Archiv Včelařské konference

Pane Turčány, včely když potřebují minerály, napájí se na močůvce. Je to známé, akorát nemohu najít zdroj, kdo o tom píše. Od malička ale vím, že tam včely vždycky byly.

---------------------------------------------------------------

Pán kolega, včely odjakživa nachádzali dostatok minerálov v nektáre, tak to bola aj v dobe, keď chovatelia dobytka ešte nevytvárali hnojiská. Vodu z týchto zdrojov odoberajú len vtedy, keď inú možnosť nemajú. Aj ja som od malička pri včelách a oficiálne som začal sledovať otcove včely niekedy v roku 1953, keď som mal 16 rokov a žil som na dedine, keď hovädzí dobytok chovali aj súkromníci. Nuž čo, pravda je relatívna, v našom prípade moja pravda proti Vašej, napriek tom život ide ďalej.

Gustíku Gustíku!!! :-( běž už s tím do (_!_)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cena a vyroba plastoveho krmitka
> Datum: 01.8.2008 08:13:53
> ----------------------------------------
> Komunismus a socialismus s lidskou tváří je dávno tatam.
> ČSV není vhodné pro rozvoj takových aktivit v prostředí tržního chování.
> Vždy se to zvrhne v to, že nakonec s penězi nebo věcí za tím účelem
> pořízený, balí jednotlivec.Dodnes jsem neslyšel otom, kde je např.
> příspěvek 50,-/včelař za potopy v roce 2003.
>
> O dalších důkazech že je to bláhovost snad dále nemusím víc rozvádět.
> Stačí si přečíst stanovy ČSV, které v tomto směru také dohromady jen mlátí
> prázdnou slámu a skutek utek. Na tento typ aktivity normálně fungují s.r.o
> nebo výrobní družstva. Také mají možnosti OV a ZO. Ale to jsme znovu u té
> bláhovosti a záleží zase na schopnosti jednotlivců, s kterými se bude
> honosit nakonec s jistou určitostí časem někdo jiný.
>
>
> ........
> > Při pročítání Vašich příspěvků se spousty nářků během let nad
> > problémem zakrmování včel si tak říkám, proč nevyužijeme toho, že jsme v
> > Česku organizovaní pod Včelařským svazem, kde je nás cca 48 000 včelařů,
> > nedomluvíme se, že když cena formy na výrobu plastového rámkového krmítka
> > bude např. cca 300 000,- Kč, tak každý včelař mimořádně v daném roce
> > zaplatí příspěvek např. 7,- Kč do společné pokladny a Český svaz včelařů
> > zajistí formu na výrobu krmítka specifikované míry pro českého včelaře...
> > Včelaři si poté budou moci objednávat plastová rámková krmítka dle své
> > potřeby u smluveného výrobce za smluvenou cenu , stejně jako sklenice na
> > med...
>
>
>

ale dupou po plástvích

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kravi moc pomaha!
> Datum: 01.8.2008 09:08:25
> ----------------------------------------
> Osobně jsem včely na hnoji nikdy neviděl. Myslím si, že včely vodu z hnoje
> berou z nouze, kdy se jim nedostává kvalitního pylu ( nedostatek
> minerálních látek, stopových prvků ).
>
> Včely mají velmi vyvinutý filtrační systém v česlu medného váčku. Proto i v
> relativně znečistěném prostředí vytvářejí med poměrně ,,čistý,,.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Už jsem to tady psal v důsledku zmizení včely medonosné se začne měnit struktura vegetace a následně pak i mizí i tito opylovači

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??
> Datum: 01.8.2008 09:13:18
> ----------------------------------------
> nevím jak by se ti líbilo a hlavně jak dlouho pojídat jem výrobky z mouky
> al obejít se bez tak obyčejného jablíčka neb jiných ovocných druhů skus se
> nepřetržitě ládovat, rýž,í kroupy ,knedlíky, a nemít pomeranč, banány,
> jahody, maliny, ani slivovička vy nebyla
>
> Pepan
> -------------------
> A to je ta otázka. Když tam nebudou včely, nebude vůbec žádná úroda?
> Co ostatní opylovači?
>
> Když se v 70. letech hubily včelstva v oblastech s VD, tak se zjistilo, že
> příroda díru zaplnila něčím jiným - rozmnožily se tam včely samotářky apd.
> (to je ze Včelařství té doby) protože měly najednou dost potravy.
>
> Karel
>
>
>

Scháním informace o výrobci plastových rámků. Dík. Puppino

Scháním informace o výrobci plastových rámků. Dík. Puppino
--------
Výroba Zdeněk Žák z Jablonce, Rozměr 448*159mm, snad jsou z polypropylenu (tedy toho co se dělají kelímky na limonádu atd. ale tohle není moje parketa). Fotka je v Moderním včelaři 2008/3 podrobněji to snad bude v příštím čísle.

Když jsme ho viděl, tak jsem zalitoval že jsem nakonec začal dělat 448*137. Protože mám zadarmo dřevo 145mm :-)

Slyšel jsem od kamaráda, že dal jeden do oddělku a matka ho zakladla i když měla na výběr a ani nebyl vytažený.

Cena snad budou podle množství, ale tady na konferenci zaznělo něco o 45Kč.

Pro mě je to osobně jen otázka marketingu - jak by se zákazníci tvářili na med z plast. rámků. Fakticky s tím med nepřijde do styku.
A když si spočtu náklady na celou životnost rámku a pokud je pravda, že se vosk sundavá špachtlí a nemusí se vyvařovat, tak se mě ani těch 45 nezdá moc. Je to jen otázka investice a životnosti.

To by mě spíš zajímal názor na životnost takové hmoty - křehnutí atd.
Karel

Už jsem to tady psal v důsledku zmizení včely medonosné se začne měnit struktura vegetace a následně pak i mizí i tito opylovači
Pepan
--------
To je názor, nebo to bylo někde vyzkoumáno - ověřeno?

Já tady diskutuji s názorem, že když vymizí včelaři tak je otázka, jestli vymizí včely. A pak je možné se bavit o tom dalším.

Zatím za tím vidím jen úvahy - potřebujeme 3/4 milionu včelstev, aby jsme měli dostatečný rozpočet. A když nebudou dotace, nebudou už někteří členové včelařit. A bude po členských příspěvcích.

Jak by někdo dokázal zničit včely, tak aby je vyhubil?
Za desítky milionů let se to nikomu nepovedlo.
Aź současná generace včelařů dosahuje významných úspěchů. Že dělá včelám to co jim dělá.

Vláčí je auty po monokulturách, přešlechťují, chovají v úlech co vyhovují včelařům ne včelám, napůl léčí napůl neléčí, vytváří rezistenci jejich parazitům místo aby pomáhali vytvářet rezistenci včelám, přenášejí parazity atd z jednoho druhu včel na druhý - VD, Nos.Cereane, rozchovávají MVP.

Například u přenosu VD na naši včelu nikdo nezmiňuje pokusy o křížení včely indické a naší v Indii.
O tomhle není nikde ani zmínka - tedy ve včelařské literatuře.

Takže nepřeceňujme naši úlohu v životě včely. O včely samotné bych strach neměl, o včelařství v této podobě jak je provozováno určitě. Ale to se vyřeší samo.:-)
Nebo skoro samo, příkladů je v historii lidstva mnoho:-) Bohužel.

Karel

Pán kolega, včely odjakživa nachádzali dostatok minerálov v nektáre
_____________________________________________________________

Neměl jste na mysli -pyl-? V nektaru skoro žádné minerální látky nejsou ( na rozdíl od pylu )!

S pozdravem...M. Václavek...

Zmínka není asi proto, že to byly pokusy neúspěšné, protože jsou to dva
samostatné druhy včely. Málo které mezidruhové křížení dá potomky a
pokud ano, ti jsou neplodní - příklad u křížení druhů kůň a osel...
K. Čermák

KaJi napsal(a):
> Například u přenosu VD na naši včelu nikdo nezmiňuje pokusy o křížení včely
> indické a naší v Indii.
> O tomhle není nikde ani zmínka - tedy ve včelařské literatuře.
>

PANE VÁCLAVEK,TO UŽ JE VRCHOL NEZNALOSTI ,AČKOLIV SOUSTAVNĚ POUČUJETE OSTATNÍ.NEKTAROVÝ MED OBSAHUJE!!!!!! MINERÁLNÍ!!!! LÁTKY!!!!DRASLÍK,FOSFOR,ŽELEZO ,SODÍK,VÁPNKÍK ATD.Pro ostatní přečtěte si poslední dva články na Fascinovaném včelaři,pak kdo má pravdu ,že nedokáže člověk vymazat včely,když se to podařilo během 3-5 let z 50-100%.Ano všechny se nepodaří vyhubit, pak tu mohou být afrikanisované včely.

mám pocit že pan vaclavek psal o čistém nektaru z květů a ne o
nektarovém medu.....

bohužel nevím jak je na tom čistý nektar z květů s obsahem minerálních
látek, v medu samozřejme minerální látky jsou, to je jasný...


petr j.



sreň napsal(a):
> PANE VÁCLAVEK,TO UŽ JE VRCHOL NEZNALOSTI ,AČKOLIV SOUSTAVNĚ POUČUJETE
> OSTATNÍ.NEKTAROVÝ MED OBSAHUJE!!!!!! MINERÁLNÍ!!!!
> LÁTKY!!!!DRASLÍK,FOSFOR,ŽELEZO ,SODÍK,VÁPNKÍK ATD.Pro ostatní přečtěte si
> poslední dva články na Fascinovaném včelaři,pak kdo má pravdu ,že nedokáže
> člověk vymazat včely,když se to podařilo během 3-5 let z 50-100%.Ano
> všechny se nepodaří vyhubit, pak tu mohou být afrikanisované včely.
>
>

K.Čermák:
Zmínka není asi proto, že to byly pokusy neúspěšné, protože jsou to dva
samostatné druhy včely.
-------
Já na to narazil v 80.letech v časopise Vesmír.
Bylo to v době předmailové a předinternetové, tak jsem u autora nepoptával víc informací. V té době bych si to ani nedovolil. Takže hodnověrnost této inf. nemohu ani hodnotit.

Váš názor ale beru. Zkusím někdy v zimě pohrabat na půdě a dohledám, zda mi paměť slouží. :-)

Karel

PANE VÁCLAVEK,TO UŽ JE VRCHOL NEZNALOSTI ,AČKOLIV SOUSTAVNĚ POUČUJETE OSTATNÍ.NEKTAROVÝ MED OBSAHUJE!!!!!! MINERÁLNÍ!!!! LÁTKY!!!!DRASLÍK,FOSFOR,ŽELEZO ,SODÍK,VÁPNKÍK ATD
_______________________________________________________________

Umíte číst? Určitě ano, tak si laskavě můj předchozí příspěvek přečtěte znovu a pořádně(!).

...........................
M. Václavek (85.132.169.34) --- 2. 8. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) ,,(30826) (30829) (30841) (30844)

Pán kolega, včely odjakživa nachádzali dostatok minerálov v nektáre
_____________________________________________________________

Neměl jste na mysli -pyl-? V nektaru skoro žádné minerální látky nejsou ( na rozdíl od pylu )!

S pozdravem...M. Václavek...
............................

Slovo ,,skoro,, neznamená ,,nic,,! Takže nikdy jsem netvrdil, že v nektaru nejsou minerální látky!

Jest-li si někdo myslí, že nektar je pro včely zdrojem minerálních látek, hluboce se plete! Minerální látky, bílkoviny a vitamíny potřebné na tvorbu krmných kašiček pro včelí plod pocházejí z pylu ( nikoliv nektaru! ). V pylu je 20–40x více minerálních látek, než-li je tomu tak v průměrném nektaru. Doufám, že si nepletete pojmy ,,nektar,, a ,,medovice,,. V medovici ( o které zde vůbec nebyla řeč ) je zastoupení minerálů i více jak 10x vyšší než v nektaru. Proto je medovicový med tmavší a lépe vede elektrický proud. Včely minerální látky ze sladin cíleně pro tvorbu kašiček nikdy neextrahují!

Pozorně čtěte příspěvky do konference, než na ně zareagujete, ať svými útoky příště ,,nenosíte dříví do lesa,,!!!

S pozdravem...M. Václavek...

Vzpomeň si a Včelu africkou x Včela medonosná = vražedné včel.y Včela indická na rozdíl od předcházející je stěhovavá Ale také by nemuselo být marné je pak naučit aby se na zimu odstěhovaly do Afriky a na jaře se vrátily

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??
> Datum: 02.8.2008 11:33:47
> ----------------------------------------
> Zmínka není asi proto, že to byly pokusy neúspěšné, protože jsou to dva
> samostatné druhy včely. Málo které mezidruhové křížení dá potomky a
> pokud ano, ti jsou neplodní - příklad u křížení druhů kůň a osel...
> K. Čermák
>
> KaJi napsal(a):
> > Například u přenosu VD na naši včelu nikdo nezmiňuje pokusy o křížení včely
> > indické a naší v Indii.
> > O tomhle není nikde ani zmínka - tedy ve včelařské literatuře.
> >
>
>
>
>
>

Skoro nic znamená skoro nico také 0,000000000000001,ale nektarový med má více sodíku,vápníku a mnohem víc draslíku než med medovicový .Jinak jste mi to nandal a dřevo složte sám.

Ubohost nad ubohost v této konferenci,což nejsou jiná závažnější témata,která by alespoň vrátila tuto konferenci tam,kvůli čemu vlastně byla založena ? Je třeba doporučit těm velmi zdatným včelařům,neodpovídejte na kdejaké bláboly,ty byly a zajisté i v budoucnu budou a není zapotřebí na každou blbost odpovídat.Věnujte se závažným věcem,které trápí naše včelařství a ne prkotinám a volovinám,kterých je v poslední době tady habaděj.

Jenomže bláboly bez odezvy by mohly zmást nezkušené začátečníky ....
Petr
----- Original Message -----
From: "blikanek" <koko.sda/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 02, 2008 10:12 PM
Subject: včelařská ubohost


Ubohost nad ubohost v této konferenci,což nejsou jiná závažnější
témata,která by alespoň vrátila tuto konferenci tam,kvůli čemu vlastně byla
založena ? Je třeba doporučit těm velmi zdatným včelařům,neodpovídejte na
kdejaké bláboly,ty byly a zajisté i v budoucnu budou a není zapotřebí na
každou blbost odpovídat.Věnujte se závažným věcem,které trápí naše
včelařství a ne prkotinám a volovinám,kterých je v poslední době tady
habaděj.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3319 (20080802)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Jak zabránit loupeží u oddělků

Jak zabránit loupeží v oddělcích

Ubohost nad ubohost v této konferenci,což nejsou jiná závažnější témata,která by alespoň vrátila tuto konferenci tam,kvůli čemu vlastně byla založena ? Je třeba doporučit těm velmi zdatným včelařům,neodpovídejte na kdejaké bláboly,ty byly a zajisté i v budoucnu budou a není zapotřebí na každou blbost odpovídat.Věnujte se závažným věcem,které trápí naše včelařství a ne prkotinám a volovinám,kterých je v poslední době tady habaděj.
---------
Tak zvedněte úroveň!

A jaké problémy má naše včelařství, kromě některých včelařů?
Já o žádných nevím.
Já vidím jeho perspektivu ve světlých barvách.

Protože čím hůř, tím líp. Přežívá většinou to lepší.
Takže z mého pohledu je jediný problém těch 25 milionů, co situaci zakonzervují.
A to jsem přišel o 1/3 včelstev. Hledám proč, abych se tomu vyhnul - to považuji za perspektivnější.

A jinak - schválně ať někdo spočítá, kolik v posledních letech vzniklo nových farem. Kdyby byla situace včelařství skutečně tak zlá, proč by se tolik lidí rozhodlo mu věnovat a být na něm existenčně závislí?
Naopak, blýská se na lepší časy. Jsou lidi, co to hodnotí tak, že čím míň včelařů, tím líp pro včelařství a včely:-)

Taky jsem napsal ubohost? :-)

Posledni zpravy od evropskych vcelaru: roztoc varroa je na ustupu. Spousta vcelaru hlasi, ze nema v soucasnosti takrka zadny spad, coz je divne nebot v tuto srpnovou dobu se tradicne predpoklada prave jeho snadne premnozeni. Tato situace kontrastuje napadne s minulou velmi teplou zimou, kdy se roztoc nebyvale premnozil. Inu roztoc si dela co chce, na vcelare a hromadne leceni kasle.

Není to naprosto divné.

Jen to ukazuje, jak včelaři sledují včely a jakou váhu přikládají VD.

Po "melicitozních" úhynech před pěti(šesti lety taky žádný VD nebyl.

Já si dokonce běžel půjčit vyvíječ, protože jsme si myslel, že fumigace nějak nefunguje. Po prvním léčení byla na podložkách většiny úlů NULA, nebo jen jednotky roztočů.
A to lepší, co nám z VD tehdy zbylo potřebovalo asi tři roky, než se dostalo na normál.

Náš systém léčení a pololéčení (někteří to neléčí ani na polo - takže nám ty vyselektované jedince rozmnožují) je program šlechtění odolného VD.


Ono se stačí podívat na www.varroamonitoring.cz

Necelých 130 registrovaných. Jasně že je to propagační svazácká akce, ale odhad - je tam každý pátý, desátý co sleduje spad v létě? I kdyby to byl každý dvacátý, tak je to hrozně málo. 2 000 včelařů z 50 000 by sledovalo spad.

Můj osobní dohad je , že tak maxilmálně 1-3%. Tedy 500 až 1500 včelařů v ČR.

Buď je sledování VD vlétě na .... , nebo to je jeden z těch problémů včelařství.

Například to, že VD prodělal jeden cyklus vím díky tomu, že mě nějací svazáci přesvědčily před cca 6lety , že NORMÁLNÍ JE SLEDOVAT.

M.j. Ing.Veselému ve Včelařství i těm, co se se mnou o svá čísla tehdy podělili děkuji. Chtěl jsem pak vědět kolik jich tam mám já.
A o tom ten svazácký varroamonitoring.cz je.

Karel

Česna omezte na minimum tak, aby byla plně obsazena strážkyněmi. Při zúžení česen je třeba zajistit náhradní přívod vzduchu do úlu ( nejlépe drátěným dnem ). Pokud je loupež již v plném proudu, včely nestačí ubránit i zúžené česno před lupičkami, je třeba v noci úl přemístit ( nejlépe na jiné stanoviště ).

Loupeži je lepší předcházet, než-li ji přímo čelit. Včelař by měl dbát, aby všechny vchody do úlů byly dobře hlídané. Včelstva nesmí trpět hlady ( nejméně 5 kg zásob, ideální je úplné nakrmení během 3 týdnů po medobraní ). V žádném případě nedávejte zvenčí včelám olízávat potřeby k medobraní či plásty omatlané medem ( uděláte mnohem lépe, když med z pomůcek smyjete ( výhodné je na den ponořit předměty do vody, med se zcela rozpustí ) a medovou vodu vylejete do odpadu, plásty k vysušení dejte na pár hodin přímo do včelstev...odebírejte večer )! Nikdy nepodávaje krmivo mimo úly!

S pozdravem...M. Václavek...

