78717
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 36812 do č. 36932Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo (36776) (36780) (36783) (36784) (36789) (36793) (36803)
Já jsem zas myslel na včelařské prodejny. Pokud tam už jsou jednostěnné nástavkové úly a ne jenom ty izolované, jsou jednotlivé nástavky zásadně cinkované či jinak složitě a přepychově spojené a nalakované kvalitním průhledným lakem více vrstvami,že pomalu IKEA na svém nábytku má to lakování mnohonásobně horší. Ještě jsem neviděl, že by tam měli k prodeji nějaké jednoduché levné nástavky sešroubovné na tupo a natřené spíše jen tak funkčně, ne na okrasu. A od toho se odvíjí všechny nářky na drahé úly. Stejně tak otázky začátečníků, protože ti si prohlídnou nabízené úly ve včelařských prodejnách a rozhodují se podle toho. Co se týká cinkovaného spoje, v chráněném prostředí včelína jsou cinkované spoje absolutně zbytečné. Jak nástavky venku by měly být sešroubovány kvalitními vruty v dostatečném množství, do včelínů stačí úplně nástavky sbité dostatečným množstvím hřebíků. Jinak mně připadá, že fígle spojování dřeva hřebíky se pomalu ztrácí. Například používání pozinkovaných nebo jinak proti korozi chráněných hřebíků nebo sponek pro nástavky a rámky podstatně snižuje dosaženou pevnost spoje, třeba nástavku či úlu. Hřebíky pro tyto účely mají být surové černé, odmaštěné a ideálně už trochu chycené rzí. Nástavek nebo úl je třeba stlouct a pak nechat aspoň půl roku odpočinout, spíš ve vlhkém než úplně suchém prostředí. Hřebík časem začne reznout a přes rez zaroste do dřeva úplně stejně nebo možná ještě lépe než vrut. R. Polášek ----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, July 18, 2009 4:44 PM Subject: Re: ?ly a d?evo
Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let. JE TO VEKÝ PROTIMLUV. Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak 2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b) propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36812
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Paprna Paprna (e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo (36776) (36780) (36783) (36784) (36789) (36793) (36803) (36812)
Takovy dodatek, stari mistri si davali dycky hrebiky do ust. Tim padem doslo jiz k zminovanem korozi rychleji.
2009/7/18 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Já jsem zas myslel na včelařské prodejny. Pokud tam už jsou jednostěnné > nástavkové úly a ne jenom ty izolované, jsou jednotlivé nástavky zásadně > cinkované či jinak složitě a přepychově spojené a nalakované kvalitním > průhledným lakem více vrstvami,že pomalu IKEA na svém nábytku má to > lakování > mnohonásobně horší. Ještě jsem neviděl, že by tam měli k prodeji nějaké > jednoduché levné nástavky sešroubovné na tupo a natřené spíše jen tak > funkčně, ne na okrasu. A od toho se odvíjí všechny nářky na drahé úly. > Stejně tak otázky začátečníků, protože ti si prohlídnou nabízené úly ve > včelařských prodejnách a rozhodují se podle toho. > Co se týká cinkovaného spoje, v chráněném prostředí včelína jsou cinkované > spoje absolutně zbytečné. Jak nástavky venku by měly být sešroubovány > kvalitními vruty v dostatečném množství, do včelínů stačí úplně nástavky > sbité dostatečným množstvím hřebíků. > Jinak mně připadá, že fígle spojování dřeva hřebíky se pomalu ztrácí. > Například používání pozinkovaných nebo jinak proti korozi chráněných > hřebíků > nebo sponek pro nástavky a rámky podstatně snižuje dosaženou pevnost spoje, > třeba nástavku či úlu. Hřebíky pro tyto účely mají být surové černé, > odmaštěné a ideálně už trochu chycené rzí. Nástavek nebo úl je třeba > stlouct > a pak nechat aspoň půl roku odpočinout, spíš ve vlhkém než úplně suchém > prostředí. Hřebík časem začne reznout a přes rez zaroste do dřeva úplně > stejně nebo možná ještě lépe než vrut. > R. Polášek > ----- Original Message ----- > From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > To: <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Saturday, July 18, 2009 4:44 PM > Subject: Re: ?ly a d?evo > > > Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně > úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let. > JE TO VEKÝ PROTIMLUV. > Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase > tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové > desky > se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak > 2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také > k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí > třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože > dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a > pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské > postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b) > propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36813
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: Krmítka z titanzinku (36801) (36810) (36814)
Barvy na barevné kovy, co neobsahují pigmenty těžkých kovů. Obecně na zinku by měly dobře držet epoxidové barvy a potom akrylátové barvy. Rozpouštědlové nebo i vodouředitelné. Potom epoxidové práškové vypalovací barvy. S titanzinkem jinak ale moc zkušeností asi nebude. Legurami je tam podporován vznik patiny, coby další mezivrstvy, tu by bylo vhodné odstranit. Měl by na to stačit třeba ocet nebo kyselina mravenčí. Barvy na barevné kovy by potom na titanzinku měly spolehlivě držet, zase ale trvale ponořené v cukerném roztoku nemusí, to nikdo nezaručí, že tak druhý rok při krmení ta barva nesleze. Prostě titanzinek se běžně nelakuje a krmítka na cukerný roztok z titanzinku, která je třeba nalakovat, už vůbec ne. Jestli nebude lepší prostě použít nerez, cenově to o moc dražší být nemůže a nerez může vydržet dost déle, titanzinek je přece jen defakto "obyčejný" zinek a ten je dost reaktivní. Nebo obyčejný černý plech pořádně nalakovaný, třeba opatřený forézním základem a potom práškovou barvou.
R. Polášek ----- Original Message ----- From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, July 18, 2009 7:14 PM Subject: Re: Krmítka z titanzinku
> A co nějaký nátěr? Pro jistotu. Nerad bych včely zatežoval zinkem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36815
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan (85.132.179.14) --- 19. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36781)
Petr napsal:Oddělek vytvořím za květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy včelařím dvoumatečně.
Můžete prosím podrobněji popsat vaše spojení odd. se včelstvem? Kdy, jak vypadá "síťka",A jak je zajištěn volný pohyb včel pro oddělek.
Někteří včelaři spojují oddělek s matečným včelstvem přez mateří mřížku. Děkuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36816
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36781) (36816)
Na tomto linku si môžete niečo nájsť o tvorbe nových včelstiev in situ (na mieste materského včelstva) a včelárení, v časti Technológia tvorby druhého včelstva. Potrebujete k tomu obyčajné medzidno a mladú oplodnenú M. Nazval som to SVD-systém dvoch včelstiev.
Nové včelstvá v tomto čase už nedoporučujem, tak až o rok. Môžete ma kontaktovať súkromnou poštou.
vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=197&mode=&order=0&thold=0
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36817
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 19. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36781) (36816)
Petr napsal:Oddělek vytvořím za květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy včelařím dvoumatečně.
Můžete prosím podrobněji popsat vaše spojení odd. se včelstvem? Kdy, jak vypadá "síťka",A jak je zajištěn volný pohyb včel pro oddělek.
Někteří včelaři spojují oddělek s matečným včelstvem přez mateří mřížku. Děkuji.
------
Mě by spíš zajímalo, jestli zimuje na medu, nebo jak krmí spodní včelstvo? Nebo zásoby udělá jen horní oddělek pro obě dvě včelstva? A který měsíc je do zimy?
Také děkuji.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36818
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (94.125.216.34) --- 19. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36781) (36816) (36818)
Zimuji na medu,protože horní(produkční)včelstvo si dokáže po odebrání medu(po odkvětu lípy)ještě udělat dostatěčnou deseti až patnácti kilovou zásobu ze slunečnice,různých plevelnýh roztlin(zlatobýl,bodláky,hořčice) a svazenky.Maximálně dodám 1-2sklenice cukru,ale to jen proklid svojí duše,že mám včeličky pěkně napapané a zalité dva vrchní nástavce potravou.Tohle produkční (horní)včelstvo mám v tuhle dobu ve třech nástavcích.Spodní oddělek mám ve dvou a odděluje ho síťka v rámečku.Tento oddělek nekrmím,vše co včely nanosí,spotřebují pro svoji výživ a zásobu nemají.Nemají vlastně ani prostor pro jeho uložení.Koncem srpna,kdy je spodní včelstvo(oddělek)nabitý k prasknutí vychytím některou (slabější) matku a sítˇku odstraním.Ještě se mě nikdy nestalo,že by včelstvo odebrané matky zlikvidovalo matku,kterou jsem ponechal.Spojení je naprosto stoprocentní.Asi koncem září odstraním nejspodnější nástavec a asi tak za další měsíc čtvrtý nejspodnější nástavek a zimuji ve třech.Přes zimu mám otevřené celé česno,dvě očka a zasíťované dno.
Nástavky mám vyrobené ze sololitových tabulí a také z coulových desek.Nic nezatepleného a spíš se snažím včelám "udělat" průvan.Nezdá se mě,že by jim to škodilo.Když si vzpomenu,jak před asi 40ti léty můj strýc včelařil s úly,se kterýmy jsme nemohli dva pohnout i když byly prázdné, s výnosem nějakých deset kilo a stále se mu ty stěny zdály málo tlusté a zaizolované,tak se tomu i přez to ,že tu už není musím smát.Takže tímto vlastně zároveň poděkuji p.V.Ptáčkovi,který někdy začátkem osmdesátých let navrhl a do praxe dostal tuhle sestavu,kterou nazval Optimalovou.Myslím si,že optimální pro teplé,jižní kraje opravdu je.
S pozdravem P.Z.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36821
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 19. 7. 2009
Přidání matek
Počátkem týdne jsem slíbil, že budu informovat o přijetí dalších čtyř matek metodou, kterou popsal v posledním MV ing. Leoš Dvorský. Dnes dopoledne jsem využil krátkého zlepšení počasí a zkontroloval přidávací klícky. Všechny matky byly osvobozené a v plodových plástech jsem nalezl položená vajíčka a taktéž najmladší larvičky zalité krmnou kašičkou. Také jsem v každém včelstvu nalezl několik zrušených mateřích buněk vykousaných z boku. Takže konstatuji stoprocentní úspěšnost přijetí.
Zdravím JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36822
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky (195.113.155.3) --- 20. 7. 2009
Re: Ceslo...uhynule vcelstvo
10.7. K.Cermak: Ceslo dovede cast pylovych zrn,spor,kvasinek a podobne v mednem vacku oddelit a posunout do zaludku.Odfiltruje castice 0,5 -100 mikrometru,neodstrani ale vsechny 59 -79 %
10.7. R.Polasek: ramky z uhynulych vcelstev: na jedne strane ramku uhynule vcely-na druhe strane plno zasob.
10.7. A Turcany : Nie tak davno mi uhynulo vcelstvo v studenej stavbe s letacom v strede ula.Ulozilo se pri letaci, vybralo zasoby smerem hore a horizontalne ale nedokazalo pokracovat Krajne vcely boli -zapichnute-1,5 cm od zasob. Moznou pricinou bolo nieco ine napr.Vcelstvo bolo slabe.
Predpokladam ze dulezitost cesla je v regulaci obsahu vody a jeji nedostatek byl i pricinou uhynutim vcelstva.
franta.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36823
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 20. 7. 2009
RE: Zabité zaškolkované matky (36774) (36785)
Děkuji za radu, druhá vsádka už se líhne beze ztrát. Nechal jsem se zmást postupem mého kamaráda. Viděl jsem totiž u něho, že používá průlezné klícky i při školkování při matce. Nepostřehl jsem však, že v tomto případě položí na mřížku fólii a z medníku vlastně vytvoří osiřelec. Ta fólie mi unikla. J.T.
> > Školkujte matečníky do klícek bez přístupu včel dovnitř a matky Vám > zůstanou vždy živé. Klícky s mřížkou jsou riziko pro matky - 10 krát se > nemusí matkám nic stát a po 11. to co Vám. Prostě - včely si dělaj´ co > chtěj... > K. Čermák
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36824
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan (85.132.179.14) --- 20. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36781) (36816) (36818) (36821)
Děkuji panu Petrovi za podrobnější popis jeho metodiky ošetřování včelstev, i když jak vypadá Vaše síťka jste nenapsal.Usuzuji, že to bude dvojitá síťka proti mouchám do oken v rámu asi 2cm silném,kterou používají někteří chovatelé matek na osiření včelstva.Pokud ne-opravte mne.
Panu Turčánimu děkujiza link a svolení k soukromému kontaktu. V této době mám již matky odchované a nové oddělky praskají ve švech. Takže Systém dvou včelstev budu skoušet až příští rok až Vaše pojednání pořádně nastuduji. Budu-li mít potíže dovolím si Vás kontaktovat. Slovenské včelařské stránky též navštěvuji a Vše články si velmi cením.
Milan.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36825
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 20. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822)
Také jsem v každém včelstvu nalezl několik zrušených mateřích buněk vykousaných z boku.
------------------------------------------------------------
Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť náhradný chov a vy hovoríte, že ste našiel vo včelstve niekoľko zrušených MB (predpokladám NCH) a potom, nové matky nemohli byť vložené do včelstiev v dobe odňatia starých matiek, ale oveľa pozdejšie . V NCH môže byť zaviečkovaná MB o 5 dní, ale obyčajne je to neskoršie. Tak potom boli nové M vložené do včelstiev v ten istý čas a boli uzavreté do doby zaviečkovania prvých MB, alebo nové M boli vlože oveľa pozdejšie.
Nakoniec , niekedy pred 25 rokmi bol popísaný spôsob včelárov z Moravy, ktorí mali odskúšané spôsoby pridania matiek pomocou umelých meterských buniek už na 5 deň od odobratia M, v čase zaviečkovania buniek z NCH. a to všetko bez bez "pomazania" obsahom z rozmliaždenej odobratej M, čo s prijatím matky nemá z biologického hľadiska nič spoločné.
Potom prijatie M je výsledok straty vplyvu materskej látky starej M a zaviečkovaného plodu, pretože včelstvo ako také už nemá čo prekážať prijatiu novej matky. Včely prijímajú materskú látku ako chuť a nie ako vôňu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36826
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pete Mal (e-mailem) --- 20. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV
V com je vlastne prinos tejto metody? - donesie potom takato rodina viac medu?
