nevýhodou
je nebezpečnost při neopatrném zacházení.
Gabon Při jeho aplikaci krmičky jak se otírají o pásky zanášejí pak účínou
látku do buněk a zabraňují tak rozvinutí nákazy a hlavně poškození zimních
včel
Poškozené včely roztočíkem se se pak nemusí dožít jara, nebo pak na jaře
již nejsou schopny řádně ošetřit jarní plod a zajistit do statek potravy pro
něj. V důsledku se pak může přihodit, že i když budeš zimovat 2 plné
nástavky včel tak výnos můžeš mít menší než nějaký děda v budečáku který je
zimoval na 7 rámcích, ale včas řádně ošetřené.

Pepan




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4433 (20090917) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 17. 9. 2009
Re: varroa (37731) (37734) (37735) (37738) (37739)

Dne Thursday 17 of September 2009 16:17:45 lokvenc.petr napsal(a):
> V pořádku. Jen bych se vyhnul tomu, označovat roztoče warroa jako
> roztočíka. Roztočík včelí, který poškozuje dýchací ústrojí včel, již v
> poslední době téměř nebyl zaznamenán, protože se mu na kraňce nedaří.

Zdravim,

co jsem cetl, tak vymizeni roztocika, ale i vcelomorky a dalsich ma co do
cineni prave s fumigacemi a jejich plosnym vyhubenim (nasledkem fumigace).

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 17. 9. 2009
Re: varroa

Rovněž zdravím.
S tou informací jsem se již setkal také a byla to i moje vlastní domněnka.
Na školení v Nasavrkách (12. 9. 2009) nám ale přednášející přítel Dlab
říkal, že kraňská včela má narozdíl od dříve rozšířené černé včely ve
vzdušnicích chloupky, které roztočíku včelímu zabraňují v proniknutí do
jejich dýchacího ústrojí. Kde je pravda ovšem nemohu zaručit, ke štěstí mi
ale stačí fakt, že nás jedna včelí nemoc přestala obtěžovat :-).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 17, 2009 4:31 PM
Subject: Re: varroa
Zdravim,

co jsem cetl, tak vymizeni roztocika, ale i vcelomorky a dalsich ma co do
cineni prave s fumigacemi a jejich plosnym vyhubenim (nasledkem fumigace).

Honza


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4433 (20090917)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4433 (20090917) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 17. 9. 2009
Apimondie

PSNV poprvé vystavuje a reprezentuje český med na světové výstavě a taky přináší první internetovou reportáž.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=125:have-zpravy-z-apimondie-2009-dil-i&catid=38:napady&Itemid=68

PSNV stále vpředu :

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 17. 9. 2009
Re: varroa (37731) (37734) (37735) (37738) (37739)

Já bych se právě vrátil k tomu, kdy se líhnou "zimní" včely.
Myslím si, že ti co tvrdí že to je postupný proces, který probíhá už od června mají spíše pravdu.
Setkávám se s tvrzením, že je třeba dávat gabon najednou až všichni vytočí. Často až v půlce srpna.
Osobně si myslím, že je třeba jej dávat právě včas a bez ohledu na ostatní a tehdy, když se k tomu rozhodnu na základě "faktů" a ne nějakého kolektivního vědomí.
Myslím si, že organizované celookresní preventivní podávání gabonů je příčinou postupné rezistence včel na Gabon.

Takže je mi sympatická praxe některých ZO, kde si včelař na jaře objedná léčivo, to mu je do léta dodáno a pak je to jen jeho zodpovědnost.

A mám pocit že něčemu nerozumím když na jarní výročce je čteno rozhodnutí, že letos se bude/nebude dávat Gabon. To není případ jen jednoho okresu. Dva jsem zažil, o dalších slyšel.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 17. 9. 2009
varroa

Můj poznatek z V.d. Do 21.7.09 v 70 včelstvech dení spad 0 roztočú.Proto jsem se příhlasil na smyv ,21.7.jsem provedl smyv z náhodně vybraných čtyř včelstev,v domacím vzorku to bylo 5 0 2 3
v laboratoři 0 1 3 0
co stoho pro mne vyplynulo, že včely které mají 5 roztočů mají ve skutečnosti minymálně 500 roztočů. Týž den jsem začal lečit všechna včelstva K.M. a spad se potvrdil,po čtrnácti dnach ještě jednou opakoval lečit K.M.a spad byl od nuly do stovky.U včelstev kde bylo nejvíce roztočů, třetí ošetření K.M.to bylo za tři týdny, roztočů kolem 500 kusů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

goro (78.98.10.94) --- 17. 9. 2009
Re: Krmení v Langstrothu (37719) (37726)

plastové biele krytky treba dokúpiť, na plastovom krmítku pre langstrotha zabraňujú včelám aby prišli do kontaktu so včelárom a včelár skutočne leje cukrový roztok priamo do vaničky krmítka bez problémov a bez kontaktu so včelami, tie odoberajú roztok pod tými bielimi krytkami ktoré prekryjú stredový tunel, (nesmie sa zabudnúť vložit pripojený výlisok do otvoru ktorým odoberajú včely roztok - výlisok umožnuje otvor na cukrový roztok ale včely nepustí do priestoru krmítka alebo púšťa včely do priestoru krmítka - pri cukrovom ceste, ale to už nie je bez kontaktu zo včelami, asi to treba vidieť) .....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

goro (78.98.10.94) --- 17. 9. 2009

tomáš,
ešte skrátene ano krabica sa položí na nástavky a priamo do nej sa leje roztok, a opakovane bez kontaktu sa včelami aj 2-3x (hoci objem je na 2x5l, dávam obyčajne 3x4l, 4l odoberú bezproblémov za 24 hod!)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 17. 9. 2009
Varroa

Právě jsem obdržel snímky jak vypadá varóza na kladoucí matce. Odkaz zde:

http://www.vcelypavera.hostuju.cz/Varroa/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 17. 9. 2009
re: varroóza na kladoucí matce

....tak to je masakr....to bych nevěřil. Předpokládám, že se jedná o jinak nevídaný extrém....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.36.242) --- 17. 9. 2009
Re: varroóza na kladoucí matce (37748)

Masakr to je, ale není to varrooa ale včelomorka, která se na matkách vyskystuje dost často.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarka (82.100.28.4) --- 17. 9. 2009
Warroa

Vítám každý příspěvek týkající se lečení. Proto mně zajímají odpovědi na dotaz pana Libora. Také si myslím, že vkládat Gabon na konci srpna je dost pozdě, ale na druhou stranu jesliže spad roztočů nebyl před tím žádný ,měl léčit preventivně? A čím tedy? Ještě k příspěvku pana Josefa Kaly. To, že nemusíte používat pro léčení Gabon Vám můžu jen závidět.Je to tím, že nemáte v doletu Vašich včel žádné včely od kterých by si ty Vaše roztoče přinesly a nebo používáte kromě fumigace na podzim jiný druh léčení a kdy?. Přesto, že v odevzdávané měli nemám jediného roztoče, celé jaro až do konce července je také bez spadu, koncem července je takový nápor VD, že by to aplikace jiného léku nezvládla. Děkuji za odpověď. Zdraví Jarka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.36.242) --- 17. 9. 2009
Re: varroóza na kladoucí matce (37748) (37749)

Ještě bych dodal, že matku obtěžuje jen tím, že se přiživuje na její potravě, na rozdíl od kleštíka varroa, který napichuje i dospělé včely a saje hemolymfu.
Doporučuje se matku okouřit dýmem z tabáku.
Účinnější je ošetření celého včelstva, a to buď tabákovým dýmem, nebo chemickými přípravky, jako je kafr, naftalín, tymol, fenothiazin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 9. 2009
Re: Varroa (37747)

Masakr to je, ale není to varrooa ale včelomorka, která se na matkách vyskystuje dost často.