28.7. ráno jsem dával do 1 včelstva plásty se zásobami po loni uhynulých včelstvech na varoázu,současně jsem dával i gabon.Večer jsem dával ještě cukr v lahvi.Ten den ráno jsem ještě vyčistil podložky ve varroadnu. Večer jsem zkusmo vytáhl podložku abych viděl co se děje a zhrozil jsem se.Ve včelstvu kam jsem dal ty loňské plásty byly na podložce stovky roztočů.Podíval jsem se i vedle do včelstva a tam jsem našel jednoho.Předtím od června do současnosti jsem na roztoče téměř nenarazil.Ty plásty byly ze včelstva,které loni v září roztoč doslova vyhnal z úlu. V úlu tenkrát zůstal zavíčkovaný i otevřený plod včetně vajíček bez jedinné včely.Zřejmě zůstaly roztoči zapadlí v buňkách a včely je teď vynášejí. Máte Také někdo takovou zkušenost?
>
>
>

Ještě k přecházení loupežím - pokud se dávají oddělku při jeho tvorbě medné
plásty, tak zásadně jen ze včelstva, ze kterého se oddělek tvoří. Pro včely,
které se vrátí do původního úlu, je již takový plást svou vůní "jejich", a
není třeba med přenášet "domů" :-). Při použití medného plástu z jiného
včelstva nebo z uložených zásob, původní včelstvo oddělek vyloupí.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 03, 2008 10:17 AM
Subject: Re: Loupe včelami


Česna omezte na minimum tak, aby byla plně obsazena strážkyněmi. Při zúžení
česen je třeba zajistit náhradní přívod vzduchu do úlu ( nejlépe drátěným
dnem ). Pokud je loupež již v plném proudu, včely nestačí ubránit i zúžené
česno před lupičkami, je třeba v noci úl přemístit ( nejlépe na jiné
stanoviště ).

Loupeži je lepší předcházet, než-li ji přímo čelit. Včelař by měl dbát, aby
všechny vchody do úlů byly dobře hlídané. Včelstva nesmí trpět hlady (
nejméně 5 kg zásob, ideální je úplné nakrmení během 3 týdnů po medobraní ).
V žádném případě nedávejte zvenčí včelám olízávat potřeby k medobraní či
plásty omatlané medem ( uděláte mnohem lépe, když med z pomůcek smyjete (
výhodné je na den ponořit předměty do vody, med se zcela rozpustí ) a
medovou vodu vylejete do odpadu, plásty k vysušení dejte na pár hodin přímo
do včelstev...odebírejte večer )! Nikdy nepodávaje krmivo mimo úly!

S pozdravem...M. Václavek...


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3321 (20080803)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Vážení přátelé. Tuto konferenci čte mnoho včelařů aniž by tam někdy napsali jediný řádek. Mnozí jsou to začínající včelaři a některé návody - rady jsou naprosto zcestné, platné tak v polovině minulého století. Objevují se tam stále stějní autoří /i vícekrát za den/ a tedy každý si musí položit otázku : Jsou to včelaři a nebo jenom teoretici ?. Včelaři ano, ale tak jedno cca dvoje včelstva a pokud by to byli skuteční včelaři s větším počtem včelstev, kdy jsou u včel když stále sedí u počítače ?!

No tak nevím... Za ta léta nekomerčního včelaření jsem došel k poznání, že
jsou dva typy včelařů - jedni se s odpuštěním "hrabou" ve včelách stále, ve
snaze jim co nejvíce pomoci. Druzí do nich chodí co nejméně, ve snaze je co
nejméně rušit. A protože včely jsou (naštěstí) velmi odolné vůči
nejrůznějším pohromám, jsou nakonec hospodářské výsledky obojích více méně
srovnatelné :-). Takže nějaký ten čas na počítač by určitě vybyl :-).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 03, 2008 11:21 AM
Subject: Re: včelařská ubohost


Vážení přátelé. Tuto konferenci čte mnoho včelařů aniž by tam někdy napsali
jediný řádek. Mnozí jsou to začínající včelaři a některé návody - rady jsou
naprosto zcestné, platné tak v polovině minulého století. Objevují se tam
stále stějní autoří /i vícekrát za den/ a tedy každý si musí položit otázku
: Jsou to včelaři a nebo jenom teoretici ?. Včelaři ano, ale tak jedno cca
dvoje včelstva a pokud by to byli skuteční včelaři s větším počtem
včelstev, kdy jsou u včel když stále sedí u počítače ?!


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3321 (20080803)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Dnes se nedá u včel nic dělat, prší. Proč včely loupí ? S názorem p. Václavka tak souhlasím maximálně na 50%. Tato teorie byla platná tak před 50 léty kdy se dohodli všichní včelaři a najednou začali krmit. Pak ještě hledali jiná včelstva, které chodí loupit na jeho včelín
Včely loupí zejména ze dvou důvodu. První a ten hlavní je, že ve včelstvu je nekvalitní matka. Druhý důvod je včelař, že umožní se dostat do krmítek cizím včelám. Při tvoření oddělků s tím plástem je to také trochu zcestné. Matka vylučuje z hltanové žlázy feromon se kterým se včely vzájemné potírají a tím si budují nějaký obranný systém. Pokud matka je stará a nebo v tom oddělku si jej včely nestačily dostatečně předat, pak loupež musí následovat i když tam bude česno na jeden centimetr.
Krmit po dobu třech týdnů, to byly rovněž názory některých starších včelařů. Po sundání medníků - nástavků by mělo zůstat ve včelstvu kolem 5 kg zásob. Včely by jsme měli podnítit, aby se matka rozkladla. V tu dobu jsou v úle včely, které nán v průběhu září stejně odejdou a musíme docílit toho, aby matka měla dostatek místa ke kladení. Když se začně líhnout plod, který je z podnícení, musíme intenzivně krmit a to v maximálních dávkách /3 až 5 kg za den./ Včela je menší chemická továrna a musí zpracovat tyto krmné dávky. Mladé včely, které se líhnou, budou tzv. dlohověké a ty nejsou ještě schopny zpracovávat tyto zásoby cca 14 dnů. Pokud by toto krmení trvalo delší dobu, mladé vylíhlé včely by se utáhaly a uhynuly. Mnozí nebudete s tím souhlasit,/znám to ze svých přednášek na téma "Pokrokové způsoby včelaření"/, ale já nevím co je loupež na včelnici. V současné době mám maximálně otevřená všechná česna. Při krmení nejsem schopen všem najednou dát krmení a dělám to v průběhu dne. Včely otravují pouze při nalévání do sklenic.

Matka vylučuje z hltanové žlázy feromon se kterým se včely vzájemné potírají a tím si budují nějaký obranný systém.
______________________________________________________________

Účinná látka mateří látky se po včelstvu šíří potravní cestou. Názor o roztírání mateří látky po těle včel je pouze Vaše domněnka, která neodpovídá realitě. Mateří látka není žádná ,,voňavka,,!

Po sundání medníků - nástavků by mělo zůstat ve včelstvu kolem 5 kg zásob.

Skladanie medníkov s odobratými plástami som robil naozaj tak pred 50-40 rokmi, potom som prešiel na systém produktívny, ktorý dokonale ochráni plásty pre víjačkou (a včely ich ochránia dokonale).

Čo sa týka rabovky včelstiev, svojimi či cudzími včelami som zažil taktiež pre 50-timi rokmi, keď som nevedomý ako odložence ako a kedy robiť.
Robte odložence vtedy, keď je dostatok včiel a prebytočné plodu, primeranej znášky a nemusíte riešiť tieto prípady.

Odloženec urobený teraz s plodom a včelami, je strašne citlivý na svoju ochranu, ktorá uňho po odletení lietaviek sa s mladými včelami nevie brániť. Hlavne sa to stáva vtedy, keď ešte nesceleným včelstvíčkam podáme zásoby v podobe cukropvého roztoku, keď mladé včely roztok nedokážu invertovať a nie to ešte robiť strážnu službu na letáči. Kaď už z nejakých príčin sme nútený robiť odložence v tak pôzdnom čase, tak na jeho tvorbu použijeme plodové plásty aj so zásobami na prežitie a keď sa včelstvo scelí, pribudnú lietavky potom im môžme podať záasoby, najlepšie v tuhej podobe, npr. CMC.
Problém rabovky je skoro vždy spojený s matkou, je neoplodnená, prípadne nie je tam vôbec, ale to si musí zobrať každý, ktorý tvorí nové včelstvá týmto spôsobom.

Ahoj,

zúžit česno na jednu včelu,
sklo před česno
mokrý hadr před česno
dát je jinam

Pavel

----- Original Message -----
From: "Jiří Rusz" <jiri.rusz/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 03, 2008 7:19 AM
Subject: Re: Krmení medem


> Jak zabránit loupeží u oddělků

Vážený příteli Václavku. Doporučují se podívat do učebnice "Včelařství Vladimír Veselý a kolektiv" vydání z roku 2003 strana 38 kde je uvedeno pod statí Matka : V kusadlové žláze tvoří tzv. mateří látku, feromon, který koluje v potravě a spojuje tisíce jedinců v sociální jednotku - včelstvo atd. Snad budete s ing. Veselým souhlasit. Stačí se někdy podívat do skutečné moderní odborné literatury.

S názorem p. Václavka tak souhlasím maximálně na 50%. Tato teorie byla platná tak před 50 léty kdy se dohodli všichní včelaři a najednou začali krmit.
______________________________________________________________

Rozveďte proč? Já problémy s loupežemi a slíděním při uplatnění ,,teorie platné před 50 léty,, nemám.
______________________________________________________________
Krmit po dobu třech týdnů, to byly rovněž názory některých starších včelařů. Po sundání medníků - nástavků by mělo zůstat ve včelstvu kolem 5 kg zásob. Včely by jsme měli podnítit, aby se matka rozkladla. V tu dobu jsou v úle včely, které nán v průběhu září stejně odejdou a musíme docílit toho, aby matka měla dostatek místa ke kladení. Když se začně líhnout plod, který je z podnícení, musíme intenzivně krmit a to v maximálních dávkách /3 až 5 kg za den./ Včela je menší chemická továrna a musí zpracovat tyto krmné dávky. Mladé včely, které se líhnou, budou tzv. dlohověké a ty nejsou ještě schopny zpracovávat tyto zásoby cca 14 dnů. Pokud by toto krmení trvalo delší dobu, mladé vylíhlé včely by se utáhaly a uhynuly.
____________________________________________________________

Podle Vás zastávám názory starších včelařů...rozesmál jste mě :-). Nemyslím to ve zlém. Jsem odpůrcem klasického včelaření. Podněcování je typická praktika včelaření doby před 50 let.

Zimuji na 8 NN, tedy mám spousty prostoru pro jednorázové krmení během 3 týdnů po medobraní. Nekomplikuji si včelaření a život včelám technikami, jako je podněcování, krmení na etapy a podletní zužování, jež nejsou doménou moderního včelaření.

S pozdravem...M. Václavek...

Vážený příteli Václavku. Doporučují se podívat do učebnice "Včelařství Vladimír Veselý a kolektiv" vydání z roku 2003 strana 38 kde je uvedeno pod statí Matka : V kusadlové žláze tvoří tzv. mateří látku, feromon, který koluje v potravě a spojuje tisíce jedinců v sociální jednotku - včelstvo atd. Snad budete s ing. Veselým souhlasit. Stačí se někdy podívat do skutečné moderní odborné literatury.

______________________________________________________________

Tohle je za dnešní týden vrchol vrcholů! Argumentujete proti mě mými argumenty proti Vám! Nejprve pisatel ,,sršeň,, a teď Vy, pane Šefčíku!?

S panem ing. Veselým NAPROSTO souhlasím. Copak jsem se vyjádřil tak nesrozumitelně? Cituji sebe:
,,Účinná látka mateří látky se po včelstvu šíří potravní cestou.,,
Pro méně znalé...,,mateří látka se šíří potravní cestou,, znamená to samé jako ,,mateří látka koluje v potravě,,. ,,Účinná látka,, je složka mateří látky, která se projevuje na včelstvu ( informuje o přítomnosti matky, stmeluje, podporuje pracovitost, tlumí tvorbu matečníků, zabraňuje vznik fyziologických trubčic ). Mateří látka obsahuje i tzv. vonnou složku, která nemá vliv na chování včelstva, ale láká trubce na shromaždištích a přitahuje včely k matce, aby se o ni starali a slízávali jí mateří látku z těla, což je podmínka pro rozšíření mateřího feromonu ( přes potravní cestu! ) po celém včelstvu.
Jako podklad pro moje tvrzení jsem použil Vámi zmíněnou publikaci ,,Včelařská encyklopedie,,.

Pro jistotu ještě jednou -
S panem ing. Veselým NAPROSTO souhlasím. Copak jsem se vyjádřil tak nesrozumitelně? Cituji sebe:
,,Účinná látka mateří látky se po včelstvu šíří potravní cestou.,,
Pro méně znalé...,,mateří látka se šíří potravní cestou,, znamená to samé jako ,,mateří látka koluje v potravě,,. ,,Účinná látka,, je složka mateří látky, která se projevuje na včelstvu ( informuje o přítomnosti matky, stmeluje, podporuje pracovitost, tlumí tvorbu matečníků, zabraňuje vznik fyziologických trubčic ). Mateří látka obsahuje i tzv. vonnou složku, která nemá vliv na chování včelstva, ale láká trubce na shromaždištích a přitahuje včely k matce, aby se o ni starali a slízávali jí mateří látku z těla, což je podmínka pro rozšíření mateřího feromonu ( přes potravní cestu! ) po celém včelstvu.
Jako podklad pro moje tvrzení jsem použil Vámi zmíněnou publikaci ,,Včelařská encyklopedie,,.

Pane Šefčíku, nechci Vás pomlouvat, ale za výrok:,,Matka vylučuje z hltanové žlázy feromon se kterým se včely vzájemné potírají,, byste se měl stydět. Opravdu je to rčení úrovně člověka věci neznalého nikoliv učitele včelařství. Možná nejste ochoten si to přiznat. Pokud mi nevěříte, zeptejte se třeba přímo ing. Veselého, nebo si prostudujte novější výtisky OVP. I mistr tesař se někdy utne, což by Vás možná omluvilo, pokud nebudete stále tvrdošíjně trvat na Vašem nepravdivém výroku.

S pozdravem...M. Václavek...

Ještě bych rozvětvil tu první větev na varianty. A to na zkušené praktiky, nezkušené praktiky (věčné začátečníky) a začínající. Ty začínající na hloubavé dostatečně a hloubavé nedostatečně.

No a jsme u těch závislostí jak se který typ začátečníka může vyvinout přes zkušeného praktika až třebas na profesní úroveň. A Ti umí přemýšlet a nesmýšlí nějaké konspirace a starosti otom, proč jaký který profesní včelař tráví čas na internetu místo toho, aby čučel zbytečně do úlů. Proč by to dělal když ví jak se chovají včely?

..............

lokvenc.petr (e-mailem) --- 3. 8. 2008
Re: včelařská ubohost (30859) (30863) (30869)

No tak nevím... Za ta léta nekomerčního včelaření jsem došel k poznání, že
jsou dva typy včelařů - jedni se s odpuštěním "hrabou" ve včelách stále, ve
snaze jim co nejvíce pomoci. Druzí do nich chodí co nejméně, ve snaze je co
nejméně rušit. A protože včely jsou (naštěstí) velmi odolné vůči
nejrůznějším pohromám, jsou nakonec hospodářské výsledky obojích více méně
srovnatelné :-). Takže nějaký ten čas na počítač by určitě vybyl :-).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pepa"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Sunday, August 03, 2008 11:21 AM
Subject: Re: včelařská ubohost


Vážení přátelé. Tuto konferenci čte mnoho včelařů aniž by tam někdy napsali
jediný řádek. Mnozí jsou to začínající včelaři a některé návody - rady jsou
naprosto zcestné, platné tak v polovině minulého století. Objevují se tam
stále stějní autoří /i vícekrát za den/ a tedy každý si musí položit otázku
: Jsou to včelaři a nebo jenom teoretici ?. Včelaři ano, ale tak jedno cca
dvoje včelstva a pokud by to byli skuteční včelaři s větším počtem
včelstev, kdy jsou u včel když stále sedí u počítače ?!

Příteli Václavku. Nezapínej několik dnů svůj počítač a uděláš velíce dobře a nebo si založ svou webovou stránku.

