Včelařská konference

Zdravím.
Dneska jsem procházel takovým vestibulem z polykarbonátu a tak jsme se podíval jak je to odborně dělané.
Desky byli osazeny do pozinkovaných rámů a komůrky neměli ničím utěsněné.Ani ty stropní ani ty boční.Nikde není vidět že by se něco rosilo.
Začínám se přiklánět k tomu paropropustnému uzavření pomocí nějaké té pásky.

Já bych řekl, že Pepan má v podstatě pravdu. Ani nějaké rafinované patenty
účinnost slunečního tavidla nijak moc nezvýší, takže tady je na místě spíše
jednoduchost a cena. Běžný včelař vždycky bude zbytky ze slunečního tavidla
prohánět ještě vařákem nebo něčím jiným, aby z nich dostal zbytek vosku a
kromě nějakého zmenšení objemu tyto zbytky nejsou o nic výhodnější než
skladování celých plástů nebo vyloupaného voští, k plesnivění a k napadení
zavíječi jsou zbytky ze slunečního tavidla náchylné stejně jako to voští.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 2:08 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam
> nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké
> stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete.
> pepan
>
> Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné,
moje
> bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do
> včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné.
> Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche,
> jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že
> priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v
> súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového
> puzdra voľný

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení vyšší teplotou bez lisu více vosku nezískáte pepan

V tradičnom tavidle som dokázal cez deň vytaviť 4-6 súšov a to podľa dĺžky denného osvitu. Dôchodca má toho času dostatok, a to bolo tavidlo len na jeden plást, v tavidle na dva plásty to bol dvojnásobok. Zisk vosku bol o niečo nižší, ale bol krásny, čistý abol pripravený na expedíciu.
V tomto novom type tavidla ANTI, to môže ďaleko viac, s vyššou výťažnosťou a nepomerne väčším množstvom súšov. Preto je dôležité, aby tavidlo bolo precízne vyrobené a hlavne aby dobre fungovalo, preto toľko otázok. Možno spoločne skôr nájdeme dobré riešenie.

a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete. pepan

Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné, moje bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné. Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche, jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového puzdra voľný

Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost. Pavel

O tejto možnosti som vedel, lenže, ja laik to neurobím anemám predstavy, či nejaká firma by to vedela zhotoviť. Skúsim však sa rozhľadieť, možno to bude jednoduchšie a istejšie, ako s PK. Srdečná vďaka.

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení vyšší teplotou bez lisu více vosku nezískáte a jestli tam budete tavit jeden plást denně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstane i 50% vosku ať děláte co chcete

pepan
&nbsp;
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek &lt;<a href="mailto:polasek/=/e-dnes.cz">polasek/=/e-dnes.cz</a>>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbonát
> Datum: 16.3.2009 09:43:21
> ----------------------------------------
> Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
> dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
> přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
> neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
> polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel" &lt;<a href="mailto:e-mail/=/nezadan.iol.cz">e-mail/=/nezadan.iol.cz</a>>
> To: "Včelařský mailing list" &lt;<a href="mailto:vcely/=/v.or.cz">vcely/=/v.or.cz</a>>
> Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
> Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát
>
>
> > Dobrý den,
> > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> > komůrkového polykarbonátu.
> >
> > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
> >
> > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> > vysoká účinnost.
> >
> > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> > rovněž nižší.
>
>
>
>

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení višší teplotou bez lisu více vosku nezískáte a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbonát
> Datum: 16.3.2009 09:43:21
> ----------------------------------------
> Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
> dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
> přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
> neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
> polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
> Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát
>
>
> > Dobrý den,
> > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> > komůrkového polykarbonátu.
> >
> > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
> >
> > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> > vysoká účinnost.
> >
> > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> > rovněž nižší.
>
>
>
>

Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Dobrý den,
> když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> komůrkového polykarbonátu.
>
> Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
>
> Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> vysoká účinnost.
>
> Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> rovněž nižší.

Já vždycky takový nakvašený med nejdřív ochutnávám. Ta chuť obvykle není
nepříjemná, je to další varianta medové chuti, takže takový med obvykle
spotřebuji. přímo do čaje nebo na nějaký kvasný nápoj. Záleží ale hodně,
jaké kvasinky a podobné mikroorganismy v tom medu vegetují a v jaké fázi to
je. Dávat med ke včelínu je vhodné jen teď časně na jaře, a v malém
množství, pokud jsou nejbližší další včelstva vzdálená aspoň pár stovek
metrů. Jedině teď na začátku jara včely od úlů nelétají daleko, takže se dá
zaručit, že okolní včelstva si ten med nenajdou a taky nepřiletí a že se
všechna zůčastněná včelstva "nepodělí" o nákazy a varoa roztoče a že si
okolní včelstva nezvyknou místo v květech hledat sladinu na tom místě v
nechráněných plástech a úlech. Později je už vhodné ten med dávat do podmetu
nebo pokud je ho více, v pokročilém jaru prostě včelám zkrmit a potom
případně znova vytočit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 8:35 AM
Subject: Re:kvaen? medu


1 med před včelín nedáváme kvůli lákání zlodějek a šíření chorob
2 zkvašená je jen horní vrstva po jejím odebrání lze zkonzumovat nebo jej
rozděli včelám do podmetu , nebo těm co mají málo zásob teť na rámky

Pepan

ráva ------------
> Od: Kol?? Martin <kolar/=/ekoeko.cz>
> Předmět: kvaen? medu
> Datum: 16.3.2009 07:50:26
> ----------------------------------------
> Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni
> ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul
> jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a
> víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak
> došlo pravděpodobně ke kvašení.
> Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si
> mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
> S pozdravem
> Kolář
>
>
>

>Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si mohli včeli následně něco z toho vzít<
------------------------------------------------------------
Pane Kolář, med nedávejte ke včelínu. Použijte v kuchyni k přípravě pokrmů nebo na pečení. Takový guláš, do kterého před odstavením rozmícháte na 4 porce polévkovou lžíci medu získá na chuti. Pokud jej použijete na oslazení grogu, nebudete také litovat.
JK

Dobrý den,
když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z komůrkového polykarbonátu.

Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton). Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.

Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost.

Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou rovněž nižší.

Nezáleží při borcení vůbec na tloušťce, ale na obsahu a struktuře směsi vosku. Včela každou mezistěnu přestaví a dost v síle razantně ztenčí. Takže záleží na síle? Nebo jaké vlastnosti má zrovna ta která várka vosku?
........
Pepan:>obvykle to bývá 12 ks na míru 39 * 24, slabší se bortívají
<

obvykle to bývá 12 ks na míru 39 * 24, slabší se bortívají

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: mezist?ny od pana koly
> Datum: 16.3.2009 08:12:06
> ----------------------------------------
>
>
> Dobrý den, přátelé nevíte kolik kusů je v 1 kg mezistěn od pana Školy z
> Chod. Plané? Děkuji
>
>
>

1 med před včelín nedáváme kvůli lákání zlodějek a šíření chorob
2 zkvašená je jen horní vrstva po jejím odebrání lze zkonzumovat nebo jej rozděli včelám do podmetu , nebo těm co mají málo zásob teť na rámky

Pepan

ráva ------------
> Od: Kol?? Martin <kolar/=/ekoeko.cz>
> Předmět: kvaen? medu
> Datum: 16.3.2009 07:50:26
> ----------------------------------------
> Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni
> ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul
> jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a
> víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak
> došlo pravděpodobně ke kvašení.
> Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si
> mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
> S pozdravem
>         Kolář
>
>
>

Dobrý den, přátelé nevíte kolik kusů je v 1 kg mezistěn od pana Školy z Chod. Plané? Děkuji

Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak došlo pravděpodobně ke kvašení.
Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
S pozdravem
Kolář

Prozatím je tam včelařská stanice ( pokusný včelín) do konce roku . jelikož je to v morovém pásmu včelstva se nemohou převést do Přerova. Majitel okolních pozemků asi 500ha lesa si to představuje tak , že to koupí a včelař mu to bude ošetřovat a podílet se 1/2 na nákladech a výnosech. Dotyčný tomu nerozumí a čas na to nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kintl anton?n <kintl.farms/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hled? se v?ela?
> Datum: 15.3.2009 11:26:47
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> Měl bych zájem o blišší informace o zmíněném Včelínu v lokalitě Bělecký
> mlýn s úmylsem pokračování včelařské tradice.
>
>
>

Komůrky v polykarbonátu jsem nijak nezaslepoval a s kondenzací vody v nich nemám nejmenší problém.Případná voda se rychle vypaří. Jan

Dobrý príspevok, toto som chcel počuť od prevádzkovateľa takéhoto tavidla. Ešte by som si rád prečítal, zhodnotenie, ako je s tavidlom spokojný, aká je približne výťažnosť, koľko hodín, je potrebné na dokonalé vytavenie vosku z plásta, poloha plástu v ňom, prípadná teplota a pod.

Ja som predpokladal, že ak sú komôrky nezaslepené, vlhkosť z nich unikne, stále však trpím predstavou, že teplota akumulovaná medzi dvomi sklami unikne z komôrok a tým teplota klesá, preto sa pýtam cez Konference, aby som sa vyhol omylu. Jedno sklo na typickom tavidle dokáže vosk z plástu vytaviť, ale ak sú dve sklá s medzerou medzi nimi, je vytavenie rýchlejšie a dokonalejšie, preto si myslím, že sa oplatí aj dvojitý polykarbonát, ale prieniku tepla (rosa) do tavidla nesmie nič hatiť.
Pán Jan ďakujem za konkrétne rady a skúsenopsti.

Je to úplně jinak zalepení je nejlepší paropropustným materiálem pokud se to udělá jinak střídání denních a nočních teplot nakonec jakékoli utěsnění poruší a pak následně při nočních teplotách dochází k nasávání chladného na vodní páry bohatého vzduchu , sice v malém množství , (stokrát nic umoří i osla) nakonec pak v dutinách začnou růst řasy a sníží se tepelná a světelná propustnost

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 14.3.2009 19:36:46
> ----------------------------------------
> No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v bytovce
> na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné
> vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po
> prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak
> to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se
> udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam
> nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.
>
>
>

Sluneční tavidlo s polykarbonátovým víkem používám již tři roky.
Polykarbonátová deska je volně vložena do dřevěného rámu.Tento rám musí být zhotoven velice pečlivě,z vyzrálého dřeva,nebo kovový,aby vlivem teplotních rozdílů
napracoval.
Komůrky v polykarbonátu jsem nijak nezaslepoval a s kondenzací vody v nich nemám nejmenší problém.Případná voda se rychle vypaří.
Určité problémy jsou s čištěním polykarbonátu umazaného od vosku(hrozí poškrábání a snížení průhlednosti.

Kdysi jsem vyráběl sluneční tavičku s polykarbonátem. Komůrky jsem zaslepil silikonovým tmelem. Během roku polykarbonát přestal být průhledný. Asi se ze silikonového tmelu uvolňovala nějaká chemikálie. Zaslepovat silikonem nedoporučuji.

Dobrý den,
Měl bych zájem o blišší informace o zmíněném Včelínu v lokalitě Bělecký mlýn s úmylsem pokračování včelařské tradice.