Nie je to Braula coeca, je to Vd. Patrí medzi muchy, má hlavuhruď a nemá krídla.
------------------------------------------------------------
Právě jsem obdržel snímky jak vypadá varóza na kladoucí matce.

Je to mŕtva matka a klieštiky sa ňu dostali sekundárne, možno v tom čase prebiehal kolaps včelstva a klieštiky hľadali záchranu na matke.

v r. 1989 som zažil prípad, keď včelstvo padlo z titulu enormného premnoženia Vd a matka ostala v úli úplne sama! Nebol na nej ani jeden klieštik!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 17. 9. 2009
Re: Varroa (37747) (37752)


Na obrázcích na adrese http://www.vcelypavera.hostuju.cz/Varroa/ určitě
není Varroa destructor, ale právě Braula coeca - Včelomorka obecná.
Vypadá to, že se jí opět začíná dařit, letos jsem jí pravidelně vídal na
podložkách při monitoringu VD v počtech několika kusů za cca týden.

Milan Čáp


A.Turčáni napsal(a):
> Masakr to je, ale není to varrooa ale včelomorka, která se na matkách
> vyskystuje dost často.
>
> Nie je to Braula coeca, je to Vd. Patrí medzi muchy, má hlavuhruď a nemá
> krídla.
> ------------------------------------------------------------
> Právě jsem obdržel snímky jak vypadá varóza na kladoucí matce.
>
> Je to mŕtva matka a klieštiky sa ňu dostali sekundárne, možno v tom čase
> prebiehal kolaps včelstva a klieštiky hľadali záchranu na matke.
>
> v r. 1989 som zažil prípad, keď včelstvo padlo z titulu enormného
> premnoženia Vd a matka ostala v úli úplne sama! Nebol na nej ani jeden
> klieštik!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 17. 9. 2009
RE: Warroa (37750)

Velmi mne zaujala slova: "...nemusíte používat pro léčení Gabon...."
Přiznám se, že dle nařízení shora bych býval musel. Ale já gabon použil v
červenci jen tehdy, když spad roztočů v červnu byl 2 až 3 denně. Kritický
přirozený spad má dle mého soudu jinou váhu v dubnu ( kdy stačí na mé
rozhodnutí o léčebném zásahu jeden roztoč za týden) a jinou začátkem září,
kdy mne jeden roztoč za den příliš nevzrušuje).
Závidět není co. Protože mezi léčebné zásahy počítám i např. smetení
včelstva na mezistěny, přeleták, výměnu matky, až ke krajnímu zásahu - tedy
vysíření včelstva. To nejsou právě nenáročné zásahy.
Ale velmi dobře jste vystihl situaci, ve které se již několik roků také
ocitám: např. v roce 2008 jsem na jednom stanovišti neměl spad ani jediného
roztoče. Až do konce srpna 2009 jsem přesto pečlivě sledoval přirozený spad
Kleštíka a podával o tom svědectví jak ve varroamonitoringu, tak i v
projektu SMYV. A stále s nulou u deseti sledovaných včelstev.

Počátkem září se náhle objevilo pár roztočů u vč. V3, pak u nejbližších
okolních. A dnes po pětídenním nasazení NH jich ve včelstvu V3 bylo na
podložce cca 230.

Kde se vzali? Po roce bez?.

Nu což. Ve včelstvu č. 3 mám zničehonic ( po aplikaci KM v NH ) spad asi 230
roztočů, je to prostřední včelstvo z těch co mají česna na jihovýchod.
Včelstva, která mají česna na severozápad neměla letos zatím ani jednoho
roztoče. Já to pozoruju už několik let. Ale může to být tím, že od východu
mám poměrně nedaleko 3 včelaře, o jejichž diagnostických a veterinárních
kvalitách mám důvodné pochybnosti. Od severu, jihu a západu není do 3km
žádný včelař.

S varoázou se musíme naučit žít, nelze se jí definitivně zbavit.
Každý si za svá včelstva odpovídá sám a měl by mít možnosti a znalosti léčit
podle výsledků vlastního pozorování. Ale uznávám, že pro převažující většinu
držitelů včelstev je pokyn shora jedinou cestou, jak intenzitu varroázy
udržet na snesitelné míře i pro okolí doletu jeho včel. To snad je jediná
výhoda veterinární direktivy shora.

To mé včelstvo č. 3 to zcela prokazatelně chytlo od zbloudilé, vysílené
létavky, která přinesla možná jedinou oplodněnou matku varoa. A následné
zalétávání do sousedních včelstev je přesně průkazné počtem roztočů na
podložce ( odpovídá Gaussově křivce).

Omlouvám se za dlouhý a přesto možná neúplně vysvětlující příspěvek.

Nejsem proti gabonu, ani fumigaci, či aerosolu. Jsem jen proti aplikaci
léčiv do včelstev, která nejsou nemocná. Jsem rád, že existují syntetické
akaracidy a další látky, které umožňují účinný zásah, když už to jinak
nejde.

Ale preferuji uvážlivost a osobní odpovědnost k jejich použití.

J.Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jarka
Sent: Thursday, September 17, 2009 9:37 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Warroa

Vítám každý příspěvek týkající se lečení. Proto mně zajímají odpovědi na
dotaz pana Libora. Také si myslím, že vkládat Gabon na konci srpna je dost
pozdě, ale na druhou stranu jesliže spad roztočů nebyl před tím žádný ,měl
léčit preventivně? A čím tedy? Ještě k příspěvku pana Josefa Kaly. To, že
nemusíte používat pro léčení Gabon Vám můžu jen závidět.Je to tím, že
nemáte v doletu Vašich včel žádné včely od kterých by si ty Vaše roztoče
přinesly a nebo používáte kromě fumigace na podzim jiný druh léčení a kdy?.
Přesto, že v odevzdávané měli nemám jediného roztoče, celé jaro až do konce
července je také bez spadu, koncem července je takový nápor VD, že by to
aplikace jiného léku nezvládla. Děkuji za odpověď. Zdraví Jarka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 18. 9. 2009
Re: Warroa (37750)