Děkuji Vám přátele o radu. Já jsem krmil všechna včelstva najednou, silnější vybrala krmení za 1 noc a slabší přes den začala byt atakována. Odebral jsem zdytek krmiva, ale i to nepomohlo. Všechny zásoby jsou už pryč. Nevím co dále dělat. Jedna se o 3 oddělky s mládymi matkami

Do vylupovaného včelstva je třeba se podívat, je třeba z úlu vybrat
neobsazené rámky a včelstvo nechat sedět jen na takovém množství rámků,
které je včelstvo schopno obsadit. I za cenu toho, že krátkodobě zlodějek do
otevřeného úlu nalétne víc. V zadováku bylo zůžení jednoduché, stačilo
prostě jen neobsazené rámky vyndat a nechat třeba jen 4 obsazené rámky.
Stačilo potom jen silně zůžit česno a včely, pokud byly jinak v pořádku, se
samy začaly bránit a loupež byla v podstatě vyřešena. Po večerech se potom
včely podněcovaly malým množstvím cukerného roztoku, aby se včelstvo
přínosem zásob uklidnilo, matka se podnítila ke kladení a včely podnítily k
obraně. Do zimy šlo sice takové včelstvo v síle oddělku, ale přežilo. U
nastavků bude muset stačit hrubé zužování po nastavcích, pokud už včelstvo
zesláblo natolik, že neobsedne ani jeden nastavek, bude mít obranu proti
zlodějkám ztíženou. Včely totiž v první řadě brání plod, potom obsednuté
rámky, je jedno, jestli se zásobami nebo bez zásob, . Neobsednuté rámky
nebrání a ty jsou v úlu proto jen takovým nástupním místem a lákadlem pro
zlodějky. Pokud jsou mezi plodem a česnem neobsazené plásty, včely v
podstatě ani nebrání česno, to je pro zlodějky volně průchodné. Taky
podněcování je třeba provádět speciálním krmítkem, zatímco v zadováku se
jedno krmítko používalo na krmení i podněcování. O náhradní přívod vzduchu
není třeba se příliš starat, včelstvu stačí na větrání jen jediný otvor, pár
centimetrů čtverečních jednoho česna. Pokud není vnitřní řád úlu rozvrácen
třeba proniklými zlodějkami, včely umí křídly, sice za cenu větší spotřeby
zásob, cirkulaci vzduchu uvnitř úlu zajistit.
Přemístění úlu na jiné stanoviště moc nepomůže, pokud tam jsou ještě jiná
včelstva. Včelstvo musí mít vůli k obraně a tu má jen tehdy, pokud je
včelstvo v pořádku. Pokud tam je matka, plod, zásoby, dostatek včel na počet
rámků, feromony, kterými včely komunikují nejsou rušeny třeba thymolem a
jinými zápachy atd. Pokud včelstvo není v pořádku, včelstva z nového
stanoviště to taky objeví a taky začnou vylupovat. To spíše může pomoct,
pokud zůžení prostoru úlu a česna nepomohlo, umístění úlu po zbytek dne v
chladném temném sklepě a taky trocha podání zásob, včelstvo získá o to víc
času k uklidnění a konsolidaci. Ve sklepě je nezbytný dobrý přívod vzduchu,
tam se drátěné dno velice hodí.
Jinak včelstvo, které je v pořádku, se dokáže ubránit i masívní loupeži,
pokud se mu trochu pomůže. Třeba když na rozložené včelstvo na jednotlivé
rámky nalétne během 10 - 30 minut tisíce včel zlodějek, stačí včelstvo jen
složit a příslušně zúžit česno. Během 10 minut včelstvo "vyhostí" z úlu cizí
zlodějky a během půl hodiny až hodiny zlodějky zjistí, že z toho úlu nic
nedobudou a začnou zkoušet okolní úly na stanovišti.
Pokud je na stanovišti vyvolána masivní loupež, ať už prací ve včelstvech
nebo třeba "čištěním" plástů od medu mimo úly a loupeži podlehne silné
zdravé produkční včelstvo, je nějaká chyba v uspořádání úlu, je třeba hledat
jaká a je ji třeba odstranit.
Každá loupež znamená vedle jiného plýtvání a je jí třeba se vyhnout.
Zlodějky na ukradení zásob spotřebují velké množství energie, samy se rychle
opotřebovávají a navíc se s vylupovanými včelami vzájemně vraždí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 03, 2008 10:17 AM
Subject: Re: Loupe včelami


> Česna omezte na minimum tak, aby byla plně obsazena strážkyněmi. Při
zúžení
> česen je třeba zajistit náhradní přívod vzduchu do úlu ( nejlépe drátěným
> dnem ). Pokud je loupež již v plném proudu, včely nestačí ubránit i zúžené
> česno před lupičkami, je třeba v noci úl přemístit ( nejlépe na jiné
> stanoviště ).
>
> Loupeži je lepší předcházet, než-li ji přímo čelit. Včelař by měl dbát,
aby
> všechny vchody do úlů byly dobře hlídané. Včelstva nesmí trpět hlady (
> nejméně 5 kg zásob, ideální je úplné nakrmení během 3 týdnů po
medobraní ).
> V žádném případě nedávejte zvenčí včelám olízávat potřeby k medobraní či
> plásty omatlané medem ( uděláte mnohem lépe, když med z pomůcek smyjete (
> výhodné je na den ponořit předměty do vody, med se zcela rozpustí ) a
> medovou vodu vylejete do odpadu, plásty k vysušení dejte na pár hodin
přímo
> do včelstev...odebírejte večer )! Nikdy nepodávaje krmivo mimo úly!
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Všechny zásoby jsou už pryč. Nevím co dále dělat. Jedna se o 3 oddělky s mládymi matkami
------
Zavřel bych česno, otevřel větrání. Pokud to úl nemá, zavřel bych ho sítem proti mouchám. Sebral bych nějakým včelám rámek/ky se zásobami a oklepal z nich včely! A bez včel(!) bych jej přidal oddělkům. Do prázdné souše z oddělku bych ve vodorovné poloze nalil z láhve vodu a dal bych to včelám - dodal bych jim vodu.
Podle možností bych včely buď - dal na pár dní do sklepa, nebo přendal na stinné místo.
Venku bych na ně položil namočený hadr - chlazení a taky to odradí slídilky.

---
Upozornění: Zkušenosti s tím nemám, protože mě to potkávalo jen v začátcích. :-)
Od té doby tomu čelím tím, že slabá/nová včelstva nemají otevřené česno, ale očko - lépe se jim hájí, mají větrání ve spod.

Navíc mám kliku v tom, že tady máme stále nějakou snůšku.
Ale minulý týden jsem se přesvědčil na svém novém stanovišti v intenzívně zemědělské krajiině, že je to k nezaplacení. Co se tam dělo večer při krmení jsem v červenci ještě nezažil. Měl jsem docela obavy když jsem tam po týdnu šel. (beze ztráty).

Takže tohle je jedna z věcí, kdy skutečně záleží na místních podmínkách. Hlavně tam bych uvítal asi rámková krmítka, protože taková udělátka (lahve nad strop, nástavek a do něj kontejner s 15litry roztoku,..), co používáme tady by tam asi způsobily docela rozruch.

A na příští rok bych doporučil kromě dobrého hardware dělat oddělky dřív a krmit, krmit a krmit hned jak začne matka klást. Aby už se pak nemusely tolik krmit.

Karel

To by chtělo vidět, ale obecně bývají takové oddělky příliš slabé, aby
jejich včely dokázaly zabránit zlodějkám k průniku do úlu nebo do krmítek.
Vůbec nevhodné je pro takové oddělky klasické kýblové krmítko v prázdném
nastavku, zlodějky nejspíš pronikly česnem a kolem neobsazených krajních
rámků až nahoru do kyblíku. Možná taky příliš velká česna, příliš nevhodně
umístěná česna daleko od plodu a obsazených rámků, drátěné síto ve dně,
které je pro oddělek v podstatě zbytečné a jen rozšiřuje vůni včelstva do
okolí a láká o to více zalétané zlodějky. Je dost možné, že už jsou oddělky
ztraceny, po vyloupení od zásob přestaly včely živit plod a většina létavek
odletěla se zlodějkami, zůstaly hlavně mlaďušky. Muselo by se za prvé
zamezit zlodějkám přístupu do úlu, malými dávkami doplnit zásoby a podnítit
matku ke kladení a počkat aspoň 3 týdny, než by se začaly líhnout první
mlaďušky. A to všechno musí zařídit ta hrstka včel, co tam je a musí
přežít, nesmí se dříve upracovat.
Tady je každá rada drahá. Mít dostatek silných včelstev, možná bych vybral
variantu, kdy bych vzal matky, z několika silných včelstev vzal včely tak z
1 - 3 rámků, udělal z nich příslušně velký smetence, přidal matku a smetenec
usadil na mezistěny a nechal je vystavit. Teplo na vystavení mezisten ještě
je a silná včelstva by měla stihnout úbytek včel ještě z velké většiny
doplnit. Nebo krajní neobsazené rámky vybrat, místo po nich zaplnit třeba
nějakým sololitovým udělátkem, česno silně zůžit, síto ve dně zakrýt,
oddělky krmit večer velmi malými dávkami, které stihnou vybrat přes noc a
jak matka začne zase začne plodovat, posilovat plásty s zavíčkovným plodem
ze včelstev....
Nebo střepat ze 2 - 4 rámků produkčního včelstva včely, omámit je třeba
nedostatkem vzduchu, aby zapomněly na svůj původní úl a posílit jimi
oddělek. A pak zase chránit před zlodějkami, pomalu krmit, nechat matku
rozplodovat....
Už jsem to tady před pár dny psal, na krmení slabých oddělků v nastavcích
malými dávkami se hodí třeba krmítko uvedené v
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003100201 . Když se
použije malá miska o objemu 0,2 - 0,4 litru a miska umístí přesně nad plodem
nebo sezením oddělku, včely oddělku to krmítko chrání před zlodějkami, objem
pro každodenní večerní podněcování cukrovým roztokem stačí. Na fotografii je
potom dostatečně dobře vidět segment, který nadzvihává síťovinu nak okraj
krmítka a umožňuje včelám, aby pod síťovinou do kemítka - misky vlezly a
roztok odebraly.
Doplňování rámky se zpracovanými zásobami z jiného včelstva se mně zdá
riskantní. Totiž pokud tam je včel skutečně málo, neobsednou krajní části
plástu se zásobami, ty zůstanou zase před zlodějkami nechráněné a budou je
lákat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří Rusz" <jiri.rusz/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 03, 2008 1:52 PM
Subject: Loupe včelami


> Děkuji Vám přátele o radu. Já jsem krmil všechna včelstva najednou,
> silnější vybrala krmení za 1 noc a slabší přes den začala byt atakována.
> Odebral jsem zdytek krmiva, ale i to nepomohlo. Všechny zásoby jsou už
> pryč. Nevím co dále dělat. Jedna se o 3 oddělky s mládymi matkami

Jiří Bořík:
Zkusil jsem do googlu zadat "plastic foundation frame price" a zodkazu jsem vybral treba:

Já tam tedy zkusil zadat feeder a podobné a nakonec pak:

DIVISION BOARD FEEDER
a našel toho dost. Tohle bude asi výrobce, nebo spíše zadavtel výroby. Možná jsou i další. Ale s tou cenou není co řešit. A ten dekl, to je taky dobrý.
Karel

http://www.mannlakeltd.net/search_results.asp?txtsearchParamTxt=feeder&txtsearchParamCat=ALL&txtsearchParamType=ALL&iLevel=1&txtsearchParamMan=ALL&txtsearchParamVen=ALL&txtFromSearch=fromSearch

http://www.mannlakeltd.com/catalog/proddetails.asp?pg=page22.html

Oddělky zúžit na co nejmenší prostor a zúžit česno na 1 včelu
Musí mít jen takový prostor aby ho byly schopny ubránit

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Rusz <jiri.rusz/=/seznam.cz>
> Předmět: Loupe v?elami
> Datum: 03.8.2008 07:20:29
> ----------------------------------------
> Jak zabránit loupeží v oddělcích
>
>
>

Bereš mi to z huby :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: včelařská ubohost
> Datum: 03.8.2008 11:42:14
> ----------------------------------------
> No tak nevím... Za ta léta nekomerčního včelaření jsem došel k poznání, že
> jsou dva typy včelařů - jedni se s odpuštěním "hrabou" ve včelách stále, ve
> snaze jim co nejvíce pomoci. Druzí do nich chodí co nejméně, ve snaze je co
> nejméně rušit. A protože včely jsou (naštěstí) velmi odolné vůči
> nejrůznějším pohromám, jsou nakonec hospodářské výsledky obojích více méně
> srovnatelné :-). Takže nějaký ten čas na počítač by určitě vybyl :-).
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, August 03, 2008 11:21 AM
> Subject: Re: včelařská ubohost
>
>
> Vážení přátelé. Tuto konferenci čte mnoho včelařů aniž by tam někdy napsali
> jediný řádek. Mnozí jsou to začínající včelaři a některé návody - rady jsou
> naprosto zcestné, platné tak v polovině minulého století. Objevují se tam
> stále stějní autoří /i vícekrát za den/ a tedy každý si musí položit otázku
> : Jsou to včelaři a nebo jenom teoretici ?. Včelaři ano, ale tak jedno cca
> dvoje včelstva a pokud by to byli skuteční včelaři s větším počtem
> včelstev, kdy jsou u včel když stále sedí u počítače ?!
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3321 (20080803)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Zužování má opodstatnění i dnes
Mám úl s 4 nástavky dva sundám z toho 3/5 jde rozvařit a rámky si připravím v zimě i s mezistěnami. Nač to skladovat v úlu a pak se na jaře honit.Klasiské zužování v nástavkových úlech snad nikdo nedělá!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Loupe v?elami
> Datum: 03.8.2008 12:25:26
> ----------------------------------------
> S názorem p. Václavka tak souhlasím maximálně na 50%. Tato teorie byla
> platná tak před 50 léty kdy se dohodli všichní včelaři a najednou začali
> krmit.
> ______________________________________________________________
>
> Rozveďte proč? Já problémy s loupežemi a slíděním při uplatnění ,,teorie
> platné před 50 léty,, nemám.
> ______________________________________________________________
> Krmit po dobu třech týdnů, to byly rovněž názory některých starších
> včelařů. Po sundání medníků - nástavků by mělo zůstat ve včelstvu kolem 5
> kg zásob. Včely by jsme měli podnítit, aby se matka rozkladla. V tu dobu
> jsou v úle včely, které nán v průběhu září stejně odejdou a musíme docílit
> toho, aby matka měla dostatek místa ke kladení. Když se začně líhnout plod,
> který je z podnícení, musíme intenzivně krmit a to v maximálních dávkách /3
> až 5 kg za den./ Včela je menší chemická továrna a musí zpracovat tyto
> krmné dávky. Mladé včely, které se líhnou, budou tzv. dlohověké a ty nejsou
> ještě schopny zpracovávat tyto zásoby cca 14 dnů. Pokud by toto krmení
> trvalo delší dobu, mladé vylíhlé včely by se utáhaly a uhynuly.
> ____________________________________________________________
>
> Podle Vás zastávám názory starších včelařů...rozesmál jste mě :-). Nemyslím
> to ve zlém. Jsem odpůrcem klasického včelaření. Podněcování je typická
> praktika včelaření doby před 50 let.
>
> Zimuji na 8 NN, tedy mám spousty prostoru pro jednorázové krmení během 3
> týdnů po medobraní. Nekomplikuji si včelaření a život včelám technikami,
> jako je podněcování, krmení na etapy a podletní zužování, jež nejsou
> doménou moderního včelaření.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Scháním informace o výrobci plastových rámků. Dík. Puppino
---------------------------------------------------------
Pokud vím, u nás tyto plast. rámky vyrábí přítel
Zdeněk Žák, Lovecká 13, Jablonec n/Nis, PSČ 466 01,
mob.: 605 120 022, tel.fax 483 714 047
Pepča

Také bych se chtěl přimluvit aby stálý a hodně častý dopisovatel této konference se na čas odmlčel se svými výplody a věnoval se raději souvčelsví,které před časem vynalezl ale mnoho pochopení zde nezískal.Je mu zapotřebí popřát aby se mu v jeho včelaření dařilo,a hlavně popřát racionalizaci zdar,které velice mnoho uváděl na konci.
Tento pan včelař do dnešní doby zaslal do této konference celkem 1270 příspěvků,množství na jednoho člověka víc nežli adekvátní vzhledem k ostatním dopisovatelům.
Koho to zajímá,může ve vyhledávači GOOGLE a MORFEO na této včelařské konferenci si snadno najít,stačí vepsat - racionalizaci zdar- a nebo - souvčelsví- a nebo - jméno -dotyčného,jak komu libo. Souvčelsví je opravdu bez T.

Nevim proc by se meli casti a stali dopisovatele do teto konference
odmlcovat. Jestlize nekomu caste prispevky nekterych uzivatelu tak strasne
vadi, VELMI bych se primluvil, aby jejich prispevky necetli prip. je
automaticky promazavali, kdyz je tolik obtezuji. Napriklad ja si na
vcelarske konferenci rozhodne radeji prectu prispevek o vcelareni (ackoliv
s tim treba vubec nesouhlasim), nez rady vcelare, ktery jinym radi kdy
maji a kdy nemaji posilat prispevky...

Moznosti svobodne vyjadrovat sve nazory ZDAR :-))!!!!

Tomas Mudroch

> Také bych se chtěl přimluvit aby stálý a hodně častý dopisovatel této
> konference se na čas odmlčel se svými výplody a věnoval se raději
> souvčelsví,které před časem vynalezl ale mnoho pochopení zde nezískal.Je
> mu
> zapotřebí popřát aby se mu v jeho včelaření dařilo,a hlavně popřát
> racionalizaci zdar,které velice mnoho uváděl na konci.
> Tento pan včelař do dne&#65533;ní doby zaslal do této konference celkem
1270
> příspěvků,mno&#65533;ství na jednoho člověka víc ne&#65533;li adekvátní
vzhledem k
> ostatním dopisovatelům.
> Koho to zajímá,mů&#65533;e ve vyhledávači GOOGLE a MORFEO na této včelařské
> konferenci si snadno najít,stačí vepsat - racionalizaci zdar- a nebo -
> souvčelsví- a nebo - jméno -dotyčného,jak komu libo. Souvčelsví je opravdu
> bez T.
>

Zužování má opodstatnění i dnes
Mám úl s 4 nástavky dva sundám z toho 3/5 jde rozvařit a rámky si připravím v zimě i s mezistěnami. Nač to skladovat v úlu a pak se na jaře honit.
______________________________________________________________

,,Zužování má opodstatnění i dnes,,?... Jak kde, jak v čem, jak při čem, jak a tak.

Můj způsob včelaření je plně založen na podletním NEzužování, protože jinak bych nevytvářel velmi silná včelstva a nemohl bych efektivně obměňovat dílo. S trochou nadsázky můžu říci, že v podletí zužovat ( a také podněcovat ) neumím :-) ...protože to nepotřebuji a nechci umět.

Med vytáčím převážně z panenských plástů, což je další klíčový rozdíl mezi mým a ,,normálním,, včelařením. Panenský med je z více důvodů kvalitnější ( chutnější, bez výluhu z výkalů larev zalisovaných v košilkách, bez chemikálií z podletního a podzimního léčení ), proto ho preferuji, i když jeho vytáčení je 2-3x časově náročnější, aby nedošlo k poškození díla ( myšleno pro voskové mezistěny, při použití plastových mezistěn tento problém odpadá ).

Na jaře jsou medníky tvořeny také jedním nástavkem se starším dílem ( nechávám si přes zimu pouze jediný na úl... skladuji ho pod včelstvy ). Slouží k uložení vrbového medu ( stavba v předjaří je kvůli počasí nejistá ). Tyto plásty po prvním točení v květnu vytavím a nahradím mezistěnami, abych měl dostatek panenského díla.

Začátkem podletí provedu medobraní, mednou komoru ( 9.NN ) přemístím na oddělky a úl uspořádám tak, že dolů jako spodní 4 NN umístím nástavky se starším dílem. Horní 4 NN jsou převážně s panenským dílem. Očka zpravidla otevírám v pozicích 4.-6., čímž společně s ponecháním nástavku s největším množství plodu jako 4. ode dna stimuluji včely k vytvoření zimního sediska v horních nástavkách ( na panenském díle ).

Po medobraní začnu krmit. Včely zásoby uloží do horních nástavků. Týden po ukončení krmení provedu korekturu horních 4 NN: na čtvrtý nástavek přijdou nástavky bez plodu, na které položím nástavky již zakladené, do kterých převěsím GABONy. Plný nástavek medu ( nová medná komora ) umístím jako nejvrchnější patro. V průběhu podzimu budou spodní nástavky opuštěny.

V říjnu provedu zúžení ( používám výkluzy na odstranění zbylých včel ). Pokud nepřipojím 2 NN oddělek, odeberu spodní 3 NN. Normálně produkční včelstva posiluji oddělky, při čemž odebírám spodní 4 NN. Včelařský rok ( produkční období ) tedy začíná plodováním na novém díle, což má významný ozdravný efekt.

S pozdravem...M. Václavek...

Také bych se chtěl přimluvit aby stálý a hodně častý dopisovatel této konference se na čas odmlčel se

----------

Proč jen jeden. Je třeba vidět dál a neklást si nízké cíle. V zájmu ne udržení, ale přímo zvýšení úrovně této konference, doporučuji zřídit nevyšší radu, která bude bdíti nad její kvalitou a nedovolí ji pokleslými příspěvky klesnouti. Bez ohledu na autora.
A svými příspěvky ji členové rady povznesou výš a vzhůru.


Něco na způsob ctihodné francouzské akademie věd





(co prý vyslovila politování obci, v jejímž čele stojí člověk, který věří, že z nebe padá kamení:-) )


Karel

P.S.
V pravo na klávesnici je šest kláves. Vlevo dole je tlačítko nazvané DELETE. Doposud úspěšně řešilo mnoho podobných problémů.

