Archiv Včelařské konference

treba tady:
http://plasticke-hmoty.rempo.net/plachty-pytle-plotoviny-site-sitoviny-zastineni/monofilove-sitoviny-site-do-oken-proti-hmyzu-technicka-sita-uhelon/
... tedy jestli Vas po 4 letech zajima odpoved...

omlouvam se za zdanlive zcestny prispevek - odpovida na dotaz, ktery jsem vygooglil v teto konferenci a zdal se byti poslednim prispevkem datovanym k cervnu 2004...

> Je to zase spíše praxe z nízkonástavkového včelaření, ale co tak kolem
> pozoruji, nevidím v mezeře problém, když se část chumáče vytvoří v horním
> nástavku. Jestliže se tak nestane, stálo by za to v zimně udělat Farrarovu
> úpravu. Jakmile se včely odříznou od zásob nastanou problémy.

Asi ano. Ostatně i v zadováku na 39x24, když se plod přesune do medníku, tak
v pozdním podzimu a na začátku zimy je zimní chumáč sice zavěšen na horních
rámcích, ale většina včel je v mezeře a část včel je taky na rámcích
plodiště. I za prvních mrazů obvykle visí chumel včel do mezery. Teprve po
nějakém týdnu, když vyberou nějaké buňky se zásobami a postoupí nahoru,
visící včely zalezou mezi medníkové rámky do uliček.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 3:11 PM
Subject: Re: Moem zimova aj v medniku?


> Pokud se ale do rámků 39x24 dá na zimu jen 12 nebo
> 15 kilo cukru, takhle to udělat nejde, protože ty zásoby se vejdou do
horní
> poloviny medníkových rámků, spodní je, pokud včely zůstanou v plodišti,
> prázdná a vytváří překážku, kvůli které může včelstvo v zimě uhynout
> hladem.
>
> ______________________________________________________________
>
> Je to zase spíše praxe z nízkonástavkového včelaření, ale co tak kolem
> pozoruji, nevidím v mezeře problém, když se část chumáče vytvoří v horním
> nástavku. Jestliže se tak nestane, stálo by za to v zimně udělat Farrarovu
> úpravu. Jakmile se včely odříznou od zásob nastanou problémy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Zdánlivě to nesouvisí, ale potřebuji natřít voskem prkna, která jsou již natřená Luxolem. Na exkursi u jednoho přítele v severních čechách jsem viděl, že nástavky natírá nátěrem z rozpuštěného vosku , ale již si nepamatuji , v jakém ředidle.Snad to byla syntetika. Nevíte někdo jaké ředidlo to používá, respektive jak na to? Radime, ty jsi odborník na barvy , co udělá to ředidlo s cca 2 dny zaschlým Luxolem ?

Nedovedu si to moc představit, k jakému účelu by bylo třeba prkna natřená
luxolem ještě natřít voskem. Luxol je venkovní nátěr, vosk je vnitřní.
Včelí vosk se za studena rozpouští tuším v toluenu nebo v ředidlech s
vysokým obsahem toluenu, ale nijak zvlášť dobře. Lepší bude asi rozpustit
vosk za tepla, při teplotě aspoň 50 st C. Za tepla by se měl rozpustit ve
všech organických rozpouštědlech, potom při ochlazení záleží na tom, kolik
tam toho vosku je, vznikají potom směsi konzistence tekuté až tuhé vazelíny.
Mírným ohřátím, třeba jen na slunci na teplotu 30 - 40 st C se takové směsi
ztekucují, takže nátěr musí být za mírného tepla. Moc vhodné není používat
na rozpouštění aceton protože má nízkou teplotu varu, okolo 65 st C, vhodný
je toluen nebo xylen jako kvalitní rozpouštědlo a s teplotou varu okolo 110
st C nebo kvůli menší zdravotní nezávadosti technické a lakové benzíny. Z
cenových důvodu bude asi nejvhodnější prakticky libovolné ředidlo asi kromě
těch vyráběných z odpadních ropných surovin a tudíž intenzívně dlouhodobě
páchnoucích. Ředidlo na syntetiku by mohla být dobrá volba.
Jinak ale vosk a luxol jsou vzájemně nesnášenlivé hmoty. Nátěr voskem může
kontrastně odlišit plochy natřené luxolem podle intenzity nátěru nebo
vsakování luxolu do dřeva a vzniklé fleky nebudou už žádným způsobem
opravitelné kromě ohoblování do hloubky. Luxol bych nechal pořádně
proschnout aspoň několik dní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 7:19 PM
Subject: Barvy


> Zdánlivě to nesouvisí, ale potřebuji natřít voskem prkna, která jsou již
> natřená Luxolem. Na exkursi u jednoho přítele v severních čechách jsem
> viděl, že nástavky natírá nátěrem z rozpuštěného vosku , ale již si
> nepamatuji , v jakém ředidle.Snad to byla syntetika. Nevíte někdo jaké
> ředidlo to používá, respektive jak na to? Radime, ty jsi odborník na barvy
> , co udělá to ředidlo s cca 2 dny zaschlým Luxolem ?

Zdánlivě to nesouvisí, ale potřebuji natřít voskem prkna, která ....
-----------------------------------------------------------
Vosk nastrouhám a drť rozpustím za studena v ředidle na syntetické laky (terpentýn).
Pepča

Jednatel OV Blansko-podekoval za velmi kvalitni vyber aktualnich tematu...(v casopisu Vcelarstvi)Jen tak dal !

Redaktor :Nebyli vsak jedini kdo chvalil.Cinnosti redakce se zabyvalo predsednictvo UV a vyjadrilo spokojenost s urovni casopisu.

tajemnik MVDr Miloslav Peroutka CSc
Behem kongresu Apimondia bylo mozne navstivit vsechny prostory jednani.Jen do jednoho salu ac jsem se o to nekolikrat pokusil nepodarilo se dostat.Byl to sal,v nemz probihalo jednani obchodniku s medem.Inu ,informace je zbozi,ktere se take prodava.

clen CSV franta

Behem kongresu Apimondia bylo mozne navstivit vsechny prostory jednani.Jen do jednoho salu ac jsem se o to nekolikrat pokusil nepodarilo se dostat.Byl to sal,v nemz probihalo jednani obchodniku s medem.Inu ,informace je zbozi,ktere se take prodava.
______________________________________________________________

Zlatý český med!...i když někdy to taky stojí za to :-)

Mam mensi problem s jednim vcelstvem ve 2N jehoz ul ma velkou mezeru mezi nastavky. Je to pozustalost (utepleny 39x30 se dnem spojenym s prvnim nastavkem), ve ktere se vzdy zimovalo v 1N, letos jsem je nechal na 2 nastavkach (jako vsechny ostatni) a az pote jsem zjistil, ze ta mezera je fakt velka - mozna i vic jak 2cm.

Mam obavu, ze by na tom mohli v zime dojet.

Ploduji ve spodnim nastavku, ktery je pevne spojen se dnem, jinak bych to asi vyresil prehozenim nastavku abych dostal plodove hnizdo nahoru, pak bych je dokrmil.
Po vytoceni jsem nakrmil 8kg, takze ve 2N je dost zasob.

Zatim jsem zvolil opacny postup a mezi nastavky vlozil folii s otvorem u kraje nastavku, aby tam vcely mohly k zasobam.

Otazka zni: Prenosi si zasoby k plodisti kdyz jsou jakoby odriznuti od medniku? Me to pripada jako krmeni v hornim nastavku ale nevim jestli se na to muzu spolehnout ze jim take?
Myslim, ze takovou drobnou zkusenost, ze si zasoby prenosi uz mam ale nejsem si uplne jisty.

Druha varianta na kterou jeste asi trochu casu mam je prendat plodiste nahoru, a dokrmit, ale do toho se mi nechce.

Dalsi reseni krom vyrobeni noveho nastavku me zatim nenapada

Diky za rady, chtel tu drobnou chybicku (1cm :-) ) nejak elegantne napravit.

T.H.

Zprominutím vymýšlíte a děláte kraviny. Jestli je problém s mezinástavkovou mezerou, tak udělat něco s úlem (rámkem) nebo je časem vyměnit. Jediný rozumný v tuto chvíly mne napadá - vzít nůž a nějaký rámek (souš) s plástem a nařezat proužky na propojení na plodiště s medníkem.Sundat medník, ümístit na hodní rámek do míst kladení vajíček buď po diagonále nebo rovnoběžně s horní loučkou. Na úl stačí tak pět až sedm propojení.

Fólii odstranit, zkontrolovat čistý přechod na zásoby popř. vhodnost plodové základny pro matku vpo slunovratu v prosinci.
...........

tomas (141.113.85.22) --- 13. 8. 2008
Velka mezera mezi nastavky - zimovani

Mam mensi problem s jednim vcelstvem ve 2N jehoz ul ma velkou mezeru mezi nastavky. Je to pozustalost (utepleny 39x30 se dnem spojenym s prvnim nastavkem), ve ktere se vzdy zimovalo v 1N, letos jsem je nechal na 2 nastavkach (jako vsechny ostatni) a az pote jsem zjistil, ze ta mezera je fakt velka - mozna i vic jak 2cm.

Mam obavu, ze by na tom mohli v zime dojet.

Ploduji ve spodnim nastavku, ktery je pevne spojen se dnem, jinak bych to asi vyresil prehozenim nastavku abych dostal plodove hnizdo nahoru, pak bych je dokrmil.
Po vytoceni jsem nakrmil 8kg, takze ve 2N je dost zasob.

Zatim jsem zvolil opacny postup a mezi nastavky vlozil folii s otvorem u kraje nastavku, aby tam vcely mohly k zasobam.

Otazka zni: Prenosi si zasoby k plodisti kdyz jsou jakoby odriznuti od medniku? Me to pripada jako krmeni v hornim nastavku ale nevim jestli se na to muzu spolehnout ze jim take?
Myslim, ze takovou drobnou zkusenost, ze si zasoby prenosi uz mam ale nejsem si uplne jisty.

Druha varianta na kterou jeste asi trochu casu mam je prendat plodiste nahoru, a dokrmit, ale do toho se mi nechce.

Dalsi reseni krom vyrobeni noveho nastavku me zatim nenapada

Diky za rady, chtel tu drobnou chybicku (1cm :-) ) nejak elegantne napravit.

T.H.

> Zprominutím vymýšlíte a děláte kraviny. Jestli je problém s mezinástavkovou
> mezerou, tak udělat něco s úlem (rámkem) nebo je časem vyměnit. Jediný
> rozumný v tuto chvíly mne napadá - vzít nůž a nějaký rámek (souš) s plástem
> a nařezat proužky na propojení na plodiště s medníkem.Sundat medník,
> ümístit na hodní rámek do míst kladení vajíček buď po diagonále nebo
> rovnoběžně s horní loučkou. Na úl stačí tak pět až sedm propojení.
>
> Fólii odstranit, zkontrolovat čistý přechod na zásoby popř. vhodnost
> plodové základny pro matku vpo slunovratu v prosinci.
>> ..........

No vidite to me nenapadlo. Ano je to ma kravina, nevyhovujici ul, mam takove posledni dva, pritom jsou to dle me seriove vyrabene uly ne zadne uly delane na kolene. Jeden je silne utepleny a druhy normalne (odhadem 2cm polystyren), jsou nastavkove 39x30, mylne jsem predpokladal, ze tam bude vcely mezera dodrzena, je dodrzen pouze slabe utepleneho. Takze ted premyslim ja z toho ven. Chtel jsem je vymenit ale je to jina ramkova mira (mam39x24) a patri mezi nejlepsi vcelstva.

Diky moc za radu


T.H.

to jsou opravdu kraviny, stačí rámky pod oušky podložit na patřičnou výšku

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani
> Datum: 13.8.2008 15:26:25
> ----------------------------------------
> > Zprominutím vymýšlíte a děláte kraviny. Jestli je problém s mezinástavkovou
> > mezerou, tak udělat něco s úlem (rámkem) nebo je časem vyměnit. Jediný
> > rozumný v tuto chvíly mne napadá - vzít nůž a nějaký rámek (souš) s plástem
> > a nařezat proužky na propojení na plodiště s medníkem.Sundat medník,
> > ümístit na hodní rámek do míst kladení vajíček buď po diagonále nebo
> > rovnoběžně s horní loučkou. Na úl stačí tak pět až sedm propojení.
> >
> > Fólii odstranit, zkontrolovat čistý přechod na zásoby popř. vhodnost
> > plodové základny pro matku vpo slunovratu v prosinci.
> >> ..........
>
> No vidite to me nenapadlo. Ano je to ma kravina, nevyhovujici ul, mam takove
> posledni dva, pritom jsou to dle me seriove vyrabene uly ne zadne uly delane na
> kolene. Jeden je silne utepleny a druhy normalne (odhadem 2cm polystyren), jsou
> nastavkove 39x30, mylne jsem predpokladal, ze tam bude vcely mezera dodrzena,
> je dodrzen pouze slabe utepleneho. Takze ted premyslim ja z toho ven. Chtel
> jsem je vymenit ale je to jina ramkova mira (mam39x24) a patri mezi nejlepsi
> vcelstva.
>
> Diky moc za radu
>
>
> T.H.
>
>
>

to jsou opravdu kraviny, stačí rámky pod oušky podložit na patřičnou výšku

pepan
........

To může loučka narazit na medník zespodu. Takové Pražany nebo modifikace Univerzálů podle Pražana jsou dělané na dřevěnou vložku s mateří mřížkou, která se dává při "nasazování medníků" v dubnu či květnu. Standardizace z té doby(1950 - 1970) je pro nimrody s pár včelstvy dobrá. Osobně bych s něma udělal ale krátký proces.

To byl asi úl přístupný zezadu, ta velká mezera je po mateří mřížce. Kdyby
to byly rámky 39x24, poradil bych jako nejlepší řešení po rámcích je prostě
přehodit do horního nastavku. Je to půlhodina až hodina práce a včelstvo je
zaopatřené až do jara, není téměř třeba nic kontrolovat a přehazovat a
vkládat nějaké můstky, které kolikrát včely ještě do zimy rozkoušou. U 39x30
váhám, jestli dva nastavky na sobě s rámky 39x30 není už příliš moc velký
prostor, hlavně pokud se nechá otevřené česno dole. Totiž později, jak by
upracované letní včely začaly postupně odcházet a zůstaly by zimní, jichž
je podstatně menší počet, bylo by v úlu hodně neobsazeného voští a to by
mohlo vyvolat loupež. Podobně by ale mohla vyvolat loupež ta fólie, která
odděluje horní a spodní nastavek, hlavně pokud by horní nastavek netěsnil a
propouštěl ven vůni plástů s zásobami. Pokud je v plodišti 10 - 12 rámků 39
x 30, já myslím, že klidně by se mohlo zimovat jen v plodišti, ta plocha je
dost velká, aby včelstvo bylo na zimu silné. Jinak myslím, že zásoby shora
dolů přenesou, určitě ty nezavíčkované, zavíčkované možná ne.
Takže já to vidím tak, dolů nacpat co nejvíc rámků, kolik se do toho
zadováku vejde a horní medníkový nastavek použít jen pro krmení. Přes zimu
upravit vratným způsobem jeden nastavek 39x24 na nastavek 39x30 a na jaře do
něho plásty 39x30 ze starého úlu přendat, přirozeným způsobem potom nechat
matku přejít do nastavků 39x24 a plástů 39x30 se potom po vylíhnutí plodu
zbavit.
Ale jinak by ani nebylo marné včelařit s 10 - 12 rámky 39x30 v plodišti
trvale a do medníku použít plásty 39x15 nebo dokonce 39x12, takové
uspořádání má taky svoje výhody.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 13, 2008 2:32 PM
Subject: Velka mezera mezi nastavky - zimovani


> Mam mensi problem s jednim vcelstvem ve 2N jehoz ul ma velkou mezeru mezi
> nastavky. Je to pozustalost (utepleny 39x30 se dnem spojenym s prvnim
> nastavkem), ve ktere se vzdy zimovalo v 1N, letos jsem je nechal na 2
> nastavkach (jako vsechny ostatni) a az pote jsem zjistil, ze ta mezera je
> fakt velka - mozna i vic jak 2cm.
>
> Mam obavu, ze by na tom mohli v zime dojet.
>
> Ploduji ve spodnim nastavku, ktery je pevne spojen se dnem, jinak bych to
> asi vyresil prehozenim nastavku abych dostal plodove hnizdo nahoru, pak
> bych je dokrmil.
> Po vytoceni jsem nakrmil 8kg, takze ve 2N je dost zasob.
>
> Zatim jsem zvolil opacny postup a mezi nastavky vlozil folii s otvorem u
> kraje nastavku, aby tam vcely mohly k zasobam.
>
> Otazka zni: Prenosi si zasoby k plodisti kdyz jsou jakoby odriznuti od
> medniku? Me to pripada jako krmeni v hornim nastavku ale nevim jestli se
> na to muzu spolehnout ze jim take?
> Myslim, ze takovou drobnou zkusenost, ze si zasoby prenosi uz mam ale
> nejsem si uplne jisty.
>
> Druha varianta na kterou jeste asi trochu casu mam je prendat plodiste
> nahoru, a dokrmit, ale do toho se mi nechce.
>
> Dalsi reseni krom vyrobeni noveho nastavku me zatim nenapada
>
> Diky za rady, chtel tu drobnou chybicku (1cm :-) ) nejak elegantne
> napravit.
>
> T.H.

Tomáš Heřman napsal:

>Zatim jsem zvolil opacny postup a mezi nastavky vlozil folii s otvorem u kraje nastavku, aby tam vcely mohly k zasobam.

>Otazka zni: Prenosi si zasoby k plodisti kdyz jsou jakoby odriznuti od medniku? Me to pripada jako krmeni v hornim nastavku ale nevim jestli se na to muzu spolehnout ze jim take?
>Myslim, ze takovou drobnou zkusenost, ze si zasoby prenosi uz mam ale nejsem si uplne jisty.
............

Pokud je mezera mezi nástavky, potom si myslím, že právě mezera mezi nástavky přiměje včely si zásoby přenést k plodu dolů, spíš než kdyby tam nebyla.
Přijde mi to, že mezera nad prostorem, kde je plodové hnízdo, nebo jakákoliv překážka v podobě folie nebo mateří mřížky, nedostavěných stavebních rámků, nezakladených plástů, apod. ovlivní u včel vnímání prostoru pro zimování.

Podle mé zkušenosti, když je nad plodištním nástavkem, nebo nástavky, takováto mezera, přiměje to včely ukládat zásoby pod tuto mezeru k plodu, dokud tam mají volné místo.

Využívám toho při krmení jak u zimování ve dvou nástavcích u nástavkových úlů 39x24, tak v budečácích v plodišti. Neoddělám před krmením mateří mřížku, nad mřížkou vynechám minimálně čtyři plásty pro vložení sklenic s prosakovacími víčky, ty ostatní plásty v medníku nad mřížkou proložím, pokud mám, třeba vystavěnými nezakladenými mezistěnami.
A krmím.
Ne najednou.
Většinou první dávka hned po medobraní 2 sklenice na 4 litry, jedna s krmícím víčkem, druhá s podněcovacím, aby to braly déle.
Koncem srpna, někdy ještě v září, podle potřeby dokrmím.

Tento nápad mám od jednoho starého pana včelaře, který jednou v době své nemoci nemohl zrušit medníky v budečácích a nechal jim je na zimu i s nasazenou mřížkou. A včely mu vyzimovaly vpořádku.

Vtip je zřejmě v tom, nedat jim všechno krmení v jedné dávce. To by asi něco uložili nad mřížku a zavíčkovali. Potom už by to dolů asi nestihly všechno dostat.

Tím mi odpadá starost o medníkové rámky. Včely se o ně starají až do podzimního ochlazení.

Možná je to trochu mimo dotaz, ale zkouším to už několik let, a zatím to funguje.

Radek Krušina

To jste byl asi na návštěvě u nás. Používám na vosk ředidlo C6000. Obsahuje asi 40% toulenu a jiných velmi těkavých látek, takže se odpaří velmi rychle. Pro zpomalení zasychání přidávám druhý den po rozpuštění do 20% fermež. Nátěry provádím za slunného dne, vosk se dobře vsákne pod povrch a natrpí pak degradací UV zářením. Směs vytvářím v prázdné plechovce od barvy (fermeže). Našlapu ji zlomkami mezistěn asi 2 cm pod okraj. Zeliji do úrovně vosku ředidlem. Druhý den je z vosku vazelína, do které vmíchám trochu fermeže.
Detailně si můžete prohlédnout na mých stránkách
www.sweb.cz/jjvcela

V Hypernově. 5kg tašky. U nás bez omezení.

Karel

Mám takový dojem, že mezery máte někde jinde než v úle. Jen sleduji co Vaše včely všechno vydrží. Naposled jsem sahal do včel při posledním vytáčení. Jsou už zakrmené a mají klid.
Pokud jdu kolem úlů, včely visí spokojené v podmetech, a mám je pořád pod kontrolou, nemusím na nic sahat, protože to vidím přes skla. Škoda, že je musím rušit při léčení. Při turistice po kraji jsem viděl v zahradě včely jak čistily medníky rozložené kolem včelína. Největší škodař je včelař!!
B.V.

franta:>tajemnik MVDr Miloslav Peroutka CSc
Behem kongresu Apimondia bylo mozne navstivit vsechny prostory jednani.Jen do jednoho salu ac jsem se o to nekolikrat pokusil nepodarilo se dostat.Byl to sal,v nemz probihalo jednani obchodniku s medem.Inu ,informace je zbozi,ktere se take prodava.<
........

No co vím, tak se moc ma posledním sjezdu ČSV také moc nevytáhli, když tam nepustily vlastní a velmi iniciativní členy ČSV.

Vojtěch:>Při turistice po kraji jsem viděl v zahradě včely jak čistily medníky rozložené kolem včelína. Největší škodař je včelař!!<
......

Tak to nejde o mezery ale o propastný rozdíl mezi včelařem a .. .

Vojtěch napsal:
>Mám takový dojem, že mezery máte někde jinde než v úle. Jen sleduji co Vaše včely všechno vydrží.
>Naposled jsem sahal do včel při posledním vytáčení. Jsou už zakrmené a mají klid.
>Pokud jdu kolem úlů, včely visí spokojené v podmetech, a mám je pořád pod kontrolou, nemusím na nic sahat, protože to vidím přes skla.
>Škoda, že je musím rušit při léčení. Při turistice po kraji jsem viděl v zahradě včely jak čistily medníky rozložené kolem včelína. Největší škodař je včelař!!
B.V.
.............

Příteli,
přeji vašim včelám spokojené visení.
Dokonce se jistě shodneme i na tom, že byhom byli raději, kdyby naše včely byly zdravé a nemuseli bychom je rušit léčením.
Ale pokud je to, co jste napsal, reakcí na můj příspěvek, asi by slušelo to víc rozvést.
Ať vím, kde mám ty mezery o kterých možná nevím, protože vím, že jich dost ještě jistě mám.

A aby váš příspěvek byl víc k tématu o mezerách.

Díky

Radek Krušina

Mam mensi problem s jednim vcelstvem ve 2N jehoz ul ma velkou mezeru mezi nastavky. Je to pozustalost (utepleny 39x30 se dnem spojenym s prvnim nastavkem), ve ktere se vzdy zimovalo v 1N, letos jsem je nechal na 2 nastavkach (jako vsechny ostatni) a az pote jsem zjistil, ze ta mezera je fakt velka - mozna i vic jak 2cm.

Mam obavu, ze by na tom mohli v zime dojet.
--------------------------------------------------------------

Je to naozaj menší problém, ktorý vyriešite preložením plodiskových plástov do medníka a opačne, plásty s malými zásobami do tradičného plodiska a doplňte zásoby.
Stavba úľov s uvádzaným rozmerom, bola prepracovaná so zaužívanou technológiou včelárenia, keď plodisko na zimu ostávalo dole, plásty z medníka sa odoberali a plodiskové plásty sa prekrývali povalovkami a preto medzera medzi plodiskom a medníkom väčšia. Zimovalo sa zákonite v jednej debničke a ešte sa aj zužovalo.
Pre včelstvo je priestor jednej debničky v uvádzanej miere dostatočný. Dobré včelstvo v zime zaujme v medziplástových uličkách max. 40% z celkového objemu úľového priestoru.

Inu ,informace je zbozi,ktere se take prodava.<
........

No co vím, tak se moc ma posledním sjezdu ČSV také moc nevytáhli, když tam nepustily vlastní a velmi iniciativní členy ČSV.
-----------
A co třeba takové informace k dotacím. To je zboží co se také dobře prodává:-)
Formuláře na poslední chvíli atd.
Asi proto, aby s tím obchodovali jen ti praví se ti leví nevpustili na sjezd.
Karel

A aby váš příspěvek byl víc k tématu o mezerách.

Díky

Radek Krušina

Zase jen stručně. Výrobci úlů počítají při včelaření s používáním mřížek. Mezera musí být taková, aby včela mohla po mřížce lozit. Některá včela lozí po mřížce než proleze, protože hledá širší díru atd. Tato překážka je určitá výhoda jen pro včelaře, ale ne pro včely. Potom se někteří včelaří diví, že po vytočení se mu včely vyrojily, protože mřížku neumí používat. Při zimování mřížka není a mezera zůstává.
Mřížky při včelaření nepoužívám, mezera minimální, protože úly i rámky si vyrábím. Tím, že nepoužívám horní a spodní široké loučky, včelám nezabírá prostor dřevo a mají více prostoru v úle. Na webu jsem měl pohled do úlu ze spodu, ale zase je tam jen rámek z obrázku a reklama, ale ukázka výroby rámku tam zatím zůstala.
B.V.

> to jsou opravdu kraviny, stačí rámky pod oušky podložit na patřičnou výšku
>
> pepan
>

To je prave proc jdu s kuzi na trh - protoze nekdo je mnohem chytrejsi nez ja a poradi dokonalejsi a mnohem jednodussi reseni nez ja dokazu vymyslet. Jinak sem moh drzet klavesnici a nepsat a vyresit to posvem - myslim, ze i tak by si poradily.

Udelal jsem chybny predpoklad, proste me nenapadlo, ze v nastavkovym ulu bude mezera 2cm mezi nastavky - je to nejspis kuli mrizce ci co.

Pepane dik za super jednoduchy napad

a omlouvam se zas za nesmysli, mame tu ted rusno a jsou tu jine zajimavejsi temata :-))

Dik T.H.

Včera večer po krmení včeličiek som zistil, že v dvoch úľoch sú včielky nejaké nepokojné - lozili dosť rýchlo po letáči. Je to normálne, alebo mám tam nejaký problém?

Dik za odpoved

Dodáním zvláště teplého roztoku se zvyšuje aktivita včel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <jozef.kurcina/=/ppg.com>
> Předmět: Lozenie po let??i
> Datum: 14.8.2008 07:09:55
> ----------------------------------------
> Včera večer po krmení včeličiek som zistil, že v dvoch úľoch sú včielky
> nejaké nepokojné - lozili dosť rýchlo po letáči. Je to normálne, alebo mám
> tam nejaký problém?
>
> Dik za odpoved
>
>
>

Potom se někteří včelaří
> diví, že po vytočení se mu včely vyrojily, protože mřížku neumí používat.

Tady sem nechyt kdo ma tento problem??

> Při zimování mřížka není a mezera zůstává.

No prave ale u spatnych ulu (spis starsich - kde se predpokladalo zimovani v 1 N). Kdyz je materi mrizka v ramu, ktery ma rozmer vnejsiho rozmeru nastavku a polozi se na nastavek tak neni problem.


T.H.

česnové krmítko

máte někdo nějaké,zkušenosti,info,obrázky,...

na jaře ho chci vyzkoušet a využít

...nedokážu si představit ,že bych měl další dekl(místo folie) na úl, s dírou na flašku ,na nástavkách venku,ale včely jsou na jaře nahoře a flašku maj pod nosem,ale potřebuji to jen minimálně ,po loňských úhynech, viděl sem včely p.kašpara ,které podněcuje vodou už brzo na jaře, je v důchodu ,má čas jim každej den dát flašku (sedmičku),síla takových včelstev je v už dubnu opravdu úctyhodná,jinak bych si pomohl oddělky ale letos to bylo jen o včelách a navíc mi neznámí včelař několik odd. ukradl

Udelal jsem si cesnove krmitko dle clanku ve vcelarstvi. Funguje to i na krmeni ale toho bych se bal kuli loupezi (ale urcite by to slo lehce vyresit - zabezpecit), zkousel jsem zjara davat vodu v sedmickovejch flaskach. Nektere braly jine nee.

To krmitko je jednoduche - dve sololitove desticky (15x15 - ani ne - dle flasky), jedna s otvorem o neco menci nez je hrdlo flasky. Mezi sololit prijdou po obvodu - 3 stranach - laticky. 4 volna strana se zasune do cesna a tudy maj vcelky pristup - z teto strany jsou laticky delsi aby to v cesne drzelo.

Bude zalezet na typu dna. Mam vysoka dna s 2cm cestne po celym, takze u me nebyl problem

Foto bych mohl udelat, clanek bych asi mozna taky dohledal.


T.H.


> česnové krmítko
>
> máte někdo nějaké,zkušenosti,info,obrázky,...
>
> na jaře ho chci vyzkoušet a využít
>
> ..nedokážu si představit ,že bych měl další dekl(místo folie) na úl, s
> dírou na flašku ,na nástavkách venku,ale včely jsou na jaře nahoře a
> flašku maj pod nosem,ale potřebuji to jen minimálně ,po loňských úhynech,
> viděl sem včely p.kašpara ,které podněcuje vodou už brzo na jaře, je v
> důchodu ,má čas jim každej den dát flašku (sedmičku),síla takových
> včelstev je v už dubnu opravdu úctyhodná,jinak bych si pomohl oddělky ale
> letos to bylo jen o včelách a navíc mi       neznámí včelař několik odd. ukradl
>
>
>
>
>

Pracovní postup při limitovaném nákupu:
http://sroll.net/pellmell/cukr/cukr.html
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Wednesday, August 13, 2008 9:07 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Cukr 12,90

V Hypernově. 5kg tašky. U nás bez omezení.