To, že nemusíte používat pro léčení Gabon Vám můžu jen závidět.
-----------------------------------------------------------
Také já letos nemusím používat Gabon. Vlastně nemůžu, protože jsem ho nedostal. Proto po posledním vytočení koncem července, jsem hned zakrmil a provedl přeléčení Formidolem. Před aplikaci Formidolu byl spad 2 roztoče VD, nyní je kolem jednoho (6 roztočů za 5 dnů). Pokud bych nepoužil Formidol, pak by byl nyní spád daleko vyšší. Roztoč VD se totiž za příznivých podmínek rozmnožuje geometrickou řadou. Nárůst roztočů je proto strmý, ale plynulý.
Pokud roztoči nebyli a teď je jich hodně, pak si je zřejmě včely donesly při loupeži a je nutno léčit. Pokud je k dispozici Gabon a nejsou včely na něj rezistentní, pak je účinnost léčení cca 80%. Formidol, nebo KM má účinnost cca 60-80 % a závisí značně na teplotě. Proto léčení KM je vhodnější provést v létě, kdy denní teplota je okolo 25°C a jsou teplejší noci.
Koncem září dostanu Varidol a v říjnu provedu provedu 1. přeléčení včel (tzv. diagnostické). Druhé přeléčení provedu co nejpozději, ale nad denní teplotou 10-12°C. Budu si to muset pohlídat. Pokud mi to nevyjde, přijde brzo zima, pak si nechám provést v prosinci přeléčení aerosolem.
A pro úplnost, pokud v zimním mělí budu mít spad 3 roztoče a více, pak budu muset na jaře provést nátěr plodu s následnou fumigací. Jó, VD dělá starosti celý rok :-). Zdravím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 18. 9. 2009
Re: Warroa (37750) (37755)

Koncem září dostanu Varidol a v říjnu provedu provedu 1. přeléčení včel (tzv. diagnostické). Druhé přeléčení provedu co nejpozději, ale nad denní teplotou 10-12°C. Budu si to muset pohlídat. Pokud mi to nevyjde, přijde brzo zima, pak si nechám provést v prosinci přeléčení aerosolem.

Tento rok je už ôsmou sezónou, čo svoje včelstvá (75) ošetrujem proti Vd len trojnásobnou fumigáciou (Taktik), prvý zásah pravidelne 20.8 (odľahčujúca), druhý zásah 1.10 (odľahčujúca, ešte stále môže byť vo včelstvách plod), tretí zásah 5-10.11 záverečný! To je všetko! Tohoto roku prvá odľahčujúca fumigácia priniesla priemerný odpad Vd 23 ks.

Ja sa nebojím použiť fumigant pri nízkej teplote, fumigant sa ja do prípadného zovretého chumáča dostane tak bezpečne, ako samotný vzduch pre včely, myslím si ešte ľahšie ako preferovaný aerosol. Práve tak pôzdna fumigácia bez prítomnosti plodu je tá poistka, že včelstvo ide do budúcej sezóne s minimom klieštikov a potom rozvoj Vd je bez prudkého nárastu krivky rastu Vd v prvých mesiacoch sezóny, Ak aj krivka v mesiaci August-srpen mierne narastá, plod liahnúci v septembri-září už neovplyvní zimnú generáciu včiel, pretože tieto včely sa zimnými nestávajú, alebo len v minimálnom množstve, základ zimných včiel už máme.
Istotne, fumigácia je tvrdá chémia, ale vy všetci, ktoré zdanlivo včelám pomáhate "prirodzenými látkami", sa nakoniec utiekate a poisťujete aj amitrazom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 18. 9. 2009
kombinace Gabonu a KM

Zdravím, neví někdo prosím, zda se dá v případě potřeby bezpečně použít kombinace Gabonu a KM? Jsem cca 14 dní před vyndáním Gabonu a vzhledem k velkému spadu přemýšlím přidat KM a nevím, jestli spolu neudělají nějakou neplechu....Náš zdejší zdravotní referent radí; podle plánu vyndat gabon a normálně počkat do 15 října na fumigaci.....já jsem ale maličko paranoidnější a zkusil bych přidat KM a pokusil se tak "třeba" vyhnat pokud možno co nejvíc roztočů z úlu. Zkoušel někdo někdy? Díky, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karl (94.125.216.7) --- 18. 9. 2009
potvrzení na dotace (26015) (26020) (26022) (26023) (26024) (26053) (27620) (27672) (27675) (27692)

Koupil jsem úly i se včelstvy (nástavkové) a chci využít dotace na nástavkové úly Prosím hlavně včelaře právníky a ty kteří mají tuto zkušenost MUSÍ BÝT PODLE ZÁKONA ČR. prodejce tzv. podnikatel a majitel ičo. dičo.?Mám potvrzení i čestné prohlášení o koupi těchto úlů a včestva od majitele jeho razítko s registračním číslem včelaře a jeho vlastní podpis i veterinární vyšetření.Všem děkuji za právní odpověď karl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 18. 9. 2009

U nás na chomutovsku se gabon také nedával. Nakonec jsem zakoupil odpařovače a počátkem srpna přeléčil KM současně s krmením. Ve finále mi připadne formidol moc pracný pokud se dává mezi nástavky a také relativně drahý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 18. 9. 2009
Re: Apimondie (37742)

Další zpráva:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=126:have-zpravy-z-apimondie-2009-dil-ii&catid=38:napady&Itemid=68

Vyšel eVěstník č.2 (PSNV a VMS) pokud jej někdo nedostal ať si zkontroluje mailovou schránku, nebo aktualizuje adresu v evidenci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 18. 9. 2009
Re: potvrzení na dotace (26015) (26020) (26022) (26023) (26024) (26053) (27620) (27672) (27675) (27692) (37758)

>Koupil jsem úly i se včelstvy (nástavkové) a chci využít dotace<
------------------------------------------------------------
Veškeré dostupné informace se dovíte na stránkách ČSV:

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=ruzne
otevřete si "Podpora včelařství"

JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 18. 9. 2009
Re: kombinace Gabonu a KM (37757)

>Náš zdejší zdravotní referent radí; podle plánu vyndat gabon a normálně počkat do 15 října na fumigaci.<
-----------------------------------------------------------
Váš zdravotní referent má pravdu. Mimo jiné tato duplicita léčiv by byla zbytečná. Podle mých zkušeností je gabon nejspolehlivější léčivo, dobře se dávkuje i naprostým začátečníkům. Použití KM současně s gabonem je docela zajímavá otázka. Jedná se o to, zda odpařovaná kyselina nedegraduje léčiva obsažená v gabonech. Má s tím někdo zkušenost?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 18. 9. 2009
Warroa

Že člověk není vševědoucí dokazal můj příspěvek ze včerejšího dne, warroa na matce,tepre dnes jsem si obrázek prohledl,že je to takový jak by pavouček.Ale což je duležité že tento včelař ošetřil včelstva taktikem a jeho spád byl dost malý, tím se to vysvětluje. Kleštik je víc plochý ,kdežto tento parazyt je takový jak by vodnatý a jsou patrný nožky. I když dvakrát do roka vykužují včelstva tabakem, nikdy jsem ničeho takového navšiml.
Jak náhoda učí lidí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(147.229.12.148) --- 18. 9. 2009
Re: Termokomora (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763) (21765) (21766)

Máte někdo zkušenosti se stavbou termokomory? L.Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kovář (147.229.12.148) --- 18. 9. 2009
Termokomora

Dobrý den,
máte někdo zkušenosti se stavbou termokomory?Kde se dá koupit termoregulace. Používá někdo termokomoru pro odchov matečníků. Děkuji za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 18. 9. 2009
Re: kombinace Gabonu a KM (37757)

Jsem cca 14 dní před vyndáním Gabonu a vzhledem k velkému spadu přemýšlím přidat KM a nevím, jestli spolu neudělají nějakou neplechu....

