Archiv Včelařské konference

nECHÁPU PROČ JSTE NEDAL KONCEM ČERVENCE gABONY JAK BYLO NAŘÍZENO. F.



> ----------------------------------------
> Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100
> /spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a spadlo 5 až 10 /spodem/. Pak
> jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně
> ošetřit vrchem, neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem
> z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další
> zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt
>
>
>

Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a zkušenosti ?

>Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.
A. Turčáni
----------------------------------------------------------
To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča

To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča
--------------------------------------------------------------

To som si myslel aj ja. Po každej jesennej fumigácii som zisťoval odpad Vd aj niekoľko dní, kým som nezistil, že samičky Vd neodpadávajú preto, že sa amitraz uložil na steny buniek a chitínový povrch včiel, ale že odpadávajú z plástov, ktoré skladujem vo včelstve pod plodiskom, ktoré je u mňa hore. Kontaktná látka akou je fluvalinát či acrinathin pôsobí nazaj dlhodobo, ale fumigant amitraz len počas krátkej dobe. Veď uzatvorenie včelstiev je krátkodobé, ja ponechávam uzatvaronie včelstiev len 15-20 minút a všetky Vd mimo zaviečkovanú bunku sú zasiahnuté.

Na jednej prednáške prof. MVDr. Juraja Toporčáka CSc. z Košíc pripustil, že to tak môže byť i keď amitraz môže pôsobiť na akarida aj cez ústny otvor. Zdôraznil som to preto, že intenzita pôsobenia na Vd v čase zimného chumáča sa môže diať len nasávaním-dýchaním Vd cez vzdušnice. A preto aj pôzdna fumigácia včiel bez plodu je úspešná len preto, že aj klieštik musí dýchať.

Ano ale kratce. Loni jsem mel jednu o kterou jsem v prubehu letosni sezony prisel, ted mam od podleti dve nove tak uvidime. Nelze tedy objektivne hodnotit, ale :

rika se, ze jsou ostrejsi - byla to prvni matka, ktere jsem lez do ulu v trenkach :-))

vynosove mohu hodnotit jen jarni-lucni snusku a ta vysla rozhodne nad lepsi prumer.

Mely by byt tzv. bezudrzbovejsi :-) tak uvidime, ale jinde maji vice zkusenosti a i vysledku - treba na optimal konferenci.

T.H.



> Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a
> zkušenosti ?

>je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice.. JK
-----------------------------------------------------------
Zde mi vypadlo jedno slovo a to slovo "pouze". Správně by tedy věta měla znít: je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka p o u z e přez jeho vzdušnice. Čili, roztoč uhyne proto, že se jedu nadechl, nebo se roztouženě ke včele přivinul a ta byla obalena dosud aktivním (nerozloženým) léčivem, přípdně jí dal za stejných podmínek láskyplnou hubičku na zadeček a líznul si, naposledy.

Na některé z přednášek jsem slyšel, že původní léčivo Tactik vzniklo údajně v Anglii v období mezi světovými válkami a sloužilo k tomu aby se ovce zbavily roztočů. Z tohoto léčiva se údajně připravil vodný roztok ve vaně přiměřené velikosti a touto vanou se prohnalo stádo, bylo vykoupáno. Zde určitě roztoči nedýchali žádný dým.

Snad by se do naší "dišputace" mohl zapojit někdo z fundovaných výzkumníků a vysvětlit celý mechanizmus působení amitrazu na roztoče.
Přeji hezký den Pepča

Amitraz sa už dlhú dobu používa proti ektoparazitom a nielen v Anglicku /aj na Slovensku/ a nielen pri ovciach ale skoro pri všetkých hosp. zvieratách. Je pravda, že amitraz je jed kontaktný, ale záleží ako sa aplikuje! Keď sa zriedi s vodou a postrekujú sa ním včely alebo ošípané /proti svrabu/ je to čisto kontaktný jed. Keď sa aplikuje fumigáciou tak je pravda, že väčšia časť klieštika odpadáva vdýchnutím cez trachey.

Vigorky mám již třetím rokem a můžu o nich říci toto:
- nejsou nijak zvlášť ostřejší než-li jiné linie,
- mají pomalejší jarní rozvoj (tedy pro včelaře, který má
snůšku převážně z řepky není zcela vhodná),
- je výborná do medovicových snůšek - má vyšší výnos,
- výborně staví dílo,
- má nižší spotřebu zimních zásob
- je znatelně méně náchylná k rojení

Jsem s nimi spokojen

Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice může zase odsuzovat.

No, ono snad ani nejde o to, je-li tu černá včela, nebo kraňka. Jde o to, že
sem byl roztoč zavlečený - a je mu celkem šuma fuk, která včela ho bude
hostit...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 9:58 AM
Subject: Vigor


...A je zajimavé,že včela černá zde byla
stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
zamoření, ...

Kontrola na pesticidy a jiné látky, co nepatří do medu se u medů prodávaných
v obchodní síti dělá už roky běžně. Kromě toho, mechanismus sběru medu a
jeho zpracování včelstvy je takový, že kromě akaricidů, které se používají
přímo ve včelstvech k potlačování Varoa jiné pesticidy mají velice sníženou
možnost proniknout z ošetřovaných polních a lesních porostů do medu. Pokud
nedojde kvůli porušení pravidel k masívnímu zásahu včelstev, prakticky
otravě. Prodej ze dvora je práve proto prodej ze dvora, že včelař tyhle
kontroly medu mít nemusí. Spoléhá se jen na slovo včelaře, že nic takového v
medu není, na rozdíl od medu dodávaného do obchodní sítě.
Varroa se poprvé objevila v Indii někdy v 50 nebo 30 letech minulého
století, kdy byla kvůli zvýšení výnosu medu oproti původním druhům indických
včel do Indie dovezena včela medonosná. Ta do sebe natáhla parazity místních
včel, proti kterým měly místní včely vytvořenou účinnou obranu a objevil se
roztoč Varoa Jakobsoni a později Varoa destruktor. Ten se postupně rozšířil
do Evropy díky kočování se včelstvy pozemní cestou přes Kavkaz a Bulharsko
a díky zpětnému dovozu včelstev z Indie do výzkumného včelařského ústavu
tehdy v Západním Německu do západní Evropy. Spojovat zamoření roztočem Varoa
s likvidací původní černé včely na našem území a jejimu nahražení kraňkou je
tedy evidentně nesmysl, zamoření Varoa je v podstatě produkt globalizace.
Kdyby u nás v době rozšiřování varoa byla původní černá včela, dopadlo by to
nejspíš úplně stejně.
Druhá věc je, že současné léčení napadení roztočem varoa spíše konzervuje,
případně šlechtí roztoče na stále větší odolnost proti léčivům. A protože je
příliš účinné, naopak neumožňuje plošné šlechtění a výběr včelstev
odolnějších varaóze. K plošnému výběru včelstev odolnějších varaóze je
třeba, aby každý rok nezanedbatelné procento včelstev náchylnějších na
varaózu bylo vyřazeno neboli uhynulo na varaózu a zůstaly jen ty odolnější,
ze kterých by se dále včelstva množily. To se ale neděje, léčení na varaózu
je každý rok tak účinné, že prakticky všechna včelstva přežijí. Kromě loňska
a letoška. Selekce odolnosti na varaózu potom leží jen šlechtitelích
jednotlivých linií matek, kteří dohromady nechovají více než několik tisíc
včelstev, neboli zhruba 100 x méně než je v ČR včelstev a zjednodušeně
řečeno tolikrát méně je nižší pravděpodobnost, že se nějaká výrazná
přirozená odolnost včelstva proti varaóze objeví a bude rozchovávána.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 9:58 AM
Subject: Vigor


> Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě
> k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci
> pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v
> medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z
> potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý
> včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla
> stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
> zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice
> může zase odsuzovat.

V. medonosná:a její plemena na VD trpí přibližně stejně, ať je to kraňka, vlaška, tmavá i ruská, nevím jak je na tom V, vřesová a kavkazká. Má o tom někdo povědomí? Kraˇka má právě výhodu zimního přerušení plodování kdy je pak léčba nejúčinnější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ikvic <ikvic/=/seznam.cz>
> Předmět: Vigor
> Datum: 17.10.2008 09:58:35
> ----------------------------------------
> Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě
> k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci
> pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v
> medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z
> potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý
> včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla
> stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
> zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice
> může zase odsuzovat.
>
>
>

Mam dotaz jak spravne vyrobit propolisovou mast. Bohuzel jsem na netu nasel vzdy jen strohy popis.

Delal jsem ji tak, ze koupenou lekarenskou vazelinou jsem spolu s propolisem rozpustil a cca hodinu lehce varil a michal.

Zda se mi, ze spousta proplisu se do vazeliny nevstreba - aspon toho co je videt, mozna ucinne latky tam prejdou, protoze mast funguje vyborne, hlavne na poskozene ruce od prace.

Mate nekdo jinci postup?

Diky

T.H.

Výchozí postup je takový, že se propolis vylouží do lihu (z lékárny - litřík za pár stovek), čímž vznikne propolisová tinktura. Z ní se teprve vyrábí mast - např. se nechá část lihu odpařit a zbytek se smísí s bílou vazelínou (z lékárny).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of tomas
Sent: Friday, October 17, 2008 12:09 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Propolisova mast

Mam dotaz jak spravne vyrobit propolisovou mast. Bohuzel jsem na netu nasel vzdy jen strohy popis.

Delal jsem ji tak, ze koupenou lekarenskou vazelinou jsem spolu s propolisem rozpustil a cca hodinu lehce varil a michal.

Zda se mi, ze spousta proplisu se do vazeliny nevstreba - aspon toho co je videt, mozna ucinne latky tam prejdou, protoze mast funguje vyborne, hlavne na poskozene ruce od prace.

Mate nekdo jinci postup?

Diky

T.H.

> Výchozí postup je takový, že se propolis vylouží do lihu (z
lékárny - litřík za
> pár stovek), čímž vznikne propolisová tinktura. Z ní se teprve
vyrábí mast -
> např. se nechá část lihu odpařit a zbytek se smísí s bílou
vazelínou (z
> lékárny).
> Pepa
>

Tento postup jsem taky zahledl, asi priste vyzkousim, ale nekde na
netu jsem nasel:


Návod na přípravu propolisové masti
Připravuje se ve smaltované nebo porcelánové misce, v níž rozpustíme
100 g bílé (lékárenské) vazelíny (je vhodné i nesolené sádlo).
Přidáme 10 g propolisu. Směs opět zahřejeme, ale neuvádíme do varu.
Potom mast přefiltrujeme přes gázu do čisté a pro mast přípustné
nádoby. Pevně zavřeme. Vychladnutá mast se používá na hnisavé rány,
hojení řezných a bodných ran, ovšem nedáváme na čerstvou ránu. Svým
způsobem působí kosmeticky, neboť hojí čerstvé jizvy. Je vhodná na
ekzémy, hnisavé vředy, plísně, omrzliny a různé kožní onemocnění.




Je to na muj vkus trochu strohe, a kdovi zda si pisatel
nevymyslel...



Ale pravda je, ze ta mast timto zpusobem vyrobena u me funguje (
mozna jen psychicky :-)) )



T.H.

Dík za články,ono jde o to zda je zde včela černá nebo kraňka.Kraňka má při oteplení snahu plodovat,třeba jen šest vajíček,na jaře to stačí na zamoření,ale nikoliv na zničení včel.Kdežto včela černá neploduje vůbec a to je ten problém proč kraňka má takové potíže.A je pravda,že včela černá má podobný rozjezd na jaře jako Vigorka.Na jedno vajíčko může připadnout max.7 roztočů varroa.Protože se musí včela prokousat ven z buňky,jinak vše zahyne,včetně varroa.A větší množství roztočú by to nedovolilo.

Já si pamatuji z doby, kdy tady mixka černé včely ještě byla, že právě ta
směska černé včely v zimě při otepleních plodovala spíše více než tehdy u
nás začínající kraňka, tehdy to byly rakouské linie kraňky Troiseck a
Sklenar. Bylo právě typické, že černá včela šla do zimy silnější než
kraňka, ale při otepleních se rozplodovala více a potom při ochlazení
dostávaly tyto včely více zabrat, takže v předjaří byly často v průměru
slabší než kraňky. Kraňka byla na zimní oteplení asi více adaptovaná, v té
době plodovalal méně nebo vůbec než tehdejší zimní včela a rozjela se naplno
až při větším oteplení a delším dnu v předjaří. U černé včely bylo typické,
že začínala ve větším až sebevražedném rozsahu plodovat už dříve za nižších
teplot a jak se v pozdějším předjaří oteplilo, vykazovala stagnaci nebo
dokonce mírný propad v síle včelstva, dech potom chytla tak až v době druhé
poloviny květu řepky. Já myslím, že omezení varaózy kvůli menšímu
neplodování v zimě je na hranici pozorovací chyby. Připadá mi ale, že
některé linie tehdejší černé včely by mohly být úspěšnější v přirozené
likvidaci roztočů než současné vyšlechtěné linie kraňky díky vyšší živosti -
divokosti. Taky by bylo zajímavé, jak by se tyto dnes už ztracené linie
projevily v dnešních velkoprostorových úlech.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 12:51 PM
Subject: Vigor


> Dík za články,ono jde o to zda je zde včela černá nebo kraňka.Kraňka má
při
> oteplení snahu plodovat,třeba jen šest vajíček,na jaře to stačí na
> zamoření,ale nikoliv na zničení včel.Kdežto včela černá neploduje vůbec a
> to je ten problém proč kraňka má takové potíže.A je pravda,že včela černá
> má podobný rozjezd na jaře jako Vigorka.Na jedno vajíčko může připadnout
> max.7 roztočů varroa.Protože se musí včela prokousat ven z buňky,jinak vše
> zahyne,včetně varroa.A větší množství roztočú by to nedovolilo.

http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/602-v-cr-od-lonska-ubylo-vcel-cena-medu-dosahuje-az-140-kc-kg.html

Pane Radim něco na té dravosti bude.Přečetl jsem si zahraniční články na téma včela zabiják a na tyto včely nemá ani varroa ani blískáček.

Druhá věc je, že současné léčení napadení roztočem varoa spíše konzervuje,
případně šlechtí roztoče na stále větší odolnost proti léčivům. A protože je
příliš účinné, naopak neumožňuje plošné šlechtění a výběr včelstev
odolnějších varaóze. K plošnému výběru včelstev odolnějších varaóze je
třeba, aby každý rok nezanedbatelné procento včelstev náchylnějších na
varaózu bylo vyřazeno neboli uhynulo na varaózu a zůstaly jen ty odolnější,
ze kterých by se dále včelstva množily. To se ale neděje, léčení na varaózu
je každý rok tak účinné, že prakticky všechna včelstva přežijí. Kromě loňska
a letoška. Selekce odolnosti na varaózu potom leží jen šlechtitelích
jednotlivých linií matek, kteří dohromady nechovají více než několik tisíc
včelstev, neboli zhruba 100 x méně než je v ČR včelstev a zjednodušeně
řečeno tolikrát méně je nižší pravděpodobnost, že se nějaká výrazná
přirozená odolnost včelstva proti varaóze objeví a bude rozchovávána.
-----------------------------------------------------------------------------
Jak je vidět, tak nedávno zatracované téma likvidace VD se znovu oživilo a to je z hlediska výměny názorů dobře.
Mám po 1. fumigaci Variol AER se spadem 2 až 28 roztočů. V minulém roce jsem jich měl stovky. Letošní léčení bylo ale náročnější: nátěr plodu s následnou fumigaci, formidol, gabon a poslední již zmíněnou fumigaci. Zbývá mi ještě 2. fumigace bez přítomnosti zavíčkovaného plodu.
Můj názor na likvidaci VD je poněkud jiný. Úspěšnost léčby (podle mého názoru) závisí na celkové účinnosti léčení v průběhu celého roku s ohledem na skutečný stav. Naopak si myslím, že neúspěch v boji s VD je, že nemáme 100% účinný prostředek. Uvádí se účinnost KM – 60%, gabonu 80%, fumigace bez plodu 95%. Pokud máme např. před posledním ošetření 100 roztočů, pak při účinnosti 95% nám zůstane v úle 5 roztočů, z nichž jich několik přežije bezplodové zimní období a pak se geometrickou řadou vesele množí dál. Cyklus se opakuje.
Nemyslím si, že se podaří vyšlechtit včely odolné proti VD. Varoáza není nemoc, je to přece napadaní včelstev parazitem (roztočem). Je to stejné jako bychom chtěli vyšlechtit psa proti blechám, nebo člověka proti vším.
U původní indické včely to bylo poněkud jiné. Ta měla vlastnost, že při rojení včely zvýšily teplotu hroznu nad teplotu, při niž roztoči hynuli (přírodní termoterapie).
V současné době, pokud se nenajde účinnější prostředek (např. bioterapie, nebo vhodnější uplatnění termoterapie), je jediným řešením, které může uplatnit každý včelař, je zvyšování celkové účinnosti likvidace roztočů ve včelstvu. Proto zlepšovací nápady, jako je spalování fumigačních pásků na plechu, do véčka, možná i v podmetu není na místě. Postupy ošetřování bychom měli naopak vylepšovat s cílem zvýšení této celkové účinnost. Pak budeme mít měně roztočů v úlech, nižší reinvazi roztočů, nižší kontaminaci včelích produktů, více peněz v kapse, atd.
Je ještě rada otázek k vyjasnění, jako např. vliv koncentrace léčiva, vliv volného prostoru uvnitř úlu, vliv počtu zimujících nástavků, teplota uvnitř úlu, zateplení úlu, zejména strůpku, kondenzace léčiva na plochách v souvislosti s rosným bodem, apod.

Historie dole.

""Tieto uvedené výsledky nemajú výpovednú hodnotu a ani nemôžu mať ... A.Turčáni 15. 10. 2008

Re: Ano chtěl jsem podotkout, že fumigace nemůsí být z určitých důvodů účinná. Ale plodováním to nebude. Za 21 dní nemohou naplodovat 10x více tolik roztočů. Spíše předpokládám rychlé odvětrání léčiva větrem nebo samotnými včelami, které v té době byly mnohem aktivnější než nyní.


""nECHÁPU PROČ JSTE NEDAL KONCEM ČERVENCE gABONY JAK BYLO NAŘÍZENO. F.
Re: Mě nikdo nic nenařídil, asi někde padají info na zem.

""To jste takto ošetřoval v periodách jedno včelstvo nebo vždy jiné?
Re: Všech sedm. Ale pozoroval jsem jen ve dvou, kde mám sítové dno.

Zdroj:
Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100/spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a padlo 5 až 10 /spodem/. Pak jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně ošetřit vrchem,neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt

Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu
------
Supermarketům je to jedno. Prodávají co lidi chtějí. Byl jsem v Tescu, zajímavá podívaná na regál s medem. Poměrně široký sortiment, dřív tam byly dva druhy - tmavý květový a světlý květový. Teď i několik medů z ČR, jeden dokonce navíc se žlutou cedulkou Kupujte český med, či tak nějak.
Ceny celkem přijatelné - z mého pohledu - vyšší.-)
Ale dole u podlahy byla police a ta byla prázdná. Vzadu se krčila sklenice, tak jsem se koukl o co jde. Med ve sklenici 720ml, cena pod stovku. Směs z a mimo EU.
A toho se tam u podlahy kde nebyl moc vidět prodala celá plocha regálu, nahoře pěkné medy a police plné.

No kdo by kupoval med kilo nad 100, když je med přeci za 80. To si každý přečte u cesty.
Takže je to takový začarovaný kruh.
:-)

Karel

Já používám recept, který kdysi uveřejnil myslím př. Pernica. Jeden díl propolisové tinktury, jeden díl sádla jeden díl panenského vosku a jeden díl medu. Nahřeje se to, aby se rozpustil vosk, a pak se to hodí do mixeru se srpovými noži, který to fantasticky zhomogenizuije.Původně se to mělo pasírovat několikrát přes sítko, ale tohle vymyslela moje žena, když jsem jí beznadějně za.... kuchyň. No a když se to točí tak do toho hodím surový propolis, přiměřeně a myslím si, ž to podstatě masti nijak neublíží, spíš naopak. Schovat do ledničky pak je to na několik let. Zdraví R. Stonjek

V supermarketu lidi vůbec nezajímá, jestli je nějaký med tady z jejich kraje
nebo kdesi z Argentiny. Pokud bude med za 80 z Argentiny vzhledově a chuťově
prakticky shodný jako náš za 100 nebo 120, tak proč by kupovali ten náš?
Nebo jinak, jestli ten náš za 100 nebo 120 nebude takový, aby byl důvod za
něho si připlatit těch 20 - 40 Kč, kupovat se nebude. Zvláště když obchodní
inspekce či který orgán se o to stará, už poměrně spolehlivě nepouští do
oběhu dovozové medy s rezidui antibiotik a jiných nežádoucích látek, takže z
tohoto pohledu jsou dovozové medy úplně stejné jako domácí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 7:21 PM
Subject: Re: Vigor


> Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to
> pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu
> ------
> Supermarketům je to jedno. Prodávají co lidi chtějí. Byl jsem v Tescu,
> zajímavá podívaná na regál s medem. Poměrně široký sortiment, dřív tam
byly
> dva druhy - tmavý květový a světlý květový. Teď i několik medů z ČR, jeden
> dokonce navíc se žlutou cedulkou Kupujte český med, či tak nějak.
> Ceny celkem přijatelné - z mého pohledu - vyšší.-)
> Ale dole u podlahy byla police a ta byla prázdná. Vzadu se krčila
sklenice,
> tak jsem se koukl o co jde. Med ve sklenici 720ml, cena pod stovku. Směs z
> a mimo EU.
> A toho se tam u podlahy kde nebyl moc vidět prodala celá plocha regálu,
> nahoře pěkné medy a police plné.
>
> No kdo by kupoval med kilo nad 100, když je med přeci za 80. To si každý
> přečte u cesty.
> Takže je to takový začarovaný kruh.
> :-)
>
> Karel

Já používám recept, který kdysi uveřejnil myslím př. Pernica. Jeden díl propolisové tinktury, jeden díl sádla jeden díl panenského vosku a jeden díl medu. Nahřeje se to
----
mast mi do zásoby dělá kamrád, kterému dám surový propolis a o tinkturu se dělíme fifty-fifty. Na mast si dokoupím masťový základ v lékárně.
Ale u tohoto receptu mě už kdysi napadlo, že by to bylo perfektní užítí pro směs víček s medem.

Obecně by ta víčka s medem mohla být zajímavá surovina pro kosmetický průmysl.

Karel

> Martin Re: Vigor
> Vigorky mám již třetím rokem a můžu o nich říci toto:
> - nejsou nijak zvlášť ostřejší než-li jiné linie,
> - mají pomalejší jarní rozvoj (tedy pro včelaře, který má
> snůšku převážně z řepky není zcela vhodná),
> - je výborná do medovicových snůšek - má vyšší výnos,
> - výborně staví dílo,
> - má nižší spotřebu zimních zásob
> - je znatelně méně náchylná k rojení

Zdravím, nevím v které nadmořské výšce příteli včelaříte, ale u nás v Polabí od vigorek pravidelně vytáčím cca 10kg medu z ovocných stromů a cca 20kg medu z řepky. Ta, přestože do nížiny nepatří a trpí zde nedostatkem vláhy, dává pravidelný výnos. Takže nesouhlasím s jejím hodnocení o jarním rozvoji a využití jarní snůšky. Při zimování na medu velmi rychle a brzy ukončuje plodování, - pod ostatní se podepíši také.
Honza

Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a zkušenosti ?
--------------------------------------------------------------
Položená jedna otázka a doteraz padlo 11 odpovedí a hodnotení matky línii Vigor. Každá odpoveď je iná kladných vyjadrení je menej ako by sa o tejto M čakalo. Každý kto odpovedal nachádza na nej nejakú horšiu vlastnosť, je dobrá do "jarnej" znášky, iný ju odporúča do horských oblastí, pre niekoho je "ostrá", pre ďalšieho, málopočetná a ešte ďalšieho je rojivá, viacmenej neostala na nej "nitka suchá:

Ak by to bola pravda, čo komentátori napísali mohlo by to značiť, že pri jej rozchove došlo k bastardizácii tejto osvedčenej línii matky karpatskej kraňky línii Vučko a slovenskej kraňky línii Tatranka.

Jednoducho sa tak chová, v akých v podmienkach žije, teda sa chová ako každá šedá matka kranského plemena, vychovaná na včelniciach.

Hodnocené vlastnosti v současnosti ustupují do pozadí. Za úspěch považuji, že nebyl ani jeden příspěvek o tom, že by se jich včelař na jaře nedočkal. Tato vlastnost začíná mít mezi včelaři váhu. Byla by zajímavá bilance podílů linií v letošních úhynech.

Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.

Snažil jsem se mít fotky ko nejostřejší, ale i nějaké přes nedostatky, jdou rozluštit vystavovatelé.


http://vindex.ic.cz/images/2008_rijen__vystava_bratislava/

Posílám potřebí za poslední dva dny, asi někde na internetu číhá chobotnice a požírá maily.
Včera odeslaný příspěvek zase nedošel, posílám ho tedy znova:

Tady zas nijak zvlášť moc nejde o názor. Skutečnost je zase dána
matematikou, statistikou a přírodními zákony. Kdyby byla účinnost léčení na
varaózu slabší, řekněme taková, aby na varaózu hynulo každý rok 20 - 30 %
včelstev, tak by hynula přednostně včelstva, která za prvé měla v sobě
roztoče odolnějšího k léčivům. Což znamená, že společně se včelstvem by
uhynuli všichni nebo aspoň většina takových roztočů. Takže by se zpomalil
nebo úplně zastavil proces přivykání roztočů k léčivu. Za druhé by hynula
včelstva, která by byla umístěna v úlech ve špatném technickém stavu,
různých netěsných starých úlech a včelstva včelařů, kteří při léčení
nedodržují pokyny nebo na to kašlou. Tito včelaři by buď zlepšili léčení a
opravili úly nebo by se včelařením přestali a zůstali by jen ti důslední
včelaři.
Protože je účinnost léčení na varaózu taková, jaká je, neboli z hlediska
tlumení varaózy příliš velká, přežívají až na výjimečné roky všechna
včelstva, i ta, ve kterých jsou roztoči odolnější k léčivům i ta, kde
včelaři používají různé svoje "zlepšováky" nebo na to napůl kašlou. V
takových včelstvech přežije z roztočů citlivých na léčivo z tisíce třeba 2 -
3, z roztočů částečně odolných na léčivo z tisíce přežije třeba 20 - 30.
Takže v populaci roztočů přibývá těch odolných. Stejně tak je jedno, jestli
včelstvo umí vlastními silami zabít třeba 5 % populace roztočů nebo se včely
včelstva nedotknou ani jednoho roztoče. Když jsou léčením zachráněna všechny
včelstva, nikdo to nepozná. Kdyby to léčení mělo tu 20 - 30 % neúčinnost,
rozdíl by byl poznatelný v tom, že včelstvo, co ničí 5 % populace roztočů by
mohlo přežít, včelstvo, co neníčí by uhynulo.
Problém je v tom, že takhle snížit účinnost léčení je neuskutečnitelné,
takže tyto řeči jsou jen teoretické. Při 20 - 30 % ročním úhynu včelstev by
se spustil obrovský pokřik, funkcionáři Svazu by zalobovali a stát by sáhl
do své kapsy a začal všem štědře přispívat na obnovení počtu včelstev a
výzkumníci a veterináři by byli tlačeni k zavádění dalších metod a léčiv,
aby honemtu účinnost zase zvýšili. Přitom má li se nějaká populace, jako
jsou včelstva u nás, ozdravit od nějaké odjinud přinesené nemoci nebo
parazita, jako je Varoa, je takové vyřazování vnímavějších jedinců z
populace nezbytné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 5:25 PM
Subject: Re: Vigor

> Jak je vidět, tak nedávno zatracované téma likvidace VD se znovu
oživilo
> a to je z hlediska výměny názorů dobře.
> Mám po 1. fumigaci Variol AER se spadem 2 až 28 roztočů. V minulém roce
> jsem jich měl stovky. Letošní léčení bylo ale náročnější: nátěr plodu s
> následnou fumigaci, formidol, gabon a poslední již zmíněnou fumigaci.
Zbývá
> mi ještě 2. fumigace bez přítomnosti zavíčkovaného plodu.
> Můj názor na likvidaci VD je poněkud jiný. Úspěšnost léčby (podle mého
> názoru) závisí na celkové účinnosti léčení v průběhu celého roku s ohledem
> na skutečný stav. Naopak si myslím, že neúspěch v boji s VD je, že nemáme
> 100% účinný prostředek. Uvádí se účinnost KM - 60%, gabonu 80%, fumigace
> bez plodu 95%. Pokud máme např. před posledním ošetření 100 roztočů, pak
> při účinnosti 95% nám zůstane v úle 5 roztočů, z nichž jich několik
přežije
> bezplodové zimní období a pak se geometrickou řadou vesele množí dál.
> Cyklus se opakuje.
> Nemyslím si, že se podaří vyšlechtit včely odolné proti VD. Varoáza
> není nemoc, je to přece napadaní včelstev parazitem (roztočem). Je to
> stejné jako bychom chtěli vyšlechtit psa proti blechám, nebo člověka proti
> vším.
> U původní indické včely to bylo poněkud jiné. Ta měla vlastnost, že při
> rojení včely zvýšily teplotu hroznu nad teplotu, při niž roztoči hynuli
> (přírodní termoterapie).
> V současné době, pokud se nenajde účinnější prostředek (např.
> bioterapie, nebo vhodnější uplatnění termoterapie), je jediným řešením,
> které může uplatnit každý včelař, je zvyšování celkové účinnosti likvidace
> roztočů ve včelstvu. Proto zlepšovací nápady, jako je spalování
fumigačních
> pásků na plechu, do véčka, možná i v podmetu není na místě. Postupy
> ošetřování bychom měli naopak vylepšovat s cílem zvýšení této celkové
> účinnost. Pak budeme mít měně roztočů v úlech, nižší reinvazi roztočů,
> nižší kontaminaci včelích produktů, více peněz v kapse, atd.
> Je ještě rada otázek k vyjasnění, jako např. vliv koncentrace léčiva,
> vliv volného prostoru uvnitř úlu, vliv počtu zimujících nástavků, teplota
> uvnitř úlu, zateplení úlu, zejména strůpku, kondenzace léčiva na plochách
v
> souvislosti s rosným bodem, apod.

konales - nedívím se, že ti 3 ze 4 odešly pokud jsem alespoň trochu sledoval tvé názory na tlumení roztoče VD v posledních příspěvcích, které si publikoval !!!

konales:
Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.
----
Není jasné o jaké matky jde. Vigor?
Pokud ano, tak na vigorbee.cz není mezi autorizovanými chovateli nikdo toho jména.

