78731

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 37444 do č. 37564

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441)

Tyhlety krmítka se vyrábějí lisováním z rovinného polotovaru. Záleží jaký
matroš - kvalitou plastu, tloušťkou, materiálem určeným na právě tuto
hloubku lisování výrobce použije. Já myslím, že vzhledem k malé sériovosti
výroby a tlaku na co nejnižší cenu výrobce skupuje nějaké levné přebytky
příslušných materiálů a tak každá série bude z něčeho jiného s jinými
vlastnostmi. Potom jestli je příliš velký tlak na cenu, není možné uhlídat
životnost. Samotný výrobce by musel několikaletou životnost přímo
garantovat.
Je taky rozdíl krmítko a krmítko. Méně kvalitní krmítko, aby vydrželo, musí
mít veškeré mechanické namáhání převzato dalším materiálem a vlastní krmítko
má potom jen funkci těsnicí. To je ono doporučené zabudování ještědského
krmítka přímo do víka a vypodložení boků třeba polystyrenem a spodku
krmítka třeba sololitem.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 20, 2009 5:49 AM
Subject: Re: krmen?


Podařilo se mi některé zničit hned po prvním krmení při umývání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 19.8.2009 21:15:29
> ----------------------------------------
> Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo
> (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi
> zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného
> rámu, tak vydrží na věky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (193.179.186.98) --- 20. 8. 2009

Máte prosím někdo zkušenost s přechodem z teplé na studenou stavbu? Hodlám ještě před zimou přeložit včely ze starých úlů na teplou stavbu do nových na studenou. Budu to dělat v nejbližších dnech, ještě než je úplně dokrmím, aby si zásoby mohly uložit aspoň trochu po svém (jsou na dvou plodištích 39x24, zkouším teď polystyreňáky). Jde mi ale hlavně o správné umístění plástů s větším množstvím pylu, aby nezplesnivěly, byl k nim přístup když budou potřebovat, ale nedělaly problémy přes samotnou zimu.

Pak jsem se ještě chtěl zeptat, jak máte řešeno větrání úlů, jestli je lepší nechat otevřená očka, čím uteplit strůpek (nebo jestli je lepší fólie, když už by byla otevřená ta očka), a taky jak je to s diagnostickými podložkami, když jim dám celozasíťované dno - nerozhodí jim to ten systém větrání, když tam vrazím na určité období tu podložku?

Předem díky za rady, ať se daří.
Honza Indra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 20. 8. 2009
Re: Čínský sršeň (37442) (37443)

>...mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju...<
------------------------------------------------------------
"Sršeň mandarínská a divoké včely"
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 20. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37444)

Já tadyty krmítka sice nevlastním ale když jsem je měl v ruce tak mi přišla taky dost křehká.Podívejte se jak jsem to vyřešil s krmítky a jsem s nimi moc spokojený.Jsou z odpadu a hlavně za pár korun a plně funkční.Vychytal jsem i poslední nedostatek a vřele doporučuji.Tohle z Ještědu stojí asi 120kč nebo možná ještě víc a je křehké.Hodně z vás už moje stránky zná a tak ještě odkaz pro ty kteří ještě ne.
http://pupek73.blog.cz/rubrika/uly

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 20. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37423) (37425)

Pane Turčány,věřte mě,že nikoho nenutím a nebo nepřemlouvám,ať se nedrží přísných veterinátních nařízení.To by bylo ode mne neskutečně pošetilé.Každý se musí o včely starat jak nejlíp umí,mít jen počet,který zvládne důkladně ošetřovat a držet se určitých pravidel,která jsou daná.To je nezpochybnitelné.Já jsem chtěl jen tím mým kontroverzním příspěvkem říct,že byly doby,kdy jsem do včelstev prakticky celoročně "valil" chemické "léčiva" a výsledek v tom žádný nebyl.Vše lze provádět velmi citlivě ke včelám a samotné přírodě.Po podzimních fumigacích jsem počítal,ono se to vlastně ani tenkrát spočítat nedalo,jak hustě(v počtech několika tisíců) podložky byly zasypané tím prevítem.To byla záležitost ne jedné sezony,ale několika let po sobě v samých začátcích mého včelaření.Sám jsem se divil,že mě včelstva přežívala.Bez jediné ztráty jsem přežil i kalamitu v předloňském roce a vše v bezvadné síle.Jsem přesvědčen,že se neřízená chemie podepisovala i na vitalitě včelstev,kladení matek,rozvoji včelstev a tím i na samotných výnosech .Problém roztoče se mě paradoxně ztratil s vypuštěním těchto "léčiv".Projevilo se to v mohutnosti včelstev a tím samozřejmě ve výnosech.Spady roztočů důsledně kontroluji cca 3krát do týdne u všech svých šesti včelstev a v žádném případě nepřipustím,aby má včelstva se staly šiřitelem v.d.do okolí.Vy jste včelaři opravdu se značným počtem včelstev,ale na věci to nic nemůže měnit.Znám ředu včelařů v okolí,kteří obhospodařují troj-čtyřnásobek mého počtu(což je asi tak repub.průměr) a nedosáhly celkového výnosu jediného mého včelstva.To v něčem musí být,jestliže snůžkové podmínky jsou naprosto stejné.Klidně se mě k tomu jako letitý,zkušený včelař s velkým počtem včelstev vyjádřite.Budu rád když se dozvím,jaký na to máte názor.Já raději budu precizně obhospodařovat třeba jen deset včelstev vzhledem k mému časovému vytížení a mít v nich nadprůmět,výnos,,těšit se z mohutných včelstev,než mít horko těžko pežívající včelstvíčka v jednom či už dvou nástavcích,které čínský sršeň zlikviduje jen svým pohledem.Lednový pročistovací prolet za svitu slunce na bílé sněhové pokrývce se stává již po několik let atrakcí pro okolní sousedy.Když uvidí na bílem sněhu obrovskou tmavou armádu vylétnuvších včel,tak se každému zatajuje dech.Tohoto lze samozřejmě dosáhnout jen u tenkostěných úlů opatřených očky a samozřejmě ne u 1-2kilových včel.
S podravemP.Z.(Tohle je diskuze spíš tak na osobní mejlovou korespondenci a tak slibuji,že toť ode mne vše)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (89.235.0.90) --- 20. 8. 2009
Sršni z číny útočí....

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/176789-srsni-z-ciny-utoci-na-francii.html

tak tohle jestli přijde k nám, tak možná ekvivalent k moru včelího plodu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 20. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441)

Že ti praskly v rohu. Letos jsem všechny před nasazením do úlu naplnil vodou , aby byla jistota že není některé prasklé , ale stejně jsem pak pozoroval při třetí dávce , že cukr teče z česna ven. Zatím všechna poškození jsou u vnitřního rohu ve větší části. Já vím, že kdyby je vyráběli kalitně , už by neměli co prodávat , ale při té ceně je to kruté. No nic , já je už živit nebudu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Schmidt (e-mailem) --- 20. 8. 2009
RE: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450)

Škoda, že již nevyrábí 3 litrová plastová krmítka VDI RIMAVAN z Rimavské
Soboty. Zdědil jsem 2 ks, používám je 30 let bez problémů. Dala se
přizpůsobit na všechny typy úlů. Z VD JEŠTĚD používám plastová krmítka od
roku 1997 u 18 ti úlů a ročně měním 3 a kolem 5 opravuji tavnou pistolí,
takže ještě jeden až dva roky dosluhují.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
kozlík
Sent: Thursday, August 20, 2009 10:30 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

Že ti praskly v rohu. Letos jsem všechny před nasazením do úlu naplnil
vodou , aby byla jistota že není některé prasklé , ale stejně jsem pak
pozoroval při třetí dávce , že cukr teče z česna ven. Zatím všechna
poškození jsou u vnitřního rohu ve větší části. Já vím, že kdyby je
vyráběli kalitně , už by neměli co prodávat , ale při té ceně je to kruté.
No nic , já je už živit nebudu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451)

Už někoho z Vás napadlo takové závady reklamovat? Osobně jestli bych nakoupil 500 takových šajzdreků a každý 4 bych měl každý rok opravovat, letělo by to nazpátek do toho Ještědu rychleji než vítr. Vždyť je to podle tohoto co tu čtu jen pouhopouhý podvod a atrapa. Kus stojí kolem 150 Kč. ČOI na takové zmetky.

_gp_

.......
Jan Schmidt (e-mailem) --- 20. 8. 2009
RE: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450)

>Škoda, že již nevyrábí 3 litrová plastová krmítka VDI RIMAVAN z Rimavské
Soboty. Zdědil jsem 2 ks, používám je 30 let bez problémů. Dala se
přizpůsobit na všechny typy úlů. Z VD JEŠTĚD používám plastová krmítka od
roku 1997 u 18 ti úlů a ročně měním 3 a kolem 5 opravuji tavnou pistolí,
takže ještě jeden až dva roky dosluhují.
Honza<

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
kozlík
Sent: Thursday, August 20, 2009 10:30 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

>>Že ti praskly v rohu. Letos jsem všechny před nasazením do úlu naplnil
vodou , aby byla jistota že není některé prasklé , ale stejně jsem pak
pozoroval při třetí dávce , že cukr teče z česna ven. Zatím všechna
poškození jsou u vnitřního rohu ve větší části. Já vím, že kdyby je
vyráběli kalitně , už by neměli co prodávat , ale při té ceně je to kruté.
No nic , já je už živit nebudu.<<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 21. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37423) (37425) (37448)

Znám ředu včelařů v okolí,kteří obhospodařují troj-čtyřnásobek mého počtu(což je asi tak repub.průměr) a nedosáhly celkového výnosu jediného mého včelstva.To v něčem musí být,jestliže snůžkové podmínky jsou naprosto stejné.Klidně se mě k tomu jako letitý,zkušený včelař s velkým počtem včelstev vyjádřite.Budu rád když se dozvím,jaký na to máte názor.Já raději budu precizně obhospodařovat třeba jen deset včelstev vzhledem k mému časovému vytížení a mít v nich nadprůmět,výnos,,těšit se z mohutných včelstev,než mít horko těžko pežívající včelstvíčka v jednom či už dvou nástavcích,které čínský sršeň zlikviduje jen svým pohledem.

Včelaři nedosáhli celkového výnosu jediného mého včelstva.... Proto mají větší počet včelstev, aby potřebné množství medu získali, ale mají zase svůj systém včelaření. To však neznamená, že Vaše úspěchy nejsou taky závislé na jejich přístupu ke včelám.Jsme závislí na okolní přírodě a taky přístupu včelařů v okolí. Myslet si můžeme, že léčíme jen svoje včely, ale v přírodě platí jiná pravidla. Taky nelze předpokládat, že to bude pořád stejné a situace se nemůže náhle změnit. Toho nejsme nikdo uchráněni.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451) (37452)

Jednoznačně nekvalitní levný materiál nebo materiál , který není určený pro
takovéhle hluboké prolisy pro lisování nebo pro prostředí úlu a cukerného
roztoku. Reklamace je na místě, aby naučila výrobce používat kvalitnější
materiál. Sice potom bude muset nejspíš zdražit...
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 21, 2009 2:33 AM
Subject: Re: krmen?


> Už někoho z Vás napadlo takové závady reklamovat? Osobně jestli bych
> nakoupil 500 takových šajzdreků a každý 4 bych měl každý rok opravovat,
> letělo by to nazpátek do toho Ještědu rychleji než vítr. Vždyť je to
podle
> tohoto co tu čtu jen pouhopouhý podvod a atrapa. Kus stojí kolem 150 Kč.
> ČOI na takové zmetky.
>
> _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451) (37452) (37454)

> Už někoho z Vás napadlo takové závady reklamovat?
------
No cena za krmítka by se mi nevyplatila za tu anabázi. Já jsem si po prvním úspěšném naszení jednoho nechal u sklenáře nařezat a zabrousit skla asi na dvacet krmítek.
Dalších pět jsem jich koupil a nasadil abych zjistil, že kdybych si na krmení bral pivní kelímky, vydržely by možná víc.
Tady nejde o to, že praskají, ale když se takové krmítko naplněné roztokem prosákne pomalu a vytéká to česnem ven, tak je to o včelstva.

A když tak slyším tuto současnou cenu, tak jsme rád že mám langstrotha. OPředpokládám, že tohle v USA farmářům dodávají v kvalitě víceleté. A cena skoro stejná.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451) (37452) (37454) (37455)

Povedených krmítek z Ještědu jsem měl asi 10 u zkoušených nezateplených úlů. Hrůza a ostuda výrobce.Velmi jsem se radoval, když jsem se jich zbavil a při tom při kvalitním provedení by to bylo dobré krmení.Myslím, že výhodou středně vysokých úlů je to, že do medníku se vejdou 4 l lahve. To je dobré krmítko a prakticky zadarmo. Žel my s nízkými nástavky máme problém a jedná se¨hlavně o rozměr 39 neboť pak už je výběr hodně zůžen. Já používám a nejen na to 20 l kanistry od Coly, přepravují ¨v nich sirupy a mají jich v Praze Kyjích hafo. Stojí 10 Kč a dají se z nich vyrobit 2 krmítka cca na 8 l a ještě zbyde místo na 2 plásty po každé straně. Navíc jsou z kvalitního a silného polyetylénu. Když se udělá forma na plovák je to špičkové krmítko bez utopených včel. Nevýhodou je že moc do sebe nezapadá a neměla by se povalovat na slunci, chceme li, aby nás přežila. Kanistry mají perfektní zátku s silikonovým kroužkem a ani nekápnou vzhůru nohama. Takže s jistou dávkou optimizmu tvrdím, že u těchto asi zůstanu a nic jiného nechci. Při přeřezávání na cirkuli jde trochu o hubu a tak opatrně!!!!!!!!!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 8. 2009
Re: (37445)

Zas tak velká změna pro včely to podle mně není, včely teplou a studenou
stavbu nijak zvlášť nerozlišují. Pokud úly budou na stejném místě, vzhled
úlů z venku bude podobný, česna zhruba ve stejné výšce, aby to nějak
nespletlo létavky a pokud možno budou najednou přehozeny všechna včelstva.
Prudce klesne schopnost obrany včelstva před vyloupením, hlavně tentýž den,
kdy se úly přehodí a potom trochu ještě dalších pár dnů. Létavky budou
trochu tápat a hledat včelstvo s tou správnou vůní a včelky uvnitř si budou
zvykat na nový úl a budou narychlo potahovat vnitřek úlu a česno propolisem.
Přehození by se tedy mělo dělat spíše odpoledne a k večeru, aby po přehození
byla co nejdříve tma a včelky se v noci seznámily s novým úlem, daly
dohromady a ráno se už trochu začaly bránit proti zlodějkám. I tak bude
vhodné česna a očka pořádně zůžit nebo aspoň prvních pár dnů včelstva
pozorovat a zůžit v případě loupeže. Před přendáváním by se několik dnů
nemělo krmit, aby všechny zásoby byly zahuštěné a zpracované, po přemístění
prvních pár dnů je vhodné včely večer podněcovat malými dávkami, tak půl
litru, urychluje to jejich přivyknutí novému úlu.
Co se týká rámků, plásty kolem plodu by měly zůstat ve stejném pořadí, plod
přirozeně do horního nástavku. Plásty s pylem pod plod doprostřed spodního
nástavku a jako krajní plásty spíše ty starší. Ale spíš bych preferoval při
přehazování rychlou práci a detaily v umístění rámků potom doladil někdy v
září, až si včelky zvyknou na nový úl než nějaké pomalé rozmýšlení kam s
čím.
Já bych ale spíš přehazoval do nového úlu včely na jaře po rozplodování.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 20, 2009 1:35 PM