Doba expirácie vo včelstve je stanovená na 24 dní preto (ak je vo včelstve aj trúdí plod tak 28), aby obsiahla 2x12 časové obdobie, na konci ktorého sa vyliahne všetok plod a sním musí opustiť bunku aj roztoč Jeho účinnosť je vtedy 98% +-2%. Hlavnú chybu vo vašom prípade vidím v jeho časovom sklze, dobrý výsledky sa dosahujú ak je GABON PF 92 nasadený už začiatkom augusta-srpna. Jeho odber zo včelstva som robil po 30-40 dňoch a fumigáciu bez zaviečkovaného plodu v októbri (15.10).
Ja som Gabon vkladal do jednej 14 mm širokej uličke v STREDE PLODOVÉHO TELESA, kde sa aj okrajové včely často objavujú pre materskú látku. Ja síce už 8 rokov Gabon nepoužívam, ale myslím si (tak ako p. Křapka), že je stále vynikajúci.
K otázke vloženia KM za prítomnosti Gabonu, za prvé nie je to potrebné (acrinathrin postupne ničí liahnuce sa rozteoče) a za druhé, nemá to logiku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.3) --- 18. 9. 2009
Re: Termokomora (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763) (21765) (21766) (37764)

za cca 3000,- se dá koupit hotová v potřebách pro teraristy. Ma odchov matek by mohla být vyhovující. Jinak neco nabíze i VÚ v Dole.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 18. 9. 2009
Re: kombinace Gabonu a KM

-------------------------------------------------------
> Váš zdravotní referent má pravdu. Mimo jiné tato duplicita léčiv by byla zbytečná.
-------------------------------------------------------
> za prvé nie je to potrebné (acrinathrin postupne ničí liahnuce sa rozteoče) a za druhé, nemá to logiku.
-------------------------------------------------------

OK, podobných názorů mi přišlo pár i e-mailem, budu se tím řídit. Děkuji, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (217.66.173.24) --- 18. 9. 2009
Re: Warroa (37763)

Nejedná se o opravdu o roztoče ani o parazita. Jde o tzv. soustolovníky (komensály) - Včelomorky obecné.

Několik postřehů (praktických) právě o této mouše z čeledě včelomorkovitých (Braulidae) bylo zveřejněno ve včera rozeslaném e-Věstníku č. 2/2009.

Jak psal Karel Jiruš: "pokud jej někdo nedostal ať si zkontroluje mailovou schránku, nebo aktualizuje adresu v evidenci PSNV-CZ"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 9. 2009
Re: varroa (37731) (37734) (37735) (37738) (37739)

Já jsem to uviděl až když se mi to vrátilo. Jak blbec po sobě nečte, tak zplodí blbinu. A toto se mi již jednou stalo. omlouvám se

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: varroa
> Datum: 17.9.2009 16:17:50
> ----------------------------------------
> V pořádku. Jen bych se vyhnul tomu, označovat roztoče warroa jako roztočíka.
> Roztočík včelí, který poškozuje dýchací ústrojí včel, již v poslední době
> téměř nebyl zaznamenán, protože se mu na kraňce nedaří. Leckterého nováčka s
> prozatím jen s převážně teoretickými vědomostmi by ale pojmenování
> "roztočík" mohlo poplést.
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 17, 2009 3:41 PM
> Subject: Re: varroa
>
>
> Máš pravdu proto bychom měli znát stav roztočíka již v první polovině
> července . Po sundání medníků je pak nutné léčbu okamžitě zahájit a podle
> toho volit způsob
> Varidorem. Můžeme okamžitě usmrtit všechny samičky které jsou mimo buňky.
> Formidolem taktéž, jeho výhodou je že působí proti nosemně a částečně i v
> zavíčkovaných buňkách
> Kys. mraven. v odpařovačích taktéž výhodou delší expozice v úlu nevýhodou
> je nebezpečnost při neopatrném zacházení.
> Gabon Při jeho aplikaci krmičky jak se otírají o pásky zanášejí pak účínou
> látku do buněk a zabraňují tak rozvinutí nákazy a hlavně poškození zimních
> včel
> Poškozené včely roztočíkem se se pak nemusí dožít jara, nebo pak na jaře
> již nejsou schopny řádně ošetřit jarní plod a zajistit do statek potravy pro
> něj. V důsledku se pak může přihodit, že i když budeš zimovat 2 plné
> nástavky včel tak výnos můžeš mít menší než nějaký děda v budečáku který je
> zimoval na 7 rámcích, ale včas řádně ošetřené.
>
> Pepan
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4433 (20090917)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karl (94.125.216.7) --- 18. 9. 2009
Re: potvrzení na dotace (26015) (26020) (26022) (26023) (26024) (26053) (27620) (27672) (27675) (27692) (37758) (37761)

Děkuji neřekl jste mi nic tam nic co se týká mé otázky není

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 9. 2009
Re: varroa (37731) (37734) (37735) (37738) (37739) (37743)

Je jedno čím bude léčba zahájena, ale musí to být hned po sundání medníků. říjmové a další léčení je již jen doladění

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa
> Datum: 17.9.2009 17:47:29
> ----------------------------------------
> Já bych se právě vrátil k tomu, kdy se líhnou "zimní" včely.
> Myslím si, že ti co tvrdí že to je postupný proces, který probíhá už od
> června mají spíše pravdu.
> Setkávám se s tvrzením, že je třeba dávat gabon najednou až všichni vytočí.
> Často až v půlce srpna.
> Osobně si myslím, že je třeba jej dávat právě včas a bez ohledu na ostatní
> a tehdy, když se k tomu rozhodnu na základě "faktů" a ne nějakého
> kolektivního vědomí.
> Myslím si, že organizované celookresní preventivní podávání gabonů je
> příčinou postupné rezistence včel na Gabon.
>
> Takže je mi sympatická praxe některých ZO, kde si včelař na jaře objedná
> léčivo, to mu je do léta dodáno a pak je to jen jeho zodpovědnost.
>
> A mám pocit že něčemu nerozumím když na jarní výročce je čteno rozhodnutí,
> že letos se bude/nebude dávat Gabon. To není případ jen jednoho okresu. Dva
> jsem zažil, o dalších slyšel.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karl (94.125.216.7) --- 18. 9. 2009
Re: Zprávy. (26015) (26020) (26022) (26023) (26024) (26053) (27620) (27672) (27675) (27692)

Koupil jsem úly i se včelstvy (nástavkové) a chci využít dotace na nástavkové úly Prosím hlavně včelaře právníky a ty kteří mají tuto zkušenost MUSÍ BÝT PODLE ZÁKONA ČR. prodejce tzv. podnikatel a majitel ičo. dičo.?Mám potvrzení i čestné prohlášení o koupi těchto úlů a včestva od majitele jeho razítko s registračním číslem včelaře a jeho vlastní podpis i veterinární vyšetření.Všem děkuji za právní odpověď karl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 18. 9. 2009
Re: Termokomora (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763) (21765) (21766) (37764) (37767)

No já bych řekl, že je potřeba dodržovat správnost názvů. Chci li v tomto zařízení chovat matky, tak se jedná o líheň, chci li chladit,ohřívat nebo zbavovat vlhkosti větší prostor, např hromadu nástavků s plásty jedná se o termokomoru. I když její pořízení je lákavé, její pořizovací a provozní náklady jsou vysoké, ale lze čerpat dotace na ní. Líheň prodávají v Dole, ale pro menší chovatele asi zbytečná investice. Stojí tuším něco kolem 7 000 Kč. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 9. 2009
Re: Warroa (37750) (37755)