Základní fyzikální zákony - závislost relativní a a bsolutní vlhkosti
vzduchu na jeho teplotě při atmosférickém tlaku říkají, že aby se to
nerosilo, je třeba komůrky uzavřít při co nejnižší teplotě. I když
připouštím, že v nějakém supersuchém vzduchu v nějaké bytovce při 20 st C a
relativní vlhkosti 5 % může být ve vzduchu méně vodních par než při - 20 st
C a stoprocentní relativní vlhkosti, už jsem ty tabulky dlouho neviděl.
Při - 20 st C taky běžné lepidlo moc fungovat nebude. Každopádně je to jen
akademická debata, protože stejně mimo vlhkosti není v uzavřeném
polykarbonátu vyřešena ta změna tlaku. Chce to zkutečně uzavřít vzorek a
potom ho nechat prodělat pár desítek pracovních cyklů mraznička - 20 st C a
topení nebo slunce venku 50 - 60 st C.
Nejlepší asi bude skutečně nevynalézat vynalezené, dodržet metodilu výrobce
a nechat dutinky odvětrávané.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 7:36 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v
bytovce
> na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné
> vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po
> prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak
> to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se
> udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam
> nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.

No, pokud se jedná o rosení, komůrky by se musely uzavřít při co nejnižší
teplotě,
------
Když jsem zakrýval zimní zahradu, postupoval jsme přesně podle metodiky výrobce. Dá se najít na netu.
Podle ní je právě polykarbonát provětrávaný.
Komůrky jsou přelepené páskou z netkané textilie, lepidlo je jen na krajích, které přilne na boky. Olištovává se to pak hliníkovou lištou, ve které je kanál co přivádí vzduch do těch komůrek. Ta lišta se lepí silikonem. Na spoje desek je hliníková lepícící páska a pak lišty s gum.manžetami. Problém je, že málokterému prodejci se bude chtít odmotávat pár metrů na nějaký skleníček.

Viděl jsem právě několik zavlhčených střech, kde se stavitelé snažili o nemožné - tedy zatěsnit plykarbonát.
U mě zatím bez rosení.

V té metodice - katalogových listech se dá najít i tepelná roztažnost a další doporučení.

Karel

No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v bytovce na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.

No, pokud se jedná o rosení, komůrky by se musely uzavřít při co nejnižší
teplotě, kdy je absolutní obsah vodní páry ve vzduchu nejmenší. Pak by se
při jakékoliv vyšší teplotě nerosily. Takže spíš někdy v zimě nebo aspoň ve
dne časně ráno.
Jinak slabinou polykarbonátu jsou právě dutinky, proto třeba není povoleno
dutinkový polykarbonát ohýbat příčně, ve velice krátké době se potom takový
ohnutý polykarbonát začně na ty jednotlivé dutinky dělit. Ve slunečním
tavidle bude potom polykarbonát namáhán vysokou teplotou, možná až ke stovce
st C a uzavřené dutinky budou potom namáhány změnou tlaku. Nevyzkoušel jsem
to, takže si nejsem stoprocentně jistý, ale takové namáhání může způsobit,
že se polykarbonát na ty dutinky rozpadne. Na sluneční tavidlo bych volil
jednoznačně otevřené dutinky zajištěné jen lepicí páskou a polykarbonát
připevněný odnímatelným způsobem přes přišroubované lišty těsněné nějakým
pěnovým těsněním. S tím, že jak by se dutinky znečistily - hmyzáci třeba
prožrali pásku a vlezli dovnitř - dutinky by se prostě vyčistily vatou na
drátu.
Jinak shodou okolností já budu v nejbližší době taky pracovat s
polykarbonátem, budu ho dávat do střešního světlíku jako náhrada za rozbité
drátěné sklo. Použiju levný 6 mm silný . Uchycení je tam do přihnutého
pozinkovaného plechu, takže na obdélník polykarbonátu nanesu ze tří stran
shora vrstvu silikonového tmelu, do kterého se potom ten plech rámu světlíku
přihne a bude na něm těsnit. Dutiny zespodu oblepím tou hliníkovou páskou,
shora ještě nevím ,jestli je zalepím tmelem nebo taky jen oblepím páskou.
Je to na plechové střeše obrácené k jihu, takže v létě na slunci tam bude
tak k 60 st C a v zimě venkovní teplota. Tak se uvidí, co to tam bude dělat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 7:08 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s
> naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
> životnost.
>
> Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal
> napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale
> nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý,
> tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie
> až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás
> takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
> Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno
> prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy
> komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 14.3.2009 07:08:37
> ----------------------------------------
> Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s
> naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
> životnost.
>
> Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal
> napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale
> nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý,
> tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie
> až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás
> takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
> Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno
> prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy
> komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.
>
>
>

Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší životnost.

Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý, tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.

Začínajících včelařů už nikdy nebude tolik jako začínajících včelařů za
komunistů. Za komunistů si každý oddělal svých 8 nebo ještě míň hodin a
potom měl volno, až na výjimky. Lidi museli nějak volný čas využít a spousta
z nich si zvolila včelaření. Druhý důvod je potom ten, že za komunistů byly
ceny medu a jiných produktů nadstaveny úplně jinak. Kdo měl pár včelstev
navíc a každý týden v nich pár odpolední po práci strávil, měl z toho
nezanedbatelný roční příjem ve výši několika měsíčních platů. Takže vznikla
dost silná vrstva včelařů, co včelařením výrazně vylepšovala příjmy rodiny.
To už dneska není. Dneska není problém ve svém normálním zaměstnání dělat
mnohem déle než těch 8 hodin denně nebo dělat po práci druhé zaměstnání nebo
spoustu dříve nemožných koníčků, takže volný čas, pro který by bylo třeba
hledat nějaké využití, prakticky zmizel. Taky možnost si výrobou včelích
produktů přivydělávat a zlepšovat finanční situaci rodiny se podstatně
zúžila, reálná cena medu klesla na pětinu, desetinu a i když průměrné výnosy
v nástavkových úlech jsou znatelně vyšší než dříve v zadovácích (a při horší
snůškové situaci než tehdy), dosažitelný výnos v penězích ze včelstva je
dneska oproti komunistické době kdesi úplně dole.
ČSV pořád žije z členské základy získané za komunistů a ještě nějakou dobu
žít bude, jenže výrazný pokles je neodvratný. Tomu žádné dotace nepomohou,
prostě se změnily výchozí podmínky. I kdyby byly dotace začínajícím včelařům
takové, že by jim zaplatily všechny investice do včelařského vybavení, o moc
víc by začínajících včelařů nepřibylo. Nevím, jestli za takových podmínek
vůbec mají nějaké výrazné dotace pro začínající včelaře nějaký velký smysl.
Dneska začínají lidi včelařit hlavně proto, že získali buď pozemek nebo
včelstva a mají vztah k přírodě případně mají vztah k přírodním produktům a
to žádná jednorázová dotace neovlivní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 1:44 AM
Subject: Re: dotace na nakup ulu (34609)


> Obecně je třeba říci, že dotace pro začínající včelaře je nejslabším
místem
> celého včelaření v ČR. ČSV by skutečně citelně finančně nemohlo asi
> každému začínajícímu včelaři příspívat, to bychom museli mi všichni
členové
> platit jiné členské tedy vyšší příspěvky. Co však ČSV by mohlo, a to je
> změnit či přenastavit dotace vyplácené dle nařízení vlády č. 197/2005.
> Např. dotace na pořízení dvou úlů po zimních úhynech včel z důvodu choroby
> včelstev je naprostým nesmyslem a plýtváním peněz. Přednášky dobrá věc,
> jenže si již několik let školíme starší včelaře, kteří stejně budou
> včelařit po staru, ve staré úlu a zpravidla již jen několik málo let. A na
> ty mladší, které potřebujeme pro zachování včelaření v dalších
desetiletích
> se zapomíná. A právě tam, kde to pochopili vznikají krajské dotační
> programy pro začínající včelaře.

Obecně je třeba říci, že dotace pro začínající včelaře je nejslabším místem celého včelaření v ČR. ČSV by skutečně citelně finančně nemohlo asi každému začínajícímu včelaři příspívat, to bychom museli mi všichni členové platit jiné členské tedy vyšší příspěvky. Co však ČSV by mohlo, a to je změnit či přenastavit dotace vyplácené dle nařízení vlády č. 197/2005. Např. dotace na pořízení dvou úlů po zimních úhynech včel z důvodu choroby včelstev je naprostým nesmyslem a plýtváním peněz. Přednášky dobrá věc, jenže si již několik let školíme starší včelaře, kteří stejně budou včelařit po staru, ve staré úlu a zpravidla již jen několik málo let. A na ty mladší, které potřebujeme pro zachování včelaření v dalších desetiletích se zapomíná. A právě tam, kde to pochopili vznikají krajské dotační programy pro začínající včelaře.

Komůrky vzduchotěsně zavřít, třeba z obou stran tím silikonovým tmelem
nejde, Zřejmě by tam při rozdílu teplot vznikal tlak a tím stálé pnutí a
když nic jiného, podstatně by se snížila životnost polykarbonátu, začal by
se rozpadat podél komůrek. Proto, jak jsem pochopil, třeba na skleníky se
možná horní strana polykarbonátu tím tmelem utěsní, ale spodní jen zalepí
tou páskou. Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková
fólie s naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
životnost. Uvnitř si myslím, že by se na to mohla používat jakákoliv trochu
lepší silnější páska. U malých kousků polykarbonátu s větší tloušťkou by
ještě šlo nechat ty komůrky prostě otevřené, nebo je jen zalepit obyčejnou
páskou a jednou za čas komůrky otevřít a špínu "vyšůrovat" nějakým drátkem s
namotanou vatou nebo podobným materiálem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 8:04 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Pavel, ďakujem za radu, skúsim to niekde zohnať. Bolo by to fain. V
> technickom popise predaja PK som čítal, ak sú komôrky uzavreté, obsah vody
> vo vzduchu, ktorý tam ostal sa pri osvite slnka voda vyzráža do pary a
> bráni solárnemu teplu prehriať vzduch. Použitie plynov do komôrok nie je
> asi možné. V predajni PK radia využiť na uzavretie komôrok "pásku", ktorá
> dovolí úniku pár z komôrok, ale ju nemajú.
> Je páska, ktorá sa používa na spojoch sádrokartónu vhodná?

Dekuji za posledni reakci, konecne taky nekdo, kdo umi normalne odpovedet a nezacne plkat nesmysly o hospode, nebo kockach. Ja jiz vcelarim, ale chtel sem rozsirit na vic ulu.Kdyz to nejde, tak to nejde.Necham si svy 3 uly a budu si myslet svoje o CSV.Tim bych debatu na tema dotace ukoncil.Dekuji za vsechny nazory.

Michale, dotace pro začínající včelaře-fyzické osoby nejsou poskytovány ani z EU ani ze strany státu (tedy ČR). Proto se některé kraje(tam kde mají šikovné zastupitele v krajských výborech ČSV) dohodly na poskytování podpory ze strany krajského úřadu právě těm novým včelařům. Takže chcete-li začít včelařit a využít dotace, podívej te se na web příslušného krajského úřadu (dle Všeho bydliště).Pokud tam nic nenajdete, máte smůlu, jak jsem již uvedl, žádná dotace na úly a základní vybavení není.

Přátelé včelaři přijedˇte zítra na Vysokou Libenˇ podiskutovat .

Vážení přátelé,k Vaší diskuzi,ke které mám velké výhrady,Vám doporučuji obrátit se na www.zahrada.cz/forum,kde běží velmi hodnotná diskuze na tema PANČOVANÝ MED.
vosař

Páska na spoje ze sádrokartonu je na papírové bázi a nasává (absorbuje) vlhkost a tuto vlhost také vydává.
Jediným řešením je pracovat v dílně za sucha, při relativní vlhkosti kolem 30% a zbylá vlhkost není na závadu.


Hydormetr je v každé druhé domácnosti a dá se také koupit. Nejsou to vyhozené peníze a dá se použít i ve včelařství.

Kde u nás v ČR konkrétně systém hmyzosnubných rostlin kolabuje a kde v
kterých oblastech je proto nutné kvůli tomu dotovat včelaření? Kde
konkrétně třeba v Německu to kolabuje, když němci mají hustotu zavčelení asi
desetkrát menší než my? A kde je v západních státech ve velkých městských
aglomeracích naopak obvykle zákaz chovu včelstev místními vyhláškami.

r. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 13, 2009 12:24 PM
Subject: Re: dotace na nakup ulu


Radime ty důkazy již ve světě jsou. přišlo se nato až příliš pozdě kdy
rovnováha byla narušena tak dokonale , že zdaleka nestačilo tam honem nějaká
včelstva dovést. po včelách jako nejdůležitějším opylovači začali mizet i
jiné druhy rostlin které zase byly zdrojem potravy pro ostatní opylovače a
systém hmyzusnubných rostlin následně v dané oblasti kolaboval a uvolněný
prostor obsadily rostliny větrosnubné. dnes se tam opylování kultur
zajišťuje jinými mnohem nákladnějšími postupy .

Pepan

Radime ty důkazy již ve světě jsou. přišlo se nato až příliš pozdě kdy rovnováha byla narušena tak dokonale , že zdaleka nestačilo tam honem nějaká včelstva dovést. po včelách jako nejdůležitějším opylovači začali mizet i jiné druhy rostlin které zase byly zdrojem potravy pro ostatní opylovače a systém hmyzusnubných rostlin následně v dané oblasti kolaboval a uvolněný prostor obsadily rostliny větrosnubné. dnes se tam opylování kultur zajišťuje jinými mnohem nákladnějšími postupy .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: dotace na nakup ulu
> Datum: 13.3.2009 09:23:47
> ----------------------------------------
> Já souhlasím spíše s KaJi. Dotace v současné formě mně připadají čistě jako
> politický populismus, který nic neřeší. Jestli někde v přírodě chybí nějaké
> opylování, tak se to musí řešit adresně, za prvé to musí někdo - úřad
> dokázat nějakou studií a potom na základě té studie buď plošně přispět
> dotacemi každému, kdo má v dané oblasti včelstva nebo určit konkrétní místo
> a vyhlásit něco jako poptávku nebo výběrové řízení na umístění stanoveného
> počtu včelstev na stanovené místo za stanovených podmínek, aby se mohli
> zúčastnit všichni , kdo mají zájem. Pokud v přírodě v nějaké oblasti
> opylování nechybí, nemá smysl v té oblasti podporovat včelaře, je to jen
> vyhazování peněz a deformování místního trhu se včelařskými produkty. A
> jiný důvod než opylování, proč včelaření podporovat, nevidím. Jestli chce
> úřad podpořit mladé začínající včelaře, tak ať podporuje místní včelařské
> kroužky nebo nějakého provozovatele včelařských kursů pro začínající
> včelaře. Bohužel u nás to je jinak, funkcionáři Svazu a jejich "odborníci"
> brečí před novináři a politiky, že včelaři vymírají, že bez opylování
> příroda hyne, a to bez jakýchkoliv důkazů. Ve skutečnosti říkají mezi řádky
> "řadových včelařů ubývá a bude jich ubývat ještě více a my budeme mluvit za
> čím dále méně lidí a náš vliv se bude ještě zmenšovat, státe, dej peníze
> daňových poplatníků, aby se tento přirozený vývoj aspoň zpomalil !" A stát
> zastoupený konkrétními politiky dává, protože včelaři jsou pořád
> nezanedbatelnou voličskou základnou.
> Je pak věcí vnitřní kultury každého jedince, jak se k tomu postaví. Jestli
> se v první řadě zajímá o dotace ve stylu " nebudou dotace, nebudu včelařit"
> nebo jestli prostě včelaří a do včel investuje a potom se zajímá o možnost
> dotace, aby zmenšil náklady nebo vůbec nechce kdesi na úřadech blbnout s
> nějakým vyplňováním dotazníků a s projektem a pro něho s otravným jednáním s
> úředníky....
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 12, 2009 7:32 PM
> Subject: dotace na nakup ulu
>
>
> > Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava
> > asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve,
> ze
> > vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se
> > mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy
> > opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..
>
>
>
>

Nějaká ta spora moru propuknutí choroby nevyvolá, na to jsou jich třeba miliony . Důležitá je ekonomika. Při výkonu 20 mezistěn za hodinu to může být zajímavé pro včelaře kteří to nejbližší prodejny mají desítky km a nevýhodné spojení. Vezmu li v úvahu že to je dávka tak pro jedno včelstvo na rok , Tak nevím? To již neuvažuji o ceně zařízení. Ale proti gustu žádný dišputát.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marek David <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: list na mezist?ny
> Datum: 13.3.2009 08:57:33
> ----------------------------------------
> Osobně mám poslední verzi nabízeného lisu od p. Trundy, rámeček je dubový,
> lavní hranol je jasanový.Přístroj jsem si nechal seřídit a při minimální
> tlouště mezistěn dosahuji deklarovaných 20 kusů za hodinu. Tím jsem se
> vyhnul popisovaných nepříjemností. Myslím, že je odvaha pustit se proti
> loby výrobců, ale ruku na srdce, kdo pálí mezistěny po moru ? Žádný výrobce
> Vám nedá záruku, že nějaká spora nepřežije !
> Domácí vosk je jistota.
> Proto trvejte na seřízení a budete spokojeni. David
>
>
>