> Máte prosím někdo zkušenost s přechodem z teplé na studenou stavbu? Hodlám
> ještě před zimou přeložit včely ze starých úlů na teplou stavbu do nových
> na studenou. Budu to dělat v nejbližších dnech, ještě než je úplně
dokrmím,
> aby si zásoby mohly uložit aspoň trochu po svém (jsou na dvou plodištích
> 39x24, zkouším teď polystyreňáky). Jde mi ale hlavně o správné umístění
> plástů s větším množstvím pylu, aby nezplesnivěly, byl k nim přístup když
> budou potřebovat, ale nedělaly problémy přes samotnou zimu.
>
> Pak jsem se ještě chtěl zeptat, jak máte řešeno větrání úlů, jestli je
> lepší nechat otevřená očka, čím uteplit strůpek (nebo jestli je lepší
> fólie, když už by byla otevřená ta očka), a taky jak je to s
diagnostickými
> podložkami, když jim dám celozasíťované dno - nerozhodí jim to ten systém
> větrání, když tam vrazím na určité období tu podložku?
>
> Předem díky za rady, ať se daří.
> Honza Indra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451) (37452) (37454) (37455)

>Dalších pět jsem jich koupil a nasadil abych zjistil, že kdybych si na krmení bral pivní kelímky, vydržely by možná víc.<
------------------------------------------------------------
Také jsem v roce 1985-6 nakoupil zmíněná krmítka. Pracně jsem pro ně zhotovil opláštění, nařezal sklo (zkrátka DODOS) se stejným výsledkem, který zde popisují účastníci konference. Zkrátka, měl jsem ještě náklady (práci) s jejich likvidací. Pak jsem si všim zděděného "Ukrajinského krmíta". Nakoupil jsem za 26,50 Kč tehdejší ceny plastové kontejnerky, novodurovou trubku prům. 40 mm plastovou síťovinu a vyrobil podobná krmítka, která se navíc dala přikrýt tabulkou skla. V 2004 jsem toto krmítko publikoval ve Včelařství - vyšlo to až v roce 2006. Používám je dodnes. Jediná nevýhoda je nutnost použití prázdného nástavku. Podobná krmítka z pixel (nebo piskel ?) od ryb vyrobil a používá účastník této konference Míra P. Dnes není nutné vsazovat komínek pro průlez včel. Stačí hrst sena nebo slámy. Jste ale ve styku se včalami.
Snad tento příspěvek dodá někomu inspiraci.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451) (37452) (37454) (37455) (37458)

Mně připadá ještědské krmítko už vcelku překonané. Nízký nástavek shora
zakryju muší silonovou síťovinou a do nástavku potom mohu dávat na cukr
jakoukoliv nádobu. Můžu tam mít na míru dělanou šikmou misku z plechu či z
plastu, které prázdné zapadají do sebe a které využijí na roztok většinu
objemu nástavku, takže na jedno nalití je nakrmeno stejně tak jako
několikalitrovou velkou misku pod květináč stejně tak jako třeba jen
litrovou misku od masa ze supermarketu, když mně to takhle stačí a krmím v
září nebo v říjnu. Ještědské krmítko by mělo být zabudováno v rámu, takže je
mnohem neskladnější a druhé využití takového ještědského krmítka v utepleném
rámu - časně na jaře dodávaní vody ohřáté plodováním včel se myslím málokdy
nevyužívá. Rámky potom hodně plesniví a jak se objem ještědského krmítka
zvýšil z původních 3 - 5 litrů na víc, je dobré uteplení takového krmítka
dost hůře dosažitelné a drahé
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451) (37452) (37454) (37455) (37458)

Dnes není nutné vsazovat komínek pro průlez včel. Stačí hrst sena nebo slámy. Jste ale ve styku se včalami.
Snad tento příspěvek dodá někomu inspiraci.
--------
Nástavků a dalšího základního hardwaru mám konečně dost a letos v zimě přijde na řadu konfekce.
M.j. právě rám a v němsíto. Pro víc účelů, uskladnění souší, chci vyzkoušet jako mezidno (to mě docela zajímá) a taky jako víko, abych skrz to mohl nalévat roztok. Jako Mirek zelený do rámkových i do kontejnerů.
Takže už na mě nebudou startovat.

Jinak kontejnery atd, to funguje na silná včelstva za tepla,
pak rámková krmítka pro malá a skutečně by se šiklo něco na strop pro 1N oddělky, co nenaruší tepelný režim a nezabírá v nástavku místo.

Tam experimentuji krmením husím krkem co vede z očka nástavku do kanystru. Ale to tak funguje, když je venku teplo. Teď už moc ne, roztok je studený a včely křehnou.

V husím krku je třeba mít provázek, obinadlo, atd aby po tom lezly, dole ucpávku, aby pak při dobrání nevylezly do kanystru. Zatím to řeší kus molytanu.

Vrátil jsem se k tom po letech, když jsem s tím experimentoval a asi tudy povede cesta - ale to je hlavně pro krmení - podněcování oddělků.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 8. 2009
Re: 37457 (37445) (37457)

Pán Polášek, príliš to dramatizujete, z jednoduchého preloženie včelstva robíte horor.Čo je na tom zvláštne, že zo studenej stavby včelieho diela prejdú na teplú. Čo to spoločné s vôňou včelstva, ta predsa ostane tá istá. č sa zmení bude tvar letáča a vnútorného usporiadania plástov, pretože včely majú v zabehanom včelstve vyhradené a doržiavané výletové cesty. Včely sú orientované na na svoje stanovište a úľový letáč polohovo-očami a zmenu znovu zaznamenajú do fotografickej pamäti.
Preto prácu s prekladaním si dobre zorganizujte, pripravte si dobrý dym, obrňte sa trpezlivosťou, prácu s prekladaním si naplánujte keď včely prestávajú lietať, alebo už nelietajú npr. je chladnejšie a je husto zamračená obloha bez slnka, včely sú doma. Na druhý deň po preložení do nových úľov sa včely znovu zorientujú a po prvej hodine začnú prinášať prvý peľ a vodu.
Preložené včely si dokážu poradiť so sliedičkami, stačí do letáčového otvoru vložiť latáčovú zástrčku s otvorom 7x150 mm. Tento úkon sa dá urobiť aj premiestením stanovišťa, ak je to potrebné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 8. 2009
Re: 37457 (37445) (37457) (37461)

Horor z toho nedělám, jen jsem pečlivý a píšu o všech drobnostech, které by
mohly účinnost toho přeložení snížit. Protože i když to jsou drobnosti,
které většina včelařů považuje za samozdřejmé může se stát, že ten, kdo se
ptá, je za samozdřejmé nepovažuje a potom je nemusí dodržet. V součtu,
pokud těch nedodržených drobností bude hodně, to může znamenat na 10
přeložených včelstev třeba 3 včelstva zeslabené nebo v krajním případě
zničené loupeží, zatímco při dodržení toho všeho bude zničení jakéhokoliv
včelstva velkou náhodou. Kromě slabocha, kterému takové stěhování zasadí už
jen ránu z milosti.
. R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 21, 2009 12:43 PM
Subject: Re: 37457


> Pán Polášek, príliš to dramatizujete, z jednoduchého preloženie včelstva
> robíte horor.Čo je na tom zvláštne, že zo studenej stavby včelieho diela
> prejdú na teplú. Čo to spoločné s vôňou včelstva, ta predsa ostane tá
istá.
> č sa zmení bude tvar letáča a vnútorného usporiadania plástov, pretože
> včely majú v zabehanom včelstve vyhradené a doržiavané výletové cesty.
> Včely sú orientované na na svoje stanovište a úľový letáč polohovo-očami a
> zmenu znovu zaznamenajú do fotografickej pamäti.
> Preto prácu s prekladaním si dobre zorganizujte, pripravte si dobrý dym,
> obrňte sa trpezlivosťou, prácu s prekladaním si naplánujte keď včely
> prestávajú lietať, alebo už nelietajú npr. je chladnejšie a je husto
> zamračená obloha bez slnka, včely sú doma. Na druhý deň po preložení do
> nových úľov sa včely znovu zorientujú a po prvej hodine začnú prinášať
prvý
> peľ a vodu.
> Preložené včely si dokážu poradiť so sliedičkami, stačí do letáčového
> otvoru vložiť latáčovú zástrčku s otvorom 7x150 mm. Tento úkon sa dá
urobiť
> aj premiestením stanovišťa, ak je to potrebné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (81.90.163.84) --- 21. 8. 2009
teplá-studená stavba (37445) (37457) (37461) (37462)

Takovéhle zásahy i samotné krmení dělám vždycky večer, kvůli loupežím, tak to zorientování se "sveze" s tím.
S tím plodem do horního nástavku uvidím, jak se ještě zařídí po tom, co jsem jim sebral mřížku. Nějaké větší čachry s přehazováním rámků radši dělat moc nebudu, šlo mi hlavně o ty plásty, které jsou skoro celé plné pylu.
Ještě nemám úplně jasno s tím větráním zasíťovaným dnem, když je tam strčená podložka. No ale s tou změnou větracího systému po jejím vložení to nebude tak horké, asi jí tam stejně nechám strčenou napořád.
Díky za odpovědi,

Honza Indra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 21. 8. 2009
Re: teplá-studená stavba (37445) (37457) (37461) (37462) (37463)

U zasíťovaných podmetů s podložkou je to jedno. U integrovaného dna se dělá studená nebo teplá stavba jenom v podmetu uvolněním skla na boku nebo zpředu. Do včel se vůbec nemusí zasahovat. Dnes večer se chladí v podmetu.Mohu tak sledovat všechny úly.
Viz. : nhttp://leteckaposta.cz/752865135

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 21. 8. 2009
Re: teplá-studená stavba (37445) (37457) (37461) (37462) (37463)

Vzhledem k již pokročilému podletí, kdy včely již rozmísťují zásoby, upravují zimní sezení dle přístupu vzduchu do úlu, vzhledem k slídivosti a loupežím, obraně před útočníkem (včelařem nebo zlodějem) a podobným radovánkám bych šel na jistotu. Ponechal bych včely přezimovat v úlovém prostoru kde jsou dosud zvyklé a nerušil bych jejich přípravy na zimování. Přeložení včel do jiných úlů a změnu směru stavby z příčné na podélnou bych si ponechal na dobu jarního rozvoje. Avšak, netvrdím, že přeložení včel není možné provést v každém ročním období. Jde o to je-li nutno toto provást ausgerechnet včil a za jakou cenu. Jedno staré včelařské přísloví praví: "včely přežijí každou snahu včelaře jim pomoci". Ale ten zmatek v několika deítek tisíc včelích hlavičkách, který to nadělá za to nestojí.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 8. 2009
Re: teplá-studená stavba (37445) (37457) (37461) (37462) (37463)

S tím plodem do horního nástavku uvidím, jak se ještě zařídí po tom, co jsem jim sebral mřížku. Nějaké větší čachry s přehazováním rámků radši dělat moc nebudu, šlo mi hlavně o ty plásty, které jsou skoro celé plné pylu.
Ještě nemám úplně jasno s tím větráním zasíťovaným dnem,...

Ja tento spôsob praktizujem už 25 rokov, všetky prázdne plásty, sú pod plodiskom (nikdy nezužujem, vždy je v ňom 10 plástov), bezpečne chránené pred plesnivením peľu ak je v nich uložené a vijačkou (ani raz sa nestalo, aby poškodili čo i len jeden plást). Tohoto ruku keď panuje totálne sucho, v týchto plástoch nie je žiaden peľ.
Vetranie priestoue v úli je vyriešené cez povalu-strop úľa, bez PE fólie, nahradená je priepustnou (pre vodné pary) vrecovinou-pytlovinou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 22. 8. 2009
drama

Pane Polášku z Vašich obsáhlých slohových prací by jeden, a obzvláště pak začátečník měl pocit, že včelaření je až kdovíjaká, složitá, záludná a stěží pochopitelná věda. Vaše obsáhlé příspěvky jsou vzhledem k vysokému počtu slov informačně prázdné, matoucí a dovolím si také tvrdit, že kolikrát píšete hovadiny. Naposledy jsem šel do kolen, když jste "doporučoval uzavřít česno a nutit včely létat do horního nástavku očkem"...atd,atd...Uvědomte si prosím, že kdekdo neobeznámený bude po Vás ty hovadiny opakovat a včelám nakonec ublíží víc, než kdyby se na ty Vámi doporučované drobnosti vykašlal....Z Vašeho příspěvku ohledně přeložení včel do jiných úlů byla tedy jediná hodnotná informace ta, že byste to osobně nechal na jaro, a zbylých 21 řádků textu bylo jen mlácení prázdné slámy, jako třeba Vaše příspěvky o ještědských krmítkách....Občas se mi zdá že zde píšete texty, protože prostě psát můžete, hlavně že je toho hodně a vypadá to učeně a důležitě, přičemž hodnota informace se ztrácí, nebo není vůbec. Ale jinak nic proti Vám....Tak, a teď do mě. (-: Libor.


> Radim Polášek napsal:
> ....jen jsem pečlivý a píšu o všech drobnostech, které by
> mohly účinnost toho přeložení snížit....
> Protože i když to jsou drobnosti,které většina > včelařů považuje za samozdřejmé může se stát, že ten, kdo > se ptá, je za samozdřejmé nepovažuje a potom je > nemusí dodržet. V součtu, pokud těch nedodržených > drobností bude hodně.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 22. 8. 2009
Re: teplá-studená stavba (37445) (37457) (37461) (37462) (37463) (37464)

U zasíťovaných podmetů s podložkou je to jedno. U integrovaného dna se dělá studená nebo teplá stavba jenom v podmetu uvolněním skla na boku nebo zpředu. Do včel se vůbec nemusí zasahovat. Dnes večer se chladí v podmetu.Mohu tak sledovat všechny úly. Pokud uvidím na některé včele kleštíka, hned dělám opatření.
Viz. : http://leteckaposta.cz/752865135
Omlouvám se za chybu, nhttp tam nepatří.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 22. 8. 2009
Re: drama (37467)

Myslím Libore, že jsi to popsal dokonale přesně, s jistou až značnou dávkou diplomacie. Já bych k tomu pouze dodal, že když někdo nerozpozná čítankový popis konce včelstva na roztoče a asi i virózy a to v roce 2009 tak se dá o takovém ...... poze říct, že nezná ani nejnutnější základy včelařství a tak místo rozsáhlých užvaněností by měl zalézt někam do kouta a studovat. Doporučuji nové vydání Včelařství, tam má všechno pokupě. zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 8. 2009
Re: drama (37467) (37469)

No, já nejsem vševědoucí, abych poznal na základě jedné věty nebo několika
vět úplně stoprocentně, co nějakému včelstvu někde kdesi daleko v úplně
neznámém prostředí, navíc když je stav včelstva popsaný někým neznámým, u
kterého nevím, jestli třeba hodně včel znamená pro něho totéž jako pro mně
hodně včel, jestli já bych to třeba nepopsal středně hodně nebo dokonce málo
včel. Taky nejsem bůh, který dá někomu vnuknutí, třeba slovy postav město a
následně on na tom místě postaví krásné náměstí, plno uliček, krásné baráky
s krásnou výzdobou a na otázku, kdo mu to poradil, řekne bůh. Já, když chci,
aby někdo něco udělal a tak, aby to bylo skutečně to, co já myslím, tak to
musím podrobně poctivě popsat se všemi detaily a se všemi pravděpodobnými
možnostmi.
Takže žádná slohová práce, žádné informačně prázdné matoucí příspěvky, jen
prostá přesnost a detailnost. Která v dnešní uspěchané době chybí čím dál
více lidem. A komu dělá potíže přečíst více než první dvě věty z příspěvku,
tak by prostě neměl ty delší příspěvky číst a měl by se soustředit jen na
čtení těch krátkých. Nebo by měl založit třeba SMSkovou včelařskou
konferenci, tam já zaručeně přispívat nebudu, protože SMSky nepoužívám.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 8. 2009
Drama se nekoná

Libor (62.168.45.106) --- 22. 8. 2009
drama
Pane Polášku z Vašich obsáhlých slohových prací by jeden, a obzvláště pak začátečník měl pocit, že včelaření je až kdovíjaká, složitá, záludná a stěží pochopitelná věda. Vaše obsáhlé příspěvky jsou vzhledem k vysokému počtu slov informačně prázdné, matoucí a dovolím si také tvrdit, že kolikrát píšete hovadiny. Naposledy jsem šel do kolen, když jste "doporučoval uzavřít česno a nutit včely létat do horního nástavku očkem"...atd,atd...Uvědomte si prosím, že kdekdo neobeznámený bude po Vás ty hovadiny opakovat a včelám nakonec ublíží víc, než kdyby se na ty Vámi doporučované drobnosti vykašlal...
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Libore ,zdravím,konečně ještě někdo našel odvahu našemu lektorovi něco vytknout.On tu již po několika letech má monopol na své sáhodlouhé příspěvky,které spíše odrazují mladé a začínající včelaře,ano,on je vlastně zastrašuje,jaká ta včelařina je věda,kolik oborů by měl včelař ovládat,fyziku,chemii,elektroniku,agrotechniku,terapii léčení a já nevím ještě co jiného aby dobře včelařil. Bylo mu to i když velmi zřídka v minulosti vytýkáno,že včelaři jsou obyčejní lidé,většinou se základním vzděláním / stáří / ale on si říci nedá a je pořád stále svůj a vypadá že bude i nadále.
Rozhled který bezesporu má se snaží uplatnit alespoň na této konferenci.Ti staršího data kterých je tady pomálu na této konferenci si o tom myslí svoje ,neodpovídají , nu a ti mladí mu to asi baští,pokud nemají někoho,kdo by jim v jejich začátcích radil. Tudíž nejde také o to toho našeho lektora zlikvidovat,pouze bychom byli rádi,kdyby se trochu usměrnil a konečně pochopil,že včelaři jsou jenom většinou obyčejní lidé,které chov včel zaujal a není proto záhodno je matoucími sáhodlouhými příspěvky oblažovat.
Již asi většina včelařů má letos nakrmeno , vše je dříve a na pozdější snůšku z lesa čeká asi jen málokdo. Přišlo nové číslo Včelařství,nic moc,inu okurková sezona se i do včelařiny promítá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 22. 8. 2009
re: drama

>> No, já nejsem vševědoucí, abych poznal na základě jedné věty nebo několika vět úplně stoprocentně.....

Pane Polášku, ale vy na ty příspěvky reagujete a píšete doporučení, jako když vševědoucí jste.


>> ...tak to musím podrobně poctivě popsat se všemi detaily a se všemi pravděpodobnými možnostmi....jen prostá přesnost a detailnost...

Pane Polášku, i v tom posledním příspěvku si mezi jeho začátkem a koncem silně odporujete.. Přečtěte si po sobě svůj poslední sloh: Vy totiž: "přesně a detailně" reagujete, doporučujete řešení "na základě jedné věty nebo několika vět, co nějakému včelstvu někde kdesi daleko v úplně neznámém prostředí, navíc když je stav včelstva popsaný někým neznámým, u kterého nevím....."

A to je přesně to, o čem mluvím. Učeně tu přispíváte k situacím, o kterých máte zatraceně málo informací, a Vaše sáhodlouhé spekulace kolikrát hraničí s nesmysly. Přece když si něčím nejsem jistej, tak to sem buď vůbec nepíšu, nebo svůj výplod konzultuji s někým, kdo o tom něco ví....


>> A komu dělá potíže přečíst více než první dvě věty z příspěvku tak by prostě neměl ty delší příspěvky číst....

Pane Polášku, toto není Readers Digest, toto je včelařská konference a konkrétnost až strohost nebývá od věci. Případně pokud delší sloh obsahuje užitečné informace nebo třeba vtip, rád si je přečtu, ostatně takových je většina, až na ty Vaše.

A co se ještě prázdné slámy týče, znovu říkám, přečtěte si po sobě například příspěvky o ještědském krmítku.....tolik vymlácené prázdné slámy o tom, že to krmítko nestojí za mnoho, jsem už dlouho neviděl.

Podle Vašich dosavadních výtvorů bych soudil, že jste sedmnáctiletý kluk sedící u počítače, zasněný do včelařství a nabušený teorií, na čemž by ostatně nebylo nic špatného, jen to přiznat. Nebo to tak není a "pouze" si nevidíte do vlastních úst.....a to by byla ta horší varianta, protože v tom případě tady tu prázdnou slámu mlátím já.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Bureš (90.177.9.112) --- 22. 8. 2009
Re: drama (37472)

Přátelé nezapomínejme, že tato internetová stránka se nazývá "včelařská konference" a nikoliv "zaručené praktické návody". Tudíž zde mají místo příspěvky obsáhlé i méně obsáhlé. Potažmo je na každém účastníku, aby si vybral informaci, kterou považuje ve svých podmínkách za nejpřínosnější. Co by se zde objevovat nemuselo jsou slova vulgární.
Zdravím a přeji včelstva v pohodě.
Jaroslav Bureš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
Šiřitelé nemocí.

Dobrý den.
Asi zřejmě zase zařežu do "živého",ale hodně věcí vidím jinak než většina a tuším,že se vám sem do těch "krmítek a staveb" moc nehodím!.Může včelař,který obhospodařuje větší počet včelstev,což je dle mě padesát a více(nedej bože 500) zabránít tomu,aby u něho nedocházelo k nekontrolovatelnému rojení a k nekontrolovatelnému šíření rojů do okolí?Takový včelař všechny roje pochytá a usadí?Nebo likviduje?Nebo oblézá stromy a síří?Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných nákaz?Asi ne a to je zřejmě neštěstí pro nás ostatní!Prosím,zda by mě mohl takový nějaký včelařský gigant poučit.Pravidelně se mě stává,že když zde na konferenci napíši příspěvek(který většině nezní libozvučně),tak první,co se odpovídající zeptá,kolik máte včelstev?Já se dozvídám s určitou nadřazeností a samochválou,že dotyčný má 70-100-500včelstev.Před asi osmi roky v začátcích jsem si dovezl od jednoho farmáře z Bučovic několik odělků a tu varoázovou pohromu nikomu nepřeji.To byla apokalypsa v úlech.Mě se to nějak hned nezdálo,že vyzimovaný označený "silný oddělek" obsedal při koupi na jaře 2-3 nízké rámečky.Ale jsem přesvědčen,že většina z vás bojujete s roztočem důsledněji.I když při tom kvatnu o tom trochu pochybuji.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474)

To je blbá otázka. To bych se mohl zeptat, jak zamezují v součtu malí chovatelé, celkem třeba s 500-sty včelstvy tomu rojení oni?

...........
Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
Šiřitelé nemocí.
Dobrý den.
>
...
Může včelař,který obhospodařuje větší počet včelstev,což je dle mě padesát a více(nedej bože 500) zabránít tomu,aby u něho nedocházelo k nekontrolovatelnému rojení a k nekontrolovatelnému šíření rojů do okolí?Takový včelař všechny roje pochytá a usadí?Nebo likviduje?Nebo oblézá stromy a síří?Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných nákaz?P.Z.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Proč matka umřela?

28.7. jsem si na dobírku objednal oplozenou matku Vigor. Obdržel jsem ji 30.7. a den na to jsem ji přidal do oddělku, ze kterého jsem odebral původní matku a všechen plod ( jeden plást jsem přehlédl ). Po vypuknutí známek osiřelosti jsem matku namočenou v cukrovém roztoku vpustil česnem rovnou mezi včely, což se ukázalo jako chybný postup ( v podletí ), protože ji včely sevřely do klubka ( napadly ji strážkyně ). Zjistil jsem to až večer. Matku jsem osvobodil z chumlu a očkem vpustil do úlu. Zjevně se zdála zcela v pořádku. Podal jsem poslední dávku krmiva ( 3 kg ).

Při vracení plodu 4.8. jsem byl nemile překvapen, protože jsem zjistil, že jsem v úlu zapomněl jeden plást s mladými larvičkami. Bylo na něm naraženo několik nouzových matečníků ( ty jsem vylomil ). Naštěstí matka Vigor byla stále na živu ( procházela se na dotyčném plástu ), avšak včely o ni nejevily velký zájem... matka prakticky nekladla ( jen pár vajíček na plástu s matečníky ).

Při kontrole 9.8. byla matka stále přítomna. Kladla jen nepatrně, její plod byl roztroušený po několika plástech... žádné ucelené plochy. Nalezl jsem a zrušil jednu misku s vajíčkem ( tichá výměna ).

Kontrola 15.8. dopadla s obdobným výsledkem. Matka již kladla více, nicméně plodová plocha byla stále roztroušená. Nalezl jsem jeden matečník a misku ( další pokus o tichou výměnu ). Ty jsem opět vylomil v naději, že s tím včely přestanou, až matku zcela příjmu. Neměl jsem dobrý pocit z chování matky... pomalý malátný pohyb.

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné ( poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).

Něco podobného se mi stalo před 3 roky, když jsem začínal včelařit v Optimalech. Jeden úl jsem osadil smetencem. Krmil jsem a včelstvo začalo stavět a matka plodovat. Za týden jsem v úlu nalezl misku s vajíčkem. Tichou výměnu jsem nechal probíhat, ale matka záhy během pár dní zemřela ( dříve, než se vylíhla matka nová ). Nalezl jsem ji polomrtvou na dně. Byla obklopena několika včelami, které se o ní do poslední chvíle staraly. I tato matka neměla žádné vnější známky poškození, vypadala zcela v pořádku.

Proč se to stalo???

Děkuji za vysvětlení.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Proč matka umřela?

28.7. jsem si na dobírku objednal oplozenou matku Vigor. Obdržel jsem ji 30.7. a den na to jsem ji přidal do oddělku, ze kterého jsem odebral původní matku a všechen plod ( jeden plást jsem přehlédl ). Po vypuknutí známek osiřelosti jsem matku namočenou v cukrovém roztoku vpustil česnem rovnou mezi včely, což se ukázalo jako chybný postup ( v podletí ), protože ji včely sevřely do klubka ( napadly ji strážkyně ). Zjistil jsem to až večer. Matku jsem osvobodil z chumlu a očkem vpustil do úlu. Zjevně se zdála zcela v pořádku. Podal jsem poslední dávku krmiva ( 3 kg ).

Při vracení plodu 4.8. jsem byl nemile překvapen, protože jsem zjistil, že jsem v úlu zapomněl jeden plást s mladými larvičkami. Bylo na něm naraženo několik nouzových matečníků ( ty jsem vylomil ). Naštěstí matka Vigor byla stále na živu ( procházela se na dotyčném plástu ), avšak včely o ni nejevily velký zájem... matka prakticky nekladla ( jen pár vajíček na plástu s matečníky ).

Při kontrole 9.8. byla matka stále přítomna. Kladla jen nepatrně, její plod byl roztroušený po několika plástech... žádné ucelené plochy. Nalezl jsem a zrušil jednu misku s vajíčkem ( tichá výměna ).

Kontrola 15.8. dopadla s obdobným výsledkem. Matka již kladla více, nicméně plodová plocha byla stále roztroušená. Nalezl jsem jeden matečník a misku ( další pokus o tichou výměnu ). Ty jsem opět vylomil v naději, že s tím včely přestanou, až matku zcela příjmu. Neměl jsem dobrý pocit z chování matky... pomalý malátný pohyb.

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné ( poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).

Něco podobného se mi stalo před 3 roky, když jsem začínal včelařit v Optimalech. Jeden úl jsem osadil smetencem. Krmil jsem a včelstvo začalo stavět a matka plodovat. Za týden jsem v úlu nalezl misku s vajíčkem. Tichou výměnu jsem nechal probíhat, ale matka záhy během pár dní zemřela ( dříve, než se vylíhla matka nová ). Nalezl jsem ji polomrtvou na dně. Byla obklopena několika včelami, které se o ní do poslední chvíle staraly. I tato matka neměla žádné vnější známky poškození, vypadala zcela v pořádku.

Proč se to stalo???

Děkuji za vysvětlení.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475)

Mě se ta otázka zase až tak blbá nezdá.Já si opravdu nedovedu představit,jak udržuji svých100- 500 včelstev v naprosté kondici a v bezvadném zdravotním stavu.A to i kdybych byl v důchodu nebo svč.Jestli jsou včelstva v nějakých starších dvouprostorových úlech,bez větratelného dna,s tlouštkou stěn 8-10cm,kde nemáte ani možnou kontrolu přirozeného spadu,no tak to v okolí těchto včelstev nemůže dobře dopadnout!O tom mě v žádném případě nepřesvědčíte.No snad už nikdo dnes ve větším počtu v takových úlech včely nechová.Vždyť ty roje přece nemůžete v žádném případě uhlídat!!A to jak v úlech samotných,tak i vylítlých venku!Včelař zájmový o 10-20včelstvech pracuje s každým včelstvem prakticky samostatně a měl by ho znát a jestli chce mít výnos,tak rojení zabranuje.Vím,že to tak ale vždy a všude není.Užitek chce snad mět každý. Popřípadě těch pár vylítlých rojů,které najde na stromě si rád usadí a dál léčí a obhospodařují.V tomto já spatřuji výhodu nás malovčelařů,že důsledněji své včely "hlídáme" a nepodporujeme tím šírení nemocí.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474)

Takový včelař všechny roje pochytá a usadí? Nebo likviduje? Nebo oblézá stromy a síří? Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných nákaz? Asi ne a to je zřejmě neštěstí pro nás ostatní! Petr

Som chovateľov 74 včelstiev, 68 som preveril kontrolou odpadu Vd, toto je moja odpoveď, ako sa väčší (nie veľký) včelár vie vysporiadať s Vd. Tento technologický postup používam už od roku 2001. Pritom všetky roje využijem na znášku!

21 a 22.8 som robil prvú odľahčovaciu fumigáciu proti Vd s použitím Takticu, v množste 3 kvapky na včelstvo.
Odpad som spočítaval po 12 hod. od prevedenia FUM, použil som celoplošné podmetové podložky, rozdelené fixkou na 8 segmentov, zjednodušuje a spresňuje prácu. Pri nízkom odpade to ide spoľahlivo a presne.

Výsledok zberu: celkove odpadlo v 68 včelstvá: 1564 ks Vd
Priemer na včelstvo: 25,0 ks Vd
Priemer v r. 2008 15,3 ks Vd

Odpad sa vo včelstvách pohyboval od nuly po 180 Vd, tento extrémny prípad je podmienený asi nerojenín sa včelstva, preto klieštik sa vyvíjal bez časového obmedzenia, ostatné včelstvá túto prestávku mali. Aj rojenie je na niečo dobré. Na základe tohoto výsledku sa dá aj prognózovať celkový priemerný odpad v počte kolo 100 klieštikov na včelstvo (25x4).
Fumigácia ide rýchlo, ak sa technicky dobre pripraví, jednému včelstvu sa venujem 2 min. Je to aj vďaka tomu, že úle sú do podmetu prístupné zozadu do 8 cm vysokého dna. Fumigovať sa dá aj bez podložiek na zachytenie Vd, ale skutočné hodnoty, včelára usvedčia, či boj zvláda v prospech včiel.
II. fáza bude pokračovať 1.10, ako odľahčovacia, pretože ešte stále bude v niektorých včelstvách zaviečkovaný plod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476)

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné ( poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).

Odpoveď môže byť jednoduchá a jednoznačná, už v čase pridávania matky, bolo včelstvo trúdokladné, plod bol od trúdic. Nejednalo sa o žiadnu TV, včely robili NCH na neoplodnenom vajíčku od trúdice.
Smiešaný plod bol od trúdic a od M pravý plod, viečkovaný na plocho (to sa stáva pravidelne pri prijatí M do spoločenstva trúdic, ale postupne trúdice sa vytratia, prestanú klásť svoj podvrh, takže na to pozor), len tá nemala šancu preraziť blokádu trúdic a stále prežívali trúdice. Matka nebola ohrozená žiadnou chorobou.
Trúdice poznať v reále včelstva, to je vysoká škola pre včelára. Skúste si prečítať názory na vcela.sk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480)

Odpoveď môže byť jednoduchá a jednoznačná, už v čase pridávania matky, bolo včelstvo trúdokladné, plod bol od trúdic. Nejednalo sa o žiadnu TV, včely robili NCH na neoplodnenom vajíčku od trúdice.

____________________________________________________________

Tuto možnost mohu vyloučit, protože včelstvo v čase výměny matky nebylo trubcokladné ( bylo to normální zkonsolidované včelstvo s normálním dělničím plodem, trubci z hrboplodu se ve včelstvu nevyskytovali ). Původní matku z oddělku jsem jako záložní vložil do plemenáče. Stále žije a má normální plod. Je poměrně kvalitní, ale plemennou matku mi nenahradí.

S pozdravem M. Václavek

PS
Nemáte někdo ještě na prodej oplozenou matku Vigor?
kontakt: klub.rv/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 8. 2009
Re: i?itel? nemoc?. (37474) (37475)

dobrý postřeh

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i?itel? nemoc?.
> Datum: 22.8.2009 12:25:10
> ----------------------------------------
> To je blbá otázka. To bych se mohl zeptat, jak zamezují v součtu malí
> chovatelé, celkem třeba s 500-sty včelstvy tomu rojení oni?
>
> ..........
> Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
> Šiřitelé nemocí.
> Dobrý den.
> >
> ..
> Může včelař,který obhospodařuje větší počet včelstev,což je dle mě padesát
> a více(nedej bože 500) zabránít tomu,aby u něho nedocházelo k
> nekontrolovatelnému rojení a k nekontrolovatelnému šíření rojů do
> okolí?Takový včelař všechny roje pochytá a usadí?Nebo likviduje?Nebo oblézá
> stromy a síří?Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných
> nákaz?P.Z.<
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 8. 2009
Re: Pro? matka um?ela? (37476) (37480)

Já si myslím ,že trubčice to nebyly tam je potřeba poměrně dost dlouhá doba kdy je včelstvo bez vhodného plodu Podle mne problém byl asi ve špatném oplození. Koncem července již, alespoň u nás již trubci nebyli. Byl Hlad

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pro? matka um?ela?
> Datum: 22.8.2009 15:16:21
> ----------------------------------------
> Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových
> matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její
> poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).
>
> Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné (
> poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).
>
> Odpoveď môže byť jednoduchá a jednoznačná, už v čase pridávania matky, bolo
> včelstvo trúdokladné, plod bol od trúdic. Nejednalo sa o žiadnu TV, včely
> robili NCH na neoplodnenom vajíčku od trúdice.
> Smiešaný plod bol od trúdic a od M pravý plod, viečkovaný na plocho (to sa
> stáva pravidelne pri prijatí M do spoločenstva trúdic, ale postupne trúdice
> sa vytratia, prestanú klásť svoj podvrh, takže na to pozor), len tá nemala
> šancu preraziť blokádu trúdic a stále prežívali trúdice. Matka nebola
> ohrozená žiadnou chorobou.
> Trúdice poznať v reále včelstva, to je vysoká škola pre včelára. Skúste si
> prečítať názory na vcela.sk
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475) (37478)

Nesmýšlejte tady provokativní báchorky a nesmyslné narážky na větší chovatele. Není to kolegiální. Vysvětlete mi raději podrobně ten mechanismus šíření patogenů s roji.


_gp_
.........
Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475)

>Mě se ta otázka zase až tak blbá nezdá.Já si opravdu nedovedu představit,jak udržuji svých100- 500 včelstev v naprosté kondici a v bezvadném zdravotním stavu.A to i kdybych byl v důchodu nebo svč.Jestli jsou včelstva v nějakých starších dvouprostorových úlech,bez větratelného dna,s tlouštkou stěn 8-10cm,kde nemáte ani možnou kontrolu přirozeného spadu,no tak to v okolí těchto včelstev nemůže dobře dopadnout!O tom mě v žádném případě nepřesvědčíte.No snad už nikdo dnes ve větším počtu v takových úlech včely nechová.Vždyť ty roje přece nemůžete v žádném případě uhlídat!!A to jak v úlech samotných,tak i vylítlých venku!Včelař zájmový o 10-20včelstvech pracuje s každým včelstvem prakticky samostatně a měl by ho znát a jestli chce mít výnos,tak rojení zabranuje.Vím,že to tak ale vždy a všude není.Užitek chce snad mět každý. Popřípadě těch pár vylítlých rojů,které najde na stromě si rád usadí a dál léčí a obhospodařují.V tomto já spatřuji výhodu nás malovčelařů,že důsledněji své včely "hlídáme" a nepodporujeme tím šírení nemocí.P.Z.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Re: Pro? matka um?ela? (37476) (37480) (37483)

Podle mne problém byl asi ve špatném oplození.
______________________________________________________________


Tuto možnost jsem se neodvážil navrhnout. Věřím, že dotyčný chovatel je čestný člověk a měl ve včelstev v době oplozování dostatek trubců. Nevysvětlilo by to smrt matky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480) (37481)

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Túto vetu si napísal Ty, doslova hovoríš o hrboplode a "bezmatečnom" včelstve, tak prečo klameš!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 22. 8. 2009
RE: Proč matka umřela? (37476)

Mnohaleté zkušenosti sice nemám, ale v souvislosti s uvedeným postupem -
uvádíš "napadly ji strážkyně", se mi zdá tato otázka zbytečná. Podle mne by
jsi neměl hledat odpověď na otázku proč matka zahynula, ale především si sám
sobě odpovědět na otázku, zda jsi použil takový postup, který dává co
nejvyšší naději na úspěch. Jako začínající včelař jsem Vyslechl několik
přednášek zkušených šlechtitelů matek (mimo jiné přednášku pana Havlína),
snažím se doporučovanými postupy řídit a vždy volím nejvíce doporučovaný
postup, využívající přidávací klícku a to i u matek, které nekupuji a
kterých mám relativně dostatek. Není mi líto ani tak matky jako takové, ale
především práce, které jsem jejímu chovu věnoval. Když koupíš do svého chovu
inseminovanou matku za 1500 Kč, také ji budeš přidávat "na ostro přes
česno"?
J.T.



> Proč matka umřela?
> Po vypuknutí
> známek osiřelosti jsem matku namočenou v cukrovém roztoku vpustil česnem
> rovnou mezi včely, což se ukázalo jako chybný postup ( v podletí ),
> protože
> ji včely sevřely do klubka ( napadly ji strážkyně ). Zjistil jsem to až
> večer. Matku jsem osvobodil z chumlu a očkem vpustil do úlu. Zjevně se
> zdála zcela v pořádku. Podal jsem poslední dávku krmiva ( 3 kg ).
> ...
> Děkuji za vysvětlení.
>
> S pozdravem M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480) (37481) (37486)

Túto vetu si napísal Ty, doslova hovoríš o hrboplode a "bezmatečnom" včelstve, tak prečo klameš!

____________________________________________________________

Neklamu. Včelstvo bylo ( před vložením matky Vigor ) v normálním stavu ( bez trubčic, původní matka není ( stále žije ) trubcokladná ). Včelstvo je bezmatečné jen pár dní ( podle stáří matečníků ). Tím, že jsem napsal: "včelstvo v čase výměny matky nebylo trubcokladné", jsem myslel, že v den přidání matky včelstvo nebylo trubcokladné ( slovo "čas" jsem užil nevhodně ). Prostě tudy cesta nevede.

Něco se matce muselo stát. Ale co?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487)

Podle mne by
jsi neměl hledat odpověď na otázku proč matka zahynula, ale především si sám
sobě odpovědět na otázku, zda jsi použil takový postup, který dává co
nejvyšší naději na úspěch.

____________________________________________________________

Určitě ne. Metodu odebrání plodu jsem nedodržel ( jeden plást jsem přehlédl, plod jsem vrátil příliš brzo ), moje troufalost v podobě přidání matky naostro mezi včely byla nanejvýš riskantní ( to funguje na podzim u bezplodových zazimovaných včelstev, v podletí je situace úplně jiná... spoustu starých agresivních včel rozdrážděných od slídilek a vos ). Měl jsem štěstí, že včely matku rovnou nezabily. Sevřeli ji pouze do chumlu, ale nijak ji neublížily ( alespoň viditelně... tykadla, nohy, křídla, kusadla, sosák... vše v pořádku ).

Co konkrétně zapříčinilo smrt matky? Ve včelstvu strávila rozhodně více jak 15 dní.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487) (37489)

>Co konkrétně zapříčinilo smrt matky? Ve včelstvu strávila rozhodně více jak 15 dní.<
-----------------------------------------------------------
Je to vražda, napsala. Na tuto otázku nám může dát kvalifikovanou odpověď pouze oblíbená amatérská detevtivkyně. My o příčině smrti matky můžeme pouze spekulovat. Mimochodem, příteli Václavku, není to opět Váš oblíbený "hopnašpek"? Takový zkušený včelař a ...
Takže Vážení, ještě vyčistit zoubky, jsou-li ještě jaké, vyčůrat, snad nám to umožní prostata, pomodlit, pokud to ještě umíme a spát, snad nás nebudou v noci bolet kolena nebo trápit zaražené větry.
Dobrou a přátelskou noc.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487) (37489) (37490)

I když s přidáváním na ostro nemám žádné zkušenosti, myslím, že tím to bylo. Ochota přijímat jiné matky je v průběhu sezony různá, existuje o tom několik prací, včetně grafů a z těch vyplývá, že v červenci a srpnu to jde nejblběji. Rovněž umatlání matky medem se mi zdá brutální a určitě bych ho nevolil. Nejlepší ochranou budoucí matky je její včelstvo. Ne několik včel z klícky ale funkční nové včelstvo s líhnoucím se plodem. Takže, kdybys došlou matku dal do slabšího odělku s odlétanými létavkami a někdy koncem září ji s celým odělkem přidal pod plodiště, bylo by to na 100%. Přes noviny je to naprosto zbytečné! Samozřejmě starou matku zabít. S matkami je spousta práce, stojí to nějaký med, případně peníze, když se kupují, tak proč je přidávat s neúměrným rizikem! Jinak dost se chválí přidávání klíckou s kouskem proděravěné mezistěny, ale to používám jen velmi vyjímečně. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487) (37489) (37490)

Mimochodem, příteli Václavku, není to opět Váš oblíbený "hopnašpek"? Takový zkušený včelař a ...

______________________________________________________________

Jaký "hopnašpek"? Myslím to vážně. Kdybych byl zkušený, takovou hloupost s přidáváním bych neudělal.
Tímto způsobem jsem matku přidával poprvé a naposledy. Myslel jsem si, že to tak půjde. Kdyby matka zmizela během prvního týdne, bylo by to jasné, prostě ji včely nepřijaly a odstranily. Ale ona tam vydržela více jak 15 dní. Jak mohou včely matku poškodit tak, aby se stala trubcokladnou a záhy zemřela?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487) (37489) (37490) (37491)

Ochota přijímat jiné matky je v průběhu sezony různá, existuje o tom několik prací, včetně grafů a z těch vyplývá, že v červenci a srpnu to jde nejblběji.

Radime, Ty si taký rozvážny človek vo svojom vyjadrovaní, ale pridať M do včelstva v "červenci a srpnu to jde nejblběji", neobstojí,lebo ja v tomto čase vymieňam matky najradšej a so 100-ným úspechom. Veľa odborníkov, ale i laikov to vylučujú, ale ja Ti garantujem, že včelstvo každú pridávanú s mojím technologickým postupom matku prijať musí. A to bez nejakého čakania, stačí mi na hodina plus jednoduché medzidno. Nikdy sa mi nestalo, aby pridanú M včely vymenili.
Moja slová sa zdajú byť "nabubrelé", nie je to tak, vychádzam z dlhoročnej osobnej praxe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480) (37481) (37486) (37488)

Něco se matce muselo stát. Ale co?
--------

Jednou jsem slyšel na přednášce Ïng.Veselého zajímavou informaci:

Pokud včely napadají matku, pudově útočí na nervové ganglium
(nejsme si jist, že se tomu říká právě tak?) kudy prochází nervy ovládající spermaváček. Matka pak nedokáže ovládat oplodnění vajíček a je trubcokladná.
Chovatel pak prý obviňuje chovatele matek, atd. jen ne sebe :-))
---------------

Jinak přidávání matek které jsou geneticky více vzdálené, je vždy lotynka - viz literatura.

Osobně jsem se právě v případě přidávání matek (shodou okolností Vigor - které jsou z jiného ekotypu Kraňky než většina) na jednom stanovišti, kde jsem měl včely od místních včelařů) setkal s tím, že včely matky několik týdnů po přidání začaly měnit.
A myslím že v archívu této konference by se na dané téma taky něco našlo.

No a když jsme u těch núspěchů, taky jsem letos neúspěšně přidával ins. matku. Vlastní blbostí, spěchem a nedůsledností.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480) (37481) (37486) (37488) (37494)

Pokud včely napadají matku, pudově útočí na nervové ganglium

______________________________________________________________


To by mohlo být ono. Škoda, že jsem nenalezl mrtvolku matky. Mohl jsem ji vyšetřit na nosemu. Ale ta, pokud vím, nezpůsobuje trubcokladnost, takže by to záhadu stejně nevyřešilo.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475) (37478)

Takový včelař všechny roje pochytá a usadí? Nebo likviduje? Nebo oblézá stromy a síří? Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných nákaz? Asi ne a to je zřejmě neštěstí pro nás ostatní! Petr
--------------
Jednak asi nikde není uvedena povinnost likvidovat divoce žijící včelstva.
Že to leckterý včelař dělá - někdy z rozumných důvodů - je jiná věc.

A pokud příteli máte nakažené roje - tedy to je u mě šiřitel nemocí - tak se nad tím zamyslete a uveďte svůj chov do dobrého stavu :-))
To byla ironie, omlouvám se, ale tohle jste napsal o jiných chovatelích.
----
Já osobně už asi deset let roje nechytám (až na vyjímky, kdy sedne nízko), včelařím u lesa a potřeboval bych asi plošinu od hasičů.

Ale proč si myslíme, že roje jsou zdrojem šíření nákaz? Zvlášť když uletí včelaři z jeho péče a už jim to nemá kdo kazit. Přidávat nakažené plásty - Tedy pokud je myšlen nákazou mor. Pokud VD - tak je rojení svym způsobem ozdravení původní včelstva a jeho nákazová situace je taky lepší než původního.

Nehledě na to, že roj v přírodě (naší) má minimální šanci vyzimovat. Zvlášť letos.


Myslím, že kampaň o rojích a čínském medu - tedy v případě moru má zakrýt to podstatné - skutečnou příčinu nákaz. Nás včelařů. Zatím většina ohnisek kde se dohledávala důsledně příčina našla většinou jako prvotní nákazu včelaře - o čínském medu jsem nikdy neslyšel.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 23. 8. 2009
Re: drama (37472) (37473)

Jaroslav Bureš napsal:
>Přátelé nezapomínejme, že tato internetová stránka se nazývá "včelařská konference" a nikoliv "zaručené praktické návody". Tudíž zde mají místo příspěvky obsáhlé i méně obsáhlé. >Potažmo je na každém účastníku, aby si vybral informaci, kterou považuje ve svých podmínkách za nejpřínosnější. Co by se zde objevovat nemuselo jsou slova vulgární.
.....................

Připojuji se k tomuto příspěvku.
Pokud je toto svobodná diskuse, potom sem mají právo přispívat všichni, kdo se drží podmíek přispívání.

Co sem zřejmě nepatří, je radit někomu, jak má mít dlouhé příspěvky, jaké má mít zkušenosti se včelami, cenzuje které zkušensti a názory sem nedávat.
Co má smysl jsou argumenty proti nesmyslům, ne napadání autora.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 23. 8. 2009

vitaxvita napsal:
>Přišlo nové číslo Včelařství,nic moc,inu okurková sezona se i do včelařiny promítá.
...................

Podle mě toto včelařství přináší jeden z nejhodnotnějších článků, které jsem tam v poslední době četl.
Článek Víta Marady o moru včelího plodu na Hodonínsku.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 23. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475) (37478) (37484)

Nevím,zda budou někoho zajímat nějaké patogeny.To je opět jeden s krycích blábolů,kterým se tu snažíte cosi svou inteligencí zamaskovat.Jedna věc je ale neoddiskutovatelná.Čím větší počet včelstev včelař obhospodařuje,tím míň se individuálně může každému včelstvu věnovat,sledovat ho a případně i okamžitě léčit.Při 500 včelstvech nemáte absolutně přehled a i pozdní rozšíření vede k propuknutí rojové nálady.Už jsem se zde zmínil,že jsem před lety koupil odělky od velkovčelaře z Bučovic a stále mám při vzpomínce na včely,které byly doslova posety roztočem,viditelným na včelách pouhým okem,velmi neblahé a triskní vzpomínky.Tohle právě jsou TY květnové a červnové roje plných roztočů,které šíří včelaři,jenž nedokážou takové množství včelstev zvládat a s patřičným účinkem léčit.Pak toho máme plné úly,jelikož svému zdravému včelstvu nepřikážu,ať tam někde nějakáho slabocha,zdecimovaného v.d.neloupí! Důležité ovšem je ,že se s nějakou nadřazeností a nabuřelostí dokážou chlubit s počtem svých včelstev a jak jsou nepostradatelní.Mě by zajímalo,jestli zde z nějakých těch stálých dopisovatelů vede na obci kroužek mládeže a vychovává tím mladou generaci.Asi těžko.Jestli to tak je,nejpokornější a nejhlubší omluva.Jednodušší je tu stále dokola plácat stejné věci a občas nesmysly(nějaké nesmyslné přirovnání v nebezpečnosti KM a gabonu viz.asi příspěvek 4-5týdnů zpátky) a mít sebeuspokojivý pocit z "dobře vykonané práce".Ale je to samozřejmě každého věc,co pro včelařství dělá a jak ho propaguje.Někdo žvatláním,druhý práci s mládeží,účastí na různých mládežnických soutěží,vysazování klonů vrb na komunisty zdecimovaných a zregulovaných říčkách a potocích a pod.
S pozdravem P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 8. 2009
Re: (37498)

Článek Víta Marady o moru včelího plodu na Hodonínsku.

Radek Krušina
-------
Můžu poprosit někoho, kdo má vybavení po ruce o scan. Děkuji.
Karel

PS
předpokládám, žádný čínský med, ani roje. Asi jen včelaři :-)))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 23. 8. 2009
Re: (37498) (37500)

Článek od stejného autora na stejné téma vyšel v Moderním včelaři 2008/1. Včelařství mě zatím nepřišlo a na článek se těším. Článků od schopných lidí přímo z terénu není nikdy dost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 23. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37479)

Som chovateľov 74 včelstiev, 68 som preveril kontrolou odpadu Vd, toto je moja odpoveď, ako sa väčší (nie veľký) včelár vie vysporiadať s Vd. Tento technologický postup používam už od roku 2001. Pritom všetky roje využijem na znášku!

21 a 22.8 som robil prvú odľahčovaciu fumigáciu proti Vd s použitím Takticu, v množste 3 kvapky na včelstvo.
Odpad som spočítaval po 12 hod. od prevedenia FUM, použil som celoplošné podmetové podložky, rozdelené fixkou na 8 segmentov, zjednodušuje a spresňuje prácu. Pri nízkom odpade to ide spoľahlivo a presne.

Výsledok zberu: celkove odpadlo v 68 včelstvá: 1564 ks Vd
Priemer na včelstvo: 25,0 ks Vd
Priemer v r. 2008 15,3 ks Vd

Odpad sa vo včelstvách pohyboval od nuly po 180 Vd, tento extrémny prípad je podmienený asi nerojenín sa včelstva, preto klieštik sa vyvíjal bez časového obmedzenia, ostatné včelstvá túto prestávku mali. Aj rojenie je na niečo dobré. Na základe tohoto výsledku sa dá aj prognózovať celkový priemerný odpad v počte kolo 100 klieštikov na včelstvo (25x4).
Fumigácia ide rýchlo, ak sa technicky dobre pripraví, jednému včelstvu sa venujem 2 min. Je to aj vďaka tomu, že úle sú do podmetu prístupné zozadu do 8 cm vysokého dna. Fumigovať sa dá aj bez podložiek na zachytenie Vd, ale skutočné hodnoty, včelára usvedčia, či boj zvláda v prospech včiel.
II. fáza bude pokračovať 1.10, ako odľahčovacia, pretože ešte stále bude v niektorých včelstvách zaviečkovaný plod.
-----------------------------------------------------------
V letošním roce u nás nemáme předepsané léčení proti VD Gabony. Proto jsem provedl ošetření všech včelstev po posledním vytočení a základním zakrmení Formidolem s diagnostikou spadu roztočů.
Dva dny před nasazením desek Formidolu jsem vložil diagnostické podložky (u 25% včelstev). Spad byl do 2 roztočů. Druhý den po vložení desek Formidolu (s otvory) byl spad do 12 roztočů. Po dalších dvou dnech ( kdy byly desky obnažené ), byl spad do 25 roztočů. Po dalších dvou dnech byl spad do 12 roztočů. Po dalších dvou dnech do 10 roztočů. A po dalších dvou dnech 2 jen do 2 roztočů.
Přirozený max. denní spad před ošetřením byl 1 roztoč, což odpovídá cca 100 dospělých roztočů ve včelstvu. Po aplikaci byl spad vlivem ošetření 61 roztočů, což představuje cca 60% účinnost ošetření Formidolem.
Příští ošetření včelstev provedu Varidolem v měsíci říjnu, rovněž s diagnostikou. Jsem zvědavý na výsledek -:).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475) (37478) (37484) (37499)

Naučte se včelařit, jste typický rádoby odborník, ale zdraví včel je Vám lhostejné, jestli si necháte oddělky odrovnat VD.

Mechanismus šíření moru včelího plodu zajímá každého normálního chovatele a veterináře, aby mohl potom účinně proti šíření zasáhnout. Jestli rád mluvíte o věcech, o kterých vlastně nic nevíte vypovídá o Vašem přehledu ve včelařství a odbornosti.

Ve Vašem regionu je asi 7 včelařských kroužků a jako vedoucí jednoho z nich by jste měl mít hlavně odborný včelařský nadhled a ne sdílet nenávist vůči lidem, co se včelařením živí.

_gp_
...................

Petr (94.125.216.34) --- 23. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475) (37478) (37484)

>Nevím,zda budou někoho zajímat nějaké patogeny.To je opět jeden s krycích blábolů,kterým se tu snažíte cosi svou inteligencí zamaskovat.Jedna věc je ale neoddiskutovatelná.Čím větší počet včelstev včelař obhospodařuje,tím míň se individuálně může každému včelstvu věnovat,sledovat ho a případně i okamžitě léčit.Při 500 včelstvech nemáte absolutně přehled a i pozdní rozšíření vede k propuknutí rojové nálady.Už jsem se zde zmínil,že jsem před lety koupil odělky od velkovčelaře z Bučovic a stále mám při vzpomínce na včely,které byly doslova posety roztočem,viditelným na včelách pouhým okem,velmi neblahé a triskní vzpomínky.Tohle právě jsou TY květnové a červnové roje plných roztočů,které šíří včelaři,jenž nedokážou takové množství včelstev zvládat a s patřičným účinkem léčit.Pak toho máme plné úly,jelikož svému zdravému včelstvu nepřikážu,ať tam někde nějakáho slabocha,zdecimovaného v.d.neloupí! Důležité ovšem je ,že se s nějakou nadřazeností a nabuřelostí dokážou chlubit s počtem svých včelstev a jak jsou nepostradatelní.Mě by zajímalo,jestli zde z nějakých těch stálých dopisovatelů vede na obci kroužek mládeže a vychovává tím mladou generaci.Asi těžko.Jestli to tak je,nejpokornější a nejhlubší omluva.Jednodušší je tu stále dokola plácat stejné věci a občas nesmysly(nějaké nesmyslné přirovnání v nebezpečnosti KM a gabonu viz.asi příspěvek 4-5týdnů zpátky) a mít sebeuspokojivý pocit z "dobře vykonané práce".Ale je to samozřejmě každého věc,co pro včelařství dělá a jak ho propaguje.Někdo žvatláním,druhý práci s mládeží,účastí na různých mládežnických soutěží,vysazování klonů vrb na komunisty zdecimovaných a zregulovaných říčkách a potocích a pod.<
S pozdravem P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 23. 8. 2009
Re: (37498) (37500)

KaJi napsal:
>Můžu poprosit někoho, kdo má vybavení po ruce o scan. Děkuji.
Karel
....................

Když mi to zítra vyjde, pošlu.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 23. 8. 2009
Re: (37498) (37500)

Článek Víta Marady o moru včelího plodu na Hodonínsku.

Radek Krušina
-------
Můžu poprosit někoho, kdo má vybavení po ruce o scan. Děkuji.
Karel
___________________________________________________________

Článek jsem Vám poslal.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 23. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37479) (37502)

Po aplikaci byl spad vlivem ošetření 61 roztočů, což představuje cca 60% účinnost ošetření Formidolem

V živote som použil jedenkrát KM 65%. Vytvoril som dve skupiny po 5 včelstiev, v piatich KM, od začiatku 1.7, v piatich nič -, odpad som zaznamenával, od 1.8 vo všetkých Gabon PA 92, 1.10 Varidol. Včelstvá bez KM boli zamorené o 70 % menej, odvtedy KM nepoužívam, od roku 2001 ani Gabon, používam len tri zásahy s Varidolom, NIČ INÉ. Priemerný odpad-spad Vd opri všetkých včelstvách je od 65 do 96 ks Vd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487) (37489) (37490) (37492)

>Jaký "hopnašpek"? Myslím to vážně. Kdybych byl zkušený, takovou hloupost...<
----------------------------------------------------------
No vidíte a já to pokládal za odlehčovací téma do diskuse a představoval jsem si, jak dobře se bavíte na účet ostatních přispěvatelů.

Nyní ale vážně.
Způsob který popisujete by byl možný v době silné snůšky. Například Stevo Lončarevič jej v OVP 1969/4 str. 23 popisuje tak, že odstraníte starou matku, včely podkouříte aby se nasály medu, novou matku ponoříte do sklenice teplé vody a potom do sklenice s tekutým teplým medem a ihned pustíme pomocí stébla na plást, kde jsme vychytili starou matku. Včely přidanou matku obklopí olizují z ní med a s ním přijmou její vůni (mateří látku). Lončarevič tvrdí, že přidaná matka bude bezpečně přijata. Pro přidávání matky v bezsnůškové době doporučuje postupy: přidávání pomocí poklopky, přidávání matek oddělením starých včel od mladých (na principu přeletáku), patrně tento způsob naznačuje př. Turčáni s využitím jednoduchého mezidna. Lončarevič však doporučuje použití klícky na dva plásty se zavíčkovaným plodem, zbavených všech včel a se zásobami medu a pylu. Přidaná matka není líhnoucími včelami napadána, tyto se o ni počnou starat a po otevření klícky se mateří látka volně šíří celým včelstvem tak, jak se včely v klícce promíchají a posléze matku vyvedou do prostoru úlu. I zde je podmínkou odstranění staré matky. Ani jeden z těchto způsobů jsem nevyzkoušel Proto nemohu potvrdit úspěšnost. Zcela jistě však mezi účastníky konference bude někdo, kdo se k výše uvedenému vyjádří.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 8. 2009
Re: i?itel? nemoc?. (37474) (37475) (37478) (37484) (37499)

S těmi komunisty a regulací jsi to nezvládl. Úpravy toků jejich prohlubování a spousty meliorací se prováděly již od konce 19 století. Co však komunisti nezvládli a nezvládá to nikdo stále je údržba těchto prací. V posledních 20 letech je to však viditelně větší hrůza. Kapitalistům to nic nenese tak na to ser...... Nějak jste si všichni moc zvykli svoji lenost a neochotu něco udělat svádět na komunisty Nejspíš mohou i za tu rojovou náladu a úmrtí špatně přidané matky. Proč taky ne! .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i?itel? nemoc?.
> Datum: 23.8.2009 11:01:46
> ----------------------------------------
> Nevím,zda budou někoho zajímat nějaké patogeny.To je opět jeden s krycích
> blábolů,kterým se tu snažíte cosi svou inteligencí zamaskovat.Jedna věc je
> ale neoddiskutovatelná.Čím větší počet včelstev včelař obhospodařuje,tím
> míň se individuálně může každému včelstvu věnovat,sledovat ho a případně i
> okamžitě léčit.Při 500 včelstvech nemáte absolutně přehled a i pozdní
> rozšíření vede k propuknutí rojové nálady.Už jsem se zde zmínil,že jsem
> před lety koupil odělky od velkovčelaře z Bučovic a stále mám při vzpomínce
> na včely,které byly doslova posety roztočem,viditelným na včelách pouhým
> okem,velmi neblahé a triskní vzpomínky.Tohle právě jsou TY květnové a
> červnové roje plných roztočů,které šíří včelaři,jenž nedokážou takové
> množství včelstev zvládat a s patřičným účinkem léčit.Pak toho máme plné
> úly,jelikož svému zdravému včelstvu nepřikážu,ať tam někde nějakáho
> slabocha,zdecimovaného v.d.neloupí! Důležité ovšem je ,že se s nějakou
> nadřazeností a nabuřelostí dokážou chlubit s počtem svých včelstev a jak
> jsou nepostradatelní.Mě by zajímalo,jestli zde z nějakých těch stálých
> dopisovatelů vede na obci kroužek mládeže a vychovává tím mladou
> generaci.Asi těžko.Jestli to tak je,nejpokornější a nejhlubší
> omluva.Jednodušší je tu stále dokola plácat stejné věci a občas
> nesmysly(nějaké nesmyslné přirovnání v nebezpečnosti KM a gabonu viz.asi
> příspěvek 4-5týdnů zpátky) a mít sebeuspokojivý pocit z "dobře vykonané
> práce".Ale je to samozřejmě každého věc,co pro včelařství dělá a jak ho
> propaguje.Někdo žvatláním,druhý práci s mládeží,účastí na různých
> mládežnických soutěží,vysazování klonů vrb na komunisty zdecimovaných a
> zregulovaných říčkách a potocích a pod.
> S pozdravem P.Z.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 8. 2009
Re: (37498) (37500) (37501)

Článek od stejného autora na stejné téma vyšel v Moderním včelaři 2008/1. Včelařství mě zatím nepřišlo a na článek se těším. Článků od schopných lidí přímo z terénu není nikdy dost.
------
Děkuji odesílatelům, je to samozřejmě v principu o tom samém co vyšlo v MV.
Ale snad se prostřednisctvím Včelařství dostane více k držitelům včel.

TY závěry by se měly do kamene nebo do hlav tesat. :-)
Já osobně si asi stanoviště co nemám v ochranném pásmu nechám na podzim vyšetřit.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Hazdra (e-mailem) --- 23. 8. 2009
cukr

Dnes cukr v Kauflandu za 13,90 Kč.
Zdraví Haf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Hazdra (e-mailem) --- 23. 8. 2009
Re: cukr (37510)

Na obalu uvedeno:
Cukr polobílý krystal
země původu: Polsko
From: "František Hazdra" <f.hazdra/=/centrum.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 23, 2009 8:45 PM
Subject: cukr


Dnes cukr v Kauflandu za 13,90 Kč.
Zdraví Haf


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4361 (20090823)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 23. 8. 2009
cinkový rybinový spoj

Zdravím, v historii konference byla řeč o cinkovacím - spojovacím zařízení...v dnešní době jsem na internetu našel minimálně dvě možnosti, v základní výbavě mají šablonu pro rybinovou frézu Ø 12,7 mm (12,7 mm řezný průměr, 12,7 mm řezná hloubka, "krček" rybiny je tedy cca jen 8mm úzký). A otázka zní: má někdo praktickou zkušenost s takovýmhle rozměrem rybiny v použití u nástavků? Přemýšlím použít to na spojení boku a čela 3/4 Langstroth, výška nástavku 19,2 cm, při tloušťce borového prkna 2,5 cm. Tak nějak si říkám, co to udělá, až zapůsobí vlhkost, voda, jestli se to třeba nebude mít snahu v tom osmimilimetrovém krčku utrhnout....notabéne když nástavek zvenčí natírám Laksilem (Silikon-akrylátový polomatný lak), zevnitř nikoliv a zadělávám tak na rozdíl v pnutí materiálu...Má někdo zkušenost?

Obrázek pro skouknutí situace zde:
http://www.uni-max.cz/fotocache/fullsize/pc400_300_cpt.jpg

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj (37512)

Má někdo zkušenost?
-------
Možná tento pán na titulní stránce - ty rybiny odpovídaly zhruba těm rozměrům:-)
http://n-vcelari.cz/mv/mv2009_01.htm

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480) (37481) (37486) (37488)

ja bych viděl problém v tom zapomenutém plástu s larvičkami, něco
podobného se mi taky stalo, přidal sem matku do odělku, normálně kladla,
ale za 14dnů, jak se vylíhla nová M z původního plodu tak mnou přidanou
matku odstranily - našel sem ji na česně v doprovodu par včel, prvně sem
si říkal že možná spadla do podmetu a ted že vylezla na česno jako
omylem, šupnul sem ji zpátky na plásty, ale za dvě hodiny sem ji našel
mrtvou před úlem.

PS: úplně prvně když sem viděl M na česně, tak sem si myslel že se mi
budou včelky rojit :) ale to sem byl ještě úplné včelařské tele :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj (37512)

Rozumím.
Tady jde o polokrytý rybinový spoj.Používal se hodně k výrobě zásuvek(šuplíků).Moje zkušenost s trošku jinou šablonou na obrázku je dobrá ale myslím si že je tam omezení na tloušťku materiálu a to na max.22mm takže 25mm by ta šablona nevzala.Tady u té to ale může být jinak.Na nástavky jsem to zatím nezkoušel a co se týče pevnosti spoje tak je to velmi dobré.Narážejte je do lepidla přes kousek prkýnka a to celoplošně aby nedošlo k poškození (stalo se mě při prvním pokusu).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj (37512) (37515)

tady jsem to našel a zřejmě jsem měl pravdu s tou tloušťkou desek.
http://www.uni-max.cz/cinkovaci-pripravek/specialni-pripravky/zpracovani-dreva/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj

To Míra P: asi pravdu nemáš čéče, zrovna u tohoto přístroje píšou "Vhodné pro desky do tloušťky 30 mm."....ale třeba mi něco ušlo, nebo tomu blbě rozumím......jinak je ještě jeden přístroj:

http://octa.cz/inshop/cinkovaci-pripravek-a-prislusenstvi/univerzalni-spojovaci-system-fd300-igm-%5Bid-FD300%5D.html

a u toho nabízí ještě volitelnou šablonu pro "otevřené rybinové spoje" s řezným průměrem 19mm, což by bylo hned veselejší.....např. s frézkou 19 mm průměr x 22 mm hloubka....

To Kaji: hmmm, toho pána na titulní stránce neznám )-: a ani tenhle časopis neodebírám...ale jak už jsem naznačil, asi je možnost většího rozměru rybiny než 12,7mm a bylo by vyřešeno...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj (37517)

Špatně si četl.
Nicméně tahle šablona už dovoluje max.tloušťku 25mm.Těch 305mm jak píšou je šířka obráběné desky.Takže s touhle by to jít mohlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj (37517) (37518)

Zkoušel jsem a po výrobě navádění a pod. Laskomin jsem toho nechal, protože se to neosvědčilo. Zadřípávalo se to, nemělo výkon, frézka je malá. Daleko lepší je kývací pila, dá se koupit a nejlepší je připravené polotovary dovézt k truhláři. Na cinkovačce toho má za chvíli hromadu. Proč dělat něco složitě a v nic moc kvalitě? Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj

To Mira P: Já o koze, ty o voze. (-: Já o PowerCinku400, ty o FD300. (-: Každopádně do obou se tloušťka desky 2,5cm vejde, do Powercinku se vejdou dokonce 3cm.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj

To Stonjek: Taky zdravím, no že by mohly nastat problémy s výkonem frézky, to si umím představit...Zkoušel jsem tedy hledat kývací pilu, ale kromě ovečky Shaun s kývací hlavou jsem nic moc nenašel, asi se tomu odborně nadává jinak (-:
K truhláři? Pokud všechno selže, tak si je prostě budeme dál dělat spojovaný natupo, zakolíkovaný a sešroubovaný no....Ale zatím se tý myšlenky s rybinou tak jednoduše nevzdám....pokud by nenastal nějakej neřešitelnej problém, třeba ten se samotným frézovaním nebo tak něco, nevidím důvod rybinu nepoužít. Ale přesto díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 8. 2009
Re: cinkov? rybinov? spoj (37521)

....Ale zatím se tý
> myšlenky s rybinou tak jednoduše nevzdám....

pripominam http://jjvcela.sweb.cz/Vyroba_cimburi.html

jednou jsem to kolibave pouzdro jak to p. Jindra nazyva hledal a vim ze se to da na netu dohledat.

Osobne me od cinkoveho spoje odrazuje ta pracnost, na to neni cas. Kdyz si clovek vychyta vyrobu nastavku natupo tak myslim ze je to ten nejlepsi pomer ceny vykon. Vyroba nastavku slepenych natupo ale ma sve uskali - obcas se zadari a kdyz se to sejde tak je z toho prervana 5ka vrut :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 25. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj

To Tomáš Heřman: ááno, na ty stránky jsem drobek už koukal, zajímavé je to kolísavé pouzdro....pokoukám a počtu......

>> a kdyz se to sejde tak je z toho prervana 5ka vrut :-))

Na tohle stejný mne upozorňoval jeden náš zdejší kolega včelař, že se pak taky třeba kouká na ustřílený vrutový hlavičky....tak jsem ho vzal za slovo, dal ke krajům zrovna pořádný šestky a čekal co to udělá.....vydržely to, ale jelikož jsme je s tátou dali až 3cm od krajů, tak se ty kraje v době dešťů pěkně otevíraly....takže přidávání dalších šroubů úplně ke krajům.....Od toho kolegy mám od počátku několik nástavků spojovaných obyč cimbuřím, v rozích jsou vždy první dva spoje cimbuří ještě prokolíkovány a ty nástavky se nehnou a vypadá to nesmrtelně. A tak věřím a doufám, že i frézování cimbuří neby rybiny se dá vychytat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Petr (e-mailem) --- 25. 8. 2009
Re: cinkov? rybinov? spoj (37512)

už jsem to tu před časem posílal ...
Zdravím
PJ

ještě jsem teď potkal...
http://woodworking.about.com/od/woodworkingplansdesigns/ss/BoxJointJig.htm
http://aconcordcarpentercomments.blogspot.com/2009_02_01_archive.html
http://woodgears.ca/techniques.html
nebo nechej googlovat boxjoint podle obrázků



Ten problém s cenou kolísavého pouzdra jsem před časem taky řešil...

Koupil jsem nejobyčejnější pilu 250mm.
Z překižky 5mm jsem vyřezal dvě podložky průměr cca 100mm.
Tyto jsem obrousil smirkovým kotoučem do úkosu.
Do pily pak jde jedna podložka, pak pilový kotouč, pak druhá podložka. Rozkmit cca 20mm. Viz. stejná funkce jako u kolísavého pouzdra.
Na posuv desky do záběru jsem měl vyrobený posuvný dřevěný rám. Logiku a funkci rámu jsem našel někde na internetu.
Dělal jsem optimaly ze smrku 25mm. Zuby cca do 20mm šířky.

ALE
Na pile mám hřídel cca 12mm ... nevím jestli se při tom neohnula...??? dost to vibruje .. ne nadarmo se kolísavé pouzdro vyrábí na pořádnou 30mm hřídel...
Drážka co se tímto způsobem vyrobí NEMÁ rovné hrany !!! zuby kotouče provádějí při kolísání taky pohyb po kružnici? (nebo co je to za křivku...) takže dno drážky je DOKULATA. Takže jsou tam pak dírky v rozích nástavku!!!
Je to dost náročné na přesnost a pozornost při práci.
Asi to nedělá dobře pile ani ložiskům.

Poslední nástavky, co jsem dělal, už mám spojené (asi se to jmenuje) pero-drážka, vruty 80mm a disperzní lepidlo.
tento typ spoje je vyfocen na tomto odkazu
http://www.fiskemiles.com/buildinga22inchdob/images/MirrorBoxJointAssembly.jpg


Pokud bys šel touhle cestou zkus ještě kouknout na net a hledat dado blade nebo dadoblade. je to taky zajímavé řešení.... určitě méně znásilňuje mechaniku pily...
Zdar
Petr





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 8. 2009
Re: cinkov? rybinov? spoj (37521) (37522)

Začal jsem to také na tupo a bez lepení již před 9 roky a některé jsou jen sbité hřebíky. Rosžklebil se jen jeden nástavek od loňska to zajišťuji nové úly okenními rožky. .Plně stačí na výrobu úlů jednoduché bednářské technologie spojování.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cinkov? rybinov? spoj
> Datum: 25.8.2009 07:02:11
> ----------------------------------------
> ....Ale zatím se tý
> > myšlenky s rybinou tak jednoduše nevzdám....
>
> pripominam http://jjvcela.sweb.cz/Vyroba_cimburi.html
>
> jednou jsem to kolibave pouzdro jak to p. Jindra nazyva hledal a vim ze se to da
> na netu dohledat.
>
> Osobne me od cinkoveho spoje odrazuje ta pracnost, na to neni cas. Kdyz si
> clovek vychyta vyrobu nastavku natupo tak myslim ze je to ten nejlepsi pomer
> ceny vykon. Vyroba nastavku slepenych natupo ale ma sve uskali - obcas se
> zadari a kdyz se to sejde tak je z toho prervana 5ka vrut :-))
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 8. 2009
Re: cinkov? rybinov? spoj (37523)


> Na tohle stejný mne upozorňoval jeden náš zdejší kolega včelař, že se pak
> taky třeba kouká na ustřílený vrutový hlavičky....tak jsem ho vzal za
> slovo, dal ke krajům zrovna pořádný šestky a čekal co to udělá.....vydržely
> to, ale jelikož jsme je s tátou dali až 3cm od krajů, tak se ty kraje v
> době dešťů pěkně otevíraly....

jj je nutny co nejblize krajum, jenze tam to vetsinou jde na prd :-))

O prekalenosti nekterych vrutu psal nedavno GuPa - byl to pekny prispevek na vyrobu nastavku od a do z.

Dalsi problem je kdyz se pouziva horsi drivi - u me co tatovi odpadne od truhlariny a pak jsou lehci problemy. Kdyz nesetris a das poradny matros je to v pohode. Trochu ted uvazuju o hrebicich protoze se mi rozevrel nastavek opravdu z hroznyho dreva (to uz jsem moc setril nase lesy) a tak jsem nasran na sebe vzal stovky hrebiky a zabusil to - ono si to pekne sedlo a nyni no problem. A pak lze uvazovat o nejakem kovani jak pise papan - aby branilo vzniku skvir na celnich stranach v dusledku krouceni dreva - nezkousel jsem zatim.

Proste vse dle me je jednodussi a rychlejsi nez delat cinkovany spoj na pile (a to mame dobrou vybavu). Kdyz mas nejaky dobry pripravek ok ale stejne uz vidim ten porod ze to nejde do sebe.

Uz taky nedelam nastavky jen natupu, pouzivam spoj dle vykresu optimalu - problem s kroucenim celnich stran je mensi, ted mozna vyzkousim tenhle vyrobne narocnejsi spoj pero drazka. Jde mi o rychlost vyrabeni, casu ubyva, chute taky :-) Prvni nastavky jsem i brousil na pasovce aby si nezadrely trisky a na oko to bylo echt :-)) Nema to smysl pokud si nedelas dva uly se kteryma si fakt vyhrajes, a co kdybys to treba musel palit....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Chmelíček (88.101.64.23) --- 25. 8. 2009
Dnes má svátek Radim

Přesto,že zde na konferenci v současnosti probíhá kurz truhlářství - jako cinkování,rybyny a pod.výrazy,chtěl bych popřát Radimovi k jeho dnešnímu svátku hodně zdraví a radosti z chovu jeho včel.Již 3 dny není na obrazovce a doufáme,že to nebude nic vážného.Takže Radime ,hlavně zdraví,ostatní je podružné.Kdo jste ho měli rádi,popřejte mu také k jeho svátku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 25. 8. 2009
Re: cinkov? rybinov? spoj (37521) (37522) (37525)

Začal jsem to také na tupo a bez lepení již před 9 roky
--------
Nástavky, šrobované i jen sbité hřebíky co likviduji mají stáří přes deset let. Po zkušenostech s nástavky různě vyráběnými, nejstarší ze 70 let - sololit a stále dobré jsem investoval do pneumatické hřebíkovačky 50-90mm.

Zkoušel jsem, zda to bude fungovat:
přípravek ala GP zde z konference - geniální a jednoduché,
natupo natřené lepidlem sesponkuji v přípravku.
Pak to prošiji 80mm hřebíky, měl jsem strach aby se neštípalo. Jediný prblém, tam nahoře u horní drážky - tam dávám vrut, nikoli kuželová hlava co štípe, ale tzv. rámová /plochá/ hlava, fosfátované, tzv. sádrokartonické šrouby - levné a pevné.
No a zepředu to jistí hmatová lišta, přilepená a sesponkovaná.

Perfektní rychlost (minuty na jeden kus), žádný přípravek a podle zkušeností mi to deset let vydrží. Takže v zimě to sbouchám. Čela už jsou z loňska připravena.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 25. 8. 2009
Re: Film a včely (4683)

Vážení pánové,škoda,že jsem sem nezašla dřív.Mám jeden oddělek s mladou matkou a nějak nešel do síly jak by měl.Chtěla jsem ho podnítit a začla brzo přikrmovat.Ovšem mezi plodiště a krmítko jsem dala nástavek a včely neodebíraly,protože měly pastvu.No,zkazila jsem co mohla a došlo k loupeži.Včelstvo přežilo,přenesla jsem ho jinam,ošetřila,vyměnila dno za uzavíratelné,zúžila česno a znova nakrmila.Moc děkuji za vaši diskuzi,poučila jsem se zase o něco víc.Zdravím všechny i když tu 6let nikdo nebyl.černá Litoměřice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 25. 8. 2009
Re: i?itel? nemoc?. (37474) (37475) (37478) (37484) (37499) (37508)

Jakákoliv ideologie je pro mne zhoubná a přináší jen neštěstí a zkázu pro lidstvo.Komunisté nám to ukázali v nedávné minulosti.Křesťané(o dávné minulosti se raději ani nezmiňuji) v nenasitnosti a žravosti o majetek v současné době.(p.Čunek-úplatky,p.C.Svoboda-nemovitosti a majetky o které se pře s charitou-OSTUDA).Zelení,ti by nejraději vykáceli všechny lesy,aby bylo čím topit.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomas (141.113.85.22) --- 26. 8. 2009
Zlata Praha

Panove a damy,
opet se ukazalo, ze v Praze je blaze i kdyz vcelar to zde nema vubec lehke a hodne se pri praci zapoti :-)

http://hobby.idnes.cz/vcelari-staci-posledni-letosni-med-kupujte-ho-nejlepe-primo-ze-dvora-1iq-/hobby-zahrada.asp?c=A090825_104803_hobby-zahrada_mce

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531)

Jojojo, s nasazenými krmítky, to se to točí.

http://i.idnes.cz/09/083/gal/MCE2d59e1_IMG_4451.JPG
http://i.idnes.cz/09/083/gal/MCE2d5a07_IMG_4556.JPG


.......
Tomas (141.113.85.22) --- 26. 8. 2009
Zlata Praha

>Panove a damy,
opet se ukazalo, ze v Praze je blaze i kdyz vcelar to zde nema vubec lehke a hodne se pri praci zapoti :-)

http://hobby.idnes.cz/vcelari-staci-posledni-letosni-med-kupujte-ho-nejlepe-primo-ze-dvora-1iq-/hobby-zahrada.asp?c=A090825_104803_hobby-zahrada_mce<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha

>> Jojojo, s nasazenými krmítky, to se to točí.

Ale vzdyt on ten invert nema zas tak spatnou chut....((-:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 26. 8. 2009
cinkový rybinový spoj

chlapi tož díky za náměty a připomínky, nedá mi to a ještě pořád zkoumám možnost cinkového spoje....dám vědět, jak jsem dopad. (-:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Chmelíček (88.101.64.23) --- 26. 8. 2009
Včera měl svátek Radim

Tak co tomu říkáš? Měl jsi snad jiné iluze? Tady vidíš,jak si Tebe a Tvých příspěvků váží zdejší účastníci této včelařské konference,ani jeden se neozval a nepopřál Ti k jmeninám.Přiznávám se k tomu,že ten Tvůj svátek Radima jsem využil k tomu,jaké je mínění k Tvým častým příspěvkům účastníky této konference.Takže každá sláva,polní tráva.
Ještě k Petrovi : že ideologie je zhoubná,s tím naprosto souhlasím.V nedávné minulosti rozdělovala rodiny,otce se synem,matku s dcerou.Zelení si myslím končí díky těm dvěma princeznám v perlamentu,které mají na tom zásluhu.Bude od nich pokoj a venkov jim nemůže zapomenout výrazné zdražení uhlí,což byla jejich zásluha a na venkově se topí ponejvíce uhlím.Takže venkov jako takový zelené nebude volit a těch několik mladých bloudů ve městech je nezachrání a do parlamentu se nedostanou.Je to podle mne dobře a zaslouží si to.Čekám velkou odezvu na tento příspěvek,protože víme,že každá potrefená husa se ozve...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37533)

Kde tam má krmítka s invertem ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531) (37532)

Jojojo, s nasazenými krmítky, to se to točí.
______________________________________________________________


Na fotkách je víkokrmítko ( krmítko uzpůsobené k využití jako víko ).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531) (37532) (37537)

Jo někteří mudrci tady píší i něčečm o čen nic nev,í oni netuší že do takového krmítka se na zimu vloží nějaká izolace a je zateplený strop kde izolace nenavlhne.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zlata Praha
> Datum: 26.8.2009 11:57:04
> ----------------------------------------
> Jojojo, s nasazenými krmítky, to se to točí.
> ______________________________________________________________
>
>
> Na fotkách je víkokrmítko ( krmítko uzpůsobené k využití jako víko ).
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531) (37532) (37537) (37538)

(e-mailem) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531) (37532) (37537)

>Jo někteří mudrci tady píší i něčečm o čen nic nev,í oni netuší že do takového krmítka se na zimu vloží nějaká izolace a je zateplený strop kde izolace nenavlhne.

Pepan<
..........
pepane, kdybych byl alibista, tak Ti kývnu, ale fotky a video vypoví opravdu hodně. Natom stanovišti nebyla alespoň 3 týdny žádná snůška. Krmení těch včelstev skončilo asi před 2 - 3 týdny. To Millerovo krmítko nikdy žádnou izolaci u toho včelaře nemělo. To Ti musí napovědět pohled zvrchu po otevření úlu a kdyby opravdu bylo krmítko na úlu z úsporných opatření a měl ten včelař nějakou izolaci tak kde je ta izolace? Také ta hadra co ucpává průlez by byla už dávno po dvou týdnech rozcupovaná a včely by se producírovaly po krmítku. Víc není co dodat. Snůška v Praze je opravdu "pěkná".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 26. 8. 2009
Re: i?itel? nemoc?. (37474) (37475) (37478) (37484) (37499) (37508) (37530)

Petr napsal:
>Jakákoliv ideologie je pro mne zhoubná a přináší jen neštěstí a zkázu pro lidstvo.
...................

Myslím, že to není moc logické tvrzení.

Proč by třeba pravdivé ideje měly přinášet lidstvu zkázu?

Pokud bys chtěl dokázet to, co tvrdíš, potom bys asi musel dokázat, že žádné ideje nejsou pravdivé. Potom by zřejmě každá ideologie přinášela prosazování nepravdivých idejí a byla by tím pádem asi pro lidstvo škodlivá. :)

Pokud to dokázat neumíš, bude nožná lepší, když si svá dogmata necháš na jiné diskuse než včelařské. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531) (37532) (37537) (37538)

>Jo někteří mudrci tady píší i něčečm o čen nic nev,í <
----------------------------------------------------------
Souhlasím s Pepanem. Ti mudrci si všímají krmítka, které je součástí tohoto úlu a je určeno k celoročnímu nasazení. Nikdo si ale nevšiml, že tento včelař na rozdíl od některých "renomovaných" o nichž se pořady dělaly pro veřejnost, vytáčí z nádherného světlého díla. Ty "renomované mediální hvězdy", měly dílo vesměs černé jako bota.
Jestli někoho zaráží ta 3 včelstva a více jak 200 kg medu, a proto upozorňují na krmítka, tak si musí uvědomit, že to je průměr 70 kg na včelstvo. Ve spojených pražských vesnicích jsou pro mnohé včelaře z venkova "nepochopitelně dobré" snůškové podmínky. Jestli nevěříte, projeďte si Prahu co je tam různého porostu, parků a zahrad. I ing. Smělý uvádí průměr více než 100 kg na včelstvo ve svých extrémně uteplených úlech. Myslím, že zde dotčený včelař Libor Smažík nemá zapotřebí falšovat med cukrem v honbě za výnosem. Pro ty udivené nad mojí plamennou obhajobou. Se včelařem Smažíkem nejsem příbuzný ani známý. Jen jsem se díval a poslouchal.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 26. 8. 2009
Re: Včera měl svátek Radim (37535)

Tak co tomu říkáš? Měl jsi snad jiné iluze? Tady vidíš,jak si Tebe a Tvých příspěvků váží zdejší účastníci této včelařské konference,ani jeden se neozval a nepopřál Ti k jmeninám.Přiznávám se k tomu,že ten Tvůj svátek Radima jsem využil k tomu,jaké je mínění k Tvým častým příspěvkům účastníky této konference.Takže každá sláva,polní tráva.
-------------
Chmelíčku, jaké že ty máš křestní jméno, aby jmse mohli vzpomenout až přijde tvůj den. :-))
¨
Radime dodatečně gratuluji, sice Tě ne vždy čtu, ale tahle konference je svobodná. Kdo neví kde je DELETE na klávesnici ať si doplní vzdělání a pak teprve ať si zde léčí mindrák.

O léčení mindráků není ve statutu konference ani slovo. Možná by měl správce správce některé IP adresy zablokovat, protože z nich nechodí nic jiného.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531) (37532) (37537) (37538) (37541)

Ve spojených pražských vesnicích jsou pro mnohé včelaře z venkova "nepochopitelně dobré" snůškové podmínky.
-----
To za Á a za Bé má Praha hlavně své mikroklima.

Míň tam prší, a rozpálený beton dělá své. Udržuje teplotu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531) (37532) (37537) (37538) (37539)

Vidíš a já tam vkládám na zimu polystyren
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zlata Praha
> Datum: 26.8.2009 12:50:15
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 26. 8. 2009
> Re: Zlata Praha (37531) (37532) (37537)
>
> >Jo někteří mudrci tady píší i něčečm o čen nic nev,í oni netuší že do
> takového krmítka se na zimu vloží nějaká izolace a je zateplený strop kde
> izolace nenavlhne.
>
> Pepan<
> .........
> pepane, kdybych byl alibista, tak Ti kývnu, ale fotky a video vypoví
> opravdu hodně. Natom stanovišti nebyla alespoň 3 týdny žádná snůška. Krmení
> těch včelstev skončilo asi před 2 - 3 týdny. To Millerovo krmítko nikdy
> žádnou izolaci u toho včelaře nemělo. To Ti musí napovědět pohled zvrchu po
> otevření úlu a kdyby opravdu bylo krmítko na úlu z úsporných opatření a měl
> ten včelař nějakou izolaci tak kde je ta izolace? Také ta hadra co ucpává
> průlez by byla už dávno po dvou týdnech rozcupovaná a včely by se
> producírovaly po krmítku. Víc není co dodat. Snůška v Praze je opravdu
> "pěkná".
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 8. 2009
Re: i?itel? nemoc?. (37474) (37475) (37478) (37484) (37499) (37508) (37530)

I tvůj názor je v podstatě tvá ideologie , tak dej pozor ať tě nezahubí!! :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i?itel? nemoc?.
> Datum: 25.8.2009 18:34:47
> ----------------------------------------
> Jakákoliv ideologie je pro mne zhoubná a přináší jen neštěstí a zkázu pro
> lidstvo.Komunisté nám to ukázali v nedávné minulosti.Křesťané(o dávné
> minulosti se raději ani nezmiňuji) v nenasitnosti a žravosti o majetek v
> současné době.(p.Čunek-úplatky,p.C.Svoboda-nemovitosti a majetky o které se
> pře s charitou-OSTUDA).Zelení,ti by nejraději vykáceli všechny lesy,aby
> bylo čím topit.P.Z.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 26. 8. 2009
Re: Včera měl svátek Radim (37535) (37542)

O léčení mindráků není ve statutu konference ani slovo. Možná by měl správce správce některé IP adresy zablokovat, protože z nich nechodí nic jiného.

Karel
______________________________________________________________

Zlatá slova!

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531) (37532) (37537) (37538) (37541)

Také nemám zapotřebí rýpat do čehokoli co potkám. Jen mne to udivilo proč má někdo prý po tak perfektní snůšce a nemá ani prostavěné pod víkem jen ochozené. Snůška celkem 70kg/rok z terénu vypadá při pohledu na právě otevřené včelstvo jinak. Nezlobte se, ale mám podle čeho posuzovat. Barvu díla jsem přehlédl právě proto, že je pěkné. Nemluvím o nalévání ale o postupném douhodobém pokrmování asi tak 1x týdně po malých dávkách. Kdyby pan Smažík nalévalve velkém, je to jak jsem psal - prostavěné.

..........
>Myslím, že zde dotčený včelař Libor Smažík nemá zapotřebí falšovat med cukrem v honbě za výnosem. Pro ty udivené nad mojí plamennou obhajobou. Se včelařem Smažíkem nejsem příbuzný ani známý. Jen jsem se díval a poslouchal.
Zdravím JK <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

honza (88.101.234.10) --- 26. 8. 2009
mé včely užírají včelařům jejich med :-)



Dnes jsem se po návštěvě stanoviště opět nestačil divit. Některé úly byly již poněkolikáté převrácené. Nevěřím , že to dělají děcka, na to je to moc daleko od vsi. Spíš si myslím že pro některé včelaře jsou mé včel y konkurencí , jak mi to dala najevo na jiné včelnici jedna paní . Už to začíná mrzet, jedno včelsto zase ztratilo matku. Ale nechce se mi to řešit nějakými výstupy... Má te někdo podobné zkušenosti? Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 26. 8. 2009
Re: mé včely uírají včelařům jejich med :-) (37548)

A co Policie CR?

2009/8/26 honza <e-mail/=/nezadan>

>
>
> Dnes jsem se po návštěvě stanoviště opět nestačil divit. Některé úly byly
> již poněkolikáté převrácené. Nevěřím , že to dělají děcka, na to je to moc
> daleko od vsi. Spíš si myslím že pro některé včelaře jsou mé včel y
> konkurencí , jak mi to dala najevo na jiné včelnici jedna paní . Už to
> začíná mrzet, jedno včelsto zase ztratilo matku. Ale nechce se mi to řešit
> nějakými výstupy... Má te někdo podobné zkušenosti? Honza
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 8. 2009
Re: me vcely uziraji vcelarum jejich med :-) (37548)

závist je zlá věc


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: m? v?ely u?raj? v?ela??m jejich med :-)
> Datum: 26.8.2009 21:31:19
> ----------------------------------------
>
>
> Dnes jsem se po návštěvě stanoviště opět nestačil divit. Některé úly byly
> již poněkolikáté převrácené. Nevěřím , že to dělají děcka, na to je to moc
> daleko od vsi. Spíš si myslím že pro některé včelaře jsou mé včel y
> konkurencí , jak mi to dala najevo na jiné včelnici jedna paní . Už to
> začíná mrzet, jedno včelsto zase ztratilo matku. Ale nechce se mi to řešit
> nějakými výstupy... Má te někdo podobné zkušenosti? Honza
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek ?krob (e-mailem) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531) (37532) (37537) (37538) (37541)

Mohu potvrdit, že v některých částech Prahy jsou velice dobré snůškové
podmínky.
Včelařím na jižním okraji Prahy (Praha 4, Písnice) a mám každoročně průměr
přez 50Kg na včelstvo.
Letos to bylo 79 Kg na včelstvo, protože po dlouhé době zase slušně medoval
akát.
Jsou tu tři hlavní snůšky: řepka, akát a "letní směs" s hlavním podílem
lípy.
Na tyto intenzivní snůšky je potřeba mít uskladněnou dostatečnou zásobu
souší, aby to měly kam nosit.
Zrovna teď krásně kvete zlatobýl, takže si donesou ještě něco na zimu.

Zdraví
František Škrob



----- Original Message -----
From: "Josef K?apka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 26, 2009 1:29 PM
Subject: Re: Zlata Praha


> >Jo někteří mudrci tady píší i něčečm o čen nic nev,í <
> ----------------------------------------------------------
> Souhlasím s Pepanem. Ti mudrci si všímají krmítka, které je součástí
> tohoto
> úlu a je určeno k celoročnímu nasazení. Nikdo si ale nevšiml, že tento
> včelař na rozdíl od některých "renomovaných" o nichž se pořady dělaly pro
> veřejnost, vytáčí z nádherného světlého díla. Ty "renomované mediální
> hvězdy", měly dílo vesměs černé jako bota.
> Jestli někoho zaráží ta 3 včelstva a více jak 200 kg medu, a proto
> upozorňují na krmítka, tak si musí uvědomit, že to je průměr 70 kg na
> včelstvo. Ve spojených pražských vesnicích jsou pro mnohé včelaře z
> venkova
> "nepochopitelně dobré" snůškové podmínky. Jestli nevěříte, projeďte si
> Prahu co je tam různého porostu, parků a zahrad. I ing. Smělý uvádí průměr
> více než 100 kg na včelstvo ve svých extrémně uteplených úlech. Myslím, že
> zde dotčený včelař Libor Smažík nemá zapotřebí falšovat med cukrem v honbě
> za výnosem. Pro ty udivené nad mojí plamennou obhajobou. Se včelařem
> Smažíkem nejsem příbuzný ani známý. Jen jsem se díval a poslouchal.
> Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 26. 8. 2009
Re: mé včely užírají včelařům jejich med :-) (37548)

Má te někdo podobné zkušenosti? Honza
-------------
Mám většinu včelstev mimo - doma nemám vhodné stanoviště- a zrovna dnes jsme se o tom bavili.
Setkávám se spíše s kladným přístupem - při těžbě dřeva mi shodili víko a jedna paní mi je přikryla atd.

Lidi mají ke včelám buď kladný vztah a z těch ce rekruktují ti co se jich nebojí, nebo je strach ze včel v tuto roční dobu drží dál.

Představa že bych šel bez klobouku atd shazovat nástavky atd. No párkrát mi nástavek upadl, párkrát se úly složily "samy", takže vím co to někdy obnáší.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 27. 8. 2009
Re: mé včely užírají včelařům jejich med :-) (37548) (37552)

Dnes jsem se po návštěvě stanoviště opět nestačil divit. Některé úly byly
> již poněkolikáté převrácené. Nevěřím , že to dělají děcka, na to je to moc
> daleko od vsi. Spíš si myslím že pro některé včelaře jsou mé včel y
> konkurencí , jak mi to dala najevo na jiné včelnici jedna paní . Už to
> začíná mrzet, jedno včelsto zase ztratilo matku. Ale nechce se mi to řešit
> nějakými výstupy... Má te někdo podobné zkušenosti? Honza

S hloupostí se nepouští ani pánbůh do boje.
Byl jsem taky obviněn, že moje včely likvidují ostatní kolem, protože je mám pořád silné, a bez rojů. Jak přestane pracovat tým matky, rojí se.

http://leteckaposta.cz/399483215

http://leteckaposta.cz/509645165

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 27. 8. 2009
sršní příhoda

Tak jsem včera od sršňů nakoupil jednu do hlavy a jednu do krku. Utíkal jsem k prvnímu houští tak mocně, že jsem si ani nevšimnul, jak ze mně padají kapesní věci (baterka, mobil....) (-: Jelikož patřím k těm mírně alergičtějším, tak jsem se chvíli bál co bude, ale dobrý. Hlava mě sice celej den tupě bolela jako když dostanete nezačištěným smrkovým klackem do palice, ale jinak nic a dnes už jde otok dolů....To od včelek by to bylo drobek horší. (-:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (82.202.44.205) --- 27. 8. 2009
Množství cukru

Zdravíčko
Kolik krmíte v optimalu se stěnami 25mm na letošní zimu? Stačí 17 kg cukru na normální včelstvo 3 plodištní nástavky,medniky už dávno shozeny,nebo mám ještě dokoupit cukr a dokrmit na 20 kg jak se někde uvádí.Vloni jsem krmil 20kg a hodně zásob zbylo. Kolik dáváte cukru v nezateplených úlech Langstroth,optimal,když nezimuju na medu a nebudu počítat,ani složitě hádat,nebo vážit množství medu v plodišti?
Díky Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 27. 8. 2009
Re: Mnoství cukru (37555)

Ja bych sa nebal klidne do tych 20 kilo dokrmit, urcite je lepsi, aby 5 kilo
na jare zbylo, nez aby 1 kilo chybelo,

2009/8/27 Pepek <e-mail/=/nezadan>

> Zdravíčko
> Kolik krmíte v optimalu se stěnami 25mm na letošní zimu? Stačí 17 kg cukru
> na normální včelstvo 3 plodištní nástavky,medniky už dávno shozeny,nebo mám
> ještě dokoupit cukr a dokrmit na 20 kg jak se někde uvádí.Vloni jsem krmil
> 20kg a hodně zásob zbylo. Kolik dáváte cukru v nezateplených úlech
> Langstroth,optimal,když nezimuju na medu a nebudu počítat,ani složitě
> hádat,nebo vážit množství medu v plodišti?
> Díky Pepek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 27. 8. 2009
Re: srní příhoda (37554)

A proc te napadly?

2009/8/27 Libor <e-mail/=/nezadan>

> Tak jsem včera od sršňů nakoupil jednu do hlavy a jednu do krku. Utíkal
> jsem k prvnímu houští tak mocně, že jsem si ani nevšimnul, jak ze mně
> padají kapesní věci (baterka, mobil....) (-: Jelikož patřím k těm mírně
> alergičtějším, tak jsem se chvíli bál co bude, ale dobrý. Hlava mě sice
> celej den tupě bolela jako když dostanete nezačištěným smrkovým klackem do
> palice, ale jinak nic a dnes už jde otok dolů....To od včelek by to bylo
> drobek horší. (-:
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 27. 8. 2009
Re: srnší příhoda

>> A proc te napadly?

Protože jsu blbé. Mám je pár metrů za včelama, sršním "česnem" jsou na druhou stranu a já se tam prošel.....uvědomil jsem si je, až když mi kolem hlavy prosvištělo pár kousků, provoz jak na Ruzyni...ale prošel jsem dobře...nazpátek si říkám, no vypadaj bejt hodný, předtím mi nic neudělaly....no a už to bylo. (-:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 27. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531) (37532) (37537)

Nebo krmítko využité jako víko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 27. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531) (37532) (37537) (37538) (37539)

Já mám také rámeček pro krmítko a pro izolaci identické. A dokonce jsem i v létě míval krmítko umístěné na úlu a někdy i s vodou. Problém býval s demontáží - bylo pevně přilepené. Setkal jsem se ale i stím , že jak byla snůšková přestávka , někteří včelaři okamžitě zlehka přikrmili , aby "neubýval med" . Taky někdo dává roztok medu z víček , nebo vymáčenou melecitozu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 27. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531) (37532) (37537) (37538) (37541) (37547)

Tak to je taky pravda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 27. 8. 2009
Re: mé včely užírají včelařům jejich med :-) (37548) (37552)

Na převrácení úlů bohužel žádný klobouk nepotřebuješ. Tak jak to mají někteří včelaři postavené na dvou vakrlatých trámcích , asi bohužel stačí do jednoho kopnout a celá řada jde k zemi. Jak se na tebe ale někdo zaměří , sám od sebe nepřestane. Mě takhle navštěvovali několik let po sobě nezvaní hosté. Tu odtrhli řadu planěk , tady se ztratil mezník , před vánoci uřízlý stromek v půli , sundaná stříška , nebo dvířka. Jeden rok jsem se tam už ani netěšil , co mne tam čeká za jobovku. A to to mám ohražené a na svém , co teprve ti co to mají volně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 27. 8. 2009
množství cukru

Já už roky krmím 15 malá včelstva a 18kg ta větší/3nástavky/.Většinou zbývá,ono hrozně záleží jaký je podzim.Ale tady jsou mírné zimy a jaro brzo.Jen letos jsem na jaře přikrmovala,ale stejně neodebraly moc těsta.A jednalo se o 2včelstva,ostatní byla v pohodě.Pánové,nemáte nějaký návod,jak najít neznačenou matku?Rychle?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pala Jiří (193.179.175.210) --- 27. 8. 2009
najít neznačenou matku

Když je pěkně zakladeno nehledám. Když je to nutné, tak omést všechno přes hranatý smyk a mateří mřížku do podmetu. Jde to rychle a je to na 100%.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78731 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 37444 do č. 37564)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu