Archiv Včelařské konference

Dejte mi prosím na Vás kontakt na info/=/hvac.cz, děkuji.

Tip G. Pazderky: dobrý asi bude stačit. Teď jen z čeho.

Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
cinkování.
Předem děkuji a přeji příjemný den.
P.B.

2009/7/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
> úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
> JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
> Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
> tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky
> se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak 2
> - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také k
> němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
> třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
> dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
> pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
> postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
> propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?ly a d?evo
> > Datum: 17.7.2009 23:38:20
> > ----------------------------------------
> > Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více.
> > Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit
> mezi
> > ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil
> > blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do
> > něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně
> > utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou
> vrstvou
> > doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít
> hadrem.
> > Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být
> > všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací
> > pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i
> > kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale
> jen
> > u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a
> pak
> > se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil
> 10
> > úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to
> > moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších
> > problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let.
> To
> > je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí,
> že
> > to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a
> > polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a
> > ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.
> >
> >
> >
>

Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor.
------
podle mě to bude víc než dost na seschnutí, spoj pero drážky (podobně jako :
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=sestnast
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=nastavky
)
------
Právě tluču nástavky 14,5cm sponkovačkou a hřebíkovačkou. Čela jsem protáhl na protahu z tl. +26mm což některé pily řežou, abych měl stejnou tlouštku, vyšla dokonce 25mm. Povrch samozřejmě je hrubý, normalizoval jsem tlouštku.
Z boku čel lepidlo, pak sponky a nakonec hřebíkovačkou hřebíky 80mm. To se nedá ve vzuchu, ale proti zemi, proto ty sponky. A jediný vrut se širokou hlavou nahoře u drážky.
Podle mých dosavadních zkušeností vydrží klidně dest let bez dalších povrch. úprav. Až bude v zimě čas, bude tam nahoře ještě na čelech hmatová lišta na zvedání.

To bylo asi smyslem přechozích příspěvků. Původní nástavky byly z beden.
Samozřejmě perfektně vybroušené a slepené nástavky zahradu pěkně ozdobí, ale nějak se v poslední době čím dál véc krade. I včely. Tak co se pak rozčilovat nad pěknými úly.

Karel

v KNIZE VČELÍ PASTVA se uvádí u lipy stříbrné nektarodárnost deseti květů 30,5 mg cukernatos nektaru 25.5 % a produkse cukrů 7,1 O nějaké jedovatosti pro včely není ani zmínka.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: smrtici lipa
> Datum: 22.7.2009 14:00:35
> ----------------------------------------
> v odborných parkových brevířech je uvedeno v poznámkách:
> Lípa stříbrná je pro včely a čmeláky toxicka.
>
> Toxická je jakkákoli droga která vykazuje více než běžný stav v chování
> jedince. Jestli způsobí v závislostech smrt vyčerpáním je to závislé od
> hodnoty smrtelné dávky. Jestli jde o lípu je tedy jedno jestli má menší
> hodnotu cukru v nektaru, protože je mnoho jiných snůškových rostlin
> atraktivní pro včelu bez nektaru, ale jen s pylem nebo propolisem. To co
> navíc produkuje lípa bude nadměrné množství atraktantu způsobující smrt
> vyčerpáním.
> .........
>
> Zdenek:>Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici
> hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a
> ejhle ozili.
>
> Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence
> jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu,
> ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.
>
> Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela
> mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.
>
> Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o
> hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
> Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari
> je proti srsti. <
>
>
>

Zrovna Drašar, který je autorem Včelí pastvy píše jinde o lípách ve
Včelařství,str.209/r.1985 a že nedoporučuje sázet lípu stříbrnou kvůli
občasné galaktóze, kterou neumí včely zpracovat a hynou nani.

2009/7/23 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> v  KNIZE VČELÍ PASTVA se uvádí u lipy stříbrné nektarodárnost deseti květů 30,5 mg cukernatos nektaru 25.5 % a produkse cukrů 7,1 O nějaké jedovatosti pro včely není ani zmínka.
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: smrtici lipa
>> Datum: 22.7.2009 14:00:35
>> ----------------------------------------
>> v odborných parkových brevířech je uvedeno v poznámkách:
>> Lípa stříbrná je pro včely a čmeláky toxicka.
>>
>> Toxická je jakkákoli droga která vykazuje více než běžný stav v  chování
>> jedince. Jestli způsobí v závislostech smrt vyčerpáním je to závislé od
>> hodnoty smrtelné dávky. Jestli jde o lípu je tedy jedno jestli má menší
>> hodnotu cukru v nektaru, protože je mnoho jiných snůškových rostlin
>> atraktivní pro včelu bez nektaru, ale jen s pylem nebo propolisem. To co
>> navíc produkuje lípa bude nadměrné množství atraktantu způsobující smrt
>> vyčerpáním.
>> .........
>>
>> Zdenek:>Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici
>> hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a
>> ejhle ozili.
>>
>> Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence
>> jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu,
>> ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.
>>
>> Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela
>> mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.
>>
>> Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o
>> hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
>> Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari
>> je proti srsti. <
>>
>>
>>
>

podívej se do katastru nemovitostí
Věcné břemeno je tam zanesené

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jarka <m.alatko/=/seznam.cz>
> Předmět: vecne bremeno
> Datum: 22.7.2009 15:16:10
> ----------------------------------------
> Mam otazku ohledne vec.bremena:
> Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě, ale on se po dlouhé době
> odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což jsem majitelka domu.
> Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně ale nevím jestli se může znovu
> vrátit do mého domu?
>
>
>

Já sem nepsal že je to šlechtění . ale přenášení genů Tam dokonce dochází k ovlivňování toho roubu podnoží Kde různými podnožemi můžeme měnit částečně vlastnosti nového jedince Duplikáty přesně stejných vlastností získáme jen řízkováním nebo meristyrénovým množením.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu (36760)
> (36762) (36765) (36766) (36859)
> Datum: 22.7.2009 21:07:04
> ----------------------------------------
> Pepane, plně s tebou souhlasím, jen z toho vynech roubování a očkování.
> Roubováním a očkováním se pěstují - rozmnožují       duplikáty původního druhu,
> to není šlechtění. Genetické šlechtění přirozeným způsobem je křížení -
> opylování jedné odrůdy jinou odrůdou (někdy i mezidruhově).
> Tato hysterická diskuze lidí, kteří tomu ale vůbec nerozumí je jen bla bla
> bla.
>
>
>

Nejsem ani distributorem, ani jinak vázán na časopis WM.Přesto doporučuji přečíst článek ze stránky 56, "Česká Akademie věd podpoří pěstování modif. kukuřice, příp. i jiných plodin. Ve 12 let trvajícím výzkumu nezjistila jejich nepříznivý vliv na životní postředí."

A CO LIDÉ ,? ZKOUMAL NĚKDO, CO TO DĚLÁ S NIMI???


WM Magazín,ŠÉFREDAKTOR JIŘÍ WOJNAR, 17.LISTOPADU 146, 738 02 FRÝDEK MÍSTEK
Objednat lze na č. 234 092 851

Protože většina čtenářů této konference nemá přístup k minule uvedenému příspěvku, dovoluji si CITOVAT : Gen vložený do GM sóji se přenáší do DNA bakterií žijících v našich střevech a nadále působí. T.zn., že se přímo v našem těle mohou tvořit potenciálně škodlivé GM proteiny ještě dlouho poté, co GMO přestaneme jíst.Jinak: jestliže sníme jediný lupínek vyrob. z BT kukuřice, mohou střevní bakterie přeměnit naše trávící systémy na živé továrny na pesticidy, možná až do konce života.
Bohužel, nelze vše citovat.
Genetik David SUZUKI : "pokusy nebyly nikdy provedeny a pokusnými morčaty se se nyní stáváme my" , "Každý kdo říká - my víme, že je to úplně bezpečné, je buď neuvěřitelně hloupý, nebo záměrně lže"!

Zdravím vás přátelé včelaři,ví někdo za jak dlouho se rozklade mladá kladoucí matka přidaná do oddělku?

Také jsem to zkoušel, ale spíše pro svíčky. Aby se to nelepilo formu jsem namočil či polil vodu s Jarem /smáčedlem/. U mne to platilo /nějaká umělá hmota, kdysi dávno jsem to našel/ , zda by to bylo vhodné pro beton, nevím. Na suchou formu nebo politou vodou se vosk vždy přilepil a nešel dobře ani seškrábat.

Zdravím vás přátelé včelaři,ví někdo za jak dlouho se rozklade mladá kladoucí matka přidaná do oddělku?

Za normálnych okolností, prijímacie včely sú stotožnené s materskou látkou pridávanej M, u mňa ploduje už na druhý deň (ale to v prípade, že po svojom oplodnení v oplodňovacej jednotke už položila prvé vajíčka, čo zistím priamou kontrolou. Ja nečakám na kontrolu týždeň-dva, ako som aj ne tejto konferencii čítal. pri použití správneho technologického postupu, sa netreba obávať vstupu do včelstva.

takto dělají mezistěny v Africe
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0905/jak-delaji-mezisteny-v-africe

Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se ze
snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se doporučuje,
umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se létavky neměly
snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom
překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá
pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?

J.T.

V některých letech pozoruji úhyn včel na lípě malolisté (původní druh). V nadmořské výšce 580m, jedna lípa je u cesty s rovným hladkým povrchem. Mrtvých včel tam je velké množství jdoucí do tisíců. Vliv nějakého chemického ošetření nepřichází v úvahu, lípy jsou vysoké a terén kopcovitý, bez polí. Když rozkvetou lípy, znamená to (v této loklitě), že už nebude snůška, co tam je tak vytočit a začít krmit.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, July 23, 2009 6:09 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: smrtici lipa

v KNIZE VČELÍ PASTVA se uvádí u lipy stříbrné nektarodárnost deseti květů 30,5 mg cukernatos nektaru 25.5 % a produkse cukrů 7,1 O nějaké jedovatosti pro včely není ani zmínka.

Doživotní bydlení není ale věcné břemeno. Mám to s matkou, ale je to v darovací smlouvě. I podmínky, jako třeba její návštěvy aj. V katastru toto nemám. Věcné břemeno je třeba chůze po pozemku.
Tonda
>podívej se do katastru nemovitostí
Věcné břemeno je tam zanesené

Jednou jsem brousil na internetu volně přístupnými údaji z katastru
nemovitostí a zjistil jsem, že u poměrně dost mých sousedů, kde bydlí v
jednom baráku staří rodiče a děti, tak cca třetina , polovina případů je
tak, že rodiče přepsali svůj barák někomu z další generace a sami si
vymínili věcné břemeno bydlení na dožití... Jak to ale mají s konkrétním
soužitím, nevím, musí se prostě nějak dohromady snést a domluvit, jinak to
je zřejmě velký problém.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 11:01 AM
Subject: Re: vecne bremeno


> Doživotní bydlení není ale věcné břemeno. Mám to s matkou, ale je to v
> darovací smlouvě. I podmínky, jako třeba její návštěvy aj. V katastru toto
> nemám. Věcné břemeno je třeba chůze po pozemku.
> Tonda
> >podívej se do katastru nemovitostí
> Věcné břemeno je tam zanesené

Oddělky by se měly umisťovat tak, aby výlety včel nešly do výletu včel
produkčních včelstev. Potom se skutečně vzájemně ovlivňují. Takže pokud jsou
oddělky ve stejné řadě s produkčními včelstvy a česna mají namířené stejným
směrem, měly by být oddělky od produkčního včelstva nejméně 2 - 3 metry.
Oddělky by potom neměly být před včelstvy a taky ne hned za včelstvy. Když
mají česna namířena výrazně jiným směrem, zas to tak moc nevadí. Pokud ale z
nějakých provozních důvodů je oddělek na nebo pod včelstvem nebo těsně
vedle, zas to nějak zásadně moc nevadí. Pouze v závislosti na tom, jak je
vizuálně oddělen vstup do oddělku a vstup do česna produkčního včelstva
stoupá procento matek ztracených při oplozovacím výletu a taky procento
zalétaných včel, oddělek musí být prostě o něco silnější..
Umístění oddělků na stanovišti vůbec nesouvisí s loupeží, protože jak začnou
včely slídit, postupně proberou doslova decimetr po decimetru plochu kolem
stanoviště na desítky až stovky metrů daleko. Neexistuje, že by jakkoliv
schovaný oddělek nenašly. Obrana před loupeží není schování oddělku, ale
dělat životaschopné oddělky a mít je v takovém úlku, aby se i s tím omezeným
počtem včel, co v oddělku jsou, dokázaly ubránit. Je to takové neustálé
testování, slídičky se snaží proniknout do všech možných úlů a úlku a
odletět zpět ve zdraví s nakradenou sladinou, strážkyně jim nejdřív prostě
jen brání ve vstupu do úlu a později se s nimi perou a vzájemně se zabíjejí.
To je poměrně běžné v době mimo snůšku, že je vidět občas na česnu se
peroucí včely. Kdykoliv, jak se podaří dostatečnému množství slídilek
vniknout dovnitř úlu a naloupit sladinu, ve svém mateřském včelstvu zatančí
taneček a rozdají uloupenou sladinu s vůní toho úlku. A plná síla létavek
toho loupícího včelstva potom vyrazí na označené místo a pokouší se dostat
dovnitř toho úlku a taky si nabrat sladinu....
Matky na oplozovací prolet létají snad stovky metrů, snad kilometr.... U
trubců byl zaznamenán dolet až 15 kilometrů, v horských údolích, kde zřejmě
tak daleko létat museli, v normální krajině to budou trubci z pár
nejbližších okolních stanovišť.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 9:45 AM
Subject: Vzdálenost nejbližších trubčích shromaždišť - překážka páření


Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se ze
snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se doporučuje,
umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se létavky neměly
snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom
překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá
pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?

J.T.

Nojo, jenže původní dotaz zněl na jakou tloušťku a šířku
vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku
25mm a šířku 180mm. A potom na možnost sušení ve skleníku.
Jaký dotaz, takové odpovědi......
Takhle, desky o síle 3 centimetrů, pokud budou dobře vzdušně proloženy a na
vzdušném místě, by měly po zbytek léta do druhé polovině zimy spolehlivě
stihnout proschnout. Pozor bych si dával na příliš široké desky, i když
nemůžu říct že takhle široké desky se budou v nástavcích stoprocentně
kroutit a praskat. Zase ta možnost dělat stěny nástavků z jedné dostatečně
široké desky bez nějakého skládání a lepení navíc je lákavá. Jak byly
nástavky dobře udělané, to jest jak se budou případně kroutit a praskat se
projeví v plné míře nejdřív až po cca roku užívání venku, definitivně
nejdřív po dvou letech. Bude to hodně záležet na detailech toho dřeva,
zkušený truhlář by to možná po pohledu a poklepu řekl, na dálku se to nedá.
Doporučil bych z toho důvodu už teď část nástavků složit z užších desek, aby
bylo porovnání. Dále bych doporučil věnovat velkou pozornost kvalitě pérek,
pokud budou řezaná z desky, nemělo by to být přes léta, podélně se potom
snadno štípou. A nakonec bych doporučil se připravit na to, že spoj péro
drážka může v těch nástavcích selhat a potom bude třeba nástavky dodatečně
spojit vruty, na každý spoj 20 cm vysoký 3 - 4 vruty nějak 3x70.
Jinak já bych asi surové kmeny si nechal rozřezat na fošny 7 cm silné ( na
své současné cirkule mám maximální prořez 6,5 cm, jestli se nepletu ) a po
pořádném několikaletém proschnutí z toho řezal desky těch cca 6,5 cm široké
a ty rovnou bez hoblování, jen s nějakým srovnáním kraje, spojoval do stěn
na patřičnou výšku. Maximálně bych po slepení desky trochu z venkovní strany
přejel šmirglem. Dnešní ostré vidiové pily, pokud je pila v pořádku, člověk
řeže rozumně a dřevo je suché a není to zrovna nějaké problémové dřevo,
umožňuje řezat s takovou kvalitou povrchu, že hoblování pro úly je zbytečné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 5:24 PM
Subject: Re: ?ly a d?evo


Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
cinkování.
Předem děkuji a přeji příjemný den.
P.B.

Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se zen snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se doporučuje, umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se létavky neměly
snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?

Skúsim Vám odpovedať z pohľadu mojej praxe:
mám vybudovanú včelnicu zo všetkým čo k nej patrí, úle v dvoch radoch po 35 včelstiev, s medzerou medzi nimi 6 m (2 m za prvým radom je vysoká stena viniča), plus ešte do 5O oplodňovacích jednotiek (OJ), zasa v jednom rade, tesne pri sebe, letáčiky sú od seba 18 cm, 21 na jenej strane, z opačnej taktiež 21, medzi letáčkmi sú vložené zábrany pre styk medzi sebou, OJ sú jednotnej farby (šedej) bez farebného rozlíšenia a bez nejakej farebnej značky. Ďalších 8 OJ je u umiestnené v 4-och plastických nádobách (je rozdelená priehradkou-prepážkou na dve časti) na kvety-kytky, znovu z obidvoch strán na koncoch sú letáčiky. Týmto som Vám odpovedal aj na vašu otázku, či blízkosť výletov kmeňových včelstiev budú ovplyvňovať, nebudú, moje výsledky to potvrdzujú
Z pohľadu p. Poláčeka, je to vražedné, ale moja prax je vynikajúca, matky sa oplodňujú bez problémov až na malé výnimky, ktoré ale nesúvisia so stratou pri ich návrate z oplodňovacích letov, stratia sa ešte skôr, ako robia prvé orientačné prelety, hlavne pre chyby včelára. Aj tento už netypický mesiac pre chov M, je um mňa vynikajúci.

Trúdie zhromaždištia neovplyvňuje sa páriaca sa M, ale vhodné miesta v teréne, kde sa rok čo rok zhromažďujú trúdy a čakajú na svoje vyvolené, ktoré to miesto vždy nájdu i keď tam nikdy neboli.
Vzdialenosť môže byť 1 km až po 3-5 km, ale to je pre M nie podstatné, matka vynikajúco lieta a má ešte lepší orientačný zmysel pre svoj návrat. Raz v živote som mal šťastie vidieť toto divadlo, akt párenia sa matky, asi 1 km od včelnici, kde bol v tom čase 100 včelstiev. Akt prebiehal presne tak ako je popísaný v literatúre, zhluk asi 300 trúdov, vo výške 8-10 m poletovali v závese M, občas zrazili spadli k zemi a znovu vzlietli k M, trikrát sa to stalo, potom som stratili zo orného poľa mojich očí.

Nepsal jsem, že znemožňuje chov matek, jen zhoršuje. Svého času jsem taky
choval matky přímo v úlech kočovného včelína, na prostoru o šířce těsně nad
dva metry ve dvou řadách půl metru nad sebou bylo dvakrát po 5 úlech,
zvenku to byla hladká stěna včelína s 10 barevnými česny a očky nad nimi.
Přesto se matky po provedení jednoduchého opatření - čerstvého nátěru česna,
dokázaly vcelku spolehlivě vrátit do svého česna a to včelín byl občas
umísťován do polí na nechráněná místa s občas soustavnými poryvy větru.
Které občas odfoukávaly přistávající létavky až o metr mimo ty správná
česna. Co se týká nástavků, taky jsem svého času zkoušel kvůli budoucímu
spojování odchovávat oddělek s novou matkou podstavený pod produkčním úlem
nebo naopak postavený na produkční úl a se ztrátami matek nebyl problém.
Jedná se o to, že když jsou oddělky v samostatných úlcích, je lepší je mít
někde stranou od produkčních včelstev, protože potom úspěšnost je o nějaká
procenta lepší, o 1 - 2 matky z 10 - 20 chovaných.....
Co se týká stavění včelstev za sebe, já mám zkušenost s dvěma stanovišti
dvou včelařů. Jeden měl stanoviště na své zahradě u svého domu na jižní
straně včely obrácené k jihu vyletovaly nad jeho zahradu a druhý měl svá
včelstva o cca 10 -15 metrů jižněji na severním okraji zase své zahrady zase
česny obrácené k jihu. A "severní" včelař" si stěžoval na soustavný
nedostatek a úbytek včel. Bylo to v podstatě na rovině, stanoviště nebyla
oddělena žádnou překážkou kromě řídkého průhledného ovocného stromového a
keřového porostu běžného tehdy na zahradách, stanoviště byla mezi sebou
viditelná. Podle mého názoru byly přílétající létavky "severního" včelaře
stahovány do úlů "jižního" včelaře, ten měl taky i víc úlů.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 12:41 PM
Subject: Re: Vzdálenost nejbliích trubčích shromadi - překáka páření


> Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se
> zen snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se
> doporučuje, umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se
> létavky neměly
> snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom
> překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá
> pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?
>
> Skúsim Vám odpovedať z pohľadu mojej praxe:
> mám vybudovanú včelnicu zo všetkým čo k nej patrí, úle v dvoch radoch po
35
> včelstiev, s medzerou medzi nimi 6 m (2 m za prvým radom je vysoká stena
> viniča), plus ešte do 5O oplodňovacích jednotiek (OJ), zasa v jednom rade,
> tesne pri sebe, letáčiky sú od seba 18 cm, 21 na jenej strane, z opačnej
> taktiež 21, medzi letáčkmi sú vložené zábrany pre styk medzi sebou, OJ sú
> jednotnej farby (šedej) bez farebného rozlíšenia a bez nejakej farebnej
> značky. Ďalších 8 OJ je u umiestnené v 4-och plastických nádobách (je
> rozdelená priehradkou-prepážkou na dve časti) na kvety-kytky, znovu z
> obidvoch strán na koncoch sú letáčiky. Týmto som Vám odpovedal aj na vašu
> otázku, či blízkosť výletov kmeňových včelstiev budú ovplyvňovať, nebudú,
> moje výsledky to potvrdzujú
> Z pohľadu p. Poláčeka, je to vražedné, ale moja prax je vynikajúca, matky
> sa oplodňujú bez problémov až na malé výnimky, ktoré ale nesúvisia so
> stratou pri ich návrate z oplodňovacích letov, stratia sa ešte skôr, ako
> robia prvé orientačné prelety, hlavne pre chyby včelára. Aj tento už
> netypický mesiac pre chov M, je um mňa vynikajúci.
>
> Trúdie zhromaždištia neovplyvňuje sa páriaca sa M, ale vhodné miesta v
> teréne, kde sa rok čo rok zhromažďujú trúdy a čakajú na svoje vyvolené,
> ktoré to miesto vždy nájdu i keď tam nikdy neboli.
> Vzdialenosť môže byť 1 km až po 3-5 km, ale to je pre M nie podstatné,
> matka vynikajúco lieta a má ešte lepší orientačný zmysel pre svoj návrat.
> Raz v živote som mal šťastie vidieť toto divadlo, akt párenia sa matky,
asi
> 1 km od včelnici, kde bol v tom čase 100 včelstiev. Akt prebiehal presne
> tak ako je popísaný v literatúre, zhluk asi 300 trúdov, vo výške 8-10 m
> poletovali v závese M, občas zrazili spadli k zemi a znovu vzlietli k M,
> trikrát sa to stalo, potom som stratili zo orného poľa mojich očí.

Prosím o radu!
Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
vytáčel zavíčkovaný.
Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
Díky.


--
Vyzkoušejte nový antivirus Kaspersky Internet Security 2010. Nejspolehlivější
ochrana před všemi druhy on-line zločinů již za 940 Kč. www.kaspersky.cz

Zdravim vespolek,

v stredu tohoto tydne jsem poprve vyzkousel udelat preletak, do te doby jsem vzdy tvoril vcelstva pomoci oddelku, ktere mam jiz vyzkousene a funguje mi vyborne. Vzhledem ktomu, ze jsem preletak tvoril poprve, tak jsem mozna jeste udelal nekde nejake chyby, nicmene v tomto okamziku jsem toho nazoru, ze preletak ma mnoho uskali a taktez nevyhod. Vcelstvo ktere je odlozeno je nadmiru ohrozeno loupezi, ikdyz se jednalo o tri nastavky 39x24, tim ze chybi letavky je treba ul uplne v podleti zavrit, jinak Vam jej oststni vcely kompletne vyberou ( stihl jsem to naposleni okamzik). Je treba podavat vodu, protoze ve vcestvu je mnoho otevreneho plodu a nejsou k dispozici zadne letavky. V nove vzniklem vcelstvu zustanou letavky, ktere v tomto okamziku svadi boj s trubci - pomer je temer 1:1. Mlada oplozena matka byla prijata mladuskami ( ktere jsem strepal z ramku z medniku), 1/3 letavek je venku na cesne a protestuji proti teto zmene. Verim, ze za par dnu se vse ustali, ale prislo mi to jako velky sok pro obe vcelstva.
Priste budu volit radeji oddelek do plemenace.
Jestli mate nekdo jine lepsi zkusenosti, tak se ozvete, treba jsem mohl nekde udelat chybu.

PZ

Kupte si ve včelařské prodejně měřák % vody v medu. A potom točte pokud je někde okolo 19% max. Zavíčkování v tomto bláznivém roce neznamená nízký obsah vody.

TO BYL TEDY RÁDCE :-)
Spíše, když 4 dny nic nebo ubude, tak možná. Zavíčkování není ten hlavní znak. Letos v těch vedrech byla vysoká vzdušná vlhkost a med nevysychal. Nejlépe je vytáčet po chladném třeba i deštivém týdnu. Samozřejmě nesmí přibývat na váze.

No obvykle rada, že aspoň třetina plochy rámků má být zavíčkovaná, stačí.
Včelky donesou sladinu do úlu a hned potom a hlavně večer a v noci odpařují
nadbytečnou vlhkost. Zahuštěnou sladinu ještě párkrát přenesou a potom ji
definitivně uloží do medníkových plástů. Zahuštěné je to tak dobře, že při
odběru plástů odpoledne tam může být i nějaké množství nezahuštěné sladiny a
pořád je ten med dostatečně hustý. Když během těch několika dnů je tak
vlhko, že sladinu zahustit nemůžou, dokonce při stoprocentní vlhkosti by
předtím zahuštěná sladina opět absorbovala vodu a ředila se, tak jim nezbývá
nic jiného, než uložit do medníkových buňek jako hotovou nezahuštěnou
sladinu. V buňkách a ošetřovaná včelami se taková sladina do zimy ani tak
nezkazí, ale vytočená v nádobách bohužel. Bylo prostě nevhodné období a med
je prostě řídký.
Co s tím, je věc jiná. Troška vody se odpaří, když se med nechá otevřený v
letních horkách v teple. Přirozeně chráněný před včelami. Když se potom
ochladí a začne krystalizovat a může se napastovat, je to téměř vyřešeno.
Když se podaří, aby řídký med vydržel až do zimních měsíců, v zimě se takový
med dá zahřát ve ztekucovací komoře na 35 - 45 st C a potom v chladnu 5 - 10
st C pomalu tenkým čůrkem a zvysoka přelívat z jedné nádoby do druhé nebo
nějak podobně. Při takové vysoké teplotě medu a nízké teplotě okolí se z
medu vlkost odpaří velice rychle a med se poměrně znatelně zahustí. Pro
velkovčelaře to ale není. Odpařovače vody z medu jsou zatím dost vzácné.
Jinak jsem zaznamenal, že včely občas nestihnou zahustit med a víčkují ho
řídký při nízkých venkovních teplotách. Na jaře při časných ranních snůškách
z řepky a potom, svého času poslední vytáčení v polovině srpna taky občas
vykazovalo řidký med.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <nasepenze/=/volny.cz>
To: "včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 3:09 PM


Prosím o radu!
Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
vytáčel zavíčkovaný.
Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
Díky.

Med měl veké množství vody i když byl zavíčkovaný. Mohlo se také stát, že byl v pořádku a že přijal vodu z ovzduší a proto kvasí.Stalo se mi letos, že ve sklenici kam dávám med, který sbírám a byl jen volně přikrytý, tedy ne uzavřený, měl po několika dnech až o 10% vody více.Vlhkost ovzduší měla přes 80%.Různé rady na zralý med neplatí všeobecně, rozhodující je refraktometr a i ten nemusí být zcela pravdivý, leda až po několika dnech.

Já jsen ho tam měl pro paní od které jsem dům koupl.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vecne bremeno
> Datum: 24.7.2009 11:01:33
> ----------------------------------------
> Doživotní bydlení není ale věcné břemeno. Mám to s matkou, ale je to v
> darovací smlouvě. I podmínky, jako třeba její návštěvy aj. V katastru toto
> nemám. Věcné břemeno je třeba chůze po pozemku.
> Tonda
> >podívej se do katastru nemovitostí
> Věcné břemeno je tam zanesené
>
>
>

u velmi ranných medů bývá problém s vlhkostíi hlavně u zavíčkovaného medu medu. Místo váhy kupraději refraktometr a pak múžeš takové medy změřit a případně vysušit nebo smíchat s medy s nízkou hladinou vody

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět:
> Datum: 24.7.2009 15:09:46
> ----------------------------------------
> Prosím o radu!
> Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
> Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
> Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
> U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
> vytáčel zavíčkovaný.
> Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
> přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
> Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
> prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
> Díky.
>
>
> --
> Vyzkoušejte nový antivirus Kaspersky Internet Security 2010. Nejspolehlivější
> ochrana před všemi druhy on-line zločinů již za 940 Kč. www.kaspersky.cz
>
>
>
>

Váha, pokud má záznam měřených hodnot, ukáže, jestli je nebo byla snůška
nebo silná snůška, popřípadě když jsou už pár dnů malé přínosy nebo žádné,
že snůška není a že v úlu je jenom zpracovaný a zahuštěný med.
Refraktometr ukazuje přímo procenta vody v medu.
Otázka je jestli místo odůvodněného nákupu to nebude nákup hraček, který se
z výnosu těch několika včelstev včelaře nezaplatí. Hustota medu se totiž dá
bez problémů s trochou zkušeností poznat přímo, s ohledem na případnou
teplotu medu. Stačí med nabrat lžičkou, podívat se, jak teče, jak při dopadu
na hladinu medu řetízkuje atd. Někdy stačí v uzavřené sklenici někde u
stánku na trhu ji naklonit a dívat se, jak se tam převaluje bublina vzduchu
nad medem. Podobně se dá bez váhy poznat snůška, jen pozorováním včel,
pozorováním okolí a znalostí počasí.
Narážím tím na to, že dneska je módní na všechno shánět a kupovat různá
hejblata, měřáky, zapisovače hodnot místo toho, aby člověk nějaký rok
nasával zkušenosti, nebo je sbíral u jiných a učil se. Jestli včelař vytočí
ročně tunu, dvě medu, tak volba je jasná, měřák a podobná hejblata vyloučí
těch několik procent pravděpodobnosti, kdy se i zkušený včelař utne a při
takovém množství medu se tím "hejble" spolehlivě zaplatí. Pokud má včelař
pár včelstev na zahradě nebo někde v lese, většinu medu nechá v rodině či
rozdá příbuzným a prodává jen známým známých přebytky, tak je otázka, jestli
se takovými hejbly zásobovat. Každý si to musí rozmyslet sám, protože
konkrétně ten refraktometr toho moc nevyřeší, med nezahustí. Jestli třeba
nebude lepší ten kyblík medu prostě spotřebovat, na medovinu, na medové
ovocné víno, třeba rybízák, do pečiva, já pro hodně řídký med uvažuji jeho
zavaření ve sklenicích.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 9:57 PM
Subject: Re:


u velmi ranných medů bývá problém s vlhkostíi hlavně u zavíčkovaného medu
medu. Místo váhy kupraději refraktometr a pak múžeš takové medy změřit a
případně vysušit nebo smíchat s medy s nízkou hladinou vody

Pepan

No Radim se opět rozjel, ale letošní rok je opravdu průšvih. Včely se s nějakým zahušťováním, když vlhkost vzduchu neklesá pod 90% moc nepářou a tak medy kolem 30% nejsou asi zas tak vyjímkou. Dokonce i já vyhlášený šetřílek jsem si po 35 letech praxe koupil refraktometr a začaly mě vztávat vlasy hrůzou a to jsem čekání na zavíčkování doopravdy protahoval jak to šlo. Žel konec letošní sklizně nic moc a včely roztažené zásoby ve 2 - 4 nástavcích nevíčkují, vlhkost tak 22% a tak se stejně musí točit a připravovat na zimu. Jestli tedy med kvasí a není ho moc, stačí snad odebrat horní vrstvu a použít např. na medovinu, a zbytek nahřát na 45 stupňů a míchat a větrat jak o život. V tomhle mokrém vzduchu budou výsledky nic moc a kdy se počasí umoudří je velkou neznámou. Stane li se toto velkému včelaři je v průšvihu a může ho zachránit pouze urychlené stavění vysoušeče. Pro malé v podstatě stačí nahřívací box, větráček a funkční menší lednička. Box se musí co největším otvorem propojit s ledničkou a větrákem do ní hnát teplý vzduch a nějakými plechy donutit vzduch, aby v ledničce měl co nejdelší dráhu zvl. kolem zadní stěny, kde je zapěnován výparník. Proto se také otvor do ledničky musí dělat jen zboku nebo ze dna. Při práci nekuřte a ani jinde nesmí být otevřený oheň. Kdyby vám totiž uniklo chladivo tak kolem ohně máte hned fosgen a to asi není to pravé ořechové. /informace od chladařů/ Samozřejmě obsahem nádob v boxu se musí míchat a ne málo! Jinak nejlepším pomocníkem jak zabránit kvašení medu ve skladu je chlad! Místo párání se s ledničkou lze také koupit vysoušeč vzduchu, ceny začínají od 4 500. Ale funguje to úplně stejně. Jinak v Dole asi před 10 lety o tom napsal vědecké pojednání Dr. Kamler, ale nic moc a to se vyjadřuji hodně diplomaticky. Kdo se nechce umíchat musí zvolit řešení aby suchý vzduch měl k dispozici co největší plochu medu, proto Jindrovo "mlýnské kolo" nebo různá jiná míchátka. Takže jestli tropy budou pokračovat i v následujících letech, máme o zábavu postaráno. Zdraví R. S

Stonjek:>Takže jestli tropy budou pokračovat i v následujících letech, máme o zábavu postaráno. Zdraví R. S<
...............
Jedna z nich je HMF

V souvislostech nastává problém s limitní a nízce povolenou hodnotou HMF, která je ve vlhčím prostředí pronás jako producenty diskriminace a pro spotřebitele údaj oničem, protože neříká nic tak přesného o kvalitě, jak se hodnotě HMF přisuzuje. HMF je problém. Ne tropické počasí. Stačí, aby Unie zrušila nebo přenastavila HMF. Člověku HMF neublíží. Další problém v souvislostech co by to řešilo jsou kyselá léčiva. Pokud vím, tak nárůst HMF je přímo závislý nejen na teplotě a době skladování ale HLAVNĚ na obsahu kyselin v medu. Pokud se bude léčit v takovém vlhkém prostředí kyselinou, zcela určitě stačí když kyselina přejde třeba i přechodně vlivem vyšší vlhkosti do medu a tím se zvýší tvorba HMF mnohem razantněji v něm. A to je průšvih.

Co tedy s nimy, moc jich v úlu nezbývá. Mám je opodál sklepnout na zem ať se vžebrají, nebo je mám ponechat osudu až se pomalu vytratí.

No, ono se v poslední době rozmáhá jakési spotřební myšlení stylu Koupit
refraktometr a rázem problémy s řídkým medem nebudou.... Udělat cinkované
úly s nejlepšího dřeva a rázem budou ty úly plné medu, i kdyby stály bez
včel někde ve stodole.... Jako by základní předpoklad k úspěchu nebyla v
první řadě práce . Ať už fyzická, přímo s těmi úly, včelami, medem nebo
duševní, získávání informací a zkušeností, sledování věcí kolem včel, jejich
vyhodnocování - zpracování všech informací..... Pokud se bude klást důraz na
to spotřební myšlení a nakupování těch různých hejblat, tak se začátečníků
budou dvouletí včelaři. První rok ohromný zápal, nakoupí všechno možné,
investuje do toho, druhý rok vystřízlivění, protože ono to i takhle bez
investované práce a času do včel nepůjde. A třetí rok potom bude takový
včelař jen přemýšlet, jak nejvýhodněji by se těch drahých hejblat zbavil. Já
proti těmto věcem nic nemám, ale automaticky v případě nějakého problému
doporučit zakoupení něčeho místo skutečného řešení ne. Jaký je potom rozdíl
zakoupit takovou věc a zakoupit řekněme nějaký amulet třeba zaměřený proti
vlhkému počasí v době snůšky? Prospívá to jenom prodejcům takových věcí.
Jinak letošní počasí je skutečně průšvih. Nepamatuji si, že by tahle
katastrofálně řídké medy a v takovém dlouhém časovém období vyskytovaly.
Snad někdy hluboko v socialismu, kdy se okamžitě odlifrovaly do konví a přes
Jednotu vykoupily.... A tím v tehdejším socialistickém hospodářství
praktikovaném i při zpracování medu jejich stopa ztratila a dále se o tom
nemluvilo.....-:) Já mám naštěstí v úvozovkách výhodu, že letos mám tak
malý počet včelstev, že jsem se mohl rozhodnout neprodávat vůbec žádný med,
jen doplním zásoby pro spotřebu pro doma. Med mám vytočený a v současné době
v kyblíkách uložený na půdě pod plechovou střechou, přes den, jak je
slunečno, odkrytý a chodím ho tam promíchávat. Světlý lípový med už by
možná pomalu mohl být dostatečně hustý, tmavý med ještě z doby předtím je
pořád řídký....

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 9:02 AM
Subject: Re:


> No Radim se opět rozjel, ale letošní rok je opravdu průšvih. Včely se s
> nějakým zahušťováním, když vlhkost vzduchu neklesá pod 90% moc nepářou a
> tak medy kolem 30% nejsou asi zas tak vyjímkou. Dokonce i já vyhlášený
> šetřílek jsem si po 35 letech praxe koupil refraktometr a začaly mě
vztávat
> vlasy hrůzou a to jsem čekání na zavíčkování doopravdy protahoval jak to
> šlo. Žel konec letošní sklizně nic moc a včely roztažené zásoby ve 2 - 4
> nástavcích nevíčkují, vlhkost tak 22% a tak se stejně musí točit a
> připravovat na zimu. Jestli tedy med kvasí a není ho moc, stačí snad
> odebrat horní vrstvu a použít např. na medovinu, a zbytek nahřát na 45
> stupňů a míchat a větrat jak o život. V tomhle mokrém vzduchu budou
> výsledky nic moc a kdy se počasí umoudří je velkou neznámou. Stane li se
> toto velkému včelaři je v průšvihu a může ho zachránit pouze urychlené
> stavění vysoušeče. Pro malé v podstatě stačí nahřívací box, větráček a
> funkční menší lednička. Box se musí co největším otvorem propojit s
> ledničkou a větrákem do ní hnát teplý vzduch a nějakými plechy donutit
> vzduch, aby v ledničce měl co nejdelší dráhu zvl. kolem zadní stěny, kde
je
> zapěnován výparník. Proto se také otvor do ledničky musí dělat jen zboku
> nebo ze dna. Při práci nekuřte a ani jinde nesmí být otevřený oheň. Kdyby
> vám totiž uniklo chladivo tak kolem ohně máte hned fosgen a to asi není to
> pravé ořechové. /informace od chladařů/ Samozřejmě obsahem nádob v boxu se
> musí míchat a ne málo! Jinak nejlepším pomocníkem jak zabránit kvašení
medu
> ve skladu je chlad! Místo párání se s ledničkou lze také koupit vysoušeč
> vzduchu, ceny začínají od 4 500. Ale funguje to úplně stejně. Jinak v Dole
> asi před 10 lety o tom napsal vědecké pojednání Dr. Kamler, ale nic moc a
> to se vyjadřuji hodně diplomaticky. Kdo se nechce umíchat musí zvolit
> řešení aby suchý vzduch měl k dispozici co největší plochu medu, proto
> Jindrovo "mlýnské kolo" nebo různá jiná míchátka. Takže jestli tropy budou
> pokračovat i v následujících letech, máme o zábavu postaráno. Zdraví R. S

Když je to takhle , vysypat ven, nepárat se s tím. Včelky se vžebrají do
okolních úlů a tím pádem aspoň ty budou k něčemu. Čekat až se včely vytratí
není moc dobrý nápad. V rámcích je už beztak plno nakladených vajíček od
zavíječů, v takovém úlu v letních teplotách potom včelí populace přejde
plynule v populaci zavíječů. Voští rámků bude zničeno a kuklící se larvy
poškodí i dřevo rámků a úlu. Dobré rámky je vhodné před uložením vložit do
středů včelstev aspoň na 14 dnů, pokud ne přes zimu, včely je od zavíječů
vyčistí, špatné hned zlikvidovat, v žádném případě je neukládat k ostatním
skladovaným rámkům.

R Polášek
----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 10:56 AM
Subject: Re: Přidání bezmatečného oddělku.


> Co tedy s nimy, moc jich v úlu nezbývá. Mám je opodál sklepnout na zem ať
> se vžebrají, nebo je mám ponechat osudu až se pomalu vytratí.

http://www.youtube.com/watch?v=Mun2M1PXWmE, zde se můžete podívat jak řádily včelky po aplikaci formidolu.

Vážení přátelé, problematika GMO je problematika celkového pohledu na potraviny, existují různé proudy, proud EKO - BIO, který striktně odmítá geneticky modifikované potraviny a intenzifikační faktory, jako jsou třeba minerální hnojiva a některé pesticidy. A další proud GMO- konvenční- průmyslová výroba potravin. Někde uprostřed se nachází něco jako integrovaný způsob, který zatím u nás v ČR razíme.

Filozofický otázka zní jasně, jaká má být cena potravin?! Nízká, aby se s nimi brutálně plýtvalo a nebo vysoká aby si ji lidi nemohli dovolit. Marketingově je to jasné, obchodní řetězce to dobře ví, minimální ceny, protože to lidé chtějí, akce, slevy a "dobře" nakoupit. A tak výrobci jsou postaveni do jasné pozice, sehnat nebo zajistit levnou surovinu a udělat z toho tzv. supermarketovou konzervu, plnou barviv, aromat, stabilizátorů, zvýrazňovačů chuti a konzervantů. Prostě mňamku.
Takže cíl je jasný, co nejkvalitnější a nejlevnější surovin na vstupu a co nejlevnější "potravina " na výstupu.
Takže z tohoto pohledu pokud budou lidé hledět jen na cenu, najdou si GMO své místo. Výzkumy na toto téma pokračují, jen jsou tady tyto technologie strašně krátkou dobu, aby se ukázaly možné dopady na člověka. Člověk je biologická jednotka a výzkumy jsou trošku složitější, hlavně co do vyloučení různých faktorů, od vnímavosti jedince, přes genetiku, výživu, životní styl a mnoho dalšího.

A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě potravina v Bio kvalitě, produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně a marketingově až zneužívané slovo?

Hm, bavit se o GMO jako celku je už samo o sobě nesmysl. Smysl by mělo bavit
se o konkrétním druhu, rostlině modifikované geneticky konkrétním
způsobem. Jedině tak je možné relevatně mluvit o konkrétních kladech a
záporech takové úpravy. Jenže to by vyžadovalo si vyhledat konkrétní
znalosti a naučit se je a to je pro mnoho lidí příliš pracné nebo dokonce
jimi rovnou označováno za zbytečné.
Co se týká medu, vlastní sběr sladiny v přírodě a způsob jejího zpracování
včelami zaručuje velice nízkou úroveň kontamicemi škodlivinami z okolí.
Kromě medu z mimořádně znečištěných oblastí je normální med a biomed v
podstatě rovnocenný.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 5:31 PM
Subject: Re: CSV versus GMO


> Vážení přátelé, problematika GMO je problematika celkového pohledu na
> potraviny, existují různé proudy, proud EKO - BIO, který striktně odmítá
> geneticky modifikované potraviny a intenzifikační faktory, jako jsou třeba
> minerální hnojiva a některé pesticidy. A další proud GMO- konvenční-
> průmyslová výroba potravin. Někde uprostřed se nachází něco jako
> integrovaný způsob, který zatím u nás v ČR razíme.
>
> Filozofický otázka zní jasně, jaká má být cena potravin?! Nízká, aby se s
> nimi brutálně plýtvalo a nebo vysoká aby si ji lidi nemohli dovolit.
> Marketingově je to jasné, obchodní řetězce to dobře ví, minimální ceny,
> protože to lidé chtějí, akce, slevy a "dobře" nakoupit. A tak výrobci jsou
> postaveni do jasné pozice, sehnat nebo zajistit levnou surovinu a udělat z
> toho tzv. supermarketovou konzervu, plnou barviv, aromat, stabilizátorů,
> zvýrazňovačů chuti a konzervantů. Prostě mňamku.
> Takže cíl je jasný, co nejkvalitnější a nejlevnější surovin na vstupu a
co
> nejlevnější "potravina " na výstupu.
> Takže z tohoto pohledu pokud budou lidé hledět jen na cenu, najdou si
GMO
> své místo. Výzkumy na toto téma pokračují, jen jsou tady tyto technologie
> strašně krátkou dobu, aby se ukázaly možné dopady na člověka. Člověk je
> biologická jednotka a výzkumy jsou trošku složitější, hlavně co do
> vyloučení různých faktorů, od vnímavosti jedince, přes genetiku, výživu,
> životní styl a mnoho dalšího.
>
> A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě potravina v Bio
kvalitě,
> produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně a marketingově až
> zneužívané slovo?

Zdravím včelaře a prosím tímto o radu. S medem jsem opříšla do styku prakticky od dětských let. Včelařil můj otec a jak zemřel tak začal včelařit manžel Tím jsem se k tomu dostala i já. Zabývám se převážně prodejem medu. Od počátku 90 let po revoluci se zajímám o med velice intenzivně. Sleduji kvalitu medu, prodej spotřebiteli přímo z domu, etikety předpisy a soutěž Český med. Vždy byl dobře hodnocen s medailemi. Letos jsme před ůtýdnem vytočili zbytky medu, které při tomto počasí v úlech zůstaly. Veliké překvapení však bylo již při měření obsahu vody v medu v plástvech a pak po vytočení. Med má obsah kolem 18% vody, je tmavý, jemně voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s přídavkem citronu. Ještě jsem se za celých 40 let s takovým medem nesetkala. V blízkosti včelínu kvetla hořčice, je zde i les, lípy ve vesnici a údajně jsou na poli v ekopásech i pohanka. Kdo se setkal s něčím podobným, poraďte mi. Pohankový med neznám. Děkuji Ottová.

A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě potravina v Bio kvalitě, produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně a marketingově až zneužívané slovo?
------
Možná na pár místech.
Zjistil jsme sám na svazence (modrý pyl, jednoznačně děfiniované pole) ale i jiní (2x ve Včelařství), že 7km můžou včely létat za snůškou.
Pokud to zmenším na 5km, tak kolik je možné najít v ČR kružnic o průměru 10km, kde není nic NEBIO a NEEKO.

Možná v Africe, východní Sibiři, a jiných rozvojových zemích. Například na FV je článek o tom, jak obchodníci v Kení lákají včelaře k větší produkci medu a defekato BIOmedu.
V ČR by mě zajímalo kolik je takových míst, kde v doletu není třeba řepka. Jak se tak stalo jednomu biovčelaři.
Myslel si/prodával/ že má med z ostropeřce mariánského, pylová analýza prokázala řepku. Bio řepku neznám. Možná ji ale někdo okolo pěstoval:-))

BIO je marketingová značka, nyní i pro diskontní prodejny.
Je samozřejmě určitou zárukou, že to není ten samý humus co má nejlacinější ceny ve měastě a jiné garance. Ale jen určitou.

U mého mlékaře co rozváží mléko od svých krav ve sklenicích po okolí (20Kč/litr X suprák za 7,90 v krabici) mě certifikace nezajímá. Zajímá mě jeho provoz a místo kde pase jalovice a kde pěstuje krmení pro krávy. Typický český statek, audit by tam asi neprošel:-)) ale krávy zjevně zdravé

------
Když to vezmu na automobilový průmysl, tak veškeré certifikace podle ISO atd jsou podmínkou nutnou, ale každý zákazník si chodí své "výrobky/linky/procesy/ certifikovat/auditovat osobně. Nějaké ISO je mu ukradené, věří jen vlastní kontrole/auditu.


Ale to je asi kolik procent lidí věří značkám, a kolik procent zákazníků rozumu.

Karel

Pohankový med je tmavě hnědý,později,pomalu krystalizuje a hlavně chutná výborně ale smrdí po prasatech...ale kdo ví, že je z pohanky tak ho chce,Poláci můžou ruce utrhat...asi vědí,že tam je RUTIN dobrý na žíly a cévy...

>je tmavý, jemně voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s přídavkem citronu<
-----------------------------------------------------------
Mám dotaz, neléčili jste před vytáčením Formidolem nebo jinou aplikací kyseliny mravenčí? Medu nic není. Odvětrání trvá asi tři měsíce.
JK

Zdroj časopis včelařství č. 8/2009, autor Karel Salvet.
Zkrátka je to bomba. Při internetovém pohledu na cenu desky z polyuretanu o rozměrech 2000 x 1000 mm se mi strachem roztřásla peněženka. Deska tl. 5 mm ... 5500,- Kč, deska tl. 12 mm ... 12,500,- Kč. Ceny jsem zaokrouhlil Jako naši obchodníci - tedy vzhůru. Tak tedy zůstanu u coulovek ze starého dobrého dřeva.
JK

Nakyslou chuť ve smyslu jako doplněk medové chuti, ne převládající chuť má
často medovicový med. Lípová chuť tedy znamená, že tam chytily ještě
poslední dokvétající květy lip, ale jinak to bude medovicový med. Medovicové
medy v tuto dobu po odkvětu lípy jinak běžně bývají i na stejném stanovišti
každý rok velice od sebe odlišné, vypadá to, že v druhé polovině července a
v srpnu produkují sladinu sbíranou včelami hodně různých druhů mšic a každý
rok se přemnoží nějaký jiný druh.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Ottová" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 6:39 PM
Subject: chu medu


> Zdravím včelaře a prosím tímto o radu. S medem jsem opříšla do styku
> prakticky od dětských let. Včelařil můj otec a jak zemřel tak začal
> včelařit manžel Tím jsem se k tomu dostala i já. Zabývám se převážně
> prodejem medu. Od počátku 90 let po revoluci se zajímám o med velice
> intenzivně. Sleduji kvalitu medu, prodej spotřebiteli přímo z domu,
etikety
> předpisy a soutěž Český med. Vždy byl dobře hodnocen s medailemi. Letos
> jsme před ůtýdnem vytočili zbytky medu, které při tomto počasí v úlech
> zůstaly. Veliké překvapení však bylo již při měření obsahu vody v medu v
> plástvech a pak po vytočení. Med má obsah kolem 18% vody, je tmavý, jemně
> voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s přídavkem citronu.
Ještě
> jsem se za celých 40 let s takovým medem nesetkala. V blízkosti včelínu
> kvetla hořčice, je zde i les, lípy ve vesnici a údajně jsou na poli v
> ekopásech i pohanka. Kdo se setkal s něčím podobným, poraďte mi. Pohankový
> med neznám. Děkuji Ottová.

jsem jenom doktor, ale tohle snad psali v Blesku, nebo jiném podobně odborném časopisu. Mohl bys uvést podrobnosti. Takhle to pro každého, kdo trochu rozumí věci musí vypadat jako úplná pitomost.
díky Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: moyzes <moyzes/=/seznam.cz>
> Předmět: genet. modifik. potraviny
> Datum: 23.7.2009 21:32:28
> ----------------------------------------
> Protože většina čtenářů této konference nemá přístup k minule uvedenému
> příspěvku, dovoluji si CITOVAT : Gen vložený do GM sóji se přenáší do DNA
> bakterií žijících v našich střevech a nadále působí. T.zn., že se přímo v
> našem těle mohou tvořit potenciálně škodlivé GM proteiny ještě dlouho
> poté, co GMO přestaneme jíst.Jinak: jestliže sníme jediný lupínek vyrob. z
> BT kukuřice, mohou střevní bakterie přeměnit naše trávící systémy na živé
> továrny na pesticidy, možná až do konce života.
> Bohužel, nelze vše citovat.
> Genetik David SUZUKI : "pokusy nebyly nikdy provedeny a pokusnými morčaty
> se se nyní stáváme my" , "Každý kdo říká - my víme, že je to úplně
> bezpečné, je buď neuvěřitelně hloupý, nebo záměrně lže"!
>
>
>

Protože většina čtenářů této konference nemá přístup k minule uvedenému příspěvku, dovoluji si CITOVAT .....
--------
antiGMo, antiGMO, :-))))
taková fušeřina, nakonec profláknete celou ideu proti GMO. Jsou lidi co jsou ochotni i slyšet argumentaci proti GMO, A MÍSTO TOHO TAKOVÉ S.....

Žádný minulý příspěvek tady nezazněl,a genetik SUZUKI tohle tvrdil? Kde, citace?
Ňapsat něco, pak někoho citovat a neuvádět uvozovky, tedy odkud začíná citace, pěkná fušeřina...

Karel

Ahoj Pepo! Chtěl jsem udělat dva úkony a to přečíst ¨Konferenci a pak se podívat na polyuretan. desky. Takže toho jsi mě ušetřil. Díky. V uvedeném článku je také dost závěrů, které vyplývají pouze s nadšení a ne dokonalého ověření. No ono v K. to někdy není o moc lepší. R. S.

Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky kam ukládají krmení.
2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace par moc velká?

Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.

>Míra.P (62.240.171.74) --- 26. 7. 2009
Odparné desky
Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky. <
------------------------------------------------------------
Použití Formidolu jakož vůbec jakákoli aplikace kyseliny mravenčí je značně problematická. Je zde možnost nízkého odparu - tudíž neúčinnost, vysokého odparu - tudíž i nevratné poškození včelstev. Vše závisí na venkovní teplotě a vlhkosti vzduchu, teplotě vnitřního prostředí úlu, vlhkosti vnitřního prostředí prostředí, síle včelstva, rozmístění a velikosti plodového tělesa, velikosti úlu jeho kubatura, zkušeností včelaře jak se s těmito faktory poprat a to se v průběhu aplikace nesmí změnit vnější podmínky. To znamená nalézt optimum. Návod, který je vložen do každého balení je zpracován na jeden prostor (plodiště) nástavkového úlu používaného v ústavu. To znamená 11 rámků 39 x 24, výška úlového dna 8 cm. Zde je vkládána deska pod plodové těleso na cca 5 cm tlustou desku polystyrenu tak, aby deska ležela co nejblíže plodovému tělesu. Odpar se děje zespodu a kyselina je včelami "rozmixována" se vzduchem a působí na včely a plod. Množství odparu se sleduje dle chování včel jak je uvedeno v návodu. Nástavkoví včelaři s víceprostorovým úlem však vkládají desku nad plodové těleso, protože páry kyseliny jsou těžší než vzduch a tudíž účinnost je větší. Nejlépe vyzkoušet na jednom, dvou včelstvach a pak provést u všech. Použití všech aplikací kyseliny mravenčí vyžaduje zkušenost a ta se platí i neúspěchy. Proto je její užití přijímáno včelařskou veřejností velmi vlažně. Jistější a také účinnější je použití gabonů, i když mne zastánci a propagátoři alternativního léčení za toto prohlášení nyní proklejí.
Tak směle do toho JK

Většina včelařů,kteří sledují jen tak pro zajímavost stránky této konference,se svými příspěvky nechvátají.
Také je to tím,že témata se zde den ode dne mění a odpovídající 2 - 3 stálí lektoři se potom prezentují jako vždy svými sáhodlouhými referáty většinou někde přečtenými a ve včelařké literatuře již mnohokrát prezentované.Snad by bylo dobré,kdyby se tyto příspěvky věnovaly měsíc od měsíce po dobu včelařské sezony,která trvá tak krátce,zrovna jako holubářům.Těm začínají lety holubů koncem dubna a končí začátkem srpna,kdy začínají pelichat a nemuseli by doletět.Tedy ta doba aktivní pro obě branže se přesně kopíruje,řekl bych navlas.Hodnocení letošního roku ponechejme již zmíněným lektorům konference,kterého se určitě dočkáme,však každý včelař sám již dnes má jasno,mohlo to dopadnout i hůře,stačí si vzpomenout na rok 1975 a několik dalších , proto nebrečme a s elánem a trochou nostalgie sundejme medníky,vložme Gabon,poté dostatečně dodejme zásoby na zimu a nakonec proveďme poctivě fumigaci ať už takovou či makovou.Nu a těšme se na příští jaro,včely nás mnohokrát překvapí,chce to jenom mít lásku k nim a hlavně vytrvalost. Špaček konečně dal vyšší výkupní ceny,snad vlivem konkurence,která jej k tomu donutila a jeho zásluhou proto je,že počty včelstev se snad do budoucna nebudou snižovat,spíš narůstat a to je dobrá zpráva.Ještě snad by bylo dobré podotknout,že výměna vedení by také stála za uvážení.

No, je třeba dodržet návod. Podstatné jsou zejména teplota, při které se má
formidol použít, takže pokud je zrovna počasí příliš chladné nebo horké, tak
pozor.
Kyselina mravenčí a Gabon jsou dvě rozdílné třídy léčení. Kyselina mravenčí
je spíše pomocné, protože má menší účinnost, ale na druhé straně nezanechává
škodlivá rezidua, takže je možno léčit KM i během snůšky. Gabon je podstatně
účinnější, do doby, než roztoči nevyvinou odolnost, taky pohodlnější, ale
zanáší do úlu cizí rezidua a aspoň podle našich veterinárních předpisů je
možné ho použít jen po snůšce. Ideální je používat obojí, kdy se roztoči, u
kterých se začíná vyvíjet odolnost na účinnou látku Gabonu mohou zlikvidovat
KM.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 26, 2009 8:01 AM
Subject: Odparné desky


> Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
> 1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení
> nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky
kam
> ukládají krmení.
> 2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je
> přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
> 3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace
> par moc velká?
>
> Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.

Zdravím, jsem začínající včelař. V polovině června jsem si pořídil několik silných oddělků, každý na 10ti silně zaplodovaných rámcích 44,8x18,5, s minimem zásob. Doposud jsem postupně přidal dva nástavky mezistěn. V ošklivých dnech večer podpořím půlkilem, kilem cukru, aby neupadly do limbu a pokračovaly ve stavbě a rozvoji (doposud každé včelstvo dostalo podpůrných 8,5kg cukru).
Počínaje třetím nástavkem krmím tak, že přes vrch třetího nástaveku je 1mm mouchová síťka, na ní stojí čtvrtý prázdný nástavek, přes okraje přikrytý igelitem a víkem. V prázdnám nástavku je dvoulitrová nádoba s plovákem postavená normálně na síťce (rámcích) a otvorem v síťce nádobu vyberou.....s funkcí nádoby problém není, do rána je vybraná bez jediné utopené včely..... Na půl včely je pootevřené pouze očko u třetího nástavku, ostatní očka včetně čtvrtého nástavku nechávám zavřená. Vysoké drátěné varroa dno, vzhledem k obecně špatnému počasí zatím ponechávám zavřené. Otázka zní, zdali tento čtvrtý prázdný nástavek je z hlediska tepelného, izolačního a z hlediska proudění vzduchu košér? Nevadí rozvoji včelstva, že víko, coby odrazivá plocha je nyní vlastně posunuto o 20cm nahoru a mezitím je "jen" teplý pytel? Co očka? Jsou takto dobře nastatavena, nebo je mám ošéfovat jinak? Jen upřesním, že všechny nástavky jsou 3/4 Langstroth, tedy r.m. 44,8x18,5, borovice, síla stěny 2,5 cm.

Děkuji za odpovědi, Formidol jsme nedávali ani žádné jiné přípravky, pravděpodobně to bude medovicový s ještě nčím jiným. Pan Karel mi dal ještě jeden podnět a to modrý pyl ze svazenky. Ten krásně modrý pyl v pylových plástvech byl a tudíž byl přínos medu i ze svazenky. Horký čaj s tímto medem je vynikající a proto v něm asi toho pohankového není nic moc.

Musím vyvrátit bludy.
Polyuretanová deska s oboustranou AL folií,cena za m2:
tl.20-----------200kč
tl.25-----------220kč
tl.30-----------240kč
Tyto ceny např. firma BACHL Modřice u Brna
Takto je to na této konferenci skoro se vším,někdo něco plácne a někteří to berou jako dogma.

Pokud takhle krmím já, mám nádobu v prázdném nástavku prostě položenou na
loučky rámků. Muší síťovinu mám nahoře na horním nástavku, na tom igelit a
na tom uteplivku. Krmím naléváním roztoku přes síťovinu, dokud není nádoba s
plovákem plná. Přes síťovinu je to krásně vidět.
Prázdný nástavek nahoře z hlediska úniku tepla košer není, pokud se ale tak
krmí, je to nutné. Kdy ho sundat, je potom otázka na diskuzi, protože po
nakrmení může do fumigace fungovat jako ochlazovač úlu a tím omezovač
plodování. Na druhé straně u rozvíjejích se oddělků může být vhodné rychle
nakrmit na řekněme 10 kilo a potom prázdný nástavek sundat a včely na 2 - 3
týdny uteplit, aby oddělek využil ještě teplých červencových a srpnových dnů
k zesílení. A potom nakrmit zbytek. Aby oddělek to plodování a zesilování
neudložil třeba na říjem na dobu fumigace.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Libor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 26, 2009 9:57 AM
Subject: Prazdny nastavek


> Zdravím, jsem začínající včelař. V polovině června jsem si pořídil několik
> silných oddělků, každý na 10ti silně zaplodovaných rámcích 44,8x18,5, s
> minimem zásob. Doposud jsem postupně přidal dva nástavky mezistěn. V
> ošklivých dnech večer podpořím půlkilem, kilem cukru, aby neupadly do
limbu
> a pokračovaly ve stavbě a rozvoji (doposud každé včelstvo dostalo
> podpůrných 8,5kg cukru).
> Počínaje třetím nástavkem krmím tak, že přes vrch třetího nástaveku je 1mm
> mouchová síťka, na ní stojí čtvrtý prázdný nástavek, přes okraje přikrytý
> igelitem a víkem. V prázdnám nástavku je dvoulitrová nádoba s plovákem
> postavená normálně na síťce (rámcích) a otvorem v síťce nádobu
> vyberou.....s funkcí nádoby problém není, do rána je vybraná bez jediné
> utopené včely..... Na půl včely je pootevřené pouze očko u třetího
> nástavku, ostatní očka včetně čtvrtého nástavku nechávám zavřená. Vysoké
> drátěné varroa dno, vzhledem k obecně špatnému počasí zatím ponechávám
> zavřené. Otázka zní, zdali tento čtvrtý prázdný nástavek je z hlediska
> tepelného, izolačního a z hlediska proudění vzduchu košér? Nevadí rozvoji
> včelstva, že víko, coby odrazivá plocha je nyní vlastně posunuto o 20cm
> nahoru a mezitím je "jen" teplý pytel? Co očka? Jsou takto dobře
> nastatavena, nebo je mám ošéfovat jinak? Jen upřesním, že všechny nástavky
> jsou 3/4 Langstroth, tedy r.m. 44,8x18,5, borovice, síla stěny 2,5 cm.

Já jsem si říkal, že s tou cenou to bude asi úlet, ale nechtěl jsem do toho
šťourat, beztak příspěvků tady mám plno.
Jinak pěnový polyuretan bude při spalování v ohnisku moru plodu dělat
znatelně větší problém než polystyren, ty zplodiny budou horší.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <jitesar/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 26, 2009 10:21 AM
Subject: polyuretan


> Musím vyvrátit bludy.
> Polyuretanová deska s oboustranou AL folií,cena za m2:
> tl.20-----------200kč
> tl.25-----------220kč
> tl.30-----------240kč
> Tyto ceny např. firma BACHL Modřice u Brna
> Takto je to na této konferenci skoro se vším,někdo něco plácne a někteří
to
> berou jako dogma.

DRŽ se přesně návodu každé jiné laborování tě nepřivede k kýženému úspěchu. NECHÁPU PROČ VYMÝŠLET NOVÉ POSTUPY. TOBĚ KDYŽ LÉKAŘ PŘEDEPÍŠE LÉKY TAKÉ JE UŽÍVÁŠ PODLE SVÝCH MOMENTÁLNÍCH NÁPADŮ? :-D

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Odparn? desky
> Datum: 26.7.2009 08:01:34
> ----------------------------------------
> Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
> 1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení
> nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky kam
> ukládají krmení.
> 2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je
> přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
> 3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace
> par moc velká?
>
> Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.
>
>
>

Já ne!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Odparn? desky
> Datum: 26.7.2009 09:00:45
> ----------------------------------------
> >Míra.P (62.240.171.74) --- 26. 7. 2009
> Odparné desky
> Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky. <
> ------------------------------------------------------------
> Použití Formidolu jakož vůbec jakákoli aplikace kyseliny mravenčí je značně
> problematická. Je zde možnost nízkého odparu - tudíž neúčinnost, vysokého
> odparu - tudíž i nevratné poškození včelstev. Vše závisí na venkovní
> teplotě a vlhkosti vzduchu, teplotě vnitřního prostředí úlu, vlhkosti
> vnitřního prostředí prostředí, síle včelstva, rozmístění a velikosti
> plodového tělesa, velikosti úlu jeho kubatura, zkušeností včelaře jak se s
> těmito faktory poprat a to se v průběhu aplikace nesmí změnit vnější
> podmínky. To znamená nalézt optimum. Návod, který je vložen do každého
> balení je zpracován na jeden prostor (plodiště) nástavkového úlu
> používaného v ústavu. To znamená 11 rámků 39 x 24, výška úlového dna 8 cm.
> Zde je vkládána deska pod plodové těleso na cca 5 cm tlustou desku
> polystyrenu tak, aby deska ležela co nejblíže plodovému tělesu. Odpar se
> děje zespodu a kyselina je včelami "rozmixována" se vzduchem a působí na
> včely a plod. Množství odparu se sleduje dle chování včel jak je uvedeno v
> návodu. Nástavkoví včelaři s víceprostorovým úlem však vkládají desku nad
> plodové těleso, protože páry kyseliny jsou těžší než vzduch a tudíž
> účinnost je větší. Nejlépe vyzkoušet na jednom, dvou včelstvach a pak
> provést u všech. Použití všech aplikací kyseliny mravenčí vyžaduje
> zkušenost a ta se platí i neúspěchy. Proto je její užití přijímáno
> včelařskou veřejností velmi vlažně. Jistější a také účinnější je použití
> gabonů, i když mne zastánci a propagátoři alternativního léčení za toto
> prohlášení nyní proklejí.
> Tak směle do toho JK       
>
>
>

vzniku rezistence zabraňuje střídání přípravků V našem oficiálním postupu je to Gabon a varidor Jako pomocný preparát je to pak kyselina mravenčí případně thimolin. To znamená , že v jednom roce spousta včelařů střídá tři.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Odparné desky
> Datum: 26.7.2009 09:42:24
> ----------------------------------------
> No, je třeba dodržet návod. Podstatné jsou zejména teplota, při které se má
> formidol použít, takže pokud je zrovna počasí příliš chladné nebo horké, tak
> pozor.
> Kyselina mravenčí a Gabon jsou dvě rozdílné třídy léčení. Kyselina mravenčí
> je spíše pomocné, protože má menší účinnost, ale na druhé straně nezanechává
> škodlivá rezidua, takže je možno léčit KM i během snůšky. Gabon je podstatně
> účinnější, do doby, než roztoči nevyvinou odolnost, taky pohodlnější, ale
> zanáší do úlu cizí rezidua a aspoň podle našich veterinárních předpisů je
> možné ho použít jen po snůšce. Ideální je používat obojí, kdy se roztoči, u
> kterých se začíná vyvíjet odolnost na účinnou látku Gabonu mohou zlikvidovat
> KM.
>
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, July 26, 2009 8:01 AM
> Subject: Odparné desky
>
>
> > Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
> > 1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení
> > nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky
> kam
> > ukládají krmení.
> > 2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je
> > přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
> > 3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace
> > par moc velká?
> >
> > Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.
>
>
>
>

vzniku rezistence zabraňuje střídání přípravků V našem oficiálním postupu je to Gabon a varidor Jako pomocný preparát je to pak kyselina mravenčí případně thimolin. To znamená , že v jednom roce spousta včelařů střídá tři.

Pepan
-------
Je tady někdo kdo byl na jaře v NASAvrkách na "chovatelích matek"?
Prý se tam měl Ing.Veselý vyjádřit k účinnosti Gabonu. Tedy k trendu, jak se jeho účinnost mění. Mám info jen z jednoho zdroje. Tak abych nešířil popašné zprávy.

A když tak chcete léčit a jiný doporučuje vytočit a nasadit Gabon. Jak jste na tom s roztočema? Padají?
DOdržujete nařízení veteriny?

Já jsem letos v létě ještě roztoče neviděl a doufám, že to ještě týden, dva vydrží.
Karel

Vážený začínající včelaři,
největším nepřítelem včel je včelař, a 2x takovým příliš přemýšlivý... Včely to umí i bez nás. V tomto teplém měsíci není problém mít čtvrtý nástavek prázdný pouze s krmením. Na tu bídu bych řekl, že 8,5 kg je hodně málo cukru na vystavění 2 nástavků, budou te'd o hladu.... krmit!!! a léčit úpokud máte dát Gabon!!!
Ad očka - včely se přizpůsobí jakýmkoliv potížím, které jim včelař připraví. Po odzkoušení všeho možného se díky opravdu zkušeným včelařům přikláním k tomu, že očka jsou dobrá akorát na průvan v úlu, i když jak jsem již napsal včely přežijí mnoho včelařových lstí. Já taky krmím roztokem v hranatých mísách z Globusu o objemu 15l, má to tu výhodu, že stačí krmit ve dvou dávkách a včelám odrazivá plocha nezajímá, aspo'n ne teď.
Takže odpověď na Tvoji otázku zní - pokud víš, že mají matky, koukej krmit ¨cca 21kg pokud mám pravdu, že ted moc nemají a hlavně do nich každý týden nelézt ať se mohou připravit na zimu, je už dlouho po slunovratu, už nemohou narůst!!!!
S pozdravem Radek
Učitel včelařství



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prazdny nastavek
> Datum: 26.7.2009 09:57:58
> ----------------------------------------
> Zdravím, jsem začínající včelař. V polovině června jsem si pořídil několik
> silných oddělků, každý na 10ti silně zaplodovaných rámcích 44,8x18,5, s
> minimem zásob. Doposud jsem postupně přidal dva nástavky mezistěn. V
> ošklivých dnech večer podpořím půlkilem, kilem cukru, aby neupadly do limbu
> a pokračovaly ve stavbě a rozvoji (doposud každé včelstvo dostalo
> podpůrných 8,5kg cukru).
> Počínaje třetím nástavkem krmím tak, že přes vrch třetího nástaveku je 1mm
> mouchová síťka, na ní stojí čtvrtý prázdný nástavek, přes okraje přikrytý
> igelitem a víkem. V prázdnám nástavku je dvoulitrová nádoba s plovákem
> postavená normálně na síťce (rámcích) a otvorem v síťce nádobu
> vyberou.....s funkcí nádoby problém není, do rána je vybraná bez jediné
> utopené včely..... Na půl včely je pootevřené pouze očko u třetího
> nástavku, ostatní očka včetně čtvrtého nástavku nechávám zavřená. Vysoké
> drátěné varroa dno, vzhledem k obecně špatnému počasí zatím ponechávám
> zavřené. Otázka zní, zdali tento čtvrtý prázdný nástavek je z hlediska
> tepelného, izolačního a z hlediska proudění vzduchu košér? Nevadí rozvoji
> včelstva, že víko, coby odrazivá plocha je nyní vlastně posunuto o 20cm
> nahoru a mezitím je "jen" teplý pytel? Co očka? Jsou takto dobře
> nastatavena, nebo je mám ošéfovat jinak? Jen upřesním, že všechny nástavky
> jsou 3/4 Langstroth, tedy r.m. 44,8x18,5, borovice, síla stěny 2,5 cm.
>
>
>

> -Ahoj všichni,
samozřejmě, že dodržuji pokyn veteriny a i když letos roztoči vůbec nepadají, dal jsem ve stanovenou dobu Gabony. S tou rezistenci je to složitější. Na jaře jsem v Nasavrkách na té přednášce nebyl, ale pokud si pamatuji, o rezistenci se zatím mluvilo jen o Gabonu PA 90 s fluvalinatem a to u Rakouských hranic. Daleko důležitější je léčit všichni zhruba ve stejnou dobu stejným preparátem, než filozofovat!!!! A mluvím z praxe! Navíc 90% včelařů nezná biologii roztoče, což vzhledem k tomu, že dokonce i někteří učitelé včelařství o Varoa d.d. hovoří jako o broucích se není co divit....
Takže vás za včely všechny jako učitel včelařství a epidemiolog prosím, aby jste léčili všichni ve stejnou dobu nařízeným preparátem a diskuze o střídání nechte pro včelaře z jiných zemí, kde jsou na tom s nákazovou situací mnohem hůř.
Neodpustím si jednu poznámku - víte třeba takouvou základní věc, že tím, že uděláte oddělky vlastně rozdělíte populaci roztoče a ten pak kolikrát do doby léčení našim včelstvům nezpůsobí žádné významné škody?

Na závěr jedna otázka : Kolik z Vás udělalo pro kamarády včelaře, kteří přišli o včely v minulých letech aspoň 100% oddělků jako Já?
Radek

----------- Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 26.7.2009 22:16:21
> ----------------------------------------
> vzniku rezistence zabraňuje střídání přípravků V našem oficiálním postupu
> je to Gabon a varidor Jako pomocný preparát je to pak kyselina mravenčí
> případně thimolin. To znamená , že v jednom roce spousta včelařů střídá
> tři.
>
> Pepan
> -------
> Je tady někdo kdo byl na jaře v NASAvrkách na "chovatelích matek"?
> Prý se tam měl Ing.Veselý vyjádřit k účinnosti Gabonu. Tedy k trendu, jak
> se jeho účinnost mění. Mám info jen z jednoho zdroje. Tak abych nešířil
> popašné zprávy.
>
> A když tak chcete léčit a jiný doporučuje vytočit a nasadit Gabon. Jak jste
> na tom s roztočema? Padají?
> DOdržujete nařízení veteriny?
>
> Já jsem letos v létě ještě roztoče neviděl a doufám, že to ještě týden, dva
> vydrží.
> Karel
>
>
>

RH:
> -Ahoj všichni,
samozřejmě, že dodržuji pokyn veteriny a i když letos roztoči vůbec nepadají, dal jsem ve stanovenou dobu Gabony.
----
Za dobu co včelařím (+20let), byl v našem okrese nasazován Gabon asi 3x.

Po 2007 jsem připraven a mám jej ve skříni (z vlastní iniciativy), stejně jako KM, abych nemusel čekat na ostatní.
Nevím, jaký je čas pro nasazení Gabonu, u nás ve vyhlášce po vytočení medu. Což je u některých tady i druhá polovina srpna.
A zatím byl, pokud byl, distribuován Gabon na tuto dobu/srpen/. Což je podle mě pozdě.

Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.

Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?

Karel

>Musím vyvrátit bludy. Jiří<
---------------------------------------------------------
Zkuste tuto stránku

http://www.rempo.cz/oddeleni/158/Polyuretanove-desky-PU44.aspx

JK

Zatím se ke mně nedoneslo, že by okresní veteriny daly pokyn k nasazení
Gabonu ani na jednom z mých stanovišť (okresy Přibram a Plzeň jih).
Po pohledu na mapku republiky na www.varroamonitoring.cz by mne takové
rozhodnutí hodně překvapilo.
Stále věřím, že nařízení okresních veterinárních správ vychází z aktuálního
sledování příznaků " choroby " , tedy intenzity napadení, sledovatelného
jako spad kleštíka na diagnostickou podložku, nebo na varoazásuvku pod
zasíťované dno.
Stále ještě věřím, že vyhlášená nařízení veteriny nejsou jen pohodlným
alibismem, že vychází z odborného posouzení aktuálního stavu a prognózy
rozvoje choroby. Ale nikdy jsem nezjistil, kde a jak to zjišťují.
Pokud to někdo víte, poučte mne.

Asi bych se měl zeptat těch, kteří již nasadili Gabon, nebo to chtějí udělat
dokonce preventivně, zda jim k tomu dal někdo nařízení?
Nebo zda sami sledují spad kleštíka ve svých včelstvech, mají informace o
intenzitě spadu roztoče od okolních včelařů a jsou schopni na základě těchto
objektivních informací sami zvolit variantu razantnějších metod diagnostiky,
a podle výsledků volit mezi možnostmi léčení.
Až na výjimky bych k datu 26.7. 2009 soudil na celorepublikovou aplikaci
kyseliny mravenčí ve zdůvodněných případech, a některý z Gabonů nasadit až
při zjištění denního spadu varujícího, např. 3 až 5 roztočů.

Mnohým držitelům včelstev se možná již doneslo, že s každou zakoupenou
mezistěnou vnášejí do svých včelstev pozůstatky léčiv od všech zásahů, které
před nimi v dobré víře a dokonce jako prevenci! udělali jiní, neznámí
včelaři a to i z oblastí s používanými pravidelnými a vysokými dávkami
léčiv.

Amitraz, acrinactrin, fluvalinát se za několik let ve vosku nastřádaly.

Myslím, že to opravdu není o mudrování. Ale o informacích, kvalifikovaném
rozhodování a vědomí odpovědnosti.
Josef Kala





Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.

Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?

Karel

> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel

nafasovano mame,
presny cas kdy ho nasadit dan neni, ale predpoklada se zdrejme srpen

T.H.

> >je tmavý, jemně voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s
> přídavkem citronu<
> -----------------------------------------------------------
> Mám dotaz, neléčili jste před vytáčením Formidolem nebo jinou aplikací
> kyseliny mravenčí? Medu nic není. Odvětrání trvá asi tři měsíce.

Bohuzel me chutove bunky nejsou tak vycviceny abych po chuti poznal z ceho med je, ale muj med je take nakysle chuti, tmavy - a tusim ze takovy byl jeste nez zacala lipa. Je vyborny, zdal se ridci - nemam na to metr a podleham deni na konferenci takze jsem lehce nervozni - normalne bych nad kvasenim druheho medu vubec nepremyslel :-) Ale i po mesici se zda vse ok. Nevim jestli to je nejaka vypovidajici vec o vode v medu ale lahve ktere jsou v chladu cele zkrystalizovali.

Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete. Ale ted jsem si na jedne louce kde pasou kone vsimnul plno fialovych kytek, musim mrknout co to je.

Kyselina dosud neprobehla, i kdyz ted to prijde, zacinaj trochu padat, polovine vcel spadl 1 roztoc za den a pul, predtim vetsina s nulou. V jednom ule kde uz tyden lecim kyselinou - NHjsem nasel 6 roztocu, bohuzel ale trochu na podlozku nateklo pri bource - to pocasi mi dela uz pul roku schvalnosti :-)

T.H.

Použití všech aplikací kyseliny mravenčí vyžaduje
> zkušenost a ta se platí i neúspěchy. Proto je její užití přijímáno
> včelařskou veřejností velmi vlažně. Jistější a také účinnější je použití
> gabonů, i když mne zastánci a propagátoři alternativního léčení za toto
> prohlášení nyní proklejí.
> Tak směle do toho JK       

Vim o tom, ze se tvrdi ze formidol je spatny, ze se ztraci matky apod. Zatim jsem nikdy nemel problem at jsem ho dal kamkoliv. Do podmetu ( udajne spatna ucinnost), mezi nastavky (nejcasteji), nebo pod strupek. Mozna je to dle hesla nejblbejsi sedlak nejvetsi brambory - nevim, trikrat tukam na drevo. Samozdrejme vim-li ze bude 35stupnu ve stinu tak to tam nedam.

Spis myslim ze problem formidolu je ta prace s tim. Na den, dva dovnitr pak vyndat z igelitu a pak opet za den s nim ven protoze pak uz to cupujou. Tj. minimalne dvakrat, poctivci trikrat do vcel behem ctyr dnu - tydne.

To odparovace jsou o jinem, vrazi se tam treba pri poslednim vytaceni a vynda se pri kontrole zasob - treba.

A o tom leceni obecne - mozna je trend lecit alternativne ale proc stale vice velkych chovatelu nekupuje mezisteny - nechavaj si je delat ze sveho vosku - vicek??? Je to jen trend?

Ano gabon je hodne na jistotu - muzu mit zavreny oci cely rok. Gabon, varidol, pripadne dotace na uhyn. Nekomlikuju si zivot, mam klid. Bez gabonu budu muset stale minimalne podlozkovat a stale byt ve strehu. Kazdy si vybere dle sveho...

T.H.

Omlouvám se za špatně položenou otázku, a děkuji za vysvětlení a pomoc.
Petr Boleloucký

2009/7/24 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>

> Nojo, jenže původní dotaz zněl na jakou tloušťku a šířku
> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku
> 25mm a šířku 180mm. A potom na možnost sušení ve skleníku.
> Jaký dotaz, takové odpovědi......
> Takhle, desky o síle 3 centimetrů, pokud budou dobře vzdušně proloženy a na
> vzdušném místě, by měly po zbytek léta do druhé polovině zimy spolehlivě
> stihnout proschnout. Pozor bych si dával na příliš široké desky, i když
> nemůžu říct že takhle široké desky se budou v nástavcích stoprocentně
> kroutit a praskat. Zase ta možnost dělat stěny nástavků z jedné dostatečně
> široké desky bez nějakého skládání a lepení navíc je lákavá. Jak byly
> nástavky dobře udělané, to jest jak se budou případně kroutit a praskat se
> projeví v plné míře nejdřív až po cca roku užívání venku, definitivně
> nejdřív po dvou letech. Bude to hodně záležet na detailech toho dřeva,
> zkušený truhlář by to možná po pohledu a poklepu řekl, na dálku se to nedá.
> Doporučil bych z toho důvodu už teď část nástavků složit z užších desek,
> aby
> bylo porovnání. Dále bych doporučil věnovat velkou pozornost kvalitě pérek,
> pokud budou řezaná z desky, nemělo by to být přes léta, podélně se potom
> snadno štípou. A nakonec bych doporučil se připravit na to, že spoj péro
> drážka může v těch nástavcích selhat a potom bude třeba nástavky dodatečně
> spojit vruty, na každý spoj 20 cm vysoký 3 - 4 vruty nějak 3x70.
> Jinak já bych asi surové kmeny si nechal rozřezat na fošny 7 cm silné ( na
> své současné cirkule mám maximální prořez 6,5 cm, jestli se nepletu ) a po
> pořádném několikaletém proschnutí z toho řezal desky těch cca 6,5 cm široké
> a ty rovnou bez hoblování, jen s nějakým srovnáním kraje, spojoval do stěn
> na patřičnou výšku. Maximálně bych po slepení desky trochu z venkovní
> strany
> přejel šmirglem. Dnešní ostré vidiové pily, pokud je pila v pořádku, člověk
> řeže rozumně a dřevo je suché a není to zrovna nějaké problémové dřevo,
> umožňuje řezat s takovou kvalitou povrchu, že hoblování pro úly je
> zbytečné.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 23, 2009 5:24 PM
> Subject: Re: ?ly a d?evo
>
>
> Dobrý den,
> Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
> mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
> vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
> spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
> dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
> opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
> vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
> zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
> cinkování.
> Předem děkuji a přeji příjemný den.
> P.B.
>
>

Dal jsem desky včera na zkoušku do čtyřech včelstev a nepozoroval jsem ani nějaký zvýšený rozruch nebo tak.Podložil jsem je aby byly výš pod rámečkama a ty větrací otvory jsem přelepil.4esno je zúžené kvůli loupeži při krmení.Podíval jsem se do dvou na desky a nikde ani brouk.Možná by bylo lepší dát to nad plodiště otvorama dolů ale aby to zase nebylo moc výparu najednou.Gabon máme letos zakázaný a léčit budeme jen kyselinou a pak až aerosolem.Vyvíječ vlastní naše organizace teprve od letoška a tak to bude taky premiéra jako s tou kyselinou.

On Sunday 26 July 2009 22:24:06 Radek Hubač wrote:

> úlu, i když jak jsem již napsal včely přežijí mnoho včelařových lstí. Já
> taky krmím roztokem v hranatých mísách z Globusu o objemu 15l, má to tu
> výhodu, že stačí krmit ve dvou dávkách a včelám odrazivá plocha nezajímá,

dobry den,

omlouvam se, ze je to trochu mimo vlakno,
ale nevite nekdo, kde sehnat stejne misy jako v Globusu, ale obdelnikove ( aby
se vlezly do langstrota 16 cm vyska ) ?
Sehnal jsem levneji, nez v Globusu, ale nemaji obdelniky.


Honza

Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete

Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.

To Radek Hubač: ano ano, snažím se taky držet hesla, že v jednoduchosti je síla a moc ty drobnosti neřešit......ale znáte to, líná huba, holý neštěstí a navíc si člověk chce ujasnit některé pochybnosti. Takže díky za nápovědy a odpovědi, budu se snažit příliš nekombinovat.
----------------------------------------------------------
.....největším nepřítelem včel je včelař......

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Lidé se odjakživa bojí toho čemu nerozumí. šlechtění rostlin je vždy genetika Jen přirozeným výběrem dostáváme tam kde to potřebujeme žádoucí gen desítky nebo také stovky let. genetickou manipulací to je hotovo za pár roků a výsledek je úplně stejný přírodně získané mutace vznikají tím že se do DNA dostal nebo tam vznikl gen který tam nikdy nebyl. Také se to vyvolává radiačním ozařováním rostlin. konečné výsledky jsou úplně stejné.Také je může vyvolat nějaké přirozené onemocnění. odjakživa je člověk pak využíval ke svému prospěchu Nejjednodušší přenášení genů je třebas roubování
> Tak lze z nemocí poškozených jedinců vytvořit úplně nové jedince kteří se v ničem nepodobají původním Stejné lze dosáhnout i jejich řízkováním . Příkladem pro to 6e zelení mluví o něčem čemu moc nerozumí je Kateřina Auvajs a její biomasa
>
> pepan
>
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu
>> Datum: 22.7.2009 09:49:10
>> ----------------------------------------
>>
>>> Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou
>>>
>> z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen
>> pro produkci biomedu.
>>
>> Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi
>> ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby
>> prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy
>> na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by
>> mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to
>> muze zpusobit.
>>
>> Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim
>> nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale
>> at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do
>> sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope
>> nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat?
>>
>> Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci vcelam
>> ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne
>> GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude
>> vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde vcelar,
>> ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence
>> muze neco dokazat.
>>
>> A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl
>> byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo.
>>
>> Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet)
>> nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take jinak.
>> Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to
>> nijak neprida.
>> I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin
>> ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to
>> ve svem okoli znat.
>> Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni
>> hluboko v minulem rezimu.
>>
>>
>>
>>
>
>
Velmi mne pobavila rozhořčená diskuze o GMO. Musím(až na to roubování či
řízkování) souhlasit s Pepanem, je to pouze zkrácení doby, po kterou se
získává nová výkonější odrůda. Jen by mne zajímalo, zda ten kdo dělal
výzkumy a zjistil škodlivost těchto genů či jejich přenosu pomocí
bakterií, zkoumal také rostliny tzv. nemodifikované_ Nejspíše by dospěl
ke stejnému závěru, jen ne s takovou slávou. Koho to decimuje? Budou to
tzv. ekovčelaři, a jelikož se v zemědělství trochu pohybuji (nechci
nikomu křivdit), tak vím že toto označení nezaručuje kvalitu. Jen se
většina snaží dělat tak, aby se nepřišlo na zadní vrátka...........A to
nejen v ČR, ale i v okolí....takže si to nemalujme. Ono ukázat
exemplární případ, aby se vykázala činnost není nic složitého.
Petr

Zdravim,

med nakysle chuti ( s pridavkem citronu :-)) jsem mel uz loni, pred tim jeste nikdy. Letos ho mam opet. Lidem chutna a je velmi zajimave, ze ta kyselost se postupne zmensuje. Kdyz jsem ten med ochutanl v zime, byl uz podstatne mene kysely. Nekde jsem se docetl, ze se jedna o nejaky typ medovice z listnatych stromu.
JInak med z pohanky sice zapacha, ale chut je lahodna, v zadnem pripade ne nakysla. Osobne jej mam velmi rad.

S pozdravem

Pavel Zajicek

Samozřejmě, že dávat Gabony v půlce srpna může být hodně pozdě. Vloni jsem například v sousední vesnici zachytil již 6.7. včelstva těsně před kolapsem z důvodu varoázy - již se líhly téměř výhradně poškozené včely, roztočů nepočítaně. Letos je situace dobrá, kvůli slunečnici (ze které stejně nic nebylo) jsem letos dával Gabon o 2 týdny později, ale s vědomím, že se mi u nás situace letos jeví jako příznivá, skoro ze 30 včelstev jsem na podložce pod sítěným dnem prakticky neviděl roztoče.
O problému s pozdní distribucí Gabonů vím, ale nejsem za to odpovědný a myslím si, že i odpovědní na svazu a v Dolu o tom musí vědět... Vzhledem k tomu, že již léta v Pardubicích problémy nemáme, přičítám to lidem, kteří pozdě pro organizaci objednají a pak klidně čekají až na schůzi, přičemž mají Gabon ě měsíce doma...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??em? varo?zy a zamylen? doktora
> Datum: 26.7.2009 23:15:17
> ----------------------------------------
> RH:
> > -Ahoj všichni,
> samozřejmě, že dodržuji pokyn veteriny a i když letos roztoči vůbec
> nepadají, dal jsem ve stanovenou dobu Gabony.
> ----
> Za dobu co včelařím (+20let), byl v našem okrese nasazován Gabon asi 3x.
>
> Po 2007 jsem připraven a mám jej ve skříni (z vlastní iniciativy), stejně
> jako KM, abych nemusel čekat na ostatní.
> Nevím, jaký je čas pro nasazení Gabonu, u nás ve vyhlášce po vytočení medu.
> Což je u některých tady i druhá polovina srpna.
> A zatím byl, pokud byl, distribuován Gabon na tuto dobu/srpen/. Což je
> podle mě pozdě.
>
> Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
> podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.
>
> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel
>
>
>

Vážení, uvolnilo se několik volně pářených matek Vigor F1, máte-li někdo zájem, co nejdříve se ozvětě. Jiří Danihlík, chovatel matek Vigor, Valašské Meziříčí, tel: 724 758 774

Letošní produkce medu na Vysočině v oblasti Hrotovicka nebyla nijak valná, svoje zákazníky jsem ovšem medem stačil podělit. Můj dotaz zní, zda je tu na diskusi někdo z Vysočina, jaké on měl výnosy a zda již začal sundávat medníky, protože se zdá, že i při opětovné nadílce deště začíná medovat les. Včely ještě nezačli ani s loupeží mezi sebou.

S pozdravem
Radek Pokorný.

Radek Pokorný (89.31.162.68) --- 28. 7. 2009
Konec sezóny
Letošní produkce medu na Vysočině v oblasti Hrotovicka nebyla nijak valná, svoje zákazníky jsem ovšem medem stačil podělit. Můj dotaz zní, zda je tu na diskusi někdo z Vysočiny, jaké on měl výnosy a zda již začal sundávat medníky, protože se zdá, že i při opětovné nadílce deště začíná medovat les. Včely ještě nezačaly ani s loupeží mezi sebou.
------------------------------------------
Ano,je tu ještě někdo z jihozápadní Moravy.Co k tomu říci.
Letošní produkce medu v naší oblasti nebyla sice valná,ale na letošní rok po všech vydatných deštích uspokojivá.
Medníky jsem začal sundávat asi před týdnem a do 3 dnů budu
s tím hotov.Výnos sice je menší,ale dá se rovnat za poslední 3-4 roky,kdy poklesl výnos včel v průměru z 50kg
asi na 30-35 kg. Jinak o medovici z lesa se Vám může jenom zdát,možná jste měli na Hrotovicku nad lesy deštník.
Loupež na včelíně zásadně podporuje sám včelař,jinak je to oblast neznámá.Zdravím do Hrotovicka.

...a zda již začal sundávat medníky,...

Ja už 30 rokov tento problém nepoznám, pretože plásty sa nelepšie dajú prezimovať v debničkách a prebytočné odobrať s usporiadaním úľovej zostavy až v čase kvitnutia vŕb. celé debničky s medníkovými plástami presuňte pod plodisko a to nezužujte! Plásty nemusíte odnášať do skladov, netreba ich síriť, nepotrebujete sklad, nebude ich na jar znovu prinášať a pritom ich použijete podľa potreby. Ak máte zaáujem dajte otázky a podrobne Vám na ne odpoviem.

Zdravím Vás pane Turčáni. Rád bych se zeptal - tedy několik otázek - zda nejsou rámky z jara plesnivé (ty které včely neobsazují,tedy ty dole) zda je dáváte na teplou nebo studenou stavbu, kolik dáváte cukru na včelstvo, na kolika rámcích zimujete. A poslední, zda to dobře chápu, včelaříte na třech nástavcích a ten vrchní-medníkový- prostě přendáte dolů.

Děkuji, Pokorný.

Zdravím Vás pane Turčáni. Rád bych se zeptal - tedy několik otázek - zda nejsou rámky z jara plesnivé (ty které včely neobsazují,tedy ty dole) zda je dáváte na teplou nebo studenou stavbu, kolik dáváte cukru na včelstvo, na kolika rámcích zimujete. A poslední, zda to dobře chápu, včelaříte na třech nástavcích a ten vrchní-medníkový- prostě přendáte dolů.

Děkuji, Pokorný.

- plesnivé rámky- Nie!, pretože upravím povalu úľa tak, aby vlhkosť odchádzala cez strop úľa, to znamená, že nad rámimi nie je plastová fólia, ale priedušný materiál

- včelie dielo je je uložené kolmo na letáč, teda tzv.studená stavba, ale jeden plást krajný odobrám.

- ja medové zásoby nechávam len tie čo sú v plodisku, po zhodnotení množstva vlastných zásob, doplním cukrovým roztokom 1:1 v množstve, ktorý je medzi vlastnými zásobami a stanovením celkového množstva do 16 kg. Mednú komoru nepreferujem.

- Počet plástov v zimujúcom včelstve je v mieste kde sa uloží zimný strapec-hrozen je 10, bez zúženia, v debničkách pod zimujúcim včelstvom 1x alebo 2x 9 plástov.

- v koľkých debničkách včelárim?, teraz už len v dvoch, tradičná zostava úľa tybu B, s vonkajšími rozmermi 420x250 mm. Takto mi to vyhovuje, ak je agátová znáška bohatá, vytočím dvakrát. Anton

Je třeba si uvědomit. že léčba koncem července a v srpnu je opravdu prevence. Zabraňuje napadení zimního generace plodu. Zasáhnout až po jeho poškození již není k ničemu. léčba veridolem je již jen doladění.
U nás je je nařízen Gabon a 2 x Varidol. VS nemůže vycházet z aktuálního stavu když léčiva se objednávají již na jaře. Včelaři musí přece vědět co ji mají objednat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: léčení varoázy a zamylení doktora
> Datum: 27.7.2009 00:36:34
> ----------------------------------------
>
> Zatím se ke mně nedoneslo, že by okresní veteriny daly pokyn k nasazení
> Gabonu ani na jednom z mých stanovišť (okresy Přibram a Plzeň jih).
> Po pohledu na mapku republiky na www.varroamonitoring.cz by mne takové
> rozhodnutí hodně překvapilo.
> Stále věřím, že nařízení okresních veterinárních správ vychází z aktuálního
> sledování příznaků " choroby " , tedy intenzity napadení, sledovatelného
> jako spad kleštíka na diagnostickou podložku, nebo na varoazásuvku pod
> zasíťované dno.
> Stále ještě věřím, že vyhlášená nařízení veteriny nejsou jen pohodlným
> alibismem, že vychází z odborného posouzení aktuálního stavu a prognózy
> rozvoje choroby. Ale nikdy jsem nezjistil, kde a jak to zjišťují.
> Pokud to někdo víte, poučte mne.
>
> Asi bych se měl zeptat těch, kteří již nasadili Gabon, nebo to chtějí udělat
> dokonce preventivně, zda jim k tomu dal někdo nařízení?
> Nebo zda sami sledují spad kleštíka ve svých včelstvech, mají informace o
> intenzitě spadu roztoče od okolních včelařů a jsou schopni na základě těchto
> objektivních informací sami zvolit variantu razantnějších metod diagnostiky,
> a podle výsledků volit mezi možnostmi léčení.
> Až na výjimky bych k datu 26.7. 2009 soudil na celorepublikovou aplikaci
> kyseliny mravenčí ve zdůvodněných případech, a některý z Gabonů nasadit až
> při zjištění denního spadu varujícího, např. 3 až 5 roztočů.
>
> Mnohým držitelům včelstev se možná již doneslo, že s každou zakoupenou
> mezistěnou vnášejí do svých včelstev pozůstatky léčiv od všech zásahů, které
> před nimi v dobré víře a dokonce jako prevenci! udělali jiní, neznámí
> včelaři a to i z oblastí s používanými pravidelnými a vysokými dávkami
> léčiv.
>
> Amitraz, acrinactrin, fluvalinát se za několik let ve vosku nastřádaly.
>
> Myslím, že to opravdu není o mudrování. Ale o informacích, kvalifikovaném
> rozhodování a vědomí odpovědnosti.
> Josef Kala
>
>
>
>
>
> Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
> podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.
>
> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel
>
>
>
>

Pokud je to nařízeno, mělo by se respektovat - Potud nekompromisně
souhlasím.
Ale není někde chyba, když: Veterinární správa nemůže vycházet z aktuálního
stavu, když léčiva se objednávají již na jaře?
Vím, že to tak bohužel je. Jak jsem napsal ve svém předchozím příspěvku: je
v tom od VS ( a v celém systému) hodně alibismu.
Protože co kdyby se v červenci ukázalo, že je epidemie kleštíka ( či jiné
choroby), pak by se někdo po VS vozil, že situaci včas neodhadli, zaspali a
k čemu tam vlastně jsou? Tak VS odpovědnost radši aspoň částečně přenesou na
ZO. Sami zřejmě nemají možnost nějakých objektivních zjištění. Chápu, že
"nedohlédnou" na všechna včelstva v okruhu své působnosti.
V ZO ČSV v březnu, či únoru ještě o případné invazi nemohou nic vědět
(zejména, pokud nemají ve své ZO někoho, kdo např. spad kleštíka sleduje i
únoru ). Takže VS asi vychází z výsledků laboratorního vyšetření měli, které
jsou odevzdány (kolem 25.ledna) k povinnému akreditovanému vyšetření.
Jsem už dost starý na to, abych si musel pomáhat lží, tak tedy: spotřebu
veterinárních léčiv pro včelstva i v roce 2009 čestně splníme. Díky
nezodpovědnosti některých včelařů nejsme schopni naplánovat jejich spotřebu
a zajistit plánování, výrobu a odbyt na celou pětiletku! Těm, co na jaře
včas nahlásili spotřebu se odměníme tím, že jejich požadavky v srpnu
splníme!

Bohužel se mi nedostalo odpovědi na otázku: jak VS zjišťují aktuální stav
včelích chorob v lokalitě své působnosti a jakými věšteckými metodami
prognózují jeho vývoj. Asi je to tajné. Nebo je to opravdu tak: co jim
nahlásí v únoru ( či březnu ) jednotliví zástupci ZO při schůzi v OV?
Jak to na všech ZO ČSV zjišťují?

Proto si projevy včelích chorob sleduji sám.
Všechny držitele včelstev, které pravděpodobně v budoucnu čeká to, co mne v
roce 2007 (kdy mi přes poctivé, leč neúčinné léčení zbylo 15% včelstev).
zdraví
Josef Kala



Př. Menšík napsal:
U nás je je nařízen Gabon a 2 x Varidol. VS nemůže vycházet z aktuálního
stavu když léčiva se objednávají již na jaře. Včelaři musí přece vědět co ji
mají objednat

Pepan

Žasnu nad slovy fasování, nařízení, nad tím, že by nějaký funkcionář měl rozhodovat od psacího stolu o mých včelstvech. Vyhlášky o léčení na rok vychází v předstihu, najdete je na internetu i ve Včelařství v Příloze. Řídím se podle toho a sleduji podložku i včelstva.Objednám si co já chci a ne co mi někdo poroučí... Ale to by bylo dlouhé povídání
Pan Turčány a pan Pokorný - odpověď byla dostatečná Proč si přidělávat práci s nějakým sundáváním, dalším ošetřováním, vyháněním včel, které mohou být ještě dlouhou dobu užitečné.Jen bych sdělil mou odlišnou praxi. Strůpek přes zimu nechávám tak jak je pocelý rok, tedy s folií. Na jaře se na ni sráží voda a slouží místo pracného dodávání vody. Vlhký vzduch přes zimu, to je vydýchaný je těžší a padá dolů a odchází česnem nebo sítem z úlu ven a je také sucho a plásty neplesniví, Před krmením upravím plásty tak, aby tam nebyly příliš staré, poškozené rámky, prostě odeberu co tam nepatří a udělám místo pro brzké jarní mezistěny a třebas i trubčí plásty, ušetřím si opět na jaře přidávání medníků a jen rozšiřuji, aby měla matka kam klást a včely nosit med. A také tam nic neplesniví, ale o tom již před nedávnem zde na konferenci bylo psáno.Ale to vše jsem již velmi podrobně popsal před několika lety v Kalendáriu.Pane POkorný obraťte se na pana Cafourka, má celý včelařův rok podle toho opsaný pro své následovníky.Ono se musí stále dělat něco co se dělá již sto let, poznatky nástavkových včelařů stále nejsou přebírány do všeobecné včelařské praxe.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=117:pozor-prave-se-varrooza-lame&catid=35:vms&Itemid=57

Dobrý den. Chtěl bych poděkovat panu A. Turčáňovi a B. Tichému za podnětné rady. Zkusím tedy letos dát medník dospodu (tak jsme to s dědem nikdy nedělali)na studenou stavbu. Pokud by i nějaký rámek přišel pryč, tak ho vytavím. Každý rok stejmě jednou třetinou měním dílo. Mám 20 včelstev tedy cca 600 rámků a každý rok si vyrobím stovku nových rámků a zatavuji celkem 200 mezistěn. Při skladování mi motolice vždy aspoň 50 rámků znehodnotila. Takže je to celkem jedno. Hlavně aby nebyl kamenný med a včely mi je nezanosily, ale to je o jiném povídání.

Přeji pěkný den. Radek Pokorný.

Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2 roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije, alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků! Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu. Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června a potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších problémů! Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy včelařovy inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou schopni se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem některé nepotěšil! Zdraví R. S.

Vážený pane,
Vaše reakce je značně expresivní, obsáhlá a nic neříkající. Zřejmě
zapomínáte, že tuto diskuzi nesledují pouze staří a zkušení, ale i
začátečníci, kteří právě tady mohou získat maximum cenných rad.Proto snad
není třeba je nazyvat neschopnymi pitomci. Ani vy jste zkušený s nebe
nespadl.
Příště prosím buďte ve Vašich sděleních konkrétnější, abychm se mohli po
aplikaci Vašich skvělých metod radovat všichni.
S pozdravem Hanka

> Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2
> roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije,
> alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků!
> Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na
> nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám
> li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko
> těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a
> přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné
> a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu.
> Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků
> nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června
> a
> potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to
> hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších
> problémů!
> Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to
> jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit
> Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy
> včelařovy
> inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou
> schopni
> se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem
> některé nepotěšil! Zdraví R. S.
>

Je to velmi jednoduché - kupte si za cca 2000 kc refraktometr na měření vody v medu.
Evidentně nemáte zkušenosti s váhou, samozřejmě není nezbytná, ale je to naopak, když je přírůstek na váze alespon 3 dny nižší než půl kila je možné točit.
Na druhou stranu mám bohužel také osobní zkušenost, že obzvláště při velké nárazové snůšce na jaře a jabloně dávají víc než řepka jsou včely schopné zavíčkovat med s 21% vody a ten se klidně může sám rozkvasit.
Opatření :
koupit si vysoušeč medu - pro pár včelstev blbost
Med použít do medoviny
Možná by bylo možné pokud máte pár včelstev med mírně naředit a dát jim ho znovu když není snůška,ale to je dost práce.
jinou možnost jako dostatek prázdných souší ve snůšce atd nemusí být dostatečně efektivní.
Já to řeším medovinou.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět:
> Datum: 24.7.2009 15:09:46
> ----------------------------------------
> Prosím o radu!
> Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
> Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
> Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
> U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
> vytáčel zavíčkovaný.
> Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
> přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
> Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
> prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
> Díky.
>
>
> --
> Vyzkoušejte nový antivirus Kaspersky Internet Security 2010. Nejspolehlivější
> ochrana před všemi druhy on-line zločinů již za 940 Kč. www.kaspersky.cz
>
>
>
>

Vážený příteli, zřejmě se vám můj příspěvek ani trochu nelbil a to byl také trochu jeho účel. Zřejmě jste už podle něj také sebe zařadil, jinak by jste byl v klídku. To co píšete o začínajících se sice hezky čte ale je to nesmysl. Jak se dá nazvat člověk, který si domů přivede štěně a utrápí ho hlady, nemocemi cizopasníky a vymlouvá se,že mu nikdo nic neřekl. Televize Nova by se o něm vyjadřovala daleko hůř než já a on by se musel domů plížit několik týdnů kanálem. No a vidíte skoro třetina včelařů žvaní o tom jak má včelky ráda a chová se k nim úplně stejně. Prostě ať chcem nebo nechcem,bez základních informací by si nikdo včelstva pořizovat neměl. Takže chci včelařit, koupím si za 250 Včelařství, není to nijaké veledílo ale rozhodně to nejlepší co na trhu je, přečtu si ho a až to trochu strávím, vyrazím shánět včely.Je li nablízku úspěšný včelař vyrazím také na zkušenou. No a pak se nemusím ztrapňovat. Jak to dělám já jsem psal, stačí číst a nemít červeno před očima. Občes vytáhnu podložky a protože tam nic červeného není, jsem v klídku. V pol. září píchnu u několika včelstev do zásob a není li tam tvrdo jdu v klidu domů, protože mám jistotu, že na co beru dotaci, tak s tím se na jaře setkám. No jestli je to u vás jinak není účelnější si tam nejdříve udělat pořádek???? Zdraví R. Stonjek

Já souhlasím s tím, že to jsou základní věci a dříve už dost probírané věci.
Začátečníci včelaři se toto musí dovědět v první řadě ve svých ZO. Pokud se
někdo ptá tady, tak to znamená, že příslušní lidi v ZO nedělají správně svou
práci. Když je tady tolik dotazů, kolik je včelařů, co konferenci neznají a
co se třeba nezeptají vůbec? A pak se budou divit a platit za chyby jiných,
když budou nákladně obnovovat uhynulá včelstva nebo vůbec přestanou včelařit
a budou se pod cenou zbavovat následně už zbytečného včelařského vybavení.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:02 AM
Subject: Re: léčení varoázy


> Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2
> roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije,
> alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků!
> Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na
> nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám
> li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko
> těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a
> přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné
> a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu.
> Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků
> nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června
a
> potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to
> hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších
problémů!
> Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to
> jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit
> Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy
včelařovy
> inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou
schopni
> se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem
> některé nepotěšil! Zdraví R. S.

R.S. napsal:
>Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům.
................................

To je věta na diskusi.
Když zůstaneme u varroázy, pokud člověk zaměří trochu pozornost do světa, nepřijde mi, že ti, kterým hynou včely, jsou pouze neschopní pitomci.
Někdy to spíš vypadá, že si s hynutím včel nevědí rady ani odborníci.

Po předloňském kolapsu jednoho mého stanoviště na varroázu si kladu i otázky, kam to vlastně s roztočem u nás můžeme dotáhnout.
Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou poškozovat, uměly se jich zbavovat.
A zdá se, že takové linie bude možné nalézt. (viz např. fascinovaný včelař)

U nás to je jinak. Těm včelařům, kteří poctivě léčí (mimo roky jako byl předloňský, kde to vždy taky nestačilo), přežívají všechna včelstva. Roztoči přežívají jen ti, kteří jsou proti chemii nejodolnější.
Kam tato cesta vede, je podle mě docela zřejmé - k roztočům odolnějším proti chemii. Což může v budoucnu vést zase jen k jednomu - zvyšování léčebných dávek a nakonec k rozšíření řad "neschopných pitomců" kterým budou hynout včely, které si neporadí se stále odolnějšími roztoči.

Otázka je, co by se stalo, kdyby působil pouze přírodní výběr, bez léčení.
Přežila by včela medonosná, nebo by úplně vyhynula?
Existují linie včel, které by si dokázaly s roztočem poradit samy, nebo neexistují?
Podle mě je logický závěr takovýto:
- pokud tyto linie včel neexistují, potom je vyhynutí včely medonosné jen otázkou času (kdy se vyšlechtí roztoč tak odolný, že ho už chemie nezastaví), popřípadě čekání na zázrak, že se objeví nějaký 100% účinný lék.
- pokud tyto linie existují, je potřeba je hledat, a to současný systém léčení téměř neumožňuje (paradoxně tomuto hledání napomáhají pouze ti "neschopní pitomci", kterým přírodní výběr přirozenou cestou vyřazuje včelstva citlivá na roztoče).

Nepřijde mi tento problém už vůbec tak jednoznačný, jak před dvěma lety, kdy jsem v tuto dobu měl ještě všechna včelstva, a myslel si, že když budu léčit podle metodiky a navíc jsem dal formidol, že včely mám ošéfované.

Radek Krušina

> Otázka je, co by se stalo, kdyby působil pouze přírodní výběr, bez léčení.
> Přežila by včela medonosná, nebo by úplně vyhynula?
> Existují linie včel, které by si dokázaly s roztočem poradit samy, nebo
> neexistují?

Nechat to na přírodě, tak v první řadě by dramaticky poklesl počet
včelstev. Automaticky s tím by se zvýšilo množství sladiny, které by byly
jedny včely schopné z přírody vytěžit. Na rozdíl od dnešního stavu by
včelstva byly v prostředí trvalé nepřetržité ( kromě silně nepříznivého
počasí) snůšky od dubna po září. To by proti dnešku značně zvýšilo
životaschopnost včelstev. Potom, aby včely přežily, by 1 včelstvo muselo
vydržet v přírodě tak dlouho, aby se stihlo více než jednou vyrojit. Takže
včely by se musely vyrojit jako roj, ten by musel stihnout vystavit v nějaké
dutině plásty a donést na zimu aspoň 15 kg medu, na jaře se potom rozvinout
a stihout se aspoň jednou vyrojit, než by padl. V praxi by to asi většina
včelstev nestihla, ale včelstvo odolné trochu víc by se stihlo vyrojit
několikrát a díky snůšce by i slabé poroje nashromáždily do zimy dostatek
zásob.

Radim Polášek

dobrý den, zdravím všechny včelaře, mezi které se vůbec nepočítám, ale chci pomoci svému známému. Žiji v Chorvatsku a zajímá mne , zdali se dá na českém trhu sehnat lék apiguard, jehož základní součástí je timol. Mělo by to být čistě na přírodní bázi a výrobci jsou Švýcaři. Budu vděčná za jakoukoliv informaci. děkuji mnohokrát a pozdrav z Makarské riviery Helena Tylová

>Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
------------------------------------------------------------
To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne? Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie "některých" také včelařů.

Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá, než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti, nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky. Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.

lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku , budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Já to řeším medovinou. Radek

A čo s tými čo ani medovinu nepijú alebo s tými, čo ju nevedia pripraviť? Obyčajne medovinu dokážu pripraviť len dobrí majstri.

Raz sa mi stalo, že prínos nektáru z repky sa prekryl s agátom. Ak som chcel docieliť čistý agát, musel som to postúpiť. Samozrejme, že agátový nektár trochu rozriedil repku, ale kanvy kovové a plastové som otvoril a prekyl včelotesne silonovou záclonovinou, za 5-6 dní sa prebytočná voda odparila a med som mohol expedovať. V tomto prípade až niekedy v X. mesiaci.

A čuduj sa svete med ani v jednej nádobe (a bolo ich asi 25) nekvasil. Znovu napíšem moju skúsenosť: za 50 rokov včelárenie mi ani v jednom prípade, nekvasil. Žeby u nás bol iný med?

Kozlík:
Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku , budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a pylu.
----
Mám je venku na paletě neizolované. Zimuji ve 2-5 N 24cm protož jsmem líný to vozit a hlavně kvůli moru chci co nejmíň přemisťovat plásty, takže na jaře nebo v podletí vytřídím a včelstvu tam zůstávají. Některá včelstva používám jako skladiště na jaro.
Zkušenosti se zimováním ve velkém prostoru mám cca 10 let.

Nemyslím, že je to tak jednoduchá závislost. V prvé řadě je to o ventilaci. Ať si to každý pomalu odzkouší, ale podle mě je základ úspěšné větrání. Když není sítované dno a v těch spodních chybí jeden či dva rámky, nebo už tam jsou připraveny stavební, aby to mělo kudy táhnout, tak se to dá uskladnit se zhruba stejnými následky jako zimování mimo. I tam mi plásty někdy plesniví, když je mám mimo úly v komínu.


Co nefunguje je kombinace zateplených a nezateplených nástavků. Nahoře zateplené dole nezateplený - to plesniví spolehlivě - ale to vyplývá z fyziky par a plynů
Karel

Josef Křapka napsal:
>To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie včel?...
.................................

Mě to až tak úsměvné nepřijde. :)

Ale je zde podle mě jádro problému.
Nejde o nové linie včel.
Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit, umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie včelstev umí odhalit a rozchovávat.
A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.

Víc o problematice (mimo třeba OVP) třeba odkaz na blog Fascinovaný včelař:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/


Josef Křapka napsal:
>Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
...................................

Napsal to jasně, to je pravda :)
Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.

Radek Krušina

Ahoj Tono, ja sa vobec nečudujem, len si predstav, že to včelaři zopakují, nebudou mít dostatečně suché prostory a světe div se med zkvasí, i když bude mí po vytočení 19-20%vody.. Dávno pominula doba, kdy včelaři byly přivezeny konve a vykoupen med za cenu, za kterou se potom prodával v maloobchodě, medovina není pro mistry, prakticky každý si ji může vyrobit a pokud ji sám nemůže pít jako lék, určitě se v okolí najde dost nemocných zájemců... Vžy mám větší poptávku než množství medoviny.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re:
> Datum: 29.7.2009 16:33:09
> ----------------------------------------
> Já to řeším medovinou. Radek
>
> A čo s tými čo ani medovinu nepijú alebo s tými, čo ju nevedia pripraviť?
> Obyčajne medovinu dokážu pripraviť len dobrí majstri.
>
> Raz sa mi stalo, že prínos nektáru z repky sa prekryl s agátom. Ak som
> chcel docieliť čistý agát, musel som to postúpiť. Samozrejme, že agátový
> nektár trochu rozriedil repku, ale kanvy kovové a plastové som otvoril a
> prekyl včelotesne silonovou záclonovinou, za 5-6 dní sa prebytočná voda
> odparila a med som mohol expedovať. V tomto prípade až niekedy v X.
> mesiaci.
>
> A čuduj sa svete med ani v jednej nádobe (a bolo ich asi 25) nekvasil.
> Znovu napíšem moju skúsenosť: za 50 rokov včelárenie mi ani v jednom
> prípade, nekvasil. Žeby u nás bol iný med?
>
>
>

Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen
o velice malý kousíček. Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva
vybrat nejdou. Musel by vybírat profesionál mezi cca tisíci včelstvy a
zřejmě takovými metodami, které by byly vzhledem k těm tisícům včelstev
hodně drahé. Nebo vzít nějaký ostrov 50 kilometrů v moři, vyvézt tam aspoň
několik tisíc včelstev zamořených varaózou a nechat včely tak, aby se s
varaózou popasovaly samy. Nebo aspoň omezit léčení u nás tak, aby
nejcitlivěší včelstva varaóza vzala s sebou, to znamená nadstavit intenzitu
léčení tak, aby každoročně na varaózu hynulo řekněme 10 % včelstev.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 4:51 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Josef Křapka napsal:
> >To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková
> linie včel?...
> ................................
>
> Mě to až tak úsměvné nepřijde. :)
>
> Ale je zde podle mě jádro problému.
> Nejde o nové linie včel.
> Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
>
> Víc o problematice (mimo třeba OVP) třeba odkaz na blog Fascinovaný
včelař:
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/
>
>
> Josef Křapka napsal:
> >Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
> ..................................
>
> Napsal to jasně, to je pravda :)
> Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
> Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.
>
> Radek Krušina

Napsal to jasně, to je pravda :)
Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.

Radek Krušina

Ja s pánom J.Křapkom súhlasím a diskusia nenaučí včely plniť naše prianie.

nebudou mít dostatečně suché prostory

Ahoj Radek, med som vyložil na slnko a situácia s nedostatočne zahusteným medom sa nevyskytuje tak často! Mám skúsenosti s výkupcom medu, keď vykupoval agátový med s 20 a viac percentami od kočovníkov. ktorí tiahli od maďarských hraníc na sever Slovenska, pretože chceli med získať z pozdejšie kvitnúcich agátov. Exportér medu v Maďarsku Golden nektár dokázal agátový med "vysušiť". To len tak na okraj.

a pokud ji sám nemůže pít jako lék, určitě se v okolí najde dost nemocných zájemců...

To som nevedel, že aj alkohol môže byť liekom. Hovorí sa o ňom, že je to metla-košte ľudstva. Ešte jedno nie mi je jasné, kvasinky za prítomnosti prebytku cukru nekvasia, ale hynú, preto odborníci radia, obsah cukru v roztoku by nemal presiahnuť 22%, inak cukor ostáva neprekvasený, u medoviny sa to cení, keď je zároveň aj príjemne sladká, ale ak je v mede len 20-24%.....? Ja som za 50 rokov včelárenia nežil skvasený med.

A. Turčáni napsal:
>diskusia nenaučí včely plniť naše prianie
.............

Však to taky nikdo netvrdí.
Ale diksuse pomáhá orientovat se v problému řešením námitek či otázek oponenta. :)
Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal.

Radek Krušina

Radim Polášek napsal:
>No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen o velice malý kousíček.
>Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
.................

Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými včelstvy podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom, jak se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.

Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit odolnost na roztoče nejlepší.
Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel od kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav Čermák to zřejmě dělá).

Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším včelám.

Radek Krušina

>Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal. RK <
-----------------------------------------------------------
To nezávisí na diskusi ale na "chovné linii" včelařů. Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude. Včelami vlastními i těch druhých. Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce). Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci. Zde je příteli Krušino ta správná půda pro vaši diskusi. Nikdo z nich ale na tuto konferenci nechodí. Musíte do terénu. Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci. Ale ti ostatní jsou ti o kterých hovoří RS. Já mu dávám za pravdu.
JK

Pane Stonjek. Asi mně také budete řadit mezi"pitomce",protože v roce 2OO7 jsem přišel o dvě včelstva ze tří takto.Koncem července začali padat na podložky roztoči,když jich bylo denně devět jel jsem na vet.správu,kde mně doporučili formidol. Během týdne jsem ho sehnal, aplikoval,nějaký spad byl, na podzim fumigoval, ale o včely jsem přišel. V roce 2OO8 nakoupil včely, po vytočení nasadil Gabon,který jsem sehnal z "druhé ruky" a vše v pořádku.Letos když se 18.7. objevil spad roztočů a za 5 dní dosáhl v průměru 4-6,požádal jsem na VS o předpis, že bych si Gabon okamžitě objednal v Dole a nasadil. Příslušný veterinář mně odmítl,že recept může vystavit pouze pro celou ZO a že pro mně nemůže nic udělat. Nevím jak to řeší ostatní včelaři ZO, ale o Gabon nemají zájem. Poraďte. Děkuji.

Josef Křapka napsal:
>Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude.
>Včelami vlastními i těch druhých.
>Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce).
>Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci....
>Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci.
...................

Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)

Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....

Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím.

Radek Krušina

> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem
včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné
matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té
koupené matky. A tak pořád dokola. Aby měl stále chovné matky a aby měl
stále největší výnosy medu, aby se mu vrátily peníze do včelaření vložené.
Takže žádný výběr není, pokud nějaké včelstvo odolnější varaóze vznikne,
jeho geny v další etapě výměn matek zase zaniknou. Vrstva x tisíců včelařů,
co každý rok ze svých pár desítek včelstev poctivě brakovali ty špatné,
udržovali linie těch průměrných v jednotlivých úlech a rozmnožovali ty
nejlepší a tak po nějakých 20 letech vytvořili každý svou linii včel
přizpůsobenou na včelaření toho včelaře a okolí se smrskla na několik
chovatelů několika v ČR chovaných linií. Kteří sice provádějí kvalitní
šlechtění té linie, ale je jich málo a na 100 - 200 komerčních
rozchovávatelů těchto liní a prodejců matek, kteří jen víceméně kontrolují
vlastnosti chovaných linií a jen v případě výrazně nepříznivých okolností
brakují.
Ono to zlepšování genetického základu je proces náročný na čas i na peníze.
Muselo by to mít svůj řád. Museli by být v oblasti vytypováni spolehliví
včelaři s větším počtem včelstev, kteří by vybrali vždy jedno k varaóze
nejvíc tolerantní včelstvo. Někdo by potom musel od toho včelaře odvézt
třeba oddělek z takového včelstva a z několika desítek takových oddělků a
později včelstev soustředěných na jednom místě by zase musel vybrat pár těch
nejlepších, ty by zas musel převést na jiné definitivní místo. Na tom
definitivním místě by se zase vybírala včelstva tolerantní k varaóze,
brakovala ta špatná a vybírala ta dobrá a z těch případně zase šly matky
zpátkyk těm řadovým včelařům. Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně roleranrní k varaóze tady budou.

Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:04 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Radim Polášek napsal:
> >No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit
> jen o velice malý kousíček.
> >Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
> ................
>
> Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
> Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i
> na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými
včelstvy
> podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom,
jak
> se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.
>
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
> Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel
od
> kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav
> Čermák to zřejmě dělá).
>
> Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti
> roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším
> včelám.
>
> Radek Krušina

No když vynecháme ty pitomce, kterými jsem nechtěl urazit, ale vyprovokovat k zamyšlení udělal jste zásadní chybu. Na roztoče jste přišel pozdě. V toto dobu už na většině stanovišť bylo rozhodnuto. Dále jste udělal chybu s KM. Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou. Takže určit si sám viníka není tak těžké, varování ve Včelařství vyšlo v dost. předstihu a vymýšlet si výmluvy proč to nešlo a časem jim i věřit to je dost kontraproduktivní. Takže když si do budoucna budete dávat majzla od slunovratu, bude líp. Zdraví R. Stonjek

> Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze
> pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete
>
> Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.

Sakra, zas jsem za blba :-), melo tam stat samozrejme svazenka. Ale opravdu na 99% u nas neni...

T.H.

RS:
....Dále jste udělal chybu s KM. Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou.
.....
-------
On Dol posílá bez předpisu Gabony?
Tohle není ojedinělá story - těch jsme sylšel, když funkcionáři nebo veterina bránili nasazení Gabonů.

V podstatě v takových případech je jediná rada. Neplatit zbytečně poplatky ČSV a peníze využít efektivněji - zajít do normální veterinární ordinace a přes ní si objednat léčivo. I s nějakou to přirážkou to vyjde možná levněji.Pak skutečně bude léčivo včas a podle požadavků včelaře. Je dobré takhle dělat větší objednávky pokud se ti rozumnější domluví spolu a ostatní nechají žít svým spokojeným životem a neruší je v činnosti.

Karel

> 1)Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)
2)Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....
3)Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím. Radek Krušina <
------------------------------------------------------------
1) To bude nejspíš tím, že rozlišuji mezi nemohoucností a pitomostí. Nemohoucí RS zcela jistě neměl na mysli. Ti totiš přijdou 3x jestli se již nemá léčit.

2) Umíte si představit, že "ošéfujete" 2500 včelstev na "korbě náklaďáku" při kočování z jihu na sever a zpět v sezóně? To je lepší vymyslet CCD a mluvit o hledání linie roztoči odolných včel. To již není o chovu včel ale pouze o tvrdém podnikání, kde včely jsou jen výrobním prostředkem.

3) Já tomu také nevěřím. Pokud nevyšlechtíme novou linii včelařů odolných .... Jedni jsou flinkové ...

Tak tedy hezké ráno. Jdu počítat včely jak říkají moji blízcí když mne hledají. :-D))
JK

Radim Polášek napsal:
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té koupené matky.
...............

Dovolím si tipnout, že to tak úplně není.
Podle mě dost hlavně starších včelařů matky vůbec nekupuje.
Možná se mýlím, ale myslím, že Ti "flegmatici" a "laxňáci", "držitelé včel" jsou možná právě Ti, kterým na včelách funguje aspoň trochu přírodní výběr. Než by furt do včel chodili léčit, občas si zanadávají na úhyny (i v letech kdy poctivě léčícím žádný úhyn nenastal), udělají oddělky, trochu poléčí, když je čas...
A tak to jde dokola.
Možná to tak vůbec není, možná aspoň trochu je :)

Možná by se kolem toho mohla rozpoutat bouřlivá diskuse o komisích a sankcích a pod.

Ale co je dobře a co špatně?
Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak někteří vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl roztoč pořád na nule.
A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té varoatolerantnosti něco bylo.

Co je dobře pro včely?
Je dobře když uhyne včelstvo, které se nedokáže přizpůsobit protředí, nebo špatně?
Je jasné, že při loupeži roztočem promořených včeltev dochází k reinvazi a k zamořování včelstev těch, kteří poctivě léčí.
Proto zřejmě nikdy nebude oficiálně přijatelné při našem zavčelení tolerovat úhyny.
Chápu to, ale osobně mi lidé, kterým občas včelstva uhynou na varroázu, přestali vadit (nevadili mi nikdy, ale kdysi jse si myslel, že poctivým léčením se mi nemůže stát to, co jim).


Radek Krušina

> lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly
> izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku ,
> budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a
> pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů
> do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to
> není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Moje zkusenost je ze plesnivy pouze krajni, maximalne dva od kraje - to uz musi byt. Mam na strupku igelit, dole sito. Vetsi problem je v uteplenych ulech - sololit, palubka. Ve dreve je to lepsi. Takze bud se nechaji kraje volne bez ramku (vyhodne i pro fumigaci) pri priprave na zimu, a nebo se do kraje davaji horsi plasty a ty se na jare zrusi. Kdyz se necha kryci plast s pylem u kraje tak natuty zplesnivy. Nekdo do kraje dava stavebni ramek coz je na jare po jeho vystaveni signal pro rozsirovani. Ramky z plodiste, nebo dokonce z nastavku pod plodiste do medniku u me nepatri. Obmena dila se mi docela dobre dela na jare kdyz vcely jeste neobsedaji cely ul tak jde spatne ven, mezisteny dovnitr. K obmene dila po celych nastavcich jsem se jeste nedostal. Skladuji pouze panenske souse cimz odpada pece o ne.

Proti plisni muze pomoct prodysny strupek - nekdo to chvali, jini rikaji ze vcela vlhko potrebuje - tak si vyberte.
T.H.

> Ale co je dobře a co špatně?
> Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak
někteří
> vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
> Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl
roztoč
> pořád na nule.
> A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem
> odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té
> varoatolerantnosti něco bylo.

No, podle mně si většina včelařů myslí, že včely náchylnější k varaóze by
měly uhynout a prostě zmizet. Jenže by se to jaksi muselo udělat tak, aby ty
včely náchylnější k varaóze byly výhradně u jiných včelařů, ne u něho.
R. Polášek

Plesnivění rámků ve spodním nástavku se podle mně odvíjí od umístění úlu na
stojanu. Pokud je úl nízko nebo z jiného důvodu je při každém dešti spodní
nástavek zacákaný vodou a blátem, vlhkost do úlu pronikne a rámky neobsazené
včelami chytnou plíseň. Ne tu zjevnou, ale spíš tu skrytou, kdy na rámku
není skoro nic vidět, ale celý rámek kompletně smrdí plísní. Ovšem plíseň se
rozvíjí jenom když je teplo, takže je to záležitost teplého vlhkého podzimu,
kdy plíseň přerazí tenkou propolisovou vrstvu, kterou je voští včelami
potaženo a teplé zimy a předjaří. Za nízkých teplot, pod + 5 st C odhadem,
se s rámky nic neděje, pokud po rámcích přímo neteče voda.
Záleží tedy na konkrétním umístění úlu, jestli je vhodné podsadit medníkové
plásty pod včelstvo nebo je skladovat v suchu pod střechou.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 9:00 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy a zamylen? doktora


> lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly
> izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku ,
> budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a
> pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů
> do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to
> není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Moje zkusenost je ze plesnivy pouze krajni, maximalne dva od kraje - to uz
musi byt. Mam na strupku igelit, dole sito. Vetsi problem je v uteplenych
ulech - sololit, palubka. Ve dreve je to lepsi. Takze bud se nechaji kraje
volne bez ramku (vyhodne i pro fumigaci) pri priprave na zimu, a nebo se
do kraje davaji horsi plasty a ty se na jare zrusi. Kdyz se necha kryci
plast s pylem u kraje tak natuty zplesnivy. Nekdo do kraje dava stavebni
ramek coz je na jare po jeho vystaveni signal pro rozsirovani. Ramky z
plodiste, nebo dokonce z nastavku pod plodiste do medniku u me nepatri.
Obmena dila se mi docela dobre dela na jare kdyz vcely jeste neobsedaji cely
ul tak jde spatne ven, mezisteny dovnitr. K obmene dila po celych
nastavcich jsem se jeste nedostal. Skladuji pouze panenske souse cimz
odpada pece o ne.

Proti plisni muze pomoct prodysny strupek - nekdo to chvali, jini rikaji ze
vcela vlhko potrebuje - tak si vyberte.
T.H.

Ra-Po- ... napsal:Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně toleranrní k varaóze tady budou.
Asi by si bral, kdyby někdo vložil do včely gen odolnosti proti parazitům, může přidat ještě gen odolnosti proti moru a je to. Dostaneš GMO včelu. Bylo by to asi za kratší čas, než čekat, až se to podaří tím nejméně efektivním spůsobem šlechtění, to je selekcí a výběrem. To může trvat ne 40 let, ale i 100-200-1000 let.Jak je to jednoduché

Mám včelstva na rámcích 39/24 v úlech z um. hmoty(5mm umacart, 30mm polystyren , 5 mm umacart) , na 11 rámečcích, tachovského typu. Chtěl bych zimovat ve dvou nástavcích kvůli úspoře místa na skladování. Nemám sítěná dna.
Prosím o radu zkušenější včelaře, jak uspořádatúl aby bylo zamezeno plesnivění plástů a úlu. Zda dát medník dolů bez mat. mřížky, nebo pužít mat. mřížku pro jistotu, že plodiště zůstane nahoře a podobně.
Za každou podnětnou radu děkuji.