PŘINÁŠENÍ ROSTOČŮ NENÍ TAK ZLÉ JAK SE UVÁDÍ ZDE V DISKUSI . JE TO KRAPET JINAK
rostočí svoje množení zahajují zárove ˇse včlou a stále jich přibývá až do mrazů včel všk po slunovratu začne ubývat a proto připadá na jednu včelu více parazitů. a nám se to pak jeví jako invaze z venčí je to však invaze z našich vlastních buněk.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Warroa
> Datum: 18.9.2009 00:06:15
> ----------------------------------------
> To, že nemusíte používat pro léčení Gabon Vám můžu jen závidět.
> -----------------------------------------------------------
> Také já letos nemusím používat Gabon. Vlastně nemůžu, protože jsem ho
> nedostal. Proto po posledním vytočení koncem července, jsem hned zakrmil a
> provedl přeléčení Formidolem. Před aplikaci Formidolu byl spad 2 roztoče
> VD, nyní je kolem jednoho (6 roztočů za 5 dnů). Pokud bych nepoužil
> Formidol, pak by byl nyní spád daleko vyšší. Roztoč VD se totiž za
> příznivých podmínek rozmnožuje geometrickou řadou. Nárůst roztočů je proto
> strmý, ale plynulý.
> Pokud roztoči nebyli a teď je jich hodně, pak si je zřejmě včely donesly
> při loupeži a je nutno léčit. Pokud je k dispozici Gabon a nejsou včely na
> něj rezistentní, pak je účinnost léčení cca 80%. Formidol, nebo KM má
> účinnost cca 60-80 % a závisí značně na teplotě. Proto léčení KM je
> vhodnější provést v létě, kdy denní teplota je okolo 25°C a jsou teplejší
> noci.
> Koncem září dostanu Varidol a v říjnu provedu provedu 1. přeléčení včel
> (tzv. diagnostické). Druhé přeléčení provedu co nejpozději, ale nad denní
> teplotou 10-12°C. Budu si to muset pohlídat. Pokud mi to nevyjde, přijde
> brzo zima, pak si nechám provést v prosinci přeléčení aerosolem.
> A pro úplnost,       pokud v zimním mělí budu mít spad 3 roztoče a více, pak
> budu muset na jaře provést nátěr plodu s následnou fumigací. Jó, VD dělá
> starosti celý rok :-). Zdravím.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 9. 2009
Re: potvrzení na dotace (26015) (26020) (26022) (26023) (26024) (26053) (27620) (27672) (27675) (27692) (37758)

No nevím jestli jsou předmětem nějaké dotace použité úly včetně včel, ale na takový typ otázek jsou jiné mailové kontakty na sekretariát typu Křemencova ulice (jsou natom webu co Vám prý nepomohl) a ve Vašem případě předpokládám začátečníka - tak jestli něco, tak najít mail na nějakou dotační a grantovou kancelář na webu Zlínského Kraje popř. Veterinární správa co pod ní spadá UB - také může přes ní něco plout. (podepisují úhyny) Asi tady na Konferenci nikdo za Vás lítat nebude. Psát umíte pěkně a i pěkně poděkovat, tak základ máte.

_gp_


........
karl (94.125.216.7) --- 18. 9. 2009
potvrzení na dotace (26015) (26020) (26022) (26023) (26024) (26053) (27620) (27672) (27675) (27692)

>Koupil jsem úly i se včelstvy (nástavkové) a chci využít dotace na nástavkové úly Prosím hlavně včelaře právníky a ty kteří mají tuto zkušenost MUSÍ BÝT PODLE ZÁKONA ČR. prodejce tzv. podnikatel a majitel ičo. dičo.?Mám potvrzení i čestné prohlášení o koupi těchto úlů a včestva od majitele jeho razítko s registračním číslem včelaře a jeho vlastní podpis i veterinární vyšetření.Všem děkuji za právní odpověď karl.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.102.50.219) --- 18. 9. 2009
Re: Zprávy. (26015) (26020) (26022) (26023) (26024) (26053) (27620) (27672) (27675) (27692) (37773)

Z Vašeho dotazu není vůbec zřejmé, z jaké dotace byste chtěl čerpat. Dotace jsou dvojího typu: 1. krajské a 2. tzv. evropské dle nař. vlády č. 197/2005. Pro krajské se podívejte či zavolejte na příslušný krajský úřad dle Vašeho bydliště. U tzv. evropské dotace na pořízení včelstva dotace není a na úly pouze 2 a to jen v případě zimního úhynu po nakažlivé chorobě, potvrzení vydává veterinární správa. Doklad o nákupu nemusí mít ičo, je možné obecně kupit úly i od nepodnikatele třeba včelaře, který nové úly koupil a tyto nové dále je již nepotřebuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 18. 9. 2009
Re: varroa (37731) (37734) (37735) (37738) (37739) (37770)

Nebuďte na sebe zbytečně moc přísný ...Já se už taky napsal blbin .... :-) !

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 18, 2009 5:22 PM
Subject: Re: varroa


Já jsem to uviděl až když se mi to vrátilo. Jak blbec po sobě nečte, tak
zplodí blbinu. A toto se mi již jednou stalo. omlouvám se

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: varroa
> Datum: 17.9.2009 16:17:50
> ----------------------------------------
> V pořádku. Jen bych se vyhnul tomu, označovat roztoče warroa jako
> roztočíka. Roztočík včelí, který poškozuje dýchací ústrojí včel, již v
> poslední době téměř nebyl zaznamenán, protože se mu na kraňce nedaří.
> Leckterého nováčka s prozatím jen s převážně teoretickými vědomostmi by
> ale pojmenování "roztočík" mohlo poplést.
> S pozdravem
> Petr



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4437 (20090918) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (213.191.104.250) --- 18. 9. 2009
prodej matek

Dobrý den přátelé včelaři,nemáte na prodej kladoucí matky? Pokud ano tak napište číslo a já zavolám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarka (82.100.28.4) --- 18. 9. 2009
Re: Warroa (37750)

Pro p. Josefa Kalu. Také nemám nikým nařízeno léčení Gabonem, Bylo to myšleno tak, že ten rychlý nástup roztoče se již nedal Formidolem zvládnout. Na stejnou situaci jsem doplatil v roce 2OO7. U nás je naopak situace taková, že mi veterinář KVS odmítl předpis na Gabon vystavit a musel jsem ho shánět jinak. Z Dolu mně neodpověděli vůbec. Věřím, že na příští rok už budu připraven a nic mně nepřekvapí. V názorech na ošetřování včel bychom si spolu určitě rozuměli. /Bohužel mám ve vzdálenosti 3OO a 5OO m dva "včelaře" u kterých budu rád, když nevznikne mor plodu. / Zdraví Vás a děkuje Jarka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (82.202.44.205) --- 18. 9. 2009
Re: stanoviště pod vysokým napětím (37696)

Zdravíčko

http://www.srandaweb.com/jak-vypada-prace-za-2000-na-hodinu-2009030427.html

Toš tady bude asi víc jak 22000 V a snášejí to i lidi. I když za dva litry na hodinu bych do toho taky šel. Holt jsou to machři nebo při přehmatu s kostřícím kolíkem škvarci.
Zdraví Pepek