Karel

Kájo za posledních 8 let jsem měl jen jednoho roztoče a léčím stejně jak ostatní,ale nelíbí se mi způsob léčení.Hodně k tomu ,abys neměl roztoče stačí dávat přes sezonu trubčinu,jednu vystavěnou a druhou staví.A při každém zavíčkování trubčiny ji okamžitě vyřezat.Máš o něco míň místa na med,ale vyplatí se ti to.Ty 3 Vigorky jsem zimoval na medných zásobách,kde převládala řepka.Špatně se ten med prodává.A ty 1 na cukru.Myslím si,že někdo možná udělal něco s léčivem,včely loni reagovaly na léčivo divně,nehučely,rozlízaly se do koutu ůlú a bylo jich po léčení dole hodně mrtvých.Ten to rok opět reagují normálně,hučí a vylézají na česno a větrají.Celé roky dávám 3 kapky.Tak se nediv,že mám takové názory,možná někdo chtěl vyvolat takové stráty.Toto léčení je začarovaný kruh a nemá smysl,pokud nechceš zisk za každou cenu.A třeba ať je med otrávený,já ho nejím a jiní mě nezajímají.Jsou takový včelaři a ti právě křičí zamořte včely pesticidy ať máme zisk za každou cenu.To jsou ti co mě nejvíce odsuzují.Nechtějí zálibu,chtějí jen zisk.

Pokud nemáš za humny svazénku a nebo větší les,nemají význam.Ale v lese je to úplně něco jiného a lesní med se dobře prodává.

Pro Kaji,bohužel tento pán umřel,tak už tam nemuže být.Pokud je někde starší seznam,najdeš ho tam.Možná jsem aji přispíval.

Mně zbylo z 54 včelstev 10 a z toho jich tak 5 bylo schopných. Padly i včelstva s 3 inseminovanými matkami VIGOR. Ostatní matky byly odchované od inseminovaných - F1. Léčím podle VS. Jarní léčení, gabony a pak až v říjnu 2x a aerosol. Ne jak tady čtu, že někteří léčí už v srpnu a asi 6x.
Letos je to pěkné. Včera jsem fumigoval a po fumigaci jsem na podložce nenašel roztoče. Uvědomuju si ale, že jsem na podzim provedl aerosol M-1 AER. Nedalo se to ale dýchat.
Možná pomohla změna léčiva.

Jinak bych řekl, že jsou možná o malinko ostřejší, ale hodí se do oblastí, kde je malá snůška. Seženou i nemožné. Když jsem je kupoval ve Filipově, byly docela ostré. Nyní od př. Čermáka jsou daleko mírnější. Jarní rozvoj mají dobrý a vytáčím 2x jarní med.
Tonda

>Hodnocené vlastnosti v současnosti ustupují do pozadí. Za úspěch považuji, že nebyl ani jeden příspěvek o tom, že by se jich včelař na jaře nedočkal. Tato vlastnost začíná mít mezi včelaři váhu. Byla by zajímavá bilance podílů linií v letošních úhynech.

--------------------------------------------------------------------------------
konales (84.21.118.135) --- 19. 10. 2008

Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Kdo to jakživ viděl a nebo slyšel,že včelstva uhynula přes zimu zásluhou matky a její linie. Je třeba podotknout,že přes 50 let je u nás zaváděna Kraňská rasa včel.Byly to 3 hlavní linie : Troisek,Sklenar, Singer. Vesměs dováženy matky pro rozchov aby nahradily naši včelu původní tmavou a nebo Italskou,které tady dominovaly.To se za asi 50 let podařilo a nyní je zde včela krańská a můžete jí říkat jak chcete,je to pořád včela KRAŇKA . Tyto 3 kmeny kraňky byly velmi pečlivě rozchovávány v oblastech kam nemohli dolétat trubci tamější domácí.To se díky těmto rakušanům a němcům povedlo a taky díky jim máme dnes u nás tuto včelu na celém území Čech a Moravy. Tato včela je tedy kraňského plemene ať už ji kdokoliv jakkoliv nazývá a dává ji jména,která by napomohla k většímu odbytu pro ty,co hledají včelu zázračnou,která samozřejmě neexistuje. Jak dlouho myslíte,že v čisté linii zde setrvá na př.Kavkazanka a jiné dovezené matky ?

Uvědomuju si ale, že jsem na podzim provedl aerosol M-1
> AER. Nedalo se to ale dýchat.
> Možná pomohla změna léčiva.

Na skoleni Dr. Kamler rikal, ze aplikace M-1 AER bez respiratoru je zaruka tridenni neschopenky. Nevolnost atd.

Takze myslet na to a chranit se

T.H.

Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte taky takové zkušenosti?

Nemám.
Petr
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
Subject: Ztrácené příspěvky.


Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte
taky takové zkušenosti?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536 (20081019)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Ne
Tonda

>Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte taky takové zkušenosti?

zkus se podívat jestli jsi se nedopatřením neoznačil jako spam

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ztrácené příspěvky.
> Datum: 20.10.2008 10:56:41
> ----------------------------------------
> Nemám.
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
> Subject: Ztrácené příspěvky.
>
>
> Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte
> taky takové zkušenosti?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536 (20081019)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

To by nepřicházely z diskuze vůbec žádné příspěvky. Maily jinde na jiné
adresy taky chodí bez problémů, pokud můžu posoudit. Problém je někde mezi
odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače a jeho zveřejněním na
webu konference a rozesláním účastníkům.

R. Polášek

čas asi 13,55

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 20, 2008 11:22 AM
Subject: Re: Ztrácené příspěvky.


zkus se podívat jestli jsi se nedopatřením neoznačil jako spam

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ztrácené příspěvky.
> Datum: 20.10.2008 10:56:41
> ----------------------------------------
> Nemám.
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
> Subject: Ztrácené příspěvky.
>
>
> Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí.
Máte
> taky takové zkušenosti?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536
(20081019)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

fungujeme?

Př. Polášku, zkoušel jste změnit emailovou adresu?

Zdraví M. Václavek
//\/\\//

>Problém je někde mezi odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače a jeho zveřejněním na...
------------------------------------------------------------
To znám. Problém bývá zhusta mezi klávesnicí a židlí. To se mi také stává.
Zdravím a přeji pevné nervy Pepča

opravdu jemné upozornění

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ztr?cen? p??sp?vky.
> Datum: 20.10.2008 21:58:02
> ----------------------------------------
> >Problém je někde mezi odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače
> a jeho zveřejněním na...
> ------------------------------------------------------------
> To znám. Problém bývá zhusta mezi klávesnicí a židlí. To se mi také stává.
> Zdravím a přeji pevné nervy Pepča
>
>
>

ZU Praha valna hromada po volbe noveho vyboru a ve schuzi vyborove ktera nasledovala zvolen predseda Kebrle, 1)nam.Reinwart,2)Hajek,jednatel Machacek,pokladnik Novotny.
Osnova noveho zakona vcelarskeho predlozena Snemu kralovstvi Ceskeho se zamitla.

Druzstvo zuzitkovani medu v Nov.Meste n/Metuji ucinilo pujcku 800 K.Delnicke prace konaji 2clenove reditelstva a 1 z dozorci rady.Na noseni vody a uhli zjednan delnik.Subvence neprichazi,statni podminena zemskou a zemska statni.Varne 20-30 hl. rocne nestaci na kryti.

17.Sjezd ceskoslovanskych vcelaru v Blatne. Kazdy 100navstevnik obdrzel lahev medu nebo medoviny. 1000navstevnik p.Machacek red.ucitel obdrzel zvon skleneny zaneseny medem.Pri pochodu kolem zameckeho jezera ucinena odbocka na vcelin Jar.Martinovskeho.40 vcelstev,v nejruznejsich ulech.v pohyblivem dile a vse na stejnou miru.

Ustavujici schuze nemeckeho spolku pro Moravu. Tagesbote.napada ustredni spolek spusobem urazlivym,jako by ceska vetsina mensinu nemecuv utiskovala.

Pohoran valna schuze. Ucastenstvi bylo jak obycejne velice slabe.Zda se,ze jiz ty nase valne hromady jine ani nebudou(L.Dolezal).Pan predseda oznamuje ze v Blatne usneseno aby pristi sjezd ceskoslovanskych vcelaru byl v Trebici.Nas spolek se postara o vse.,ceho k dustojnemu zahajeni treba.Veliky,ale zaroven cestny ukol vznesen na nase bedra.Clenove spolku se zvou a zadaji,aby sve clenske pripevky co nejdrive vyrovnali,nebot p.pokladnik velike duvody ma k tomu,aby mel prispevky sebrany.
-Slavny vcelarskym spolkum a vcelarum ceskoslovanskym!!
Davnemu prani vcelaru moravskych a zajiste i ceskych vyhovely slavne zemske spolky v Cechach i na Morave dohodnuvse se a stanovivse se poradati 18.Sjezd v staroslavne Trebici.

ZU Brno vybor predseda Konsel. Pokladnik sdeluje vysledek financni: stav dluhu cini 4709 K, pohledavky za cleny 2184 K ,je schodek 2184 K. Pan Hajek dokazuje,ze vznik nemeckeho spolku jest nejcirejsi zbytecnosti,pravou provokaci nynejsimu spolku ustredniho,v nemz ceska vetsina nezatocila s mensinou nemeckou dle teze miry,jako se v opacnem pripade bylo s cechy zatocilo.Prijat navrh,aby nemeckemu spolku pomologickemu vypoveden najem zahrady pri spolkovem dome.
Cela agitace vysla z Vidne,a jiz delsi dobu se na tomto potaji pracovalo.Nemci sami uznavaji,ze se jim krivda necini a ze neni treba truc-spolku.

Prověřte si počítač, zda v něm nejsou viry či spyware. Váš příspěvek, aniž to víte, může obsahovat přílohu závadného obsahu a server Vaši zprávu odmítne, po vyléčení to nemusí pomoci neboť Vás vyhodnotil jako nežádoucí IP.

No, podle dostupných programů se zdá všechno v pořádku.

R. Polášek
čas 8,53
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 21, 2008 6:20 PM
Subject: Re: Ztrácené příspěvky.


> Prověřte si počítač, zda v něm nejsou viry či spyware. Váš příspěvek, aniž
> to víte, může obsahovat přílohu závadného obsahu a server Vaši zprávu
> odmítne, po vyléčení to nemusí pomoci neboť Vás vyhodnotil jako nežádoucí
> IP.

Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste mi poradily s postupem.

Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste mi poradily s postupem.
--------------------------------------------------------------
Dvojmatečný systém si vyžaduje schopného a vzdelaného (v chove včiel) včelára, ktorý ovláda aj chov matiek, má dobre vybavený úľový "park", s dostatočným počtom debničiek, oddeliteľné úľové dno, dobré stabilné miesto na znáškové zdroje, prípadne kočovné vozy.

V roku 2005 som uvádzal každý mesiac podrobné články "Systém dvoch včelstiev", možno sa po ich prečítaní dozviete niečo čo vám pomôže sa zorientovať. Systém je náročný aj na fyzickú námahu, na väčšie náklady a pod., systém na druhej strane naozaj dovoľuje chovať silné včelstvá, ktoré ak je dobrá znášková báza nektárových zdrojov, sa vedia včely odmeniť bohatou znáškou. Pre fyzickú náročnosť a pribúdajúce roky, prešiel som znovu na tradičné včelárenie a to ešte zvládam.

Kliknite na www.vcely.sk, prejdite kurzorom na "Hlavné menu", kliknite na "2.Témy" a vyhľadajte tému "Technológia", kde nájdete články: Systém dvoch včelstiev.

Moc Vám děkuji pane Turčáni za vaši radu.A přeji Vám moc Zdravích a silných včelstev.

A co nejdřív juknout do pravidel českého pravopisu??__ R.S.

15.10.2008 jsem poprvé fumigoval a zítra se chystám na 2 fumigaci je to časově v pořádku?

Zdravim,
mam v planu koupit zemedelskou pudu a osadit ji smeskou vrb a ovocnych stromu. Muzu si to dovolit? Neni na to treba nejakea vyhlaska na udrzovani zemedelske pudy? V jake cenove relaci se puda pohybuje treba ve Vasem kraji? Diky

Koupit lze ledacos.Ceny jsou podle bonity půdy,stačí se podívat na stránky Bonita půdy a ceny,ne všude bude umožněno dělat s půdou co si zamanu a také podle bonity platíte daně.Tak radím pořádně se informovat u vás na Zemědělském odboru.

A je nutne pocitat s tou bonitou i pri odkupu od soukrome osoby?

2008/10/22 sreň <jiri.marik/=/gmail.com>

> Koupit lze ledacos.Ceny jsou podle bonity půdy,stačí se podívat na stránky
> Bonita půdy a ceny,ne všude bude umožněno dělat s půdou co si zamanu a také
> podle bonity platíte daně.Tak radím pořádně se informovat u vás na
> Zemědělském odboru.
>

V jake cenove relaci se puda pohybuje treba ve Vasem kraji? Diky
-------------
Orná půda - 6Kč/m2 v oblasti s původním českým osídlením, 4Kč/m2 v oblasti s původně německým osídlením. Orientační odhad.

O pěstování rychlerostoucích energetických dřevin se dá dost vygooglovat, mimo jiné je dobré zadat "Japonský topol".

Karel

Mno, spis nez o energeticke ucely jde o vec pro vcely a nejen pro vcely samozrejme. Rad bych podporil jarni snusku hlavne pylu plus bych rad zasadil nejake mistni druhy, treba oskerusi. Uz se nekolik let na toto chystam, ale bohuzel nebyly finance a ani puda, ale jelikoz zde tady takove to domaci hospodareni upada tak mam sanci. Diky za rady :]

Na vrby a jiné dřeviny by se spíše hodila lesní půda, případně takzvaná
"ostatní" plocha či jak se ta kategorie jmenuje. Na zemědělské půdě by
možná někomu na úřadech vadilo, že se neobdělává a nechává zarůstat těmi
vrbami, pokud by ta kultura nebyla díky ovocným dřevinám zatříděná přímo
jako ovocný sad. Jenže ovocný sad bude mít zase vysoké daně z nemovitostí.
Takže v první řadě bych radil se informovat na toto, asi na katastrálním
úřadě nebo na odboru životního prostředí..
Jinak mít nějakou větší plochu, pár hektarů k dispozici, tak to je na
osázení takového spektra dřevin, aby z nich byla snůška od časného jara po
červenec, nejenom ty vrby. Aby se tam mohlo umístit trvalé stanoviště s
průběžnou snůškou. Přirozeně stromy se musí vysazovat s ohledem na místní
půdní a klimatické podmínky.