Opět se ozval Doubek, alias emilkamilka, E. M., Nepovídej, Nevaž si to, Dománek, Michalka, Novotný, Kořenský, Vilímek, kramář, blinkanek, atd., prostě ,,normální,, včelař z 88.100.95.205, který mě ustavičně vyhání z konference již více než rok.

Co se týče kombivčelaření ( dříve jsem používal termín souvčelství ) jde o princip známý již desítky let. Já jsem ho jen přizpůsobil svému ,,nenormálnímu,, včelaření a pojmenoval jsem ho.

Dovětek ,,Racionalizaci zdar!!!,, jsem zprvu používal, abych se zviditelnil. Postupem času jsem ho připisoval k mým článkům již spíše jen ze zvyku. Až jednoho dne ( 17.12.2007 ) mi pisatel ,,kozlík,, otevřel oči a uvědomil jsem si, že stálé opakování mého tradičního sloganu je ,,matka trapnosti,, a přestal jsem s tím. To však neznamená, že se od sousloví ,,racionální včelaření,, distancuji, pouze jeho používání omezuji na nejefektivnější minimum.

Rád píšu na Konferenci ( což dokazuje počet mých příspěvků ). Je to mnohokrát lepší využití internetu ve srovnání např. s počítačovými hrami, u kterých se zbytečně stráví spousty času. Navštěvování konference není nijak časově náročné. Napsání článku a předčtení všech příspěvku za den je otázka pár desítek minut. Mnohému lze se na Konferenci přiučit. Konference slouží k výměně názorů a zkušeností, což se bez řádné diskuze neobejde. Výlevy typu: ,,ty sem nepatříš,, ,,ty nepiš,, urážky a pomluvy... používají jenom odpůrci, kteří nejsou schopni dotyčného umlčet argumenty.

Co k tomu dodat:

Pokud se moje články anonymnímu včelaři ,,normalizátorovi,, nelíbí, tak ať je nečte. Je to snad takový problém? Bude-li anonym nadále psát, žádám ho, aby se podepisoval jménem. Nerad oslovuji přezdívky.

Když už se to stalo, takhle je stačí zavřít na jeden až dva dny a včely se srovnají. Pak otevřít očko, nebo česno na jednu včelu.
Tonda
>Zavřel bych česno, otevřel větrání. Pokud to úl nemá, zavřel bych ho sítem proti mouchám. Sebral bych nějakým včelám rámek/ky se zásobami a oklepal z nich včely! A bez včel(!) bych jej přidal oddělkům. Do prázdné souše z oddělku bych ve vodorovné poloze nalil z láhve vodu a dal bych to včelám - dodal bych jim vodu.

Držím Vám palce, pane Václavku. Bez Vás by to nebylo květnaté. A všichni se každý den těší, co zase bude. Vydržte! Diskuze je k dipozici právě pro to, aby se diskutovalo a v diskuzi jsou vždy různé názory. Výklady k omylu jsou vždy více poučné než hlásání pravdy.

Držím Vám palce, pane Václavku. Bez Vás by to nebylo květnaté.
------
Zadal jsem si do vyhledávače v této konferenci IP adresu 88.100.95.205. Asi je na ní opravdu připojena spousta včelařů. Poučné čtení. :-(

A ještě zajímavější je, když se podívám jak jsou úspěšní v otravování této konference. Nejen z této adresy. Kolik lidí co tady dřív přispívalo už tu není.

Co se mě týká, taky jsem o tom přemýšlel. Ale jednak dvojčata stále potřebují hlídat, a tak nemůžu být u toho co mě baví (a jsem alepsoň na netu), do práce taky musím chodit (a taky tam mám občas čas).
- To za "A".

A za "B" jsem si řekl, že blbcům se neustupuje.

Takže pokud mě odsud chce někdo dostat, může slušně o tom vyvolat hlasování. Podřídím se většíně, i když se většinou mýlí.:-)

Karel

trapné......

Petr Jež


Doubek napsal(a):
> Také bych se chtěl přimluvit aby stálý a hodně častý dopisovatel této
> konference se na čas odmlčel se svými výplody a věnoval se raději
> souvčelsví,které před časem vynalezl ale mnoho pochopení zde nezískal.Je mu
> zapotřebí popřát aby se mu v jeho včelaření dařilo,a hlavně popřát
> racionalizaci zdar,které velice mnoho uváděl na konci.
> Tento pan včelař do dnešní doby zaslal do této konference celkem 1270
> příspěvků,množství na jednoho člověka víc nežli adekvátní vzhledem k
> ostatním dopisovatelům.
> Koho to zajímá,může ve vyhledávači GOOGLE a MORFEO na této včelařské
> konferenci si snadno najít,stačí vepsat - racionalizaci zdar- a nebo -
> souvčelsví- a nebo - jméno -dotyčného,jak komu libo. Souvčelsví je opravdu
> bez T.
>
>

Je to Těžké
Já když zužuji tak mne k tomu vede ještě jeden důvod a to krmení za prvé jeden nástavek potřebuji prázdný na krmení Kdybych měl sestavu 1 ze zásobními plásty a na nich dva s čeledí a nahoře krmný tak sklenice s cukrem budu dávat do vysokého komínu to je mi milejší ten sklad

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Loupe v?elami
> Datum: 04.8.2008 12:56:52
> ----------------------------------------
> Zužování má opodstatnění i dnes
> Mám úl s 4 nástavky dva sundám z toho 3/5 jde rozvařit a rámky si připravím
> v zimě i s mezistěnami. Nač to skladovat v úlu a pak se na jaře honit.
> ______________________________________________________________
>
> ,,Zužování má opodstatnění i dnes,,?... Jak kde, jak v čem, jak při čem,
> jak a tak.
>
> Můj způsob včelaření je plně založen na podletním NEzužování, protože jinak
> bych nevytvářel velmi silná včelstva a nemohl bych efektivně obměňovat
> dílo. S trochou nadsázky můžu říci, že v podletí zužovat ( a také
> podněcovat ) neumím :-) ...protože to nepotřebuji a nechci umět.
>
> Med vytáčím převážně z panenských plástů, což je další klíčový rozdíl mezi
> mým a ,,normálním,, včelařením. Panenský med je z více důvodů kvalitnější (
> chutnější, bez výluhu z výkalů larev zalisovaných v košilkách, bez
> chemikálií z podletního a podzimního léčení ), proto ho preferuji, i když
> jeho vytáčení je 2-3x časově náročnější, aby nedošlo k poškození díla (
> myšleno pro voskové mezistěny, při použití plastových mezistěn tento
> problém odpadá ).
>
> Na jaře jsou medníky tvořeny také jedním nástavkem se starším dílem (
> nechávám si přes zimu pouze jediný na úl... skladuji ho pod včelstvy ).
> Slouží k uložení vrbového medu ( stavba v předjaří je kvůli počasí nejistá
> ). Tyto plásty po prvním točení v květnu vytavím a nahradím mezistěnami,
> abych měl dostatek panenského díla.
>
> Začátkem podletí provedu medobraní, mednou komoru ( 9.NN ) přemístím na
> oddělky a úl uspořádám tak, že dolů jako spodní 4 NN umístím nástavky se
> starším dílem. Horní 4 NN jsou převážně s panenským dílem. Očka zpravidla
> otevírám v pozicích 4.-6., čímž společně s ponecháním nástavku s největším
> množství plodu jako 4. ode dna stimuluji včely k vytvoření zimního sediska
> v horních nástavkách ( na panenském díle ).
>
> Po medobraní začnu krmit. Včely zásoby uloží do horních nástavků. Týden po
> ukončení krmení provedu korekturu horních 4 NN: na čtvrtý nástavek přijdou
> nástavky bez plodu, na které položím nástavky již zakladené, do kterých
> převěsím GABONy. Plný nástavek medu ( nová medná komora ) umístím jako
> nejvrchnější patro. V průběhu podzimu budou spodní nástavky opuštěny.
>
> V říjnu provedu zúžení ( používám výkluzy na odstranění zbylých včel ).
> Pokud nepřipojím 2 NN oddělek, odeberu spodní 3 NN. Normálně produkční
> včelstva posiluji oddělky, při čemž odebírám spodní 4 NN. Včelařský rok (
> produkční období ) tedy začíná plodováním na novém díle, což má významný
> ozdravný efekt.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Můj způsob včelaření je plně založen na podletním NEzužování, protože ........
----------------------------------------------------------
Zajímavé ale krátké. Co kdybyste to takhle zpracoval podrobněji, trochu učesal a zdůvodnil a nabídl třeba redakci MV k uveřejnění????
Pepča

stimuluji včely k vytvoření zimního sediska v horních nástavkách na panenském díle



......přeji dobré vyzimování

stimuluji včely k vytvoření zimního sediska v horních nástavkách na panenském díle
p.k. :
......přeji dobré vyzimování
-------
Záleží na výšce rámku a z toho jak vytáhnou a naplní včely rámky až k dolní loučce. Pokud se tohle povede, nemám s tím špatné zkušenosti. Problém vidím v tom prvém, ve vlastním vyzimování už ne. Je na tom založeno dost provozních metod - snad podle autorů vyzkoušených.

Karel

Zavčasu připravím včelstva na zimu.Žádné nástavky ani rámky neskladuji.Nachystám si jenom mezistěny, protože jak začnu na jaře vytáčet , nestačím je vyrábět, proto jsem si zjednodušil i výrobu rámků. Silná včelstva snadno obnoví dílo a zanesou medem. Dělám to už 20 let, ale k tomu musí být taky přizpůsobeno zařízení a hlavně úly.
Vloní jste pane Václavku zde napsal, že to taky vyzkoušíte, protože je to jednoduché.Tak složitě jak to popisujete bych to nezvládl, ani si nezapamatoval.
B.V.

Na panenském díle zimují taky dobře. Je jen o trochu studenější, o to musí
být větší rámky, teplejší nebo těsnější nástavky. Jen se nesmí kombinovat
panenské a tmavé plásty. Taky mám pocit, že když jsou v dolním nastavku
tmavé plásty a v horním panenské, že se včely častěji usídlí na zimu v
spodním nastavku a potom mohou mít problém s přejitím na horní nastavek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 05, 2008 7:05 AM
Subject: no to snad ne...


> stimuluji včely k vytvoření zimního sediska v horních nástavkách na
> panenském díle
>
>
>
> .....přeji dobré vyzimování

Na panenském díle zimují taky dobře. Je jen o trochu studenější, o to musí
být větší rámky, teplejší nebo těsnější nástavky. Jen se nesmí kombinovat
panenské a tmavé plásty......
R. Polášek
Při vytáčení dávám k plodu mezistěny a nejvíce jich dostavějí při krmení a potom už nic neměním a včely neruším.Po zakrmení si prostor upravují, ale musí se včas krmit, aby si ještě pylu nanosily.
Proč by měl být vzduch studenější v panenském díle a v tmavém teplejší?
Změřil jste si to pomocí čidel?
Už to sleduji několik let kvůli skleněným úlům, protože mi jeden "včelařský odborník" tvrdil, že včely upeču.

B.V.

Pane Vojtěchu, mohu poprosit o bližší údaje o skleněném úlu? Pokoušel jsem se z plexiskla, ale není to ono. Pro výstavy , pro kroužek i pro besedy s dětmi.Adresu najdete v posledním Včelařství.
Předem děkuji Bohumír Tichý

nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže
Problémy právě nastávají u včelstev které se rozhodnou zimovat na hoře včelstvo přirozeně od jara postupuje od hora směrem dolů a nad sebou má uloženy zásoby . V zimě pak postupuje přirozeně směrem na horu po zásobách a pro ty co zůstanou dole se za tuhých zim nedokážou vrátit a umřou na zásobách Včelí mezera mezi patry není žádným problémem

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: no to snad ne...
> Datum: 05.8.2008 14:06:22
> ----------------------------------------
> Na panenském díle zimují taky dobře. Je jen o trochu studenější, o to musí
> být větší rámky, teplejší nebo těsnější nástavky. Jen se nesmí kombinovat
> panenské a tmavé plásty. Taky mám pocit, že když jsou v dolním nastavku
> tmavé plásty a v horním panenské, že se včely častěji usídlí na zimu v
> spodním nastavku a potom mohou mít problém s přejitím na horní nastavek.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, August 05, 2008 7:05 AM
> Subject: no to snad ne...
>
>
> > stimuluji včely k vytvoření zimního sediska v horních nástavkách na
> > panenském díle
> >
> >
> >
> > .....přeji dobré vyzimování
>
>
>
>

ja používam u langstrotu stropné plastové krmítko z plasového optimálu.
kupil som ho na www.ajeto.sk, je tam aj vyfotené, je na 5 l roztoku, jednoducho sa dá na horný nddstavok, môžeš dolievať bez toho aby ťa vyrušovali včely, len ho prikryješ vrchnákom z úla, včielky sa netopia ani jedna...
cena asi 10€,

Na optimal jsou někde sééééééééériově vyráběna plastová krmítka??? Když tak hoďte odkaz který funguje
----------------------------------
Goro napsal
goro (212.5.221.201) --- 6. 8. 2008
Re: Stropní krmítko, plastové rámky (6635)

ja používam u langstrotu stropné plastové krmítko z plasového optimálu.

Já mám bohužel poznatek stejný, jako Radim. Pokud jsou v úlu tmavší
zaplodované plásty, matky mých včelstev do přidaných panenských nekladou.
Dokonce ani právě probíhající krmení je k tomu nedonutí.
Včely do panenských plástů ukládají zásoby, ale matka na ně odmítá přelézt.
Pokud nemá matka ( včelstvo ) na výběr a v úlu jsou jen panenské plásty tak
do nich matka klade normálně.
Tentýž problém jako s plodem je i s ukládáním pylu: v panenských plástech
jsem nenašel jedinou buňku s pylovými zásobami, pokud jsou v úlu i plásty
starší zaplodované ( kde je pylu dostatek ).
Ani nedostatek zaplodovatelných buněk v tmavších plástech matku nedonutí,
aby kladla do volných buněk panenských plástů.
Mám obavy, že momentální sucho ( na mých stanovištích už 14 dnů nesprchlo
víc než několik málo mm srážek) neumožňuje včelstvům nanosit dostatečné
pylové zásoby pro výchovu dlouhověkých včel do panenských plástů. Proto bych
rád, zda někdo máte metodu, jak přinutit matku klást pokud jsou v úlu
panenské i již zaplodované plásty.
Za účelem potvrzení mých shorauevedených tvrzení jsem dnes rozebral deset
včelstev. Všude je situace stejná - matky plodují jen do několika volných
buněk v tmavších plástech, protože jsou omezeny sladinou i pylem.
Děkuji za radu jak z toho.
Josef Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Tuesday, August 05, 2008 10:30 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: no to snad ne...

nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže
Problémy právě nastávají u včelstev které se rozhodnou zimovat na hoře
včelstvo přirozeně od jara postupuje od hora směrem dolů a nad sebou má
uloženy zásoby . V zimě pak postupuje přirozeně směrem na horu po zásobách a
pro ty co zůstanou dole se za tuhých zim nedokážou vrátit a umřou na
zásobách Včelí mezera mezi patry není žádným problémem

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: no to snad ne...
> Datum: 05.8.2008 14:06:22
> ----------------------------------------
> Na panenském díle zimují taky dobře. Je jen o trochu studenější, o to musí
> být větší rámky, teplejší nebo těsnější nástavky. Jen se nesmí kombinovat
> panenské a tmavé plásty. Taky mám pocit, že když jsou v dolním nastavku
> tmavé plásty a v horním panenské, že se včely častěji usídlí na zimu v
> spodním nastavku a potom mohou mít problém s přejitím na horní nastavek.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, August 05, 2008 7:05 AM
> Subject: no to snad ne...
>
>
> > stimuluji včely k vytvoření zimního sediska v horních nástavkách na
> > panenském díle
> >
> >
> >
> > .....přeji dobré vyzimování
>
>
>
>

medomet

Přátelé, jako začínající včelař mám dotaz.
Zakoupil jsem před 3 týdny oddělky na 7 rámcích Langstrot a řeším problém s rozšířením včelstva o další nástavek mezistěn. Jde o umístění nad oddělek nebo pod oddělek ? Názory se liší . Někdo říká že nástavek mezistěn pod oddělkem včelky nebudou stavět a jiní říkají opak. Již přikrmuji.
Dík za radu, Puppiuno

J. Kala:>Proto bych
rád, zda někdo máte metodu, jak přinutit matku klást pokud jsou v úlu
panenské i již zaplodované plásty.<
............
V čem je problém? Snad je známo, že v podletí zaplodované plásty matka preferuje (a nejen ona, ale i dělnice když v tuto chvíly - kolem konce 7 a 8 měsíce vyrábí med) tak dám tyto bokem tj. kde nepředpokládám polohu zimního chumáče a hledím si poskládat hnízdo tak, aby včelstvo v klidu přezimovalo. Snad je dost odborných článků otom, jak zaplodované (obsahově s košilkama) sedlisko instinktivně je zafiksováno u včelstev jako přednostní dílo. Jde o pach a funkci košilek a snad pochopitelnou dlouhodobou přirozenou selekci. Takže jestli nevíte jak se to dělá, tak pannenské plásty dejte bokem od zimního sedliska které tvoříte včelstvům a popřípadě takové medné zásoby, které jsou zavíčkovány na pannenském díle poškrábejte a sečkejte do jara na vkládání pro matku mezi plod. Pokud máte vhodné stanovište a takové dílo v úlech neplesniví, také v úlu mají význam obnoveného díla dopočtu a často v tomto období u mne slouží jako přirozené krmítko s medem.

puppino (81.2.214.3) --- 6. 8. 2008
rozšiřování oddělku

Přátelé, jako začínající včelař mám dotaz.
Zakoupil jsem před 3 týdny oddělky na 7 rámcích Langstrot a řeším problém s rozšířením včelstva o další nástavek mezistěn.
..........

Jako začínajícímu bych poradil vhodně nakrmit a poskládat rámky tak, jak lze vidět na mnoha schématických náčrtech v mnoha odborných sdělení a článcích o zazimování a vyzimování - principech ukládání zásob včelstva a postupu po zásobách včelího chumáče v zimě. Včelstva jsou schopna vyzimovat na 7 rámcích vyššího Langstrota.(23 a něco mm) Jestli Vám to nestačí klíčovými otázkami a slovy jsou

1)"výška zásob pro zdárné vyzimování včelstev",
2 "kvalita zásob",
3 "poloha česna úlu a tím daná poloha zimního chomáče a jeho pohyb po zásobách"

7 rámcích vyššího Langstrota.(23 a něco mm)

Má být (23 a něco cm)

Problém není v tom, že bych neměl dostatek prostudované literatury, nebo
vlastních zkušeností.
Můj dotaz byl určen především těm, kteří zde do konference píší, že není
problém mít ve včelstvu v této době tmavé a současně panenské plásty.

Ale v zázračnou odpověď jsem ani moc nedoufal.

A pro podrobnější vysvětlení:
Problém je v tom, že vhodných tmavších plástů mám málo.
Proč? Všechny plásty jsem na jaře vytavil na vosk po fatálním kolapsu mých
včelstev v únoru silnou nosemózou ( vše jsem aktuálně a dopodrobna popisoval
v Optimal konferenci ).
Od května jsem ze dvou přeživších včelstev vypěstoval 8 oddělků. Přesto, že
jsem do nich po celou dobu "rval" cukerný sirup, byly tak slabé, že
nedokázaly do současné doby postavit dostatek plástů, abych je s klidným
svědomím mohl svěřit osudu zdárného přezimování. Tak jsem chtěl přecejen
vyzkoušel rad některých přispěvatelů.
Včelstva samozřejmě můžu spojit, zkusit "norské" a možností je řada, určitě
nějakou z možností zvolím.
Díky Gusto, žes to mi aspoň potvrdil.
Můj dotaz byl motivován mojí zvídavostí: co kdyby...
Josef Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
G.Pazderka
Sent: Wednesday, August 06, 2008 10:43 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: no to snad ne...

J. Kala:>Proto bych
rád, zda někdo máte metodu, jak přinutit matku klást pokud jsou v úlu
panenské i již zaplodované plásty.<
...........
V čem je problém? Snad je známo, že v podletí zaplodované plásty matka
preferuje (a nejen ona, ale i dělnice když v tuto chvíly - kolem konce 7 a
8 měsíce vyrábí med) tak dám tyto bokem tj. kde nepředpokládám polohu
zimního chumáče a hledím si poskládat hnízdo tak, aby včelstvo v klidu
přezimovalo. Snad je dost odborných článků otom, jak zaplodované (obsahově
s košilkama) sedlisko instinktivně je zafiksováno u včelstev jako
přednostní dílo. Jde o pach a funkci košilek a snad pochopitelnou
dlouhodobou přirozenou selekci. Takže jestli nevíte jak se to dělá, tak
pannenské plásty dejte bokem od zimního sedliska které tvoříte včelstvům a
popřípadě takové medné zásoby, které jsou zavíčkovány na pannenském díle
poškrábejte a sečkejte do jara na vkládání pro matku mezi plod. Pokud máte
vhodné stanovište a takové dílo v úlech neplesniví, také v úlu mají význam
obnoveného díla dopočtu a často v tomto období u mne slouží jako přirozené
krmítko s medem.

Ještě dodávám: prostě potřebuju, aby matky ještě plodovaly a založily
dostatečně silnou generaci přezimujících včel.
J.Kala

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Kala
Sent: Thursday, August 07, 2008 12:32 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: no to snad ne...

Problém není v tom, že bych neměl dostatek prostudované literatury, nebo
vlastních zkušeností.
Můj dotaz byl určen především těm, kteří zde do konference píší, že není
problém mít ve včelstvu v této době tmavé a současně panenské plásty.

Ale v zázračnou odpověď jsem ani moc nedoufal.

A pro podrobnější vysvětlení:
Problém je v tom, že vhodných tmavších plástů mám málo.
Proč? Všechny plásty jsem na jaře vytavil na vosk po fatálním kolapsu mých
včelstev v únoru silnou nosemózou ( vše jsem aktuálně a dopodrobna popisoval
v Optimal konferenci ).
Od května jsem ze dvou přeživších včelstev vypěstoval 8 oddělků. Přesto, že
jsem do nich po celou dobu "rval" cukerný sirup, byly tak slabé, že
nedokázaly do současné doby postavit dostatek plástů, abych je s klidným
svědomím mohl svěřit osudu zdárného přezimování. Tak jsem chtěl přecejen
vyzkoušel rad některých přispěvatelů.
Včelstva samozřejmě můžu spojit, zkusit "norské" a možností je řada, určitě
nějakou z možností zvolím.
Díky Gusto, žes to mi aspoň potvrdil.
Můj dotaz byl motivován mojí zvídavostí: co kdyby...
Josef Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
G.Pazderka
Sent: Wednesday, August 06, 2008 10:43 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: no to snad ne...

J. Kala:>Proto bych
rád, zda někdo máte metodu, jak přinutit matku klást pokud jsou v úlu
panenské i již zaplodované plásty.<
...........
V čem je problém? Snad je známo, že v podletí zaplodované plásty matka
preferuje (a nejen ona, ale i dělnice když v tuto chvíly - kolem konce 7 a
8 měsíce vyrábí med) tak dám tyto bokem tj. kde nepředpokládám polohu
zimního chumáče a hledím si poskládat hnízdo tak, aby včelstvo v klidu
přezimovalo. Snad je dost odborných článků otom, jak zaplodované (obsahově
s košilkama) sedlisko instinktivně je zafiksováno u včelstev jako
přednostní dílo. Jde o pach a funkci košilek a snad pochopitelnou
dlouhodobou přirozenou selekci. Takže jestli nevíte jak se to dělá, tak
pannenské plásty dejte bokem od zimního sedliska které tvoříte včelstvům a
popřípadě takové medné zásoby, které jsou zavíčkovány na pannenském díle
poškrábejte a sečkejte do jara na vkládání pro matku mezi plod. Pokud máte
vhodné stanovište a takové dílo v úlech neplesniví, také v úlu mají význam
obnoveného díla dopočtu a často v tomto období u mne slouží jako přirozené
krmítko s medem.

Ještě dodávám: prostě potřebuju, aby matky ještě plodovaly a založily
dostatečně silnou generaci přezimujících včel.
J.Kala
............

Nejde poručit větru dešti. Nakonec to bude nadmíru kolem Vánoc padat na podložku, kvůli malému tukovému tělísku = budou více baštit, protože bude úbytek tepla, a v důledku stejná situace jako vloni - kálení a smrad. A to je oničem. Nechápu, jak nemůže být od května v oddělku postaveno a párkrát zakladeno aby to bylo OK pro zimu. Musely to být už v tom květnu mrzáci.

Mám tušení že celé "Norské" zimování je po českém překladu a po českém elementárním chápání totální blábol.

Předpokládám, že včely samozřejmě něco takového vydrží, ale za určitých podmínek a tím je hlavně takřka konstatní křivka zimní teploty. Tj. Ideální zima a jaro nebo zimování v halách, chladných stébnikách atp.

Dále se prováděly i regulérní porovnávací výzkumy a je jasno, že bez pylu včelstva trpí a tz. musí se krmit potravou s obsahem pylu (květové pylově plnohodnotné medy) nebo různými kombinacemi rozštěpeného průmyslového cukru s pylovou pastou.
..........
J.Kala:>Včelstva samozřejmě můžu spojit, zkusit "norské" a možností je řada, určitě
nějakou z možností zvolím.<

Puppino napsal:

>Přátelé, jako začínající včelař mám dotaz.
Zakoupil jsem před 3 týdny oddělky na 7 rámcích Langstrot a řeším problém s rozšířením včelstva o další nástavek mezistěn. >Jde o umístění nad oddělek nebo pod oddělek ? Názory se liší . Někdo říká že nástavek mezistěn pod oddělkem včelky nebudou stavět a jiní říkají opak. Již přikrmuji.
>Dík za radu, Puppiuno
.............

Já bych v tuto roční dobu už včely o další nástavek nerozšiřoval.
Doplnil bych rámky na plný počet v nástavku a nakrmil bych pomalu do konce srpna, ne jednou dávkou, aby ještě mohla matka klást.
Pro jistotu ještě v druhé polovině září zkontrolovat a v případě, že nebudou mít dost zásob, dokrmit.
Včely budou podle mě zimovat tak na čtyřech, pěti uličkách.
Pokud jim nebude do úlu táhnout, tak to se zásobami do jara vydrží.

Ono dost záleží na tom, jestli oddělky byly se sedmi rámky plodu, nebo sedm rámků s minimem plodu, které tak tak včely obsedaly.
Podle mě to bylo něco mezi tím, a potom si myslím, že jim jeden nástavek stačí. Je to jako dříve běžné zimování v plodišti.

Radek Krušina

No, to je já nevím tak už 30 let starý poznatek, že pokud jsou v tuto dobu v
úlu smíchané dohromady vystavené mezistěny a starší zaplodované plásty, tak
matky do vystavených mezistěn už nekladou a jsou proto omezeny v plodování
na staré plásty. Výsledkem je zmenšené plodová plocha a zmenšené množství
včel na zimu. Zase je to relativní. Když je ve včelstvu 1 starý plást a
kolem něho vystavené mezistěny, jeden plást je pro včely v tuto dobu přece
jen příliš málo a tak v srpnu kladou i do mezistěn. Jak moc omezují kladení
do mezistěn, to nevím, je možné, že se v takovém případě vůbec neomezují. V
září by už asi kladly jen do toho jednoho tnavšího plástu, I když tam už to
zas moc nevadí, protože v té době už je málo plodu a zimní včely už jsou v
podstatě všechny hotové, nedá se toho už moc zkazit ani napravit . Pokud je
uprostřed nastavku třeba 3 - 5 starých plástů a kolem mezistěny, omezí se v
kladení i částečně v ukládání zásob jen na staré plásty, síla zimního
včelstva se potom blíží tomu, jako by ten nastavek byl zúžený jen na počet
těch zakladených plástů. Je to tedy mnohem horší jev než pozdní krmení. -:)
Neochota v takovém případě klást do mezistěn začíná někdy v červenci,
zvyšuje se s postupujícím ročním obdobím a naopak povoluje, když se objeví
nějaká pozdní snůška, třeba z hořčice na zelené hnojení. Záleží to asi i na
šlechtění včel, ale to se asi nesleduje.
Recept přinutit matku klást na vystavené mezistěny kromě násilného přidržení
na mezistěnách nějakou mateří klecí nemám. Ale radu mám. Je prostě třeba
přeuspořádat plásty. V jedněch úlech nechat jen tmavší plásty, v jiných
úlech jen vystavené mezistěny.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 06, 2008 9:52 PM
Subject: RE: no to snad ne...


Já mám bohužel poznatek stejný, jako Radim. Pokud jsou v úlu tmavší
zaplodované plásty, matky mých včelstev do přidaných panenských nekladou.
Dokonce ani právě probíhající krmení je k tomu nedonutí.
Včely do panenských plástů ukládají zásoby, ale matka na ně odmítá přelézt.
Pokud nemá matka ( včelstvo ) na výběr a v úlu jsou jen panenské plásty tak
do nich matka klade normálně.
Tentýž problém jako s plodem je i s ukládáním pylu: v panenských plástech
jsem nenašel jedinou buňku s pylovými zásobami, pokud jsou v úlu i plásty
starší zaplodované ( kde je pylu dostatek ).
Ani nedostatek zaplodovatelných buněk v tmavších plástech matku nedonutí,
aby kladla do volných buněk panenských plástů.
Mám obavy, že momentální sucho ( na mých stanovištích už 14 dnů nesprchlo
víc než několik málo mm srážek) neumožňuje včelstvům nanosit dostatečné
pylové zásoby pro výchovu dlouhověkých včel do panenských plástů. Proto bych
rád, zda někdo máte metodu, jak přinutit matku klást pokud jsou v úlu
panenské i již zaplodované plásty.
Za účelem potvrzení mých shorauevedených tvrzení jsem dnes rozebral deset
včelstev. Všude je situace stejná - matky plodují jen do několika volných
buněk v tmavších plástech, protože jsou omezeny sladinou i pylem.
Děkuji za radu jak z toho.
Josef Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Tuesday, August 05, 2008 10:30 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: no to snad ne...

nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže
Problémy právě nastávají u včelstev které se rozhodnou zimovat na hoře
včelstvo přirozeně od jara postupuje od hora směrem dolů a nad sebou má
uloženy zásoby . V zimě pak postupuje přirozeně směrem na horu po zásobách a
pro ty co zůstanou dole se za tuhých zim nedokážou vrátit a umřou na
zásobách Včelí mezera mezi patry není žádným problémem

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: no to snad ne...
> Datum: 05.8.2008 14:06:22
> ----------------------------------------
> Na panenském díle zimují taky dobře. Je jen o trochu studenější, o to musí
> být větší rámky, teplejší nebo těsnější nástavky. Jen se nesmí kombinovat
> panenské a tmavé plásty. Taky mám pocit, že když jsou v dolním nastavku
> tmavé plásty a v horním panenské, že se včely častěji usídlí na zimu v
> spodním nastavku a potom mohou mít problém s přejitím na horní nastavek.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, August 05, 2008 7:05 AM
> Subject: no to snad ne...
>
>
> > stimuluji včely k vytvoření zimního sediska v horních nástavkách na
> > panenském díle
> >
> >
> >
> > .....přeji dobré vyzimování
>
>
>
>

V tuto dobu už včely jenom přidané mezistěny nestaví nebo jenom velice
špatně, mezistěny se nepřidávají. Včely v nastavkovém úlu jsou už v tuto
dobu víceméně hotové na zimu, do velikosti úlu se už "nešťourá". Mezistěny
se mohou dát nyní postavit jedině způsobem norského zimování, na to se ale
používá silná včelstva, protože tím se sice vystaví mezistěny a včely jdou
do zimy na nich, ale samotné včelstvo zůstává ve stejné síle nebo dokonce
mírně zeslábne, takže pro oddělky to není vhodné. Možná by postavily jednu,
dvě mezistěny, pokud by v úlku bylo hodně včel, pokud by tam byly všechny
plásty panenské a pokud by se vybral postavený plást těsně vedle plodu a
nahradil mezistěnou, ale možná taky už ne. Dalo by se ještě rozšířit
vystavenými plásty. Jenže problém je právě nyní v nastavcích. Takové
rozšíření znamená automaticky skokem zvětšit úlový prostor na dvojnásobek.
Oddělek nejspíš nebude mít dostatek včel na obsazení všech nových plástů,
hrozí tedy v tuto dobu velké nebezpečí loupeže a zničení právě těch
rozšířených včel. Sice opticky může být oddělek s 7 rámky Langstroth a s
mladou matkou našlapán včelami a ještě tak do konce srpna bude, ale na
rozšíření dalším přidaným nastavkem na dvojnásobek to už není. Mohlo by to
být na rozšíření v zadováku, kde by se mohlo rozšiřovat po jednotlivých
rámcích a tím přesně kopírovat rychlost rozvoje oddělku do doby, než teploty
a intenzita plodování příliš klesnou, ale v nastavcích je to riziko zničením
včelstva loupeží velké.
Souhlasím s př Pazderkou, pokud jsou to Langstrothy 23 cm vysoké, na
zimování 7 rámků úplně stačí. Pokud se má přece jen rozšiřovat, tak v tuto
dobu už vystavenými plásty. 7 rámků langstroth, zřejmě to budou nějaké
speciální oddělkové úlky, stálo by za to pouvažovat sehnat třeba u jiných
včelařů vystavené plásty nebo mezistěny podle tmavosti stávajících rámků v
oddělcích a oddělky nejvíc našlapané včelami rozšířit o 3 rámky do
standartního nastavku. Rozšíření ze sedmi na 10 rámků by silný oddělek s
větším množstvím nejlépe zavíčkovaného plodu měl zvládnout bez problémů,
pokud se neudělají chyby stran usnadnění loupeže. Včelstvo s mladou matkou
zazimované v jednom nastavku Langstroth by mohlo příští rok zachytit už
pozdnější květnovou snůšku, zimované jen na 7 rámcích možná ani to ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "puppino" <pep.prokop/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 06, 2008 10:33 PM
Subject: roziřování oddělku


> Přátelé, jako začínající včelař mám dotaz.
> Zakoupil jsem před 3 týdny oddělky na 7 rámcích Langstrot a řeším problém
s
> rozšířením včelstva o další nástavek mezistěn. Jde o umístění nad oddělek
> nebo pod oddělek ? Názory se liší . Někdo říká že nástavek mezistěn pod
> oddělkem včelky nebudou stavět a jiní říkají opak. Již přikrmuji.
> Dík za radu, Puppiuno

Takže, když se za sebou seřadí fakta, celé se to vyloupne jako na dlani. Neznámý kolega prožil se svými včelkami nosematický kolaps, přežila dvě. V sezoně z nich utvořil 8 odělků a teď je chce zimovat co s největším počtem mezistěn. Vzápětí dodává, že odělky jsou dost slabé a jedna z možností je Norské zimování. Tak si myslím, že si z nás dělá srandu a mírně ho to rajcuje. Jestli se mýlím tak se jedná o vršení těch nejhrubějších chyb. Už to že někomu uhynou včelstva na Nosematozu něco znamená, alespoň už průměrní včelaři s tím problémy nemívají. A tady bych začal. Včelstva bych se snažil dostat do figury a max. kolem slunovratu z nich odebral slabší oďělek nabitý co nejvíce zav. plodem. A o tyto včelstva bych se opět oečlivě staral, tzn až do září pomalý a nepřetržitý přísun potravy opatrné rozšiřování a u oďelku možná tak jednu mez. na zkoušku, když všechno půjde dobře. Víc ne. Jestli někdo chce rozšiřovat slabý odělek mezistěnami, tak pouze natvrdo narazí. Nejsou ani stavitelky, ani producentky, ani snůška, všechny makají na zachování rodu a staví jako jo a ne. No a norské zimování je určeno pouze pro silná včelstva, která zvídavý včelař asi rozhodně nemá. Proč někdo, když chce rozšiřovat, všechny plásty vytaví, je mi též velkou neznámou. Plásty lze dost znadno zárodků N. zbavit. A tak bych mohl pokračovat. Univerzální rada je pouze jedna. Naučit se dobře včelařit, nejlépe úplně znovu a trochu s včelkami cítit a ne se k nim chovat jako .... Zdraví R. Stonjek

A co se týká sucha, já myslím, že pro včely sucho nijak omezující není.
Pokud je počasí takové, že je vždy ráno rosa. Přirozeně pokud to je nějaký
kamenitý úhor na vrcholu kopce, kde po nějaké době bez deště všechno
zežloutne a zvadne, to je věc jiná. Ale kde je rostlinstvo ještě mnohem více
zelené než hnědé, tam si myslím není problém. Letos je vláhy dost, ale
předchozí dva roky u nás sucho bylo, poslední větší déšť byl někdy v květnu
nebo červnu a další potom v září a říjnu, to skutečně sucho bylo, ale
rostlinstvo bylo zelené až do podzimních měsíců a přínos pylu se mně nezdál
nijak omezován. A taky téměř každý den ráno byla rosa. Rostlinstvo uvnitř
lesů. kde se rosa nedostávala, bylo skutečně zaschlé, ale rostlinstvo mimo
les, možná kromě středů velkých polí, bylo zelené. I když možná je to tím,
že tady v podhůří Beskyd jsou potoky v lesících, kde i v době sucha zůstala
v korytech aspoň vlhká místa, jsou tady rybníky o rozloze asi 2 hektarů, o
kousek dál je přehrada s 20 hektary vodní plochy a na druhou stranu je
nějaký kilometr místní říčka s lužním lesem kolem ní... Z toho všeho se asi
ve dne i v dobách sucha odpařovala vlhkost a v noci za ochlazení potom
padala na rostliny na kilometry daleko. Pokud to je nějaká rovina, kde
všechny potoky byly uklizeny do potrubí pod zem, ne jako že by u nás nebyly
zatrubněné potoky, dovedu si představit, že stačí skutečně ten týden 14 dní
bez deště, rosa zmizí a potom na takovém místě je skutečně sucho.

R. Polášek


>
> ----- Original Message -----
> From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, August 06, 2008 9:52 PM
> Subject: RE: no to snad ne...
>
>
> Já mám bohužel poznatek stejný, jako Radim. Pokud jsou v úlu tmavší
> zaplodované plásty, matky mých včelstev do přidaných panenských nekladou.
> Dokonce ani právě probíhající krmení je k tomu nedonutí.
> Včely do panenských plástů ukládají zásoby, ale matka na ně odmítá
přelézt.
> Pokud nemá matka ( včelstvo ) na výběr a v úlu jsou jen panenské plásty
tak
> do nich matka klade normálně.
> Tentýž problém jako s plodem je i s ukládáním pylu: v panenských plástech
> jsem nenašel jedinou buňku s pylovými zásobami, pokud jsou v úlu i plásty
> starší zaplodované ( kde je pylu dostatek ).
> Ani nedostatek zaplodovatelných buněk v tmavších plástech matku nedonutí,
> aby kladla do volných buněk panenských plástů.
> Mám obavy, že momentální sucho ( na mých stanovištích už 14 dnů nesprchlo
> víc než několik málo mm srážek) neumožňuje včelstvům nanosit dostatečné
> pylové zásoby pro výchovu dlouhověkých včel do panenských plástů. Proto
bych
> rád, zda někdo máte metodu, jak přinutit matku klást pokud jsou v úlu
> panenské i již zaplodované plásty.
> Za účelem potvrzení mých shorauevedených tvrzení jsem dnes rozebral deset
> včelstev. Všude je situace stejná - matky plodují jen do několika volných
> buněk v tmavších plástech, protože jsou omezeny sladinou i pylem.
> Děkuji za radu jak z toho.
> Josef Kala
>
>

Já bych to komentoval, že tady chov výhradně silných včelstev v nastavcích
se obrací proti včelařům. Včelař zvyklý včelařit nástavkově nemá zkušenosti
s prací s takovými slabými včelstvy nebo oddělky v tuto dobu, pracuje s nimi
jako se silnými a vytváří chyby. Jindy, když o včelstva nebyla nouze, se
takové slabé oddělky rovnou rušily jako slaboši nebo se maximálně použili
před zimou jako zdroj matek. Nyní je potřeba i takové slabé oddělky
zazimovat, jenže to se nástavkářům často nedaří, zatímco včelaři v
zadovácích by taková slabá včelstva zimovali bez problémů.

R. Polášek

Stonjek:
... Proč někdo, když chce rozšiřovat, všechny plásty vytaví, je mi též velkou neznámou. ....
-----
Já to zase chápu. A z těch včelstev co mi uhynula jsem taky naprostou většinu plástů zlikvidoval.
Nejsem si naprosto jistý, že za mými úhyny byl jenom přemnožený roztoč.

Faktem je, že oddělky co dělám, dělám ze dvou plástů a vše ostatní si většinou musí vystavět. Jen někdy je posílím. Nerad převážím dílo ze stanoviště na stanoviště. A nemyslím, že to včely nějak omezuje. Takto vytvořené oddělky se druhý rok rozvíjejí docela dobře.

Karel

Původně vyznělo, že důvodem úhynu byla Nosema teď je to zase VD, není v tom trochu bordel???? V červenci nebylo ideální počasí, matky se oplodňovaly pomalu a mizerně uteplené odělky spíše ubývaly než přibývaly a pak je to jedno k druhému. Prostě musíme jet podle přírody a učit se učit se atd. Ale tím už oblboval svět někdo jiný. Zdraví R.Stonjek

Původně vyznělo, že důvodem úhynu byla Nosema teď je to zase VD, není v tom trochu bordel????
-------
Nechci mluvit za př. Kalu, ale pokud vím z konference, tak jemu uhynuly včely v zimě a na jaře. On posílal včely na rozbor a m.j. se prokázala Nosema.
Mě potkalo něco podobného. Na rozbor jsem to neposílal, ale některé plásty v některých včelstvech také byly pokálené.

Hlavně na lesním stanovišti, kde byla vloni melecitozní snůška. Př.Kala obdobně.

Někdo věří, že za letošními úhyny bylo JEN napadení VD. Proto jsem napsal: "Nejsem si naprosto jistý, že za mými úhyny byl jenom přemnožený roztoč."


Karel

Ano. Bordel v tom je. Děláme si ho sami mezi sebou. Je totiž přímo
charakteristické pro tuto konferenci, že přispěvatelé nečtou nejen to, na co
hodlají reagovat, mnozí si ani po sobě nepřečtou co napsali, jiní odvedou
téma na úplně jiný problém. A pak se vzájemně napadají a urážejí.
Mne neurazilo, že jsem míň než začátečník - svým způsobem je to pravda.
Včelařím už více než cca 25 roků a je stále více toho, o čem vím, že to
nevím. A nestydím se zeptat. O každé své reakci do konference důkladně
rozmýšlím.
Ale také přemýšlím o reakcích na příspěvky mé i jiných. Hledám v nich
poučení, protože to je základní smysl konference. A tak mohu i mnohým
poděkovat, že významně přispěli k mému včelařskému vzdělání.


Základní moje reakce byla na větu:
Cituji z příspěvku přítele kaji:
"...nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže ..."

Já jsem jen uvedl na konkrétním a aktuálním příkladu, že to jisté potíže
přináší.

Toť vše.

No, ale co se všechno člověk dozví?
Ale je to, jak je to. Téma je: "Tak nevím" - takže snad jsem moc neodbočil.

A dovolte jen na okraj: Pokud ty slabší oddělky - vlastně včelstva, z nichž
některá obsedají 2, některá 3 nástavky Optimal spojím, v pohodě by finské (
norské) zvládli. Jen by jim asi chyběl pyl ( což jsem také zmínil).
Nejsou to tedy oddělky - chcípáci, aby zimu nepřežily i bez spojení. Kdybych
taková včelstva měl kdysi v budečácích, nebo gerstunzích, tak se jimi budu
chlubit. Přepočtená plástová plocha bude plně dostačující, abych je nahlásil
jako včelstva schopná přežít zimu a na jaře se rozvíjet s jednoročními
matkami ve včelstva mohutnosti, na jakou jsem za roky úspěšného včelaření v
Optimalech byl zvyklý ( jak správně odvodil Radim ).
Také jsem byl jsem zvyklý na více než 20 včelstev ( měl jsem i 48 ). I proto
jsem chtěl využít vše, co o včelách vím, abych ze dvou včelstev namnožil na
počet 10. Vyzkoušet zda to jde, když byly v minulé sezoně takové úhyny.

Takže: všichni jste mi potvrdili, že stále platí, že je obtíž v této etapě
života včelstva donutit matku, aby kladla do plástů panenských, když jsou v
úlu i plásty plodové.
Nic nového jsem se sice nedozvěděl ale i to je dobrá informace.

Děkuji.
Josef Kala







-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Thursday, August 07, 2008 7:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Tak nevím

Původně vyznělo, že důvodem úhynu byla Nosema teď je to zase VD, není v tom
trochu bordel????
-------
Nechci mluvit za př. Kalu, ale pokud vím z konference, tak jemu uhynuly
včely v zimě a na jaře. On posílal včely na rozbor a m.j. se prokázala
Nosema.
Mě potkalo něco podobného. Na rozbor jsem to neposílal, ale některé plásty
v některých včelstvech také byly pokálené.

Hlavně na lesním stanovišti, kde byla vloni melecitozní snůška. Př.Kala
obdobně.

Někdo věří, že za letošními úhyny bylo JEN napadení VD. Proto jsem napsal:
"Nejsem si naprosto jistý, že za mými úhyny byl jenom přemnožený roztoč."


Karel

Řekl bych odhadem, že kdo zakrmuje na začátku srpna, má silná včelstva a
zakrmuje najednou velkými dávkami, tak nemusí mít problémy s kombinací
starého a nového díla. Včely ještě mají spíš léto, ne podletí, případně
navodí v úlu režim podobný norskému zimování, takže nemusí rozlišovat
mezistěny a tmavší plásty. Pokud ještě zrovna v tu dobu jsou horka, třeba
jako dneska, tak takové počasí to ještě podporuje. Kdo zakrmuje buď slabá
včelstva nebo později v srpnu nebo postupně malými dávkami, tak ten má s
kombinací starého a nového díla problémy. Tak, jak se to dělalo kdysi v
zadovácích, kde byl tento problém popsán a kde to byl jednoznačně problém,
která se musel řešit uspořádáváním rámků. Zatímco v dnešních nastavcích se
to dá řešit bez přehazování rámků. Zase z toho plyne, že silná včelstva v
nastavcích se v tuto dobu ošetřují jinak než středně silná a slabá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 07, 2008 9:49 PM
Subject: RE: Tak nevím

Základní moje reakce byla na větu:
Cituji z příspěvku přítele kaji:
"...nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže ..."

Já jsem jen uvedl na konkrétním a aktuálním příkladu, že to jisté potíže
přináší.

Toť vše.

No, ale co se všechno člověk dozví?
Ale je to, jak je to. Téma je: "Tak nevím" - takže snad jsem moc neodbočil.

A dovolte jen na okraj: Pokud ty slabší oddělky - vlastně včelstva, z nichž
některá obsedají 2, některá 3 nástavky Optimal spojím, v pohodě by finské (
norské) zvládli. Jen by jim asi chyběl pyl ( což jsem také zmínil).
Nejsou to tedy oddělky - chcípáci, aby zimu nepřežily i bez spojení. Kdybych
taková včelstva měl kdysi v budečácích, nebo gerstunzích, tak se jimi budu
chlubit. Přepočtená plástová plocha bude plně dostačující, abych je nahlásil
jako včelstva schopná přežít zimu a na jaře se rozvíjet s jednoročními
matkami ve včelstva mohutnosti, na jakou jsem za roky úspěšného včelaření v
Optimalech byl zvyklý ( jak správně odvodil Radim ).
Také jsem byl jsem zvyklý na více než 20 včelstev ( měl jsem i 48 ). I proto
jsem chtěl využít vše, co o včelách vím, abych ze dvou včelstev namnožil na
počet 10. Vyzkoušet zda to jde, když byly v minulé sezoně takové úhyny.

Takže: všichni jste mi potvrdili, že stále platí, že je obtíž v této etapě
života včelstva donutit matku, aby kladla do plástů panenských, když jsou v
úlu i plásty plodové.
Nic nového jsem se sice nedozvěděl ale i to je dobrá informace.

Děkuji.
Josef Kala







-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Thursday, August 07, 2008 7:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Tak nevím

Původně vyznělo, že důvodem úhynu byla Nosema teď je to zase VD, není v tom
trochu bordel????
-------
Nechci mluvit za př. Kalu, ale pokud vím z konference, tak jemu uhynuly
včely v zimě a na jaře. On posílal včely na rozbor a m.j. se prokázala
Nosema.
Mě potkalo něco podobného. Na rozbor jsem to neposílal, ale některé plásty
v některých včelstvech také byly pokálené.

Hlavně na lesním stanovišti, kde byla vloni melecitozní snůška. Př.Kala
obdobně.

Někdo věří, že za letošními úhyny bylo JEN napadení VD. Proto jsem napsal:
"Nejsem si naprosto jistý, že za mými úhyny byl jenom přemnožený roztoč."


Karel

Souhlasím. A podobně to myslím i formuloval Gusta. Z panenských plástů se
vlastně při vhodném rozmístění plástů vytvoří krmná komora nad "plodištěm".
V tom nevidím problém.
Ale navodit režim "podobný norskému zimování", tedy s mezistěnami? Tedy v
kombinaci mezistěn s dalšími cca 15 až 20 již vystavěnými tmavšími plásty?
To si pro toto období nejsem jist a nepouštěl bych se do toho.
Záleží na mnoha okolnostech. Ale já nepsal o mezistěnách. I když se mi také
několikrát stalo, že včelstvo vystavělo kompletně divočinu v říjnu mezi
první a druhou fumigaci ( v místě, kde před fumigaci byl jedenáctý plást).
Nebyly zúženy, jen asi měly chuť stavět i v tak neobvyklou dobu.

Problém zní: lze matku "donutit" zaklást panenské plásty plodem......., to
bylo to, co jsem chtěl vědět.
J.Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Thursday, August 07, 2008 11:34 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Tak nevím

Řekl bych odhadem, že kdo zakrmuje na začátku srpna, má silná včelstva a
zakrmuje najednou velkými dávkami, tak nemusí mít problémy s kombinací
starého a nového díla. Včely ještě mají spíš léto, ne podletí, případně
navodí v úlu režim podobný norskému zimování, takže nemusí rozlišovat
mezistěny a tmavší plásty. Pokud ještě zrovna v tu dobu jsou horka, třeba
jako dneska, tak takové počasí to ještě podporuje. Kdo zakrmuje buď slabá
včelstva nebo později v srpnu nebo postupně malými dávkami, tak ten má s
kombinací starého a nového díla problémy. Tak, jak se to dělalo kdysi v
zadovácích, kde byl tento problém popsán a kde to byl jednoznačně problém,
která se musel řešit uspořádáváním rámků. Zatímco v dnešních nastavcích se
to dá řešit bez přehazování rámků. Zase z toho plyne, že silná včelstva v
nastavcích se v tuto dobu ošetřují jinak než středně silná a slabá.

Tak to jsem tak určitě neformuloval. Nad plodištěm má být pouze vhodný medný věnec.(popř. medná komora - tj rozdíl od krmné komory známé např. při komorování najaře) Všude jinde se dá použít rozškrábaný nezaplodovaný zavíčkovaný plást jako krmítko a krmení, (vedle, pod) ale nad v mém úlu nikdy.

.........
J.Kala:>Souhlasím. A podobně to myslím i formuloval Gusta. Z panenských plástů se
vlastně při vhodném rozmístění plástů vytvoří krmná komora nad "plodištěm".
V tom nevidím problém.<

Rád bych věděl, jak se to dnes řeší bez uspořádávání rámků na zimu, jak kdys v Budečských úlech oproti dnešku bez přehazování. To by mne opravdu zajímalo jak s přehazováním díla včela lehko vypořádá. Pravidelně vyzimované včely má jen ten, kdo má štěstí a nebo je navíc i precizní právě v tomto uspořádávání, vedle léčení VD.

..........
R.Polášek:>Kdo zakrmuje buď slabá
včelstva nebo později v srpnu nebo postupně malými dávkami, tak ten má s
kombinací starého a nového díla problémy. Tak, jak se to dělalo kdysi v
zadovácích, kde byl tento problém popsán a kde to byl jednoznačně problém,
která se musel řešit uspořádáváním rámků. Zatímco v dnešních nastavcích se
to dá řešit bez přehazování rámků. <

I saw http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=20811&reply=20811&(20738)%20(20758)%20(20763)%20(20780)%20(20783)%20(20789)%20(20792)%20(20800)%20(20801)%20(20805)%20(20808) and wanted to mention a useful site: http://www.FreePatentsOnline.com

It provides free patent searching, free PDF downloading, allows annoting documents and sharing them, and free alerts for new documents.

If you have a spot, a link to let your users know abou the site would be great.

KALA:
Základní moje reakce byla na větu:
Cituji z příspěvku přítele kaji:
"...nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže ..."
---------------
Ale tohle jsem snad neřekl, natož napsal. :-)

Ale když jsme u toho jak a co se světlým dílem a zimováním.
Tak něco z mých malých zkušenosti:

U NN systému jsem se postupně dopracoval k narušení doporučení klasické literatury o škodlivosti panenského díla v zimovišti.

A když jsem vytočil na konci července med, tak jsem vytřídil dílo. Hlavně to vytočené světlejší ve kterém bylo hodně pylu jsem prokombinoval s dílem ze spodního nástavku. Tam jsme si oblíbil pylové desky v panenském díle. Dospodu jsem při jarním rozšiřování dával nástavek, který měl hodně stavebních rámků, aby trubčina držela matku dole, mezistěny atd. (jen tak mimochodem, samotná trubčina na to nestačí, matka ji někdy nechávala nezakladenou).
A takový nástavek, kde uprostřed byly ob rámek nedostavěné rámky jsem dal nad plod a začal krmit.Pokud se to povedlo, včely to zanesly sladinou a dostavěly.
V rozporu s literaturou - tentokráte nástavkovou - moje včely často v horním nástavku plodovaly. Žádná krmná komora se nekonala. A vzhledem k nízké výšce 15cm jsme zpočátku trnul strachy, zda vyzimují a budou mít nad s sebou dost zásob. Rozumné včely, pokud měly v úle dost zásob si je natahaly nahoru.
Párkrát mi včely uhynuly hlady nad zásobami, ale bez ohledu na barvu díla. Spíš dle mě měla vliv malá síla včelstva, pravděpodobně dlouhé plodování , proplodování zásob a při malé síle si nebyly schopny už nanosit nahoru. Ale to jsou jen domněnky, šlo jen o ojedinělé případy.
A tohle mi v NN fungovalo.

Když jsem přecházel ve větším a hodně rozšiřoval na Langstrotha 232mm, tak jsem si ale s tím hned nabil hubu. Byla to sice tvrdá zima - ta poslední zima co byla zimou - od listopadu do února nepolevily mrazy. A některá včelstva - nově utvořená a slabá nepřešla nahoru. První hynula už před vánoci.
Tu zimu jsme měl daleko lepší výsledky u nových včelstev v jednom nástavku.
Zajímavé je, že následující teplé zimy byly špatné pro jednonástavkové oddělky a ty měly větší ztráty.

U normálních několikaletých včelstev jsme zkoušel do horního nástavku dávat před krmením nedostavěné mezistěny. Pár kousků na střídačku ve středu. Podle tradic a doporučení by to mělo matku udržet pod tímto nástavkem, protože by se jí v srpnu nemělo chtít do panenského díla klást. Nevýraznou většinou tomu tak bylo.

Proč říkám bylo. U standardních včelstev machruji s nástavky už jen na jaře. Pak jen odebírám horní při medobraní. Pokud je po prvním vytáčení vracím, většinou ano, tak je třídím tak, že už další vytáčení být nemusí a mohly by na tom zimovat.
Někdy čtu doporučení o tom, že vytočené nástavky dáváme dolů a matku to přitáhne a ploduje dole. Nevím jestli přitáhne matku dolů dílo po vytočení, nebo dostatek prostoru atd. Ale nahoru nad věnec, pokud je dostatečně silný, včelstvo taktéž a dole vhodné dílo, tak málokdy.

Takže nedostatek času a čtení knihy Liebig - Včelaříme jednoduše - mě přivedlo k tomu, že to včelám moc nerozvracím dříve tolik oblíbenou rotací nástavků.
Proto jsem se zájmem četl na netu protimorovou metodu LBV.
Teoreticky je to jasné. Ale vím o dost úskalích.

Tak a jdu makat na štědrého a velkorysého chlebodárce. :-)

Karel

rojová a nultá matka nebere rozdíl, klade kde může ale začíná od nejstarších,ale klidne zaklade i zpoloviny vytaženou mezis. stim že je jasné že ji do táhnou ,ale to jen do plného léta,holt nový kostě dobře mete,starší matky to neudělaj ,velice často obsadí tři čtyři tmavé rámky nad sebou a s tim pocita do zimy....ale pokud je dáte napřeskáčku tmavej světlej tak ty ve středu z nutnosti zaklade taky,pro včely je poloha pylu podstatná a určující pro to, jak a kde budou zimovat...

nekdo tu zminil venec zásob(zužuje uličky nad plodištěm),tento je pro matku stropem a pokud ho maji včely celoročně nikdy nebudete potřebovat mřížku,mám názor že tento věnec je potřeba mít ve včelstvech celoročně,naproti tomu naše zásahy to někdy neumožnují,mednou komoru naplníte stejne jak medník až se obalí plodiste zásobama a věnci,dokrmuji po medobraní po dvou flaskách dokud tam nejsou právě tyto věnce,jak to už jen cucaj a ul mají nabouchanej tak jim to seberu poprve,pak sem si jist tim ze mají na leto fakt dost zasob ,následuje první pylová snuška,před koncem léta dostanou další flašky(vždy 2) a to tolik dokud to odebíraj svižně na zimní zásoby,jak to už jen cucaj ul nabouchanej tak jim to seberu podruhé,druhá pylová snůška,ve velke většině jim stačí jen dvě flašky,většinou jdou do zimy mezi 12-22kg,s tím že pokud,oddělek nesebral na zásoby min 12KG ,tak ho do zimy nepouštím....
P.K.

> rojová a nultá matka nebere rozdíl, klade kde může ale začíná od
> nejstarších,ale klidne zaklade i zpoloviny vytaženou mezis. stim že je
> jasné že ji do táhnou ,ale to jen do plného léta,holt nový kostě dobře
> mete,starší matky to neudělaj ,velice často obsadí tři čtyři tmavé rámky
> nad sebou a s tim pocita do zimy....ale pokud je dáte napřeskáčku tmavej
> světlej tak ty ve středu z nutnosti zaklade taky,pro včely je poloha pylu
> podstatná a určující pro to, jak a kde budou zimovat....

Jo, myslím, že takhle nějak to je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 08, 2008 10:26 AM
Subject: ,...

Je možné odeslat dokument o počtu včelstev do ústřední evidence e-mailem, posíláte to někdo tak díky za odpověďi.

Ano, je to možné. Jako příloha mailu. Pokud ale na oskenovaném dokumentu
nebude podpis včelaře (například to za něj posílá jednatel), mělo by tam u
podpisu funkcionáře být i razítko. V případě nejasností je možná telefonická
domluva, ta paní co to tam má na starosti je velmi ochotná a vstřícná.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 08, 2008 1:42 PM
Subject: ČMCHS - rEGISTRACE V ÚSTŘEDNÍ EVIDENCI.


Je možné odeslat dokument o počtu včelstev do ústřední evidence e-mailem,
posíláte to někdo tak díky za odpověďi.

Te citát jsem napsal já a vážně nikdy jsem ani nepřemýšlel ,že by to mělo vadit Jen pečlivě dbám aby všechny pylové zásoby zůstaly v úlu a ono ani není dost dobře možné aby v plodišti zůstaly nezaplodované plásty Dnes kdy se nástavky mezistěn podstavují pod stávající matka ho musí za sezonu zaplodovat když se jí v tom zbytečně nevrtám a jen v půli července již upravím plodiště na zimu dnes již tento problém pak nemusím vůbec řešit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tak nev?m
> Datum: 08.8.2008 07:59:21
> ----------------------------------------
> KALA:
> Základní moje reakce byla na větu:
> Cituji z příspěvku přítele kaji:
> "...nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s
> tím
> nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže ..."
> ---------------
> Ale tohle jsem snad neřekl, natož napsal. :-)
>
> Ale když jsme u toho jak a co se světlým dílem a zimováním.
> Tak něco z mých malých zkušenosti:
>
> U NN systému jsem se postupně dopracoval k narušení doporučení klasické
> literatury o škodlivosti panenského díla v zimovišti.
>
> A když jsem vytočil na konci července med, tak jsem vytřídil dílo. Hlavně
> to vytočené světlejší ve kterém bylo hodně pylu jsem prokombinoval s dílem
> ze spodního nástavku. Tam jsme si oblíbil pylové desky v panenském díle.
> Dospodu jsem při jarním rozšiřování dával nástavek, který měl hodně
> stavebních rámků, aby trubčina držela matku dole, mezistěny atd. (jen tak
> mimochodem, samotná trubčina na to nestačí, matka ji někdy nechávala
> nezakladenou).
> A takový nástavek, kde uprostřed byly ob rámek nedostavěné rámky jsem dal
> nad plod a začal krmit.Pokud se to povedlo, včely to zanesly sladinou a
> dostavěly.
> V rozporu s literaturou - tentokráte nástavkovou - moje včely často v
> horním nástavku plodovaly. Žádná krmná komora se nekonala. A vzhledem k
> nízké výšce 15cm jsme zpočátku trnul strachy, zda vyzimují a budou mít nad
> s sebou dost zásob. Rozumné včely, pokud měly v úle dost zásob si je
> natahaly nahoru.
> Párkrát mi včely uhynuly hlady nad zásobami, ale bez ohledu na barvu díla.
> Spíš dle mě měla vliv malá síla včelstva, pravděpodobně dlouhé plodování ,
> proplodování zásob a při malé síle si nebyly schopny už nanosit nahoru. Ale
> to jsou jen domněnky, šlo jen o ojedinělé případy.
> A tohle mi v NN fungovalo.
>
> Když jsem přecházel ve větším a hodně rozšiřoval na Langstrotha 232mm, tak
> jsem si ale s tím hned nabil hubu. Byla to sice tvrdá zima - ta poslední
> zima co byla zimou - od listopadu do února nepolevily mrazy. A některá
> včelstva - nově utvořená a slabá nepřešla nahoru. První hynula už před
> vánoci.
> Tu zimu jsme měl daleko lepší výsledky u nových včelstev v jednom nástavku.
> Zajímavé je, že následující teplé zimy byly špatné pro jednonástavkové
> oddělky a ty měly větší ztráty.
>
> U normálních několikaletých včelstev jsme zkoušel do horního nástavku dávat
> před krmením nedostavěné mezistěny. Pár kousků na střídačku ve středu.
> Podle tradic a doporučení by to mělo matku udržet pod tímto nástavkem,
> protože by se jí v srpnu nemělo chtít do panenského díla klást. Nevýraznou
> většinou tomu tak bylo.
>
> Proč říkám bylo. U standardních včelstev machruji s nástavky už jen na
> jaře. Pak jen odebírám horní při medobraní. Pokud je po prvním vytáčení
> vracím, většinou ano, tak je třídím tak, že už další vytáčení být nemusí a
> mohly by na tom zimovat.
> Někdy čtu doporučení o tom, že vytočené nástavky dáváme dolů a matku to
> přitáhne a ploduje dole. Nevím jestli přitáhne matku dolů dílo po vytočení,
> nebo dostatek prostoru atd. Ale nahoru nad věnec, pokud je dostatečně
> silný, včelstvo taktéž a dole vhodné dílo, tak málokdy.
>
> Takže nedostatek času a čtení knihy Liebig - Včelaříme jednoduše - mě
> přivedlo k tomu, že to včelám moc nerozvracím dříve tolik oblíbenou rotací
> nástavků.
> Proto jsem se zájmem četl na netu protimorovou metodu LBV.
> Teoreticky je to jasné. Ale vím o dost úskalích.
>
> Tak a jdu makat na štědrého a velkorysého chlebodárce.       :-)
>
> Karel
>
>
>

Já sem to dneska ofotil asi pětkrát a podepsané.Poslal sem to paní Čížkové a snad to bude stačit.Skener nemám a ta fotka se dá taky vytisknout pro založení.
Zdraví Míra

http://www.rozhlas.cz/pardubice/mamehosty/_zprava/476648

Pořad Českého rozhlasu Pardubice ,,Máme hosty,, se včelařskou tématiku.
Pardubický včelař Evžen Báchor hovořil o problémech, která v letošním roce postihla včelařství. Další části pořadu byly věnovány životu včel a včelím produktům.

S pozdravem...M. Václavek...

Buďte zdrávi přátelé,

zdědil jsem pár hektarů lesa, který je situován zhruba v 500 metrech nad mořem a v okolí pár km není žádná louka nebo obydlí, prostě jen les. Budou mít včely dostatek potravy z medovice během roku? Je vhodné je do tohoto prostředí umístit?

Les - to je široký pojem. Pokud tam jsou např. javory a na pasekách maliník, tak bych se nebál. Může to mít i své výhody, pokud je tam vřes. Medovice je hlavní snůška. Žádné terno to asi nebude ale ten med bude stát za to. Pozor na mravence, datly a strakapoudy - technická opatření na úlech.

sorry,
http://eshop.a-jeto.sk

sorry,
http://eshop.a-jeto.sk

Zkus ty lesy trochu popsat. Jehličnaté, listnaté, smíšené a hlavně podrost (co kromě stromů v lese roste za rostliny).
Rozhodně velké výnosy čekat nelze a včelaření bude rozhodně komplikované. Jde o pomalejší rozvoj na jaře a problémy s tvorbou oddělků a chovem matek.
Včely si sice vždycky najdou nějakou jívu, břízu, vrbu na pyl, ale jak potom není nektar pro rozvoj, tak je to špatné. Takové stanoviště ti rozhodně nikdo nebude závidět. Loukám, mýtinám a paloukům v doletu musí odpovídat počet včelstev, protože jinak budou živořit a o loupeže nebude nouze.

Odborné knihy říkají, že jedno včelstvo spotřebuje za rok asi 90 kg sladiny
a
20 - 30 kg pylu. Za rok, to je asi od dubna po září, takže denně musí jedno
včelstvo jen pro sebe přinést v průměru asi půl kilogramy sladiny a nějakou
desetinu kila pylu. Teprve to, co donese navíc, jsou zásoby medu, které
potom může včelař včelám vybrat. V předjaří a na jaře včelstvo létá kvůli
nízkým teplotám do vzdálenosti 100 - 500 metrů, v létě až na několik
kilometrů, ale plně využitelné zdroje sladiny jsou do vzdálenosti kilometru
až dvou kilometrů od stanoviště včelstva. Z toho vyplývá, že v tom lese do
určitého okruhu od včelstva zdroje být musí, a to hlavně květy, medovice je
zdroj příliš nárazový a nestejnoměrný a týká se jen sladiny. A květena taky
musí být tvořena množstvím rostlin a dřevin, které kvetou postupně od
předjaří do srpna a září, aby byl jakž takž přínos sladiny a pylu stálý tak,
jak to včely potřebují. Tady se dostáváme na úživnost stanoviště. Pokud má
včelař malý počet včelstev, může být úživnost stanoviště dobrá, pokud počet
včelstev třeba zdvojnásobí, zečtyrnásobí, nemusí úživnost stejného
stanoviště stačit. Včelař má včely kvůli snůškám, to jsou obvykle krátká
období, týden, 14 dní, kdy kvete nějaká včelařská rostlina, které je v okolí
včelstev hodně. V té době přináší včelstvo až několik kilogramů sladiny
denně. Úživnost stanoviště se naopak projeví v době mezi snůškama, kdy zdroj
sladiny je jenom onen průměrný mix právě kvetoucích různých rostlin. Pokud
je stanoviště na svou úživnost převčeleno, včely mimo snůšku pravidelně
nedonáší ani zdaleka tolik, kolik spotřebují a med nashromážděný za
snůškového období ubývá. Případně pokud včelař med vybral, včely trpí hladem
a neplodují, takže rychle slábnou. Včelař, aby včely udržel a získal zároveň
med, med sice může vybrat, ale včely potom musí krmit cukrem. A to je velký
problém, jednak to spotřebuje množství času, jednak je problém zabránit, aby
se cukr nedostal do medu. Na dostatečně úživném stanovišti naopak nasbírané
medné zásoby po ukončení snůšky neubývají, nebo jen velice pomalu a pokud
včelař med vybral, včelstvo je schopno se ze stanoviště i nadále uživit a
pomalu hromadit další zásoby. Snad kromě dlouhodobého deštivého období nebo
něčeho podobného, tak jednou za 4 - 5 roků. Takže tady je hlavní zásada a to
přizpůsobit počet chovaných včelstev úživnosti stanoviště. Například
"průmyslové" husté smrkové monokultury, kde pod stromy je jen jehličí, je
pro včely poušť. Ale pokud by tam byly nějaké lesní průseky a cesty, kde by
se dalo počítat s nějakými kvetoucími rostlinami, případně je tam vysadit,
mohly by tam mít trvalé stanoviště řekněme dvě včelstva, za předpokladu, že
by v okruhu tak dvou kilometrů žádná jiná včelstva nebyla. Dvě včelstva už
stačí vyproduvat med tak pro rodinu. Hospodářský les, kde by vedle sebe
byly v nějaké mozaice husté smrkové monokultury a husté listnaté lesy, sem
tam doplněné nějakou pasekou, tam by se mohlo uživit 5 - 10, možná 20
včelstev. Nějaké neobhospodařované lesy, třeba v rezervacích nebo ve
vojenských prostorech, kde bývá pod stromy nedotčené bylinné hodně kvetoucí
patro, případně různé pralesy, kde je plno polomů zarostlých spoustou
kvetoucích rostlin, tam by se mohlo uživit na jednom místě i několik desítek
včelstev. Případně mít možnost bez omezení určovat, co na nejméně několika
hektarech lesa nasadit, mohl by to být přímo les pro včelaře, to znamená
les, kde by podstatnou část stromů tvořily včelařské stromy. 500 metrů nad
mořem, to by u nás byly hlavně javory kleny, lípy velkolisté a malolisté,
možná nějaké jírovce maďaly, případně nějaké včelařské exoty. A těsně kolem
stanoviště včelstev dřeviny pro předjaří, ptačí třešeň, javor mléč, olše,
bříza, vrba, jíva, osika, líska.... Takový les by asi po 20 letech po
zasázení, kdy by stromy poprvé rozkvetly, začal produkovat pomocí včel med a
produkoval by ho každý rok po dalších 60 - 80 let, dokud by stromy nedosáhly
zralosti ke kácení.
Pak je ještě třeba vybrat stanoviště. Aby vyhovovalo včelám - vhodné
přírodní podmínky, včelaři - dostatečná dostupnost autem nebo vozíkem atd,
aby byly včely chráněny před zvířecími škůdci - správné úly a ochrany a aby
byly úly chráněné před lidskými škůdci - úly nebyly zdaleka vystavené na
odiv všem kdo jdou kolem toho lesa.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 10, 2008 10:32 AM
Subject: Re: Včely v hlubokém lese


> Les - to je široký pojem. Pokud tam jsou např. javory a na pasekách
> maliník, tak bych se nebál. Může to mít i své výhody, pokud je tam vřes.
> Medovice je hlavní snůška. Žádné terno to asi nebude ale ten med bude stát
> za to. Pozor na mravence, datly a strakapoudy - technická opatření na
> úlech.

Pak je ještě třeba vybrat stanoviště. Aby vyhovovalo včelám - vhodné přírodní podmínky, včelaři - dostatečná dostupnost autem nebo vozíkem atd, aby byly včely chráněny před zvířecími škůdci - správné úly a ochrany a aby byly úly chráněné před lidskými škůdci - úly nebyly zdaleka vystavené na obdiv všem kdo jdou kolem toho lesa.
---------------------------------------------------------------

... a k tomu všetkému prístupný zdroj čistej vody.

Umrela na bodnuti srsnem. Pozor na to alergici!

http://www.novinky.cz/clanek/146917-zena-zemrela-po-bodnuti-srsni.html

Já bych to neviděl tak černě. Po dostupnosti autem, což považuji za nejdůležitější pak bych volil jako další ukazatel přírodní vodu a polostín. Rozhodně nestavět do stínu pod vysoké stromy. V předjaří nám vhodnost ukáže brzy roztátý sníh oproti okolí. Pak bych vzal mapu a kružítko a udělal bych podle měřítka kruhy 2, 4, 6 km a znovu zvažoval, co tam bude za pastvu. I z 6 km navzdory literatuře dobrá včelstva dokáží natahat z řepky zajímavé výnosy. Nejlepší a nejvíc vypovídající je postavit tam zkusmo 3 včelstva a ona nám to poví nejlépe. Když jsem zakládal jednu včelnici v lese v průseku pod v. vedením tak jsem si říkal tady nic velkého nemůže být, ale zkusím to a ejhle není to vůbec špatné, navíc vloni u 2 výnos o kterém jsem vždy snil a za 30 let včelaření ani ťuk. A posuďte: nad vysoké napětí, jižní expozice bez stínu a kromě medovice bych řekl že tam musí být hlad a není. A další dvě včelnice, ani jedna není na úplně ideálním místě a výnosy vůbec ne špatné. Tak bych tam dál na zkoušku pár včelstev a ty to poví nejlépe na rozdíl od ukecaných teoretiků.
Zdraví R. Stonjek

Pokud nemá někdo o kilometr dál třeba 30 včelstev, pak je nějaké zkoušení
dost zbytečné, včelstva výsledky zkreslí, případně stačí se zeptat. Krajina
notoricky známá jako dobrá pro včely bude v současné době s největší
pravděpodobností převčelená. Zase obecně nejen v polích, kde je řepka, ale i
v lese je obvykle největší nabídka sladiny v květnu, horší v červnu, ještě
horší v červenci a nejhorší z produkčních měsíců v srpnu. Dříve bývalo
považováno za normální stanoviště, kde byla poslední pravidelná snůška
vytáčená tak v polovině srpna, krmilo se teprve až potom. Dneska se začíná
považovat pomalu za běžné, když je poslední snůška v polovině července a za
normální taková stanoviště, kde se po polovině července musí včelstva
automaticky krmit, jinak by po odebrání medu trpěla hladem. Já myslím, že i
toto je důvod, proč se propaguje včasné krmení a zpracování zásob na zimu,
na mnoha stanovištích by bez krmení v té době včely měly hlad. Dříve bylo
zhruba 20 včelstev v zadovácích horní limit počtu včelstev pro zaměstnaného
včelaře, více prostě po práci nemohl stihnout obhospodařovat. Bylo potom
typické, že v zadovácích byla na stanovišti v květnu a červnu
několikanásobně krát větší nabídka sladiny než mohly taková včelstva využít,
v červenci a srpnu se to vyrovnávalo. Dneska takový včelař "nadělá" a
obhospodařuje v nástavcích klidně několik desítek takových včelstev, ostatně
nic jiného mu nezbývá, pokud si má prodejem medu přilepšit. Průměrné výnosy
se sice zvýšily, ale reálná cena medu klesla tolik, že za med ze stovky
včelstev dneska dostane reálně zhruba stejné množství peněz jako dříve
včelař dostal za 10x menší množství medu z 20 zadováků. Včelstva potom v
nastavcích plně využijí velkou květnovou nabídku, v červnu vyberou v okolí
kdeco, co nabízí sladinu a v červenci už jen paběrkují, případně trpí
hladem. Že jsou potom taková stanoviště převčelená, jaksi včelaře ani
nenapadne, díky květnu má větší průměr výnosu medu na úl než kdysi v
zadováku. Akorát se změnilo složení medu, jak dříve převládal ve snůšce
obvykle tmavý a chutný med z červencové, srpnové a částečně ještě červnové
snůšky, dneska převládají květové světlé medy a tmavý med se pomalu stává
raritou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 11, 2008 11:23 AM
Subject: Re: Včely v hlubokém lese


> Já bych to neviděl tak černě. Po dostupnosti autem, což považuji za
> nejdůležitější pak bych volil jako další ukazatel přírodní vodu a
polostín.
> Rozhodně nestavět do stínu pod vysoké stromy. V předjaří nám vhodnost
ukáže
> brzy roztátý sníh oproti okolí. Pak bych vzal mapu a kružítko a udělal
bych
> podle měřítka kruhy 2, 4, 6 km a znovu zvažoval, co tam bude za pastvu. I
z
> 6 km navzdory literatuře dobrá včelstva dokáží natahat z řepky zajímavé
> výnosy. Nejlepší a nejvíc vypovídající je postavit tam zkusmo 3 včelstva a
> ona nám to poví nejlépe. Když jsem zakládal jednu včelnici v lese v
průseku
> pod v. vedením tak jsem si říkal tady nic velkého nemůže být, ale zkusím
to
> a ejhle není to vůbec špatné, navíc vloni u 2 výnos o kterém jsem vždy
snil
> a za 30 let včelaření ani ťuk. A posuďte: nad vysoké napětí, jižní
expozice
> bez stínu a kromě medovice bych řekl že tam musí být hlad a není. A další
> dvě včelnice, ani jedna není na úplně ideálním místě a výnosy vůbec ne
> špatné. Tak bych tam dál na zkoušku pár včelstev a ty to poví nejlépe na
> rozdíl od ukecaných teoretiků.
> Zdraví R. Stonjek

Určení optimálního počtu včelstev podle toho, co v lese roste je orientační.
Odhad se potom musí potvrdit několika lety včelaření, aby se vyloučil vliv
kolísání počasí, nebo třeba toho, že někde v doletu zrovna někdo vykácí pár
hektarů lesa a na pasekách se se na pár let rozroste kvetoucí buřeň, než to
zase zaroste mladými stromky. Jsou stanoviště, která medují nejlépe, když
jsou vlhké roky a stanoviště, která naopak medují nejlépe, když je víc
sucho. Vliv má dost věcí. Nebo třeba někde vznikne pár hektarová oblast,
kde se vyhlásí nějaká přírodní rezervace nebo kde se snaží hospodařit více
přírodním způsobem. Kolikrát se stává, že včelaři "naperou" vysoké počty
včelstev na zahrady, sice ty zahrady jsou blízko u lesa, ale včelstev je tam
na ten les strašně moc, zatímco o pár kilometrů dál třeba nějaká členitá
oblast třeba jen 500 x 600 metrů nebyla přeměněna v pole, je tam les a
nejsou tam žádná včelstva. 500 x 600 metrů je zhruba 30 hektarů lesa a pokud
je to jen trochu vhodný les, bývá tam snůšky pro nějakou desítku včelstev
dost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 11, 2008 11:23 AM
Subject: Re: Včely v hlubokém lese


> Já bych to neviděl tak černě. Po dostupnosti autem, což považuji za
> nejdůležitější pak bych volil jako další ukazatel přírodní vodu a
polostín.
> Rozhodně nestavět do stínu pod vysoké stromy. V předjaří nám vhodnost
ukáže
> brzy roztátý sníh oproti okolí. Pak bych vzal mapu a kružítko a udělal
bych
> podle měřítka kruhy 2, 4, 6 km a znovu zvažoval, co tam bude za pastvu. I
z
> 6 km navzdory literatuře dobrá včelstva dokáží natahat z řepky zajímavé
> výnosy. Nejlepší a nejvíc vypovídající je postavit tam zkusmo 3 včelstva a
> ona nám to poví nejlépe. Když jsem zakládal jednu včelnici v lese v
průseku
> pod v. vedením tak jsem si říkal tady nic velkého nemůže být, ale zkusím
to
> a ejhle není to vůbec špatné, navíc vloni u 2 výnos o kterém jsem vždy
snil
> a za 30 let včelaření ani ťuk. A posuďte: nad vysoké napětí, jižní
expozice
> bez stínu a kromě medovice bych řekl že tam musí být hlad a není. A další
> dvě včelnice, ani jedna není na úplně ideálním místě a výnosy vůbec ne
> špatné. Tak bych tam dál na zkoušku pár včelstev a ty to poví nejlépe na
> rozdíl od ukecaných teoretiků.
> Zdraví R. Stonjek

Kolegovia včelári,
rád by som Vás poprosil o radu:
Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to silné včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka prejde hore a može klasť aj do mednika.
Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem

Kolegovia včelári,
rád by som Vás poprosil o radu:
Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to silné včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka prejde hore a može klasť aj do mednika.
Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem

Kolegovia včelári,
rád by som Vás poprosil o radu:
Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to silné včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka prejde hore a može klasť aj do mednika.
Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem

O ty kvalitní včeličky přijdeš tak jak tak neb teprve teď vychovávají zimní generaci. Včely ukládají zásoby vždy nad plod a plodují dole tak je to v pořádku v podletí Postupem zimy se dostanou na horu a na jaře se toto pak opakuje plod se posouvá dole a zásoby mají nad sebou Jen by nad nimi neměly zůstat prázdné rámy na zimu To platí pro nástavkové úly které však mají mezi nástavky správnou mezeru mezi patry, To je nejvýše 10mm, jinak by nastal problém. Včely připraví zimní hrozen podle nejmenšího profilu tak aby měly tvar koule výška pak nemá téměř žádný vliv

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 12.8.2008 09:12:50
> ----------------------------------------
> Kolegovia včelári,
> rád by som Vás poprosil o radu:
> Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to silné
> včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka prejde
> hore a može klasť aj do mednika.
> Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
> Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a
> chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné
> včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem
>
>
>

Do konce měsíce zakrmte na plnou dávku ( 15 kg ). Včely by měli zásoby uložit převážně nad plod ( v horním nástavku ). Rozhodně do horního patra nepřevěšujte plodové plásty, protože tím byste sice mohl docílit vytvoření chumáče v horním patře rovnou od začátku zimy, nicméně v tomto případě by zásoby mohli být špatně uloženy...převážně mimo chumáč. Je nutné mít mezipatrovou mezeru nejvýše 1 cm a plásty v horním nástavku dostavené až k dolní loučce, jinak by hrozilo nepřejití chumáče nahoru za zásobami. Pokud to splnit nelze, doporučuji včelstva klasicky zazimovat v jenom patře nebo ( nechcete-li zužovat ) jako p. Turčáni: plodiště převěste do horního patra a opět zazimujte klasicky...dvou-etapové krmení = dokrmení půlky dávky v září.

S pozdravem...M. Václavek...

Nevím, v jakém to je úlu.
V zadovácích s rámky 39x24 já automaticky vyberu z medníku rámky s poslední
snůškou, vyhodím mřížku a do medníku přesunu rámky z plodiště s plodem a
matkou, přirozeně hlavně ty kvalitní. Je to sice pracné, ale včely potom
automaticky sedí na zimu v medníku. Možná tak jedny ze 100 se přestěhují
zpátky do plodiště. Není to ale bezpodmínečně nutné, je to možné provést v
době, kdy je zakrmena polovina, dvě třetiny zimních zásob a náchylnost ke
slídění a loupeži už při práci ve včelstvech tolik neobtěžuje, ( je kratší
den a je chladněji).. Klidně je to možné provést i kdykoliv v září, říjnu i
později, pokud včely sedí v plodišti a zásoby jsou nad nimi v medníku, vzít
jeden - 3 rámky s posledním plodem a matkou a přemístit je z plodiště nahoru
do medníku mezi plásty se zásobami. Takhle pozdě je potom ale nutné zkrmit
dalších 1 - 4 kila cukru, aby se doplnily zásoby v rámcích přemístěných
nahoru, protože za mrazu budou včely sedět právě na těchto rámcích a žít z
zásob na nich. Tam je ale problém, že takhle pozdě je už dost chladno,
takže z některých krmítek už včely cukr neodebírají. Kdysi strašně dávno,
když jsem to ještě v zadovácích nedělal, myslím, že tak polovina, 2/3
včelstev přešla sama nahoru do medníku, ostatní měly v zimě občas problémy.
V nastavcích to je jednodušší, mřížka je obvykle na dvou nastavcích s rámky
39x24, takže vyberu medníkový nastavek nad mřížkou a zruším ho a zbytek
nechám tak Maximálně v horním plodištním nastavku vyberu problémové rámky a
místo nich dám kvalitní. Ale co se týká nastavců, si nejsem zkušenostmi zas
tak moc jistý.
Jinak podle mého názoru je pro včely v zimě nepropustná ani tolik vyšší
mezera mezi rámky než těch 8 milimetrů, ale hlavně souvislé pásy buněk
nenaplněných zásobami. Párkrát jsem v zimě za mrazu, jednou byl dokonce
mráz - 15 st C, připojoval v zadováku oddělek ke včelstvu. Rámek po rámku
se včelami jsem vyndával z oddělku a strkal do plodiště pod zimující
včelstvo v medníku. Mezi rámky v plodišti a medníku byla mezera tak 3, s pro
hnutými loučkami 4 centimetry. Stačily dvě tři minuty v úlu, zimní chumáč z
oddělku se natáhl o několik centimetrů nahoru nad loučky, zimní chumáč
včelstva se prodloužil dolů a vylezl mezi rámky medníku a během pár minut se
obě včelstva za mírného hučení spojila. Problém je podle mně tehdy, když se
včelstvo usadí dole, nad plod do dolních rámků natáhne 3 - 5 kilo zásob a
zbytek, 10 - 15 kilo usadí pod strůpek do horní poloviny horních rámků. V
polovině prosince, jak začnou mrazy, má dole včelstvo takových 1 - 2 kilo
zásob, které během mrazů spotřebuje, ale přes pás prázdných buněk v spodní
polovině horních rámků nemá šanci se přesunout na zásoby nahoře. Pokud je ve
správnou dobu, když už dobírají spodní zásoby, +- týden, 14 dní obleva,
včely se přesunou na zásoby v horních rámcích, často ale se ztrátou, část
včel uhyne hladem. V nástavcích včelstvo usazené dole hyne méně často,
protože tam je zvykem dávat na úl více cukru, tudíž i když včelstvo sedí
úplně vespod, zásoby shora mohou sahat až ke včelstvu nebo jenom s malou
mezírkou, takže včelstvo na ně může přejít i za mrazu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <jozef.kurcina/=/ppg.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 9:14 AM
Subject: Moem zimova aj v medniku?


> Kolegovia včelári,
> rád by som Vás poprosil o radu:
> Po vytočení medu som odstranil mriežku a preto, že sa mi zdá že su to
silné
> včelstvá tak som nechal aj mednik s rámikami za predpokladu že matka
prejde
> hore a može klasť aj do mednika.
> Samozrejme hned som začal s krmenim už spapali 10Kg cukru.
> Ked tak citam na tejto konferencii tak mam obavi, že zásoby ostanu hore a
> chumač ostane okolo posledného plodu, čim by som mohol prisť o kvalitné
> včeličky. Urobil som dobre alebo co by ste mi poradili. Dakujem

uložit převážně nad plod ( v horním nástavku ). Rozhodně do horního patra
> nepřevěšujte plodové plásty, protože tím byste sice mohl docílit vytvoření
> chumáče v horním patře rovnou od začátku zimy, nicméně v tomto případě by
> zásoby mohli být špatně uloženy...převážně mimo chumáč. Je nutné mít
> mezipatrovou mezeru nejvýše 1 cm a plásty v horním nástavku dostavené až k

Zásoby jsou uloženy převážně mimo chumáč, když se nakrmí příliš brzo, v
srpnu a potom se "zavře" úl a o včely se nestará. Pokud na stanovišti není
žádná snůška, včely sice ke konci srpna, v září a později plodují velice
málo, takže i spotřeba je malá, ale to plodování stačí k tomu, aby nad
plodem zásoby vybraly. Kritický je potom teplý říjen a listopad. Souvisí
to ale taky s rozměrem rámku a s dalšími věcmi, někdy to nedělá v zimě
problémy, někdy ano. Je to problém spíše kratších rámků na teplou stavbu.
Nicméně tuto věc je nutné sledovat a v některých úlech je vůbec nejlepší
řešení prostě pár kilo v teplých dnech září a začátku října doplnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 12:46 PM
Subject: Re: Moem zimova aj v medniku?


> Do konce měsíce zakrmte na plnou dávku ( 15 kg ). Včely by měli zásoby
> uložit převážně nad plod ( v horním nástavku ). Rozhodně do horního patra
> nepřevěšujte plodové plásty, protože tím byste sice mohl docílit vytvoření
> chumáče v horním patře rovnou od začátku zimy, nicméně v tomto případě by
> zásoby mohli být špatně uloženy...převážně mimo chumáč. Je nutné mít
> mezipatrovou mezeru nejvýše 1 cm a plásty v horním nástavku dostavené až k
> dolní loučce, jinak by hrozilo nepřejití chumáče nahoru za zásobami. Pokud
> to splnit nelze, doporučuji včelstva klasicky zazimovat v jenom patře nebo
> ( nechcete-li zužovat ) jako p. Turčáni: plodiště převěste do horního
patra
> a opět zazimujte klasicky...dvou-etapové krmení = dokrmení půlky dávky v
> září.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Zásoby jsou uloženy převážně mimo chumáč, když se nakrmí příliš brzo, v
srpnu a potom se "zavře" úl a o včely se nestará.
____________________________________________________________


Účel je mít co nejvíce zásob nad chumáčem. Pokud se zakrmí najednou během srpna při zimování v jenom prostoru nebo v plodišti převěšeném do medníku, zpravidla zásoby včely uloží převážně po stranách místa budoucího zimního chumáče, protože z této polohy jsou vytlačeny plodovou plochou. Pokud se nad plodem po medobraní nechá prázdný nástavek s soušemi a začne se hned krmit, aby se celé plodové těleso nepřesunulo nahoru, včely uloží zásoby převážně do horního nástavku ( tedy nad plod ), takže chumáč bude mít zásob dostatek.

____________________________________________________________

Pokud na stanovišti není
žádná snůška, včely sice ke konci srpna, v září a později plodují velice
málo, takže i spotřeba je malá, ale to plodování stačí k tomu, aby nad
plodem zásoby vybraly.
____________________________________________________________


Pokud jsou nad plodem slabé věnce medu, je to možné. Pokud je nad plodem většina krmiva, není třeba se toho obávat.


S pozdravem...M. Václavek...

Aby zásoby v rámku 39x24 sahaly až k spodní loučce, musí se do jednoho rámku
nacpat 2 - 2,5 - 3 kila zásob. Pokud je v plodišti a v medníku po 10
rámcích, je to 20 - 30 kilo cukru na včelstvo. Možná to je co k čemu v
nastavkových úlech, ale v zadovácích stačí na vyzimování takových 12 -
maximálně 15 kilo. Kdo dával víc, byl potom "cukrář", podstatnou část
prvního vytáčení na jaře tvořil cukr ze zimních zásob. Využít takové
množství přebytečných zásob na jaře k tvorbě oddělků nebo jinak se sice dá,
ale těch zásob nadbývá. Pokud se ale do rámků 39x24 dá na zimu jen 12 nebo
15 kilo cukru, takhle to udělat nejde, protože ty zásoby se vejdou do horní
poloviny medníkových rámků, spodní je, pokud včely zůstanou v plodišti,
prázdná a vytváří překážku, kvůli které může včelstvo v zimě uhynout hladem.
Udělat to jde u nízkých rámků, 15 cm vysokých, tam připouštím, že optimální
množství zásob stačí k zaplnění po spodní loučku, ale u rámků vysokých 24 cm
to je problém. Možná, pokud by to bylo v medníku 8 rámků 39x24, tam snad s
přihmouřenýma očima by to šlo ne ale pokud tam je 10 nebo 11 rámků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 12, 2008 1:37 PM
Subject: Re: Moem zimova aj v medniku?


> Zásoby jsou uloženy převážně mimo chumáč, když se nakrmí příliš brzo, v
> srpnu a potom se "zavře" úl a o včely se nestará.
> ____________________________________________________________
>
>
> Účel je mít co nejvíce zásob nad chumáčem. Pokud se zakrmí najednou během
> srpna při zimování v jenom prostoru nebo v plodišti převěšeném do medníku,
> zpravidla zásoby včely uloží převážně po stranách místa budoucího zimního
> chumáče, protože z této polohy jsou vytlačeny plodovou plochou. Pokud se
> nad plodem po medobraní nechá prázdný nástavek s soušemi a začne se hned
> krmit, aby se celé plodové těleso nepřesunulo nahoru, včely uloží zásoby
> převážně do horního nástavku ( tedy nad plod ), takže chumáč bude mít
zásob
> dostatek.
>
> ____________________________________________________________
>
> Pokud na stanovišti není
> žádná snůška, včely sice ke konci srpna, v září a později plodují velice
> málo, takže i spotřeba je malá, ale to plodování stačí k tomu, aby nad
> plodem zásoby vybraly.
> ____________________________________________________________
>
>
> Pokud jsou nad plodem slabé věnce medu, je to možné. Pokud je nad plodem
> většina krmiva, není třeba se toho obávat.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Mam je ve včelíně již několik let a vcelku s nimi dobře vycházím. V podstatě jsou dva nepříznivé stavy. Když poprvé otevřu dveře a dojde ke změně světelných podmínek, tak vyletí na stráž. Pokud zůstanu minutku schovaný za dvěřmi, tak se zklidní a už si mě nešvímějí. Jednou jsem na to zapoměl a dostal žihadlo. A pak je potmě rozuší světlo z lamby či z baterky.
U alergiků jse to ale vždy problém. Většinou jsou trvale vybaveni nějakými léky, které by mněli v době zvášeného výskytu vos a jiného podobného hmyzu mít vždy u sebe. Ale nelze vyloučit, že reakce je tak prudká, že si léky nestačí aplikovat.

Pokud se ale do rámků 39x24 dá na zimu jen 12 nebo
15 kilo cukru, takhle to udělat nejde, protože ty zásoby se vejdou do horní
poloviny medníkových rámků, spodní je, pokud včely zůstanou v plodišti,
prázdná a vytváří překážku, kvůli které může včelstvo v zimě uhynout hladem.

______________________________________________________________

Je to zase spíše praxe z nízkonástavkového včelaření, ale co tak kolem pozoruji, nevidím v mezeře problém, když se část chumáče vytvoří v horním nástavku. Jestliže se tak nestane, stálo by za to v zimně udělat Farrarovu úpravu. Jakmile se včely odříznou od zásob nastanou problémy.

S pozdravem...M. Václavek...

treba tady:
http://plasticke-hmoty.rempo.net/plachty-pytle-plotoviny-site-sitoviny-zastineni/monofilove-sitoviny-site-do-oken-proti-hmyzu-technicka-sita-uhelon/
... tedy jestli Vas po 4 letech zajima odpoved...