-------------------------------------
bajo (213.195.202.66) --- 10. 9. 2009
stanoviště pod vysokým napětím

Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí (22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (82.202.44.205) --- 18. 9. 2009
Re: stanoviště pod vysokým napětím (37696) (37781)

Nevím jestli jsem se nepřeslech ale na videu kolem času 1:28 říkají něco o milionu voltů.Neumím anglicky tak se asi mýlím nebo mluví o něčem jiném. Jinak z místění včelstev pod 22000 bych volil jen jako poslední variantu.
Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 9. 2009
Re: kombinace Gabonu a KM (37757) (37766)

Zdravím Vás pane Turčáni.
Já jsem velmi zvažoval při své odpovědi, zda bych jako odpověď
na původní dotaz doporučil vyjmout gabon a vložit nassenhaider.
A vzhledem k tomu, že je druhá polovina září jsem uvážil, je
nutné při tak vysokém spadu zasáhnout nejen roztoče na včelách,
ale i ty, kteří soustředěni pod víčky plodu hodlají založit
další generaci. To gabon nedokáže.
Je mi známo, jak složité chemické reakce a vznik látek s nevyzpytatelnými
vlivy může mít "kokteil" při aplikaci různých chemických látek.
A jak jsem tušil, šlo o oddělky. Tedy zvýšená pravděpodobnost
vysoké intenzity plodování mladých včelích matek i v této době.
Nemám zatím důvod se domnívat, že by souběh účinných látek
v tomto případě produkoval nějaké látky s neznámými efekty.
Kyselina mravenčí se ve včelstvech běžně vyskytuje, aniž ji tam
dodáváme. ( Ale v řádově nižších koncentracích).
Domnívám se, že pro uvedený případ a dobu ( polovina září) se
účinky obou přípravků sčítají, a proto u mne převládl názor,
že souběh může vykázat potřebnou vyšší efektivitu.
No, ale poctivě uznávám, že gabon by měl být nasazen dřív. Ale
co se mělo udělat, když spad začal tak pozdě? Neopakovat účinou
látku, která byla aplikována v nedávném období.
J. Kala.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "A.Tur?áni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
Datum: 18.9.2009 - 14:19:45

> Jsem cca 14 dní před vyndáním Gabonu a vzhledem
> k velkému spadu přemýšlím
> přidat KM a nevím, jestli spolu neudělají nějakou
> neplechu....
>
> Doba expirácie vo včelstve je stanovená na 24 dní
> preto (ak je vo včelstve
> aj trúdí plod tak 28), aby obsiahla 2x12 časové
> obdobie, na konci ktorého
> sa vyliahne všetok plod a sním musí opustiť bunku
> aj roztoč Jeho účinnosť
> je vtedy 98% +-2%. Hlavnú chybu vo vašom prípade
> vidím v jeho časovom
> sklze, dobrý výsledky sa dosahujú ak je GABON PF
> 92 nasadený už začiatkom
> augusta-srpna. Jeho odber zo včelstva som robil po
> 30-40 dňoch a fumigáciu
> bez zaviečkovaného plodu v októbri (15.10).
> Ja som Gabon vkladal do jednej 14 mm širokej uličke
> v STREDE PLODOVÉHO
> TELESA, kde sa aj okrajové včely často objavujú
> pre materskú látku. Ja síce
> už 8 rokov Gabon nepoužívam, ale myslím si (tak
> ako p. Křapka), že je stále
> vynikajúci.
> K otázke vloženia KM za prítomnosti Gabonu, za prvé
> nie je to potrebné
> (acrinathrin postupne ničí liahnuce sa rozteoče)
> a za druhé, nemá to
> logiku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 9. 2009
Re: stanovite pod vysokym napetim (37696) (37781) (37782)

Proč jako poslední variantu? Měl jsem několik roků včelstva pod
vedením 110 OOO V v Plzni Bolevci v zahrádkářské kolonii. Přímo
pod svislou osou krajního vodiče. Kromě počátečních problémů
při umístění včelstev ( zvýšená agresivita, v jednom velstvu
propuklo zvápenatění plodu a to mohlo mít úplně jinou příčinu),
které trvaly asi 3 týdny, jsem v následujících cca pěti letech
nepozoroval žádné anomálie. Jsou včelaři ( např. osobně znám
p. Havlína ), který úspěšně produkuje vynikající matky ze včelína,
umístěného přímo pod vedením 22 000 V.
Snad každý včelař má trvale přímo u hlavy své postele lampičku
s 220V. A nenapadne ho se tím nějak trápit. Vzdálenost včelstva
od krajního vodiče vedení 22 000 V bude asi 100 krát větší. Takže
intenzita elektromagnetických polí bude velmi blízká hodnotám,
kterým včelař vystavuje svůj mozek denně, aniž by se děsil.
Ale díky za postřeh, podobné laické názory má většina normálních
lidí. Ale chybí jim objektivní důkazy. A posuzují schopnost adaptace
hmyzu na odlišná prostředí svou lidsky poznanou zkušeností, ba
i často přeceňují.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pepek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: stanovite pod vysokym napetim
Datum: 18.9.2009 - 21:20:16

> Nevím jestli jsem se nepřeslech ale na videu kolem
> času 1:28 říkají něco o
> milionu voltů.Neumím anglicky tak se asi mýlím
> nebo mluví o něčem jiném.
> Jinak z místění včelstev pod 22000 bych volil jen
> jako poslední variantu.
> Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 9. 2009
Re: stanovite pod vysokym napetim (37696) (37781) (37782)

Přiměte prosím omluvu.
Dnes má být v rozvodné síti podle normy 230V a ne jak jsem uvedl
220V. Ale ta nepřesnost moji původní odpověď neznehodnocuje. Naopak.
Přesto se omlouvám. Napsat na "první dobrou" stučnou a současně
úplnou a přesnou reakci do konference je velmi náročné.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pepek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: stanovite pod vysokym napetim
Datum: 18.9.2009 - 21:20:16

> Nevím jestli jsem se nepřeslech ale na videu kolem
> času 1:28 říkají něco o
> milionu voltů.Neumím anglicky tak se asi mýlím
> nebo mluví o něčem jiném.
> Jinak z místění včelstev pod 22000 bych volil jen
> jako poslední variantu.
> Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 19. 9. 2009
Re: stanovite pod vysokym napetim (37696) (37781) (37782) (37784)

Nevím, co stále máte za problémy. Je několik druhů vedení vysokého napětí. Těm nejvyšším výkonům bych se vyhnul, tam není ani člověku nijak dobře, když je pod ním. Pod vedením nižších hodnot je to v pohodě. Jedny včely mám pod vedením středních hodnot a je to moje nejlepší stanoviště, když zameduje les. V budoucnu budu stěhovat další včelnici pod vedení VN poměrně nízkého výkonu a tam p§jdu naprosto bez obav. Důvodem stěhování jsou emigranti a jejich restituční nároky. Řekl bych díky za energovody, tam místo pro včely najdem vždycky, nějaká cesta tam také vždy bývá a s lesákama je to v pohodě za předpokladu, že se tam budem chovat slušně a kulturně. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (85.13.98.33) --- 19. 9. 2009
Prodej matek

PRODÁM MATKY tel:605175435 okres Tábor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (81.2.214.3) --- 19. 9. 2009
cukr