R. Polášek
čas 0,07
----- Original Message -----
From: "Roman" <paprna/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 22, 2008 11:26 PM
Subject: Re: Zemedelska puda


> Mno, spis nez o energeticke ucely jde o vec pro vcely a nejen pro vcely
> samozrejme. Rad bych podporil jarni snusku hlavne pylu plus bych rad
> zasadil nejake mistni druhy, treba oskerusi. Uz se nekolik let na toto
> chystam, ale bohuzel nebyly finance a ani puda, ale jelikoz zde tady
takove
> to domaci hospodareni upada tak mam sanci. Diky za rady :]

O tomto způsobu včelaření jsem přečetl vše dostupné a již 3 roky s tím laboruji. Předem musím konstatovat, že se mi moc nedaří.
Postup se ustálil na tomto - hned, jak to jde (konec března, začátek dubna) položím na 2 nástavkový oddělek přes mřížku a noviny jednonástavkový oddělek (matky mají být stejně staré), po týdnu přidám nahoru další nástavek s mezistěnami, pro stavbu.
Podle počasí druhou mřížku a postupně následují 2 medníky (je to pak ale děsná výška 6 tachováku na sobě - dal bych i 7, ale to je již na štafle).
Do prvního medobraní mi však vždy zůstaly 2 matky z cca 6 včelstev pouze v 1 -2 dvojácích (zajimavé, vždy zůstanou dolní). Tak ty jsem nechal do druhého medobraní a zbytek jsem přerovnal na 3 plodiště a 2 medníky (loni v červenci jsem poprvá ještě nalezl jedno dvoumatečné, jinak vždy už jen jedna matka).
Kromě zvýšené pracnosti však příliš výrazně vyšších výkonů zde nedosahuji. Skutečmě jsou včelstva v půlce května výrazně mohutnější - při první medobraní je zde medu více než v jednomatečných, ale poslední roky u nás (Liberecko) nebyla druhá snůška příliš výrazna a tady byl problém.
Jednomatečná se při ní uživila a dokonce i něco dala, ale tyto velká včelstva (ať ještě 2 matečná, nebo již jen jednomat.)nic nedala a při druhém medobraní měla suchá i plodiště a narychlo jsem je zachraňoval před smrtí hladem (vše proplodovala)a byla značně zesláblá, takže do zimi šla jako průměrná.
Také pozoruji mnohem větší náchylnost k loupeži, než v dobách, kdy jsem takto neexperimentoval (loni i letos jsem tak přišel o cca 1/3 nových oddělků).
Příští rok už toho asi nechám - jen na jaře na silná včelstva nahoru přes mřížku naházím slabochy k posílení , ale hnad jak začně snůška je opět sundám.
Pokud máte někdo odlišné zkušenosti napište. Rád se poučím kde dělám chybu.

Druhá fumigace by se měla dělat nejspíš za 10 dnů, ale lépe až za 14 dnů. Pokud jste použil Gabon, při druhé fumigaci už neboudou roztoče a nebo jenom nějaký

Vítám snahu rozšířit včelám snůžku. Sám to taky dělám, ale proč na to hned kupovat pozemek :-)

Úřední cena půdy se určuje opravdu dle bonity půdy a v ČR je daná tabulkově - přibližně ty ceny kolísají od 3 do 12 Kč/m2.

Na katastru Vám řeknou více i to, zda-li na první pohled orná půda (pole) není na katasrtu vedena jako ovocný sad (jiné daně). Kolem vesnic to tak často bývá. Katastr je k náhledu i on-line a zadarmo. Jenže kupní cena nemusí být zrovna úřední, pokud majitel chce vydělat. nebo se spekuluje s výstavbou domků, silnic aj.

Pokud Vám ale jde o rozšíření včel. pastvy (doporučuji si pročíst starší ale stále aktuální knížku Vrby pro včelí pastvu), nemusíte kupovat hned pole.

Osobně sázím "načerno" kolem potoků a cest stromky (vrby, lípy, jírovce), po dohodě s agronomy, kteří daná pole ošetřují a je to O.K. (nejhorší je okus od zajíců a otírání paroží srnčího - je třeba důkladně chránit). Vždy koukám, aby stromky/keře nezavazeli technice, vodě a ani lidem.

Kdybych měl více času, tak oživím i svůj plán cíleně spolupracovat s obcí a odborem životního prostředí. Existují totiž nákresy a plány územního plánování ekologické stability, kde jsou zakresleny ideální remízky a lesíky a mnohde zůstávají jen na papíře. Je to ale dobrý podklad pro zpracování žádostí o grant na výsadbu.

Pokud jde o výsadu malého rozsahu, tak cca 20 000 Kč podporu od Nadace Partnertví (www.nadacepartnerstvi.cz) lze jednoduše získat i pro skupinu lidí, o.s., ZO ČSV, myslivce či obec.

Radek K.

Radek (88.100.133.122) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104)
Vítám snahu rozšířit včelám snůžku. Sám to taky dělám, ale proč na to hned kupovat pozemek :-)

Úřední cena půdy se určuje opravdu dle bonity půdy a v ČR je daná tabulkově - přibližně ty ceny kolísají od 3 do 12 Kč/m2.

---------------------------------------------------------
K tomu bych podotkl asi toto : Cenu za zakoupený pozemek budete platit FÚ dle stanovené ceny stávajícího katastru a parcely,tedy úřední,i když v kupní smlouvě bude uvedena nižší cena kterou jste zaplatil prodejci.Jenže pozor na to,většinou kupní cena pozemku je vyšší a pokud ji uvedete v kupní smlouvě,budete i adekvátně z ní platit FÚ.

Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?

Mne spíše udivuje, že by měl být nedostatek včelí pastvy ve volné přírodě. 1).Když se rozhlédnu kolem sebe tak potoky které jsou veskrze neudržované a zarostlé hustými porosty olší a vrb by měly poskytovat jarní pastvy dost.) zrovna tak jsou různé meze a okraje lesů zarostlé mirabolánen trnkami a td. jsou pak také vydatným zdrojem pastvy hned pak po nich začíná kvést javor mléč ktrý se v dnešních lesích nebývale rozmohl pak následují ovocné sady , řepka , akát , kterým jsou lesy taktéš nebývale zamořeny ,spolu dnes hojně pěstovaným kmínem. po něm pak následuje javor klen který se v minulých dvaceti letech vysazoval v lesích a dnes přichází do plodnosti To platí i pro lípy kterých bylo vysázeno také dost. vrby v různých zahradních formách dnes najdeš téměř v každé zahradě Proč pak k tomu absolvovat martyrium o vynětí nebo převedení půdy z orné na lesní K tomu si pak připočti 15 roků než tento porost začne náležitě kvést Nebylo by lepší se rozhlédnout po okolí a vysadit sem tam u cest , božích muk v poli ,remízcích a podobně nějaký ten stromek?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zemedelska puda
> Datum: 23.10.2008 10:58:37
> ----------------------------------------
> Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam
> v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
> ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?
>
>
>

A proč myslíš , že se tato metoda příliš neujala je však velmi výhodná pro spojení dvou slabochů ale matky musí být odděleny mřížkou jinak to veskrze dopadne tak jak to popisuješ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dvoumate?n? v?ela?en?
> Datum: 23.10.2008 08:28:29
> ----------------------------------------
> O tomto způsobu včelaření jsem přečetl vše dostupné a již 3 roky s tím
> laboruji. Předem musím konstatovat, že se mi moc nedaří.
> Postup se ustálil na tomto - hned, jak to jde (konec března, začátek dubna)
> položím na 2 nástavkový oddělek přes mřížku a noviny jednonástavkový
> oddělek (matky mají být stejně staré), po týdnu přidám nahoru další
> nástavek s mezistěnami, pro stavbu.
> Podle počasí druhou mřížku a postupně následují 2 medníky (je to pak ale
> děsná výška 6 tachováku na sobě - dal bych i 7, ale to je již na štafle).
> Do prvního medobraní mi však vždy zůstaly 2 matky z cca 6 včelstev pouze v
> 1 -2 dvojácích (zajimavé, vždy zůstanou dolní). Tak ty jsem nechal do
> druhého medobraní a zbytek jsem přerovnal na 3 plodiště a 2 medníky (loni v
> červenci jsem poprvá ještě nalezl jedno dvoumatečné, jinak vždy už jen
> jedna matka).
> Kromě zvýšené pracnosti však příliš výrazně vyšších výkonů zde nedosahuji.
> Skutečmě jsou včelstva v půlce května výrazně mohutnější - při první
> medobraní je zde medu více než v jednomatečných, ale poslední roky u nás
> (Liberecko) nebyla druhá snůška příliš výrazna a tady byl problém.
> Jednomatečná se při ní uživila a dokonce i něco dala, ale tyto velká
> včelstva (ať ještě 2 matečná, nebo již jen jednomat.)nic nedala a při
> druhém medobraní měla suchá i plodiště a narychlo jsem je zachraňoval před
> smrtí hladem (vše proplodovala)a byla značně zesláblá, takže do zimi šla
> jako průměrná.
> Také pozoruji mnohem větší náchylnost k loupeži, než v dobách, kdy jsem
> takto neexperimentoval (loni i letos jsem tak přišel o cca 1/3 nových
> oddělků).
> Příští rok už toho asi nechám - jen na jaře na silná včelstva nahoru přes
> mřížku naházím slabochy k posílení , ale hnad jak začně snůška je opět
> sundám.
> Pokud máte někdo odlišné zkušenosti napište. Rád se poučím kde dělám chybu.
>
>
>

zdravim,
ja nevim, ale asi mam na stanoviste a okoli smulu :], jelikoz dost porostu co jste popsal zde nemame, respektive mame, ale ne v doletu. Jinak z toho martyria mam trosku strach.

U nás to je právě opačně. Za socialismu se to takhle rozrostlo, ale nyní za
posledních 10 let si lesíky tady kolem nás zpátky rozebrali soukromí
majitelé a ti tam nyní dělají pořádek. Vrby, lípy, olše, javory kleny, které
se za socialismu samovolně rozrostly jsou posledních 10 lety vyřezávány
majiteli na dřevo na topení a místo nich se sadí druhy pěstované na dřevo a
mezi nimi včelařské stromy v podstatě nejsou. Největší naději jako strom s
tvrdým dřevem má javor klen, ten se ale tady nesadí. Hodně smíšených lesíků
bylo takhle vykáceno a znova osázeno smrkovými monokulturami a když jsou
sázeny listnáče, je to vesměs tvrdý luh, jasany a duby. Les se tedy postupně
stává včelařsky čím dále méně výhodný. Soukromí majitelé taky důsledně čistí
nově zasázené porosty. Za socialismu na paseky zasadili smrčky a potom to
nechali tak, ty zarostly hodně malinami a kvetoucím buřením, takž i z pasek
byla dobrá snůška. Dneska se o to soukromí majitelé vesměs starají, snůška
je taky proto mnohem menší. A to ještě pomíjím to, že hned po revoluci, kdy
pár let bylo vlastnictví půdy nejisté, se tady objevili zlatokopové, kteří
pravděpodobně načerno vybrali z lesů nejkvalitnější stromy. Tady v okolí
takhle zmizelo docela dost mohutných zdravých javorů klenů, nějaké třešně
ptačí, třeba z okraje lesa zmizely staré švestky s kvalitním kmenem, které
tam byly jako pozůstatek po záhumencích... Trochu nadějné teď vidím to, že
díky suchu v posledních letech u nás byla v podstatě každá smrková
monokultura o více než 50 smrcích starší než 15 let a na suchších
stanovištích napadena kůrovcem, takže v posledních dvou letech u nás takhle
vzniklo dost holin, které se asi budou majitelé dost zdráhat osízet znova
čistě smrky, asi tam budou sázet nějaké smíšené porosty. Jaké, to se teprve
uvidí.
Právě kvůli soukromým majitelům, kteří tady v okolí většinou bydlí a
skutečně se o ty lesy starají, nějaké potajné rozsazování včelařských dřevin
nebo rostlin po okrajích lesa nebo do pasek po skácených stromech tady je
tak maximálně jako podněcování, ne na snůšku. Na vysázení takového množství
stromů, aby z toho byla nějaká významná snůška je u nás jediná rozumná cesta
ten les vlastnit.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 11:49 AM
Subject: Re: Zemedelska puda


Mne spíše udivuje, že by měl být nedostatek včelí pastvy ve volné přírodě.
1).Když se rozhlédnu kolem sebe tak potoky které jsou veskrze neudržované a
zarostlé hustými porosty olší a vrb by měly poskytovat jarní pastvy dost.)
zrovna tak jsou různé meze a okraje lesů zarostlé mirabolánen trnkami a td.
jsou pak také vydatným zdrojem pastvy hned pak po nich začíná kvést javor
mléč ktrý se v dnešních lesích nebývale rozmohl pak následují ovocné sady ,
řepka , akát , kterým jsou lesy taktéš nebývale zamořeny ,spolu dnes hojně
pěstovaným kmínem. po něm pak následuje javor klen který se v minulých
dvaceti letech vysazoval v lesích a dnes přichází do plodnosti To platí i
pro lípy kterých bylo vysázeno také dost. vrby v různých zahradních formách
dnes najdeš téměř v každé zahradě Proč pak k tomu absolvovat martyrium o
vynětí nebo převedení půdy z orné na lesní K tomu si pak připočti 15 roků
než tento porost začne náležitě kvést Nebylo by lepší se rozhlédnout po
okolí a vysadit sem tam u cest , božích muk v poli ,remízcích a podobně
nějaký ten stromek?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zemedelska puda
> Datum: 23.10.2008 10:58:37
> ----------------------------------------
> Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne
mam
> v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
> ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?
>
>
>

Řekl bych, že je třeba zakoupit ten správný pozemek, kde ty včelařské stromy
mohou růst a přitom nevadit žádnému úřadu. Potom je třeba s ohledem na půdu
a klima vybrat ty správné stromy, třeba akát se uplatní výhradně jen na
jižní Moravě nebo v teplém Polabí, jinde sice roste, ale pro včely má význam
malý, javor klen je doma na drsnějších horských svazích, ale uplatní se i
leckde jinde, kde je dost vláhy, javor mléč je doma ve vlhčejších lužních
lesích, třešeň ptačí nebo lípa je doma kolem potoků a pramenů, olše je doma
spíše v trochu podmáčené půdě....V dnešní době mohou mít i docela velký
včelařský význam ovocné stromy, takže pokud by se povedlo vysadit nějaký
hektárek lesa dobře vzrostnými jabloněmi a hrušněmi, nejlépe pravokořennými
semenáči, byla by z toho každoroční spolehlivá snůška s velmi kvalitním
květovým medem a k tomu potom velice žádané jabloňové a hrušňové dřevo....
Mohli by se taky zkusit vysadit i nějací včelařští exoti, běžní třeba v
parcích.... Pokud by to lidi nerozkradli dříve, než by to vyrostlo nebo
pokud by se z toho nestaly invazivní rostliny.