Karel

> Pracovní postup při limitovaném nákupu:
> http://sroll.net/pellmell/cukr/cukr.html
> Pepa
>
>

Pekny :-) Me se ted povedlo v tescu platit 60kg 6x :-) Nevsim sem si limitu ale pani na kase byla natolik slusna ze mi nabidla dve variany bud platit po deseti a nebo vratit :-))

Do nedavna nebyl problem s limitem (cerven, cervenec) ani v tesku ani v kauflandu - pani rikala ze coika prudi.....

T.H.

Tuto Pazderkovu metodu rozhodně nedoporučuji. Kdysi jsem takto postupoval, ale včely v předjaří (tedy matka) tyto proužky velice ochotně zaklade. při jarní prohlídce se pak tento plod trhá atd.
Lepší je vložit několik latěk napříč rámky - jakási "šplhadla". Stačí tak 3 až 4. Na jaře se pak prostě odstraní. Jinak hrozí odtržení včelího chomáče od zásob, pokud jsou silné déletrvající celodenní mrazy. V posledních letech byly velmi mírné zimy, ale ví někdo, jaká zima bude letos?
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of G.Pazderka
Sent: Wednesday, August 13, 2008 3:13 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani

Zprominutím vymýšlíte a děláte kraviny. Jestli je problém s mezinástavkovou mezerou, tak udělat něco s úlem (rámkem) nebo je časem vyměnit. Jediný rozumný v tuto chvíly mne napadá - vzít nůž a nějaký rámek (souš) s plástem a nařezat proužky na propojení na plodiště s medníkem.Sundat medník, ümístit na hodní rámek do míst kladení vajíček buď po diagonále nebo rovnoběžně s horní loučkou. Na úl stačí tak pět až sedm propojení.

Fólii odstranit, zkontrolovat čistý přechod na zásoby popř. vhodnost plodové základny pro matku vpo slunovratu v prosinci.
..........

tomas (141.113.85.22) --- 13. 8. 2008
Velka mezera mezi nastavky - zimovani

Mam mensi problem s jednim vcelstvem ve 2N jehoz ul ma velkou mezeru mezi nastavky. Je to pozustalost (utepleny 39x30 se dnem spojenym s prvnim nastavkem), ve ktere se vzdy zimovalo v 1N, letos jsem je nechal na 2 nastavkach (jako vsechny ostatni) a az pote jsem zjistil, ze ta mezera je fakt velka - mozna i vic jak 2cm.

Mam obavu, ze by na tom mohli v zime dojet.

Ploduji ve spodnim nastavku, ktery je pevne spojen se dnem, jinak bych to asi vyresil prehozenim nastavku abych dostal plodove hnizdo nahoru, pak bych je dokrmil.
Po vytoceni jsem nakrmil 8kg, takze ve 2N je dost zasob.

Zatim jsem zvolil opacny postup a mezi nastavky vlozil folii s otvorem u kraje nastavku, aby tam vcely mohly k zasobam.

Otazka zni: Prenosi si zasoby k plodisti kdyz jsou jakoby odriznuti od medniku? Me to pripada jako krmeni v hornim nastavku ale nevim jestli se na to muzu spolehnout ze jim take?
Myslim, ze takovou drobnou zkusenost, ze si zasoby prenosi uz mam ale nejsem si uplne jisty.

Druha varianta na kterou jeste asi trochu casu mam je prendat plodiste nahoru, a dokrmit, ale do toho se mi nechce.

Dalsi reseni krom vyrobeni noveho nastavku me zatim nenapada

Diky za rady, chtel tu drobnou chybicku (1cm :-) ) nejak elegantne napravit.

T.H.

Já bych se hlavně zeptal, kdo z nástavkářů má rámky 39x30, jestli zimuje ve
dvou nastavcích nebo v jednom nastavku a jaké má zkušenosti. Co jsem slyšel
z ohlasů v diskuzi, běžně se v nastavcích zimuje v jednom nastavku s rámky
45x30 nebo 42 x 30, ( z hlavy přesné rozměry neznám) protože 10 takových
rámků už dává dostatečný prostor. O rámku 39 si nejsem tak jistý. Co se
týká překlenutí mezery mezi rámky 39x30, připomínám, že pokud mají včely
zůstat sedět dole, musí se nějak dosáhnout toho, aby zásoby v rámcích nad
sezením zimního chumáče sahaly až k spodní loučce rámku. Pokud tam bude
mezera, třeba jen 5 -10 centimetrů prázdných buněk, včelstvo je v mrazu
nepřejde a uhyne dole hladem. taky se může stát, že přejde jen část
včelstva a část uhyne. Jestli bude letošní zima stejná jako dvě poslední,
tak to je jedno, ale pokud ne.... Podle mého názoru je takový pruh prázdných
buněk bez zásob v zimě mnohem horší překážka než mezera nějaké dva
centimetry mezi rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 14, 2008 10:46 AM
Subject: RE: Velka mezera mezi nastavky - zimovani


Tuto Pazderkovu metodu rozhodně nedoporučuji. Kdysi jsem takto postupoval,
ale včely v předjaří (tedy matka) tyto proužky velice ochotně zaklade. při
jarní prohlídce se pak tento plod trhá atd.
Lepší je vložit několik latěk napříč rámky - jakási "šplhadla". Stačí tak 3
až 4. Na jaře se pak prostě odstraní. Jinak hrozí odtržení včelího chomáče
od zásob, pokud jsou silné déletrvající celodenní mrazy. V posledních letech
byly velmi mírné zimy, ale ví někdo, jaká zima bude letos?
Pepa

Přátelé ze Skandinávie, Grónska, Islandu a přilehlých oblastí, neznáte internetovou adresu na včelařskou konferenci v ČR?:)
Žiji v ČR a zatím jsem nepoznal vaši obavu, že by byla taková zima, že by včely nepřešly za zásobami přes mezeru nebo se jinak nedostaly k zásobám.
V tuhé zimě včely přijímají minimum potravy a vždy je v zimě dostatek teplejších období kdy včely přejdou přes mezeru k zásobám (musí být dostatek zásob). V těchto teplejších obdobích včely vykonávají prolety a i vždy se dostaly k zásobám. Taky v těchto teplejších obdobích se včely vydávají ke stropní fóli pro vodu a překonávají tak vzdálenost cca 25 cm. Mezera mezi nástavky (2 cm) pro ně nic neznamená.
Pokud je včelstvo dobře zakrmeno, tak si včelstvo zásoby uloží podle potřeby a nepamatuji zimu, kdy by se k zásobám nedostaly. Včelařím v nadmořské výšce 600 m n.m. vé středu ČR.

máte někdo nějaké,zkušenosti,info,obrázky,...
-----
Ten pan Kašpar měl uteplené úly?

Já s tím laboroval, ale u neuteplených s dostatečným prostorem jsem zjistil, že včely nechaly vodu na folii být.

Udělal jsem si očkové krmítko. Pokud bych měl někdy dodávat vodu, vrátím se k tomu.
Nenaruším prostor a mají to přímo do středové uličky v horním nástavku.

Vzal jsme malou Petku od dětské limonády (cca2dcl). Do víčka udělal díru o něco menší než trubička z plastu. Tu jsem tam narval a na konec jsem nacpal kousek molitanu.
A nasadil pomocí drátku jako napaječku na klec pro křečky atd. Do očka. Pokud by to někdo chtěl zkoušet, navedu jej do instalatérství pro kousek izolace na trubky, šikmo seříznout, nahoře ucpat a má to zateplené.

Dělal jsem to v době, kdy jsme experimentoval s vytápěním.
Včely braly asi tak 2dcl denně.

Při prohlídce stropem jsem ale zjistil:
Nenapájená včelstva měla na stropě sucho. Napájené mělo na folii loužičky.
Nevím jestli jsem to vyhodnotil správně, ale usoudil jsem, že mají vody příliš a přestal s tím, jak včely začaly běžně létat. Zázrak jsme nepozoroval.

V té době vycházely ve Včelařství články doc.Ptáčka o objevech ve včelařství a jeden popisoval objev závislosti hygroskopičnosti medu na teplotě.

Proto se ptám, jestli to byly uteplené úly. V neuteplených a nezužovaných si myslím, že je vlhka dost. Ale pokud udělá někdo dobrý pokus, rád se nechám přesvědčit.

Karel

Přátelé ze Skandinávie, Grónska, Islandu a přilehlých oblastí,....
-----------------
A/ Přátelé za polárním kruhem asi nemají památečné úly s několikacentimetrovou mezerou mezi plodištěm a medníkem.

B/ Včely jsou inteligentní a lecos si uspořádají sami. Občas ale příroda a selekce vyberou ty tupé, co si to nepřipraví dobře.

Párkrát jsme zažil, že včely jsem vymetal z horního nástavku a mnoho zásob bylo pod nimi. To u Brennerů.
U Langstrothů jsem zažil, že nepřešly do horního nástavku.

Ve Včelařství bylo popsáno jedno měření -počítání a vážení hladem uhynulých včelstev. Ten pokus se mohl konat jen proto, že se jednalo ovčely málo inteligentní ze střední Evropy a taky si nevynosily zásoby nahoru. A taky se jednalo o úzký rámek.

Souhlasím ale, že v nástavkovém úlu na dlouhém rámku s dostatkem zásob by silné včelstvo na dobrém díle nemělo mít problémy. Některá včelstva ovšem občas nesledují tuto konferenci, nečtou odbornou literaturu a doplatí na to:-)

Karel

Někdo udělá něco desetkrát nebo dvakrát u 5 včelstev nebo 5 x u 10 včelstev
a včely se vždy chovají stejně. Tak usoudí a píše v tom smyslu, že se včely
chovají takhle vždy. Jenže tady platí statistika, jednotlivé včelstva jsou
pořád ještě geneticky různorodé a podmínky taky nikdy nejsou úplně stejné.
Desetkrát včely udělají totéž, po jedenácté z neznámých důvodů to udělají
jinak. Nebo 20x a po dvacáté prvé jinak. Nebo 50x a po padesáté prvé jinak.

Dva předchozí roky bylo jedno, jestli se včely usadí ve spodním nebo horním
nastavku, a jaká je v úle mezera, v těch mírných zimách každé včelstvo
dokázalo přejít k zásobám. Bude taková zima i letos? Když dle mého
skromného odhadu je taková mírná zima s obdobími mrazu ne delšími než 14
dní, necelý měsíc v průměru jen každý třetí rok. Vědět tak dnes, jaká bude
za půl roku v zimě zima, to by se ušetřilo práce a dalšího.


R. Polášek

Obávám se, že paní kecala. Česká obchodní inspekce by asi naopak prudila po
stížnostech zákazníků na omezování volného prodeje - nákupu :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 14, 2008 10:44 AM
Subject: RE: Cukr 12,90


> Pracovní postup při limitovaném nákupu:
> http://sroll.net/pellmell/cukr/cukr.html
> Pepa
>
>

Pekny :-) Me se ted povedlo v tescu platit 60kg 6x :-) Nevsim sem si limitu
ale pani na kase byla natolik slusna ze mi nabidla dve variany bud platit po
deseti a nebo vratit :-))

Do nedavna nebyl problem s limitem (cerven, cervenec) ani v tesku ani v
kauflandu - pani rikala ze coika prudi.....

T.H.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3356 (20080814)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Na 39x30 včelařím. Pro zimování používám ještě polonástavek 39x15 jako krmnou komoru. Ale i když jsem dříve zimoval jen v plodišti (v UNIVERZALU II, nikdy se nestalo, že by včely uhynuly na nedostatek zásob. Univerzal jsem opustil zejména pro problematickou manupulaci s podložkou na odběr měli a také pro velkou váhu a obtížnou manipulaci s ním. Ale občas je používám pro chov oddělků.
S pozdravem

nemáš pravdu Včelstvo v období února ji ploduje a plod v tohých únorových mrazech neopustí a tm je pak kámen úrazu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani
> Datum: 14.8.2008 14:48:47
> ----------------------------------------
> Přátelé ze Skandinávie, Grónska, Islandu a přilehlých oblastí, neznáte
> internetovou adresu na včelařskou konferenci v ČR?:)
> Žiji v ČR a zatím jsem nepoznal vaši obavu, že by byla taková zima, že by
> včely nepřešly za zásobami přes mezeru nebo se jinak nedostaly k zásobám.
> V tuhé zimě včely přijímají minimum potravy a vždy je v zimě dostatek
> teplejších období kdy včely přejdou přes mezeru k zásobám (musí být
> dostatek zásob). V těchto teplejších obdobích včely vykonávají prolety a i
> vždy se dostaly k zásobám. Taky v těchto teplejších obdobích se včely
> vydávají ke stropní fóli pro vodu a překonávají tak vzdálenost cca 25 cm.
> Mezera mezi nástavky (2 cm) pro ně nic neznamená.
> Pokud je včelstvo dobře zakrmeno, tak si včelstvo zásoby uloží podle
> potřeby a nepamatuji zimu, kdy by se k zásobám nedostaly. Včelařím v
> nadmořské výšce 600 m n.m. vé středu ČR.
>
>
>

Musím se přidat na stranu Pavla a přidávám se i k tomu, že tady vymýšlíte kraviny (... stačí rámky pod oušky podložit na patřičnou výšku).
Do včel dělám 25 let, vyzkoušel jsem 3 typy úlů a dodnes nevím (nemám přesně změřeno) jakou mám mezeru mezi rámky v nástavcích. Asi to budou 2 cm (odhaduji), ale nikdy nebyl problém, že by nepřešly. I v rámcích mám různé odchylky, takže mezera bývá i větší. Úhyny byly (jsou přirozené), ale zdravé silné včelstvo, kterému v zimě neuhyne matka si v našich zeměpisných šířkách v teplejších dnech cestu k zásobám i vodě na stopě cestu vždy našlo. Opravdu nepamatuji zimu, kdy by nebyly teplejší dny na prolety a včely se nemohly přesunout.

Těm co mají méně inteligetní včely radím, aby místo podložky mamontovali mezirámkový včlelí výtah. Je to lepší kravina:)

Opravdu nepamatuji zimu, kdy by nebyly teplejší dny na prolety a včely se nemohly přesunout.
-----
A v které oblasti?

Já ve svých pamětech nemusím chodit moc daleko.

Karel

včely na česnech velice dobře přijímají jakoukoliv potravu
protože je to pro ně přirozené
mám dobré zkušenosti s použitím průhledných plastových lahvi od mléka s upraveným víčkem podobně jako víčko pro skleněnou láhev,jde to snadnno a celkem rychle i při větším počtu včelstev na stanovišti /25 a víc/,první dávku je nutno samozřejmě podat až později večer ,i slabší včely si zde potravu velice rychle najdou,láhve se plní doma,pro manipulaci jsou v jednoduchých přepravkách po 10 ks,krmítka jsou dřevěnná se čtyřmi otvory o průměru víček a jsou zasunovací místo česnové vložky ,podání jedné dávky roztoku -3 lahve včetně nasazení krmítek pro 25 včelstev lze stihnout za 45 minut i s cestou na stanoviště samozřejmě tak do kilometru od domu,za největčí výhodu považuji především to, že nad včelstvem lze současně opravovat rámky po vybraném medu,mezi nástavky se ponechá folie a pouze prostup v zadní části ůlu včely i v takto přímo nesouvisícím prostoru rámky opraví, zpravidla sem nezanáší cukerný roztok, zkušenosti mám pouze s panenskými
rámky silné včelstvo opraví dva nástavky rámků do jednoho týdne

úly má tachováky(uteplené)

uvidíme ,mám neuteplené stěny 2cm silné,doufám že dosáhnu stejného efektu i přes česnové krmítko

Zruc n/S. - Tesco
Vozik - 120kg cukru.
Vyberu si pokladnu s obezni zamracenou pokladni. Prijedu ke kase, lezerne ale slusne pozdravim, jako kdybych mel v kosiku maslo a 5 housek. Pockam az pokladni vyvali oci a nez stihne cokoli rict, krasne se usmeju a reknu: nojo, ja rad bychty, no.... Pokladni se rozzari jako mesicek na hnoji a ze prej abych nekdy prinesl ochutnat. Nacez s usmevem pravim: baneee, to je pro vcelicky, musim je na zimu nakrmit, vcelicky jsou desne dulezity. Kdyby nebyly vcelicky, tak by se nam nic neurodilo. Jablicka by nebyly, svesticky by nebyly, to vite.... Tak jak to udelame pani? Mam s tim behat nadesetkrat pres kasu a budeme tu delat divadylko a zdrzovat se, nebo to namarkujete na vickrat?
Pokladni se usmeje, udela (v tomto pripade jen!) 2 pokladni bloky, s usmevem podekuju, popreju hezky den a kracim nakladat do Facka x-D

Má někdo ze zdejších účastníků praktické zkušenosti se včelařením v těchto úlech? Zajímaly by mě pozitiva a negativa, případně užitečné tipy. Děkuji.

Jak kde. Nám pokladní vysloveně fandila, ale podobnou taktiku vysloveně odmítla s tím, že ji sledují kamery. Jenže to bylo na jaře, Aholdi si neuvědomili, že včelatev ubylo a ve skladech je spousta cukru. Takže se asi přístup změnil.
Pepa
P.S. Gratuluji k hluboce přátelským vztahům s pokladní :-)

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jarda Zeman
Sent: Friday, August 15, 2008 9:14 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Cukr 12,90

Zruc n/S. - Tesco
Vozik - 120kg cukru.
Vyberu si pokladnu s obezni zamracenou pokladni. Prijedu ke kase, lezerne ale slusne pozdravim, jako kdybych mel v kosiku maslo a 5 housek. Pockam az pokladni vyvali oci a nez stihne cokoli rict, krasne se usmeju a reknu:
nojo, ja rad bychty, no.... Pokladni se rozzari jako mesicek na hnoji a ze prej abych nekdy prinesl ochutnat. Nacez s usmevem pravim: baneee, to je pro vcelicky, musim je na zimu nakrmit, vcelicky jsou desne dulezity. Kdyby nebyly vcelicky, tak by se nam nic neurodilo. Jablicka by nebyly, svesticky by nebyly, to vite.... Tak jak to udelame pani? Mam s tim behat nadesetkrat pres kasu a budeme tu delat divadylko a zdrzovat se, nebo to namarkujete na vickrat?
Pokladni se usmeje, udela (v tomto pripade jen!) 2 pokladni bloky, s usmevem podekuju, popreju hezky den a kracim nakladat do Facka x-D

Pro zajímavost:
Možná znáte p. Vydru, který včelaří na rámkové míře 39x30 v tenkostěnných nástavkových úlech podle Tachovské metodiky. Osobně mám dřívější zkušenosti při včelaření v Tachovácích ( 39x24 ) dle p. F. Kašpara ( metoda podstavování mezistěn ). Docela zajímavý způsob aplikuje výzkumné trio LBV na r. m. 37x30 ( viz http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ ... na fotografii panenského plástu ( dole ) je vidět, že zásoby sahají až ke spodní loučce ( ale nemusí to být středový plást! )).

Nicméně ve všech případech se jedná o nástavkové včelaření. První dotaz vlákna byl zřejmě adresován pro klasické úly, co jsem bohužel nebral v potaz. Klasické úly nelze ve způsobu včelaření srovnávat s nástavkovými.
Opravuji: pokud necháte medníky na místě, což v klasických úlech není moc vhodné, převěšení +/-2 plodových plástů nahoru se vyplatí. Asi nejistější způsob zimování v klasických úlech je na jednom prostoru po odebrání medníku. Trochu komplikovanější, avšak racionálnější metoda z důvodu ochrany díla před zavíječi spočívá v záměně plodiště za medník. V obou dvou případech je nutné krmit na dvě etapy kvůli zajištění správného uložení zásob. Úspěšnost způsobu ponechání medníku nad plodištěm hodně závisí na částečném přejití plodového tělesa do vrchního nástavku, jinak hrozí ( nemusí vždy nastat! ) odříznutí chumáče od zásob ( následkem mezery...nástavkové, plástové nebo zásobní ). V této souvislosti jsem se zmínil o Farrarově úpravě, která řeší situaci chumáče ve spodním patře.

Farrarův návod:
___________________________________________________________________________
- Zimní kontrola a úpravy včelstva -
Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku ledna. Je-li uvnitř hroznu pyl, pokračuje výchova plodu i když venkovní teploty klesnou až na -30°C nebo -40°C. Během zbytku zimy může být rozdělení potravy uvnitř hroznu kritické, přičemž nehraje žádnou roli jsou-li nakladena pouze vajíčka nebo se včelstvo zabývá již výchovou plodu. Zimní hrozen nikdy neopustí vajíčka, aby dosáhl kontaktu se zásobami.
Aby zásoby byly v každém včelstvu ideálně rozděleny, bylo třeba hodně práce na podzim. Je mnohem hospodárnější, dbá-li se nato, aby byla všechna včelstva silná, aby jejich zásoby překročily maximální požadavek a uvnitř úlového prostoru byly rozděleny tak, jak je znázorněno na obr. 145. Včelstva by měla být v lednu kontrolována a je-li nutné, provedena korektura. Tyto úpravy mohou být prováděny při teplotě -18°C, jestliže včelař je přísně opatrný, dělá-li tyto úpravy v klidném jasném dnu, při teplotách, které zvyšují teplotu nad bod mrazu. Víko úlu se nadzvedne, je-li vrchem vidět klidný hrozen a uspokojivé zásoby, nejsou nutné žádné úpravy. Jsou-li vidět pouze zásoby, pak je úprava pro včelstvo nutná. Otočíme víko vrchní stranou nahoru a položíme vedle úlu. Nyní odstraníme 2 medné plásty s obou stran a roztáhneme zbylé plásty ze středu k bokům nástavku. Potom posadíme vrchní nástavek na připravené víko. Při použití jen velmi málo kouře odstraníme postranní plásty ze spodního nástavku, obsahuje-li tento hlavní díl hroznu. Nyní zvedneme 2 plásty se včelami (případně s plodem) ze středu hroznu a zavěsíme je do uvolněného středu hořeního nástavku. Potom sesuneme včelami obsazené plásty dohromady a vyplníme prázdný prostor na stranách přebytečnými plásty s medem z horního nástavku.
Ve vícenástavkovém úlu se může nacházet hlavní část hroznu buď uprostřed nebo ve spodním nástavku. Je-li hrozen v nejspodnějším nástavku, potom je nutné všechny plásty s plodem nebo vajíčky zavěsit doprostřed nejvyššího nástavku. Je jasné, že všechny části rozděleného hroznu musí míti mezi sebou spojení, aby rozptýlené skupiny včel byly uchráněny před prochlazením. Všechny tyto úpravy musí být provedeny bez rozrušení včel v úlu a na vyjmutých plástech. Všechny zahnané neb od hroznu vzdálené včely ztuhnou a jsou ztraceny. Prohlédneme-li opět během několika hodin včelstvo, je možno přesně zjistit, že včelstvo se stáhlo do nejhořejšího nástavku, je-li teplota medných plástů, na obou stranách převěšených včel pod bodem mrazu.
Tyto úpravy se provedou, aby plod ve středním nebo nejspodnějším nástavku nepřekážel hroznu přenášet zásoby do místa sedění a je zcela jedno jak chladný bude zbytek zimy. Množství pylu v zásobách může být doplněno pylovými náhražkami, při čemž s krmením započneme 5-6 týdnů před první jarní nabídkou pylu v přírodě.
___________________________________________________________________________

S pozdravem...M. Václavek...

Namátkou jsem našel zajímavé konferenční vlánko:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=4501&type=brief

S pozdravem...M. Václavek...

Farrarův návod:
___________________________________________________________________________
- Zimní kontrola a úpravy včelstva -
Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku ledna.

K tomuto tvrdeniu mám svoje výhrady a vlastné skúsenosti, pretože tak to nemusí byť. Môžem to tvrdiť lebo som faktá o plodovaní matiek v zime, získaval niekoľko rokov priamou kontrolou plodiska v januári a februári (I. a II.mes.). Pozorne som zaznamenával denné teploty, zvlášť plusové denné teploty, čím som potvrdil priamu závislosť plodovania matiek v zimných mesiacoch na plusových denných teplotách (bolo jedno či bol v úľoch nultý ročník matiek alebo boli dva-tri roky staré. Len krátko, mám zaznamenané x- údajov a jeden prípad keď matky nakládli vajíčka už decembri- prosinci 21-25.12 a včely sa liahli 14-16.1. Zvlášť posledné roky ke prakticky celá zima bol v nadlimitných teplotách (dôkazy o plodovaní matiek mám zachytené i fotograficky), čo vždy kerelovalo s plusovými dennými teplotami.

Ďalšia citácia Farrara:

Všechny tyto úpravy musí být provedeny bez rozrušení včel v úlu a na vyjmutých plástech. Všechny zahnané neb od hroznu vzdálené včely ztuhnou a jsou ztraceny.
-----------------------------------------------------------
Včely znesú oveľa viac ako si myslíme a to bez poškodenia zimujúcich včiel. Včely vedia v prospech seba urobiť korekcie nepriaznivej teploty pre opätovné spojenie chumáča po zásahu aj pri nízkej vonkajšej teplote.

Jeden z príkladov: v decenbri som zistil stratu M v silnom včelstve. Rozhodol som sa situáciu ihneď vyriešiť a nenechávať na jar. Pripravil som včelstvo na pridanie včiel s matkou zo zásobného úľa (+3˚C o 9,00hod.). Na letáčovú dosku som umiestnil nábeh so sklonom km letáču, ktorý som naplno otvoril (včelstvo bol v druhom nástavku, pod ním len plásty bez včiel) a včely s M som postupne zmetal na nábeh. Včely som usmerňoval teplým dymom, včely okamžite pri tomto tvrdom zásahu zapli svoje "ústredné kúrenie" a pomocou tohoto tepla sa dostali k včelstvu bez matky. Nasledovala kontrola úľového dna po 24 hod., na dne neboli odpadnuté žiadne včely.
Tento zákrok bol 100%-ný, čo potvrdila jar a znáška, bolo jedno z najbvýkonejších včelstiev.

Tento Fakt som si znovu overoval, pri fotografovaní plodu v januári-ledna. Ešte deň predtým som umiestnil na stredovú uličku zimujúceho včelstva umiestnil teplomer, teplota 24˚C, po fotografovaných plástov a po uteplení sledoval každé 2 hod. teplotu na zimujúcim chumáčom- hrozen. Teplota postupne narastala až na 32˚C o 24 až 36 hodín sa teplota ustálila znovu na 24˚C. Včelstvu tento zásah absolútne neublížil, možno i preto, že denné nasledujúce teploty boli plusové od 5 do 8˚C.

Ale zaznamenal som aj úhyn včelstva, ktoré uhynulo hladom a pritom bolo skoro v priamom kontakte so silnými zásobami (zimný chumáč bol strednej sily), keď jednotlivé včely hynuli v bunkách max. 1-3 cm od buniek so zásobami.

Raz sa stalo, že uhynula jedna celá ulička aj s M, v ktorej nebol ani gram zásob, pričom po pravej a ľavej strane včely žili. V tom čase keď sa im v uličke minuli zásoby,
pravdepodobne nebol vhodný čas na ich presun tam kde ostatné včely mali dostatok zásob. V čase kŕmenia v tejto uličke bol na skoro celej strane plástu ešte plod a zásoby tam nemohli umiestniť! Nekonal sa žiaden prenos zásob o ktorom sa niektorí pisatelia zmieňujú.
Preto ja neustále včelárov roky nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v kvartáli septembra (IX., keď plochy plodu sa zmenšujú).

Toto náhodné riziko bude vždy existovať, len od včelára záleží, aby to nebolo pravidlom.
To všetko nasvedčuje tom

> Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> ledna.
To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku dubna.
tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze, za
prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech odchovávají
hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
"lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak větraný.
Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně mladá,
za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
mezi mělí na podložce.
Co se týká úhynu včel v jedné uličce, zatímco zbytek včelstva normálně
přezimuje, stalo se mi to párkrát taky. V mém případě to bylo kdysi
způsobeno, co si pamatuji, použitím nevhodných rámků s hodně trubčiny, do
kterých zásoby ukládají neochotně nebo přehazováním rámků pozdě na podzim,
kdy se dostaly na místo sezení zimního chumáče plásty s malým množstvím
zásob. Někdy se taky stane, že se část zimního chumáče v postupu po zásobách
"zatoulá" někde mimo hlavní zimní chumáč a včely v mrazu potom vymřou na
malý počet včel v odděleném chumáči nebo na nedostatek zásob, když pruh
zavíčkovaných zásob skončí. Obvykle tyto včely spadnou na podložku, takže se
to projeví hlavně zvýšeným množstvím mrtvých včel, na plástu zůstanou
přichycené jen ty poslední.
Co se týká, kolik toho včelstva snesou, kdysi v začátcích varaózy se asi dva
roky včelstva léčila zimním postřikem. Včely se rozebraly a každý plást se
včelami postříkal vodným roztokem léčiva. Léčení se dělalo pozdě v listopadu
za běžných listopadových teplot až kolem nuly a na každé včelstvo se
nastříkalo asi 3 /4 litru vody. Nebylo poznat, že by taková koupel za takové
nízké teploty nějak včelstva poškodila. po složení včely na nějakou hodinu
zvýšily teplotu v úlu na "letní" teplotu, vodu odpařily a úl vysušily.
Co se týká rozebírání včelstev v zimě po rámcích, mě by zajímalo, kdo
všechno to v mrazu a ve sněhu skutečně reálně a několikrát zkusil, ne jenom
jako nějakou nouzovku jednou za život. Je totiž třeba pracovat velice
precizně, včely otřesy setřepané na zem nebo sníh jsou prakticky ztraceny,
sbírat je a házet na chumáč moc smyslu nedává. Rámky musí být nepřitmelené,
tudíž precizně očištěné od propolisu, jinak nejdou uvolnit bez otřesů, které
setřepávají včely na zem a které při vyšší teplotě nebo přímém slunečním
svitu vybudí včely k vzlétnutí, což znamená stejně jako pád na zem při
takové nízké teplotě jejich ztrátu. A to všechno se musí dělat za teploty,
při které už za několik minut bez rukavic křehnou prsty a s rukavicemi není
potřebný jemný cit nebo v tenkých rukavicích mrznou prsty taky. Sice taková
manipulace se včelami uprostřed sněhu, třeba o vánočních svátcích má svoje
určité kouzlo, ale každopádně to je mnohem náročnější operace než podobný
zásah třeba o měsíc dříve, kdy je kolem poledne na slunci 10 - 15 st C.

R. Polášek

KaJi: A v které oblasti?
---
Omlouvám se za pozdní odpověď. Jižní morava,

Oprava.
Preto ja neustále včelárov roky nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v kvartáli septembra (IX., keď plochy plodu sa zmenšujú).

Táto rada je neúplná.

Preto už roky neustále včelárov nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v prvom kvartáli septembra (IX.mes), keď sú plochy plodu oveľa menšie a zásoby sa dostanú do blízkosti zimujúceho včelstva.

Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 15.8.2008 22:54:27
> ----------------------------------------
> > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > ledna.
> To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku dubna.
> tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze, za
> prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech odchovávají
> hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak větraný.
> Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně mladá,
> za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> mezi mělí na podložce.
> Co se týká úhynu včel v jedné uličce, zatímco zbytek včelstva normálně
> přezimuje, stalo se mi to párkrát taky. V mém případě to bylo kdysi
> způsobeno, co si pamatuji, použitím nevhodných rámků s hodně trubčiny, do
> kterých zásoby ukládají neochotně nebo přehazováním rámků pozdě na podzim,
> kdy se dostaly na místo sezení zimního chumáče plásty s malým množstvím
> zásob. Někdy se taky stane, že se část zimního chumáče v postupu po zásobách
> "zatoulá" někde mimo hlavní zimní chumáč a včely v mrazu potom vymřou na
> malý počet včel v odděleném chumáči nebo na nedostatek zásob, když pruh
> zavíčkovaných zásob skončí. Obvykle tyto včely spadnou na podložku, takže se
> to projeví hlavně zvýšeným množstvím mrtvých včel, na plástu zůstanou
> přichycené jen ty poslední.
> Co se týká, kolik toho včelstva snesou, kdysi v začátcích varaózy se asi dva
> roky včelstva léčila zimním postřikem. Včely se rozebraly a každý plást se
> včelami postříkal vodným roztokem léčiva. Léčení se dělalo pozdě v listopadu
> za běžných listopadových teplot až kolem nuly a na každé včelstvo se
> nastříkalo asi 3 /4 litru vody. Nebylo poznat, že by taková koupel za takové
> nízké teploty nějak včelstva poškodila. po složení včely na nějakou hodinu
> zvýšily teplotu v úlu na "letní" teplotu, vodu odpařily a úl vysušily.
> Co se týká rozebírání včelstev v zimě po rámcích, mě by zajímalo, kdo
> všechno to v mrazu a ve sněhu skutečně reálně a několikrát zkusil, ne jenom
> jako nějakou nouzovku jednou za život. Je totiž třeba pracovat velice
> precizně, včely otřesy setřepané na zem nebo sníh jsou prakticky ztraceny,
> sbírat je a házet na chumáč moc smyslu nedává. Rámky musí být nepřitmelené,
> tudíž precizně očištěné od propolisu, jinak nejdou uvolnit bez otřesů, které
> setřepávají včely na zem a které při vyšší teplotě nebo přímém slunečním
> svitu vybudí včely k vzlétnutí, což znamená stejně jako pád na zem při
> takové nízké teplotě jejich ztrátu. A to všechno se musí dělat za teploty,
> při které už za několik minut bez rukavic křehnou prsty a s rukavicemi není
> potřebný jemný cit nebo v tenkých rukavicích mrznou prsty taky. Sice taková
> manipulace se včelami uprostřed sněhu, třeba o vánočních svátcích má svoje
> určité kouzlo, ale každopádně to je mnohem náročnější operace než podobný
> zásah třeba o měsíc dříve, kdy je kolem poledne na slunci 10 - 15 st C.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Pokud bude v noci -20 a ve dne -10 st C, tak se včelstva nerozplodují, i
kdyby už byl konec dubna. Možná jedině "sibiřské" včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 8:59 AM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až
druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu
začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také
máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je
také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 15.8.2008 22:54:27
> ----------------------------------------
> > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > ledna.
> To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku
dubna.
> tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze,
za
> prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech
odchovávají
> hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak
větraný.
> Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně
mladá,
> za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> mezi mělí na podložce.

Pro upřesnění: Farrarův návod o zimní úpravě ( jde o překlad jeho práce ) jsem citoval z www.n-vcelari.cz ( omlouvám se, že jsem zapomněl zveřejnit zdroj ).

Myslím, že zimní plodování hodně závisí na venkovních teplotách. Při zimách, jaká byla loňská, se nejedná o neobvyklý úkaz. Včelstva začínají mít zájem o plod již na začátku roku ( důsledek zimního slunovratu... prodlužování dne předpovídá blížící se jaro ), ale nevěřím, že matka klade za velkých mrazů, i když má chumáč k dispozici pyl ( mimochodem, konzumují včely pyl za mrazu???...vždyť jim to nadměrně zaplňuje výkalový vak! ). Velikost plodové plochy zřejmě také souvisí s uteplením úlu. Během mrazivých zim lze očekávat více plodu v uteplených úlech, protože se v nich zadržuje odpadní teplo a vytváří teplejší prostředí než v úlech neuteplených. Pokud nastane ,,italská,, zima s mnoha slunečnými dny, uteplení úlů se projeví jako ,,praktická,, chladnička, v tenkostěnných úlech je pak míra kladení vyšší. Panenské dílo pravděpodobně zimní plodování omezuje.

Zajímavá otázka je, zda má zimní plod pozitivní efekt, nebo jde jen o vedlejší projev rozmnožovacího pudu? Farrar považoval zimní plodování za prospěšné pro růst včelstva. Vyplatí se náročná výchova plodu během zimy? Jsem toho názoru, že zimní plodování opotřebí určitý počet dlouhověkých včel, které zpravidla již v předjaří odejdou, takže se posílení neprojeví. Pokud má včelstvo nadbytky pylu, možná se předjarní odchod některých zimních včel nemusí dostavit. Asi proto Farrar kladl důraz na bohaté zásobení pylem ( dokonce doporučoval dodávat jeho náhražky ). Zřejmě nejlepší a nejstabilnější situace nastává u včelstev bez zimního plodu. Taková včelstva vykazují rychlejší rozvoj, takže případný náskok včelstev se zimním plodem brzy doženou. Čas od času krátkodobé oblevy neuškodí, včely vykonají prolet a případně si upraví polohu chumáče ( přesunou část zásob blíže k plodu ). Průběh loňské zimy nelze charakterizovat ,,krátkodobými oblevami,,...to zřejmě mělo vliv mimo jiné také na zdravotní stav včel.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...

zapoměl jsi ještě !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! , jak tě to rozčílilo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 16.8.2008 09:59:20
> ----------------------------------------
> Pokud bude v noci -20 a ve dne -10 st C, tak se včelstva nerozplodují, i
> kdyby už byl konec dubna. Možná jedině "sibiřské" včely.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 16, 2008 8:59 AM
> Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
>
>
> Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až
> druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu
> začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také
> máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je
> také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> > Datum: 15.8.2008 22:54:27
> > ----------------------------------------
> > > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > > ledna.
> > To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> > kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> > vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> > st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> > včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku
> dubna.
> > tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze,
> za
> > prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> > plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech
> odchovávají
> > hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> > odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> > "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> > vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> > neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak
> větraný.
> > Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně
> mladá,
> > za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> > mezi mělí na podložce.
>
>
>
>

Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan
--------------------------------------------------------------

Teplota nepatrí do tohoto prírodného diania? Predsa či chcete alebo nechcete ten súvis je! Predsa zima je zima a rozhodne nie je určená na to aby matky plodovali pri mínusových teplotách, vo včelstvách je naprostý kľud. Akonáhle sa objaví za sebou pár dní s teplotu nad nulou, matky okamžite položia niekoľko vajíčok a včely sa o ne postarajú. Ak je teplých viacej, včelstvo založí aj niekoľko dm2 a úspešne ich vychová.
Posledné roky roky bolo skoro každoročne. Nik nenapísdal jedinú vetu, že včelstvá po skončení zimy boli mimoriadne početné práve vďaka výchovy plodu ošetrovaného cez zimné mesiace.
Práve toto bolo trochu v rozpore s tradíciami, pretože v zime (tradične studenej) včely naozaj plod navychovávali.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Tak nevím, teoretici tak vehementně teoretizují až už nikdo pomalu neví, co chtějí říci. Přitom jádro problému je úplně někde jinde. Zdárné přezimování včelstev je poměrně jednoduchý proces u kterého stačí dodržet pár jednoduchých zásad a nemůžou být problémy. Dnes už se dávno ví že pravidlo 40 dnů byla taková pomocná berlička našich dědečků, vyplývající z té doby a také že byla silně nespolehlivá. Dnes víme, že chceme li mít pěkné výnosy v příští sezoně, musíme mít včely v pořádku už v červnu předchozí sezony. Protože pouze tyto jsou schopny vytvořit dostatečný počet zimních včel, tedy včel, které se v dosti značném počtu dokáží zúčastnit ještě snůšky z řepky. No a proto nevím, k čemu tato diskuze, když vše je už dávno rozhodnuto. Teď se už žádné zázraky nestanou. Mizerná včelstva bez pomoci budou ještě horší na jaře, přežijí li. Pomoc je zcela jednoduchá, ale o 2 měsíce dříve. Otaxovat včelstva a pro všechna, která jsou jako jo a ne vytvořit odělky s mladými rozkladenými matkami no a někdy v září až říjnu pospojovat. Jednoduché a 100% výsledky. Zvládnete li toto období se správnou léčbou proti VD, nemusíte se o zimování svých miláčků strachovat. S počasím, předčasně plodujícími včelstvy a výkyvy teplot se zabývají pouze neschopní včelaři, ostatní bezpečně ví, že včely si umí poradit daleko lépe bez našich zásahů, že to za ty miliony let mají vymakané na jedničku. Ale o čem by se potom klábosilo že ??? Zdraví R. Stonjek

Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?
______________________________________________________________

Také si myslím, pane Turčáni, že potřebné ,,ingredience,, na tvorbu krmných kašiček v průběhu mrazivého období včely získávají z tukobílkovinného tělesa ( pozn. i z medných zásob... také cukry jsou na tvorbu kašiček třeba ). A právě z tohoto důvodu by mělo docházet k opotřebování zimních včel, neboť ubývají tukobílkovinné zásoby ve včelím těle následkem výchovy plodu bez příjmu pylu.

Položím otázku znovu, možná někdo z odborníků by nám mohl zdělit konečnou odpověď:
Konzumují včely pyl v zimních měsících, kdy jsou následkem nízkých teplot semknuté do chumáče? Zdá se my to nesmyslné. Mýlím se nebo ne?

Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Souhlasím se Stonjekem, že jste hrozní teoretici, ale s praxi to málo společného. Nevím zda by jste tyto teorie zvládali při cca 100 včelstvech ?

Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

No, stačí to pravidlo rozšířit ještě o jeden měsíc a vyjde, že aby byly
včely silné v květnu (čti daly dost medu), musí být včely silné v květnu
minulého roku. Jenže aby byly silné v květnu minulého roku, musí být k
dispozici silné včely v květnu předminulého roku...... Jenže jak k sakru
zatraceně ty silné včely sehnat, aby z nich mohly být další rok zase silné
včely? Z toho vlastně vyplývá, že odchovat nová silná včelstva je teoreticky
nemožné!!!!!!!!. (tady jso ty požadované výkřičníky.) :-)
Jinak ta diskuze není pro ty, kteří ví, ale pro ty, kteří si myslí, že neví.
Je jasné, že základy silného včelstva v zimě a na jaře se musí vytvořit už v
červenci a srpnu předchozího roku. Je jasné, že zimování je v podstatě
jednoduchá věc a že si to v převážné většině zařídí včely samy a žádnou
pomoc včelaře nepotřebují. Jenže občas někdo se včelami začíná a náhoda ho
dovede k takové kombinaci rámků, úlů a kdovíčeho, že takové teoretizování
potřebuje, aby to zimování hned napoprvé udělal tak, aby u něho proběhlo bez
větších ztrát. Ono totiž zkoušet pár let nějaké vlastní atypické kombinace
ve včelaření, za tu dobu nechat uhynout nebo nechat jen zbytečně zeslábnout
xpočet včelstev než se to vyladí k včelařově spokojenosti umí s prominutím
každý trochu lepší tvrdohlavější blbec. Ale chytrý člověk se zeptá třeba
tady a většinu těch roků a uhynulých včelstev si ušetří. A pak je tady onen
přírodou daný rozptyl chování včelstev. 5x - 10x - 20x včelstvo zareaguje
stejně a včelař na tom potom postaví technologii včelaření. Potom po šesté
nebo třeba po dvacáté prvé včelstvo zareaguje jinak a v kombinaci s
technologií včelaře a počasím na to třeba včelstvo doplatí a včelař pak
marně bádá proč.
Co se týká zrovna konkrétně plodování včelstev v zimě, všechno, co tady
píšu, vyplynulo z mnohaletého sledování podložek. Plodování v zimě se totiž
na podložkách spolehlivě projeví existencí vajíček, kukel a dalších
typických zbytků. Stačí si jen toho všímat. Případně dalších úkazů, jako je
množství vlhkosti v úlu, teplo pod utepleným strůpkem atd. Takže z mé strany
to žádná nepodložená teorie není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 3:55 PM
Subject: Správné zazimování včelstev


> Tak nevím, teoretici tak vehementně teoretizují až už nikdo pomalu neví,
> co chtějí říci. Přitom jádro problému je úplně někde jinde. Zdárné
> přezimování včelstev je poměrně jednoduchý proces u kterého stačí dodržet
> pár jednoduchých zásad a nemůžou být problémy. Dnes už se dávno ví že
> pravidlo 40 dnů byla taková pomocná berlička našich dědečků, vyplývající z
> té doby a také že byla silně nespolehlivá. Dnes víme, že chceme li mít
> pěkné výnosy v příští sezoně, musíme mít včely v pořádku už v červnu
> předchozí sezony. Protože pouze tyto jsou schopny vytvořit dostatečný
počet
> zimních včel, tedy včel, které se v dosti značném počtu dokáží zúčastnit
> ještě snůšky z řepky. No a proto nevím, k čemu tato diskuze, když vše je
už
> dávno rozhodnuto. Teď se už žádné zázraky nestanou. Mizerná včelstva bez
> pomoci budou ještě horší na jaře, přežijí li. Pomoc je zcela jednoduchá,
> ale o 2 měsíce dříve. Otaxovat včelstva a pro všechna, která jsou jako jo
a
> ne vytvořit odělky s mladými rozkladenými matkami no a někdy v září až
> říjnu pospojovat. Jednoduché a 100% výsledky. Zvládnete li toto období se
> správnou léčbou proti VD, nemusíte se o zimování svých miláčků strachovat.
> S počasím, předčasně plodujícími včelstvy a výkyvy teplot se zabývají
pouze
> neschopní včelaři, ostatní bezpečně ví, že včely si umí poradit daleko
lépe
> bez našich zásahů, že to za ty miliony let mají vymakané na jedničku. Ale
o
> čem by se potom klábosilo že ??? Zdraví R. Stonjek

Jestli na 39x30 normálně zimujete, tak asi s tím máte více zkušeností než
většina diskutujících tady.
Zimování v jednom nastavku s 10 - 11 rámky 39x30 bude jistota, zimování na
dvou bude znamenat o něco silnější včelstvo v zimě a na jaře, ale teď v
podletí nebezpečí vzniku loupeže. Vyberte si.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.S." <slezak.jose/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 5:01 PM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích
39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

Vedecka studie z USA doklada, ze leciva pouzivana proti roztoci varroa (coumaphos) poskozuji schopnosti vcel se mnozit (poskozuji spermie u trubcu). Zavery studie z lonskeho roku doporucuji nepouzivat tato leciva na stanovistich, kde se chovaji trubci, protoze to muze zasadne ovlivnit kvalitu oplozenych matek.

Studie zde:
http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-08162007-092313/unrestricted/lmburley.pdf

No to je sice hezké, ale naši včelaři jsou povinni řídit se nařízeními naší
Státní veterinární správy a ne jakýmikoliv studiemi. Cesta pro využití
například uvedené studie tedy nemůže vést přes radu či doporučením v této
konferenci, ale iniciováním jednání SVS a Výzkumného ústavu včelařského v
Dole.
Osobně se domnívám, že uvedeným organizacím tato studie - stejně jako
spousta jiných - neunikla a pokud by zjistili reálnost jejích závěrů, určitě
by se problematikou zabývali.
(Ony sebezdravější matky by nebyly nic platné, pokud by je nebylo kam
přidávat :-) ).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 7:08 PM
Subject: Chovatele matek pozor: leky proti varroa poskozuji vcely


Vedecka studie z USA doklada, ze leciva pouzivana proti roztoci varroa
(coumaphos) poskozuji schopnosti vcel se mnozit (poskozuji spermie u
trubcu). Zavery studie z lonskeho roku doporucuji nepouzivat tato leciva na
stanovistich, kde se chovaji trubci, protoze to muze zasadne ovlivnit
kvalitu oplozenych matek.

Studie zde:
http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-08162007-092313/unrestricted
/lmburley.pdf


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3360 (20080815)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Tyka se to u nas treba GABON PF-90 (obsahuje flavulinat).

Jeste jedna vec. Pokud jste vcelari v duchodu, mate o starost min, ale pokud jste mladsi a chcete mit jeste DETI tak velky pozor!
Tyto chemikalie jsou znamy tim, ze poskozuji reprodukcni schopnosti.
Treba aerosolovani, to je nejlepsi cesta jak se celozivotne otravit. A myslite, ze VU DOL nebo SVS vam vyplati milionove odskodne?

Pozor, aby Vás nezačali stíhat pro šíření poplašné zprávy ! :-)
(No flame, just joke)
Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 7:37 PM
Subject: Re: Chovatele matek pozor: leky proti varroa poskozuji vcely


Tyka se to u nas treba GABON PF-90 (obsahuje flavulinat).

Jeste jedna vec. Pokud jste vcelari v duchodu, mate o starost min, ale
pokud jste mladsi a chcete mit jeste DETI tak velky pozor!
Tyto chemikalie jsou znamy tim, ze poskozuji reprodukcni schopnosti.
Treba aerosolovani, to je nejlepsi cesta jak se celozivotne otravit. A
myslite, ze VU DOL nebo SVS vam vyplati milionove odskodne?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3360 (20080815)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

stále také nevíme kolik má nástavek rámků, avšak ze všeho nejdůležitější je vlastní posouzení. malému prostoru se snadno přizpůsobí a velký prostor slabé včelstvo nezachrání.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.S. <slezak.jose/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na r?mc?ch 39x30
> Datum: 16.8.2008 17:01:26
> ----------------------------------------
> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík
>
>
>

Zdenek:>Treba aerosolovani, to je nejlepsi cesta jak se celozivotne otravit. A
myslite, ze VU DOL nebo SVS vam vyplati milionove odskodne?<
..........

A jak by ktomu mělo jako dojít? Nepoužíváte masku s uhlíkovými filtry? Vaše chyba. Nepřečetl jste si návod.

Jinak tak jak se dá odfiltrovat vzduch, tak se dá stejně odfiltrovat i vosk. (když se tu mele o reziduích a škodlivosti léčiv)

Pazderko jseš pěkný magor, co to táráš za pitominy. Kdybys mlčel vypadal bys chtřejší.

Omlouvám se při Pazderkovi, patří to šiřiteli poplašné zprávy pod názvem "Zdeněk"

Jeste jedna vec. Pokud jste vcelari v duchodu, mate o starost min, ale pokud jste mladsi a chcete mit jeste DETI tak velky pozor!
Tyto chemikalie jsou znamy tim, ze poskozuji reprodukcni schopnosti.
-------------
Ještě že jsme ty čtyři děti stihli před úplnou degenerací.
Asi proto že používám masku. :-)

K reprodukci a sníženému množství spermií je poměrně dost studíí - není to můj problém :-) (zatím), ale na předních místech je snad přehřívání varlat(džíny, slipy), znečištěné prostředí, stress a myslím že i pití nápojů z PET lahví - tam se prý něco uvolňuje a tomu docela i věřím. Těmto vlivům jsem vystaven mnohonásobně víc, jak poměrně krátkodobému aerosolování a léčení, kde se mohu poměrně dost dobře chránit.
To třeba ti chudáci co bydlí ve městech u frekventovaných silnic nemohou. A ještě ke všemu taky jezdí auty.

------------------
Tím bych nechtěl věc zlehčovat - ale málokdy jsem viděl někoho s aerosolem s maskou.
Že se někdo po léčení necítí dobře je známá věc. Asi je těžké chtít pro chemikálii smrtelné pro jednoho živočicha aby byla zdravá pro druhého - ke všemu z hlediska přírody - zdegenerovanému - člověku.

Tady by mělo spíše jít o snahu minimalizovat dávkování.
A to by znamenalo přesnou diagnostiku, cílené léčení ve správnou chvíli, znát výsledky zásahu a podle toho se pak přizpůsobit. Pměrně moc práce a asi málokdo ji bude dělat.

Třeba jen nějakou formu letní diagnostiky (nejenom spad na podložky) dělá asi malý zlomek včelařů. Já podle toho co vím to odhadují na 1/100 až 1/20 včelařů. Tedy že 95-99 včelařům ze sta je to jedno.

Jaké jsou vaše odhady? Podle toho, kdo má jaké známé.

Tedy že 95-99 včelařům ze sta je to jedno.

Omlouvám se, ty zlomky:-) 80-99 včelařům ze sta. To je snad správně. :-)
Karel

Zdenku " Jedná baba povídala atd". Ono v poslední době je vše správné z USA. Kdyby se VD nelikvidoval, pak už by nebylo naprosto co léčit. Radějí něšíř takové nesmysly. Pak se toho někdo v chytně a bude tvrdit, že to je pravda, že to bylo na internetu atd. Dnes všichní dobře víme, že bez tlumení VD - likvidace by už dnes nežila ani jedná včela a ta někdy nesmyslna konference by byla už dávnou zapomenutou historii.

Zpočátku to byla pouze zajímavá informace , ale pak se rozjela opět diskuze tak poučná pro začátečníky jak by rád věřil Radim. Abych trochu zklidnil vaše hormony, musím vás upozornit, že látka coumanfos/zřejmě to není úplně správně/,se v našich lécích pro včely nevyskytuje. Je běžná v insekticidech v zemědělství a v zahradnictví, ale u včel ne. Účiné látky v našich lécích jsou amitráz,fluvalinát, acrinathrin, kys mravenčí. Nevím, co k tomu dodat. R. S

Souhlasím s p. Jirušem, že jiným negativním vlivům, než jsou léčiva proti varroáze, jsme vystaveni mnohonásobně více. Ale to není důvod, proč porušovat nařízení a nepoužívat masky při aerosolování nebo nepoužívat rukavice při manipulaci s Gabony.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Kdysi si jsem slyšel o negativním vlivu vdechování par kyseliny mravenčí. Co to může způsobit?

Prosím o několik rad, začínám na úlech rm 39x24, dost uteplené, 9 rámků na teplou stavbu. Trochu jsem v létě válčil s výměnou matek a výsledkem u 1 včelstva je to, že mám tak trochu skluz - ještě nemám vytočeno, protože mělo zásoby pořád otevřené a ne a ne zavíčkovat (nevím nevím, jestli vůbec stojí za to vytáčet). Ve spodním ze 2 nástavků ale v důsledku problému s matkou včelky vychovaly docela dost trubců z přestavěných dělničích buněk, takže je tak trochu deformované, vykousané, divné a nepřipadá mi zrovna ideální na plodování a zimování. Dneska už má včelstvo novou rozkladenou matku. Na zimování ve 2N to ale asi nebude, radši bych je zazimoval v 1N - ale v tom druhém, než je teď zakladeno. (Zkombinovat lepší rámky z obou nástavků mi komplikuje to, že i v těch špatných je částečně zakladeno.)
Je ještě možné s tím něco dělat a nějak přimět matku, aby se přesunula do druhého nástavku a tam začala klást, abych po vychování stávajícího plodu nástavek odebral? Nebo bude lepší jen odebrat mřížku, řádně dokrmit, ty horší plásty dát někam na okraje a spolehnout se, že matka začne plodovat pod zásobami a zimovat přeci jen na 2N, i když odspodu bude později skoro 1 celý prázdný?


U druhého včelstva (bude zimovat na 2N) mám také problém s dílem nedostavěným až ke spodní loučce, ale to už se tu řešilo - je možné z jiných souší nařezat proužky a tu mezeru mezi spodní loučkou a dolním okrajem díla prostě zazáplatovat, nebo to včely vykoušou? Postupně chci přejít na rámky s užší spodní loučkou a asi změním i rm k nižším nástavkům, a vůbec to zkusím trochu jinak, ale letos jsem holt začal někdy v květnu a mám to, co jsem sehnal.

Ještě něco: místy jsou ve včelstvech plásty, přímo nacpané pylem (hlavně v dolním nástavku vzadu). Kam tyto plásty umístit, aby je včelky dostaly v pravý čas, neplesnivěly, byly k dispozici k výchově plodu a přitom na nich včely v zimě nevyhladověly?
Díky moc za radu, pěkný den

HI

Nemáte problémy se spouštěním stránek varroamonitoringu? Díky Zdeněk.

pokud by to šlo otočil bych je na studeno,9 rámků 39x24 je čtverec....jinak potom nechej ty prázdný a nevhodný trubčí(ale i zakladené a zavíčkované-matka se tamm už nevrátí) pro cukr úplně nakraji za ně pyl pak plod a schopné souše pro plod a to dole,nahoře nechej nevytočenej med a podle síly včelstva nechej po krajích pyl(2,3 a 7,8 r. nahoře)

některý rámky dotáhnou při krmení a na to je nejvyšší čas,začal biologický podzim na nějaký dolepování souší se vys.r včely nejsou blbý,hlavně jim to už uspořádej ,začni krmit a už se v nich nevrtej....mřížku dej do sběru....nebo ji přiby na zasítovane dno nejdou přes to myši a nerezavý

držím palce

> No to je sice hezké, ale naši včelaři jsou povinni řídit se nařízeními naší
> Státní veterinární správy a ne jakýmikoliv studiemi.

Především by se každý člověk měl řídit zdravým rozumem. Někteří včelaři, co se vloni doslova řídili nařízeními některých KVS jsou bez včel.
Coumaphos se u nás nepoužívá, ale fluvalinát je v Gabonu 90, v M-1 AER a v MP-10.
Mimochodem látka Amitraz, která je ve Varidolu, je v některých vyspělých státech zakázána.

> Cesta pro využití například uvedené studie tedy nemůže vést přes radu či doporučením v této
> konferenci, ale iniciováním jednání SVS a Výzkumného ústavu včelařského v
> Dole.

S tím lze jen souhlasit.

> Osobně se domnívám, že uvedeným organizacím tato studie - stejně jako
> spousta jiných - neunikla a pokud by zjistili reálnost jejích závěrů, určitě
> by se problematikou zabývali.

Rád bych sdílel Váš optimismus a důvěru ve vysokou úroveň našeho výzkumu. Realita bude podle nedávných výsledků asi horší.

> (Ony sebezdravější matky by nebyly nic platné, pokud by je nebylo kam
> přidávat :-) ).

S Varroa se dá účinně bojovat i jinými metodami a prostředky, než je doslovné sledování nařízení SVS, jak se také řada našich včelařů a zbytku světa přesvědčuje.

Návody k použití u léků jsou zákon. (Dávky, rukavice a respirátory)

S pozdravem
Eman

Stonjek:>Účiné látky v našich lécích jsou amitráz,fluvalinát, acrinathrin, kys mravenčí. Nevím, co k tomu dodat. R. S<

............
lokvenc.petr (e-mailem) --- 16. 8. 2008
Re: Chovatele matek pozor: leky proti varroa poskozuji vcely (31031) (31032) (31033)

Pozor, aby Vás nezačali stíhat pro šíření poplašné zprávy ! :-)
(No flame, just joke)
Petr
.........

Třebas to, že by stálo nejprve zhodnotit a potom řvát a křivě někoho obviňovat z případně zajímavé diskuze.



The Effects of Fluvalinate, Coumaphos, and Thymol on the
Production and Viability of Drone Honey Bee (Apis mellifera L.) Spermatozoa

Nemáte problémy se spouštěním stránek varroamonitoringu? Díky Zdeněk.
-------
Změnila se trochu adresa.
Možná to bude chtít otevřít při novém zadáním adresy
www.varroamonitoring.cz
nebo zkopírovat
http://varroamonitoring.cz/home.do

Pokud se to povede, přidat k oblíbeným. Na případný dotaz "Přepsat" odpovědět ANO.