Tesco má cukr za 12,-Kč

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 19. 9. 2009
Re: Termokomora (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763) (21765) (21766) (37764) (37767) (37774)

Termokomora se velice dobře počítá i moduluje a při její stavbě stačí dodržet pár jednoduchých konstrukčních a bezpečnostních zásad. Protože funguje na základě jasných a jednoznačných fyzikálních principů, na rozdíl od třeba včelstev. Rozhodující je, jak velká termokomora a na co má být. A potom jak má být komfortní, jestli stačí třeba skříň od staré ledničky s nějakým termostatem a žárovkami atd ze šrotu či co dům dal nebo jestli to má trochu vypadat, takže se to bude dělat spíš z nakoupeného materiálu nebo jestli to má i mít přislušné oficiální certifikáty kvůli třeba dotacím nebo kvůli použití v nějakém oficiálním profesionálním včelařském provozu.
Několikrát už se to tady v diskuzi probíralo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 19. 9. 2009
Re: Apimondie (37742) (37760)

3. zpráva
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=127:zhave-zpravy-z-apimondie-2009-dil-iii&catid=60:reportae&Itemid=68

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman Ovsik (93.99.25.130) --- 20. 9. 2009
cukr

Kaufland cukr 11,90 kč

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman Ovsik (93.99.25.130) --- 20. 9. 2009
cukr

Kaufland cukr 11,90 kč

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Neužka Tomáš (84.42.181.173) --- 20. 9. 2009
Včely uvnitř zábradlí na balkoně

Dobrý den,
mám dotaz,co můžeme dělat proti VČELÁM-VOSÁM,které se usadili v ZÁBRADLÍ panelákového BALKÓNU!! Zábradlí je duté a zakončení s otvory dovnitř zabrádlí nikdy jsme nezadělali. Proto se chci zeptat, jak včely(vosy) vyhubil(vyhnat) z vnitřku zábradlí, kdy je nejlepší doba na to, popřípadě další rady či instrukce, co máme dělat. Z velmi špatného úhlu pohledu dovnitř zábradlí je trochu vidět plástve (nebo jak se tomu říká),které tam vyrobily včely(vosy).
Díky předem za pomoc i radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 9. 2009
Re: Vcely uvnitr zabradli na balkone (37793)

Z popisu vaší situace se dá tušit, že otvorů může být v zábradlí
víc. Možná víc, než najdete - ale včely, nebo vosy je dokáží
objevit všechny. ( Pravděpodobně se jedná o včely, když píšete,
že jsou vidět plásty ). Klasický způsob, jak osazenstvo dutiny
rychle zlikvidovat je vstříknout tam benzín ( nejlépe lakařský,
používaný jako ředidlo některých nátěrových hmot ). A všechny
pro vás dostupné otvory ucpat např. vatou, napuštěnou benzinem.
Ale tuhle moji radu prosím pečlivě zvažte. A to jak pro nebezpečí
vzniku požáru i mnoho týdnů po aplikaci, tak i možného ohrožení
sousedů pod vámi, možné destrukce nátěru zábradlí, škodám
na životním prostředí z nekontrolovaného úniku ropných produktů
atd.
Zkuste případně některý z prostředků ve spreji proti létavému
hmyzu.
Ale ani pokud nijak nezasáhnete, nadcházející zima zcela určitě
obtížný hmyz, který se ze zoufalého nedostatku vhodných dutin
usídlil ve vašem zábradlí zahubí.
Pokud jsou to včely, zkuste najít odvahu a začněte včelky chovat.
Není třeba na balkoně, nebo lodžii. I když sám jsem to zkoušel
na balkoně sídlištního bytu a sousedi si toho všimli až druhý
rok. ( Ale to je jen perlička na závěr mé odpovědi ).
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Neuka Tomá" <neuzka/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Vcely uvnitr zabradli na balkone
Datum: 20.9.2009 - 19:32:46

> Dobrý den,
> mám dotaz,co můžeme dělat proti VČELÁM-VOSÁM,které
> se usadili v ZÁBRADLÍ
> panelákového BALKÓNU!! Zábradlí je duté a zakončení
> s otvory dovnitř
> zabrádlí nikdy jsme nezadělali. Proto se chci zeptat,
> jak včely(vosy)
> vyhubil(vyhnat) z vnitřku zábradlí, kdy je nejlepší
> doba na to, popřípadě
> další rady či instrukce, co máme dělat. Z velmi
> špatného úhlu pohledu
> dovnitř zábradlí je trochu vidět plástve (nebo
> jak se tomu říká),které tam
> vyrobily včely(vosy).
> Díky předem za pomoc i radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 20. 9. 2009
Re: Včely uvnitř zábradlí na balkoně (37793)

>mám dotaz,co můžeme dělat proti VČELÁM-VOSÁM,které se usadili v ZÁBRADLÍ panelákového BALKÓNU!!<
----------------------------------------------------------
Zábradlí panelákového balkonu má zcela jistě malý průměr (případně průřez)a tudíž se s největší pravděpodobností nebude jednat o včely nýbrž Vašimi spoluobyvatelkami jsou vosy. Pokud nemáte malé děti, nechte je dožít, během cca třech týdnů se vytratí. Poté otvory v zábradlí uzavřete stavební pěnou. K dostání ve všech prodejnách stavebnin. Použijte nejmenší balení. Po otevření se nedá skladovat. Pokud jsou ohroženy děti uzavřete otvory neprodleně.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 20. 9. 2009
Medovec

Absolvoval jsem poměrně úmornou cestu od nás napříč přes celou republiku. Nedělal bych to bez důvodu. Ale nepovedla se mi medovina a tak než bych kvas vylil jedu ho vypálit. Zastavil jsem na okraji jedné vesničky poblíž Uherského Hradišťa. Tu cestu znám. Jezdil jsem tudy před několika roky na služební cesty do Luhačovic. Vidím babičku která se šourá směrem od hřbitova. Ano, to je ta správná osoba. Pozdravím a navazuji rozhovor. To máme dnes krásný den. Máme máme ale co byste potřeboval mládenče. Nemám moc času na povídání. Zastyděl jsem se za to, že tak neomaleně zdržuji a pravím. Kde prosím tady pálí slivovici? Babička se otočí proti směru odkud přišla a říká, tam-ti pálili všichni ale už nepálí. Vidíte tam ten kostel? Ano povídám. Tak tam, tam se také nepálí ale jinak v každé chalupě ano. Poděkoval jsem a začal pohledem vybírat chalupu kde bych se se svým problémem ...
V tom jsem se vzbudil. Běžím do sklepa a vidím klobouček na mém novém kvasném soudku "Speidel" krásně poskakovat. Oddechl jsem si. Vše je v pořádku. Bude to dobrá medovinka. Do Uherského Hradišťa již nemusím - snad.
Tak snad příště. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 21. 9. 2009
Re: Vcely uvnitr zabradli na balkone

Ahoj,
je to asi dva roky co nějaký režisér sháněl včelaře se zkušenostma chovu
včelstva na balkóně na sídlišti.
:-))

Pavel

----- Original Message -----
From: <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 20, 2009 9:37 PM
Subject: Re: Vcely uvnitr zabradli na balkone