Já souhlasím spíše s KaJi. Dotace v současné formě mně připadají čistě jako
politický populismus, který nic neřeší. Jestli někde v přírodě chybí nějaké
opylování, tak se to musí řešit adresně, za prvé to musí někdo - úřad
dokázat nějakou studií a potom na základě té studie buď plošně přispět
dotacemi každému, kdo má v dané oblasti včelstva nebo určit konkrétní místo
a vyhlásit něco jako poptávku nebo výběrové řízení na umístění stanoveného
počtu včelstev na stanovené místo za stanovených podmínek, aby se mohli
zúčastnit všichni , kdo mají zájem. Pokud v přírodě v nějaké oblasti
opylování nechybí, nemá smysl v té oblasti podporovat včelaře, je to jen
vyhazování peněz a deformování místního trhu se včelařskými produkty. A
jiný důvod než opylování, proč včelaření podporovat, nevidím. Jestli chce
úřad podpořit mladé začínající včelaře, tak ať podporuje místní včelařské
kroužky nebo nějakého provozovatele včelařských kursů pro začínající
včelaře. Bohužel u nás to je jinak, funkcionáři Svazu a jejich "odborníci"
brečí před novináři a politiky, že včelaři vymírají, že bez opylování
příroda hyne, a to bez jakýchkoliv důkazů. Ve skutečnosti říkají mezi řádky
"řadových včelařů ubývá a bude jich ubývat ještě více a my budeme mluvit za
čím dále méně lidí a náš vliv se bude ještě zmenšovat, státe, dej peníze
daňových poplatníků, aby se tento přirozený vývoj aspoň zpomalil !" A stát
zastoupený konkrétními politiky dává, protože včelaři jsou pořád
nezanedbatelnou voličskou základnou.
Je pak věcí vnitřní kultury každého jedince, jak se k tomu postaví. Jestli
se v první řadě zajímá o dotace ve stylu " nebudou dotace, nebudu včelařit"
nebo jestli prostě včelaří a do včel investuje a potom se zajímá o možnost
dotace, aby zmenšil náklady nebo vůbec nechce kdesi na úřadech blbnout s
nějakým vyplňováním dotazníků a s projektem a pro něho s otravným jednáním s
úředníky....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 7:32 PM
Subject: dotace na nakup ulu


> Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava
> asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve,
ze
> vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se
> mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy
> opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..

Já to zopakuji, psal jsem, že nezahuštěný med ve formě řidšího
nekrystalizujícícho sirupu je podstatně vhodnější pro "těžbu" u nějakého
velkovčelaře, pro manipulaci při zpracování na linkách i při přepravě, pro
použití v nějakém potravinářském provozu i pro použití u koncových
spotřebitelů třeba do čaje. Pokud se tedy někomu podaří dát dohromady takové
ošetření toho medu, aby se nekazil a jeho chuť zůstala medová, vytlačí
takový med podle mně velice rychle klasický krystalizující nepastovaný i
pastovaný med z většiny trhu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 13, 2009 8:35 AM
Subject: RE: Řídký med je pro spotřebitele lepí


Vyšší obsah vody v medu způsobí, že med zkvasí. Proto jej včely zahušťují
(zbavují vody), aby se v něm kvasinky a jiné mikroorganizmy již nemohly
množit. Je to vlastně obdoba sušení - konzervování potraviny odstraněním
vody. Přítomnost vody v medu krystalizaci nezabrání, např. řídký řepkový med
zkrystalizuje (ztuhne) a potom tato tuhá hmota klidně zkvasí a vznikne
páchnoucí kaše.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
Poláek
Sent: Thursday, March 12, 2009 9:11 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Řídký med je pro spotřebitele lepí

Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším
množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel
požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný
med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med,
který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle
klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že má
automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve formě
sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký med
ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a
případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně
jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve velkoprovozu
ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více, protože se
med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou místo
zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.

Osobně mám poslední verzi nabízeného lisu od p. Trundy, rámeček je dubový, lavní hranol je jasanový.Přístroj jsem si nechal seřídit a při minimální tlouště mezistěn dosahuji deklarovaných 20 kusů za hodinu. Tím jsem se vyhnul popisovaných nepříjemností. Myslím, že je odvaha pustit se proti loby výrobců, ale ruku na srdce, kdo pálí mezistěny po moru ? Žádný výrobce Vám nedá záruku, že nějaká spora nepřežije !
Domácí vosk je jistota.
Proto trvejte na seřízení a budete spokojeni. David

Vyšší obsah vody v medu způsobí, že med zkvasí. Proto jej včely zahušťují (zbavují vody), aby se v něm kvasinky a jiné mikroorganizmy již nemohly množit. Je to vlastně obdoba sušení - konzervování potraviny odstraněním vody. Přítomnost vody v medu krystalizaci nezabrání, např. řídký řepkový med zkrystalizuje (ztuhne) a potom tato tuhá hmota klidně zkvasí a vznikne páchnoucí kaše.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Thursday, March 12, 2009 9:11 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Řídký med je pro spotřebitele lepí

Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med, který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že má automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve formě sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký med ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve velkoprovozu ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více, protože se med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou místo zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.

> Ale nevim nevim je to prace a regulerni zavazek. Neni lepsi nadavat, ze ti nikdo
> nic neda?
> Frantisek

A tech zihadel :-))

Doufam ze i pres nase jadrne komentare brzy zacnes, a dosahnes i na tu dotaci.

Hodne zdaru
T.H.

> KaJi:
> Sice fotografovani a zradlo pro kocky je drobek mimo misu a zaroven si
> protirecite, presto vas komentar beru jako nazor kratkomyslneho cloveka a
> nebudu se nad nim rozcilovat :-D

Nezlob se na me ale, napsal jsi ten prvni prispevek tak ze reakce Karla byla vice nez vystizna, ma u me bod :-)

Co treba nekde nejak vydelat ci usetrit naky prachy a pak si na svoje triko koupit ul dva - porizovacka noveho ulu cca 1500. Klimatizovany sklad sousi a pocitacem rizenou odvickovaci linku potrebovat hned nebudes:-)
A vsadim se ze clovek za rok vic jak cenu jednoho ulu propije :-)) Tak to zkus risknout a treba tim udelas i neco pro sve zdravi :-)

A aby byla motivace: u nas mame nactiletyho (15 asi tak) kluka, ktery si u rodicu vymodlil tri nove uly, ted jich ma jedenact krasnych novych po 2-3 sezonach.

No a pak taky loni u nas zacinajici kolega dostal proplacen material za 10000,- Jsme stredocesky kraj

T.H.

Tak Michale kdyby jsi misto prazdneho tlahani bez znalosti veci trochu hledal informace. Tak by jsi nalezl, ze Kralovehradecky kraj podporuje vcelare v ramci ekologickych grantu. Da se zde nalezt i kontakt na ing. Slavika ktery urcite i poradi.Takze jeste mas chvilku casu se k tomuto gratu prihlasit je zde :
http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/kraj-volene-organy/granty-dotace/granty-dotace-2009/granty-ziv-prostredi-2009/ZPD032009-ochrana-prirody-a-krajiny.xls

Ale nevim nevim je to prace a regulerni zavazek. Neni lepsi nadavat, ze ti nikdo nic neda?
Frantisek


Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava
asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve, ze
vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se
mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy
opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..

komentar beru jako nazor kratkomyslneho cloveka a nebudu se nad nim rozcilovat :-D
--------
Tak my dlouhomyslně vysvětli, proč by měl někdo dostávat dostace, protože je mladý a chce začít včelařit.

Z mého pohledu je koníček jako koníček. V čem je rozdíl?

Karel

Asi většina včelařů má zkušenost s medem, který má více % vody, než je zdrávo. Víckrát takový med nevytočí. Problém je takový med prodat. Výkup výrazně sráží cenu, prodej ze dvora takový med pokazí kšeft, protože kvasí.
Dobře odvětraný med znamená pro včelaře mít s ním co nejméně práce.

Je nesmysl propagovat med z vyšším obsahem vody.Jakmile začne probíhat kvašení což u většiny medů nad 21% je běžné přestává být poživatelný kdo nezkusil tak mu to vřele doporučuji(jistě mu zákazníci poděkují a jen se k němu pohrnou)pak už nebude experimentovat s medem s vysokým obsahem vody,aby zjistil že má po třech měsících kyselou nechutnou hmotu ktrá se nedá spracovat snad kro lihovin na nic.Pokud má med více vody tak ho včelám prostě nechám.Rozpustit sklenici cukernatého medu není problém a kdo chce řidší med tak tomu doporučuji pastový nebo akátový ten nestačí přádně scukernatět i při malém obsahu vody.Spousta lidí si dnes oblíbyla květové pastové medy pro chuť a manipulaci s nimi a dává jim přednost před tmavými.J

KaJi:
Sice fotografovani a zradlo pro kocky je drobek mimo misu a zaroven si protirecite, presto vas komentar beru jako nazor kratkomyslneho cloveka a nebudu se nad nim rozcilovat :-D

Docela me stve, ze vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty.
-----
Mě taky. A navíc nepodporuje ani mladé či staré fotografy. To je daleko dražší - fotoaparáty, černá komora, filmy, papíry, digiťák, počítač, ... A protože kočkám došly granule, tak mě tak napadá, že i my chovatelé koček, nejsme vůbec podporovaní. A bez koček by došlo k přemnožení myší.

Nechápu, proč by proboha stát měl podporovat nějaké koníčky. Notabene, koníček, který je v daňovém zákoně uváděn jako ziskový.

Pokud chci začít hobby-včelařit, tak snad nepotřebuji nějakou velkou investici.

Karel

Pavel, ďakujem za radu, skúsim to niekde zohnať. Bolo by to fain. V technickom popise predaja PK som čítal, ak sú komôrky uzavreté, obsah vody vo vzduchu, ktorý tam ostal sa pri osvite slnka voda vyzráža do pary a bráni solárnemu teplu prehriať vzduch. Použitie plynov do komôrok nie je asi možné. V predajni PK radia využiť na uzavretie komôrok "pásku", ktorá dovolí úniku pár z komôrok, ale ju nemajú.
Je páska, ktorá sa používa na spojoch sádrokartónu vhodná?

Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve, ze vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..

Zimní ztráty lze doplnit i bez dotací. Všechny slušné včelaře zdraví HaF

http://img4.imgup.eu/vloupani_1.jpg

Dobrý den,
nejsem dealer firmy Bison, ale dovoluji si doporučit tři konkrétní lepidla:
Bison HARD PLASTIC (rychleschnoucí)
Bison POWER ADHESIVE (BISONITE) (dvousložkové)
Bison PLASTIC ADHESIVE COLLA TRANSPARENT, někdy v názvu je ještě slovo KLEBER (rovněž rychle schne a má vysokou pevnost)

Protože jsem z oboru, tak si dovoluji upozornit, že silikonem se neudělá pevnostní spoj.
Jedno z výše uvedených lepidel máme dlouhodobě ověřeno na statisících spojích kdy lepíme polykarbonát. Samozřejmě pro konkrétní použití je třeba znát podrobnosti (materiály, tvar spoje, použití, namáhání, ...).

tak tohle bys měl potvrdit zdrojem informace Velice rád bych to nastudoval

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Re:??dk? med je pro spot?ebitele lep?
> Datum: 12.3.2009 14:32:17
> ----------------------------------------
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> >Na krystalizaci medu má zásadní vliv poměr cukrů v medu a ne obsah vody
>
> To není pravda. Zásadní pro krystalizaci je poměr vody a glukosy a teprve
> potom ostatní poměry, jako například poměry cukrů. Výše uvedené sdělení je
> tendenční mýtus vyvrácený experimentálním výzkumem.
>
> Antonín Přidal
>
>
>
>

From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>Na krystalizaci medu má zásadní vliv poměr cukrů v medu a ne obsah vody

To není pravda. Zásadní pro krystalizaci je poměr vody a glukosy a teprve
potom ostatní poměry, jako například poměry cukrů. Výše uvedené sdělení je
tendenční mýtus vyvrácený experimentálním výzkumem.

Antonín Přidal

Na krystalizaci medu má zásadní vliv poměr cukrů v medu a ne obsah vody v medu. jeho ztvrdnutí na kámen se zabrání jen pastováním nebo nedovolenými zásahy do něj ( přehřátí, přidání škrobu nebo odfiltrování pylu)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ??dk? med je pro spot?ebitele lep?
> Datum: 12.3.2009 09:11:26
> ----------------------------------------
> Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším
> množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel
> požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný
> med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med,
> který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle
> klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že
> má automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve
> formě sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký
> med ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a
> případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně
> jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve
> velkoprovozu ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více,
> protože se med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou
> místo zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.
>
>
>

Radime moc to komplikuješ a zamotáváš se do toho. Jestli ho zavíčkují řídký tak z hlediska včel je tu v pořádku. Med sám osobě v zavíčkovaných buňkách kvasit nezačne i v případě medu s 23 % vody se ti to nepodaří pokud mu nedovolíš další vodu získat z ovzduší 18% a u vřesového 21% vody to si ustanovili jen čeští včelaři. V EU platí 20% a u vřesu 23%. Také platí že voda v medu vystoupá do horních vrstev a tam lze snadno odpařit nebo v z čeřící nádoby horním ventilem odpustit
Také je nutné při přidávání medníku nový nástavek dát nad plodiště létavky donesený nektar ukládají kolem plodu odkud ho odebírají další včely a pak ho zpracovávají na med a ukládají nahoru. V případě dvouprostorových úlů ho zase ukládají od předu dozadu.
Chceš li pak získat med jen 18% musíš mu u některých druhů nějak pomoci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva -----------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 12.3.2009 08:56:25
> ----------------------------------------
> Jistě, udělat jde leccos. Jak ale bude na prostor úlu málo včel a k tomu
> silná snůška, tak jakýkoliv venkovní vzduch med nezahustí. To musí udělat
> včely. A hrabat se ve včelstvech, prohlížet rámky a rozdělovat je, tam je
> řídký med, tam ne, řídký med dáme do silnějšího včelstva zahustit, to je tak
> zdlouhavá manipulace, že se vyplatí jen někomu, kdo se chce skutečně celý
> den hrabat jen v několika včelstvech. I když kdo má 2 - 4 včelstva na
> zahradě, tak mu řídký med tolik nevadí, med se nechá v napůl naplněném
> otevřeném kyblíku a za pár dní je taky víceméně zahuštěný a pro vlastní
> spotřebu není problém těch pár sklenic uhlídat a jak začne med kvasit, tak
> se hned spotřebuje.
> Jinak ale řídký nezahuštěný nektar by se hodil potom tomu, kdo používá ke
> krmení nebo podněcování navlhčený cukr. Byla by takhle možnost získat tuto
> surovinu pro krmení třeba z řepky jen s minimální ztrátou medného výnosu,
> nezavíčkované rámky zaplněné během předchozích 2 - 4 dnů by se prostě u
> řepky vytočily, řídká sladina by šla velice snadno a hned navrátily včelám a
> nezahuštěným nektarem by se ihned ten cukr ovlhčil a uložil do doby krmení
> třeba v plastových sudech. Možná by to byla i dobrá surovina na medovinu.
> Ještě by šla jedna věc a sice při vytáčení oddělit med z nezavíčkovaných
> buněk a ze zavíčkovaných. Plásty by se nejdřív opatrně vytočily bez
> odvíčkování, tím by se získal nejřidší med a potom by se vytočily
> odvíčkované. Za cenu vyšší pracnosti by to mohlo fungovat, med by se
> rozdělil na dvě frakce, řidčí by se musel nějak ještě zahustit či hned nějak
> zpracovat a hustší by mohl jít rovnou na prodej.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 12, 2009 8:03 AM
> Subject: Re: voda v medu
>
>
> Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
> Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v
> různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se
> pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
> Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu
> vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí
> je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév
> lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a
> uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru
>
> Pepan
>
>
>
>

A někdo z Hradecka už v pátek odpoledne? :-))
V autě mám zatím volno.

Karel

Situace je taková, že med se může nazývat med tehdy, když to je podle normy
med. Limit jsou tam ty úpravy. Takže tekutý řídký med se může potom klidně
nazývat třeba medový sirup. Med může potom nahradit na ochucování čajů,
různých vod a minerálek a potom skoro všude, kde se používá med jako příměs
při vaření. Pravý hustý med potom zůstane jenom na takové použití, kde je
potřebné, aby med měl menší množství vody, různá perníková a podobná těsta,
krémy, bonbony atd, všude jinde bude výhodnější med řidčí a tekutejší.
Vedle snadnějšího použití u spotřebitele je potom řídký med výhodnější i pro
producenta - velkovčelaře, protože může dosáhnout ze snůšky vyššího výnosu a
taky i pro zpracovatele toho medu, protože nízká viskozita řídkého medu
umožnuje použít mnohem jednodušší pumpy, potrubní rozvody, filtry,
zásobníky, dávkovací a podobné zařízení než pro klasický hustý med. Já
myslím, že to je jen otázka času, kdy se nějaký velkovčelař specializuje na
výrobu řídkého medu typu toho medového sirupu, ať už pro koncového
spotřebitele jako medový sirup, náhražka javorového či podobného přírodního
tekutého cukru nebo pro firmy používající do svých výrobků nyní klasický
med. Klasický med potom zůstane jen pro tradiční zákazníky a jako biomed či
podobné propagandistické ekovýrobky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Řídký med je pro spotřebitele lepí


> To už ale pak nebude med. Jakékoliv úpravy medu jsou nepřípustné