Pokud se to nepovede, je tam adresa (v sekci dotazy)info.zavinutec.a_ta_samá_adresa.cz

Karel

Díky za radu,na tu druhou adresu to již opět funguje.Zdeněk

1)
9 rámků na teplou stavbu co je to za úly na 9 rámků zateplených to byl lesan a v současné době je to tachovský ale ty jsou na studenou stavbu ( bokem k česnu)
2)
Teď není třeba čekat na zavíčkování stačí když med při trhnutí rámkem nevystřikuje
3)
devět rámků na zimování stačí
4)
celé plásty pylu se při studené stavbě umísťují na boky a u teplé hned za česno a zrovna tak plné trubčí plásty

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: p?esun plodov?ho hn?zda
> Datum: 17.8.2008 09:15:22
> ----------------------------------------
> Prosím o několik rad, začínám na úlech rm 39x24, dost uteplené, 9 rámků na
> teplou stavbu. Trochu jsem v létě válčil s výměnou matek a výsledkem u 1
> včelstva je to, že mám tak trochu skluz - ještě nemám vytočeno, protože
> mělo zásoby pořád otevřené a ne a ne zavíčkovat (nevím nevím, jestli vůbec
> stojí za to vytáčet). Ve spodním ze 2 nástavků ale v důsledku problému s
> matkou včelky vychovaly docela dost trubců z přestavěných dělničích buněk,
> takže je tak trochu deformované, vykousané, divné a nepřipadá mi zrovna
> ideální na plodování a zimování. Dneska už má včelstvo novou rozkladenou
> matku. Na zimování ve 2N to ale asi nebude, radši bych je zazimoval v 1N -
> ale v tom druhém, než je teď zakladeno. (Zkombinovat lepší rámky z obou
> nástavků mi komplikuje to, že i v těch špatných je částečně zakladeno.)
> Je ještě možné s tím něco dělat a nějak přimět matku, aby se přesunula do
> druhého nástavku a tam začala klást, abych po vychování stávajícího plodu
> nástavek odebral? Nebo bude lepší jen odebrat mřížku, řádně dokrmit, ty
> horší plásty dát někam na okraje a spolehnout se, že matka začne plodovat
> pod zásobami a zimovat přeci jen na 2N, i když odspodu bude později skoro 1
> celý prázdný?
>
>
> U druhého včelstva (bude zimovat na 2N) mám také problém s dílem
> nedostavěným až ke spodní loučce, ale to už se tu řešilo - je možné z
> jiných souší nařezat proužky a tu mezeru mezi spodní loučkou a dolním
> okrajem díla prostě zazáplatovat, nebo to včely vykoušou? Postupně chci
> přejít na rámky s užší spodní loučkou a asi změním i rm k nižším nástavkům,
> a vůbec to zkusím trochu jinak, ale letos jsem holt začal někdy v květnu a
> mám to, co jsem sehnal.
>
> Ještě něco: místy jsou ve včelstvech plásty, přímo nacpané pylem (hlavně v
> dolním nástavku vzadu). Kam tyto plásty umístit, aby je včelky dostaly v
> pravý čas, neplesnivěly, byly k dispozici k výchově plodu a přitom na nich
> včely v zimě nevyhladověly?
> Díky moc za radu, pěkný den
>
> HI
>
>
>

při míře 39 x 24 se do čvercového půdorysu vejde rámků 11

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esun plodov?ho hn?zda
> Datum: 17.8.2008 10:22:47
> ----------------------------------------
> pokud by to šlo otočil bych je na studeno,9 rámků 39x24 je čtverec....jinak
> potom nechej ty prázdný a nevhodný trubčí(ale i zakladené a
> zavíčkované-matka se tamm už nevrátí) pro cukr úplně nakraji za ně pyl pak
> plod a schopné souše pro plod a to dole,nahoře nechej nevytočenej med a
> podle síly včelstva nechej po krajích pyl(2,3 a 7,8 r. nahoře)
>
> některý rámky dotáhnou při krmení a na to je nejvyšší čas,začal biologický
> podzim na nějaký dolepování souší se vys.r včely nejsou blbý,hlavně jim to
> už uspořádej ,začni krmit a už se v nich nevrtej....mřížku dej do
> sběru....nebo ji přiby na zasítovane dno nejdou přes to myši a nerezavý
>
> držím palce
>
>
>

jea,chyba....9 rámků je 31.5 až 34.2 , u mne (2.8+1)x10 je 38, velice často jen(2.5+1)x11 je 37.5 takže spíš se vám podaří narvat 12 do čtverce,tachováky jsou vynikající úly pro začátečníky(ale později sem měl pak problém s rámkem širokým 28mm, sotva sem tam fakt narval 9 do těch tachováků....)

sem zastánce zimování na studenou stavbu se sítem

> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík


Prekvapilo me jak se toto vlakno rozjelo :-) Jsem rad za Vase potvrzeni, ze zimovat ve dvou takto vysokych nastavcich se da a neni uplna blbost, zacinal jsem uz mit takovy pocit ze su ... :-)
Nechtel jsem aby koncem cervence visely po zuzeni pred cesnem - prislo mi to jako skoda tak jsem to prubnul - a pri tom jsem objevil tu vetsi mezeru. Tak sem se optal jak to rozumen resit a ejhle co z toho vzniklo :-))

Dle mych malych zkusenosti si myslim, ze je pomerne jedno co maji v nohach, tj kolik nastavku.

Poprosil bych Vas, abyste se podelil o zkusenosti, kdyz je mate ve 2 nastavcich - o prostor tam urcite neni nouze :-)

Diky

T.H.

Zemske Ustredi Val.schuze v ceske chalupe na vystavisti v Praze
Koncem roku cital 28 jednot,174 primych clenu s prispevkem 2zl.rocne,6 cestnych clenu. Prijem1017 zl.,vydani 891 zl. Vykonana volba vyboru na 3roky.Hned po skonceni valne hromady zvolil vybor:starostou Kebrle,namestkem Reinvarta,Hajka,jednatelem Svarc, pokladnik Novotny.
Clenem(ustredi)se stava kazdy vcelarsky spolek a vcelarsky odbor jakehokoliv spolku,jenz se prihlasi a stanoveny prispevek zaplati a stanovam se podrobi.

12.Sjezd v Pribrami rokovano v Besednim Dome.Na poradu jednotna mira ulu.Navrh je delka tramku 10" a nic vice se neustanovovalo ani jestli ma byti ul na listy neb na ryhy,na ramcich neb tramcich.Forst primlouva se aby se dnes stalo o tom usneseni.Martinovsky aby se odporucovala ta a ta mira,ale ne aby se usneslo na te neb one mire,prijat navrh jeho az na hlas p.Jakse.
Navrh Stanov spolku-odboru
§9.vybor je 7cleny,volen na 3leta,voli ze sebe:starostu,namestka,pokladnika a jednatele.
§11.Jednatel podporuje starostu ve vsech vykonech,popisuje s nim spolecne veskere spisy.

Nepride Vam zbytecne, kazdy rok posilat toto potvrzeni?? Mozna snad kdyby to posilali JEN vcelari, co MAJI nejakou ZMENU, ale kazdy rok posilat to same, mi pride zbytecnym plytvanim casu i penezi.. Jedine, co se vlastne meni, nebo muze menit, je pocet vcelstev, nestacilo by si udelat nejaky webovy stranky, kam by toto mohl kazdy vcelar vyplnit?? Nebo to delat spolecne s dotaci?? Jen si spocitejte kolik je vcelaru a kazdemu musite poslat dopis, kolik to je penez.. Pritom by ty penize sli pouzi na jine a ucelnejsi veci.. Taky si myslim, ze kazdou zmenu bydliste apodobne, by si mel nahlasi kazdy vcelar sam anizby se o to zadalo takovymto zpusobem..

Než jsem přešel na langstrothy, neměl jsem jednotnou rámkovou míru. Včelařil jsem v mor. universálech, tachovácích, standartech, čechoslovácích aj. na mírách 39x24, 39x30 a 37x30. Všude jsem zimoval v mednících, tedy ve dvou nástavcích a bez problémů. V tachovácích na třech. Je to normální nástavkové včelaření, jenom se nemění celé nástavky, ale převěšují rámky.
Tonda
>Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

Co včely dosud nedonesly a neudělaly, už do zimy neudělají, pokud nebude
extrémně teplé září. Maximálně stihnou něco poopravit.
Takže je třeba hned rozhodnout, co vytočit a podle současné síly včelstva
odhadnout, jestli zimovat v jednom nebo dvou nastavcích. uspořádat to a pak
začít krmit.

Pylové plásty se dávají, pokud včely zimují ve dvou nastavcích, tak
doprostřed pod sezení včel do spodního nastavku, pokud se zimuje v jednom,
tak jako třetí až čtvrtý od kraje, první ne, protože ten často plesniví.
Někdy plesniví i druhý. Pylový plást ale nedělá ani příliš velké problémy
ani uprostřed zimního sezení včel, podle mého názoru včelám stačí v zimě,
když mohou zalézt do buněk na jedné straně plástové uličky, tudíž vadily by
zřejmě, kdyby pylové plásty byly dva vedle sebe.
Plásty poškozené trubčicemi podle mně moc při zimování nevadí, je v nich
pořád hodně dělničích buněk Mnohem více vadí vystavené nezakladené mezistěny
a souvislé trubčí plásty. Měly by se vyřadit potom na jaře.
Dávat můstky mezi horní a spodní plásty je, pokud je plod nahoře, úplně
zbytečné. Pokud je plod dole a silné včelstvo, je podle mně mnohem horší
překážka v zimě pás 5 - 10 centimetrů prázných buněk bez zásob než třaba 2
centimetry mezera mezi rámky. Moje zkušenosti jsou taky, že ty můstky z
nařezaných plástů včely často vykoušou a odstraní.

Co vytočit záleží na včelaři, pokud to je běžný med a není ho moc, vytočit
se včelám nemusí a cukrem se rozředí. Vytočit by se musel každopádně
melecitózní med, pokud by to šlo, anebo pokud by to byl čistě medovicový
tmavý med a bylo ho moc, dělalo by to potom včelám v zimě při déletrvajícím
mrazivém období problémy.
Odhadnout prostor, příliš slabé včelstvo ponechané ve dvou nastavcích, aby
ještě zesílilo trochu zesílit ještě může. Zároveň ale bude mít s odchodem
letních včel postupně hodně plástové plochy neobsazeno včelami a to může
přilákat zlodějky, které potom slabé včelstvo v příliš velkém úlu vyloupí a
zničí. Zimovat jen v jednom nastavku je u slabých včelstev "vrabec v hrsti"
Nastavek s rámky se potom může podstavit pod včely později, kdy je riziko
loupeže podstatně menší.
Uspořádat plásty, v zvoleném nastavku se doprostřed dají nejlepší plásty s
plodem a na kraje dají ty špatné plásty s plodem, tak aby plodové hnízdo
bylo celistvé nebo maximálně by mohl být krajní plást s plodem oddělen od
ostatních plodových plástů jedním plástem bez plodu. V tuto dobu je ještě
dost teplo, aby včelstvo takhle zpřeházené plásty obhospodařilo, ale v noci
už je zima na to, aby udrželo plod, pokud se plodové hnízdo roztrhá na
jednotlivé plásty oddělené plásty bez plodu a do dvou nastavků. Jak včely
postupně s podzimem zmenšují plodové hnízdo, v krajních plodových plástech
plod vybíhá a místo něho včely ukládají zásoby, nevhodné rámky je potom
možné přemístit na kraj nastavku nebo úplně odstranit.
Ponechat plodové hnízdo ve spodním nastavku s rámky 39x24, je to vhodné jen
u hodně silných včelstev a při jednorázovém krmení velkými dávkami. Včely
musí během krátké doby týden 10 dní odebrat a zpravovat veškeré zásoby na
zimu, 15 - 20 kilo, potom jsou do zimy s posledním plodem pod horní loučkou
rámku spodního nastavku, pak následuje menší mezirámková mezera a potom v
horních rámcích nad včelami musí být zásoby umístěné až po spodní loučku
rámků. Pokud tak není a nad včelami je pruh prázdných buněk, včely v mrazech
přes ně nepřejdou a hynou hladem pod zásobami..
Pokud se tedy středně silné a silnější včelstvo zimuje ve dvou nastavcích,
přehazují se rámky s plodem do horního nastavku. krmí se potom spíše déle,
plod se postupně líhne a do buněk po něm včely shora postupně ukládají
zásoby. Do zimy jde potom včelstvo s posledním plodem umístěným v spodní
polovině rámku 39x24, nad plodem a sezením včel je potom nejméně 10
centimetrů vysoký pruh cukerných zásob.
Krmení, na krmení některým, hlavně velkoobjemovými krmítky už kvůli nízkým
teplotám začíná být pomalu pozdě, včely studený cukerný roztok neberou.
Ideální je, když včely odeberou roztok přes noc, když jim to trvá 2 - 3 dny,
je třeba způsob krmení změnit. Když je cukerný roztok v krmítku déle než 3
dny, začíná se kazit a včely ho berou o to méně. Normální včelstvo dokáže
bez problémů odebrat z krmítka litr i více za hodinu, přes noc několik
litrů. Jak se postupně bude ochlazovat, budou se prosazovat krmítka o menším
objemu, kde buď je celé krmítko tepelně izolované a nad včelami a včely
proto cukerný roztok v něm samy ohřívají nebo je cukerný roztok dopravován
krmítkem až k místi zimního sezení včel a potom ho včely taky rychle
odebírají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 17, 2008 9:15 AM
Subject: přesun plodového hnízda


> Prosím o několik rad, začínám na úlech rm 39x24, dost uteplené, 9 rámků na
> teplou stavbu. Trochu jsem v létě válčil s výměnou matek a výsledkem u 1
> včelstva je to, že mám tak trochu skluz - ještě nemám vytočeno, protože
> mělo zásoby pořád otevřené a ne a ne zavíčkovat (nevím nevím, jestli vůbec
> stojí za to vytáčet). Ve spodním ze 2 nástavků ale v důsledku problému s
> matkou včelky vychovaly docela dost trubců z přestavěných dělničích buněk,
> takže je tak trochu deformované, vykousané, divné a nepřipadá mi zrovna
> ideální na plodování a zimování. Dneska už má včelstvo novou rozkladenou
> matku. Na zimování ve 2N to ale asi nebude, radši bych je zazimoval v 1N -
> ale v tom druhém, než je teď zakladeno. (Zkombinovat lepší rámky z obou
> nástavků mi komplikuje to, že i v těch špatných je částečně zakladeno.)
> Je ještě možné s tím něco dělat a nějak přimět matku, aby se přesunula do
> druhého nástavku a tam začala klást, abych po vychování stávajícího plodu
> nástavek odebral? Nebo bude lepší jen odebrat mřížku, řádně dokrmit, ty
> horší plásty dát někam na okraje a spolehnout se, že matka začne plodovat
> pod zásobami a zimovat přeci jen na 2N, i když odspodu bude později skoro
1
> celý prázdný?
>
>
> U druhého včelstva (bude zimovat na 2N) mám také problém s dílem
> nedostavěným až ke spodní loučce, ale to už se tu řešilo - je možné z
> jiných souší nařezat proužky a tu mezeru mezi spodní loučkou a dolním
> okrajem díla prostě zazáplatovat, nebo to včely vykoušou? Postupně chci
> přejít na rámky s užší spodní loučkou a asi změním i rm k nižším
nástavkům,
> a vůbec to zkusím trochu jinak, ale letos jsem holt začal někdy v květnu a
> mám to, co jsem sehnal.
>
> Ještě něco: místy jsou ve včelstvech plásty, přímo nacpané pylem (hlavně v
> dolním nástavku vzadu). Kam tyto plásty umístit, aby je včelky dostaly v
> pravý čas, neplesnivěly, byly k dispozici k výchově plodu a přitom na nich
> včely v zimě nevyhladověly?
> Díky moc za radu, pěkný den
>
> HI

No ty brady visely hlavně, když se otrocky podle knih zužovaly v podletí
jakkoliv silná včelstva na 6 - 7 rámků 39x24, což je dneska síla slabého
oddělku.. Visely tak týden, 14 dní nebo do prvních silnějších deštů. 10
rámků 39x30 je podstatně větší plocha, to je trochu něco jiného.
Jinak ale za horkých letních nocí včely visí v podmetu v podstatě bez ohledu
na velikost úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 18, 2008 9:29 AM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na r?mc?ch 39x30


> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích
39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík


Prekvapilo me jak se toto vlakno rozjelo :-) Jsem rad za Vase potvrzeni, ze
zimovat ve dvou takto vysokych nastavcich se da a neni uplna blbost,
zacinal jsem uz mit takovy pocit ze su ... :-)
Nechtel jsem aby koncem cervence visely po zuzeni pred cesnem - prislo mi to
jako skoda tak jsem to prubnul - a pri tom jsem objevil tu vetsi mezeru.
Tak sem se optal jak to rozumen resit a ejhle co z toho vzniklo :-))

Dle mych malych zkusenosti si myslim, ze je pomerne jedno co maji v nohach,
tj kolik nastavku.

Poprosil bych Vas, abyste se podelil o zkusenosti, kdyz je mate ve 2
nastavcich - o prostor tam urcite neni nouze :-)

Diky

T.H.

A právě to je dost problém. Souhlasím s Tebou, ale včelaři neznalí
PC a nebo málo znalí odmítají skoro cokoliv dělat na PC. Nemluvě
o zpracování různých žádostí o grant či dotace (pro mnohé je
to stejné). V tomto případě dokonce jihočeští včelaři vykřikovali,
že se jedná o diskriminaci, když Krajský úřad nechce pouze žádosti
vytištěné, ale i na CD nebo po novu i přes web, resp. poslat soubor
s žádostí (velice jednoduchou) přes webový formulář.
Určitě však tato možnost existuje, jen není implementována do webu
a je složité kvůli podpisu identifikovat člověka, který to posílá.
Musel by mít každý autorizovaný elektronický podpis a to si přiznejme
nemá skoro nikdo.

Tolik k tomu z mého odborného pohledu PC odborníka :-)

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Michal K" <mothy/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Potvrzeni o registraci v ustredni evidenci
Datum: 18.8.2008 - 13:59:47

> Nepride Vam zbytecne, kazdy rok posilat toto potvrzeni??
> Mozna snad kdyby
> to posilali JEN vcelari, co MAJI nejakou ZMENU, ale
> kazdy rok posilat to
> same, mi pride zbytecnym plytvanim casu i penezi..
> Jedine, co se vlastne
> meni, nebo muze menit, je pocet vcelstev, nestacilo
> by si udelat nejaky
> webovy stranky, kam by toto mohl kazdy vcelar vyplnit??
> Nebo to delat
> spolecne s dotaci?? Jen si spocitejte kolik je vcelaru
> a kazdemu musite
> poslat dopis, kolik to je penez.. Pritom by ty penize
> sli pouzi na jine a
> ucelnejsi veci.. Taky si myslim, ze kazdou zmenu bydliste
> apodobne, by si
> mel nahlasi kazdy vcelar sam anizby se o to zadalo
> takovymto zpusobem..

>Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík
-------
Když jsem měl Brennery 30*30 tak tam by byl jeden nástavek málo a normální včelstva jsem zimoval ve větším prostoru.

Teď u Langstrothů jsem na jednom místě s jarní snůškou měl 45*30. Zimoval jsem tam ve dvou nástavcích. Že měly místa víc než dost mě ani tak nevadilo a včelám zřejmě taky ne.
To co si myslím že by jim vadilo, by bylo málo plástů pod chomáčem. Můj názor je, že plásty pod chomáčem chrání včely před větrem a zpomalují rychlost vzduchu. Představuje to vzduchovou kapsu a tepelnou kapacitu proti nárazovým změnám počasí. A na jaře je to pohodlné pro mě, nemusím nikam spěchat.

Pokud někomu vyhovuje zvedání 50kg nástavku, nebo včelaření po plástech, nic na tom nebude špatně. Já jsem záda nenašel na hnoji, tak to postupně vybavím poloviční rámkovou mírou 450*137. Váhal jsem zda 159 nebo 137, ale nakonec zvítězila nejlehčí/nejnižší a materiál na nástavek 145mm mám zadara:-)

Karel

Určitě však tato možnost existuje, jen není implementována do webu
a je složité kvůli podpisu identifikovat člověka, který to posílá.
Musel by mít každý autorizovaný elektronický podpis a to si přiznejme
nemá skoro nikdo.

Tolik k tomu z mého odborného pohledu PC odborníka :-)

Marek Medve
---------
Málokdo si uvědomuje, že ani podepsaný papír co někam (třeba do Ústřední evidence) posílá, není ověřený.

Tady se jedná jen o evidenci, takže případné zneužití je poměrně problematické.

K mému překvapení (milému) můžu poslat výsledky hospodaření firmy na obchodní rejstřík oscanované a bez ověřeného podpisu. Kupodivu tady vítězí rozum nad notářskou a jinou lobby co by nejraději potvrzovala za poplatek i použítý toaletní papír - naposledy snaha lobby u svého zastánce pana exministra Svobody aby koupě pozemku, třeba nějakého kusu louky pod včelín musel sepisovat advokát či notář.
A za procenta z ceny. Takže zřejmě smlouva na 100ha a 100metrů je různě pracná :-))

Karel

Elektronicky podpis by vubec nemusel snad byt. Stacilo by se jendou zaregistrovat poslanim zavazne registrace postou. Kde by byl podpis atd.. A prihlasili by se jen ti, kdo o to maji zajem a ostatni at si posilaji postou, nakonec by to bylo i pro evidenci rychlejsi. Kdo by nebyl registrovan, tomu by se posilal dopis a kdo by byl registrovan do systemu pres web, ten by dostal treba jen email, ketry by upozornoval na kontrolu udaju. Nikdo by nebyl diskriminovan a bylo by to celkove rychlejsi. Navic by se setrili, jak penize nase, tak evidence a po zabehnuti i cas. Stejne vsechny udaje musi byt zaznamenany nekde v databazi na pocitaci, jen by se dopsala aplykace na tyto ukony, to by preci nemel byt takovy problem. Nic by se nepredelavalo, jen rozsirilo, slo by to za chodu. A je zrejme, ze je to otazka jen casu, kdy se to vsechno bude odbyvat jen na netu.

Poprosil bych Vas, abyste se podelil o zkusenosti, kdyz je mate ve 2
nastavcich - o prostor tam urcite neni nouze :-)

Diky

T.H.
Na webu www.vcely.kvalitne.cz na odkazu Panenský med jsou obrázky sestavy úlů ve kterých zimuji včely a žádné medníky neskladuji. O všechno se starají včely. Naučil jsem to už další včelaře v ZO a hlavně začátečníky.
B.V

Čo s matkou v oplodňačiku v zime.Neprezimuje v zvýšenej izolácii?
Začinajúci neposlušný včelar(vekovo prestarly) .-

Mariane to určite nepřezimuje i kdyby tam bylo "topení". Matka by musela být alespoň na pětí rámcích rozměru 39x24 a i tak to není moc jisté.

Málo plástů pod chumáčem jim podle mých zkušeností taky nevadí. Co jsem
zimoval včely určené ke spojování v jednom nastavku 39x24 na prázdném
vysokém dnu se sítem, tak v takovém případě včely visí do volného prostoru
pod plásty v listopadu a ještě v prosinci. Nepozoroval jsem, že by jim běžné
nízké teploty dělaly nějaké problém. Jak ale přijdou silné mrazy, do té
doby včely vyberou v plástech buňky a potom se zimní chumáč stáhne nahoru do
plástových uliček, kde jim žádný vítr nevadí. Vadí jim ale aerosol, včely na
povrchu chumlu dostanou při léčení plný zásah acetonem a asi jim to dá silně
zabrat. Vadilo by jim možná, kdyby v listopadu nebo na začátku prosince
přišly silné mrazy, 15 - 20 st C pod nulou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 18, 2008 6:29 PM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


> >Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích
> 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá
tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík
> -------
> Když jsem měl Brennery 30*30 tak tam by byl jeden nástavek málo a normální
> včelstva jsem zimoval ve větším prostoru.
>
> Teď u Langstrothů jsem na jednom místě s jarní snůškou měl 45*30. Zimoval
> jsem tam ve dvou nástavcích. Že měly místa víc než dost mě ani tak
nevadilo
> a včelám zřejmě taky ne.
> To co si myslím že by jim vadilo, by bylo málo plástů pod chomáčem. Můj
> názor je, že plásty pod chomáčem chrání včely před větrem a zpomalují
> rychlost vzduchu. Představuje to vzduchovou kapsu a tepelnou kapacitu
proti
> nárazovým změnám počasí. A na jaře je to pohodlné pro mě, nemusím nikam
> spěchat.
>
> Pokud někomu vyhovuje zvedání 50kg nástavku, nebo včelaření po plástech,
> nic na tom nebude špatně. Já jsem záda nenašel na hnoji, tak to postupně
> vybavím poloviční rámkovou mírou 450*137. Váhal jsem zda 159 nebo 137, ale

> nakonec zvítězila nejlehčí/nejnižší a materiál na nástavek 145mm mám
> zadara:-)
>
> Karel

Počítám roztoče na podložkách a mezi nimi běhají mravenci. Mravenci si roztočů nevšímají. Vezmu podložku na které je 42 roztočů (po Gabonu)a položím vedle mraveniště na trasu po které se pohybují mravenci. Mravenci běhají i po podložce. Po 5-ti hodinách počítám roztoče. Je jich 42 ks. Žádný nechybí. Mravenci jsou ve velikosti cca 4 - 5 mm. Nevím jaký je to druh. Ale patrně ne všechny druhy mravenců požírají roztoče ???
Pepča

Má někdo zájem o kompresor pro aerosolování? Používali jsme ho v organizaci, je funkční a ve slušném stavu. Amatérsky vyrobený, na vozíku. Samozřejmě se spalovacím motorem, přidám i dlouhou hadici. Severní Morava - Březová u Vítkova. Cena 1.500,-Kč. Fotky mailem.

mp

Mám dotaz, do práce nám kouopily refraktometr. Stupnice je 0-35Brix korigovaná na 20stC.
Má někdo někde odkaz na nějakou tabulku s obsahem vody v medu. Doufám, že rozsah bude stačit.

Díky

Karel

Ja bych měl zájem koupit ten váš kompresor na aerosol.Zašlete mi info na fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Dobrý den,sháním propolis,v pevném stavu a bohužel nevím,kde ho sehnat.Moc děkuji za radu.V.B.

Tak treba zde http://www.vcelarenihrou.cz/18.024-propolis-surovy-20-g

Dobrý den,sháním propolis,v pevném stavu a bohužel nevím,kde ho sehnat.Moc
děkuji za radu.V.B.

Záleží kolik a v jaké kvalitě. 10 - 20 - 50 gramů atd pro sebe naškrábe
nejbližší včelař z vybraných a uskladněných rámků a nastavků. Půl kila pro
výrobu kotle mastičky na prodej nejspíš už ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vlasta Beníčková" <adneb/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 20, 2008 10:17 AM
Subject: sháním čistý pevný propolis


> Dobrý den,sháním propolis,v pevném stavu a bohužel nevím,kde ho sehnat.Moc
> děkuji za radu.V.B.

Žádný nechybí. Mravenci jsou ve velikosti cca 4 - 5 mm. Nevím jaký je to druh. Ale patrně ne všechny druhy mravenců požírají roztoče ???
Pepča

Bol som prvý, ktorý túto tému dostal na stránky Včelára, tento článok je uvedený i na webe www.vcely.sk.
Mravce, ktoré som pozoroval na podložke (chránenej sieťou) som zaradil (neviem či správne) do rodu Lasius niger L.- mravec čierny asi 4mm dlhý. Je isté, že nie je to mravec hôrny- Formia rufa L., (vy spomínate, že mravce sa presúvajú po vychodenej cestičke), toho som v úli nikdy nevidel, hoci v okolí včelnice je niekoľko vysokých mravenísk.
Skúste urobiť kontrolu inak, fixkou urobte okolo mŕtveho VD kruh,a pripíšte dátum nálezu a robte kontrolu ráno a večer niekoľko dní po sebe.
Majiteľ web. stránke vcely.sk L. Šebošík v r. 2007 nasnímal mravca, ktorý odnášal v hryzadlách mŕtveho klieštika.

Jestli mravenci neodnášejí jen některé roztoče? Mohou je odnášet kvůli
bílkovinné potravě, takže odnesou právě zremřelého roztoče. Několik dní
starého roztoče, který už je zaschlý, odnášet nejspíš nebudou ?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 20, 2008 1:37 PM
Subject: Re: Mravenci a roztoči na podlokách


> Žádný nechybí. Mravenci jsou ve velikosti cca 4 - 5 mm. Nevím jaký je to
> druh. Ale patrně ne všechny druhy mravenců požírají roztoče ???
> Pepča
>
> Bol som prvý, ktorý túto tému dostal na stránky Včelára, tento článok je
> uvedený i na webe www.vcely.sk.
> Mravce, ktoré som pozoroval na podložke (chránenej sieťou) som zaradil
> (neviem či správne) do rodu Lasius niger L.- mravec čierny asi 4mm dlhý.
Je
> isté, že nie je to mravec hôrny- Formia rufa L., (vy spomínate, že mravce
> sa presúvajú po vychodenej cestičke), toho som v úli nikdy nevidel, hoci v
> okolí včelnice je niekoľko vysokých mravenísk.
> Skúste urobiť kontrolu inak, fixkou urobte okolo mŕtveho VD kruh,a
pripíšte
> dátum nálezu a robte kontrolu ráno a večer niekoľko dní po sebe.
> Majiteľ web. stránke vcely.sk L. Šebošík v r. 2007 nasnímal mravca, ktorý
> odnášal v hryzadlách mŕtveho klieštika.

Zdravím.Já mám na refraktometru 20%vody risku 78%Brix(cukernatost)tak to vám asi ten refraktometr nebude k ničemu.Na tom mém z V.P.Ještěd začíná Brix od 58.Voda je tam značená od27% v úrovni 71 Brix.Míra

Při těch 35Brix vašeho maxima by jste pak měl asi 65%vody.Tak s tím to asi nepůjde.Míra

Při těch 35Brix vašeho maxima by jste pak měl asi 65%vody.Tak s tím to asi nepůjde.Míra
-----
Škoda, holt mi osud naznačuje, že medovina je ta pravá budoucnost. :-)

A osudu se člověk nemá vzpouzet.

Karel

Tímto refraktometrem měřím pouze správný roztok na medovinu. Na měření medu musí mít jinou stupnici - horní.Můžete měřit i různé mošty, také ho používají vinaři na cukernatost moštu.

Dobrý večer.. Prosím Vás o radu, jak odstranit velké hnízdo sršnů, které se nám vyskytlo na půdě. Za Vaši radu předem děkuji..

Oblek, klobouk a pytel. Pytel navléknout na hnízdo, navrchu opatrně odříznout a odnést do přírody. Zapomoci kuřáku někam umístit, aby do hnízda nepršelo. Sršni jsou zákonem chráněni. Fruhá možnost je v tuto dobu počkat ahnízdo zrišit na podzim, protože do zimy jde pouze sama matka-královna.

Obsah cukru v medném roztoku na medovinu se měří tzv. moštoměrem. Refraktometrem se měří obsah vody v medu. Dvě naprosto odlišné veličiny.

Skuste e-shop : www.svicky.beemaja.cz