>Z popisu vaší situace se dá tušit, že otvorů může být v zábradlí
> víc. Možná víc, než najdete - ale včely, nebo vosy je dokáží
> objevit všechny. ( Pravděpodobně se jedná o včely, když píšete,
> že jsou vidět plásty ). Klasický způsob, jak osazenstvo dutiny
> rychle zlikvidovat je vstříknout tam benzín ( nejlépe lakařský,
> používaný jako ředidlo některých nátěrových hmot ). A všechny
> pro vás dostupné otvory ucpat např. vatou, napuštěnou benzinem.
> Ale tuhle moji radu prosím pečlivě zvažte. A to jak pro nebezpečí
> vzniku požáru i mnoho týdnů po aplikaci, tak i možného ohrožení
> sousedů pod vámi, možné destrukce nátěru zábradlí, škodám
> na životním prostředí z nekontrolovaného úniku ropných produktů
> atd.
> Zkuste případně některý z prostředků ve spreji proti létavému
> hmyzu.
> Ale ani pokud nijak nezasáhnete, nadcházející zima zcela určitě
> obtížný hmyz, který se ze zoufalého nedostatku vhodných dutin
> usídlil ve vašem zábradlí zahubí.
> Pokud jsou to včely, zkuste najít odvahu a začněte včelky chovat.
> Není třeba na balkoně, nebo lodžii. I když sám jsem to zkoušel
> na balkoně sídlištního bytu a sousedi si toho všimli až druhý
> rok. ( Ale to je jen perlička na závěr mé odpovědi ).
> J. Kala
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Neuka Tomá" <neuzka/=/seznam.cz>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Vcely uvnitr zabradli na balkone
> Datum: 20.9.2009 - 19:32:46
>
>> Dobrý den,
>> mám dotaz,co můžeme dělat proti VČELÁM-VOSÁM,které
>> se usadili v ZÁBRADLÍ
>> panelákového BALKÓNU!! Zábradlí je duté a zakončení
>> s otvory dovnitř
>> zabrádlí nikdy jsme nezadělali. Proto se chci zeptat,
>> jak včely(vosy)
>> vyhubil(vyhnat) z vnitřku zábradlí, kdy je nejlepší
>> doba na to, popřípadě
>> další rady či instrukce, co máme dělat. Z velmi
>> špatného úhlu pohledu
>> dovnitř zábradlí je trochu vidět plástve (nebo
>> jak se tomu říká),které tam
>> vyrobily včely(vosy).
>> Díky předem za pomoc i radu.
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4436 (20090918) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stano (78.98.205.18) --- 21. 9. 2009
varroa


kupil som si FURETTO je to masinka ako vat len nepotrebuje stlaceny vzduch to znamena ze nepotrebujete elektricku energiu co je velka vyhoda-uzasne je v jednoduchej obsluhe a v rychlosti preliecenia 50rodin asi za 15min.nieco fantasticke zatial mam len chvalu na tento vyrobok ak ma niekto ine skusenosti napiste - dakujem Stano

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 9. 2009
Re: kombinace Gabonu a KM (37757) (37766) (37783)


> A jak jsem tušil, šlo o oddělky. Tedy zvýšená pravděpodobnost
> vysoké intenzity plodování mladých včelích matek i v této době.

Zdravim, je to sice trochu mimo tema ale souvisi to hodne. Objevil jsem si pro sebe velmi zajimavou vec. Pro jine to bude asi naprosto bezne, nezajimave.

Mlade letosni vigory uz nemaji plod, ani bunku. Me mlade matky mixle singer maji plod vseho stari i plno vajicek. Nahodou jsem to objevil pri vyndavani leceni, koukl jsem do jednoho vcelstva s menenou matkou a nedalo mi to a nahledl jsem i do oddelku s vigorou a pak do dvou oddelku se singerama. Zdrejme to neni nahoda a odpovida to charakteristice vigor a docela si uvedomuju tu vyhodu nemit nyni ve vcelstvu plod....

Koukal jste se i nekdo jiny nebo do vcel uz lezou jen blazni jak ja :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 21. 9. 2009
Re: varroa (37798)

Vat je aerosol, furreto je podobné jako fumigace - pálení knotu - nosičem účinné látky je dým.
Jen se místo papírku spaluje olej - fritovací, slunečnicový, lékárnický - jaký kdo chce.
Výhoda je opravdu ta že to z něho létá a podle všeho to proletí celým úlem spolehlivě bez nějakého uzavírání česna a hodinového čekání.

Tady v ČR se dělá jako Grifin a zkušebně jsme s ním před týdnem likvidovali sršní hnízdo když sršni poštípali pokrývače.
Aerosol ze spreje by neměl šanci proniknout do celého hnízda, do Grifina jsme do oleje nalili Biolit a dým proletěl zkrz hnísdo na všechny strany.

Takže doufám, že se pár roztočů objeví, abych mohl na podzim porovnávat. Ale vse světě je to dávno používaná věc.

Viz reportáž z Apidomie
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=129:have-zpravy-z-apimondie-2009-dil-iv&catid=60:reportae&Itemid=68

obrázek 40.

Ale asi jakokaždé léčení, bude se to muset umět.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 9. 2009
Re: kombinace Gabonu a KM (37757) (37766) (37783) (37799)

No já mám všechny Gustovky a rozdíly vidím, jak se v tom probírám, jako běžné.

........
Tomáš Heřman:>Mlade letosni vigory uz nemaji plod, ani bunku. Me mlade matky mixle singer maji plod vseho stari i plno vajicek. Nahodou jsem to objevil pri vyndavani leceni, koukl jsem do jednoho vcelstva s menenou matkou a nedalo mi to a nahledl jsem i do oddelku s vigorou a pak do dvou oddelku se singerama. Zdrejme to neni nahoda a odpovida to charakteristice vigor....<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 9. 2009
Re: kombinace Gabonu a KM (37757) (37766) (37783) (37799) (37801)

> No já mám všechny Gustovky a rozdíly vidím, jak se v tom probírám, jako
> běžné.

Pripoustim, ze nakouknuti do 4 vcelstev je maly vzorek, ale i tak mi prisel vysledek 2:2 velmi zajimavy. To ze uz nemaji plod me prekvapilo, protoze vzhledem k pocasi jsem ocekaval jiny stav veci. Zpetne mi po popichnuti doslo, ze to mohlo vyznit jako reklama, ale takove ambice jsem opravdu nemel, pisu co vidim - a vite ze casto dost naivne a hloupe :-). A jiste mi date za pravdu, ze obecne se tvrdi, ze kdyz je teply podzim tak vcelstva ploduji, proto ta ma potreba zverejneni.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (90.176.60.65) --- 21. 9. 2009
Re: varroa (37798)

Letos jsem pořídil přístroj ZAL 07 na rozprašování mlhy oleje s léčivy má někdo zkušenosti s tímto přístrojem?
V Dole mi odpověděli že je to ilegální přístroj a použití se nedoporučuje ?!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (213.191.104.250) --- 21. 9. 2009
Re: kombinace Gabonu a KM (37757) (37766) (37783) (37799)

Dobrý den,neco podobného jsem pozoroval taky,mel jsem 2 včelstva bez otevřeného plodu jen s nekolika zavíčkovanýma bunkama tak jsem si myslel že tem není matka,ale včera začaly matky zase kládst.Jedná se o letošní matky jedna singer a druhá vigor.Ostatní včelstva plodování nepřererušila a mají plno plodu všeho stáří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78731 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 37684 do č. 37804)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu