Včelařská konference

Situace je taková, že med se může nazývat med tehdy, když to je podle normy
med. Limit jsou tam ty úpravy. Takže tekutý řídký med se může potom klidně
nazývat třeba medový sirup. Med může potom nahradit na ochucování čajů,
různých vod a minerálek a potom skoro všude, kde se používá med jako příměs
při vaření. Pravý hustý med potom zůstane jenom na takové použití, kde je
potřebné, aby med měl menší množství vody, různá perníková a podobná těsta,
krémy, bonbony atd, všude jinde bude výhodnější med řidčí a tekutejší.
Vedle snadnějšího použití u spotřebitele je potom řídký med výhodnější i pro
producenta - velkovčelaře, protože může dosáhnout ze snůšky vyššího výnosu a
taky i pro zpracovatele toho medu, protože nízká viskozita řídkého medu
umožnuje použít mnohem jednodušší pumpy, potrubní rozvody, filtry,
zásobníky, dávkovací a podobné zařízení než pro klasický hustý med. Já
myslím, že to je jen otázka času, kdy se nějaký velkovčelař specializuje na
výrobu řídkého medu typu toho medového sirupu, ať už pro koncového
spotřebitele jako medový sirup, náhražka javorového či podobného přírodního
tekutého cukru nebo pro firmy používající do svých výrobků nyní klasický
med. Klasický med potom zůstane jen pro tradiční zákazníky a jako biomed či
podobné propagandistické ekovýrobky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Řídký med je pro spotřebitele lepí


> To už ale pak nebude med. Jakékoliv úpravy medu jsou nepřípustné

To už ale pak nebude med. Jakékoliv úpravy medu jsou nepřípustné

Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med, který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že má automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve formě sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký med ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve velkoprovozu ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více, protože se med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou místo zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.

Jistě, udělat jde leccos. Jak ale bude na prostor úlu málo včel a k tomu
silná snůška, tak jakýkoliv venkovní vzduch med nezahustí. To musí udělat
včely. A hrabat se ve včelstvech, prohlížet rámky a rozdělovat je, tam je
řídký med, tam ne, řídký med dáme do silnějšího včelstva zahustit, to je tak
zdlouhavá manipulace, že se vyplatí jen někomu, kdo se chce skutečně celý
den hrabat jen v několika včelstvech. I když kdo má 2 - 4 včelstva na
zahradě, tak mu řídký med tolik nevadí, med se nechá v napůl naplněném
otevřeném kyblíku a za pár dní je taky víceméně zahuštěný a pro vlastní
spotřebu není problém těch pár sklenic uhlídat a jak začne med kvasit, tak
se hned spotřebuje.
Jinak ale řídký nezahuštěný nektar by se hodil potom tomu, kdo používá ke
krmení nebo podněcování navlhčený cukr. Byla by takhle možnost získat tuto
surovinu pro krmení třeba z řepky jen s minimální ztrátou medného výnosu,
nezavíčkované rámky zaplněné během předchozích 2 - 4 dnů by se prostě u
řepky vytočily, řídká sladina by šla velice snadno a hned navrátily včelám a
nezahuštěným nektarem by se ihned ten cukr ovlhčil a uložil do doby krmení
třeba v plastových sudech. Možná by to byla i dobrá surovina na medovinu.
Ještě by šla jedna věc a sice při vytáčení oddělit med z nezavíčkovaných
buněk a ze zavíčkovaných. Plásty by se nejdřív opatrně vytočily bez
odvíčkování, tím by se získal nejřidší med a potom by se vytočily
odvíčkované. Za cenu vyšší pracnosti by to mohlo fungovat, med by se
rozdělil na dvě frakce, řidčí by se musel nějak ještě zahustit či hned nějak
zpracovat a hustší by mohl jít rovnou na prodej.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 8:03 AM
Subject: Re: voda v medu


Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v
různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se
pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu
vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí
je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév
lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a
uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru

Pepan

Zdravím, nejede někdo z Vás v sobotu z Ústeckého kraje do Třešti?
Honza

Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 12.3.2009 07:35:28
> ----------------------------------------
> přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
> nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
> nastavku stáhnou.
>
> Pán Polášek musím oponovať. Ak raz včely obsadia aj pozdejšie uloženú
> debničku a včely do nej umiestnia med, z debničky sa v noci nesťahujú,
> nemajú príčinu. Ak včelstvo, ktorému sme pridali debničku, tak len preto,
> že je silné a ostatné už majú zaplnené, žiadna nočná zima ich nedonúti od
> nektáru odísť.
> Spôsob odparovania prebytočnej vody je založené na inom princípe ako
> priamym vyhrievaním priestoru včelami. Viete veľmi dobre, že aj studený
> vietor vysušuje mokrý priestor a dokonca mínusová teplota v mrazničke
> zbavuje vodu z potravín.
> Včely podstatnú časť z úľa odstránia svojím intenzívnym vetraním a
> odsávaním vlhkosti.
> Všetky také vývody sú umele vykonštruované a nie sú príčinou prebytku vody
> vo vytočenom mede, skôr to bude zapríčinené nedočkavosťou včelára.
> Nasvedčujú to aj moje skúsenosti. Vytáčal som včelstvo, ktoré ešte silno
> donášalo nektár, vytočený med bol redšej (nie riedkej) konzistencie. Med
> som v nádobe prekryl redšou látkovinou, po 4-6 dňoch bol med zahustený.
>
>
>

přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
nastavku stáhnou.

Pán Polášek musím oponovať. Ak raz včely obsadia aj pozdejšie uloženú debničku a včely do nej umiestnia med, z debničky sa v noci nesťahujú, nemajú príčinu. Ak včelstvo, ktorému sme pridali debničku, tak len preto, že je silné a ostatné už majú zaplnené, žiadna nočná zima ich nedonúti od nektáru odísť.
Spôsob odparovania prebytočnej vody je založené na inom princípe ako priamym vyhrievaním priestoru včelami. Viete veľmi dobre, že aj studený vietor vysušuje mokrý priestor a dokonca mínusová teplota v mrazničke zbavuje vodu z potravín.
Včely podstatnú časť z úľa odstránia svojím intenzívnym vetraním a odsávaním vlhkosti.
Všetky také vývody sú umele vykonštruované a nie sú príčinou prebytku vody vo vytočenom mede, skôr to bude zapríčinené nedočkavosťou včelára.
Nasvedčujú to aj moje skúsenosti. Vytáčal som včelstvo, ktoré ešte silno donášalo nektár, vytočený med bol redšej (nie riedkej) konzistencie. Med som v nádobe prekryl redšou látkovinou, po 4-6 dňoch bol med zahustený.

Když někdo má třeba uteplené úly, ale ty mu na snůšku nestačí a tak přidá
ještě jeden lehký nouzový neuteplený nástavek, který třeba jinak používá
jako bedničku na rámky. Nebo má jednostěnné úly ze dřeva 2 cm silného a
přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
nastavku stáhnou. Když včelař z takových neuteplených bedniček vytvoří celý
úl, nezahuštěné sladiny je méně, protože včely zůstanou za chladné noci na
rámcích stejnoměrněji.
Na řepce je to asi nejvíc vidět, potom se to objevuje na pozdnějších
snůškách v červenci a srpnu, případně pokud by někdo využil snůšku z něčeho
ještě v září, prostě v období chladných nocí.
Potom se to může taky stát, když někdo chce během snůšky přidat nastavek s
prázdnými plásty a přemístí ještě nezahuštěnou sladinu v částečně
zavíčkovaných rámcích dál od plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 11, 2009 4:22 PM
Subject: Re: voda v medu


Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot
klavně v noci je ještě poměrně malý pčet včel které sladinu spracovávají a
snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje
teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také
vyší
Úly mám srůznou izolací a bez ní a vevšech ja situace stejná. Hned při
odběru to zkouším refraktometrem

děkuji :-)

Ahoj Oldo.
Číslo na pana Školu z Chodové Plané je-728415776

Kde je v Jindřichově Hradci včelařská prodejna ?

Na množství vody v medu by mohl mít vliv počet t.zv. úlových včel neboli jejich nedostatek a tím zpracování medu včelami. Tato skutečnost se vyskytuje občas na jaře, ale nněkdy i koncem léta.Nikdy jsem to nepřisuzoval úlu, ale včelám a včelaři.

Ahoj Míro P. Měl bych zájem o to číslo na toho pána na ty mezistěny 120 kč/kg je super cena,U nás je maj za 160,-.Díky Olda

Fakt dobrý. Škoda že pan Duben a spol nepamatují rok 2003.
Rok po úhynech.
To roztoči taky nebyli vidět a vzorky taky byly nejlepší.
I bez milionů na léky. Škoda že to ti včelaři o tři roky potom tak pokazili.
:-))

http://archiv.nova.cz/multimedia/televizni-noviny-10-3-2009.html

Karel

Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot hlavně v noci je ještě poměrně malý počet včel které sladinu zpracovávají a snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také vyší
Úly mám s různou izolací a bez ní a ve všech je situace stejná. Hned při odběru to zkouším refraktometrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <<a href="mailto:anton.turcani/=/gmail.com">anton.turcani/=/gmail.com</a>>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 11.3.2009 15:17:07
> ----------------------------------------
> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!
>
>
>

Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot klavně v noci je ještě poměrně malý pčet včel které sladinu spracovávají a snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také vyší
Úly mám srůznou izolací a bez ní a vevšech ja situace stejná. Hned při odběru to zkouším refraktometrem
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 11.3.2009 15:17:07
> ----------------------------------------
> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!
>
>
>

Já myslím, že problém je u toho, kdo ve snaze vytěžit ze včelstva co nejvíce
medu i ze slabší snůšky a případně i slabšího včelstva volný prostor pro
snůšku přežene. Včelstvo potom koncové prostory úplně neovládá, ve dne, kdy
je teplo, rámky obsadí a uloží do nich sladinu, v noci, kdy by měly sladinu
držet na teple a zahustit, se kvůli nočnímu chladu stáhnou blíže k plodovému
hnízdu a zásoby na krajích nezahušťují. Nakonec potom zavíčkují i ty
nezahuštěné zásoby. Pak bude problém i u toho, kdo kombinuje vyšší nastavky
s různou tloušťkou stěny, do rámků toho tenkého nebo nezateplého nastavku
včely sice sladinu donesou, ale v noci z něho zase ustoupí za teplem...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 11, 2009 3:16 PM
Subject: Re: voda v medu


> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!

Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých rámků

Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS, 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení znášky.
Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické podmienky? Nechce sa mi veriť!

.Pokud jsem si dobře všiml ,mnozí
> velcí včelaři
> ve slabostěnných úlech dnes tyto úly sdružují na palety,nebo těsně vedle
> sebe do včelínů,což patrně vede ke
> zlepšení tj.je zde vytvořeno vzájemné zateplení úlů.
>

Ty palety maj myslim uplne jiny duvod - ekonomicky. Nabere se paleta na vidle a hodi se na auto a jede se , zabijou se tak 4mouchy jednou ranou...

T.H.

To ovšem z hlediska celkového prostoru porovnáváte nesrovnatelné. Optimal s
5 nástavky je přece mnohem větší prostor než dvouprostorový Univerzál. To
spíš potvrzuje zkušenosti, které zde uváděl pana Gruna - že zvýšený obsah
vody v medu je právě důsledek velkého prostoru, který mají včelstva v období
silné snůšky k dispozici, nikoliv nezateplení úlů.
J.T.

...
> po dobu minimálně 15 roků, kdy jsem provozoval zhruba
> 1O ks Optimal 42x17 cca 5nástavků a 10 dvouprostorových univerzálů s malým
> středovým česnem a medníkovým česnem
> v úrovni mřížky,nadmořská výška 4OO m,jižní svah,letní
> částečné zastínění,1O cm vysoké podmety u NN,volné vystavení úlů, jsem se
...

Na letáku česna se nedá moc zkazit, včely si zvyknou na jakékoliv. Protože
si zvykly sídlit v dutých stromech, nejpřirozenější pro ně bude sedat zase
na svislou plochu, slabší a obtížené včely sednou pod česno a zbytek dojdou
pěšky. Případně plochu šikmo dolů. Vodorovná plocha, jak byly česna ve
starých úlech, je pro jejich přistávaní méně vhodná. Pro očko nebo česínko
v nastavku platí, že mírně znevýhodněné jsou úly s úchopovou lištou před úly
s čelní stěnou rovnou a nečlenitou, úchopová lišta, když včely za
chladnějšího počasí sednou pod ní, znamená další překážku, kterou nejslabší
včely nepřekonají. Horší by potom byl tvrdý lesklý hladký povrch čelní
stěny, kde se včely neuchytí než drsný. Nepřirozené je, pokud v nástavkovém
úlu včely nelétají očky, ale hlavní vlet je pro ně česno ve dnu a úl je
postavený na nějakém podstavci takovým stylem, že hned pod česnem je volno.
Na větrném stanovišti potom pod úly profukuje vítr, včely jsou jím sráženy
dolů a na česno přistávají naněkolikrát. Podle mých zkušeností takový stav
zvyšuje divokost včelstev, kromě toho hlavně za chladu spousta včel potom
sedne pod česno na zem nebo na rostliny a už se jim nepovede vzlétnout. Tam
se podle mně pevná svislá nebo šikmá plocha coby leták pod česnem hodí.
Pokud jsou včely za nějakou souvislou stěnou, třeba ve včelíně a ven jdou
otvory ve stěně, na větrném stanovišti jsou včely sráženy větrem na
vedlejší cizí česna, létavky se snůškou jsou přijaty, takže některá včelstva
jsou tím oslabována a posilována, jiné včely jsou strážkyněmi třeba zabity,
takže se tím taky zvyšuje divokost včelstev. Hodí se potom česnové otvory
pro jednotlivé úly oddělit svislou dělicí přepážkou, která srážení větrem
omezí.
Na česna je potom různý názor, někteří včelaři jsou pro to udělat česna tak,
aby i nejslabší včely se dostaly do úlu, někteří včelaři zastávají názor, že
nejslabší včely jsou stejně hlavně nemocné včely, takže pokud takové včely
nezvládnou přistát a uhynou před úlem, včelstva naopak ozdraví.
Česna potom mají výrazný vliv na rentabilitu, pokud se jedná o chov matek.
Matka vracející se ze snubního proletu je obvykle slabší letec než včela a
pokud uhyne na zemi před úlem nebo ji zabijí strážkyně vedlejšího včelstva
nebo oddělku, když ji poryv větru srazí na vedlejší česno, je to výrazná
ztráta.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 10, 2009 10:49 PM
Subject: Leták


> Dobrý den,
> jako začátečník - čerpající ze zkušeností letitých včelařů narážím na to,
> že co jeden včelař prosazuje, druhý vidí úplně jinak ;-) stejně je tomu i
s
> letákem u česna. Zatím co jsem od jednoho slyšel, že není třeba a druhý si
> to bez letáku neumí představit. Poradíte mi, kde se o tom mohu něco
dočíst?
> Díky R.

Prodejna je i v Jindřichově Hradci

Zdenek napsal:
>po mnoha letých zkušenostech, které jsem získal při současném chovu včel v obou typech úlů zároveň, mě nezbývá
než potvrdit tuto málo diskutovanou skutečnost,
>že obsah vody i při zcela zavíčkovaných plástech je ze slabostěnných
nástavku téměř vždy vyšší než u klasicky uteplených úlů /univerzál/
....................

Podle mých zkušeností to je trochu jinak.
S obsahem vody mám problémy někdy brzo na jaře a někdy pozdě v létě u vícenástavkových úlů.
Žádné problémy u dvouprostorových úlů.
Nemám neuteplené.
Z toho mi vyplývá, že problémy s obsahem vody se nevyřeší zateplením vícenástavkových úlů.
Možná je tu souvislost s obsednutím a tepelným zvládnutím prostoru.

Z tohoto pohledu - zlaté budečáky. :)

Radek Krušina

po mnoha letých zkušenostech, které jsem získal při současném chovu včel v obou typech úlů zároveň, mě nezbývá
než potvrdit tuto málo diskutovanou skutečnost,že obsah vody i při zcela zavíčkovaných plástech je ze slabostěnných
nástavku téměř vždy vyšší než u klasicky uteplených úlů /univerzál/

tuto skutečnost patrně zhoršuje i volné-včelnicové vystavení tenkostěnných úlů a velké teplotní výkyvy v sezoně.Pokud jsem si dobře všiml ,mnozí velcí včelaři
ve slabostěnných úlech dnes tyto úly sdružují na palety,nebo těsně vedle sebe do včelínů,což patrně vede ke
zlepšení tj.je zde vytvořeno vzájemné zateplení úlů.

po dobu minimálně 15 roků, kdy jsem provozoval zhruba
1O ks Optimal 42x17 cca 5nástavků a 10 dvouprostorových univerzálů s malým středovým česnem a medníkovým česnem
v úrovni mřížky,nadmořská výška 4OO m,jižní svah,letní
částečné zastínění,1O cm vysoké podmety u NN,volné vystavení úlů, jsem se s touto velice nepříjemnou skutečností opakovaně setkával.

Za hlavní důvod považuji především nestabilitu vnitřního
prostředí tenkostěnných úlů a to především při venkovním
ochlazení, kdy se včely stahují k plodu a medné zásoby opouští.Důvody však mohou být i zcela jiné.

Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých rámků

Chov včel i výroba slabostěnných nástavků a úlů může být samozřejmě v mnoha dalších ohledech výhodnější ,kvalita
medu by však měla být na prvním místě,tak už asi všichni tuší v čem včelařím v současnosti.

Dobrý den,
jako začátečník - čerpající ze zkušeností letitých včelařů narážím na to, že co jeden včelař prosazuje, druhý vidí úplně jinak ;-) stejně je tomu i s letákem u česna. Zatím co jsem od jednoho slyšel, že není třeba a druhý si to bez letáku neumí představit. Poradíte mi, kde se o tom mohu něco dočíst? Díky R.
---------
Když jsem si to mohl ověřit digiťákem - je to levné, na film by to vyšlo dráž :-) - tak jsem objevil Ameriku. Včela normálně přistávala na kmeni, nebo na plástu a asi jí to nejlíp vyhovuje. :-))
Pod očky, která jsem neměl kulatá, ale vyříznutý obdélníček na dolní hraně, byla hmatová lišta spodního nástavku. Na ní byl létáček cca 5cm ve sklonu 45st. a tam mi to přišlo, že je to pro včely nejlepší. Přistávají v podobném úhlu podle nákladu. Než vodorovná plocha, je asi lepší svislá. To bylo vidět u nových klasických nástavků. Protože jsem měl v sezoně otevřenou většinu oček, včely než stěrbinu česna s létákem i bez létáku, preferovali očka. Jestli se jim v úle nechtělo chodit pěšky nahoru, nebo jim vyhovovala svislá stěna těžko soudit.
V každém případě je to závislé na vystavení úlů větru. Pokud je větrné stanoviště a nechráněná česna/očka, tak plocha, kde se včely budou moci zachytit, než spadnou na studenou a mokrou zem, bude asi dobrá. Osobně bych ji dělal, pokud bych se k tomu dostal, ve sklonu 45st, alespoň horní část, dolní pak může být vodorovná. Tmavou aby topila. A nebo z fasádní perlinky jak jsem viděl u př. Zeleného, aby se na ní nedržela voda a binec.

Na rozpracovaných nástavcích to mám připravené právě pro možnost přidat šikmý létáček, asi ze síta na hmatovou lištu co bude pod očkem.

Co si o tom kde přečíst nevím, ale dovedu si představit, to množství jedině správných názorů. :-)) Tady asi skutečně záleží na konkrétních podmínkách.

Karel

Naše včely pochopily,že injekce 1000000EU musí přinést výsledky.Tvrdě nastoupily do útoku proti tomu sviňskému brouku a hned je vidět výsledek.Většina včelstev ho s úspěchem vyhnala z úlů a těch 40% co svůj boj ještě nezvládlo,to jsou vychcánci,kteří asi čekají na další injekci.Uvědomují si naše včely vůbec,kolik evropských centů,jedné každé z nich,připadlo na tento boj?SVS má ale jasno.A svaz též.Jenom ten monitoring se tam jaksi nehodí.I když,co když toho svaz teď využije a postaví se za něj.A veterina začne trochu víc přemýšlet.Co bude,až injekce vyschou a brouk nastoupí do útoku.Dokáží se naše chytré včely s tím vypořádat?

Dobrý den,
jako začátečník - čerpající ze zkušeností letitých včelařů narážím na to, že co jeden včelař prosazuje, druhý vidí úplně jinak ;-) stejně je tomu i s letákem u česna. Zatím co jsem od jednoho slyšel, že není třeba a druhý si to bez letáku neumí představit. Poradíte mi, kde se o tom mohu něco dočíst? Díky R.

Včerá 9.3. a dnes 10.3. jsem uznal, že již je čas na provedení jarní úpravy včelstev. Teplota včerejší den 10 st C a dnes pouze 7 st C. Oproti minulým rokům provádím letos jarní úpravu včelstev poměrně pozdě. Ještě, že v minulém týdnu bylo několik dnů s odpoledními teplotami nad 12 st C a byly prolety i když takové nemastné neslané. Minulé roky jsem jarní úpravy prováděl koncem února nejpozději první týden v březnu. Byly jiné teploty. Inu globální oteplování nám dává zabrat. Dosud máme kožichy. Včely va vrchních nástavcích bourají víčka na zásobách. V druhém nástavku shora vidím plod na 4 až 6-ti plástech, zavíčkovaný (při pohledu shora do nástavku bez rozebírání) a to ve většině včelstvech. Ve třech včelstvech matka již počala plodovat i ve třetím nástavku shora, čili ve dvou nástavcích. Včely obsedají (nyní rozvolněné) dva a půl až tři nízké nástavky. V jednom případě pouze jeden a půl nástavku a otevřený plod na pouze třech plástech. Výměna matky? Je loňská, ještě počkám. Zásoby v horním nástavku, kde včely počaly bourat víčka, jsem přeložil u všech včelstev pod plod. To znamená, že plod jsem zvedl pod strůpek do nejteplejšího místa v úlech. V souladu s názorem ing. Řeháčka to považuji za velmi důležité opatření k léčení nosemy (nosematózy) teplem. Je to vyzkoušené a účinné. Dadantisti a někteří včelaři na vysokých mírách včelstva na jaře zužují za pomoci Blinovy přepážky. Jiný prostředek stejně nemáme. Fumagilin již není mnoho let povolen a není běžně dostupný. Zítra budu vkládat sklenice s vodou nad plod. Na kouř včely reagovaly podrážděně, zatímco na porosení vodou se ochotně sesedly na mokrých plástech a sály vodu a byly hodné. Chladné počasí brání vyletování pro vodu a včely mají žízeň. Jsem překvapen silou včelstev. Oproti minulým rokům jsou mnohem silnější. V dnešních zprávách na Nově šéfové veteriny i svazu včelařů vyhrožovali enormní snůškou medu. Prý cena klesne (slyšel-li jsem dobře pod 180,- Kč. Interspar dnes v 18 hod. med 250g, květový od slovenského dodavatele za 49,50 Kč - protřel jsem si oči a dvakrát). Již jsem měl pomalu strach, po poslechu zpráv, že nebudu mít med kam dávat. Copak konve, ale barák že bude malý. Pak jsem se uklidnil skleničku medoviny. Šéfové křičí hop a ještě nepřeskočili. Vzpoměl jsem si na přísloví jednoho starého zemědělce. Ten tvrdil: "Zemědělství, to je vždy sázka do loterie". Vyjde, nevyjde, nevyjde... A včelařství je přeci zemědělství. Nebo ne? Nebo máme na sv. Petra horký drát aby nám namixoval počasí podle potřeby? Necháme se tedy překvapit. Bylo by to ale hezké, že? Barák přetékající medem.
JK

Hm, hm, nechválil bych dne před večerem.
Zdravím J. Bureš

Tak n a Nově již vědí,že bude letos dost medu.
Hotový šamani.
Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: N?co o svetovych cenach medu
> Datum: 10.3.2009 20:12:22
> ----------------------------------------
> Na FV mě zaujalo:
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/0903/cisla-nelzou-pocty-vcel-dlouhodobe-klesa
> ji
>
> "Ve stejný čas, ceny medu šly z průměru v 1995 $0.69 za libru, na letošní
> $1.41 za libru. To je velmi zdravý 104% vzestup - mnohem větští než inflace
> (jeden dollar v 1995 má cenu $1.39 dnes). Tak dnešní nastavená cena za med
> je kvůli jiným, vnějším faktorům… nabídka a poptávka? "
>
> ---------
> Ještě, že se dolar zmátořil z 15Kč/USD na 20 a víc. Jinak by jsme mohli být
> zaplaveni laciným americkým medem za světové ceny :-))
>
> Karel
>
>
>

Na FV mě zaujalo:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0903/cisla-nelzou-pocty-vcel-dlouhodobe-klesaji

"Ve stejný čas, ceny medu šly z průměru v 1995 $0.69 za libru, na letošní $1.41 za libru. To je velmi zdravý 104% vzestup - mnohem větští než inflace (jeden dollar v 1995 má cenu $1.39 dnes). Tak dnešní nastavená cena za med je kvůli jiným, vnějším faktorům… nabídka a poptávka? "

---------
Ještě, že se dolar zmátořil z 15Kč/USD na 20 a víc. Jinak by jsme mohli být zaplaveni laciným americkým medem za světové ceny :-))

Karel

V Táboře Čekanicích působil pan Knotek,ale pro malý zájem prodejnu uzavřel.Nejbližší prodejna se nyní nachází v Českých Budějovicích.

Co to bude až to bude pane Turčáni jestli se smím zeptat?

Istotne s tým vyjdem pred verejnosť, ale až vtedy, keď to dokonale odskúšam a bude funkčné.

film je velmi hezký a názorně a srozumitelně ukazuje jednotlivé etapy prací včelařského roku. Doporučuji jako názornou pomůcku pro začínající včelaře, na schůže ZO jako doplněk i pro včelaře vůbec. Vašek Ducháč.

Mám na predaj cca. 100 kg kvalitny suseny pel!!!

Ano ten kamarád měl v ruce i malé balení něco jako pastu na zuby.Zřejmě na malé akvárium to stačí.S cenou nevím jak to je.

To by měl být právě ten neutrální silikon. Akorát v akvaristice bude asi v
prodeji i menší balení než běžných 300 mililitrů v kartuší, nevím ale,
jestli bude levnější. S velkou pravděpodobností v té akvaristice budou v
prodeji tmely od našeho výrobce Lučební závody Kolín.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 10, 2009 10:21 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Já bych se zeptal v potřebách pro akvaristiku na silikon co se s ním lepí
> akvária.Ten by to určitě podržel dobře.Kamarád ho používá a je s ním
> spokojený.
> Co to bude až to bude pane Turčáni jestli se smím zeptat?

V odpoledních hodinách za svitu slunce se úlový prostor zcela prohřeje,
aniž by se o to včely samy přičinily, což umožní vyslání maxima včel na
snůšku a intenzivní plodování ( tento efekt se zvyšuje tmavším nátěrem).
----------------------------------------------------------
Před časem se u nás prodával slovenský úl (tuším, že se jmenoval Tatran), který byl vně tmavě natřený. Mezi vnější a vnitřní palubkovou stěnou byla izolace z hobry. I když jsem četl na hobru (coby izolaci) kritiku, tak s tím jedním úlem, který jsem si koupil na zkoušku, jsem dodnes spokojen. Mám ho pod ovocným stromem. Než narostou na stromě listy, tak je úl sluncem vyhříván a když listy narostou pak je úl dokonale zastíněn. I když hobra může nasáknout vlhkostí, tlumí velké teplotní rozdíly. Další výhodou je, že hobru nevykousávají mravenci. Škoda jen, že těch úlu v té době nebylo v obchodě více.

Já bych se zeptal v potřebách pro akvaristiku na silikon co se s ním lepí akvária.Ten by to určitě podržel dobře.Kamarád ho používá a je s ním spokojený.
Co to bude až to bude pane Turčáni jestli se smím zeptat?

Měl by na to stačit neutrální silikon , pokud jich bude někdo nabízet řadu,
tak ten po vytvrdnutí tužší, s vyšším modulem. Dobře se s ním pracuje, drží
i na polykarbonátu i na kovu a není nijak drahý. Co se týká vyztužení, bych
uvažoval o vložení nějaké tkaniny nebo síťoviny do tmelu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 2:32 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Normy pevnosti jsou různé podle toho, co z toho makrolonu by se mělo
> slepit.
>
> R. Polášek
>
> Pán Polášek, má to byť nádoba bez dna, na rohoch spevnená kovovými
> uholníkmi (plech 1mm), lepidlo má byť len doplňujúce na spevnenie nádoby.
> Turčáni

jak se vede?

ani ne tak pomoc ale včelamistra za polovinu výnosů a provozních nákladů
--------
I polovinu dotací? :-))

Pokud se někdo najde, tak taktéž budu zvažovat, že bych za polovinu výnosů i nákladů někoho vzal na svoji včelnici. Dokonce včelstev skoro dvakrát tolik a úly vesměs z tohoto století :-)) A v pásmu MVP také ne:-)

Karel

Je v Táboře včelařská prodejna?Kdo ví odpoví.Děkuji.

ani ne tak pomoc ale včelamistra za polovinu výnosů a provozních nákladů


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <samojlovic/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hled? se v?ela?
> Datum: 09.3.2009 11:43:38
> ----------------------------------------
> Jak si ten majitel představuje pomoc. Možná bych zájem měl.
>
>
>

ani ne tak pomoc ale včelmistra



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <samojlovic/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hled? se v?ela?
> Datum: 09.3.2009 11:43:38
> ----------------------------------------
> Jak si ten majitel představuje pomoc. Možná bych zájem měl.
>
>
>

Od některých zkušených praktiků jsem slyšel o ovlivňování včelstva pomocí oček.Zajímalo by mne,jak včelstvo reaguje na otevřená očka v různých nástavcích.Hovoří se o tvarování hnízda,nebo o lákání včel do horních nástavků u tzv.akátových včelařů.

Normy pevnosti jsou různé podle toho, co z toho makrolonu by se mělo slepit.

R. Polášek

Pán Polášek, má to byť nádoba bez dna, na rohoch spevnená kovovými uholníkmi (plech 1mm), lepidlo má byť len doplňujúce na spevnenie nádoby. Turčáni

Jak si ten majitel představuje pomoc. Možná bych zájem měl.

Je pravdou, že v jednoduchých nástavcích mívám problémy z vyšším obsahem vody v medu. Příčina je pravděpodobně jiná, než uvádí p. Sedláček. V době hlavní snůšky je ve včelstvu tepla nadbytek a normální včelstvo zvládá "vytápění" prostoru s velkou rezervou. První problém je ve velkoprostorových úlech bez ohledu na sílu stěny. Při déletrvajících přínosech 5-10 kg denně včely nestíhají zcela odpařit vodu a víčkují med s obsahem vody 19-20 %. V maloprostorových úlech tento problém není - za 2-3 dny není kam nosit. Druhý problém dle mého názoru nastává v horkých dnech u tenkostěnných úlů vystavených přímému slunci. Z důvodu chlazení vnitřního prostoru úlu ukládají včely do prázdných buněk u stěny vodu. V tropických dnech při vybírání medu v odpoledních hodinách někdy z krajových plástů "stříká" voda, i když není žádná snůška. V takových dnech doporučuji vybírat med v ranních hodinách i když není žádná snůška, případně krajové plásty vracet včelám. Osobně tenkostěnné nízkonástavkové úly považuji za výborné řešení a toto je jen jedna z malých nevýhod, o které je dobré vědět.
----------------------------------
Na jedné z přednášek pana Sedláčka se diskutovalo o vlivu tloušťky úlové stěny na množství vody v medu.
Med vytáčený z nezateplených nástavků prý za určitých okolností(deštivé a chladné počasí)obsahuje více vody,než med v zateplených nástavcích.
Včely v jednoduchých nástavcích prý nedokáží vyvinout dostatečnou teplotu k odpaření vody z medu.
Je to důvod k používání zateplených medníkových nástavků,aby se zvýšila kvalita vytočeného medu?

http://med.jirizavrel.eu/dvd/

Na této stránce si můžete prohlédnout ukázky z filmu "Takto včelaříme na Českomoravské vysočině". Film má dva díly o délce 90 a 70 min. Pojednává o ošetřování včelstev během kalendářního roku. Natočil ho známý kameraman Sláva Černý, autor i dalších snímků se včelařskou tématikou. Vlastní děj filmu se odehrává na včelnicích Slávy Černého, přítele Jaroše, přítele Velína a Jiřího Zavřela.

A včely postupují za tím teplým vzduchem, jsem ještě zapomněl dodat.
______________________________________________________________

Teď v předjaří zajisté, ale samozřejmně postupují společně s plodem, což je tak trochu proti metodě zeborvání.

A včely postupují za tím teplým vzduchem, jsem ještě zapomněl dodat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 10:28 AM
Subject: Re: Zebrování


> Mají už plod, takže uvnitř topí na 35 st C, zatímco venkovní teplota je
jen
> málo nad nulou a teplota uvnitř na krajích úlu je odhadem jen tak o 10 st
C
> vyšší než je venkovní. A včely se musí rozvolnit, protože plod a včely
> vyrábějící teplo potřebují vzduch. Takže nad sezením včel stoupá sloupec
> výrazně teplejšího a vlhčího vzduchu než je jinde v úlu, takže tím i
výrazně
> lehčího, navíc je ten sloupec ještě chráněn proti rozptýlení svislými
rámky.
> Ten sloupec dorazí prakticky bez rozvolnění až ke strůpku a teprve tam se
> rozlije do stran, postupně se ochladí, vysráží vlhkost a podle stěn zase
> klesá dolů. Tak nějak si to představuji.
>
> R. Polášek

Normy pevnosti jsou různé podle toho, co z toho makrolonu by se mělo slepit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 08, 2009 10:07 PM
Subject: Lepidlo na polykarbonát


> Páni chemici, prosím o radu, aké lepidlo použiť na polykarbonátové dosky.
> Označte konkrétny názov lepidla, ktoré by spĺňalo normu na pevnosť.
Ďakujem

Podle mně včelám vadí mnohem více netěsnosti a mezery mezi nastavky a potom
úl, který zevnitř provlhne do hloubky a ztratí izolační schopnost.
Jednoduchý pokus totiž prokáže, že těsný nástavkový úl se stěnami 2 cm
silnými a s dobře utepleným strůpkem vytopí i docela malý topný příkon.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek " <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 8:58 AM
Subject: Re: voda v medu


> Včelám více vyhovuje zateplená stěna úlu. Mnohým včelařům zase tenká stěna
> ( je levnější, lehčí, zabere méně prostoru). V teplejších oblastech u
> silných včelstev, tenká stěna vyhovuje. Ve vyšších polohách, mrazových
> kotlinách, návětrných stráních a tam, kde není bohatá snůška a včely
nejsou
> dostatečně silné, je výhodnější používání uteplených úlů. Už to tady bylo
> psáno, že včely jsou hmyz, které ke svému životu potřebují teplo a to si
> vyrábějí z doneseného nektaru, nebo glycidových zásob. Čím je méně
> izolovaný úl, tím musí vyrobit více tepla. Pokud na zvýšenou výrobu tepla
> nestačí, pak se to projeví na jejich zdravotním stavu, množství a kvalitě
> medu.
>
> ____________________________________________________________
>
> Ještě bych doplnil to, že záleží také na tom, zda jsou úly vystaveny
> přímému slunečnímu záření. V předjaří a na jaře jde o jednoznačnou výhodu.
> V odpoledních hodinách za svitu slunce se úlový prostor zcela prohřeje,
> aniž by se o to včely samy přičinily, což umožní vyslání maxima včel na
> snůšku a intenzivní plodování ( tento efekt se zvyšuje tmavším nátěrem ),
a
> tak se kompenzuje zvýšená spotřeba zásob a pomalejší rozvoj za chladných
> dní. Proto je naprosto nevhodné umístění tenkostěnných úlů ve stinných
> prostranstvích.
>
> Nevýhoda tenké stěny nastane v létě, kdy hrozí přehřívání úlů.
> Nejvýhodnější poloha včelstev je pod korunami listnatých stromů.
> Nenaskytne-li se tato možnost, pak asi nejefektivnější pojistkou před
> přehříváním by byla nějaká provizorní polystyrénová stěna, která by se
> začátkem léta postavila přímo před úly, kde by se nechala do začátku zimy.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//

Mají už plod, takže uvnitř topí na 35 st C, zatímco venkovní teplota je jen
málo nad nulou a teplota uvnitř na krajích úlu je odhadem jen tak o 10 st C
vyšší než je venkovní. A včely se musí rozvolnit, protože plod a včely
vyrábějící teplo potřebují vzduch. Takže nad sezením včel stoupá sloupec
výrazně teplejšího a vlhčího vzduchu než je jinde v úlu, takže tím i výrazně
lehčího, navíc je ten sloupec ještě chráněn proti rozptýlení svislými rámky.
Ten sloupec dorazí prakticky bez rozvolnění až ke strůpku a teprve tam se
rozlije do stran, postupně se ochladí, vysráží vlhkost a podle stěn zase
klesá dolů. Tak nějak si to představuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek " <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 9:07 AM
Subject: Re: Zebrování


> Co je nutí projít zásobami ke
> stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
> výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
> ______________________________________________________________
>
>
> Jiné včely, jiné mravy... proč ne také jiné zdary?
> //\/\\//

Co je nutí projít zásobami ke
stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
______________________________________________________________


Jiné včely, jiné mravy... proč ne také jiné zdary?
//\/\\//

Včelám více vyhovuje zateplená stěna úlu. Mnohým včelařům zase tenká stěna ( je levnější, lehčí, zabere méně prostoru). V teplejších oblastech u silných včelstev, tenká stěna vyhovuje. Ve vyšších polohách, mrazových kotlinách, návětrných stráních a tam, kde není bohatá snůška a včely nejsou dostatečně silné, je výhodnější používání uteplených úlů. Už to tady bylo psáno, že včely jsou hmyz, které ke svému životu potřebují teplo a to si vyrábějí z doneseného nektaru, nebo glycidových zásob. Čím je méně izolovaný úl, tím musí vyrobit více tepla. Pokud na zvýšenou výrobu tepla nestačí, pak se to projeví na jejich zdravotním stavu, množství a kvalitě medu.

____________________________________________________________

Ještě bych doplnil to, že záleží také na tom, zda jsou úly vystaveny přímému slunečnímu záření. V předjaří a na jaře jde o jednoznačnou výhodu. V odpoledních hodinách za svitu slunce se úlový prostor zcela prohřeje, aniž by se o to včely samy přičinily, což umožní vyslání maxima včel na snůšku a intenzivní plodování ( tento efekt se zvyšuje tmavším nátěrem ), a tak se kompenzuje zvýšená spotřeba zásob a pomalejší rozvoj za chladných dní. Proto je naprosto nevhodné umístění tenkostěnných úlů ve stinných prostranstvích.

Nevýhoda tenké stěny nastane v létě, kdy hrozí přehřívání úlů. Nejvýhodnější poloha včelstev je pod korunami listnatých stromů. Nenaskytne-li se tato možnost, pak asi nejefektivnější pojistkou před přehříváním by byla nějaká provizorní polystyrénová stěna, která by se začátkem léta postavila přímo před úly, kde by se nechala do začátku zimy.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Tak jsem dneska objednal mezistěny u pana Školy z Chodové Plané.Cenu má 120kč za kilo a výměnu myslím říkal 35 a 25kč-voští a vosk ale nejsem si jistý.Internetem to asi nepůjde ale pokud by jste někdo chtěl tak můžu poskytnout tel.číslo.

Na jedné z přednášek pana Sedláčka se diskutovalo o vlivu tloušťky úlové stěny na množství vody v medu.
Med vytáčený z nezateplených nástavků prý za určitých okolností(deštivé a chladné počasí)obsahuje více vody,než med v zateplených nástavcích.
Včely v jednoduchých nástavcích prý nedokáží vyvinout dostatečnou teplotu k odpaření vody z medu.
Je to důvod k používání zateplených medníkových nástavků,aby se zvýšila kvalita vytočeného medu?
---------------------------------------------------------

Včelám více vyhovuje zateplená stěna úlu. Mnohým včelařům zase tenká stěna ( je levnější, lehčí, zabere méně prostoru). V teplejších oblastech u silných včelstev, tenká stěna vyhovuje. Ve vyšších polohách, mrazových kotlinách, návětrných stráních a tam, kde není bohatá snůška a včely nejsou dostatečně silné, je výhodnější používání uteplených úlů. Už to tady bylo psáno, že včely jsou hmyz, které ke svému životu potřebují teplo a to si vyrábějí z doneseného nektaru, nebo glycidových zásob. Čím je méně izolovaný úl, tím musí vyrobit více tepla. Pokud na zvýšenou výrobu tepla nestačí, pak se to projeví na jejich zdravotním stavu, množství a kvalitě medu.

Páni chemici, prosím o radu, aké lepidlo použiť na polykarbonátové dosky. Označte konkrétny názov lepidla, ktoré by spĺňalo normu na pevnosť. Ďakujem

Svá včelstva zimuji ve 4 NN (15,9) a pravděpodobně všechna skončí pod
stropem jako v loňském roce. Pro zebrování proto budu moci využít jen
nezaplodované plásty z 3. a 4.NN a prázdné z 1.NN. V loňském roce jsem jen
prohodil nástavky a při řepce jsem chytal roje. Pan Wright svou metodu
prezentoval na systému Dadant 1NN-1VN+2NN. Domníval jsem se, že jeho
včelstva neprochází ke stropu právě z tohoto důvodu - patrně se raději drží
ve VN a nemají tendenci projít zásobami (mednou komorou) nad tímto VN. Váš
příklad nasvědčuje, že tomu tak nemusí být. Co je nutí projít zásobami ke
stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
J.T.

> ... toto včelstvo mělo extrémní zásoby a malý půdorys. Přesto z
> podzimních 3NN nad plodoem a zásobama okolo projelo nahoru již přes dva
> nástavky - tedy 30cm když vlastní spotřeba by měla odpovídat tak 5cm na
> výšku nástavku.
> Druhé včely doma na půdorysu Langstrota co bych měl šanci zebrovat projely
> 30cm nástavkem, kde jsem na podzim ani nečekal, že by v něm mohly na jaře
> plodovat, ale ponechal jsem jim ho tam, když ho vyjímečně (panenské dílo)
> zamesly. Měly pod ním ještě jeden (24cm) skoro plný.
> ...
>
> Karel