R. Polášek
13.20

----- Original Message -----
From: "Roman" <paprna/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 12:21 PM
Subject: Re: Zemedelska puda


> zdravim,
> ja nevim, ale asi mam na stanoviste a okoli smulu :], jelikoz dost porostu
> co jste popsal zde nemame, respektive mame, ale ne v doletu. Jinak z toho
> martyria mam trosku strach.

>Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste mi poradily s postupem.
----------------------------------------------------------
Zkuste zalistovat v minulých ročnících časopisu včelařství, tuším tak 2001 - 2004, pokud se nemýlým. Dvoumatečný chov zde popisoval jeho velký propagátor u nás, bohužel již zesnulý př. Boháč.
Pepča

Roman (88.101.87.87) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108)
Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tedy jiná možnost v této době není,to bylo za socialismu,kdy bylo možno lidem vyvlastnit pozemky,byl na to § 50 a byl hojně využíván pro ty,co nešlapali v brázdě.Proto také tolik následných restitucí.Ale svitá naděje,po posledních volbách do krajů jasně zvítězila soc.dem.celá oranžová.A jak má oranžová barva daleko k rudé ? Takže Romane posečkejte chvíli a třeba i ten Váš sen se může v budoucnosti splnit.

http://www.n-vcelari.cz/clanek-100-otazek-a-odpovedi.htm
http://www.n-vcelari.cz/clanek-dvoumatkove_metody2.htm
http://www.n-vcelari.cz/clanek-budou-dvoumatkove-provozni-metody.htm


Josef K?apka napsal(a):
>> Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste
>>
> mi poradily s postupem.
> ----------------------------------------------------------
> Zkuste zalistovat v minulých ročnících časopisu včelařství, tuším tak 2001
> - 2004, pokud se nemýlým. Dvoumatečný chov zde popisoval jeho velký
> propagátor u nás, bohužel již zesnulý př. Boháč.
> Pepča
>
>

Aleši, popíšu Vám mou zkušenost s dvoumatečným včelařením.V roce 2004 jsem se rozhodl experimentovat s tímto problémem.V této době jsem choval kolem 70-ti včelstev, které byly v době kočování na třech stanovištích do vzdálenosti cca 15 km, úly na paletách, převážení na přívěsném vozíku za os. vozidlem a ryklého naložení- složení pomocí kočovného rudlu, který vymyslel a uvedl v život Ing.Jan Jindra z Roudnice nad Labem, vše po zaměstnání a sám.To není chvála, to je jen omluva včelám,které byly chovány jako dvoumatečné na které z těchto důvodů nezbyl čas.Včely jsem choval v tenkostěnných úlech síly 2cm, na r.m. 39X24 plodiště a medník 39X15.Zimoval jsem na vysokém dnu 12 cm a VN+ NN./V současné době na zimu používám nízká dna 4 cm vysoká, včely si lépe chrání česno/.
K samotnému chovu :
Po zakrmení a druhém přeléčení produkčního včelstva a oddělku to bylo 2.11.2004 na pevném stanovišti, jsem na produkční včelstvo s matkou starou 1 rok, dal mezidno a oddělek s mladou matkou.Jednalo se tak o 4 úly.Na jaře 2005 v době květu pláné třešně jsem pod spodní VN dal NN vybavený mezistěnami a na VN nechal NN, na kterém byla mateří mřížka a přes noviny jsem včelstvo spojil /dno 12 cm, NN,VN NN, MM, VN,NN - tj.plodiště.Poslední NN plodiště byl dán v době kvetení ovocných stromů.Každý tento nástavek měl 11 rámků.Těsně před kvetením řepky jsem přidal další NN s mezistěnami, ale v tomto a dalších nástavcích /mednících/bylo jen 9 rámků.Takto jsem docílil toho, že matka do medníku nešla, jen v jednom případě, kdy zakladla malá kolečka plodu v jednom NN -medníku.Musím podotknout, že včelařím bez mat.mřížky a bez uzávěry.Včely se "starou" matkou zaplodovaly i spodní NN a poté vystavěly až na samé dno trubčinu, kterou jsem vyřezával 27.7. tj po vytočení medu.Jinak jsem jen podkládal NN s mezistěnami jen v jednom případě u jednoho úlu jsem 1NN podkládal souše.Tímto způsobem jsem docílil 6-ti NN medníku.Mateří mřížku jsem odstranil koncem června.Bylo zajímavé, že ve dvou úlech byly matky ve spodním NN v blízkosti trubčiny v době kdy jsem vyřezával trubčinu.Poté všude zůstaly ale jen mladé matky tj. z horního nástavku.V dalším roce jsem toto opakoval a výsledek stejný, jen u jedno úlu, kde byly spojeny matky stejného stáří nebyla ani jedna. Takže jedno včelstvo jsem zrušil.Jinak z mého pohledu je tento způsob včelaření fyzicky dost náročný, obzvlášť pokud někdo používá VN.Rovněž rozebrání úlu a poté složení je velmi náročné obzvlášť poslední nádstavky i přesto, že se jedná o NN, kdy úl má kolem 2 metrů /kaskadér/.Časově nevím, já se snima moc nemazlil, nebyl čas, což někdy bývá dobře.V každém případě by to chtělo nějakého "zdatného"včelaře, který má s tímto způsobem včelaření zkušenosti.Já to nejsem.
Takže nevím zda se toto dá považovat za úspěch.Ještě bych dodal k medu z těchto včelstev, která byla vytáčena až 27.7.Měl jsem obavu, že řepkový med bude zcukernatělý. Opak byl pravdou a po dlooouhé době jsem měl dokonce čistý akátový med.Ještě k samotným úlům vysokým cca 2 m. Je to nádherný pohled, obvzvlášť pro nevčelaře.Prostor cca 30x15m a uprostřed stojí 4 úly na paletách - komíny.Bohužel foto nemám.Přeji mnoho úspěchů !!Pavel K.

Vážení a velmi zkušení, zkušení, též i méně zkušení v chovu včel. Obracím se k Vám o názor. Ve dnech 21 - 22. 10. t.r. jsem prováděl přípravu včelstev na fumigaci. Oproti rokům minulým co má paměť sahá, jsem nezaznamenal takovou sílu včelstev jako v letošním roce. Odhaduji, že početní stavy včelstev k uvedenému datu dosahují stavu minulých let tak z konce srpna začátku září. Dále jsem byl překvapen tím, že mimo jednoho produkčního včelstva, kterému jsem počátkem září přidával matku s oddělkem, tedy se jedná o včelstvo poněkud slabší a několika záložních včelstev s letošními matkami jsem v k tomuto datu nenalezl žádný, zdůrazňuji žádný plod v jakémkoli stádiu. Př. Turčáni mi zajisté promine můj kontraverzní postoj k otázce pozdního plodování o kterém jsme zde diskutovali počátkem tohoto měsíce. Za dobu 25-roků po které provádím fumigace jsem tento stav nezaznamenal. Pokud se tedy nejedná o atypický rok, případně jiné místní vlivy a jiní včelaři nezaznamenali rozdíly v síle včelstev oproti rokům minulým, budu muset patrně bádat, kdeže jsem "udělal tu chybu" že letos zazimovávám včelstva, která visí ve čtyřech nízkých nástavcích do podmetů. Bezplodovost zřejmě souvisí se silou včelstev, která nemají potřebu doplňovat početní stavy. Co Vy na to přátelé ??? Je zde otázka co vyzimuji.
Pepča

Zdravim,
nektera ma vcelstva nemela plod uz pred cca mesicem, kolega mi totez potvrdil predminuly vikend.

Silu vcelstev posoudit verohodne nemuzu, protoze mam malo nalitano. Ale nejak extra silne se mi nezdaji.

To druhe co me napadlo kdyz jsem zjistil, ze jsou bez plodu bylo, ze by mohla byt tuha zima -
protoze jinak me nanapada podle ceho jineho by to stari vcelari urcovali, vestili :-))
Nadruhou stranu by me zajimalo kolik nadsencu se ted ve vcelach vrta a hlavne v minulosti :-) vrtalo??

Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak jak je mate otevrena na zimu?

Diky

T.H.


Bezplodovost zřejmě souvisí se silou včelstev, která nemají potřebu
> doplňovat početní stavy. Co Vy na to přátelé ??? Je zde otázka co vyzimuji.
> Pepča       
>
>
>

Já myslím, že včely se vedle délky dne řídí i podle teplot. Letos ještě
dneska mně na zahradě vegetuje v pohodě netýkavka, stejně jako topinambur a
dýně, neboli u nás ještě letos nebyly mrazy. To je na dobu ke konci října
dost neobvyklé , teplotně to odpovídá době o měsíc dříve. Takže včely si
možná letos myslí, že je ještě září a od toho je ta neobvykle velká síla.

R. Polášek
15.14
----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 2:19 PM
Subject: Síla včelstev a říjnové plodování


> Vážení a velmi zkušení, zkušení, též i méně zkušení v chovu včel. Obracím
> se k Vám o názor. Ve dnech 21 - 22. 10. t.r. jsem prováděl přípravu
> včelstev na fumigaci. Oproti rokům minulým co má paměť sahá, jsem
> nezaznamenal takovou sílu včelstev jako v letošním roce. Odhaduji, že
> početní stavy včelstev k uvedenému datu dosahují stavu minulých let tak z
> konce srpna začátku září. Dále jsem byl překvapen tím, že mimo jednoho
> produkčního včelstva, kterému jsem počátkem září přidával matku s
oddělkem,
> tedy se jedná o včelstvo poněkud slabší a několika záložních včelstev s
> letošními matkami jsem v k tomuto datu nenalezl žádný, zdůrazňuji žádný
> plod v jakémkoli stádiu. Př. Turčáni mi zajisté promine můj kontraverzní
> postoj k otázce pozdního plodování o kterém jsme zde diskutovali počátkem
> tohoto měsíce. Za dobu 25-roků po které provádím fumigace jsem tento stav
> nezaznamenal. Pokud se tedy nejedná o atypický rok, případně jiné místní
> vlivy a jiní včelaři nezaznamenali rozdíly v síle včelstev oproti rokům
> minulým, budu muset patrně bádat, kdeže jsem "udělal tu chybu" že letos
> zazimovávám včelstva, která visí ve čtyřech nízkých nástavcích do podmetů.
> Bezplodovost zřejmě souvisí se silou včelstev, která nemají potřebu
> doplňovat početní stavy. Co Vy na to přátelé ??? Je zde otázka co
vyzimuji.
> Pepča

Aleši, doporučuji web.strány MODERNÍ VČELAŘ,archiv 06/2005.
I já jsem zde našel odpověď. Pavel K.

Emca Emco, probůh ! Nestraš !
:-) :-) :-)
Petr
----- Original Message -----
From: "emca emca" <emca5/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 1:42 PM
Subject: zemědělská půda


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tedy jiná možnost v této době není,to bylo za socialismu,kdy bylo možno
lidem vyvlastnit pozemky,byl na to § 50 a byl hojně využíván pro ty,co
nešlapali v brázdě.Proto také tolik následných restitucí.Ale svitá naděje,po
posledních volbách do krajů jasně zvítězila soc.dem.celá oranžová.A jak má
oranžová barva daleko k rudé ? Takže Romane posečkejte chvíli a třeba i ten
Váš sen se může v budoucnosti splnit.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3548 (20081023)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Vážení a velmi zkušení, zkušení, též i méně zkušení v chovu včel. Obracím se k Vám o názor
-----
Aby to nevypadalo, že jsem stádní typ a souhlasím se vším. :-)
Takže zopakuji svůj nedělní komentář z Fascinovaného včelaře.
Včely jsou letos silné jako ... Aby nám to i jim vydrželo.
:-)

Karel

Přečtěte si článek v posledním Včelařství od ing.Smělého.Píše,že Vigorku testoval a výsledky byly vynikající asi 167 kg na včelstvo.A pozor v centru Prahy 6 kousek za hradem.

Včelstva jsou většinou velmi pěkná.Některá se chovají dosti neobvykle, tak jako klima /ne počasí/Již týden je zde zima, mlha, včely jsou staženy, fumigovat se nedá. Dnes jsem ale zjistil,že mi na včelnici podlezl pod plotem zajíc a dokonale okousal letos zasazenou a krásně rostoucí švestku. Není to brzy?
Výstava byla výborná, platících návštěvníků bylo tři tisíce.

>Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak jak je mate otevrena na zimu? Diky
T.H.
---------------------------------------------------------
Očka mám v každém nástavku. Do loňského roku jsem je využíval pouze účelově. Od dubna letošního roku mám otevřená 2 očka v nástavcích nad sebou od poloviny sestavy směrem dolů. V praxi to vypadá následovně: -léto, sestava 6 NN, otevřeno odshora 4 a 5 nástavek. Po medobraní, podstaveny 2 nástavky k vylízání zbytků medu, otevřena očka v 3 a 4 nástavku shora. Po odebrání podstavených nástavků letos 19. října, zůstala otevřená očka ve 3 a 4 nástavku shora, míním je ponechat otevřená přez zimu. Zimuji ve čtyřech NN. Mám zasíťovaná dna, varoapodložky umožňují přístup čerstvého vzduchu. Po provedení aerosolu v období zimního slunovratu zasíťovaná dna uzavřu, ponechám očka a otevřené česno. Česno je přes celou šíři úlu 7 mm (štěrbina) celoročně otevřené. Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.
Zdravím Pepča

Přes sezónu mám otevřená očka v dolních 3-4 nástavcích, co je plodiště. V horních, medníkových, je mám zavřená i když mřížku už nepoužívám. Zimuji do čtyř nástavků a všechna očka nechávám otevřená. Z padesáti včelstev se mi občas stalo, že v horním nástavku si včely propolisem očko částečně uzavřely, ale nechali tam otvor alespoň 10 mm. To byly ale z padesáti tak 1-2 případy. Dna mám zasíťovaná.
Tonda

>Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.

Podle mých zkušeností je vhodné, aby včely byly v zimě za mrazu aspoň 20
centimetrů od otevřených otvorů. Jinak se sýkorky mohou naučit klepáním
vylákávat včely ven. V předjaří to potom závisí na teplotě. Když je teplo,
ale před úly ještě neroztálý sníh, jsou otevřená očka, aby světlo šlo až ke
včelám méně vhodné, lákají včely ven na sníh. Naopak když je sníh už pryč,
je otevřené očko co nejblíže sezení včel velice vhodné.

R. Polášek
9,42

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 8:45 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> >Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak
> jak je mate otevrena na zimu? Diky
> T.H.
> ---------------------------------------------------------
> Očka mám v každém nástavku. Do loňského roku jsem je využíval pouze
> účelově. Od dubna letošního roku mám otevřená 2 očka v nástavcích nad
sebou
> od poloviny sestavy směrem dolů. V praxi to vypadá následovně: -léto,
> sestava 6 NN, otevřeno odshora 4 a 5 nástavek. Po medobraní, podstaveny 2
> nástavky k vylízání zbytků medu, otevřena očka v 3 a 4 nástavku shora. Po
> odebrání podstavených nástavků letos 19. října, zůstala otevřená očka ve 3
> a 4 nástavku shora, míním je ponechat otevřená přez zimu. Zimuji ve
čtyřech
> NN. Mám zasíťovaná dna, varoapodložky umožňují přístup čerstvého vzduchu.
> Po provedení aerosolu v období zimního slunovratu zasíťovaná dna uzavřu,
> ponechám očka a otevřené česno. Česno je přes celou šíři úlu 7 mm
> (štěrbina) celoročně otevřené. Letos prvně za celou svojí včelařskou
> kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím
> má zkušenost? Podělte se.
> Zdravím Pepča

Hlavně je potřeba s tím přes zimu nehýbat.
Tonda

>Podle mých zkušeností je vhodné, aby včely byly v zimě za mrazu aspoň 20
centimetrů od otevřených otvorů. Jinak se sýkorky mohou naučit klepáním
vylákávat včely ven. V předjaří to potom závisí na teplotě. Když je teplo,
ale před úly ještě neroztálý sníh, jsou otevřená očka, aby světlo šlo až ke
včelám méně vhodné, lákají včely ven na sníh. Naopak když je sníh už pryč,
je otevřené očko co nejblíže sezení včel velice vhodné.

>Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.
-----

Kdysi jsem myslel, že NN včelaření je nutně s očky a do prvních nástavků je je pracně dodatečně dodělával. Dnes si myslím, že pokud je dole zasítované dno a tedy dostatečná ventilace, že na zimu nejsou nutná. SPíše praktická jsou pro přelétáky, vytváření oddělků, pokud se dává mřížka, tak aby trubci vyletěli atd. Pokud jsou umístěny tak, že umožňují pohled dovnitř do uliček, je to dobré pro kontrolu jak včely sílí a jedou dolů a stačí na to večer obejít včely s čelovkou a kouknout očky dovnitř.

Ale proč to píšu? Včelám by se mělo nastavit větrání v podletí a pak s ním už nemachrovat. Včely si přizpůsobí sediště. Pak je lepší jim už neměnit podmínky.
Takže bych doporučil už nic nezkoušet a nechat to tak jak je na příští rok.

Já se v poslední době snažím před krmením očka horních nástavků mít zavřená, aby si včely plod netlačily moc nahoru nad zásoby.

Karel

> Ale proč to píšu? Včelám by se mělo nastavit větrání v podletí a pak s ním
> už nemachrovat. Včely si přizpůsobí sediště. Pak je lepší jim už neměnit
> podmínky.
> Takže bych doporučil už nic nezkoušet a nechat to tak jak je na příští rok.
>
> Já se v poslední době snažím před krmením očka horních nástavků mít
> zavřená, aby si včely plod netlačily moc nahoru nad zásoby.
>
> Karel
>


Take mam ten pocit, ze ocka silne ovlivni polohu zimniho hnizda. Tam kde se nechaji otevrena ocka v dolnim nastavku, tam se vcely posouvaji vice nahoru (mam pocit, ze berou jako hlavni cesno nejblizsi ocko ). Tam kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu (dnu) - treba v 1NN nebo 2NN od spodu.

Je ale taky mozne, ze jsem uplne vedle, vsimam si toho ani ne 2 sezonu.

Mozna jsem zimoval se vsema ockama otevrenyma, ale toho jsem si v te dobe jeste nevsimal-skoda :-( Ale videl jsem vcelstva ve 3NN ktere maji celou zimu vsechna ocka otevrena a to v nadm. vysce min 500m a kdyz je snih tak jsou cela pod snehem (to jsem nevidel, pouze slysel) :-)

Stane se vam nekdy, ze horni (3NN nebo 4NN) nastavek neni uplne plny zasob? Kdyz o tom premyslim tak me v NN casto - loni, kdyz jsem si toho prvne vsimnul tak jsem se dokonce po nakrmeni nejdriv lekl, ze u nekterych probehla loupez, ale pak jsem zjistil ze maji hnizdo dolejc a tak i zasoby mely stazene k hnizdu.


T.H.

kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
.....
Doporučuji:

Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-) Možná proto už nikdy potom nevyšla.
(Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)

m.j. zde
Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.

Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.

Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z toho usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem sebe dost díla i zásob a v úle není průvan.

Karel

Včely zalepují otvory proto, aby si udržely relativní vlhkost v úle. Průvan vysušuje a rychle mění vlhkost, teplotu podle počasí atd. Relativní vlhkost je hmotnost vodních par v 1m3 za určité teploty a tlaku.Pokud teplota klesne pod rosný bod, relativní vlhkost vzduchu klesá.
Čím vyšší teplota vzduchu, tím více vody pojme a opačně. Suchý vzduch vadí i lidem. Včely když mají možnost si vybrat, raději zimují ve skleněném úle, protože na skle se tvoří kapky, které odebírají, a taky se voda zpětně odpařuje.
Práce člověka v prostředí s vysokou relativní vlhkostí je nepříjemná, ale krátkodobý pobyt může i léčit.

B.V.

Mám několik dotazů. Lze u skleněného úlu pozorovat proudění fumigačního dýmu? Vysráží se Varidol při fumigaci na stěnách skleněného úlu? Skleněný úl lze považovat za super neuteplený úl u něhož za nízkých teplot (vyšších mrazů) bude vyšší spotřeba zásob a tím větší produkce vodních par a kysličníku uhličitého. Včely by tedy měly za mrazu více hučet ve skleněném úlu, než v utepleném úlu. Je tomu tak? Děkuji předem za odpověď.

K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
tady párkrát psal.

Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
, kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
krátké oteplení.

R. Polášek
13,12
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> ....
> Doporučuji:
>
> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
>
> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
>
> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
>
> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
>
> Karel

K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
tady párkrát psal.

Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
, kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
krátké oteplení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> ....
> Doporučuji:
>
> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
>
> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
>
> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
>
> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
>
> Karel

Že se včely v zimě nedostanou na zásoby nahoře je příčinou nejspíš mezera mezi nástavky do této mezery je nutné započítat mezeru mezi rámky loučky rámků a mezeru mez pláství a spodní loučkou to znamená výšku od plástve po plást. Normálně by pak ale měly postupovat od spodku nahoru. Pokud však je ta mezera mezi patry příliš vysoká, postupují podél rámků a horní patro pak využijí v předjaří na výchovu plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 24.10.2008 15:11:07
> ----------------------------------------
> K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
> posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
> dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
> zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
> a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
> jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
> Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
> takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
> tady párkrát psal.
>
> Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
> Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
> je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
> Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
> , kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
> mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
> může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
> stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
> protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
> taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
> zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
> vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
> V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
> nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
> zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
> oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
> krátké oteplení.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
> Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
>
>
> > kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> > ....
> > Doporučuji:
> >
> > Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> > Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> > Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> > (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> > včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
> >
> > m.j. zde
> > Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> > nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
> >
> > Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> > je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> > teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> > teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> > jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
> >
> > Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> > uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
> toho
> > usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
> sebe
> > dost díla i zásob a v úle není průvan.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Horní očko mám otevřené a spodní nastaveno na větrání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 24.10.2008 08:45:57
> ----------------------------------------
> >Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak
> jak je mate otevrena na zimu? Diky
> T.H.
> ---------------------------------------------------------
> Očka mám v každém nástavku. Do loňského roku jsem je využíval pouze
> účelově. Od dubna letošního roku mám otevřená 2 očka v nástavcích nad sebou
> od poloviny sestavy směrem dolů. V praxi to vypadá následovně: -léto,
> sestava 6 NN, otevřeno odshora 4 a 5 nástavek. Po medobraní, podstaveny 2
> nástavky k vylízání zbytků medu, otevřena očka v 3 a 4 nástavku shora. Po
> odebrání podstavených nástavků letos 19. října, zůstala otevřená očka ve 3
> a 4 nástavku shora, míním je ponechat otevřená přez zimu. Zimuji ve čtyřech
> NN. Mám zasíťovaná dna, varoapodložky umožňují přístup čerstvého vzduchu.
> Po provedení aerosolu v období zimního slunovratu zasíťovaná dna uzavřu,
> ponechám očka a otevřené česno. Česno je přes celou šíři úlu 7 mm
> (štěrbina) celoročně otevřené. Letos prvně za celou svojí včelařskou
> kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím
> má zkušenost? Podělte se.
> Zdravím Pepča       
>
>
>

Dobrý den.Chci se zeptat jestli někdo nevíte kde a v jakých rozměrech se dají koupit plastové boční loučky do kterých se horní a spodní dřevěná vsouvá.Obrázek jsem myslím vyděl u nástavkových včelařů.Děkuji Míra

Vaše úvaha je celkem správná, ale výklad relativní vlhkosti bych poopravil. Relativní vlhkost je procentuální poměr mezi skutečným obsahem vodních par (g/m3) a maximálním možným obsahem vodních par při dané teplotě.
Například při 0°C a při vlhkosti na rosném bodu (= 100% relat. vlhkosti)je obsah vody 3,7 g/m3 vzduchu, pokud obsah vody zůstane konstantní a zvýší-li se teplota (např. v centru hroznu včel) na 20°C, poklesne relativní vlhkost na 25%.!!!

Uprostřed hroznu včel je tedy vždy nízká relativní vlhkost vzduchu (sucho), ale v nejbližším okolí na stěnách úlu (hlavně v rozích) je teplota povrchu velmi nízká a dojde tam k dosažení teploty rosného bodu a kondenzaci (mokro). Včely na tato místa nanáší propolis, který je parotěsný a vodě odolný, nenasákavý a na něm kondenzuje voda, kterou včely v zimě konzumují.
Podstatou je tedy v horních partiích perfektně utěsněný úl propolisem, aby neunikal teplý vlhký vzduch z úlu. Nejde tak o to teplo jako o tu vodní páru. Tu včely vyrábí jen vlastním metabolismem cukru a jiný zdroj v zimě není. A aby mohly přežít a plodovat, potřebují vlhký úl, aby se rozpouštěly zkrystalizované zásoby, med je hygroskopický (absorbuje vodu i nad rosným bodem).
ÚL MUSÍ BÝT TĚSNÝ ZEVNITŘ !!! NIKDY NE Z VENKU !!! (jinak shnije, pokud je dřevěný). POKUD MOŽNO, OD TÉTO DOBY AŽ DO JARA NEROZEBÍRAT STRŮPKY (kdybych byl včela, tak bych za to trestal).
Česno nechat otevřené, aby úl dobře větral. Spodem vám vlhkost neodejde.

A ještě jsem zapomněl, očka na zimu zalígrovat!!!

A je rozdiel v tom vetraní skrz očko pri rámikoch hofman.
typu a rovných bočných latiek rámikov? Studena stavba.

S tímto příspěvkem sem si vzpoměl na veselou příhodu, kdy jeden známý
dostal zpět v restituci kus louky a rozhodl se tam vysázet les. Nahnal
tedy celou rodinu na louku a ta ji s proklínáním posázela smrky a jinými
jehličnany. Netrvalo to moc dlouho a onen známý dostal pozvánku na úřad,
kde musel zaplatit menší pokutu za neoprávněné zalesnění patviny .....
Máte-li tedy v plánu budovat sad či podobně, navíc nějakých větších
rozměrů, bylo by dobré vznést dotaz nejspíš na katastrální úřad, jestli
je to možné, nebo ne a nebo jen s papírem či za flašku, dárek minimální
hodnoty a nebo obálku větší hodnoty.



petr j.





Roman napsal(a):
> Zdravim,
> mam v planu koupit zemedelskou pudu a osadit ji smeskou vrb a ovocnych
> stromu. Muzu si to dovolit? Neni na to treba nejakea vyhlaska na udrzovani
> zemedelske pudy? V jake cenove relaci se puda pohybuje treba ve Vasem
> kraji? Diky
>
>

Když jsem přecházel na Dadanty /zateplené, studená stavba/ tak jsem se otázkou oček podrobně zabýval a zkoumal. Prakticky jedna řada včelnice očka měla, druhá ne a pak jsem druhý rok je otočil. Význam jsem nezjistil vůbec žádný. Rozdíly ve výnosech žádné a navíc včelky je vůbec nepoužívaly. Celosezoně mám česna bez vložek /ještě teď/ takže je tam díra cca 42 x 4 cm. Spodní větrání jsem používal, protože co kdybych začal kočovat, protože pak je to naprostá nutnost, ale teď už dělám dna bez sítí a zásuvek. Ani ve varoa dnech nespatřuji žádnou výhodu, trochu vymazlené podložky mě připadají pohodlnější. Jejich propagátoři zapomínají, že větší včelař nemá čas neustále něco počítat a dutinu nad zásvkou včelky zanášejí bordýlkem plus vlhkost a sladké kapky a pak když skutečně musím sem tam něco počítat tak musím je pečlivě vyčisti, často umýt a to je v lese dost zdržující. To ale vše závisí od situace a úlů. Když jsem testoval nezateplené úly tak včelky létaly očky jak o život a hlavním česnem jen vlažně! A pak se v tom vyznejte. Takže jednotné a správné řešení si každý musí najít sám. Zdraví R. Stonjek

To přesně odpovídá historii úlů . Když se podíváme do starší literatury tak jsou u úlů střídavě očka vyzdvihována a pak zase zatracována. Kompromisním řešením je pak možnost jejich uzavírání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 25.10.2008 08:11:02
> ----------------------------------------
> Když jsem přecházel na Dadanty /zateplené, studená stavba/ tak jsem se
> otázkou oček podrobně zabýval a zkoumal. Prakticky jedna řada včelnice očka
> měla, druhá ne a pak jsem druhý rok je otočil. Význam jsem nezjistil vůbec
> žádný. Rozdíly ve výnosech žádné a navíc včelky je vůbec nepoužívaly.
> Celosezoně mám česna bez vložek /ještě teď/ takže je tam díra cca 42 x 4
> cm. Spodní větrání jsem používal, protože co kdybych začal kočovat, protože
> pak je to naprostá nutnost, ale teď už dělám dna bez sítí a zásuvek. Ani ve
> varoa dnech nespatřuji žádnou výhodu, trochu vymazlené podložky mě
> připadají pohodlnější. Jejich propagátoři zapomínají, že větší včelař nemá
> čas neustále něco počítat a dutinu nad zásvkou včelky zanášejí bordýlkem
> plus vlhkost a sladké kapky a pak když skutečně musím sem tam něco počítat
> tak musím je pečlivě vyčisti, často umýtTo přesně odpovídá historii

U těch oček asi platí, že včely se 99 % případů prostě přizpůsobí, protože
jsou ještě pořád přizpůsobené na přírodní dutiny a ty jsou, co se týká
česnových otovorů, ještě mnohem více rozmanitější než jakákoliv varianta
oček a česna ve dnu. Svého času jsem míval pomocná včelstva ve včelíně
prostě jen položená nahoře na úlech zadovácích. S venkovním prostorem jsem
je propojil vyvrtaným otvorem ve stěně včelínu o průměru asi 3,5 cm a asi
10 - 15 dlouhou trubkou stejného průměru nasunutou do dna úlu toho pomocného
včelstva a do otvoru ve stěně. To byl jediný česnový otvor pro včelstvo
velikosti až na dvou nastavcích rámků 39x24, když nepočítám úlové
netěsnosti. Včelstvo v takovém úlu s takovým česnem mělo jakési medné
výnosy, i když slabší, zimní zásoby v pohodě zpracovalo a pokud jsem je v
zimě nepoužil k spojování, na jaře se víceméně normálně rozvíjelo. Takže
hlavní důvod, proč manipulovat s očky, jsou různé vedlejší příčiny. V
podletí třeba u slabších včelstev nebezpečí loupeže, v zimě nebezpečí
sýkorek, na jaře co nejkratší vzdálenost od česna ke včelám uvnitř a pokud
možno ohřívanou jarním sluncem. Ale pokud se to tak nedělá, v převážné
většině případů se nic neděje.

R. Polášek
12,04
----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 25, 2008 8:10 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> Když jsem přecházel na Dadanty /zateplené, studená stavba/ tak jsem se
> otázkou oček podrobně zabýval a zkoumal. Prakticky jedna řada včelnice
očka
> měla, druhá ne a pak jsem druhý rok je otočil. Význam jsem nezjistil vůbec
> žádný. Rozdíly ve výnosech žádné a navíc včelky je vůbec nepoužívaly.
> Celosezoně mám česna bez vložek /ještě teď/ takže je tam díra cca 42 x 4
> cm. Spodní větrání jsem používal, protože co kdybych začal kočovat,
protože
> pak je to naprostá nutnost, ale teď už dělám dna bez sítí a zásuvek. Ani
ve
> varoa dnech nespatřuji žádnou výhodu, trochu vymazlené podložky mě
> připadají pohodlnější. Jejich propagátoři zapomínají, že větší včelař nemá
> čas neustále něco počítat a dutinu nad zásvkou včelky zanášejí bordýlkem
> plus vlhkost a sladké kapky a pak když skutečně musím sem tam něco počítat
> tak musím je pečlivě vyčisti, často umýt a to je v lese dost zdržující. To
> ale vše závisí od situace a úlů. Když jsem testoval nezateplené úly tak
> včelky létaly očky jak o život a hlavním česnem jen vlažně! A pak se v tom
> vyznejte. Takže jednotné a správné řešení si každý musí najít sám. Zdraví
> R. Stonjek

Zajímavý článek na http://www.agromanual.cz/cz/clanky/managment-legislativa/repka:-zacatek-konce.html

Mám několik dotazů. Lze u skleněného úlu pozorovat proudění fumigačního dýmu? Vysráží se Varidol při fumigaci na stěnách skleněného úlu? Skleněný úl lze považovat za super neuteplený úl u něhož za nízkých teplot (vyšších mrazů) bude vyšší spotřeba zásob a tím větší produkce vodních par a kysličníku uhličitého. Včely by tedy měly za mrazu více hučet ve skleněném úlu, než v utepleném úlu. Je tomu tak? Děkuji předem za odpověď.

Skleněné úly jsem začal vyrábět ze skla vyměněných oken, protože se mi zdálo škoda skla, které je při výrobě náročné na energii vyhodit do kontejneru. Jsou to tuny skla, které se všude ještě vyhodí. Je to hotový materiál, rychle se uřízne, nemusí se upravovat, natírat, úl je levnější a trvanlivější. Technologie výroby úlu je stejná jako u okna. Taky Vám nikdo netvrdí, že když budete mít okna v domě, že v zimě zmrznete. Při zkouškách úlů mimo včelín na slunci, musel jsem hlídat teploty na počítači a všechny možnosti si ověřovat. Např. na zimování zkouška jen uprostřed skleněný a vůbec se nepřestěhovaly do dřevěného nástavku. Taky jsem se domníval, že to bude super neuteplený úl. Nyní mám nachystané dva skleněné a vedle dva dřevěné a budu porovnávat výnosy.
Pozorovat dým lze, ale k vysrážení by došlo pokud by teplota klesla na rosný bod zrovna při fumigaci, ale vyrušením včelstva teplota se zvyšuje. Čím silnější včelstvo, tím je vyšší teplota pří vyrušení.Taky když začnou plodovat. Hučení jsem zatím žádné nepozoroval a mám venku oddělky s inseminovanými matkami. Minulou zimu žádné větší mrazy nebyly.
Matky nerozlišuji podle názvu, ale podle výkonu.Hned je možno porovnat matky, která je výkonnější podle zaplňování uliček a je plno dalších možností pro sledování. Mne taky zajímají zkušenosti včelařů, kteří si pořídili stejný typ úlů .
B.V.

A aby mohly přežít a plodovat, potřebují vlhký úl, aby se rozpouštěly zkrystalizované zásoby, med je hygroskopický (absorbuje vodu i nad rosným bodem).

______________________________________________________________

Ano, asi tak to bude: aby mohly přežít zimu a PLODOVAT...
Jenže k čemu v zimě potřebujeme ono plodování? Není pro zimování včeltev lepší spíše jenom to přežití, ale bez plodování?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

P.S.: Když jsem začal zimovat tzv. vzdušně ( s otevřenými drátěnými varroadny a horními zasíťovanými očky... letos zkouším větrání stropem prostřednictvím jeho navýšení o 3 mm dvěma plexisklovými pruhy, což mi připadá provozně jednoduší a efektivnější ) zaznamenal jsem jediný rozdíl: žádná plíseň v úlech a vysoce nízká aktivita včel během zimy ( z čehož vysuzuji omezené plodování a s tím spojené zmenšení spotřeby zásob ). Je diskutabilní, jakou úlohu vzdušná vlhkost pro zimující včelstva představuje - aneb další námět pro nekonečné debaty na Konferenci, které končí tradičním ,,mlácením slámy,,. Inspirace k diskuzi na toto téma najdete např. na:
http://vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=487
http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=282

Mě už se to také stalo všechno chodilo jen ne moje příspěvky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Ztrácené příspěvky.
> Datum: 20.10.2008 14:31:16
> ----------------------------------------
> To by nepřicházely z diskuze vůbec žádné příspěvky. Maily jinde na jiné
> adresy taky chodí bez problémů, pokud můžu posoudit. Problém je někde mezi
> odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače a jeho zveřejněním na
> webu konference a rozesláním účastníkům.
>
> R. Polášek
>
> čas asi 13,55
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 20, 2008 11:22 AM
> Subject: Re: Ztrácené příspěvky.
>
>
> zkus se podívat jestli jsi se nedopatřením neoznačil jako spam
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> > Předmět: Re: Ztrácené příspěvky.
> > Datum: 20.10.2008 10:56:41
> > ----------------------------------------
> > Nemám.
> > Petr
> > ----- Original Message -----
> > From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
> > Subject: Ztrácené příspěvky.
> >
> >
> > Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí.
> Máte
> > taky takové zkušenosti?
> >
> >
> > __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536
> (20081019)
> > __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

To je otázka na celé nové téma - plodování v zimě. Na to není jednoduché odpovědět, myslím, že na to nikdo zodpovědně neodpoví. Z pohledu jarního rozvoje kladná vlastnost - udržování teploty a rozvoj. Z pohledu varroózy možná špatná vlastnost. Jedno je jasné, je to včelí přirozenost. Včelař už dělá dost proti jejich přirozenosti v sezóně a dělat jim potíže ještě v zimě mi připadá moc.

to větrání stropem (navýšením o tři mm) to je ještě v kombinaci se
zasíťovaným dnem a má nahradit otevřená očka v nástavcích? S takto
"neutepleným" stropem i zazimujete?

díky za upřesnění

petr j.

> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
> P.S.: Když jsem začal zimovat tzv. vzdušně ( s otevřenými drátěnými
> varroadny a horními zasíťovanými očky... letos zkouším větrání stropem
> prostřednictvím jeho navýšení o 3 mm dvěma plexisklovými pruhy, což mi
> připadá provozně jednoduší a efektivnější ) zaznamenal jsem jediný rozdíl:
> žádná plíseň v úlech a vysoce nízká aktivita včel během zimy ( z čehož
> vysuzuji omezené plodování a s tím spojené zmenšení spotřeby zásob ). Je
> diskutabilní, jakou úlohu vzdušná vlhkost pro zimující včelstva
> představuje - aneb další námět pro nekonečné debaty na Konferenci, které
> končí tradičním ,,mlácením slámy,,. Inspirace k diskuzi na toto téma
> najdete např. na:
> http://vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=487
> http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=282
>
>

Pro upřesnění:
Zimuji s otevřenými drátěnými dny a ,,provětrávacími,, stropy, ale neuteplenými bych je nenazýval. Stropy mých Optimalů jsou tvořeny fólií, nad níž se nachází 8 cm polystyrénová deska krytá půlnástavkem a krabicovým víkem, takže dle libosti bez potíží se včelí chumáč může přitisknut až ke stropu, jinak řečeno včelstvo má k dispozici celou zásobní plochu, jsou-li zásoby správně uloženy ( převaha v horních dvou NN ). Pozn.: Včely konzumují zásoby výhradně v centru chumáče, který se v případě přitisknutí včelstva ke stropu nachází přímo pod fólií ( hlavně u slabších včeltev ).

Onu inovaci ( strop podložený plexisklovými pruhy ) letos zkouším poprvé, takže jsem sám zvědav, jak se věc povede. Slouží k nahrazení větrání horními očky, což podle mého názoru u velmi silných včelstev ve velmi prostorných úlech ( 6 NN ) nestačí. Nepoužívám otočné štítky na očkách ( u nichž se dá snadno nastavit poloha větrání ), což je další důvod, proč jsem se odhodlal ke změně. Pro každé včelstvo jsem si nařezal dva pruhy 3 mm plexiskla 435x25 mm, které z vrchu pasují na boční stěny nástavků. Tloušťku 3 mm jsem volil jako kompromis mezi účinnou větrací plochou a včelotěsností. Aby se fólie neprohýbala, je třeba ji podepřít např. dalšími třemi plexisklovými pruhy, které se umísti nad čtvrtiny nástavku. Tímto způsobem chci docílit zvýšeného provětrávání úlů během zimy a ochraně včelstva před ptactvem a nárazy větrů, které prostřednictvím oček včelám hrozí.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

PS: Od podzimní úpravy do úpravy podletní mívám otevřená zpravidla jen spodní 3 očka ( u 6-9NN včelstev ), všechna ostatní očka jsou zavřená. S výjimkou předjaří a období mezi podletní a podzimní úpravou nechávám prodyšné stropy po celý rok.

>Když jsem testoval nezateplené úly tak včelky létaly očky jak o život a hlavním česnem jen vlažně! RS
-----------------------------------------------------------
Zdravím Rudo, mám stejný poznatek. Včelstva otevřená nástavková očka využívají jako hlavní letáč. Dolů k letáči úlového dna se obtěžují teprve tehdy, když jim úlová očka nestačí. Čím déle čtu reakce na můj příspěvek, tím více se utvrzuji v názoru nechat očka přes zimu otevřená, mám Hofmannovy rámky na studenou stavbu. Čili vlastně úl v úle.
Pepča

Zdravím všechny,

Opatrně, ať to nevyjde. Jinak možností je více, ale i tak nemusí vyjít.
Myšleno jiné zdroje odkupu půdy, resp. pronájmu (před odkupem). Je možno
kupovat od obcí a měst, od Pozemkového fondu ČR (zde nejdříve pronájem a pak
možná odkup). Ale vše má své pro a proti. Soukromník nemusí prodat, ani obec
či město, ale hlavně může šponovat cenu (po výrocích Gandaloviče lidé mají
představu, že dostanou za zemědělskou půdu 250 Kč/m2). PF ČR zase požaduje
vlastnictví 10 ha nebo hospodaření na 10 ha (což je pro mnohé
nerealizovatelné), atd. Ale to je na dlouhé vysvětlování. Pohybuji se kolem
této problematiky, takže když tak na mail přímo.

       Á propos cena 3 Kč/m2, je dnes snad už jen pohádkou. Resp. je možné
ji dosáhnout snad jen koupí přes PF ČR. :-) Jinak ceny se mohou pohybovat
různě, ale ten rozptyl je opravdu větší odhaduji někde mezi 5 - 50 Kč/m2 (u
té horní hranice se jedná o pozemky označované jako ostatní plocha a nebo u
obcí či měst). Stavební parcely už jsou úplně někde jinde. :-)

       Hezký nový týden a dobré zazimování všem

              Marek

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of emca
emca
Sent: Thursday, October 23, 2008 1:42 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: zemědělská půda

Roman (88.101.87.87) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108)
Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam
v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?

----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------
------------------
Tedy jiná možnost v této době není,to bylo za socialismu,kdy bylo možno
lidem vyvlastnit pozemky,byl na to § 50 a byl hojně využíván pro ty,co
nešlapali v brázdě.Proto také tolik následných restitucí.Ale svitá naděje,po
posledních volbách do krajů jasně zvítězila soc.dem.celá oranžová.A jak má
oranžová barva daleko k rudé ? Takže Romane posečkejte chvíli a třeba i ten
Váš sen se může v budoucnosti splnit.

Včelstva otevřená nástavková očka využívají jako hlavní letáč. Dolů k letáči úlového dna se obtěžují teprve tehdy, když jim úlová očka nestačí.
------------------------------------------------------------
Priatelia, máte pravdu len potiaľ, že "lítají", ale len vtedy, ak v úľovej zostave nepoužívate materskú mriežku (MMr) a M má voľný pohyb a prístup na všetky plásty, ak MMr máte nad dvomi NN s otvorenými očkami taktiež cez ne budú lietať, ale cez očká nad MMr lietať nebudú, možno vtedy, ak je aj nad MMr npr. mladá neoplodnená M. Tá sa môže oplodniť, vytvorí sa dcérske včelstvo a včely budú istotne lietať cez očká.

Totiž každá odlietajúca včela sa musí uistiť o prítomnosti matky prijatím jej feromónu-materskej látky. Včela vo včelstve bez MMr ten problém nemá, má prístup k ML, ale ako je včelstvo pod MMr, každá včela bude navštevovať časť úľa pod MMR a vyletovať a vracať sa bude cez hlavný letáč.

Ja svoju úľovú zostavu Už 1.8 upravím (mám tradičný nadstavkový úľ s oddeliteľným dnom, s letáčom a na kratšej strane debničky mám kŕmny otvor- krmivo podávam z vokajšieho prostredia a môžem tento sekundárny letáč využívať ako očko), nad dno ide debnička aj s rezervnými plástami a sekundárnym letáčikom (10x100m) dopredu.

Jednoznačne tento otvor je pod preloženým plodiskom a naučené včely používať hlavný letáč radšej využívajú ako ten ktorý včelám skracuje cestu na výlet z úľa. Preto si dovolím tvrdiť, že včely si neuvedomujú výhodu skrátenie cesty na odlet a prílet do úľa, ale využívajú naučenú cestu (včela aj vo vnútri úľa používa cesty, ktoré si osvojila pri prvom výlete z úľa), ktorá bola cez hlavný letáč. Ešte i teraz v niektorých včelstvách vyletujú cez hlavný letáč a pomocný majú k dispozícii bezmála 3 mesiace. Cez pomocný letáč lietajú včely, ktoré robili prvé prelety cezeň.

Nakoniec po poslednej fumigácii uzavriem hlavný letáč sieťou proti vnikaniu škodcov do úľa a hlavne uzatvorený úľ sieťkou využívam na vetranie dolnej debničky.
Moje včely začnú dolný letáč plne využívať až po jarnej úprave (čas kvitnutia vŕb), kedy prekladám plodisko na úľové dno.

Včely létají vždy z těch otvorů, které jsou nejblíž plodu, případně nejblíž
rozhraní plodu a donášených zásob, pokud je snůška. Jedině pokud je u těch
otvorů plno, létají z dalších nejbližších. V klidovém období, podzim, zima,
jaro za proletů létají z otvoru, který je nejblíž sezení zimního chumáče.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 26, 2008 7:01 PM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> >Když jsem testoval nezateplené úly tak včelky létaly očky jak o život a
> hlavním česnem jen vlažně! RS
> -----------------------------------------------------------
> Zdravím Rudo, mám stejný poznatek. Včelstva otevřená nástavková očka
> využívají jako hlavní letáč. Dolů k letáči úlového dna se obtěžují teprve
> tehdy, když jim úlová očka nestačí. Čím déle čtu reakce na můj příspěvek,
> tím více se utvrzuji v názoru nechat očka přes zimu otevřená, mám
> Hofmannovy rámky na studenou stavbu. Čili vlastně úl v úle.
> Pepča

Páni, toto vaše nadšenie o založení včelieho raja pre svoje včely, je len utópiou a spôsob ako sa zbaviť peňazí. V chotári každej obci je ešte aj teraz toľko možností (istotne viac ako v minulosti, pôda leží úhorom a zarastá náletovými drevinami) na využitie voľnej výsadby hlavne peľodajných kríkov, ktorými naozaj môžete splniť svoj sen, ktorý vami lomcuje. Toto sa snažím už 52 rokov aj ja a môžem potvrdiť, že to význam má, hlavne využiť vlastnosti drieňa, rakyty a vŕb, prvé dva kríky sa dajú úspešne vysadiť v okolí včelnice a vŕby popri potokov, istotne nejaký potôčik tečie i cez vašu dedinu alebo v jej blíkosti.

Ak si chcete rozdať a zlepšiť nektárovú pašu tak sa vrhnite na agát, je to nezničiteľný strom, ďalšie rozšírenie si zabezpečí sám, cez rozšírenú koreňovú sústavu, dá sa vysadiť čo do množstva dopestovanými sadenicami doma vypestovaných so semien. Ak máte záujem môžem Vám poradiť spôsob získania sadeníc.
Jeho nektárová výdatnosť je unikátna, hlavne na hlbších pôdach, rumunské pramene hovoria o dobrej znáške až 24 včelstiev z 1 ha.

Čo sa týka lipy, ktorú tak ako u vás tak i nás ZO uprednostňujú je jej nektárodajnosť pomerne a prekvapivo slabá (výdatnešia znáška z nej býva z medovice, ktorá sa sem tam na nej vyskytuje), literatúra udáva, že pri dobrých meteorologických podmienkach má 5 včelstiev šancu doniesť z 1 ha porastu líp vysadených v spone 10x10m (t.j. 100 líp) max.20 kg lipového medu. Môže si ZO alebo aj sám včelár kúpiť 1 ha pôdy a vysadiť na nej lipy (sadenice sú drahé)? treba si uvedomiť, že na tieto lipy budú nalietavať aj včely iných včelárov z väčších vzdialeností a vaša šanca na zisk medu bude nulová.
Dobré znášky môže zabezpečiť len prebytok zdrojov nektáru ako je npr. repka, ale môže si včelár dovoliť vysiať min. 20 ha?

Ještě pak chybí dodat , že je nutné také platit daně a ta je podle bonity

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Marek Medve <mmcc/=/volny.cz>
> Předmět: RE: zemědělská půda
> Datum: 26.10.2008 21:12:34
> ----------------------------------------
> Zdravím všechny,
>
> Opatrně, ať to nevyjde. Jinak možností je více, ale i tak nemusí vyjít.
> Myšleno jiné zdroje odkupu půdy, resp. pronájmu (před odkupem). Je možno
> kupovat od obcí a měst, od Pozemkového fondu ČR (zde nejdříve pronájem a pak
> možná odkup). Ale vše má své pro a proti. Soukromník nemusí prodat, ani obec
> či město, ale hlavně může šponovat cenu (po výrocích Gandaloviče lidé mají
> představu, že dostanou za zemědělskou půdu 250 Kč/m2). PF ČR zase požaduje
> vlastnictví 10 ha nebo hospodaření na 10 ha (což je pro mnohé
> nerealizovatelné), atd. Ale to je na dlouhé vysvětlování. Pohybuji se kolem
> této problematiky, takže když tak na mail přímo.
>
>        Á propos cena 3 Kč/m2, je dnes snad už jen pohádkou. Resp. je možné
> ji dosáhnout snad jen koupí přes PF ČR. :-) Jinak ceny se mohou pohybovat
> různě, ale ten rozptyl je opravdu větší odhaduji někde mezi 5 - 50 Kč/m2 (u
> té horní hranice se jedná o pozemky označované jako ostatní plocha a nebo u
> obcí či měst). Stavební parcely už jsou úplně někde jinde. :-)
>
>        Hezký nový týden a dobré zazimování všem
>
>               Marek
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of emca
> emca
> Sent: Thursday, October 23, 2008 1:42 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: zemědělská půda
>
> Roman (88.101.87.87) --- 23. 10. 2008
> Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108)
> Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam
> v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
> ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?
>
> ----------------------------------------------------------------------------
> ----------------------------------------------------------------------------
> ------------------
> Tedy jiná možnost v této době není,to bylo za socialismu,kdy bylo možno
> lidem vyvlastnit pozemky,byl na to § 50 a byl hojně využíván pro ty,co
> nešlapali v brázdě.Proto také tolik následných restitucí.Ale svitá naděje,po
> posledních volbách do krajů jasně zvítězila soc.dem.celá oranžová.A jak má
> oranžová barva daleko k rudé ? Takže Romane posečkejte chvíli a třeba i ten
> Váš sen se může v budoucnosti splnit.
>
>
>
>

Akát potřebuje v době květu v polovině května poměrně vysoké teploty. Jak je
v noci teplota pod asi 10 st C, jsou květy akátu poškozeny a už nemedují. U
nás - severní Morava kvůli tomu meduje akát jen jednou zhruba za 3 - 5 let.
Kromě toho akát je čím dále více považován za invazivní rostlinu, která svým
působením snižuje biodiverzitu stanoviště. Vysazování akátu někde bez
povolení by tak mohlo znamenat i docela problémy. Co se týká líp, u nás je
to menšinový strom a stále ubývá, před takovými 20 - 30 lety u nás nebývalo
v doletu více než 100 - 200 vzrostlých lip a z toho bývala snůška pro
několik desítek včelstev. Byly roky, kdy to bylo pár kilo i roky, kdy
medníky byly během pár dnů plné. Uváděných jen 20 kilo ze 100 vzrostlých
kvetoucích lip je evidentní nesmysl. To by ani včelám nestalo za to na
kvetoucí lípy létat a to jsem ještě nezažil. Jedině snad na stanovišti
extrémně pro lípu nevhodném. To už ale musí každý sám, když chce rozšiřovat
včelí pastvu, projít okolí a podívat se, jak co meduje. Když v okolí lípa
nebo akát nemeduje, tak je prostě nesázet, i když podle knih je to třeba
významná včelařská rostlina.

R. Polášek
8,51
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 27, 2008 8:14 AM
Subject: Re: zemědělská půda


> Páni, toto vaše nadšenie o založení včelieho raja pre svoje včely, je len
> utópiou a spôsob ako sa zbaviť peňazí. V chotári každej obci je ešte aj
> teraz toľko možností (istotne viac ako v minulosti, pôda leží úhorom a
> zarastá náletovými drevinami) na využitie voľnej výsadby hlavne
peľodajných
> kríkov, ktorými naozaj môžete splniť svoj sen, ktorý vami lomcuje. Toto sa
> snažím už 52 rokov aj ja a môžem potvrdiť, že to význam má, hlavne využiť
> vlastnosti drieňa, rakyty a vŕb, prvé dva kríky sa dajú úspešne vysadiť v
> okolí včelnice a vŕby popri potokov, istotne nejaký potôčik tečie i cez
> vašu dedinu alebo v jej blíkosti.
>
> Ak si chcete rozdať a zlepšiť nektárovú pašu tak sa vrhnite na agát, je
to
> nezničiteľný strom, ďalšie rozšírenie si zabezpečí sám, cez rozšírenú
> koreňovú sústavu, dá sa vysadiť čo do množstva dopestovanými sadenicami
> doma vypestovaných so semien. Ak máte záujem môžem Vám poradiť spôsob
> získania sadeníc.
> Jeho nektárová výdatnosť je unikátna, hlavne na hlbších pôdach, rumunské
> pramene hovoria o dobrej znáške až 24 včelstiev z 1 ha.
>
> Čo sa týka lipy, ktorú tak ako u vás tak i nás ZO uprednostňujú je jej
> nektárodajnosť pomerne a prekvapivo slabá (výdatnešia znáška z nej býva z
> medovice, ktorá sa sem tam na nej vyskytuje), literatúra udáva, že pri
> dobrých meteorologických podmienkach má 5 včelstiev šancu doniesť z 1 ha
> porastu líp vysadených v spone 10x10m (t.j. 100 líp) max.20 kg lipového
> medu. Môže si ZO alebo aj sám včelár kúpiť 1 ha pôdy a vysadiť na nej lipy
> (sadenice sú drahé)? treba si uvedomiť, že na tieto lipy budú nalietavať
aj
> včely iných včelárov z väčších vzdialeností a vaša šanca na zisk medu bude
> nulová.
> Dobré znášky môže zabezpečiť len prebytok zdrojov nektáru ako je npr.
> repka, ale môže si včelár dovoliť vysiať min. 20 ha?

Utopie? Kazdy mame jiny nazor a to je dobre. Podle mne je zas lepsi
vynalozit financni castku, at uz vetsi ci mensi na nakup pudy, nez nahodile
sazet at uz vrby, akaty atd. po okoli. Kazdy zijeme v jine oblasti. Bohuzel
okoli vcelnice je vcelku udrzovane (umistena v mladem borovem lese, kde
dokola je oplocenka a nasazeny smes stromku, smiseny les, tady vidim moznost
v pozdejsim dosazenim rostlin vhodnych pro vcely). Jak uz naznacil Radim,
nekde je akat povazovan za plevel, bohuzel mam tu smulu, ze je to i zde, cca
5 let zpet byl systematicky nicen. Nebylo ho v okoli mnoho, ale dobra psovi
mucha :]. Bohuzel, potok mam trosku vzdalenejsi, ale take zde byvalo bezne,
ze cele porosty vrb byly pokaceny. Proto se snazim vsadit na jistotu,
jistotu vlastni pudy. Nerikam, ze tato puda bude osazena jenom drevinami pro
vcely, ale i pro nas.

2008/10/27 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Páni, toto vaše nadšenie o založení včelieho raja pre svoje včely, je len
> utópiou a spôsob ako sa zbaviť peňazí. V chotári každej obci je ešte aj
> teraz toľko možností (istotne viac ako v minulosti, pôda leží úhorom a
> zarastá náletovými drevinami) na využitie voľnej výsadby hlavne peľodajných
> kríkov, ktorými naozaj môžete splniť svoj sen, ktorý vami lomcuje. Toto sa
> snažím už 52 rokov aj ja a môžem potvrdiť, že to význam má, hlavne využiť
> vlastnosti drieňa, rakyty a vŕb, prvé dva kríky sa dajú úspešne vysadiť v
> okolí včelnice a vŕby popri potokov, istotne nejaký potôčik tečie i cez
> vašu dedinu alebo v jej blíkosti.
>
> Ak si chcete rozdať a zlepšiť nektárovú pašu tak sa vrhnite na agát, je to
> nezničiteľný strom, ďalšie rozšírenie si zabezpečí sám, cez rozšírenú
> koreňovú sústavu, dá sa vysadiť čo do množstva dopestovanými sadenicami
> doma vypestovaných so semien. Ak máte záujem môžem Vám poradiť spôsob
> získania sadeníc.
> Jeho nektárová výdatnosť je unikátna, hlavne na hlbších pôdach, rumunské
> pramene hovoria o dobrej znáške až 24 včelstiev z 1 ha.
>
> Čo sa týka lipy, ktorú tak ako u vás tak i nás ZO uprednostňujú je jej
> nektárodajnosť pomerne a prekvapivo slabá (výdatnešia znáška z nej býva z
> medovice, ktorá sa sem tam na nej vyskytuje), literatúra udáva, že pri
> dobrých meteorologických podmienkach má 5 včelstiev šancu doniesť z 1 ha
> porastu líp vysadených v spone 10x10m (t.j. 100 líp) max.20 kg lipového
> medu. Môže si ZO alebo aj sám včelár kúpiť 1 ha pôdy a vysadiť na nej lipy
> (sadenice sú drahé)? treba si uvedomiť, že na tieto lipy budú nalietavať aj
> včely iných včelárov z väčších vzdialeností a vaša šanca na zisk medu bude
> nulová.
> Dobré znášky môže zabezpečiť len prebytok zdrojov nektáru ako je npr.
> repka, ale môže si včelár dovoliť vysiať min. 20 ha?
>

Pro zvídavé kolegy! Dělám už několik let pokusy jak bez investic nahradit inseminační přístroj, protože proč si kvůli smetaně do kávy pořizovat hned kravín a mlékárnu, že. Výsledky jsou docela dobré a teď to celé musím zjednodušit a nahnat do toho místo rodiných příslušníků trochu techniky. Potřebuji vymyslet automatické otevírání česen v závislosti na čase. Moje řešení je značně humpolácké a nevzhledné. Používám staré hodiny na noční proud, ty plně vyhovují. Na česně plemenáče mám plechovou klapku s protizávažím a pohyb nahoru a dolů obstarává starý přepákovaný stykač z běžného jištění větších motorů na 380V. Funguje to spolehlivě, ale kdo se má na to dívat. Nenapadá vás něco subtilnějšího??? Díky za odpověď. Zdraví R.Stonjek