Lebo viac trubcov znamena viac nic neprodukujucich pozieracov medu a okrem toho viac trubcieho plodu kladie vecsie naroky na krmenie a viac trubcieho plodu znamena aj viac kliestika. Ja prave naopak pri prehliadkach vecsie plochy trubcieho plodu nicim.
--- On Sat, 7/18/09, Vorja <e-mail/=/nezadan> wrote:
> From: Vorja <e-mail/=/nezadan> > Subject: Re: rozhovor v rozhlasu - LBV > To: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Date: Saturday, July 18, 2009, 8:40 AM > LBV metoda není založena na > nabídce, ale na přinucení. Stavební rámky se > postupně vkládají do centra plodové plochy ( dva > stavební rámky nesmějí být > vedle sebe! ). Já používám alespoň 6 stavební rámků > 42x17 ( každé včelstvo > ). Nelze je vložit najednou. Pokud se naučíte > vychytávat správnou chvíli, > nebudete mít problémy s jejich zastavěním trubčinou a > zakladením. Stavba > trubčiny v podmetu, volná stavba ( včelaření bez > mezistěn ), či krycí > stavební rámky nemají s LBV metodou nic společného. > --------------------------------------------------------------------------- > --------------------------------------------------------- > Také je to po dvouleté aplikaci metody LBV můj názor, > že je to metoda > přinucení včelstev chovat nadbytek trubců. Je to ale > správné? > Navržená metoda LBV byla ověřena autory v oblast i a > době dobrých > snůškových podmínek. Tyto podmínky však nejsou > stejné v různých částech > naší republiky. Pokud jsou včelstva silná, trvalá ( > nebo téměř trvalá ) > snůška, pak se metoda LBV jistě projeví > kladně. V horších snůškových > podmínkách, kde nelze normálním způsobem docílit > silná včelstva, je její > plošné nasazení spíše kontraproduktivní. > Proto se domnívám, že je potřeba provést odborné > ověření pro různé snůškové > podmínky a sílu včelstev, vyhodnotit výsledky a > předložit upřesňující > doporučení široké včelařské veřejnosti. Je > nejvyšší čas pro naplánovaní > této akce. Nebo to raději necháme včelařícím > včelařům, aby byli sami sobě > výzkumáky? Snad nám může něco napovědět i ohlas na > tuto metodu v cizině. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36827
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 20. 7. 2009
Re: P???ezy 159 L (36673)
Přířezy vyrábí na Langstroth 159 L. Nerad, Bálkova Lhota u Tábora www.inerad.wz.cz jsou s drážkou mám je od něho a jsou k nezaplacení přesná práce. Franta
> ---------------------------------------- > Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na langhstroth 159 takové, > že mají v horní a dolní loučce drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti > drátkovat rámek? Díky moc za tipy Aleš > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36828
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (94.125.216.34) --- 20. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36781) (36816) (36818) (36821) (36825)
Ano Milane,je to jakákoliv síťka s oky tak asi dva krát dva mm,(kidně i perlinka)rýsováčkama přichycená na rámeček tlouštky 1-2cm.Včely z obou dvou včelstev jsou v kontaktu,ale nemůžou navzájem se promíchávat.Dříve,jako začátečníkovi mě někteří včelaři varovali,že jestliže tuhle přepážku oddělám a včelstva neoddělím alespoň novinovým papírem,tak že dojde ihned ke kolapsu a včely se navzájem "poperou" a zlikvidují i tu jednu matku,která ve včelstvu zůstává.Tohle jsem se také očas dočetl ve starší včelařské literatuře,ale napsal to asi ten,kdo tento způsob spojení nikdy nevyzkoušel.Včelařství je hodně založené na dogmatech,které se s oblibou přenášejí z otce na syna.Každý,kdo si najde vlastní cestu,kterou odzkouší,vhodnou pro dané klimatické podmínky,tak musí mít zákonitě úspěch.Taky se někteří včelaři podivují,jak je to možné,že odělek,který vytvářím pod produkčním včelstven není vyloupen.Sám to přesně nevím,nikdy se mě to nestalo,ale asi je to tím,že oddělek vytvářím minimálně z osmi zaplodovaných rámečků z velkým množstvím mladušek a vytvářím ho v pozdních hodinách.Přes noc se oddělek zkonzoliduje a následný den ma zformovanou obranu.
P.Z.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36830
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 20. 7. 2009
smrtici lipa
Dulezity clanek pro vcelare:
http://www.lidovky.cz/exoticke-lipy-zabijeji-ceske-cmelaky-ti-hynou-po-tisicich-pmq-/ln_domov.asp?c=A090720_173823_ln_domov_ani
Napriklad takova stribrna lipa je typickym prikladem "zabijaka". Jenom nevim proc se pisatel zameril jen na cmelaky. Stejne tak je tato lipa znama jako zabijak vcel. Princip je jednoduchy. Lipa laka vcely hojnosti slibneho nektaru z velke vzdalenosti, a kdyz vcely vysilene po dlouhem letu prileti, v nektaru nenaleznou vyzivny cukr, vysilena vcela jiz nema silu odletet.
Vcelari organizovani v CSV by toto meli vedet a preventivne pusobit v mistni obci proti vysadbe takovych cizokrajnych lip. To jaksi k vyspelemu vcelarstvi patri. Vcelari by vubec meli ve sve obci provadet osvetovou cinnost ohledne vysadby nektarodarnych stromu a rostlin. Pak by je leckde nepovazovali za sveraznou particku duchodcu. Predpokladam, ze ucitele vcelarstvi na svych dotovanych prednaskach na toto pravidelne upozornuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36831
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 7. 2009
Re: Trudokladni vcely (36829)
To je nejlepší úl znovu osadit novými včelami a staré vysypat kus od úlu on se pak vžebrají domů a trubčice tam nepustí .
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pete Mal <cscipion/=/yahoo.com> > Předmět: Trudokladni vcely > Datum: 20.7.2009 17:59:28 > ---------------------------------------- > > Stalo sa mi v jednej rodine, ze matka sa asi nevratila z oplodnenia a vcely > zacali klast trubcov. > > Pridal som tam plodujucu matku (spolu s 5 ramikami plodu a vciel z odlozenca), > ale neprijali ju a dalej kladu trubcov. > > Co robit v takomto pripade? > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36832
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 20. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826)
>Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť náhradný chov <
----------------------------------------------------------
Hovořil jsem o výměně matek podle posledního vyšlého čísla časopisu Moderní včelař č. 3/2009 str. 89. Jedná se o věznění mladé matky v klícce se starou usmrcenou matkou a následné uvolnění vykousáním medocukrového těsta. To znamená, že včelstvo nebylo bez matky ani minutu. Celý proces výměny trvá cca 7 - 9 dnů. Prosím, přečtěte si ten článek. Přiznám se však, že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.
Zdravím JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36833
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36834)
Já mám před úly mrtvé trubce . Už vím proč! Já celý život pracoval v jako zahradník sadovník a včely na tyto lípy nelétají. jen ojediněle zato je tam mnoho jiného hmyzu Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: smrtici lipa > Datum: 20.7.2009 22:40:58 > ---------------------------------------- > Zdeněk: > ...Predpokladam, ze ucitele vcelarstvi na svych dotovanych prednaskach na > toto pravidelne upozornuji. > ---- > od 4.srpna budou moci nakupovat i dotované motorové pily. > Upozorňovat je málo, je třeba konat. > Popíliť! > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36835
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kala (e-mailem) --- 20. 7. 2009
RE: Přidání matek (36822) (36826) (36833)
Možná počítám špatně, ale zdá se mi, že se nic překvapivého nestalo. Nouzové matečníky založilo včelstvo ještě za přítomnosti živé původní matky. Po vložení klícky s novou matkou a usmrcenou původní ( a po klícce rozetřenou) matkou včelstvo plynule "přepřáhlo" z feromonů uhynulé matky na feromony přidané matky a tu po vyběhnutí z přidávací klícky považovalo za svou. Ta ihned po "vylíhnutí" z přidávací klícky splnila svůj úkol nově nastoleného vládce: zlikvidovala své "protikandidáty". Proběhlo něco jako tichá výměna za přispění včelaře, kde se věci za přispění zajímavé metody odehrály v pravý čas. Termínově to podle toho jak to př. Křapka uvádí vychází jako reálné. Jen ty matečníky musel při hledání staré matky přehlédnout. Protože přidávat matku do včelstva, kde jsou vlastní matečníky bych považoval za víc než riskantní a určitě bych zvolil jinou metodu.
Považuji proto sdělení př. Křapky za zajímavou informaci. Dodávám, že vlastní podobnou zkušennost nemám. J. Kala
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef Křapka Sent: Monday, July 20, 2009 10:14 PM To: Včelařský mailing list Subject: Re: Přidání matek
>Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť náhradný chov < ---------------------------------------------------------- Hovořil jsem o výměně matek podle posledního vyšlého čísla časopisu Moderní včelař č. 3/2009 str. 89. Jedná se o věznění mladé matky v klícce se starou usmrcenou matkou a následné uvolnění vykousáním medocukrového těsta. To znamená, že včelstvo nebylo bez matky ani minutu. Celý proces výměny trvá cca 7 - 9 dnů. Prosím, přečtěte si ten článek. Přiznám se však, že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila. Zdravím JK
V příspěvku z 13.7. př. Křapka píše: .......... Způsob přidávání nové matky za přítomnosti usmrcené matky staré. Tento způsob jsem uplatnil minulý týden když jsem dostal poštou 2 inseminované matky ........ Tento způsob jsem uplatnil o několik dnů později u dalších čtyř produkčních včelstev s matkami z vlastní produkce. Jejich přijetí budu kontrolovat koncem tohoto týdne.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36836
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833)
Přiznám se však, že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.
- zabiť starú M a vložiť ju do klietky je zbytočný efekt, nemá žiadny racionálny základ a vplyv na prijatie M. podstatné bolo, že vo včelstve nastal stav, aj za prítomnosti mladej matky v klietke, ako by tam matka nebola a včely robili náhradný chov.
Úľové včely nemá čo blokovať, pretože sa nemôžu dostať k materskej látky, ktorá ovplyvňuje vzájomné vzťahy matka- včely. Už som aj tu niekoľkokrát písal, že vťah včiel nie je založený na vône M tú predsa cez sieťku môžu vnímať), ale na chuti, ktorú prijímajú ústami.
Teda pridanie M vo vašom prípade bolo založené, na odstránenie kontaktu včiel s matkou (zabitá a vložená v klietke), mladá taktiež s mŕtvou matkou a tým došlo k vlastnej záchrane včelstva, vychovaním novej matky. V čase vypúšťanie mladej matky bo stav včelstva bez vplyvu pôvodnej matky.
Ak využijeme tento poznatok, že chuť matky je tým základom na prijatie matky, potom stačí na určitý čas oddeliť plod od včiel kde M pridávame, čím vyvoláme efekt na okamžité pridanie M.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36837
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36836)
Termínově to podle toho jak to př. Křapka uvádí vychází jako reálné. Jen ty
matečníky musel při hledání staré matky přehlédnout.
Ste úplne mimo. Pr. Křapka nič neprehliadol, urobil presne to čo radí známa 9 dňová metóda, odobrať M a na 9 deň pridať mladú M, v jeho prípade dal mladú do klietky so starou, ale to na veci nič nemení, feromón starej na mladú neprejde, má svoj genetický kód od svojho zrodenia, až po koniec života.
Pravda je jediná, ak včelstvo nemá možnosť sa dostať k feromónu cez svoju M a ani cez plod, ktorý je nositeľom toho istého génu, prijme novú matku bez svojich "pripomienok", ide mu o svoju záchranu. Ako to včelár urobí, je len v použití technologického postupu výmeny M.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36838
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: P?id?n? matek (36822) (36826)
> Také jsem v každém včelstvu nalezl několik zrušených mateřích buněk > vykousaných z boku. > ------------------------------------------------------------ > Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky > okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť > náhradný chov a vy hovoríte, že ste našiel vo včelstve niekoľko zrušených > MB (predpokladám NCH) a potom, nové matky nemohli byť vložené do včelstiev > v dobe odňatia starých matiek, ale oveľa pozdejšie . V NCH môže byť > zaviečkovaná MB o 5 dní, ale obyčajne je to neskoršie. Tak potom boli nové > M vložené do včelstiev v ten istý čas a boli uzavreté do doby zaviečkovania > prvých MB, alebo nové M boli vlože oveľa pozdejšie.
Osobne jsem se uz s tim parkrat setkal. Nova vymenena matka a vedle matecnik :-) Bud uz zruseny matkou nebo pred zrusenim. Mam na mysli vymenu stare matky za novou pres klicku ve ktere se nova matka min dva dny vezni - predpokladam ze to tak delal i pan Krapka - diky Vam za upozorneni na pekny clanek v MV - nejak mi lehce unikl coz je skoda protoze jsem to zrovna potreboval. Urcite tu metodu vyzkousim, zda se to jako dobra finta jak osalit vcely :-)
"Za mlada" jsem matky menil nevedomky v podstate s odkladem - coz je dost prace hlavne s lamanim matecniku u NN a pro vcelstvo to taky neni ono, ale bylo to u me 100 procentni.
Dva roky uz jedu dle toho co jsem se docetl a posleze i dostal navod na vymenu matky. A to tak ze starou vyjmu a novou vlozim mezi plod v klicce, pockam dva-3dny dle chovani vcel na klicce a pak ji necham vysvobodit. Vcely si pri tom vetsinou narazi nouzove matecniky. Matka si je pak sama zrusi.
Nekolikrat jsem videl nejdriv matecnik - ky , pak podlehl panice :-)) a pak zahledl novou pridanou matku. Z toho plyne ze je potreba pockat s kontrolou tyden a ne jak ja-sasek riskovat uz druhy, treti den :-) Pan Dvorsky to hezky popsal v clanku.
Neni to jiste nejbezpecnejsi zpusob, ale hledejte matecniky na 30nn ramcich. Uspesnost teto metody je u me neco malo pres 90% u produkcnich vcelstev.
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36839
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: P?id?n? matek (36822) (36826) (36833)
> Hovořil jsem o výměně matek podle posledního vyšlého čísla časopisu > Moderní včelař č. 3/2009 str. 89. Jedná se o věznění mladé matky v klícce > se starou usmrcenou matkou a následné uvolnění vykousáním medocukrového > těsta. To znamená, že včelstvo nebylo bez matky ani minutu. Celý proces > výměny trvá cca 7 - 9 dnů. Prosím, přečtěte si ten článek. Přiznám se však, > že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.
Poprve jsem byl take prekvapen, jak muze byt matecnik a nova pridana matka na plastu - odporuje to tomu co se rika a co jsem cetl :-))
A co kdyz tak jak mi nekdy jedem pri vymene matky na jistotu (treba bez plodu) tak jedou i vcely na jistotu? Matka je veznena a nevedi ze prijdem a pomuzem ji osvobodit. Tak si narazi nouzaky - pro jistotu....
Nebo v case kdy jeste neni cele vcelstvo pod feromonovou kontrolou nove matky (na zacatku vymeny) narazi matecniky, no a pak ji casem diky jeji atraktivite prohlasi za svou kralovnu a nechaji ji matecniky odstranit nebo to udelaji dokonce samy.
Predat materi latku usty ve velkem vcelstvu taky asi chvili trva? A je otazka za jak dlouho si nove matky pres klicku liznou - hned???
A ktere vcely si liznou a latku po ulu roznesou - mlade vcely, ci prave vylihle co nepoznaly matku? i pres odpor starsich zakouslych do mrizky?
zas spousta otazek :-) = nuda v praci - pardon...
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36840
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831)
Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru neprodukuje, nebo jen minimum.
Je to jako se souší, která neobsahuje med, ale jen úlovou vůni. A ta vůně by v porovnání ale musela být udržovaná, trvalá a silná. A těch plástů jako plocha by muselo být jako povrch koruny stromů v součtu celkem. Někde to je opravdu problém a asi by to bylo nejlepší s tou pílí opílit. ;-)
........
Zdenek:>Napriklad takova stribrna lipa je typickym prikladem "zabijaka". Jenom nevim proc se pisatel zameril jen na cmelaky. Stejne tak je tato lipa znama jako zabijak vcel. Princip je jednoduchy. Lipa laka vcely hojnosti slibneho nektaru z velke vzdalenosti, a kdyz vcely vysilene po dlouhem letu prileti, v nektaru nenaleznou vyzivny cukr, vysilena vcela jiz nema silu odletet.<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36841
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841)
No, někdo zalistoval v nějakých starých souhrnech zpráv, protože v letní okurkové sezóně potřeboval vyplnit kus papíru nebo obrazovky, na kterou neměl skutečně aktuální zprávy. Tohleto se ví nejméně 20 let. Možná i mnohem déle. Aspoň před nejméně 20 lety se o tom psalo ve včelařské literatuře. Akorát že dneska to můžná pomůže k tomu, aby se někteří radní v některých městech chytlili za nos a místo cizokrajných stříbrných lip požadovali lípy místní, velko nebo malolisté. Vypadá to totiž, že sazenice líp stříbrných jakožto cizokrajné dřeviny se dodávají za mnohem větší peníze, tudíž zahradnictví či zahradní nebo městští architekti, kteří dostanou zakázku, mají z použití stříbrných lip větší vývar než třeba z malolistých. Jejichž sazenice se dají jakožto místní dřeviny klidně vytěžit u nejbližšího potoka a nemusí na to být nějaká zahradní školka.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, July 21, 2009 12:06 PM Subject: Re: smrtici lipa
> Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně > atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou > vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru > neprodukuje, nebo jen minimum. > > Je to jako se souší, která neobsahuje med, ale jen úlovou vůni. A ta vůně > by v porovnání ale musela být udržovaná, trvalá a silná. A těch plástů jako > plocha by muselo být jako povrch koruny stromů v součtu celkem. Někde to je > opravdu problém a asi by to bylo nejlepší s tou pílí opílit. ;-) > ....... > Zdenek:>Napriklad takova stribrna lipa je typickym prikladem "zabijaka". > Jenom nevim proc se pisatel zameril jen na cmelaky. Stejne tak je tato lipa > znama jako zabijak vcel. Princip je jednoduchy. Lipa laka vcely hojnosti > slibneho nektaru z velke vzdalenosti, a kdyz vcely vysilene po dlouhem letu > prileti, v nektaru nenaleznou vyzivny cukr, vysilena vcela jiz nema silu > odletet.<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36842
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.115) --- 21. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36827)
Lebo viac trubcov znamena viac nic neprodukujucich pozieracov medu
______________________________________________________________
Tento ,,poznatek,, je poměrně hluboce zakořeněn v naší včelařské tradici. Novodobé poznatky ( metoda LBV je vzorovým příkladem ) ukazují, že to pravda není. Trubci nejsou darmožrouti. Jsou plnohodnotnými členy včelích společenství a jako takových by si jim měl každý včelař vážit a nebránit jejich vzniku.
Dospělí trubci konzumují med kvůli zajištění energie. Každý tvor potřebuje k životu energii. Dělnice také spotřebovávají med. Většinu času trubci věnují nečinnosti v úlu. Jen velmi malou část dne létají na trubčích shromaždištích, kdy vůbec lze hovořit o nějakém plýtvání energií ( medem ). Trubci zahřívají plod, čímž umožňují za chladnějších dní uvolnění většího počtu létavek a starších úlových včel na snůškové činnosti.
Neznám nikoho, kdo by si při aplikaci LBV metody stěžoval, že se mu snížily medné výnosy ( valná většina tvrdí opak ).
___________________________________________________________________________
okrem toho viac trubcieho plodu kladie vecsie naroky na krmenie
___________________________________________________________________________
Žravost trubčích larev je při eliminaci rojové nálady nepřekonatelně efektivní a neznám lepší způsob, jak odčerpat přebytky krmných kašiček, než-li metodou LBV.
Pro ranou fázi jarního rozvoje je typické, že na jednu krmičku připadají 2 i více larev. V průběhu rozvoje se tento poměr posouvá k 1:1, čehož se dosahuje v období mezi prvním dnem vrcholu plodování a prvním dnem vrcholu síly včelstva. Zpravidla nejpozději tehdy se dostavuje latentní rojová nálada ( včely stavějí rojové misky a připravují je k zakladení ). Potom stačí již jen malé krátkodobé omezení plodování ( např. následkem zhoršení počasí, zanesením plodiště nárazovou snůškou, nebo naopak výpadkem snůšky ) a propuká vrcholná ( zjevná ) rojová nálada ( matka zaklade misky a včelstvo se začne kompletně připravovat na vyrojení... hromadná tvorba rojových včel, všeobecné utlumení běžných aktivit ).
Dílčí prvek celého mechanismu rojení souvisí s anatomickými trubčicemi ( pokud někomu vadí tento termín, může místo něho používat termín prostý: rojové včely... anatomické trubčice a rojové včely jsou jedny a tentýž objekty ). V době před a v průběhu latentní rojové nálady anatomické trubčice vznikají následkem neupotřebení všech krmných kašiček. Přebytky kašiček zkonzumují krmičky. Následkem toho se jim zvětší tukobílkovinné zásoby a zduří jim vaječníky, což ovlivní jejich chování. Jednoduše řečeno: přestanou pracovat ( úplně neaktivní nejsou: zahřívají plod, pomáhají při klimatizaci úlového prostoru a částečně se podílejí na snůšce ( zpracování zásob ), mimo to stavějí rojové misky ). Jakmile stoupne jejich počet nad určitou mez, latentní rojová nálada přechází do vrcholné.
Včelstvo je organizmus, který je stavěn na nepřetržitý růst. Jediným vnitřním limitujícím faktorem je matka. Ta není schopna neomezeně zvětšovat svoji výkonnost. V každém průměrném ( i ve slabém ) včelstvu musí v průběhu jarního či až časně letního rozvoje dříve nebo později nastat den, kdy matka začne klást maximum vajíček, co jí biologické vlohy ještě umožní. Nejpozději tehdy se včelstvo dostává do vývojové krize předznamenávající rojení. V průběhu jara se včelstva chtějí i přes dosažení vrcholu kladení neustále rozvíjet, proto tvorba krmných kašiček neklesá ( ,,výkrmnost,, krmiček neklesá, včelstva jsou neustále schopná fungovat s krmičko-plodovým poměrem daleko převyšující vrcholové 1:1 ). Logickým důsledkem tohoto stavu je neodvratný vznik nadbytků krmných kašiček a následná tvorba rojových včel.
LBV metoda tento systém řeší od základu:
Trubčí plod v dostatečném množství ( 10 000 buněk ) se postará o odčerpání všech nadbytečných krmných kašiček a ještě k tomu krmičky vytíží do té míry, že i přes případné krátkodobé výpadky v plodování je znemožněna tvorba dostatku anatomických trubčic k propuknutí vrcholné rojové nálady a následnému vyrojení.
___________________________________________________________________________
viac trubcieho plodu znamena aj viac kliestika.
___________________________________________________________________________
Po letošní zkušenosti souhlasím. Chce to provádět varroamonitorig a podle potřeby léčit, léčit, léčit!
Dnes mám v plánu, že si u předsedy naší ZO vyprosím Gabony. Rozhodně je nemíním vládat až kolem 10. srpna jako vloni a předloni.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36844
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: Trudokladni vcely (36829) (36832)
> To je nejlepší úl znovu osadit novými včelami a staré vysypat kus od úlu on se > pak vžebrají domů a trubčice tam nepustí .
Mozna ze je pravda ze je nepusti zpet ale ja si doted myslel ze trubcice nemuze letat. Vyzkousel jsem to, vysypal jsem je na mezidno a do vecera mi tam zustaly tri vcely a ty jsme pak prohlasil za trubcice. Zkusel jsem je nadhodit ale i tak padaly na hubu -neletaly.
Zbytek osazenstva se vratillo na puvodni misto do ulu kde uz na ne cekalo nove osazenstvo oplodnacku s mladou matkou, a zacly normalne fungovat. Puvodni vcelstvo byl roj - spis poroj kteremu se nasledne ztratila matka. Uz na stavbe dila bylo poznat ze je neco spatne...
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36845
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: Trudokladni vcely (36829) (36832) (36845)
Jiná teorie říká, že trubčice tím, že se dostanou najednou ven a musí se vžebrávat zpátky do svého úlu utrpí šok a najednou přestanou být trubčicemi. Každopádně ten návod funguje a ty z vysypaných včel, které najdou úl a vžebrají se česnem ( má být zůžené) posílí oddělek o cenné na svůj úl zalétané létavky. R. Polášek ----- Original Message ----- From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, July 21, 2009 3:27 PM Subject: Re: Trudokladni vcely
> To je nejlepší úl znovu osadit novými včelami a staré vysypat kus od úlu on se > pak vžebrají domů a trubčice tam nepustí .
Mozna ze je pravda ze je nepusti zpet ale ja si doted myslel ze trubcice nemuze letat. Vyzkousel jsem to, vysypal jsem je na mezidno a do vecera mi tam zustaly tri vcely a ty jsme pak prohlasil za trubcice. Zkusel jsem je nadhodit ale i tak padaly na hubu -neletaly.
Zbytek osazenstva se vratillo na puvodni misto do ulu kde uz na ne cekalo nove osazenstvo oplodnacku s mladou matkou, a zacly normalne fungovat. Puvodni vcelstvo byl roj - spis poroj kteremu se nasledne ztratila matka. Uz na stavbe dila bylo poznat ze je neco spatne...
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36846
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841)
Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru neprodukuje, nebo jen minimum. G.P.
Rád by som pripojil k nejakej múdrej a správnej myšlienky, prečo hynú včely na kvitnúcich lipách a je jedno akých, ale nemôžem, nikdy som nič takého nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali. Boli treba faktografické záznamy z konkrétneho hynutia včiel, aj s originálnou dokumentáciou, zistiť príčinu hynutia ak vôbec existuje. Nechcem byť neveriaci ako biblický Tomáš, ale je to len fáma prenášajúca sa z generácii a na generácciu vo forme známej "poučky" JPP, jedna pani povedala?....atď.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36847
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36827) (36844)
LBV metoda tento systém řeší od základu:
Trubčí plod v dostatečném množství ( 10 000 buněk ) se postará o odčerpání všech nadbytečných krmných kašiček a ještě k tomu krmičky vytíží do té míry, že i přes případné krátkodobé výpadky v plodování je znemožněna tvorba dostatku anatomických trubčic k propuknutí vrcholné rojové nálady a následnému vyrojení.MV
Mladý muž hamuj-brzdi, ešte si nepreskočil, ešte si nie za latkou a už kričíš hop. Tých teórií vo včelárskom svete už bolo až nakoniec po nich ani pes neštekol.
Ináč v Tvojich rokoch máš dar písania obdivuhodný, len ho treba podoprieť štúdiom, ktoré Ťa naučí, že ak chceš mať pravdu, každé tvrdenie potrebuje dlhoročný výskum a jeho platnosť v každých podmienkach a kdekoľvek na svete.A v tomto prípade to stále chýba.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36848
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36847)
Jedná se o stříbrné lípy u nás cizí a vysazované výhradně v parkových a podobných městských stanovištích. Já jsem párkrát pdezřele chlupaté lípy ve městech viděl, párkrát i v době květu a musím říct, že jsem nikdy nějaké nenormálně velké množství mrtvého hmyzu pod nimi neviděl. Zřejmě se to děje jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy. R. Polášek ----- Original Message ----- From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, July 21, 2009 3:57 PM Subject: Re: smrtici lipa
> Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně > atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou > vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru > neprodukuje, nebo jen minimum. G.P. > > Rád by som pripojil k nejakej múdrej a správnej myšlienky, prečo hynú včely > na kvitnúcich lipách a je jedno akých, ale nemôžem, nikdy som nič takého > nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali. Boli > treba faktografické záznamy z konkrétneho hynutia včiel, aj s originálnou > dokumentáciou, zistiť príčinu hynutia ak vôbec existuje. Nechcem byť > neveriaci ako biblický Tomáš, ale je to len fáma prenášajúca sa z generácii > a na generácciu vo forme známej "poučky" JPP, jedna pani povedala?....atď.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36849
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36847) (36849)
Také by to mohl být samečci. z hmyzu u nás přezimují jen samičky a právě v tuto dobu generace samečků se stává nepotřebnou a umírá
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: smrtici lipa > Datum: 21.7.2009 16:07:10 > ---------------------------------------- > Jedná se o stříbrné lípy u nás cizí a vysazované výhradně v parkových a > podobných městských stanovištích. Já jsem párkrát pdezřele chlupaté lípy ve > městech viděl, párkrát i v době květu a musím říct, že jsem nikdy nějaké > nenormálně velké množství mrtvého hmyzu pod nimi neviděl. Zřejmě se to děje > jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy. > R. Polášek > ----- Original Message ----- > From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Tuesday, July 21, 2009 3:57 PM > Subject: Re: smrtici lipa > > > > Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně > > atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou > > vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru > > neprodukuje, nebo jen minimum. G.P. > > > > Rád by som pripojil k nejakej múdrej a správnej myšlienky, prečo hynú > včely > > na kvitnúcich lipách a je jedno akých, ale nemôžem, nikdy som nič takého > > nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali. Boli > > treba faktografické záznamy z konkrétneho hynutia včiel, aj s originálnou > > dokumentáciou, zistiť príčinu hynutia ak vôbec existuje. Nechcem byť > > neveriaci ako biblický Tomáš, ale je to len fáma prenášajúca sa z > generácii > > a na generácciu vo forme známej "poučky" JPP, jedna pani povedala?....atď. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36851
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36847) (36849)
Mám nejméně 3 takové lípy nějakých 100-300m od městského stanoviště. Včely jsem pod nimi uhynulé neviděl, čmeláky ano, ale jen některé roky - letos ne. Včely na ně houfně létají už od časného rána (v 6:30 čilý provoz na česnech).
Milan Čáp
Radim Polášek napsal(a): > Jedná se o stříbrné lípy u nás cizí a vysazované výhradně v parkových a > podobných městských stanovištích. Já jsem párkrát pdezřele chlupaté lípy ve > městech viděl, párkrát i v době květu a musím říct, že jsem nikdy nějaké > nenormálně velké množství mrtvého hmyzu pod nimi neviděl. Zřejmě se to děje > jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy. > R. Polášek >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36852
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.115) --- 21. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36827) (36844) (36848)
Mladý muž hamuj-brzdi, ešte si nepreskočil, ešte si nie za latkou a už kričíš hop. Tých teórií vo včelárskom svete už bolo až nakoniec po nich ani pes neštekol.
Ináč v Tvojich rokoch máš dar písania obdivuhodný, len ho treba podoprieť štúdiom, ktoré Ťa naučí, že ak chceš mať pravdu, každé tvrdenie potrebuje dlhoročný výskum a jeho platnosť v každých podmienkach a kdekoľvek na svete.A v tomto prípade to stále chýba.
______________________________________________________________
Souhlasím. Aby bylo jasno, nepatřím mezi lidi, kteří chtějí mít za každou cenu pravdu. Rád sděluji své názory. Zda-li je to pravda, to ať ukáže čas a zkušenosti.
Jinak co se týče teorie anatomických trubčic, tu jsem samozřejmě nevymyslel já. Je to již starší teorie ( opravdová teorie, nikoliv pouze hypotéza... bylo to odpozorováno výzkumy, bohužel nemám o nich ucelený zdroj ). LBV metoda nadbytku trubců mi připadá jako dokonalý model aplikace této teorie. Mimochodem samotný př. Linhart ve svém prvním článku o LBV metodě ve Včelařství její účinek vysvětloval pomocí teorie trubčic. Přímo o ni nepsal, ale když si to pročtete a porovnáte to s mým předchozím příspěvkem, dojdete k závěru, že je to obsahově velmi podobné. Je to docela paradoxní, protože dalšími články svůj výklad úplně změnil. Ve všech ostatních prací se zmiňuje především o genetické stránce věci ( teorie sobeckého genu ).
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36853
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K. (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36836)
To se traduje, ale není to zdaleka takové nebezpečí. Už dlouhá léta přidávám (měním) matky tak, že neruším matečníky, ty usmrtí přijatá matka a vykoušou včely. Je fakt, že při vložení klícky s přidávanou matkou (hned po odstranění staré) matečníky ještě nemají, ale brzy na to je narazí. Přístup včelám k těstu uvolňuji po3 dnech. Úspěšnost přijímání je vyhovující (letos z 20 přidávaných zatím 1 nepřijatá). V NN úlech pro mě nepřichází v úvahu hledat a rušit všechny nouzové matečníky... K. Čermák
Josef Kala napsal(a): > ... přidávat matku > do včelstva, kde jsou vlastní matečníky bych považoval za víc než riskantní > a určitě bych zvolil jinou metodu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36855
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36836) (36855)
Už dlouhá léta
přidávám (měním) matky tak, že neruším matečníky, ty usmrtí přijatá
matka a vykoušou včely.
6e včely ruší pri vyliahnutí MB alebo úspešne prijatej M, je kontexte ich biologického správania sa. Vo včelstve je M, tým potreba poistky už doznela a včely ich odstránia.
ty usmrtí matka a vykoušou včely.Toto tvrdenie som si niekoľkokrát overoval priamo v čase keď včely po vyliahnutí matky odstraňovali MB. Tie, ktoré boli 1-3 dni pred vyliahnutím a včely ich vyhrýzali žili, preto ich práve valiahnutá M nemohla usmrtiť a ani by to nedokázala, nie ešte fyzicky zdatná a keďže pridávame oplodnenú M, funkcia jej žihadla je už nefunkčná, pretože je zmenené na kladielko.
Potom včely robia poriadky s materskými bunkami bez ich predčasného usmrtenia, ale to je len môj osobný názor.
Ešte jeden príklad: raz som zachránil M, ktorú včely vyhrýzli z predu a snažili sa M odstrániť, M žila, odobral som im ju a vložil do oplodniačika, M sa oplodnila a plodovalana malom priestore, po viac vajíčok, ale zaviečkovaný plod bol s plochými viečkami a pravidelný. Pri hľadaní príčiny som záhadu objasnil, M mala odstránené tykadlo od kĺba, preto nemohla zisťovať obsah bunky a preto hromadily do jednej bunky aj 4-6 vajíčok, z ktorých jedno včely oštrovali.
rochu dlhé, len som chcel tým poukázať na fakt, že odstraňovaná M nebolo v bunke usmrtená!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36856
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837)
>Úľové včely nemá čo blokovať, pretože sa nemôžu dostať k materskej látky, ktorá ovplyvňuje vzájomné vzťahy matka- včely. Už som aj tu niekoľkokrát písal, že vťah včiel nie je založený na vône M tú predsa cez sieťku môžu vnímať), ale na chuti, ktorú prijímajú ústami.<
-----------------------------------------------------------
Jsem také toho názoru, že mateří látka se ve včelstvu šíří též za pomoci včelích sosáčků aktivním olizováním celého povrchu těla matky, ale i olizováním míst, která matka navštívila, pokud zde mateří látka (feromon) dosud nevyprchala a jejím předáváním spolu s regurgitovanou (nenatrávenou)potravou ostatním dělnicím a tím je zajištěn koloběh mateří látky ve včelstvu. Tedy, když jsem uzavřel obě matky na několik dnů do jedné přidávací klícky, včely měli přístup k mateří látce pouze omezený přez otvory přidávací klícky a na malé ploše, přestal fermon působit ve větší vzdálenosti(zeslábl, vyprchal)počaly včely pociťovat osyřelost a narazily nouzové matečníky. Je zde však otázka? Když včely konzumují mateří látku pouze ústy a nikoli také čichem, jak to, že rojící se včely neomylně následují matku na větev? Jak to, že sejmeme-li usazený roj, zbylé včely se ještě jeden až dva dny usazují na místo, kde roj seděl i když zde matka již není? Vysypeme-li včely na hromadu a dáme jim vybrat z několika matek i na vzdálenost, vždy neomylně naleznou tu svoji a k té se stáhnou a ostatní matky ponechají bez povšimnutí? Je zde tedy otázka zda je olizování jediný způsob šíření mateří látky ve včelstvu zda zde nehraje svoji roli také vůě mateří látky a čich dělnic?
Zdravím JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36857
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837) (36857)
Je zde však otázka? Když včely konzumují mateří látku pouze ústy a nikoli také čichem, jak to, že rojící se včely neomylně následují matku na větev? Jak to, že sejmeme-li usazený roj, zbylé včely se ještě jeden až dva dny usazují na místo, kde roj seděl i když zde matka již není? JK
Pán Kŕapka, ono je to všetko inak. Istého času som matkám zastrihával jedno krídlo, chcel som ich mať pod kontrolou. V čase výletu rojov som vždy čakal pri letáči rojaceho sa včelstva, čakal som na M odlietajúcu s rojom a keďže som vedel že M neodletí, vždy som ju v tráve zachytil. S istotou môžem tvrdiť, že M vybehla z úľa až keď bolo v povetrí už 90% včiel. Roj napriek tomu odlietal a sadol na vetvu stromu bez matky!, a po 20-30 min sa poslušne vrátil do úľa, ale nie vždy, niekedy si polietal, nesadol a vrátil sa do úľa. Ak som dal Vyletenú M do do malého izolátora, a ten som zakvačil tam kde som chcel, roj istotne sa nevrátil do úľa a k matke v IZO, odkiaľ som pohodlne striasol do rojnice.
Z toho čo som napísal vyplýva, že M pri rojení hrá druhé husle a rojenie riadia rojové včely.
Vracanie sa včiel na mieste sedenia je logické, za čas strávený na vetve sa niektoré včely zalietali, čiže si miesto osvojili a pamätali sa naň a logicky sa tam vracali.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36858
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice – kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766)
>Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen pro produkci biomedu.
Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to muze zpusobit.
Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat?
Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci vcelam ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde vcelar, ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence muze neco dokazat.
A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo.
Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet) nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take jinak. Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to nijak neprida.
I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to ve svem okoli znat.
Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni hluboko v minulem rezimu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36859
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36834)
>od 4.srpna budou moci nakupovat i dotované motorové pily.
Upozorňovat je málo, je třeba konat.
Chtel bych tuto diskuzi jeste trosicku usmernit. Kdyz se poznalo, ze ty cizokrajne lipy pritahuji vcely a cmelaky, kteri pod nemi umiraji, myslelo se, ze nektar obsahuje pro hmyz nejakou jedovatou latku (cukr manitol nebo tak nejak). Leckde se opravdu kacelo!
Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a ejhle ozili.
Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu, ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.
Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.
Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari je proti srsti.
Ostatne kdosi tu porad haleka nad ceskym jazykem a jeho ochranou. Neni snad nase lipa narodnim symbolem? Tak proc si sazeji ve mestech americke lipy? To je jak s tim radarem nebo ne?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36860
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky (195.113.155.3) --- 22. 7. 2009
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1920
6.3. Schuze delegatu svazu ceskoslovenskych vcelaru v Brne.Ze Slovenska poslan omluvny list,Dolezal a Kozlik vysvetluji:v ZU Brno bylo vse zmeneno:zavazne odebirani casopisu,zruseni primych clenu.zmena stanov.Neni zadnych prepazek,ktere by nedovolovaly spolkum-Sdruzeni-se do ustredniho spolku se vratiti.Na uhrazeni nakladu kazde ZU dle poctu clenu,20haleru na clena.V zadne zemi nebudiz vice nez 1Zemske Ustredi.
ZU Brno valna hromada: predseda Dolezal hovori o tezkych pomerech nastalych po valce svetove.Touzi po tom,aby vsichni byli spravedlivymi a opravdove uvedomelymi cechy,po vzoru vcelicek.Navrhuje pozadati Pozemkovy Urad o velkostatek v Bohuticich pro vcelarskou skolu.Dle navrhu delegata Bilka, vykonana volba aklamaci.Fiala navrhuje: starostou Dolezala, namestky Valis,Prikryl,tajemnikem Zasmeta,pokladnik Silhavy. Delegat Brnenskeho spolku zada o subvenci a jine,jak bylo drive projednano.Navrh na zrizeni vcelarske skoly se neschvaluje.
16.5. SVAZ valna hromada. Volby navrzeny aklamaci.
Clenu :Cechy=21000, Morava=7000, Slezsko=600,Slovensko=1500,
ZU Brno : Krajinske spoky se vyzivaji,aby zaslaly memoranda svym poslancum a zadaly o zakroceni.Predsednictvo doufa ze Cukerni komise uzna potrebu zmenit sve rozhodnuti a uvolni v srpnu cele mnozstvi cukru.Vysledek letosniho mizerneho vyrizovani se nam jeste nikdy nedelo ani z nepratelske Vidne.Zda se nam,ze jest to umyslne poskozovani vcelarstvi a hospodarstvi,jest to umyslne stvani abychom nebyli v republice spokojeni,jest to umyslne okradani vcelaru.
14.9.Ministr zemedelstvi Sontag rozhodl zriditi Vyzkumny Ustav.Jednano o koupi dvoru v Nostavic u Prahy.Nyni se mluvi o Uhrinevsi,o komplexu pozemku ktere dostaneme,a neobycejnem povzneseni vcelarsvi podobne jako o Zidlochovicich.
Jos.Kozlik:Bratri...Prichazim se svoji radou znovu,kdy se nam cechum...z navodu madaru,zidu a lidi nezodpovednych cini tolik prikori a prekazek,jako bychom my nemeli dobrych umyslu a nepracovali svedomite pro dobro a blaho svych bratru slovaku a rusu. Na svych cestach 1919 neprihodilo se nic nepratelskeho...Avsak tehdy bylo Slovensko nove zbavovano madarskych bolseviku,lid nebyl postvan a rozestvan, tehdy se cechum dekovalo ze zachranili Slovensko.Prichazim tedy jako pritel a bratr se dvema vecmi pro vcelarstvi důlezite:abyste vcelek svych sirou a ledkem nedusili,ale pridali ke kosum mednikove truhliky,a poridii si medomety na vytaceni.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36862
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36842)
>No, někdo zalistoval v nějakých starých souhrnech zpráv, protože v letní okurkové sezóně potřeboval vyplnit kus papíru nebo obrazovky
Ano, soucasna vysadba je leckde opravdu naprosto tragicka, nemozne jehlicnany, vsechny exoticke blbosti a lipy se dokonce kaceji. A zar par let se to znelibi (jak take jinak) a promrhaji se penize zase jinak.
Cim to je, ze uz nahore nesedi komunista, ktery vsechno hlidal pevnou v rukou? ja myslim, ze ne tak presne, ale je to urcity projev upadku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36863
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859)
Já bych tady s GMO nějak zvlášť neoperoval. Odmítání GMO je výrazně ideologická věc stejně jako většina aktivit zelených. A je znakem nekritičnosti a neschopnosti samostatného uvažování toho konkrétního jedince. Který ani není schopný se podepsat. To, že se vedení ČSV k této myšlence přihlásilo, jen dokazuje chudobu myšlenek tohoto vedení. To, že tyto myšlenky pronikly do výkonných orgánů EU je ovšem velký problém, který bude hospodářství EU a nás všechny stát poměrně velké peníze. R. Polášek ----- Original Message ----- From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, July 22, 2009 9:48 AM Subject: Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu
> >Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou > z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen > pro produkci biomedu. > > Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi > ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby > prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy > na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by > mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to > muze zpusobit. > > Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim > nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale > at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do > sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope > nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat? > > Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci vcelam > ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne > GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude > vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde vcelar, > ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence > muze neco dokazat. > > A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl > byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo. > > Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet) > nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take jinak. > Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to > nijak neprida. > I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin > ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to > ve svem okoli znat. > Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni > hluboko v minulem rezimu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36865
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36847)
>nikdy som nič takého nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali
To muzete byt jenom rad, je to potvrzeni toho, ze vase kvetena na Slovensku je puvodni. A vyssi medne vynosy Vam muzou jenom zavidet. Ostatne ty stribrne lipy se vysazuji v parcich a tam nejspise stanoviste nemate.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36866
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: P?id?n? bezmate?n?ho odd?lku. (36868)
Záleží na tom, jestli tam už jsou trubčice, což poznáš tak, že v buňkách bude více vajíček, třeba i 5 v jedné. Pokud trubčice nejsou můžeš je i přímo s rámky přeložit, nebo sklepat. Pokud jsou, odnes úl opodál a omeť včely do trávy, dělnice se vžebrají do včelstev, trubčice zůstanou v trávě. Jinak riskuješ ztrátu matky v kmenovém včelstvu.
Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: flakatos <e-mail/=/nezadan> > Předmět: P?id?n? bezmate?n?ho odd?lku. > Datum: 22.7.2009 11:08:31 > ---------------------------------------- > Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz je > jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes medník > přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za > odpověď. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36869
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání bezmatečného oddělku. (36868)
Jestli to bylo na jaře, tak tam trubčice budou, víc vajíček v buňce, zavíčkovaný hrboplod...Vytřepat před úly a plod bez včel přidat k dolíhnutí do včelstev R. Polášek ----- Original Message ----- From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, July 22, 2009 11:08 AM Subject: Přidání bezmatečného oddělku.
> Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz je > jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes medník > přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za > odpověď.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36870
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837) (36857) (36858)
Jsem toho názoru, že to jinak není. Vždyť to sám dokazujete ve svém příspěvku. Na tom nic nezmění ani pořadí houslí v tomto orchestru.
>Ak som dal Vyletenú M do do malého izolátora, a ten som >zakvačil tam kde som chcel, roj istotne sa nevrátil do úľa >a k matke v IZO, odkiaľ som pohodlne striasol do rojnice.
Je tedy otázkou, jak tu svoji matku našli? Zcela jistě se k ní neprolízali. V orientaci včel na matku musí hrát vedle chuti i pach mateří látky velmi významnou úlohu.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36871
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859)
Lidé se odjakživa bojí toho čemu nerozumí. šlechtění rostlin je vždy genetika Jen přirozeným výběrem dostáváme tam kde to potřebujeme žádoucí gen desítky nebo také stovky let. genetickou manipulací to je hotovo za pár roků a výsledek je úplně stejný přírodně získané mutace vznikají tím že se do DNA dostal nebo tam vznikl gen který tam nikdy nebyl. Také se to vyvolává radiačním ozařováním rostlin. konečné výsledky jsou úplně stejné.Také je může vyvolat nějaké přirozené onemocnění. odjakživa je člověk pak využíval ke svému prospěchu Nejjednodušší přenášení genů je třebas roubování Tak lze z nemocí poškozených jedinců vytvořit úplně nové jedince kteří se v ničem nepodobají původním Stejné lze dosáhnout i jejich řízkováním . Příkladem pro to 6e zelení mluví o něčem čemu moc nerozumí je Kateřina Auvajs a její biomasa
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu > Datum: 22.7.2009 09:49:10 > ---------------------------------------- > >Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou > z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen > pro produkci biomedu. > > Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi > ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby > prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy > na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by > mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to > muze zpusobit. > > Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim > nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale > at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do > sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope > nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat? > > Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci vcelam > ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne > GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude > vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde vcelar, > ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence > muze neco dokazat. > > A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl > byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo. > > Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet) > nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take jinak. > Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to > nijak neprida. > I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin > ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to > ve svem okoli znat. > Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni > hluboko v minulem rezimu. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36872
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867)
samotnou blbostí je chtít fundovanou odpověď k modifikacím od funkcionářů ČSV . vždyť v tomto oboru jsou laici jako všichni ti ochránci. a ti zase nechtějí věřit odborníkům šlechtitelům jiné odborníky na tento problém nevidím.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: CSV versus GMO > Datum: 22.7.2009 10:29:49 > ---------------------------------------- > Je tu hodne funkcionaru CSV. Kde prosim najdu vyjadreni predsedy Sojky ke > geneticky modifikovanym rostlinam? Je neco na webu CSV? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36873
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání bezmatečného oddělku. (36868) (36870)
již jsem viděl několik takto postižených včelstev ale nikdy tam nebyl hrboplod ale jen ojedinělé zavíčkované trubčí buňky. Hrboplodem se vyznačují trubcokladné matky.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Přidání bezmatečného oddělku. > Datum: 22.7.2009 12:00:33 > ---------------------------------------- > Jestli to bylo na jaře, tak tam trubčice budou, víc vajíček v buňce, > zavíčkovaný hrboplod...Vytřepat před úly a plod bez včel přidat k dolíhnutí > do včelstev > R. Polášek > ----- Original Message ----- > From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Wednesday, July 22, 2009 11:08 AM > Subject: Přidání bezmatečného oddělku. > > > > Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz je > > jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes medník > > přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za > > odpověď. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36874
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání bezmatečného oddělku. (36868) (36870) (36874)
Vyvýšené trubčí buňky ku prázným normálním buňkám ku zdeformovaným zbytkům buněk na úkor vyvýšených trubčích. Toto v poměru zhruba 1 : 1 : 1 až 2 : 1 : 1 je hrboplod. Trubčice bez matky ho vytvářejí běžně, hustota je podle toho, kolik ještě zbývá včel. R. Polášek ----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, July 22, 2009 12:41 PM Subject: Re: Přidání bezmatečného oddělku.
již jsem viděl několik takto postižených včelstev ale nikdy tam nebyl hrboplod ale jen ojedinělé zavíčkované trubčí buňky. Hrboplodem se vyznačují trubcokladné matky.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Přidání bezmatečného oddělku. > Datum: 22.7.2009 12:00:33 > ---------------------------------------- > Jestli to bylo na jaře, tak tam trubčice budou, víc vajíček v buňce, > zavíčkovaný hrboplod...Vytřepat před úly a plod bez včel přidat k dolíhnutí > do včelstev > R. Polášek > ----- Original Message ----- > From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Wednesday, July 22, 2009 11:08 AM > Subject: Přidání bezmatečného oddělku. > > > > Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz je > > jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes medník > > přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za > > odpověď. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36875
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36834) (36860)
v odborných parkových brevířech je uvedeno v poznámkách:
Lípa stříbrná je pro včely a čmeláky toxicka.
Toxická je jakkákoli droga která vykazuje více než běžný stav v chování jedince. Jestli způsobí v závislostech smrt vyčerpáním je to závislé od hodnoty smrtelné dávky. Jestli jde o lípu je tedy jedno jestli má menší hodnotu cukru v nektaru, protože je mnoho jiných snůškových rostlin atraktivní pro včelu bez nektaru, ale jen s pylem nebo propolisem. To co navíc produkuje lípa bude nadměrné množství atraktantu způsobující smrt vyčerpáním.
..........
Zdenek:>Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a ejhle ozili.
Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu, ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.
Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.
Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari je proti srsti. <
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36876
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867)
Je tu hodne funkcionaru CSV. Kde prosim najdu vyjadreni predsedy Sojky ke geneticky modifikovanym rostlinam? Je neco na webu CSV?
-------------------
Snad jednou jsem slyšel, že byl nějaký výrok vedení Svazu při návštěvě NDR.
A slyšel jsem to proto, že podle někoho nereprezentoval názor členů.
V mém případě jsem byl také rád, že nemluvil mým jménem. :-)
Neví o okolik jsou GMO škodlivější jak postřiky. Škodlivost mnoha postřiků byla vícekrát prokázána. Škodlivost GMO ?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36877
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání bezmatečného oddělku. (36868)
Přidání bezmatečného oddělku je riziko, že přijdeš i o druhou matku. Nejjistější je tento bezmatečný odělek sklepnout do rojáčku poponést jej tak 100 m od včelnice a rozhodit jej. Na místě zůstanou potencioální trubčice, které tam už určitě jsou a ostatní včely se vžebraji do sousedních úlů a stanou se jejich společenstvím. Úl ve kterém oddělek byl aspoň na týden odstranit. Přes noviny to přidávám brzy z jara nebo na podzim, kdy jsou nižší teploty. Toto rozhození je vhodné udělat v odpoledních hodinách kolem páté. Záleží jak dlouho jsou bezmatečné.Felix Pečenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36879
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivan Černý (90.179.229.219) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36865)
R.Polášek: "To, že tyto myšlenky pronikly do výkonných orgánů EU je ovšem velký problém, který bude hospodářství EU a nás všechny stát poměrně velké peníze."
- a třeba některé africké země bude stát hodně hladu, protože se bojí pěstovat GMO rostliny, aby se v tom málu, co mohou vyvézt do EU, nenašly stopy GM pylu.
pan Zdeněk: "On proste nema to povedomi co to muze zpusobit."
- o tom to hodně je. Někdo v GMO vidí strašné hrůzy, jiný v nich nic strašného nevidí. Je to asi věc seznámení se s fakty a osobního přesvědčení. Navrhuji, že bude nejlépe se dohodnout, že se v tomto nedohodneme a uvolnit prostor na konferenci jiným tématům.
Ivan Černý
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36880
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: vecne bremeno (36878)
Každé věcné břemeno musí být zapsáno v katastru nemovitostí. Takže tam si to můžete ověřit. Je to též přístupno na adrese: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberBudovu.aspx?typ=Budova Jinak věcné břemeno doživotního užívání nezakládá nárok na jakékoliv stavební změny na objektu. To je vyhrazeno pouze majiteli. Hanka
Subject: vecne bremeno
> Mam otazku ohledne vec.bremena: > Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě, ale on se po dlouhé době > odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což jsem majitelka domu. > Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně ale nevím jestli se může > znovu > vrátit do mého domu? >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36881
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877)
>Neví o okolik jsou GMO škodlivější jak postřiky. Škodlivost mnoha postřiků byla vícekrát prokázána. Škodlivost GMO ?
Karel
Mozna Vas Karle bude zajimat, ze jednou z aktivit britskeho prince Charlese je boj proti GMO plodinam.
Prohlaseni prince najdete v anglictine zde: http://mellifera.de/fix/docs/files/GenFood-PrinceCharles.doc
Princ Charles varuje: GMO plodiny mohou zpusobit nejvetsi prirodni katastrofu v dejinach
Vcelarske svazy po celem svete v reakci na princovu aktivitu poradaji sbirky medu prosteho GMO, ktery posilaji kralovske rodine do Britanie.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36882
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837) (36857) (36858) (36871)
Je tedy otázkou, jak tu svoji matku našli? Zcela jistě se k ní neprolízali. V orientaci včel na matku musí hrát vedle chuti i pach mateří látky velmi významnou úlohu.
Ak by to bolo naozaj tak, tak potom by včelstvo pri M v klietke, do ktorej sa včely nedostanú, vždy začnú chovať náhradné MB. Je to možné len preto, že napriek domnelej vône matky, nepociťujú M ako prítomnú v úli, ale ako by tam vôbec nebola.
Ak je tá vychtená M daná do pridávacej klietky, roj k nej nikdy nesadol, ale ako je táto M daná do IZO (postrehli Ste výraz?), do ktorého môže vojsť čo i len jediná včela z roja, sa ten roj zakaždým pri M usadí.
Totiž, tá jediná včela otvorím svoju Nasannovovu vôňovú -združovaciu žľazu a krídelkmi vo zvýšenom stoje rozsieva do prúdiaceho vzduchu, keďž rojové včely ešte stále križujú po okolí (hľadajú M, ktorá v roji nie je) a združovaciu vôňu zachytí, svoj let okamžite orientuje proti prúdeniu vzduchu a klietku s matkou nájde, už sú dve, za chvíľu 5,10 a vtedy sa doniesie chuť matky z IZO do sediaceho alebo ešte lietajúceho roja a za pár minút máte pred sebou strapec rojových včiel.
Nakoniec rok nie je taký dlhý o 9 mesiacov môžu roje lietať znavu, pripravte sa na rojenie, pripravte si niekoľko IZO ANTI (Popis výroby Vám môžem poslať mailom ak o to požiadate) a osobne si to o čom Vás tu presviedčam, odskúšať a potom byť neveriacim Tomášom, ak to pravda nebude.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36883
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (88.103.248.6) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882)
Mělo by se zásadně rozlišovat, o jaké nebezpečí se tu jedná. V přímém vztahu k našim včelám a člověku o žádné. Je tu možné riziko ve vztahu k rostlinám samým, že se něco nepovede a konkrétní druh může být opylením ohrožen. Nepřímo se to tak může někdy člověku vymstít. Těch riskantních kousků člověk provádí mnoho a daleko horších, včetně nás včelařů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36884
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36873)
>samotnou blbostí je chtít fundovanou odpověď k modifikacím od funkcionářů ČSV . vždyť v tomto oboru jsou laici jako všichni ti ochránci. a ti zase nechtějí věřit odborníkům šlechtitelům jiné odborníky na tento problém nevidím.
pepan
Nicmene na strankach ministerstva zemedelstvi lze najit k problematice nasledujici text. Jsem presvedcen ze se zde angazoval i CSV.
Zdenek
... U ekologických včelařů prakticky každé pěstování kvetoucí GM plodiny v okruhu 3 km od stanoviště včelstva znamená kontaminaci úlu a včelích produktů GM pylem se všemi důsledky. Dolet včel za snůškou je okolo 3 km (britské zdroje uvádí až 4,5 km) a včely tak mohou kontaminovat pylem GM plodin poměrně velká území (prakticky to znamená nebezpečí přenosu pylu včelami mezi porosty vzdálenými 6-9 km a včely nejsou jedinými opylovači). Kontaminace pozemků ekofarmy pylem GM plodiny je důvodem ke zrušení registrace pro ekologické zemědělství.
... Současná právní situace neposkytuje ekologickým zemědělcům žádné právní záruky, aby se mohli dozvědět o komerčním pěstování GM plodin v jejich okolí, ani pěstitelům GM plodin neukládá žádné povinnosti vedoucí k ochraně zájmů jejich ekologicky hospodařících kolegů. Z hlediska umožnění dalšího rozvoje ekologického zemědělství by nejlepší variantou bylo moratorium na uvádění GMO do oběhu, tj. pro běžné komerční pěstování. V Kanadě se v současné době pěstuje geneticky modifikovaná řepka na takové výměře, že kvůli kontaminaci již není prakticky možné pěstovat řepku ekologicky! Ekologičtí zemědělci v Kanadě uvažují o podání žaloby na biotechnologické společnosti z důvodu zhroucení trhu s produkty ekologického zemědělství v důsledku kontaminace jejich produkce GMO a zároveň požadují moratorium na uvádění do oběhu další GM plodiny, kterou má být GM pšenice. V EU probíhá nyní diskuse o podmínkách koexistence mezi pěstováním GMO, ekologickým zemědělstvím a konvenčním zemědělstvím.
...Vzhledem k situaci v Evropě (71 % obyvatel odmítá GM potraviny a 95 % chce mít možnost volby; v poslední době je i na krmiva vznášen požadavek aby byla „GMO free“) je oprávněná obava z ekonomických ztrát na domácím trhu a nebezpečí ztráty exportních možností. Při současné nadprodukci téměř všech zemědělských komodit by získaly země, v nichž nebudou pěstovány GM plodiny, komparační výhodu na evropském trhu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36885
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36865) (36880)
>Někdo v GMO vidí strašné hrůzy, jiný v nich nic strašného nevidí. Je to asi věc seznámení se s fakty a osobního přesvědčení. Navrhuji, že bude nejlépe se dohodnout, že se v tomto nedohodneme a uvolnit prostor na konferenci jiným tématům.
Otazka zni pane Cerny, na cem se maji vcelari mezi sebou dohodnout? Zda si nechaji dobrovolne znicit svoje produkty? Zda se coby soukromi zemedelci bez odporu nechaji ozebracit a skonci na chodniku jako treba v Kanade?
To preci vubec neni o diskuzi mezi vcelari, ale mezi vcelari a zodpovednymi statnimi institucemi.
Jak vyplyva z jinych prispevku, je vedeni CSV si zavaznosti situace vedomo a rovneztak probihaji diskuze o moznych resenich na nejruznejsich urovnich.
Pro tuto diskuzi by bylo jenom dobre kdyby se nekdo vyjadril z UV CSV. Neni totiz v zemi jiny organ sdruzujici vcelare s vetsi pravni vahou nez CSV (pres veskere vytky k cinnosti svazu).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36886
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882)
Zdenek:
Mozna Vas Karle bude zajimat, ze jednou z aktivit britskeho prince Charlese je boj proti GMO plodinam
------
Fakt? A proti čemu ještě bojuje? Tálibánu, Al kajdě, proti atomovým elektrárnám, ....
A jakou to má relevanci s fakty? Je vzdělán v oboru, zná nějaká fakta proti GMO, nebo jen podlehl hysterii co šíří Greenpeace a lidi co pro ně dělají.
Možná vás bude Zdenku zajímat, že zde v ČR má Greenpeace ještě menší podporu jak KSČM:-)
To aby jsme klesli oba na stejnou úroveň argumentace.
Já osobně pro nějaký biomed nepláču. Je to marketingový oblbovák který živí hlavně certifikační autority. A jak obstál med jednoho z českých držitelů bio nebo eko medu v testu MFD to skvěle dokumentuje. Certifikát mu stále ještě platí.
Každý se nějak živíme.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36887
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36865) (36880) (36886)
Zdenek:
Jak vyplyva z jinych prispevku, je vedeni CSV si zavaznosti situace vedomo a rovneztak probihaji diskuze o moznych resenich na nejruznejsich urovnich.
-----
Asi jseeněco přehlédl, z jakých příspěvků (zřejmě zde v konferenci) vyplývý vaše tvrzení? Já je nevidím, stejně jako fakta o GMO a jejich škodlivosti.
A jak že to dopadli ti kanadští včelaři na chodníku? Zdroje a fakta prosím.
Děkuji.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36889
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887)
>Já osobně pro nějaký biomed nepláču. Je to marketingový oblbovák který živí hlavně certifikační autority. A jak obstál med jednoho z českých držitelů bio nebo eko medu v testu MFD to skvěle dokumentuje. Certifikát mu stále ještě platí.
Každý se nějak živíme.
Pane Jirus,
napiste to do MV ze biomed je "oblbovak".
Mate problemy s dodrzovanim pravidel ekologickeho zemedelstvi? Jsou ceske normy pro ekologicke zemedelstvi dirave? Urcite zajimave tema do casopisu. Jak a proc...
Leckde jinde byste s takovym pristupem pohorel. Normy se striktne dodrzuji. A bude treba aby si na to zvykli subjekty i tady. Jinak se budou treba udelovat certifikaty ve Vidni stejne jako ta viza do Kanady.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36890
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890)
No víš Zdenku, naše rodina ještě před takovými cca 40 lety ekologické zemědělství provozovala. Prostě měli jsme záhumenek a protože v té době chemické prostředky v zemědělství ještě nebyly a těžkou mechanizaci měli jen jezeďáci, dělali jsme to nemlich úplně stejně jako to mají dneska podle příslušných předpisů dělat ekozemědělci. Co se týká výnosů, třeba pšenice, měli jsme je vzhledem k jezeďákům asi poloviční až třetinové. A samotní jezeďáci, se svými traktory a další těžkou mechanizací, měli zase výnosy poloviční až třetinové ve srovnání s dnešními zemědělci používajícími agrochemikálie. Dá se z toho odvodit, že při skutečném dodržování všech principů, podle kterých se má biozemědělství provozovat, ne při biozemědělství, kde se "certifikace" nažere a pěstování dál jede normálním klasickým způsobem, by měla být cena bioproduktů obecně několikanásobek ceny zemědělských produktů vyráběných klasickým způsobem. Jenomže ona cena je 1,5, maximálně dvojnásobek. To signalizuje soustavné podvody a biopěstování jenom za účelem získání obchodní značky, ne skutečnou biovýrobu. Aspoň pokud se jedná o bioprodukty pro širokou spotřebu běžně prodávané v supermarketech. A z tohoto pohledu je biovýroba jednoznačně marketingový oblbovák. R. Polášek ----- Original Message ----- From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, July 22, 2009 6:39 PM Subject: Re: CSV versus GMO
> >Já osobně pro nějaký biomed nepláču. Je to marketingový oblbovák který > živí hlavně certifikační autority. A jak obstál med jednoho z českých > držitelů bio nebo eko medu v testu MFD to skvěle dokumentuje. Certifikát mu > stále ještě platí. > Každý se nějak živíme. > > Pane Jirus, > napiste to do MV ze biomed je "oblbovak". > Mate problemy s dodrzovanim pravidel ekologickeho zemedelstvi? Jsou ceske > normy pro ekologicke zemedelstvi dirave? Urcite zajimave tema do casopisu. > Jak a proc... > > Leckde jinde byste s takovym pristupem pohorel. Normy se striktne dodrzuji. > A bude treba aby si na to zvykli subjekty i tady. Jinak se budou treba > udelovat certifikaty ve Vidni stejne jako ta viza do Kanady.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36892
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36865) (36880) (36886) (36889)
Nemecky svaz profesionalnich a komercnich vcelaru si objednal primo v USA biomed a take dva medy v nemeckem supermarketu (repka-jetel) importovane z kanady jednou mnichovskou firmou a jednou firmou z Braunschweigu. Vsechny vzorky obsahovaly kontaminaci GMO repky RoundUpReady od americke firmy Monsanto. (rok 2005)
Ted me napada, ze jsem onehdy videl v kauflandu importovany med (ne biomed) z Nemecka repka-jetel a puvod medu tusim kanada.
Je mozne, ze kaufland sem ten kontaminovany med dovazi nebot ho v nemecku jiz nemuze prodat. Medy z Kanady jsou vlastne dnes jiz vsechny kontaminovane.
Cena toho medu v podstate jako u biomedu (hodne pres 250 kc)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36893
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892)
>A z tohoto pohledu je biovýroba jednoznačně marketingový
oblbovák.
R. Polášek
Cili problem s interpretaci a dodrzovanim norem/certifikatu?
Typicka situace pro staty vychodu evropy.
A nebylo by tedy lepsi jit na zkusenou treba do te vidne jako za starych casu? V Rakousku si vcelari davaji sakra bacha aby normu neporusili. Ostatne nemecka dukladnost je prece znama.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36894
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36865) (36880) (36886) (36889) (36893)
Stejne tak pozor na medy z Rumunska. V teto zemi je geneticky modifikovana soja udajne jiz tak rozsirena, ze ekologicke zemedelstvi jiz tam vlastne neni mozne.
A medy z rumunska se u nas v supermarketeh prodavaji.
Vyplati se proto vzdy kouknout na etiketu "Zeme puvodu:"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36895
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36894)
>V Rakousku si vcelari davaji sakra bacha aby normu neporusili.<
-----------------------------------------------------------
Asi proto se v Rakousku vypráví vtip o ekozemědělcích. Víte jak se poznají? No přece ..... chemické prostředky používají v noci.
Zdravím JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36896
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892)
>To signalizuje soustavné podvody a biopěstování
jenom za účelem získání obchodní značky, ne skutečnou biovýrobu
Jeste mne napadlo, kdyz soustavne podvody, tak jak je to s dodrzovanim predpisu o zakazu GMO? Co kdyz se v cesku bezne pouzivaji GMO kontaminovane plodiny a subjekty na to kaslou? Kontroluje to tu nekdo?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36897
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36894) (36896)
>Asi proto se v Rakousku vypráví vtip
Nicmene prodavat cesky med za rakouske ceny byste bral pane Krapka, nebo ne?
Proc cena medu v cesku leze jiz delsi dobu nahoru? Je to opravdu jeho nedostatkem nebo kvalitou ceskeho medu? Aby ta cena zase nespadla razem do sklepa.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36898
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (85.248.21.79) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36872)
Pepane, plně s tebou souhlasím, jen z toho vynech roubování a očkování. Roubováním a očkováním se pěstují - rozmnožují duplikáty původního druhu, to není šlechtění. Genetické šlechtění přirozeným způsobem je křížení - opylování jedné odrůdy jinou odrůdou (někdy i mezidruhově).
Tato hysterická diskuze lidí, kteří tomu ale vůbec nerozumí je jen bla bla bla.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36899
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36894) (36896) (36898)
Zdenek:
Nicmene prodavat cesky med za rakouske ceny byste bral pane Krapka, nebo ne?
Proc cena medu v cesku leze jiz delsi dobu nahoru? Je to opravdu jeho nedostatkem nebo kvalitou ceskeho medu? Aby ta cena zase nespadla razem do sklepa.
---------
A jaký má vliv kvalita medu na jeho cenu? Myslel jsem že tam u vás na tom Západě či Jihu odkuď nám kážete určuje cenu trh. Nebo nám píšete odněkud, kde je cena dána vyhláškou?
Myslíte, že když se med vykupoval za 25Kč tak to bylo tím, že v něm tehdy nebyly žádné GMO a teď když v něm podle vás GMO jsou, tak se vykupuje za 60?
Jaké to jsou Rakouské ceny?
Když jsem se napsoledy díval na ceny medu v NDR, tak mi nepřišly o moc dražsí než u nás. A taky samá směs ze zemí EU a mimo EU. Zřejmě tam žádá zákazník vysokou kvalitu a ceny BIO medu ve srovnatelném balení byly jen o 15% dražší než normální med. Přesně jak to R. Polášek píše. Jak je to možné?
ALe skutečně jste přes mnoho příspěvků neuvedl ani jeden důvod proč jsou GMO plodiny nebezpečné? Prokázal to někdo kromě prince Charlese? Předpokládám, že Královská rodina tedy na svých pozemcích hospodaří výhradně BIO? :-))
Asi to bude jako s těmi lípami co škodí včelám. Doměnky a spekulace.
Karel
PS kolik myslíte že je v ČR biovčelařů a kolik vyprodukují BIO medu? Domníváte se, že čtou tuhle konferenci? Asi brečíte na špatném hrobě.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36900
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837) (36857) (36858) (36871) (36883)
>ale ako je táto M daná do IZO (postrehli Ste výraz?),<
----------------------------------------------------------
Nevím, co nazýváte IZO ani IZO ANTI. Proto využiji Vaší laskavé nabídky na popis, případně i fotografie. Jedná se patrně o Váš vynález. Zašlete to prosím na adresu josef.krapka/=/volny.cz
O otázce šíření mateří látky se naše současná literatura vyjadřuje poněkud sporadicky. Patrně je to ožehavé téma.
Krátká zmínka je ve Včelařství (Vladimír Veselý a kolektiv) Poněkud obšírněji se touto otázkou zabývá G.G. Buttler - odborník anglické výzkumné stanice v Rothamsted, který tuto otázku zkoumal v letech 1953 - 1954 a B.H. Genrich, odborník Výzkumného ústavu včelařského SSSR. 1951 - 1954. Možná, že existují i další, ale jejich práce neznám. Podstatné je, že oba jmenovaní mateří látku (feromon) ve své době pouze předpokládali, což dokumentují svými pokusy. B.H. Genrich například uvádí, cituji: Včelám, které matku olizovali, byla odstraňována tykadla a to buď úplně, nebo částečně. Ukázalo se, že reakce včely na látku (vůni) matky přestávala, jakmile bylo včele odejmuto 8 článků na každém tykadle. Nemusela to být vždy matka sama, stačil předmět o který byla matka trochu otřena, takže mu něco ze své látky (vůně) předala. (Zdroj - Včelařská encyklopedie 1956).
To podporuje teorii, že včela feromon matky pozná nejen po chuti ale i cítí jako vůni.
Zdravím JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36901
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36894) (36896) (36898)
>Nicmene prodavat cesky med za rakouske ceny byste bral pane Krapka, nebo ne?
Proc cena medu v cesku leze jiz delsi dobu nahoru? Je to opravdu jeho nedostatkem nebo kvalitou ceskeho medu? Aby ta cena zase nespadla razem do sklepa. <
------------------------------------------------------------
Rakouské ceny u nás, vynikající. Škoda, že se rozpadlo Rkousko-Uhersko.
To české lezení ceny medu vzhůru přičítám kampani (rozhlas, televize, tisk) o letošní nízké produkci medu. Nevěřím, že to bude mít dlouhého trvání.
Mimochodem, všimnul jste si, že nejvíce řečí se nadělá o věcech kterým nikdo z diskutujících nerozumí? Jako například o GMO? To je téma. A vo tom to je.
Zdravím JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36902
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ducháč Václav (85.160.98.83) --- 22. 7. 2009
med
právě jsem se vrátil z Řecka z Tassosu. Byl jsem tam 14 dnů a na skůtru navštívil dost včelařů. Hodně medu je tam z marihuany divoce rostoucí všude. Teď se bojím přiznat dovezený med, aby mně naši bdělé oči strážníků nezavřeli za konzumaci mařeny...v současnosti převáži včelaři včelstva na hory na borovici,kde velmi meduje mšice a poskytuje výborný medovicový med. A doma ??? od 2O.5. nic, je to nějaká spravedlnost???? tam nestíhají a my tady krmíme.... Medu zdar Vašek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36903
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.183.70.9) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888)
Nejsi první, koho to napadlo. ani já nejsem vyjímkou. V podstatě máš 2 volby. Buďto mezistěny lisovat na válcích z předběžně odlitých destiček a nebo na ručním lisu. První způsob vychází dost draho a při koupi nových věcí to odhaduji tak na 70 000 Kč, Na kontinuální lití investovat statisíce tak na to asi nemáme. Takže zbývá levná možnost mezistěny lisovat na ručním lisu. Bývá hodně pomlouván, ale u mého učitele v mých začátcích se na něm lisovaly mezistěny pro cca 200 včelstev 39 x 24 takže to jde. Něco jsem zkoušel. Vyrobil jsem ho odlitím z betonu a docela se povedl, ale mezistěny 39 x 35 neuměl. Nemohl jsem přijít na vhodnou separaci, vosk se vždy lepil a byl to horor. Prakticky na jednu slušnou mezistěnu jsem vyrobil 10 zmetků a ty hodiny čištění! Zkoušel jsem pouze separátory uváděné v staré literatuře plus Iron, jarovou vodu a nevím co ještě. Nic dobře nefungovalo. Takže jsem lis rozbil paličkou a o betonu už nechci slyšet. Ale nevzdávám to. Když si odleju vhodné razidlo ze sádry pokusí se mi ho odlít z hliníku v jedné slévárně. Druhá, daleko sympatičtější možnost je použít odlévací silikonové hmoty vyráběné v Kolíně. Silikon je už sám o sobě slušný separátor, takže touto cestou by to mohlo jít, ale bude problém s chlazením a z tuhostí lisu. Podobné lisy se vyrábějí např v Rakousku, v Letňanech ho kdysi vystavovali, pak byl v Dole, tam jim to na něm šlo nic moc a pak se někam odstěhoval a nic už o něm nevím. Budu se tomu věnovat v zimě, jak už si slibuji asi tři roky, tak ani letos tomu nějak moc nevěřím. Každopádně, kdyby někdo věděl o starých válcích 370 mm širokých nebo tak nějak, byl bych vděčný za informaci a lahev dobrého pití je samozřejmostí. Tel: 604246110, stonjek/=/seznam.cz. Neříkejme, že to nejde, ale přiznejme si, že to neumíme!!! K těmto pousům mě nevede hamižnost ušetřit za výrobu mezistěn, ale možnost dopřát včelám stavět na nekontaminovaném vosku chemií, parafínem apod. Vždyť výrobci dodáme vosk z víček, trubčiny z Lbv a je velkou neznámou co za to koupíme zpět. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36904
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: med (36903)
Ducháč Václav:>A doma ??? od 2O.5. nic, je to nějaká spravedlnost???? tam nestíhají a my tady krmíme.... Medu zdar Vašek.<
..........
potvrzuji:
České včelařství co se týká medu právě zažívá krušné chvíle. Náklady tím, že snůšky zklamaly na plné čáře, se u mne vyšplhaly v předběžném odhadu na 3-4 násobek dlouhodobého průměru 10 let. to v praktických počtech znamená, že letos se rychle přehouply investice přes 100 Kč/na kg vyprodukovaného medu. Prodejní cena se pohybuje mnohem níže. Český med bude letos pro spotřebitele "opravdu vzácnost".
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36905
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 23. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36897)
>To signalizuje soustavné podvody a biopěstování
jenom za účelem získání obchodní značky, ne skutečnou biovýrobu
Jeste mne napadlo, kdyz soustavne podvody, tak jak je to s dodrzovanim predpisu o zakazu GMO? Co kdyz se v cesku bezne pouzivaji GMO kontaminovane plodiny a subjekty na to kaslou? Kontroluje to tu nekdo?
--------
Kontroluje to tu někdo? Chtěl jste asi napsat kontroluje to tam u vás někdo?
Myslím, že naprostá většina populace ČR je zatím vašimi kampaněmi nedotčená a pokud jí něco vadí, tak např. nedodržování max. povolené rychlosti před školami a podobně jí vadí asi víc. Tato rychlost se dá kontrolovat poměrně snadno, na rozdíl od obsahu genetického kodu plodina na kdejakém poli.
Přesto před každou školou nestojí radar. A jak uhlídat šíření pylu a genetické informace v přírodě, to asi nejde. Právě na šíření různě modifikovaných genů je založen přírodní vývoj a s přírodou asi nikdo nehne.
Co když teď někde u vás před domem zmutovala nějaká rostlina - třeba právě vlivem vesmnírného záření, chemikálií z parfému slečny co šla okolo, nebo jen náhodně, tak jak se po miliony let nazpátek dělo?
Co stím uděláte? Před vaším domem můžou mutovat květiny! Já bych na vašem místě s vašimi obavami před genovými modifikacemi /mutacemi/ nemohl usnout.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36906
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904)
Stonjek:
Druhá, daleko sympatičtější možnost je použít odlévací silikonové hmoty vyráběné v Kolíně. Silikon je už sám o sobě slušný separátor, takže touto cestou by to mohlo jít, ale bude problém s chlazením a z tuhostí lisu.
-----
A co povlak z "teflonu"? Takové povlaky tady firmy dělají, mám kamaráda co mu někdo poteflonoval hliníkovou ornu od řezníka na pečení masa:-)
Jdu kápnout vosk na pánvičku:-)
Docela by byla otázka, jestli někdo z konference nemaká na vhodném CNC stroji. Teď nejsou naplno využité a nějaká malá fuška by možná prošla:-))
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36907
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904)
P. Stonjeku. Smysl mají opravdu jen válce a podobné tlačidla. Při lisování mezistěn musí docházet opravdu k lisování a tak se vyrobí kvalitní mezistěna. Jinak se rozpadá, je křehká. Prošel jsem prakticky všechny udělátka i cement i sádru ale i silikon a výsledek stále stejný. Chce to řízené chlazení a vyšší tlak na hotový výrobek.
Separace a příprava na kontiunální práci není jednoduchý postup a pochopil jste to dobře, že to není jen o mezistěně. Takové práce tuším na žádném učilišti, i když by měli, se nevyučují.
Profit na výrobě vedle výhody vlastního voskového oběživa je hlavně v tom, že se nemusím potýkat s výdaji na zajištění u jiného zpracovatele. Patří mezi to i mimo jiné % srážky a voda v mezistěnách výrobcem,(ne obchodníkem) která dělá minimálně 10 %. Tj, že na 400 kg co je takový roční průměr v pohybu voskového oběživa v mém chovu, bych musel laskavě darovat 40kg. A s tím ne kvůli penězům ale z podstaty etiky výžměny nesouhlasím. Za poslední roky ani nevím kolik stojí výměna kg vosku za mezistěny.
Výrobce válců s glavírkou je v Polsku. Fotku navštívenky přímo z výstavy ze stolu jsem dal na vindex.ic.cz do galerie na
http://vindex.ic.cz/images/2008_rijen__vystava_bratislava/img_2170.html
Ukázkové video - práce jak u mne takové ruční válce fungují když se předělá na kontiunální práci včetně automatického formátování a stohování (letošek a loňský rok) je na
http://video.google.com/videoplay?docid=-4967226403827229486
http://video.google.com/videoplay?docid=-6185692403434822442
_gp_
.........
Stonjek (90.183.70.9) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888)
>Nejsi první, koho to napadlo. ani já nejsem vyjímkou. V podstatě máš 2 volby. Buďto mezistěny lisovat na válcích z předběžně odlitých destiček a nebo na ručním lisu. První způsob vychází dost draho a při koupi nových věcí to odhaduji tak na 70 000 Kč, Na kontinuální lití investovat statisíce tak na to asi nemáme. Takže zbývá levná možnost mezistěny lisovat na ručním lisu. Bývá hodně pomlouván, ale u mého učitele v mých začátcích se na něm lisovaly mezistěny pro cca 200 včelstev 39 x 24 takže to jde. Něco jsem zkoušel. Vyrobil jsem ho odlitím z betonu a docela se povedl, ale mezistěny 39 x 35 neuměl. Nemohl jsem přijít na vhodnou separaci, vosk se vždy lepil a byl to horor. Prakticky na jednu slušnou mezistěnu jsem vyrobil 10 zmetků a ty hodiny čištění! Zkoušel jsem pouze separátory uváděné v staré literatuře plus Iron, jarovou vodu a nevím co ještě. Nic dobře nefungovalo. Takže jsem lis rozbil paličkou a o betonu už nechci slyšet. Ale nevzdávám to. Když si odleju vhodné razidlo ze sádry pokusí se mi ho odlít z hliníku v jedné slévárně. Druhá, daleko sympatičtější možnost je použít odlévací silikonové hmoty vyráběné v Kolíně. Silikon je už sám o sobě slušný separátor, takže touto cestou by to mohlo jít, ale bude problém s chlazením a z tuhostí lisu. Podobné lisy se vyrábějí např v Rakousku, v Letňanech ho kdysi vystavovali, pak byl v Dole, tam jim to na něm šlo nic moc a pak se někam odstěhoval a nic už o něm nevím. Budu se tomu věnovat v zimě, jak už si slibuji asi tři roky, tak ani letos tomu nějak moc nevěřím. Každopádně, kdyby někdo věděl o starých válcích 370 mm širokých nebo tak nějak, byl bych vděčný za informaci a lahev dobrého pití je samozřejmostí. Tel: 604246110, stonjek/=/seznam.cz. Neříkejme, že to nejde, ale přiznejme si, že to neumíme!!! K těmto pousům mě nevede hamižnost ušetřit za výrobu mezistěn, ale možnost dopřát včelám stavět na nekontaminovaném vosku chemií, parafínem apod. Vždyť výrobci dodáme vosk z víček, trubčiny z Lbv a je velkou neznámou co za to koupíme zpět. Zdraví R. Stonjek<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36908
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904) (36907)
KaJi:>Docela by byla otázka, jestli někdo z konference nemaká na vhodném CNC stroji. Teď nejsou naplno využité a nějaká malá fuška by možná prošla:-)) <
.........
Válce se vyrábí na glavírce. Vyrábí se tak od počátku. Problém je hlavně v nastavení kroků. Jde o dva ne stejné válce. Z hliníku a potažené pánvičkovým povlakem (že má pánvička teflonový povlak je obchodní trik) jsem je viděl na výstavě v Letňanech. Bylo to prakticky ve stánku VÚ Dol. (asi kamarádi) Cena kolem 80 tisíc. Polák to dělá z litografické slitiny původní cestou a má to asi jako výrobu a náklady levnější. Když tak na fotu je mail kontakt tak se někdo zeptejte a dejte sem přesnější údaj. Jestli se pamatuji dobře, tak cena byla vloni napodzim na výstavě v Bratislavě za nový ruční nejlevnější stroj kolem 30000 tis Kč. Polák dělá na profi glavírce i dvě varianty rozteče dělničích (doporučuji tu kratší) a jednu variantu trubčích buněk. (pro mne kničemu, ale pro chovatele matek pro přirozený chov taky dobré ne?)
_gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36909
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 23. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36897) (36906)
Pokud jde o GMO v cesku nema Sojka jako jednotlivec sanci. Nejake ojedinele projevy Sojky ci jinych nebudou vyslyseny. Boj s mocnymi chemickymi biokoncerny jako je Monsanto je boj s vetrnymi mlyny.
Americke biokoncerny se neustale ohaneji moderni technologii, pokrokem atd. Jenze opak je pravdou. Genova technologie je dnes velmi primitivni cili v plenkach a bylo by opravdu katastrofou dat jejimu nasazeni v prirode plnou zelenou.
Vzpomenme jenom na objev rentgenu. Paprsky X, cili rentgen, ktere Conrad Röntgen objevil, povazoval on i okoli za uzitecne, ale neskodne. Bohuzel doplatil na to vlastnim zivotem. Dnes je rentgen bezpecny jenom diky digitalni technologii, ktera umoznuje ho pouzivat v zanedbatelnych davkach. Jenze tato technologie na sebe nechala 100 let cekat!
A presto i v problematice GMO je urcita nadeje. Dnes rano jsem kdesi vystaral informace o jinych moznostech jak zemedelske plodiny ucinit odolne a pritom nezaneradit prirodu umelymi geny. Jde o tzv. SMART-BREEDING.
U kukurice se vi, ze jeji prirozenou obranyschopnost proti skudcum zpusobuje v kukurici produkovana latka nazyvana DIMBOA. Ta je ale produkovana jen u malych rostlin. Cilem vyzkumu je tedy vytvorit takovou kukurici, ktera bude produkovat DIMBOA v dostatecnem mnozstvi i u dospelych jedincu. Takova kukurice by sice byla geneticky pozmenena, neprodukovala by ovsem zadny cizorody protein a jeji pyl by byl pro vcelare a jejich med bezpecny, nemohl by nijak kontaminovat med.
Jde tedy o to nechat moderni technologie skutecne dozrat a neuspechat se nalehanim americkych koncernu.
Obavam se ale, ze jak ctu reakce nekterych tady, tak tak dalece ceske vcelarstvi neni, aby o tom mohlo fundovane a bez emocionalnich projevu informovat.
GMO kontaminovany med, kontaminovany ul = vcelarska katastrofa.
Dival jsem se dnes rano jak jeden bavorsky vcelar odvazel svuj med do likvidacniho zarizeni. Soud mu naridil med kontaminovany GMO znicit, ani pratelum ho nesmel darovat.
Ta likvidacni linka na med vypada trochu jako krematorium. Prijedete tam, nahazite kartony sklenic s medem do jamy a pak to zajizdi nekam dovnitr, kde je velka pec. "Krasny" pohled jak sklenice polepene cervenou paskou "kontaminovany med" mizi vevnitr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36911
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.115) --- 23. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837) (36857) (36858) (36871) (36883) (36901)
To podporuje teorii, že včela feromon matky pozná nejen po chuti ale i cítí jako vůni.
______________________________________________________________
Ano. Mateří látka je komplexní feromon. Šíří se jak vzduchem ( vonná látka, atraktant lákající včely, avšak bez účinku na jejich sociální chování ) a také se předává potravou ( účinná látka ).
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36912
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904) (36907) (36909)
>Polák dělá na profi glavírce i dvě varianty rozteče dělničích (doporučuji tu kratší) a jednu variantu trubčích buněk. (pro mne kničemu, ale pro chovatele matek pro přirozený chov taky dobré ne?)
A kdyz dame vcelstvu dostatek ramku s trubci mezistenou, budou pak stavet ty obtezujici divocinu dole? Budou pretvaret klasicke plasty na trubcinu? I stroje na rucni vyrobu mezisten pocitaji s trubcimi plasty.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36913
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: Přidání bezmatečného oddělku. (36868) (36879) (36910)
Jestli tam není ani plod, tak s největší pravděpodností ani nemají zásoby. Možná se už i zlodějky tam naučily létat a všechno, co donesou včely oddělku, zlodějky zase vyberou. Pravděpodobně beznadějný případ. R. Polášek ----- Original Message ----- From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, July 23, 2009 9:24 AM Subject: Re: Přidání bezmatečného oddělku.
> Včelstvo je bezmatečné již delší dobu, plod tam žádný není jen pyl.Tedy > doufám, při poslední kontrole tam nebyl.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36914
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36897) (36906) (36911)
Zdenek:>Vzpomenme jenom na objev rentgenu. Paprsky X, cili rentgen, ktere Conrad Röntgen objevil, povazoval on i okoli za uzitecne, ale neskodne. Bohuzel doplatil na to vlastnim zivotem. Dnes je rentgen bezpecny jenom diky digitalni technologii, ktera umoznuje ho pouzivat v zanedbatelnych davkach. Jenze tato technologie na sebe nechala 100 let cekat!<
...............
To nevylučuje při pravidelném ozařování škodlivost takového záření. A co se týká šlechtění, mám tušení, že za poslední 3 roky se v republice dokonale pozměnila nabídka osiv entomofilních rostlin jako řepka a slunečnice. Opylení totiž asi není potřeba, mají podle mého názoru ke smůle včelařů dokonalejší samosprašnost a tím nižší nektarodárnost. A to je problém. Horší než GMO. Včely a opylení takových kultur technických rostlin již není potřeba.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36915
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: vecne bremeno (36878)
Zdravím, je to sice ošklivé, ale pokud to není dáno smluvně a následně zapsané na katastru, tak to není vymahatelné a naopak. Podmínkou není, ale vložení na katastr, ale existence věcného břemena ve smluvní podobě.
Hezký den
Marek Medve
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: "jarka" <m.alatko/=/seznam.cz> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Předmět: vecne bremeno Datum: 22.7.2009 - 15:16:03
> Mam otazku ohledne vec.bremena: > Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě, > ale on se po dlouhé době > odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což > jsem majitelka domu. > Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně > ale nevím jestli se může znovu > vrátit do mého domu?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36917
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 23. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36897) (36906) (36911) (36915)
>za poslední 3 roky se v republice dokonale pozměnila nabídka osiv entomofilních rostlin jako řepka a slunečnice. Opylení totiž asi není potřeba, mají podle mého názoru ke smůle včelařů dokonalejší samosprašnost a tím nižší nektarodárnost. A to je problém.
To asi by byl take problem, ale zase jiny. Nevim jak moc je vyslechtena repka nezavisla na opyleni, nekde jsem ale cetl, ze se pestuji (geneticky modifikovane?) repky modre nebo fialove barvy.
Takze do budoucna fialovo modry repkovy med?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36918
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (88.103.248.6) --- 23. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36897) (36906) (36911)
""Boj s mocnymi chemickymi biokoncerny jako je Monsanto je boj s vetrnymi mlyny.""
Pane, až já budu vlastnit třeba Bayer, tak mi dojde, že mají pesticidy na kahánku, a tak si "koupím" zelené, modré i duhové, aby v parlamentech, na ulicích, v tisku a přivázaní ke stromům GMO zadusili. Za každý milion upuštěný pod stůl se mi vrátí milionů sto.
Nemusíme chodit daleko, Dolu došlo totéž ohledně akaricidů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36919
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 23. 7. 2009
Re: vecne bremeno (36878) (36917)
>je to sice ošklivé, ale pokud to není dáno smluvně a následně
zapsané na katastru, tak to není vymahatelné a naopak. Podmínkou
není, ale vložení na katastr, ale existence věcného břemena ve
smluvní podobě.
Pokud si prectete pravni poradnu na internetu (opravdu nevim proc ten dotaz kdosi posila do vcelarskeho fora?), zjistite, ze pojmem vecne bremeno ceske zakony definuji a nemusi byt vubec v pisemne podobe. Staci neco po dobu deseti let nekomu povolit ci tolerovat a vznikne vecne bremeno pouzivani neceho.
Tudiz v katastru nemusi byt nic a vetsinou tam take nic neni (zaludnost pri koupi nemovitosti).
Samozrejme jak se v takovem pripade chovaji soudy pokud vznikne soudni pre je v teto zemi nepredvidatelne.
Opacne plati, ze pokud nekdo neco (napr. spolecnou cestu na pozemek) 10 let nepouziva, bremeno automaticky zanika.
Tot cesko.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36920
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: med (36903)
Tak to opravdu můžeme jen závidět!!! :-)
Marek
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: "Duchá? Václav" <DuchacVaclav/=/seznam.cz> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Předmět: med Datum: 22.7.2009 - 23:14:45
> právě jsem se vrátil z Řecka z Tassosu. Byl jsem > tam 14 dnů a na skůtru > navštívil dost včelařů. Hodně medu je tam z marihuany > divoce rostoucí > všude. Teď se bojím přiznat dovezený med, aby > mně naši bdělé oči strážníků > nezavřeli za konzumaci mařeny...v současnosti převáži > včelaři včelstva na > hory na borovici,kde velmi meduje mšice a poskytuje > výborný medovicový med. > A doma ??? od 2O.5. nic, je to nějaká spravedlnost???? > tam nestíhají a my > tady krmíme.... Medu zdar Vašek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36922
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim PolĂĄĹĄek (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: vecne bremeno
Já myslím, že bude lepší obětovat 500 nebo 1000 Kč a konzultovat to s nějakým kvalitnějším právníkem než se ptát zadarmo laiků tady na fóru. Jinak nic proti laikům. U věcného břemena je taky i nějaká instituce vydržení a docela dobře možné i další zádrhele. Říká se dvakrát měř jednou řež a v tomto případě bude lepší zjistit všechny informace a teprve potom to jednoznačně, rychle a šetrně pro všechny strany provést podle práva než se do toho pustit bez pořádných informací. A potom třeba riskovat kromě definitivního rozkmotření s otcem i dlouhodobý soudní spor.... Který vyčerpá všechny. R. Polášek ----- Original Message ----- From: <mmcc/=/volny.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, July 23, 2009 10:05 AM Subject: Re: vecne bremeno
> Zdravím, > je to sice ošklivé, ale pokud to není dáno smluvně a následně > zapsané na katastru, tak to není vymahatelné a naopak. Podmínkou > není, ale vložení na katastr, ale existence věcného břemena ve > smluvní podobě. > > Hezký den > > Marek Medve > > ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- > Od: "jarka" <m.alatko/=/seznam.cz> > Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Předmět: vecne bremeno > Datum: 22.7.2009 - 15:16:03 > > > Mam otazku ohledne vec.bremena: > > Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě, > > ale on se po dlouhé době > > odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což > > jsem majitelka domu. > > Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně > > ale nevím jestli se může znovu > > vrátit do mého domu? > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36923
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904) (36907) (36909)
GP
Válce se vyrábí na glavírce.
----
Pokud myslíme to co já znám jako gravírku, tak jsou to jednak mechanické kopírky, nebo cnc stroje.
Na ty mechanické - co se na nich dělají razníky na medaile člověk potřebuje model, na cnc potřebuji program.
Oboje je o tom, že kvůli jednomu kusu se to nevyplatí, jedině když by se strojový čas ukradl na fušku:-)
Mě se na ten necelý metrák nevyplatí zatím nic dělat, dokud bude válcovat kamarád. Válcované mezistěny - tedy ty nadvakrát vyráběné se podle mě nedají s litými srovnat. Hlavně jsou stále pružné, jednoduchá manipulace po celý rok.
Chdce to ale zásobu vosku, aby človk věděl že je ho toli, že se to vyplatí dělat jen jemu v jedné várce. (MVP)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36924
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36921)
Desinfekce není třeba, pokud se mezi stanovišti mění plásty a ostatní vybavení, vytáčí med na jednom pracovišti atd. Protože to je mnohem masivnější zdroj případné nákazy než vosk bez viditelných nečistot. Potom desinfekce není třeba, když všechen vost je od spolehlivých kolegů včelařů, u kterých se předpokládá, že ve vosku nejsou spory moru. Jiná onemocnění včel, předpokládám, se voskem vyvařeným vodou nebo párou při 100 st C nešíří. R Polášek ----- Original Message ----- From: "Lubo" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, July 23, 2009 10:17 AM Subject: Re: dopis
> Také jsem měl podobné choutky, ale nějak jsem se nechal odradit desinfekcí > vosku u těch velkovýrobců. Umíte to udělat podomácku? Pokud ano, tak by to > bylo super.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36925
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36921) (36925)
Radim Polášek:>Desinfekce není třeba,...<
..........
Dezifekce vosku při zpracování je tuším přímo definováno ve veterinárním zákoně. Nemůže být tedy problém, jestli se dodržuje. Já mám uzavřený voskový hospodářství a mezistěny ostatním chovatelům nenabízím ani neprodávám ani nijak nedistribuji. Takže o veterinární problém s dohledem pro veterináře méně. Dané časy a teploty dodržuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36926
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904) (36907) (36909) (36924)
Na beesource bylo historické foto stroje, který válce vyráběl předsto lety. Nebylo to ani na medaile ani CNC. Podobu to mělo psacího stroje nebo monstrózního telegrafu s třemi děličkami do kterých se upíná válec a dokola ramínka na ražení. Bohužel to na beesource stáhly. Obrázek stroje byl asi z nějakého vydání ABC XYZ. Tak asi proto. Válec je vlastně dvouvrstvý. Ražení musí být na desetinu mm přesné. Jedna vrstva - jádro, je kluzná litina nebo ocel (nevím) a naní je vrstva rycí - litografická. (možná, že jde jen o čistý cín)
..........
>GP
Válce se vyrábí na glavírce.
----
Pokud myslíme to co já znám jako gravírku, tak jsou to jednak mechanické kopírky, nebo cnc stroje. <
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36927
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36921) (36925) (36926)
Já jsem tak asi měl napsat, že píšu právě o ozavřeném voskovém hospodářství a případně za nějakou oplátku o lisování pro dobré známé. V žádném případě jsem nepsal o lisování mezistěn na prodej, tam je jasné, že veterinární zákon se musí dodržovat. R. Polášek ----- Original Message ----- From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, July 23, 2009 11:08 AM Subject: Re: dopis
> Radim Polášek:>Desinfekce není třeba,...< > ......... > Dezifekce vosku při zpracování je tuším přímo definováno ve veterinárním > zákoně. Nemůže být tedy problém, jestli se dodržuje. Já mám uzavřený > voskový hospodářství a mezistěny ostatním chovatelům nenabízím ani > neprodávám ani nijak nedistribuji. Takže o veterinární problém s dohledem > pro veterináře méně. Dané časy a teploty dodržuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36928
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36921) (36925) (36926) (36928)
Radim Polášek:>Já jsem tak asi měl napsat, že píšu právě o ozavřeném voskovém hospodářství
a případně za nějakou oplátku o lisování pro dobré známé.<
..........
Jestli něco nějak nabízíš, už nejde o uzavřené hospodářství ale charakterem distribuční výrobu a tím dochází k riziku roznosu nemocí šířitelných přes vosk. Tam by dohled SVS měl být automatický.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36929
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36930)
Zkusil bych google patenty. Např.
http://www.google.com/patents?q=beeswax+foundation&spell=1&rview=1
...........
Petr (90.177.108.154) --- 23. 7. 2009
dopis
CNC stroj mám, souhlasím s názorem, že na výrobu jednoho kusu nebo i deseti musí majitel tohoto zařízení zavřít obě oči.
No tak bych je zavřel. Má z Vás někdo výkres jak taková mezistěna vypadá.
Petr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 36931
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78717 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 36812 do č. 36932)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu