Archiv Včelařské konference

Poslal jsem na www.vcelarstvi.cz/svaz novy oběžník číslo 2/2003.

S pozdravem

Lněnička

Priatelia,

mozno som sa nevyjadril celkom presne. Moja otazka smerovala k tomu, ze aku chovnu liniu by ste mi odporucali do okolia Bratislavy (s ohladom na pomerne skory zaciatok hlavnej znasky - repka, agat).
Okrem toho, ako som uz spomenul, dostal som sa k zoznamu chovatelov matiek v Cechach a rad by som si nechal poradit, na konkretne ktoreho chovatela sa mam obratit na zaklade vasich skusenosti.

Dakujem


Peter

Zajimala by me jedna vec!
Je sice krasne co se pise o dobrem genetiskem materialu. Ale mam zkusenost,
ze pokud bych chtel inseminovanou matku, tak ji nesezenu. Proste stejne
nakonec musim znat nekoho, kdo ji nekde sehnal, a brat material od nej.
Vubec se mi zda, ze ziskani inseminovane slechtene matky je jaksi totacove
pokoutni. Myslim, ze by se i svaz mel zamyslet nad tim, jestli nahodou neni
cely geneticky program pouze akademicke prani.
Osobne mam zkusenost takovou, ze v obchode jsou k dispozici pouze F1 (pokud
mam to stesti a jsem z okoli). A kdyz se zeptam na inseminovanu matku, tak
jen jestli zbude z vyssich chovu. A to je podle me dost podivne tvrzeni v
rozporu s tim, co je proklamovano ze svazu.
Nakonec jsem si inseminovanou koupil. Ale stejne neni slechtena.
Mam pocit, ze si vyssi chovy nechavaji matky jen pro sebe, aby nahodou
nemeli konkurenci.

Nechci resit to, ze i ta inseminovana neni jista, ze ji vcely prijmou a
nemusí být výnosove nic moc.
Ale z hlediska získání genetiského materiálu se mi nezdá být chování celého
systému fér. A pokud dostávají dotace, tak s jakým zadání a jaká je
spolecenska objednavka pri pobirani dotaci. Zda potom je tato objednavka
plnena.
Nevim zda potom za teto situace muze byt naplnovana vyhlaska, kdyz kdo nema
zname,
tak se k dobremu genetickemu materialu nedostane, natoz aby si rozchoval
overeny material.
V tom smyslu se mi zdaji proklamace a narizeni o chovani toho a toho vceliho
kmene jako samoucelna demagogie a uredniceni.

Kdybych nemel zname tady z konference a nahodou bych nebydlel v miste, kde
je vcelarska prodejna, tak nevim jak bych to resil.
Braty vcelari na Zabrezsku a vim ze v Sumperku zrusili vcelarskou prodejnu,
jedinou v sirokem dalekem okoli. Nevim kdo pojede pro par vcelstev schanet
matky do vyzkumaku. Tak to nakoenc dopadne tak , jak to delal muj otec.
Tiche vymeny a geneticka degenerace.

Dotaz smeruji predevsim na pritele Lnenicku v tom symslu, jaka je v teto
oblasti vlastne pozice CSV,
jestli vubec neco zastituje nebo zde resi vse mocna ruka trhu.

Arnost

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 23, 2003 10:44 PM
Subject: RE: Matky


Každý ať si včelaří jak chce, včely nejsou brambory , které se množí
hlízou...........

Především by se mělo využívat kvalitního genetického potenciálu
inseminovaných a prověřených matek a tento materiál rozchovávat,
postupy jsou dobře propracované a vcelku jednoduché.

přeji krásný den či noc Martin Kupka


Nazdar

Ja si s chovom matiek nemám veľké starosti. Akonáhle
včelstvo s 2 ročnou matkou natiahne matečník strihnem
matke krídla. Po vídení nová matka ostáva v rodine a
vo väčšine prípadov sa stáva, že ploduje stará aj nová
matka v jednom plodisku. Potom si s novou matkou môžeš
robiť čo chceš (napr. pridať ju do inej rodiny,
prípadne urobiť odloženec). Prípadne ak chcem do
včelstva matku z inej rodiny, vložím rámik s plodom aj
s matečníkom z danej rodiny.
Nikdy sa mi nová matka nevyrojila, nanajvýš sa o to
pokúsila stará, ale docielila len svoje vypadnutie
pred letáč.

Peter M.
--- Stefan <schranka1/=/post.sk> wrote:
> Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek
> bez toho aby sa
> vcelstvo neoslabilo .
> Prosim o podrobny opis metodi.
> Vopred Vam dakujem.
>
> Stefan.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Před časem jsem se pokoušel zjistik vlastnosti a vhodnost u nás chovaných
linií. Co, kam, a se kterou. Neuspěl jsem příliš. Radu jsem však dostal.
Je nutno zkoušet, zkoušet a zkoušet. A pak srovnávat výsledky.
Tak jak jsem dostal, dávám dál. Vezmi si 3 neoplozené matky od blízkého
chovatele, abys zjistil potenciál stanoviště, a srovnej výsledky se svým
chovem. Jestli zjistíš, že jsou lepší, pokračuj dále tímto směrem. Další
krok by mohly být oplozené matky od stejné matky a nebo babičky. Pro
statistickou chybu je nutno srovnávat vždy alespoň 3 matky.
Můžeš taky zpovídat chovatele matek na srovnávací chovy a jejich výsledky.
Tuhle radu mi dal přítel Šešulka, Jabloňany, chovná stanice VúVč
(u Boskovic, Jižní Morava)

Jediné doporučení kam použít kterou linii jsem našel u přítele Čermáka ze
Zubří (Severní Morava), chovná stanice VúVč. http://web.quick.cz/pvzubri/
Zkus si to přečíst. Letos však již prodává jen inseminované matky. Víc
nestihne.

Poměrně dost dobrého jsem slyšel o příteli Bajzovi, Lidečko, Severní Morava
A taky je vychvalovaná chovná stanice VúVč Pekařov.

Jak ty matky chceš převést přes hranice? To je budeš pašovat? Neblázni a vem
to od někoho z blízka. :-))) Chovatelé z okolí Bratislvy nebudou horší.
:-)))
Viz e-mail od přítele Matěje.

Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Moja otazka smerovala k tomu, ze
> aku chovnu liniu by ste mi odporucali do okolia Bratislavy (s ohladom na
> pomerne skory zaciatok hlavnej znasky - repka, agat).
> Okrem toho, ako som uz spomenul, dostal som sa k zoznamu chovatelov matiek
> v Cechach a rad by som si nechal poradit, na konkretne ktoreho chovatela
> sa mam obratit na zaklade vasich skusenosti.

A není to jenom tím, že sis pozdě vzpomněl objednat si? Objednávky se
vyřizují podle došlého pořadí.
A myslím, že v této chvíli je už u některých vyšších chovů pozdě i pro
letošní rok. Mají prostě naplněné kapacity toho co stihnou pro tento rok.
Když jsem si před asi měsícem domlouval dodávku 2 matek F1-Vigor u přítele
Čecháčka, rozmnožovací chov (Šilheřovice u Ostravy), říkal mi, že jsem 8 v
pořadí, že sezóna ještě nezačala a není kam spěchat.
A 2 či 3 týdny před tím jsem zaslechl, že přítel Čermák má už objednávky na
200 inseminovaných matek a uvažuje, že bude muset velmi brzy objednávky
přestat brát.
Myslím, že v dubnovém čísle Včelařství ještě nebyly ani inzeráty od
chovatelů matek.? (možná nějaká vyjímka ano).
No a teď si vyber co je brzy a co pozdě. :-))
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zajimala by me jedna vec!
> Je sice krasne co se pise o dobrem genetiskem materialu. Ale mam
zkusenost,
> ze pokud bych chtel inseminovanou matku, tak ji nesezenu. Proste stejne
> nakonec musim znat nekoho, kdo ji nekde sehnal, a brat material od nej.
> Vubec se mi zda, ze ziskani inseminovane slechtene matky je jaksi totacove
> pokoutni.

Podepisuju Liborův příspěvek. Já si loni koupil 2 matky od p.Čermáka, přišly asi v polovině července. Udělal jsem k nim smetence na mezistěny a teď po zimě včelstva s nimi vypadají velmi dobře, už je to na medníky. Předtím jsem šetřil, koupil od jednoho amatéra a škoda času i té stokoruny. Arnoštův příspěvek vůbec nemohu komentovat, to snad místama nemyslí vážně. Jsem zvědav, jestli se přítel Lněnička nechá vyprovokovat. Vychovat pár matek umí každý začátečník, ale systematicky je šlechtit může jen profík.

Věta: "Mam pocit, ze si vyssi chovy nechavaji matky jen pro sebe, aby nahodou nemeli konkurenci." mě přímo fascinovala.
To je jakoby si malíři schovávali obrazy, aby je od nich někdo neobkreslil.
Eman

> Zajimala by me jedna vec!
> Je sice krasne co se pise o dobrem genetiskem materialu. Ale
> mam zkusenost, ze pokud bych chtel inseminovanou matku, tak
> ji nesezenu. Proste stejne nakonec musim znat nekoho, kdo ji
> nekde sehnal, a brat material od nej. Vubec se mi zda, ze
> ziskani inseminovane slechtene matky je jaksi totacove
> pokoutni. Myslim, ze by se i svaz mel zamyslet nad tim,

Nevidím v tom nic pokutního ani "totáčového", stačí si je objednat.
Inseminované matky dodávají oblastní a uznané chovy, případně i některé
z rozmnožovacích. Pokud se podíváte se seznamu vyšších chovů ve
Včelařství nebo v inzertní části, tak jich jistě najdete několik.
Jediným problémem s dodávkou inseminovaných matek u nás je to, že jsou
příliš levné. Pokud chovatel započítá ztrátu času, cenu potřebného
vybavení - dnes asi 40 tisíc korun, větši ztráty matek po inseminaci
atd., tak je jejich prodej skutečně ztrátovou záležitostí. Pak je tady
ale ještě jedna věc a to, že část zájemců o inseminované matky v
podstatě nemá představu, k čemu by jim měla sloužit. Doslovný citát
jednoho odběratele z loňského roku: "objednal jsem si u vás tu
inseminovanou matku, stála mě 500 a tak jsem si říkal, co mi předvede na
medném výnosu". Zkuste takovým lidem skutečně něco dodávat.

Ale předpokládám, že ti, kteří jsou zapojeni do konference jsou na
takové úrovni, že ví, že hodnota takové matky není v medném výnosu ale
ve vlastnostech, které přenáší na své dcery.

S pozdravem

Lněnička

> Nechci resit to, ze i ta inseminovana neni jista, ze ji vcely
> prijmou a nemusí být výnosove nic moc.

Viz moje odpověď na první bod.

>Ale z hlediska získání
> genetiského materiálu se mi nezdá být chování celého systému
> fér. A pokud dostávají dotace, tak s jakým zadání a jaká je
> spolecenska objednavka pri pobirani dotaci.

Myslím, že je to podrobně popsané ve zprávě o činnosti. Může se do ní
každý podívat v časopisu nebo na www.vcelarstvi.cz/svaz

Zda potom je tato

> overeny material. V tom smyslu se mi zdaji proklamace a
> narizeni o chovani toho a toho vceliho kmene jako samoucelna
> demagogie a uredniceni.
Nejedná se o kmen, ale rod včelu kraňskou. Pokud se chce někdo podívat,
kam vedou i dobře míněné pokusy s křížením, doporučuji perfektně
natočený dokument "Včely zabijáci" o afrikanizovaných včelách. Pokud by
v Argentině v padesátých letech platil zákon, zakazující dovoz jiného
druhu včel, tak by měli včelaři ze severní i jižní Ameriky dnes trochu
jiné problémy.

>
> Kdybych nemel zname tady z konference a nahodou bych nebydlel
> v miste, kde je vcelarska prodejna, tak nevim jak bych to
> resil. Braty vcelari na Zabrezsku a vim ze v Sumperku zrusili
> vcelarskou prodejnu, jedinou v sirokem dalekem okoli. Nevim
> kdo pojede pro par vcelstev schanet matky do vyzkumaku.

Většina chovatelů zasílá matky poštou na dobírku, takže v tom problém
také nevidím. Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.


>
> Dotaz smeruji predevsim na pritele Lnenicku v tom symslu,
> jaka je v teto oblasti vlastne pozice CSV, jestli vubec neco
> zastituje nebo zde resi vse mocna ruka trhu.
>
Pokud by to řešila mocná ruka trhu, tak u nás stojí výběrová matka 50
euro a inseminovaná 100 euro jako v okolních zemích (nemyslím SR). A
pokud by někdo chtěl cenu matek začít přepočítávat na rozdíl v platech v
Mnichově a na mostecku, tak velkoobchodní ceny medu v Německu v březnu
2003 byly: lesní med 5 - 6 Euro/kg, jedlový/Schwarzwald 7-8,80 Euro,
květový 2,5 - 3,5 Euro/kg - vše med německého původu. Přehled pochází z
iT-Magazinu 1/2003.

S pozdravem

Lněnička

Z vyprávění jiných včelařů z mého okolí jsem pochopil, že prodejna dělá jen
"zprostředkovatele" či přítele pomocníka. (ty uvozovky berte vážně, viz
dále).
Funguje to asi takto. Včelař už neví kde by matku vzal a potřebuje ji hned a
ne až za měsíc. Ptá se u všech známých a sousedů až si nakonec na něčí radu
zajde postěžovat si i do prodejny. A tam vědí (minulý týden to hlásil), že
přítel ten a ten má momentálně pár matek :-) skladem :-) a někdo mu zavolá.
Kdo, to záleží na domluvě a spěchání atd. A potom včelař i chovatel urazí
každý svoji 1/2 cesty a minou se (či potkají) na prodejně (stejně se chtěli
zastavit). Matka tam v klícce chvíli počká (max 1/2 dne). Prodejna z toho
(aspoň ta v Ostravě-Mariánských Horách) obvykle nic (vyjádřeno okamžitými
peněžními prostředky) nemá. Pouze vyřídí vzkaz.
Ten co mi to naposledy vyprávěl, takto uspěl na přelomu září a října. A jiný
někdy loni po jarní prohlídce.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
> prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
> matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.

Taky to ideální není!
Berou se i objednávky. Ale většinou nevím dopředu, kdy ty matky budou, takže
si nemůžu nachystat včely.
A když dojdou na prodejnu, tak honem do včel a dělat oddělky v někdy dost
nepřiměřenou dobu.
Ale dva roky jsem jinou možnost neměl.

A to jsem měl štěstí, že jsem ve městě, kde ta prodejna je, a dokonce si
můžu vybrat.
Ale na zábřežsku, kde včelaří bratr je to mizérie. A např. výměna mezistěn
jde asi jen dobírkou.
Ale když se vrátím k matkám, tak v celé dědině jsem měl F1 jen já. Asi
proto,
že jsem se nechtěl smířit s tím, že původní tátovy bodaly jak čerti.
Ale to je taky asi ta otázka, proč je to v téhle zemi s malovčelaři takové
jako je a nikdo neví,
co má vlastně za plemeno nebo za druh (jak mě opravil pan Lněnička).

Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny tak je to asi
právě to,
proč jsem řekl, že se mi zdá schánění totáčové. Prostě matky scháníme a
nekupujeme.

Informace co je co nejsou a když jsou tak zamlžené s tím že je všechno těžké
a nezaručené.

Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v železářství v
nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit cokoli do včelařské výbavy. Dnes
nekoupí ani kuřák protože nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci.
(Aspoň loni to tak bylo)...

Včelařských knih je málo. Staré vydání osvědčených publikací se asi mladá
generace nedočká,
pokud je nepodědí nebo neodkoupí od končících včelařů, což jsem měl naštěstí
tuhle šanci já.

Já si nechci naříkat, že já konkrétně mám nějaké problémy. Už jsem si tohle
všechno prošlapal.
Ale mám v živé paměti svoje začátky a horko těžko jsem hledal cokoli, čeho
se prakticky chytit.
Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň. A kde jinde hledat
informace než ve svazu a Včelařství,
které jsem marně hledal na stánku.
Nevím jestli se nemýlím, ale je přece garantem plnění čistoty plemen a
evidence.
Co dělá svaz pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.
Kdy naposledy byl ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky
popsáno, k čemu
a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.
Asi je to slabota, když se na to neustále někdo ptá.

Pokud vím, tak má svaz v závazku zlepšit stav včel a obnovit včelařskou
základnu.
Takže tento stav a co já osobně cítím, že se týká mě konkrétně za to že
platím přízpěvky , nepociťuji.
Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale mám dojem, že se omýlá to
stejné.
Neříkám že je to úplně blbě. Vždycky tam nejdu něco, co jsem někde jinde
špatně pochopil a ujasním si co dělám blbě.
Ale přecejen je to podle mě jen to stejné zprava a zleva.
Okrajové záležitosti a pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
dvouvčelstevní metody,
pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve
slovenském Včelárovi.
(Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického popisu aby to
člověk vzal a udělal
a nemusel roky experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)

Ještě k cenám matek.
Informaci, že je někde něco dvakrát tak drahé než za kolik mi to dává on je
pro mě vždycky trošku moc obchodnická a mám se na pozoru.
Většinou to potom nemá ani tu cenu, kterou chce po mě. Je to laciný
obchodnický trik.
Kdyby se tady daly prodávat matky za tisícovku, tak by tu tisícovku stály.
Ale jelikož je nikdo za tisícovku nekoupí tak tu tisícovku nestojí.
A myslím že ani pokud se dostaneme do unie tak pokud ceny za kterou se
realizují produkty zůstanou na stejné ceně tak si tady nido matku za
tisícovku nekoupí. Ikdyž možná jo. Ale určitě pak prořidnou rozmnožovací
chovy.
Prostě do hospody , kde bude oběd za pet stovek niko nepůjde a radši si
uvaří doma.
Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky dělají a inseminují a
prodávají. A asi je až příliš velká, když nic ani rozmnožovací chovy ani
uznané chovy nenití inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a
informovat včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc. Asi
stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic mají jistý a tak je
nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A proč by je zajímal nějaký amatérský
malovčelař, co by koupil pár matek. Možná jednu-dvě inseminované. Těch pár
desítek velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je to taky
zřejmě jedno.
Tak to prostě vidím já.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 2:58 PM
Subject: Re: Matky


Z vyprávění jiných včelařů z mého okolí jsem pochopil, že prodejna dělá jen
"zprostředkovatele" či přítele pomocníka. (ty uvozovky berte vážně, viz
dále).
Funguje to asi takto. Včelař už neví kde by matku vzal a potřebuje ji hned a
ne až za měsíc. Ptá se u všech známých a sousedů až si nakonec na něčí radu
zajde postěžovat si i do prodejny. A tam vědí (minulý týden to hlásil), že
přítel ten a ten má momentálně pár matek :-) skladem :-) a někdo mu zavolá.
Kdo, to záleží na domluvě a spěchání atd. A potom včelař i chovatel urazí
každý svoji 1/2 cesty a minou se (či potkají) na prodejně (stejně se chtěli
zastavit). Matka tam v klícce chvíli počká (max 1/2 dne). Prodejna z toho
(aspoň ta v Ostravě-Mariánských Horách) obvykle nic (vyjádřeno okamžitými
peněžními prostředky) nemá. Pouze vyřídí vzkaz.
Ten co mi to naposledy vyprávěl, takto uspěl na přelomu září a října. A jiný
někdy loni po jarní prohlídce.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
> prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
> matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.

Pratele,
padlo tu nekolik nepresnosti pokud jde o zoologickou ci zootechnickou
nomenklaturu. Proto vec strucne shrnu tak, jak se pouziva v chovu vcel:

zoologicka klasifikace
rise zivocichove
kmen clenovci
trida hmyz
celed vcely
rod vcela
podrod vcela
druh medonosna
poddruh - geografické plemeno kranske (u nas)

dale jiz zootechnicka klasifikace
ekotyp alpsky, karpatsky atd.
populace - vcelstva na uzemi CR
kmen Sklenar, Vigor ...
linie v jednotlivych chovech

K cele teto problematice jsem pripravil popularizujici clanek, ktery je
pripravn v redakci Vcelarstvi ke zverejneni. Z clanku pak budou patrnejsi
hlubsi souvislosti. V ramci cele celedi vcel.

Zdravi,
Antonin Pridal

Děkuji za opravu nepřesnosti.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Antonin PRIDAL [mailto:apridal/=/mendelu.cz]
> Sent: Thursday, April 24, 2003 4:23 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Matky
>
>
> Pratele,
> padlo tu nekolik nepresnosti pokud jde o zoologickou ci
> zootechnickou nomenklaturu. Proto vec strucne shrnu tak, jak
> se pouziva v chovu vcel:
>
> zoologicka klasifikace
> rise zivocichove
> kmen clenovci
> trida hmyz
> celed vcely
> rod vcela
> podrod vcela
> druh medonosna
> poddruh - geografické plemeno kranske (u nas)
>
> dale jiz zootechnicka klasifikace
> ekotyp alpsky, karpatsky atd.
> populace - vcelstva na uzemi CR
> kmen Sklenar, Vigor ...
> linie v jednotlivych chovech
>
> K cele teto problematice jsem pripravil popularizujici
> clanek, ktery je pripravn v redakci Vcelarstvi ke zverejneni.
> Z clanku pak budou patrnejsi hlubsi souvislosti. V ramci cele
> celedi vcel.
>
> Zdravi,
> Antonin Pridal
>

Dík :o)! To je užitečné.
Ale stějně z toho budu mít za měsíc zmatek, co je co :o)
Aspoň vím, kde to hledat :o)
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Antonin PRIDAL" <apridal/=/mendelu.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 4:22 PM
Subject: Re: Matky


Pratele,
padlo tu nekolik nepresnosti pokud jde o zoologickou ci zootechnickou
nomenklaturu. Proto vec strucne shrnu tak, jak se pouziva v chovu vcel:

zoologicka klasifikace
rise zivocichove
kmen clenovci
trida hmyz
celed vcely
rod vcela
podrod vcela
druh medonosna
poddruh - geografické plemeno kranske (u nas)

dale jiz zootechnicka klasifikace
ekotyp alpsky, karpatsky atd.
populace - vcelstva na uzemi CR
kmen Sklenar, Vigor ...
linie v jednotlivych chovech

K cele teto problematice jsem pripravil popularizujici clanek, ktery je
pripravn v redakci Vcelarstvi ke zverejneni. Z clanku pak budou patrnejsi
hlubsi souvislosti. V ramci cele celedi vcel.

Zdravi,
Antonin Pridal

>
> Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny
> tak je to asi právě to, proč jsem řekl, že se mi zdá schánění
> totáčové. Prostě matky scháníme a nekupujeme.

Nebo jestli jsou prodejny ochotny objednávat matky? Pokud mám včelařskou
prodejnu a matky neprodám v pátek, tak je můžu v pondělí vyhodit,
protože si je zákazníci berou jenom v pátek, když jedou na chalupy a
chaty, kde mají většinou včely, případně se vrací z práce ve městě do
trvalého bydliště.. Dalším problémem je to, že pokud by prodejna chtěla
prodávat za stejné ceny jako chovatelé, pak jim musí zaplatit odhadem
tak o třetinu méně, než jim zaplatí odběratelé, o DPH ani nemluvě a to
zase není tak zajímavé pro chovatele.

>
> Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v
> železářství v nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit
> cokoli do včelařské výbavy. Dnes nekoupí ani kuřák protože
> nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci. (Aspoň loni
> to tak bylo)...
>
Byli jste šťastní lidé. V Praze a ve středních Čechách se dalo nakoupit
pouze v Křemencově. Takže pokud jsem byl na výroční schůzi organizace,
kde jsem registrovaným členem tak si u mě jako u pražáka objednávali, co
jim mám v "křemencárně koupit". Podotýkám, že tenkrát jsem ještě nebyl
zaměstnancem ČSV ale PZO Chemapol.

> Včelařských knih je málo.

Souhlasím, ale bohužel kupujících ještě méně. Typickým případem byl
včelařský kalendář, kterého se dařila prodat tak polovina vydání. Přitom
byl dělá s minimálním rozpětím. Navíc dost toho, co zůstává stále platné
je pořád v naší prodejně. Typickým příkladem je sice 12 let stará knížka
ABC chovu včelích matek od Boháčka, prodávaná za lidovou cenu pod 10 Kč.



> chytit. Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň.

Nechci se dotknout starších včelařů, ale názory, které slyším na
přednáškách, často i od nositelů vysokoškolských titulů, mě
nepřesvědčují o tom, že by byli schopni, i při nejlepší snaze někoho moc
co naučit.

> A kde jinde hledat informace než ve svazu a Včelařství, které
> jsem marně hledal na stánku. Nevím jestli se nemýlím, ale je
> přece garantem plnění čistoty plemen a evidence. Co dělá svaz
> pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
> seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.

Již před padesáti lety. Od té doby je nedílnou součástí jednoho z
jarních vydání časopisu Včelařství.


>Kdy naposledy byl
> ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky popsáno, k
> čemu a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.

Nevyšel nikdy a nikdy ani asi nevyjde. Vzhledem k tomu, že matky stejné
linie, od stejného chovatele mohou mít ve dvou po sobě jdoucích letech
výrazně odlišné vlastnosti tak by byl zavádějící. Nehledě na to, že se i
jednotlivé chovatelé zaměřují při šlechtění více či méně na určité,
případně i z části odlišné. vlastnosti včel. Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.

>
> nepociťuji. Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale
> mám dojem, že se omýlá to stejné.

Ve včelařské literatuře se to samé omýlá v podstatě už od Aristotella.
Včela je tady 80 milionů let a nic moc nového se s ní nedá vymyslet.
Všechna literatura i články se točí stále okolo několika témat: jak se
bránit nemocem, jak zazimovat včely, jak je rozšířit, jak se bránit
rojení, jak získat produkty, jak je zazimovat a k tomu "flameware" okolo
úlů a rámků.


> Okrajové záležitosti a
> pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
> dvouvčelstevní metody, pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní
> aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve slovenském Včelárovi.

Problém je ten, že každý čtenář požaduje něco trochu jiného. Nejde
napsat univerzální časopis pro všechny.

> (Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického
> popisu aby to člověk vzal a udělal a nemusel roky
> experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)
>
Neznám obecně platný, naprosto vždy použitelný podrobný technologický
postup práce se včelami, každý úl, každé stanoviště i každé včely
potřebují něco trochu jiného. Vždycky mě strašně pobaví, když někdo
vykládá, jak u včel všemu rozumí a ví přesně co udělat. Obvykle to
svědčí pouze o tom, že toho o nich zase tak moc neví.

> uvaří doma. Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky
> dělají a inseminují a prodávají. A asi je až příliš velká,
> když nic ani rozmnožovací chovy ani uznané chovy nenití
> inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a informovat
> včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc.

Nepozoruji, že by si chovy nedávaly inzeráty, ostatně to také není žádná
láce - letos jsem platil za inzeráty něco okolo 1800 Kč. Dělat reklamu,
která se nezaplatí? Každý není do té míry literárně nadaný, aby psal
články.

> Asi stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic
> mají jistý a tak je nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A

Souhlasím, s výhradou rozchovávacích stanic, on totiž taky chov matek
není tak jednoduchý a časově nenáročný. K rozchovu matek slouží právě
jednak vyšší, jednakregistrované chovy, které matky prodávají dál.

> proč by je zajímal nějaký amatérský malovčelař, co by koupil
> pár matek. Možná jednu-dvě inseminované.

Z čeho usuzujete, že chovy malovčelař nezajímá, ale pokud má průměrně 10
včelstev, tak bych se mu pokusil nákup jedné nebo dvou inseminovaných
matek rozmluvit - pokud nehodlá chovat matky pro celé okolí. Odchovat si
z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání prací toho,
kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo si ji kupuje. To by bylo
asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u chalupy koupil
na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.

Těch pár desítek
> velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je
> to taky zřejmě jedno. Tak to prostě vidím já.
>

Přibližná statistika ze 600 prodaných matek:

Tak do stovky dodáno v zásilkách okolo 20 - 30 matkách, zbytek většinou
po 1 - 3. To zrovna nevypadá na prodej velkochovům, co?

Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?

S pozdravem

Lněnička

> předpokládám, že ti, kteří jsou zapojeni do konference jsou na
> takové úrovni, že ví, že hodnota takové matky není v medném výnosu ale
> ve vlastnostech, které přenáší na své dcery.
> S pozdravem
> Lněnička

Priteli Lnenicko,
nerozumim prilis tomu, proc jste nazoru (viz vyse), ze internetova
konference (respektive clenstvi v ni) je neco exkluzivniho?

Opak je pravdou. Internet je nejlevnejsi a v rozvinutem svete jiz dnes
nejrozsirenejsi prostredek ke sdileni informaci. Svou dlouhou zcela
nekomercni historii (do zacatku 90. let) i ma prostredi Internetu take
jedinecny komunitni charakter, cehoz je i tato konference dukazem.

Internet je tedy neco levneho a lidoveho, zkratka prvni misto, kde se muze
potencialni zajemce i informace jakehokoliv druhu (vceten vcelarstvi) levne
a nezavazne dostat 'do obrazu'!

Jestli ve Vas dojem exkluzivity Internetu vyvolavaji u nas plosne stale
jeste premrstene ceny, vezte, ze je to svetova anomalie, ktera je dana
dlouhodobe zoufalou politikou statu v teto oblasti a ne nejakou objektivni
pricinou.

Mozna take slovo konference u nas zni moc honosne a akademicky (neni to
zrovna idealni terminus technicus). Jedna se spise o naprosto _verejnou_
debatu. pristupnou _komukoliv_ kdo muze vyuzivat e-mail a dodrzovat
minimalni pravidla.

Jedina vyjimecnost spociva v tom, ze neco podobneho neni bez Internetu vubec
mozne - tedy je internetova konference je vyjimecna ne svym obsazenim, ale
potencialem.

Reaguji zejmena proto, ze pravdepodobne prave z takoveho zpusobu chapani
Internetu vychazi takova rozhodnuti, jako nedavno probirane a velmi
nestastne "nezverejnovani vcelarstvi".

Zdravi

J. Cap

> Internet je tedy neco levneho a lidoveho, zkratka prvni misto, kde se
> muze potencialni zajemce i informace jakehokoliv druhu (vceten
> vcelarstvi) levne a nezavazne dostat 'do obrazu'!

Ja jsem se prestal vmesovat, ale jeden priklad (bohuzel v
nesrozumitelny reci) jak se da vcelarum ulehcit shaneni matek.

Jdi na:

http://www.quicknet.se/home/q-119076/

Pak klikni na "Bonus", pak klikni na "Avel", pak klikni na
"Signaturer"

A asi tak v prostredku stranky jsou 4 voleni radky

Ras...
Ras...
Alfabetisk...
Alfabetisk...

Zvol jednu alternativu za druhou a uvidis jak se to (taky) da delat.

\vov

Mě to připadá jako nářek věčného stěžovatele, že to nejde a jak bylo dřív
dobře. Naštěstí se matky v želeřáství již neprodávají a kdo chce tak si je
snadno sežene, já jsem chtěl hlavně podtrhnout možnost odchovu matek F1
generace od inseminovaných matek z larviček přenosem do misek a tak
vlastně stačí si jen domluvit někoho kdo bude přelarvovávat rád vám tu vaši
sérii naplní, je mi často líto toho množství nepoužitých larviček
vyplavených na vodu a nezrealizovaných v matku, tady jde o to snadné využití
genetického základu.

                     Vše dobré Martin Kupka

Kdo bude mít z okolí Budějovic zájem o materiál od ins.matek najde
kontakt na našich stránkách
www.budweb.cz/vcelari je zde táké zachycena návštěva u přítele Havlína ze
Zlivic a jeho Kraňka.
----------------------------------------------------------------------------
---------------------------------

-----Original Message-----
From: Olda Vancata [mailto:olda.vancata/=/quicknet.se]
Sent: Thursday, April 24, 2003 6:15 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Matky a internetov konference


> Internet je tedy neco levneho a lidoveho, zkratka prvni misto, kde se
> muze potencialni zajemce i informace jakehokoliv druhu (vceten
> vcelarstvi) levne a nezavazne dostat 'do obrazu'!

Ja jsem se prestal vmesovat, ale jeden priklad (bohuzel v
nesrozumitelny reci) jak se da vcelarum ulehcit shaneni matek.

Jdi na:

http://www.quicknet.se/home/q-119076/

Pak klikni na "Bonus", pak klikni na "Avel", pak klikni na
"Signaturer"

A asi tak v prostredku stranky jsou 4 voleni radky

Ras...
Ras...
Alfabetisk...
Alfabetisk...

Zvol jednu alternativu za druhou a uvidis jak se to (taky) da delat.

\vov

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

> Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
> Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?

Podminka nutna, postacujici ?

Neboli, kde je mozne zjistit jake podminky je nutne splnit pro chov ?

Zdravi PP.

Obdivuji přítele Lněničku za vyčerpávající odpovědi na tak komplikovaný Arnoštův příspěvek, z jehož čtení na mě padala deprese (už je v koši).
Ale musím se ozvat na jednu za vlasy přitaženou pasáž:

:>pokud má průměrně 10 včelstev, tak bych se mu pokusil nákup jedné nebo dvou inseminovaných
:>matek rozmluvit - pokud nehodlá chovat matky pro celé okolí.
:>Odchovat si
:>z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání prací toho,
:>kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo si ji kupuje.
:>To by bylo
:>asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u
:>chalupy koupil
:>na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.

A já si klidně dopřávám i inseminované matky a nepřipadá mi to plýtvání penězi. Naopak.
Dobrá matka se zaplatí hned 1. rok. Co to je cena 3 (6) kg medu? Takové mám (i větší) rozdíly. Ceny českých matek jsou směšné.
Nehledě na příliv nových genů, nerojivost, nebodavost, není vápenatý plod atd. atd.
A co mojí trubci mohou udělat radosti rojovým matkám sousedních včelařů. To beru jako jistou formu dobročinnosti.
Kdyby Arnošt místo toho pláče nad situací v chovu matek šel na stránku p. Čermáka (nebo i jiných špičkových chovatelů) a včas si objednal, tak má po problému. Je to dnes pár ťuknutí do kláves.
Neumím si představit, že si půjdu koupit dobrou matku do prodejny jako housku.
Když chcete nějakýho dobrýho psa, tak ho taky musíte shánět. (O ceně ani nemluvě a škody vám může nadělat na slepicích za tisíce).
Eman

V chovatelském řádu. Naposledy byl publikován jako příloha Včelařství
5/2002 a je i na www.vcelarstvi.cz/svaz .

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
> Sent: Thursday, April 24, 2003 8:50 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Matky
>
>
> > Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to
> tak výhodné.
> > Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?
>
> Podminka nutna, postacujici ?
>
> Neboli, kde je mozne zjistit jake podminky je nutne splnit pro chov ?
>
> Zdravi PP.
>

Zdravicko


Dnes sa kona vo vyskumaku v Liptovkskom Mikulasi seminar chovatelov
matiek, siel tam aj priatel p. Domanicky od ktoreho beriem matky ja (VIGOR)
a niekolko ostatnych vcelarov z okolia.
Som zvedavy co noveho prinesie.



Pista

Jsou nemocny, konstatovali kolegové, když jsem otevřel za podzimního deštivého počasí úl, ve kterém byla v létě 1979 usazena matka od ing. Janouška. Byly to matka Kraňského plemene z chovu dosud méně známeho linie Singer. Do této doby jsme otevírali včelstva s kuklou,rukavicemi, podvázanými nohavicemi a se strachem kde objeví v oděvu díru. Přes zahradu neprošel ani pes a rodina chodila domů oklikou. A nyní po otevření úlů se včely stáhly dovnitř,na plod a žádná neútočila.Dnes je na zahradě 60 včelstev, vedle MŠ a babička vesele obrací seno přímo před úly a je klid. Od této doby chová tuto linii snad každý chovatel matek. Bohužel i v poslední době se začíná její největší přednost - mírnost vytrácet. Já jí zůstávám věrný dodnes a
i když jsem vyzkoušel různé linie, tato vždy byla nejlepší a v letošní kruté zimě vede.
Tímto se připojuji k diskusi o plemenech a liniích.
V Ducháč

Je vidět jak pracuje svaz.
Místo toho, aby vzal názory na svoji práci jako zpětnou vazbu k jejímu
zkvlalitnění,
tak se uchyluje pouze k advokacii momentálního stavu na který uživatel
tohoto stavu může mít jiný názor než vedení ČSV, nebo redakce časopisu.

Ponámka ke kalendářům:
Osobně si nemyslím že to , že jste neprodali kalendáře je nezájmem o toto
zboží. Nejspíš jste nezvolili správnou formu prodeje. Je taky vidět, jak
fungují Základní organizace. Nejsou schopny udělat ani hromadnou obědnávku
kalendářů.

Jestli se něco neprodá přes svaz, tak proč
Zbytek "No coment".....

Arnošt

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 5:07 PM
Subject: RE: Matky


>
> Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny
> tak je to asi právě to, proč jsem řekl, že se mi zdá schánění
> totáčové. Prostě matky scháníme a nekupujeme.

Nebo jestli jsou prodejny ochotny objednávat matky? Pokud mám včelařskou
prodejnu a matky neprodám v pátek, tak je můžu v pondělí vyhodit,
protože si je zákazníci berou jenom v pátek, když jedou na chalupy a
chaty, kde mají většinou včely, případně se vrací z práce ve městě do
trvalého bydliště.. Dalším problémem je to, že pokud by prodejna chtěla
prodávat za stejné ceny jako chovatelé, pak jim musí zaplatit odhadem
tak o třetinu méně, než jim zaplatí odběratelé, o DPH ani nemluvě a to
zase není tak zajímavé pro chovatele.

>
> Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v
> železářství v nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit
> cokoli do včelařské výbavy. Dnes nekoupí ani kuřák protože
> nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci. (Aspoň loni
> to tak bylo)...
>
Byli jste šťastní lidé. V Praze a ve středních Čechách se dalo nakoupit
pouze v Křemencově. Takže pokud jsem byl na výroční schůzi organizace,
kde jsem registrovaným členem tak si u mě jako u pražáka objednávali, co
jim mám v "křemencárně koupit". Podotýkám, že tenkrát jsem ještě nebyl
zaměstnancem ČSV ale PZO Chemapol.

> Včelařských knih je málo.

Souhlasím, ale bohužel kupujících ještě méně. Typickým případem byl
včelařský kalendář, kterého se dařila prodat tak polovina vydání. Přitom
byl dělá s minimálním rozpětím. Navíc dost toho, co zůstává stále platné
je pořád v naší prodejně. Typickým příkladem je sice 12 let stará knížka
ABC chovu včelích matek od Boháčka, prodávaná za lidovou cenu pod 10 Kč.



> chytit. Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň.

Nechci se dotknout starších včelařů, ale názory, které slyším na
přednáškách, často i od nositelů vysokoškolských titulů, mě
nepřesvědčují o tom, že by byli schopni, i při nejlepší snaze někoho moc
co naučit.

> A kde jinde hledat informace než ve svazu a Včelařství, které
> jsem marně hledal na stánku. Nevím jestli se nemýlím, ale je
> přece garantem plnění čistoty plemen a evidence. Co dělá svaz
> pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
> seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.

Již před padesáti lety. Od té doby je nedílnou součástí jednoho z
jarních vydání časopisu Včelařství.


>Kdy naposledy byl
> ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky popsáno, k
> čemu a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.

Nevyšel nikdy a nikdy ani asi nevyjde. Vzhledem k tomu, že matky stejné
linie, od stejného chovatele mohou mít ve dvou po sobě jdoucích letech
výrazně odlišné vlastnosti tak by byl zavádějící. Nehledě na to, že se i
jednotlivé chovatelé zaměřují při šlechtění více či méně na určité,
případně i z části odlišné. vlastnosti včel. Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.

>
> nepociťuji. Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale
> mám dojem, že se omýlá to stejné.

Ve včelařské literatuře se to samé omýlá v podstatě už od Aristotella.
Včela je tady 80 milionů let a nic moc nového se s ní nedá vymyslet.
Všechna literatura i články se točí stále okolo několika témat: jak se
bránit nemocem, jak zazimovat včely, jak je rozšířit, jak se bránit
rojení, jak získat produkty, jak je zazimovat a k tomu "flameware" okolo
úlů a rámků.


> Okrajové záležitosti a
> pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
> dvouvčelstevní metody, pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní
> aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve slovenském Včelárovi.

Problém je ten, že každý čtenář požaduje něco trochu jiného. Nejde
napsat univerzální časopis pro všechny.

> (Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického
> popisu aby to člověk vzal a udělal a nemusel roky
> experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)
>
Neznám obecně platný, naprosto vždy použitelný podrobný technologický
postup práce se včelami, každý úl, každé stanoviště i každé včely
potřebují něco trochu jiného. Vždycky mě strašně pobaví, když někdo
vykládá, jak u včel všemu rozumí a ví přesně co udělat. Obvykle to
svědčí pouze o tom, že toho o nich zase tak moc neví.

> uvaří doma. Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky
> dělají a inseminují a prodávají. A asi je až příliš velká,
> když nic ani rozmnožovací chovy ani uznané chovy nenití
> inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a informovat
> včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc.

Nepozoruji, že by si chovy nedávaly inzeráty, ostatně to také není žádná
láce - letos jsem platil za inzeráty něco okolo 1800 Kč. Dělat reklamu,
která se nezaplatí? Každý není do té míry literárně nadaný, aby psal
články.

> Asi stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic
> mají jistý a tak je nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A

Souhlasím, s výhradou rozchovávacích stanic, on totiž taky chov matek
není tak jednoduchý a časově nenáročný. K rozchovu matek slouží právě
jednak vyšší, jednakregistrované chovy, které matky prodávají dál.

> proč by je zajímal nějaký amatérský malovčelař, co by koupil
> pár matek. Možná jednu-dvě inseminované.

Z čeho usuzujete, že chovy malovčelař nezajímá, ale pokud má průměrně 10
včelstev, tak bych se mu pokusil nákup jedné nebo dvou inseminovaných
matek rozmluvit - pokud nehodlá chovat matky pro celé okolí. Odchovat si
z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání prací toho,
kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo si ji kupuje. To by bylo
asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u chalupy koupil
na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.

Těch pár desítek
> velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je
> to taky zřejmě jedno. Tak to prostě vidím já.
>

Přibližná statistika ze 600 prodaných matek:

Tak do stovky dodáno v zásilkách okolo 20 - 30 matkách, zbytek většinou
po 1 - 3. To zrovna nevypadá na prodej velkochovům, co?

Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?

S pozdravem

Lněnička

Možná jsem to mírně přehnal ale ne moc, Ten názor vychází ze zkušeností
a rozhovory s těmi, kteří si matky objednávají. Někdy jsou to rozhovory
jako do humoristického časopisu nebo do silvestrovského televizního
pořadu.

S pozdravem

Lněnička

> Ale musím se ozvat na jednu za vlasy
> přitaženou pasáž:
>
> :>pokud má průměrně 10 včelstev, tak bych se mu pokusil nákup
> jedné nebo dvou inseminovaných :>matek rozmluvit - pokud
> nehodlá chovat matky pro celé okolí.
> :>Odchovat si
> :>z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání
> prací toho, :>kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo
> si ji kupuje.
> :>To by bylo
> :>asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u
> :>chalupy koupil
> :>na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.
>
> A já si klidně dopřávám i inseminované matky a nepřipadá mi
> to plýtvání penězi. Naopak. Dobrá matka se zaplatí hned 1.
> rok. Co to je cena 3 (6) kg medu? Takové mám (i větší)
> rozdíly. Ceny českých matek jsou směšné. Nehledě na příliv
> nových genů, nerojivost, nebodavost, není vápenatý plod atd.
> atd. A co mojí trubci mohou udělat radosti rojovým matkám
> sousedních včelařů. To beru jako jistou formu dobročinnosti.
> Kdyby Arnošt místo toho pláče nad situací v chovu matek šel
> na stránku p. Čermáka (nebo i jiných špičkových chovatelů) a
> včas si objednal, tak má po problému. Je to dnes pár ťuknutí
> do kláves. Neumím si představit, že si půjdu koupit dobrou
> matku do prodejny jako housku. Když chcete nějakýho dobrýho
> psa, tak ho taky musíte shánět. (O ceně ani nemluvě a škody
> vám může nadělat na slepicích za tisíce). Eman
>

>
> Priteli Lnenicko,
> nerozumim prilis tomu, proc jste nazoru (viz vyse), ze
> internetova konference (respektive clenstvi v ni) je neco
> exkluzivniho?
>
Nemyslím že exluzivního, ale ti lidé, kteří se konference účastní mají
zjevně zájem o to, dovědět se něco nového, případně dalším poradit a
podělit se s nimi o své zkušenosti. To bohužel není, a nejenom u
včelařů, u nás pravidlem.

Bohatě mi stačí, když občas potkávám na prodejně včelaře, požadující
pomůcky a nástroje, zastaralé už před druhou světovou válkou.

Například:
V roce 1925 chtěla firma Švarc přestat vyrábět zadem přístupné úly a
zaměřit se pouze na nástavkové, v tehdejší terminologii "amerikány".
Nezájem včelařské veřejnosti a neustálé objednávání zastaralých
"budečáků" pana Švarce jako správného obchodníka přivedla k obnovení a
pokračování výroby.
A to byly budečáky dražší než nástavkové úly!!!! Když se podívám do
novějšího Švarcova ceníku z roku 1936 tak pro naše poměry typický
budečák s 2 x 13 rámky 39 x 24, nemylte se že nabízel jenom jeden typ v
katalogu je dvacet různých verzí budečáků, stál 106 Kč a kupříkladu úl
"Hospodář" s plodištěm 10 rámků 39 x 30 na studenou stavbu a medníkem 39
x 15 byl za 96 Kč. Tady nepomohla ani osvědčená včelařská šetrnost.


S pozdravem

Lněnička

Lněnička

>
> Je vidět jak pracuje svaz.
> Místo toho, aby vzal názory na svoji práci jako zpětnou vazbu
> k jejímu zkvlalitnění, tak se uchyluje pouze k advokacii
> momentálního stavu na který uživatel tohoto stavu může mít
> jiný názor než vedení ČSV, nebo redakce časopisu.
>
V sobotu jsem na aktivu vyšších chovů, můžu tam dát do diskuse Vaše
návrhy ale jaké? Prosím konkrétní podněty.

S pozdravem

Lněnička

Jan na okraj - trochu exkluzivní skupina zase myslím jsme. Ne tím, že máme od
počítače dráty do světa, ale tím, že:

- se nezištně dělíme o zkušenosti
- možná i trochu přemýšlíme, co děláme
- dokonce snad máme zájem se z informací od druhých poučit

To proto, že znám včelaře, kteří už jsou dávno nejchytřejší,
Včelařství číst nepotřebují a zahazují ho bez otevření, prostě jak to
napsal pan Lněnička.

> Bohatě mi stačí, když občas potkávám na prodejně včelaře, požadující
> pomůcky a nástroje, zastaralé už před druhou světovou válkou.

Zdravím
Ivan

Já bych jeden návrh měl. V seznamu chovatelů byly vždy linie kraňky uvedeny. Když chci Singer, nevím na koho se nyní obrátit. Jinak s nákupem nemám nikdy problémy. Mám přes 50 včelstev, objednával jsem třeba přes 20 matek ročně a všechny přišly až domů s předchozí informací o dodání, abych si mohl připravit včelstva. Dokonce jsem si objednal na vyzkoušení 3 inseminované matky různých linií na vyzkoušení (Jabloňany, VÚ DOL a Filipov)a všechny za stejných podmínek přišly. Pouze mi sdělili, že přednost mají vyšší chovy, což úplně chápu. Přišly tedy ke konci sezóny pro chov na příští rok.
S pozdravem
Tonda

1) Pokud se týče plemen a matek, zveřejňovat pravidelně plemena u nás
uznaných kmenů a linií a
výchozích kmenů. Jejich vlastnosti a charakteristiky kterými se vyznačují,
případně nevýhody a do kterých oblastí se hodí a kam se nehodí.
(stačí v zimním období kdy je v časopisu stejně okurková sezóna a hledají se
zajímavá témata)

2) Zvážit sjednocení známých odkazů na pěstitele majících webové stránky na
stránce ČSV
Zde by bylo dobré v úvodu stránky uvést alespoň základní charakteristiky
kmenů a linií a výchozích kmenů.

3) V dostatečném předstihu (i pro možnost objednávky) zveřejňovat seznam
chovů včetně známé adresy a telefonního případně e-mailového spojení (web -
pokud je) na vyšší chovy, na chovy rozmnožovací (nejlépe podle členění)
Kdo jiný než svaz by měl vědět co kdo pěstuje, když přiděluje certifikace
uznaných chovů.

4) Dozorovat kvalitu prodávaných matek i F1 (zda jsou skutečně od
inseminovaných nebo cokoli co registrovaný chovatel vypěstoval z již
bastardizovaných linií jen proto aby měl zisk)
- toto neuvádím samoúčelně, neboť tuto zkušenost mám a na seznamu se
vyskytuje chovatel, s nímž mám špatné zkušenosti. Ze 3 byly tři bodavé. To
se mi i na statistickou odchylku zdá trošku moc!
Pokud je svaz garantem při přidělování licencí, tak by měl mít nad tím co
skutečně potom chovatelé prodají a ne jaké jsou vzorky, podle kterých se
licence uznaných chovů přidělí.
Pokud tomu tak není, tak podle mě ztrácí smysl celé členění. Mám za to, že
by právě tohle členění mělo zajišťovat kvalitu toho co jako zákazník koupím
i když statistická odchylka se vyskytnout může.

- Možná by stálo za úvahu též zveřejnit předpokládanou kapacitu jednotlivých
chovů,
pokud se týká inseminace i volného páření, pochopitelně podle těchto
kategorií.
Taky charakteristiku oblasti chovatele (nadmořskou výšku apod.) podstatné
pro fenotyp matky.

Promiňte mi nepřesnosti. Jsem technik, nikoli biolog. Co přečtu si pamatuji
podle účelu a funkce
a nikoli podle přesných kategorií a třídění. Ale snad je zřejmé co chci
říct.

Možná by se mohl někdo přidat se specifikací toho, co by bylo dobré od
našich dodavatelů požadovat. Minimálně ověřené informace.

S pozdravem
Arnošt

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2003 9:57 AM
Subject: RE: Matky


>
> Je vidět jak pracuje svaz.
> Místo toho, aby vzal názory na svoji práci jako zpětnou vazbu
> k jejímu zkvlalitnění, tak se uchyluje pouze k advokacii
> momentálního stavu na který uživatel tohoto stavu může mít
> jiný názor než vedení ČSV, nebo redakce časopisu.
>
V sobotu jsem na aktivu vyšších chovů, můžu tam dát do diskuse Vaše
návrhy ale jaké? Prosím konkrétní podněty.

S pozdravem

Lněnička

Přátelé! Já mám též momentálně situaci vyřešenou.
Vyřešil mi je též internet a konference. Ale myslím že komunikujeme proto,
aby i jiní měli užitek. a aby se informovanost i těch začínajících i těch co
se rozhodli to dělat pořádně. Možná, že máme bodavé matky proto, že vedle
nás je včelař, který má matky volně spářené a dělá to tak proto, že internet
nemá a nemá informace aby měl ten nápad si linii vylepšit. Proto jsem se do
téhle debaty pustil.

> Pouze mi sdělili, že přednost mají vyšší chovy, což úplně chápu.
>Přišly tedy ke konci sezóny prochov na příští rok.

Tuto informaci jsem též dostal s tím, že ji stejně neseženou ... pochopte
... v době, kdy jsem o konferenci nevěděl.
Pokud by jediným zdrojem informace byl časopis a svaz tak se nedostanu s
informací od koho brát matky dál než za hranici ani ne okresu.
Nebojuju za lepší informaci za ty kteří mají internet ale za ty kteří na něj
pravidelně nemůžou, protože namají tak blahořečenéo zaměstnavatele, že se na
něj dostanou v práci.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2003 10:32 AM
Subject: Re: Matky


Já bych jeden návrh měl. V seznamu chovatelů byly vždy linie kraňky
uvedeny. Když chci Singer, nevím na koho se nyní obrátit. Jinak s nákupem
nemám nikdy problémy. Mám přes 50 včelstev, objednával jsem třeba přes 20
matek ročně a všechny přišly až domů s předchozí informací o dodání, abych
si mohl připravit včelstva. Dokonce jsem si objednal na vyzkoušení 3
inseminované matky různých linií na vyzkoušení (Jabloňany, VÚ DOL a
Filipov)a všechny za stejných podmínek přišly. Pouze mi sdělili, že
přednost mají vyšší chovy, což úplně chápu. Přišly tedy ke konci sezóny pro
chov na příští rok.
S pozdravem
Tonda

podla mna nie je problem v ziskavani informacii ale v ochote vyskusat nieco
nove alebo robit to inac ako moji pra.. pra.. a podobne. Ved zvyk je predsa
zelezna kosela.

Kto chce nieco dosiahnut alebo zmenit tak si cas a prostriedky vzdy najde.


Pista


> Přátelé! Já mám též momentálně situaci vyřešenou.
> Vyřešil mi je též internet a konference. Ale myslím že komunikujeme proto,
> aby i jiní měli užitek. a aby se informovanost i těch začínajících i těch
co
> se rozhodli to dělat pořádně. Možná, že máme bodavé matky proto, že vedle
> nás je včelař, který má matky volně spářené a dělá to tak proto, že
internet
> nemá a nemá informace aby měl ten nápad si linii vylepšit. Proto jsem se
do
> téhle debaty pustil.

Všechny matky, které jsem objednával, byly z inzerátů ve Včelařství a ze seznamu chovů které pravidelně vycházejí ve Včelařství každý rok. Na internetu nevím, kde byl seznam. Některé další údaje, které uvádíte by ale dobré byly. Čím víc údajů, tím lépe.
Tonda

Ještě malou poznámku o podpoře Internetu orgány svazu.
Jistým nedopatřením jsem se dostal na schůzi městské organizace a předseda v
nějaké
souvislosti poznamenal "a vy to pak dáte na ten Internet, že?" a považoval
to za vtip.
Takže mi nikdo nebude vyprávět jak je to s Internetem a orgány svazu
růžovoučké.
Přitom je spousta nadšenců, kteří by určitě udělali nějaké informativní
stránky aspoň těm městským organizacím zadarmo.
Nakonec dnes umístit někam informace je taky zadarmo.
Proč je tak málo nižších organizací, které ten web mají? Nemají co sdělit
svým členům?
Proč se neví ani na Internetu ani oběžníkově, že městské organizace pořádají
školení a přednášky za svazové peníze?
Loni jsem cyklus přednášek vytloukal z referenta telefonicky dvakrát a
přesné termíny nevěděl.
Vím, že má být zájezd, ale vím to jen proto, že jsem náhodou byl na schůzi
vyššího výboru.
Vsadím se že za svazové peníze pojedou jen zasvěcení. Už jsem ten stav
jednou kritizoval, leč hnití pokračuje.
Zájezd a přednášky se organizují za svazové peníze, ale členové o nich
nevědí.

V posledním včelařství je polemika, jestli se vstupem do unie nezanikne svaz
a organizovanost.
Ale jaká je vůbec organizovanost? Není ve valné většině právě jen kvůli
zprostředkování dotací a vybrání léčiv?

Hodit kritiku do koše je asi jednodušší než se nad ní zamyslet a něco
změnit.

Vašemu klídečku zdar.
Arnošt

Měl jsem některé nejasnosti ohledně detailů léčení varroázy a objednávek léčiv,
tak jsem se obrátil na Dol.
Dostal jsem obratem následující odpovědi, které by možná mohly zajímat i ostatní včelaře.

1. Má opakované použití Gabonu 92 nějaké nepříznivé účinky na včely a produkty, aby vysazení použití Gabonu 92 bylo odůvodněno?

ad 1.
Opakované použití Gabonu PA 92 nemá nepříznivé účinky na včely ani na
produkty. Může ale mít na roztoče. Při mnohonásobně opakované aplikaci
a zejména při nedodržení doby expozice (při ponechání pásků ve
včelstvech déle nebo jejich zapomenutí v úlech) mohou si roztoči vůči
tomuto léčivu vytvářet odolnost, tzv. rezistenci a klesá účinnost
léčení. Proto je přerušení léčby vhodné.
Nejlépe se dá rozhodnout o tom zda léčit nebo neléčit Gabonem
sledováním přirozeného spadu roztočů na zdvojenou podložku od poloviny
července do začátku září. Pokud denní spad převýší hodnotu 10
roztočů, je nutné léčit alespoň Formidolem, lépe však Gabonem.
Sledovat se jistě nemusí všechny včelstva, stačí na několika
stanovištích u několika nejsilnějších včelstev. Jistě se dá vytvořit
i v rámci okresu síť dobrovolných pozorovatelů z řad šikovných
včelařů. I OVS by jistě taková pozorování uvítala jako podklad k
jejich rozhodnutí.

2. Musí se Formidol nasazovat v nějakém minimálním časovém předstihu před Gabonem (srpen)?
(abych musel objednávat po etapách a ne souhrnnou objednávkou všech léčiv až dostanu od všech ZO požadavky.)

ad 2.
Formidol se dá používat již od května, jakmile se teplota ustálí přes
den nad 20 stupňů a nejsou velké noční výkyvy. Zase může pomoci k ur-
čení termínu sledování přirozeného spadu na podložkách, důvodem
použití ale může být i zvápenatění a nosema.S ohledem na vysokou
těkavost kyseliny mravenčí lze Formidol používat celé léto s výjimkou
doby těsně před vytáčením, kdy jsou plné medníky.
S tím souvisí termín objednávání. Není správné čekat až na např.
srpen, jak píšete. Také záleží na zkušenostech včelařů, na kterou dobu
jsou již zvyklí a dovedou kyselinu aplikovat. Není snad nikde psáno,
že okresní objednávka musí být natolik hromadná, že bude jen jedna.
To by bylo sice nejsnazší, ale administrativa nemůže bránit včasné a
pružné distribuci léčiv. Podle mého názoru i hromadná objednávka může
být dílčí.S tím se musí sekretariát Svazu smířit.

3. Přijmete ode mně (OV ČSV ) e-mail objednávku přeposlanou prostřednictvím e-mailu Okresní Veterinární správy jako řádnou objednávku pro uplatnění dotací od ČSV ?

ad 3.
Přijmeme e-mailovou objednávku, odeslanou OVS , když tam bude uveden
souhlas OVS a jméno odpovědného veterináře. Pro Formidol stačí jen od
Vás z OV ČSV.

Srdečně zdravím a přeji mnoho sil. Nová dotační pravidla jsou pro
okresy náročná, ale dá se to využít i k zlepšení organizace léčení.

Veselý, VÚVč Dol

Jen doplnění k pojmu LINIE:
Většinou se u nás používá nesprávně, jde o jakýsi návyk na pojem.
Zootechnika rozlišuje dokonce několik typů linií. Z nich nejužitečnější
mohou být dva pojmy
- linie genealogická, což jsou všichni potomci po jednom
zvířeti, v případě včel po jedné matce;
- linie chovná, což jsou všichni potomci plemeníka (včelí matky),
zakladatele linie, kteří nesou jeho typickou vlastnost, pro niž byla linie
založena a rozchována.
Tedy když hovoří chovatel o linii včel, jde obvykle o chovnou linii. A proč
se pojem "linie včel" používá nesprávně? Protože často jde o potomstvo po
několika zakladatelkách linií, protože se u nás ve vyšších chovech tvoří
mezilinioví kříženci. Proto v takových případech je správnější hovořit o
kmeni, zvlášť pokud se křížením vzniklý nový chov dále udržuje a zušlechťuje
(třeba selekcí).
Možná i proto v ACA pojem linie nepoužívají. Kdo však opravdu udržuje po
několik generací po sobě linii po určité jedné zakladatelce, používá pojem
linie správně. Ovšem dlouho se čistá linie stejně nedá udržet kvůli rychlému
nárůstu inbrídingu (míry příbuzenské plemenitby), takže ji chovatel musí
oživit křížením s linií jinou - a jsme u pojmu meziliniový kříženec příp.
kmen včel.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 5:07 PM
Subject: RE: Matky

Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.

Já Ti řeknu proč... Drtivá většina včelařů je starších ročníků a chová pár
včelstev. Pro ně je i 20 Kč za takovou zbytečnost (podle jejich názoru) jako
je kyselina mravenčí moc, natož pak 200 Kč za pořádnou matku. Nevadí jim
výnos 10 kg na včelstvo, jim a nejbližší rodině to do čaje stačí. Stejná
odpověď je i na to, proč nemají nástavky ale budečáky.
Znám to, jsem ve svazu už skoro 20 let.
Pokud to umíš a nebojíš se - dáš 10 kaček, 20 se Ti jich vrátí...

jose


| Ale to je taky asi ta otázka, proč je to v téhle zemi s malovčelaři takové
| jako je a nikdo neví,
| co má vlastně za plemeno nebo za druh (jak mě opravil pan Lněnička).

...já si myslím, že i kdyby "Svaz" existoval jen kvůli lékům a stanovení
postupů při léčení, stojí to za to!!
jose

Ale jaká je vůbec organizovanost? Není ve valné většině právě jen kvůli
| zprostředkování dotací a vybrání léčiv?
|

Ivane Černý, díky za adresy, moc zajímavé, i když jsem zatím neměl moc času je probrouzdat důkladněji.
Zdraví Jura
----- Original Message -----
From: Ivan Černý
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, April 17, 2003 11:41 PM
Subject: Re: odkazy


Přátelé, protože několik z vás mě požádalo o odkazy na včelí stránky, nebo
mi poslali svoje, posílám své oblíbené adresy do konference. Přidal jsem si
k nim komentáře, za což se omlouvám všem.
Velice pěkné odkazy jsou i na domovské stránce této konference, odtamtud
jsem se ostatně doklikal na všechno to, co uvádím níže.
Pěkné Velikonoce
Ivan



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.474 / Virová báze: 272 - datum vydání: 18.4.2003

No pokud jsi ve svazu tak dlouho, tak si určitě pamatuješ i lepší doby
aktivity.
Já jsem sice ve svazu osobně pár let, ale včelařil jsem od 12 - ti let s
tátou, ikdyž jsem toho vlastníma rukama a hlavou moc nenadělal. Ale pamatuju
se , že ročně jsme vyjeli minimálně jednou na celodenní poznávací zájezd s
návštěvu nějakého plemenářského stanoviště, patřícího pod výzkumák.
Vím že nám již tehdy, kdy se inseminovalo v Česku asi jen na pár místech jak
se inseminace konkrétně technicky provádí, včetně odchytu trubců. Dnes to
zřejmě viděli jen zasvěcení.
Každý rok byla minimálně dvakrát nějaká přednáška a každý rok jsme byli u
někoho celá organizace ve včelínu a předávali si aspoň ti aktívní včelaři.
Teď jsem prošel dvěma organizacemi, v původním bydlišti a ve stávající a
kromě vybírání přízpěvků je všude mrtvo.
Jsem v nynější organizaci už tři roky, ale zatím si vedení nepamatuje, že
májí nového člena, protože mi pravidelně zapomínají posílat pozvánky na
schůze. Že se schvaluje nějaký delagát a volí se vůbor vím jen ze stanov.
Není to de jure na rozpuštění organizace? Asi jsem naivní, když jsem od
svazu čekal trošku víc, než že po mě bude jen jednou za rok chtít 150 Kč!

Osobně bych měl taky zájem se zúčastnit i nějakých školení. Ale z jižní
moravy je na mě do Nasavrk přecejen trošku moc daleko. Na co vlastně svaz
spoléhá? Že se to jako všechno vyřeší samo? Že to nějak dopadne?

Takže se ptám skutečně vážně, jestli se vstupem do unie a pokud padnou
přízpěvky, nepadne svaz? Protože podle toho co se píše na nějakou dotaci
dosáhnu skutečně jen včelaři "zemědělci" registrovaní jako fyzické nebo
právnické osoby, tak jsem zvědavý, jak svazová činnost bude konkrétně
vypadat?

Možná se pak přerodí na včelařský cech nebo asociaci a drobné včelaře jako
zbytečnou přítěž ušlape protože se pro ně investice, ceny cukru a pomůcek
stanou ekonomicky neúnosnou v cenách v EURO, protože se do nich započítá i
dotace pro některé na které jiní protože to nemají jako podnikání nebudou
mít nárok. Pod hesem čím hůž tím lépe si budou moct zvednout ceny medu,
protože jim nikdo nebude kazit trh drobným prodejem ze dvora.

Já osobně bych taky nerad, aby se organizace zhroutila. Možná se oddělí zrno
od plev a padnou ZO, ve kterých se nic neděje. Ale to co se píše v posledním
včelařství mi nahání spíš husí kůži.

Má svaz nějakou vizi?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 26, 2003 8:01 PM
Subject: Re: Podnety k praci CSV


...já si myslím, že i kdyby "Svaz" existoval jen kvůli lékům a stanovení
postupů při léčení, stojí to za to!!
jose

Ale jaká je vůbec organizovanost? Není ve valné většině právě jen kvůli
| zprostředkování dotací a vybrání léčiv?
|

:>včelstev. Pro ně je i 20 Kč za takovou zbytečnost (podle
:>jejich názoru) jako je kyselina mravenčí moc, natož pak 200 Kč za pořádnou
:>matku.

Jeden takový včelař neměl ještě důvěru k té novince Formidol, dal ji na zkoušku do 1 včelstva (neriskoval a tak do toho nejslabšího) a hadejte co se stalo. To včelstvo bylo brzo vyloupeno. Závěr: Formidol je blbost, to se zase nechám nachytat nějakou novinkou!
Takhle se také vytváří názor.

:>...já si myslím, že i kdyby "Svaz" existoval jen kvůli lékům
:>a stanovení
:>postupů při léčení, stojí to za to!!
:>jose

A ještě kvůli VúVč Dol a jeho podpoře, také časopisu s překlady a svépomocný fond s právní pomocí. Minulý týden jsem četl dva tristní novinové články, a zrovna se vztahují k problémům:
Více jak padesátiprocentní úhyn včelstev ve Šlesvik-Holstein (Hamburg) vinou roztočů Varroa a druhý o velkých krádežích včelstev na Tachovsku.

Eman

Věřím, že taková situace v mnoha oragnizacích je. ÚV našeho svazu tu
však podle mého názoru nemuže hrát až tak velkou roli. Měl by hrát roli
stimulanta a v konečné fázi rozhodce. Je však na nás, členech
jednotlivých ZO, abychom nejdříve zkusili sami s tou či onou špatnou
situací v práci ZO něco udělat. Je marné poukazovat, že je v organizaci
mrtvo. Podívejme se, kdo toto mrtvo vytváří. Nejsme to my všichni, kteří
jen nečinně sedíme a nepřidáme ruku k dílu. Nejsme to my, kteří jsme si
za 40-cet let komunismu zvykli, že o nás bude postaráno.
       Nejdříve bych se pokusil vedení organizace pomoci, nabídl bych
ruku a potom bych si ztěžoval. Někdy je dokonce nutné "jít proti větru",
aby se věci zlepšily. Každá ZO má svou suverinitu a ÚV i OV ČSV by do ní
mělo zasahovat jen v nejnutnějším případě. Tam kde to funguje, jsou
často toho názoru, že by je svaz neměl nikterak moc dirigovat a mají
pravdu. ÚV ani OV nejsou základními stavebním prvky svazu. Bez nich by
se to i obešlo (samožřejmě bych to nechtěl). Ale bez ZO by asi nešlo
nic. Také bych ÚV a OV doporučoval, aby se podle toho více chovali.
Stačilo by jen upravit tón, v jakém jsou psány oběžníky či dopisy vedení
ZO.
       ÚV a OV by měly podle mého vytvářet stimuly na podporu vedení.
Například by, podle mého názoru, měly exitovat subvence na nákup
výpočetní techniky, které by alespoň částečně kryly náklady na tuto
záležitost, ale hlavně by v konečném důsledku motivovali k zefektivnění
práce celého svazu.
       Nemusejí to být jen subvence od státu. Vždyť sami víte i o
nestátních fondech pro rozvoj občanské společnosti, ochranu životního
prostředí atp. Existují také penízky v kasách samospráv na úrovni obcí
I-III. stupně či krajů. Ty je také dobré využívat, jinak se často
strkají do úplných hloupostí. Z toho tedy vyplývá, že by ÚV a OV měli co
nejvíce zmapovat možnosti ZO, kde všude a jakým způsobem (s jakým
formulářem, s jakou adresou, na jakém místě a v jaký čas) si obstarat
penízky na chod organizace a ne jen čekat, co jim kdo dá.
       
       Pokud budeš chtít poradit jak odstranit "mrtvo" v organizaci,
nebo kde a jak například požádat o penízky, dej vědět.

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
[http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291


-----Original Message-----
From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Sunday, April 27, 2003 7:06 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Podnety k praci CSV


No pokud jsi ve svazu tak dlouho, tak si určitě pamatuješ i lepší doby
aktivity.....
Teď jsem prošel dvěma organizacemi, v původním bydlišti a ve stávající
...

Vazeny priteli.
Jak tak ctu ten Tvuj prispevek je mi az smutno. Vzdyt to o cem pises nezalezi na svazu, ale na lidech kolem Tebe a hlavne na TOBE. Kazda organizace ma moznosti tyto akce poradat. Je to jen na ochote a praci funkcionaru ZO! Proc jim v tom nepomuzes, nebo jen cekas az Ti to oni naserviruji pod nos? Tak si po Jezkovsku "plivneme do dlani" a hura na to. Ono zajisteni dvou prednasek a zajezdu se vcelarskou tematikou zase tolik casu pro NADSENCE nezabere, staci jen chtit udelat neco zdarma pro okoli. At nam to lita a hezky den preje

František Rousek


No pokud jsi ve svazu tak dlouho, tak si určitě pamatuješ i lepší doby
aktivity.
Já jsem sice ve svazu osobně pár let, ale včelařil jsem od 12 - ti let s
tátou, ikdyž jsem toho vlastníma rukama a hlavou moc nenadělal. Ale pamatuju
se , že ročně jsme vyjeli minimálně jednou na celodenní poznávací zájezd s
návštěvu nějakého plemenářského stanoviště, patřícího pod výzkumák.
Vím že nám již tehdy, kdy se inseminovalo v Česku asi jen na pár místech jak
se inseminace konkrétně technicky provádí, včetně odchytu trubců. Dnes to
zřejmě viděli jen zasvěcení.
Každý rok byla minimálně dvakrát nějaká přednáška a každý rok jsme byli u
někoho celá organizace ve včelínu a předávali si aspoň ti aktívní včelaři.
Teď jsem prošel dvěma organizacemi, v původním bydlišti a ve stávající a
kromě vybírání přízpěvků je všude mrtvo.
Jsem v nynější organizaci už tři roky, ale zatím si vedení nepamatuje, že
májí nového člena, protože mi pravidelně zapomínají posílat pozvánky na
schůze. Že se schvaluje nějaký delagát a volí se vůbor vím jen ze stanov.
Není to de jure na rozpuštění organizace? Asi jsem naivní, když jsem od
svazu čekal trošku víc, než že po mě bude jen jednou za rok chtít 150 Kč!

Osobně bych měl taky zájem se zúčastnit i nějakých školení. Ale z jižní
moravy je na mě do Nasavrk přecejen trošku moc daleko. Na co vlastně svaz
spoléhá? Že se to jako všechno vyřeší samo? Že to nějak dopadne?

Takže se ptám skutečně vážně, jestli se vstupem do unie a pokud padnou
přízpěvky, nepadne svaz? Protože podle toho co se píše na nějakou dotaci
dosáhnu skutečně jen včelaři "zemědělci" registrovaní jako fyzické nebo
právnické osoby, tak jsem zvědavý, jak svazová činnost bude konkrétně
vypadat?

Možná se pak přerodí na včelařský cech nebo asociaci a drobné včelaře jako
zbytečnou přítěž ušlape protože se pro ně investice, ceny cukru a pomůcek
stanou ekonomicky neúnosnou v cenách v EURO, protože se do nich započítá i
dotace pro některé na které jiní protože to nemají jako podnikání nebudou
mít nárok. Pod hesem čím hůž tím lépe si budou moct zvednout ceny medu,
protože jim nikdo nebude kazit trh drobným prodejem ze dvora.

Já osobně bych taky nerad, aby se organizace zhroutila. Možná se oddělí zrno
od plev a padnou ZO, ve kterých se nic neděje. Ale to co se píše v posledním
včelařství mi nahání spíš husí kůži.

Má svaz nějakou vizi?

Arnošt

Zdravím
prosím o radu--/čím je dobré a spolahlivé prilepiť
číslo matke okrem acetonovej farby
Na trhu je nové prevedenie čísel/luminisační/
v čom je rozdiel?
Dakujem a pozdravujem Stano

Osvědčily se buď disperzní lepidla jako je kupříkladu Hercules nebo
barevný lak na nehty prodávaný vietnamci na tržištích, je možno použít i
lak určený na auta kupříkladu pí Singerová si pro něj z šetrnosti jezdí
do ČR.

U fluorescenčních čísel je ten rozdíl, že barevný pigment přeměňuje část
z neviditelné části spektra na viditelné, tedy značka jakoby září.
Podobně působí fluorescenční zvýrazňovače (fixy).

S pozdravem

Lněnička



> -----Original Message-----
> From: Stano [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Monday, April 28, 2003 11:11 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: čisla matiek
>
>
> Zdravím
> prosím o radu--/čím je dobré a spolahlivé prilepiť
> číslo matke okrem acetonovej farby
> Na trhu je nové prevedenie čísel/luminisační/
> v čom je rozdiel?
> Dakujem a pozdravujem Stano
>

Muj nazor jako novacka.

1.To ze casopis Vcelarstvi neni na interenetu v PDF je chyba. Kazdy kdo chce vygenerovat PDF soubor muze zdarma pomoci programu ktery je na http://www.pdf995.com/

2. To ze existuje tato konference povazuji za dar z nebes,
diky ni a p. Čermakovi a mnoha dalsich, jsem napr. zvolil typ ulu, barvu na uly atd atd.

3. Vsechny firmy kvuli cene prevazne opousteji papirovou podobu manualu,prirucek a tiskovin. Nicmene Vcelarstvi musi byt zachovano v papirove podobe kvuli clenum kteri s internetem a PC neumi a nerad bych je diskriminoval.

4.Nektere deniky otiskuji diskuze ze svych serveru. Mohlo by to bys i se Vcelarastvim, kde by byl treba sloupek vybrano z Internetove diskuze.

5. Docela by se mi libilo kdyby existovali tematicke-vyukove filmy na CD, protoze jejich cena muze byt vlastne nizsi nez nejaka tistena prirucka. Proste se to natoci na videokameru stahne do PC a prevede do DivX a cena CD by nemusela presahnout cenu 100Kc. Zivy obraz se zvukem je proste mnohem nazornejsi nez nejaka prirucka.

6. A to ze existuje CSV povazuju za dobrou vec, podle meho by mela existovat nejaka sjednocujici organizace s urcitou vahou ve spolecnosti. Otazkou zustava napln jeji cinnosti ale to vubec nemuzu posoudit, ale muj prvni dojem je kladny protoze klade duraz na leceni vcelstev.

Mejte se vsichni

:>1.To ze casopis Vcelarstvi neni na interenetu v PDF je chyba.
:>Kazdy kdo
:>chce vygenerovat PDF soubor muze zdarma pomoci programu ktery je na
:>http://www.pdf995.com/

Moc velká chyba to zas není. Ty víš v jaké formě a formátu existuje časopis Včelařství? Já ne. a zadarmo to taky není (9.95$). O ceně vytištění časopisu doma ani nemluvě. Pro mě jako člena svazu je pdf formát na internetu bezvýznamný. Jestli bude nebo nebude časopis v pdf na Internetu tak to počty včelařů nijak neovlivni. Kolik začlo čtením nějaké publikace? Každého z nás k tomu dostal nějaký včelař.

100x důležitější je tato konference, do které přispívají špičkoví experti. Kde neprojde nějaký blud bez náležité odezvy.

:>5. Docela by se mi libilo kdyby existovali tematicke-vyukove
:>filmy na CD,

Nedávno tu p.Jindra nabízel CD. Nelituji, že jsem si za pakatel 2 tituly koupil.
U Chovu matek od Titěry by stačil jen zvuk v mp3 na 1 CD, ale exkurze u Jindry je vynikající. Když bude poptávka, bude i nabídka a naopak.
Eman

> Nedávno tu p.Jindra nabízel CD. Nelituji, že jsem si za
> pakatel 2 tituly koupil. U Chovu matek od Titěry by stačil
> jen zvuk v mp3 na 1 CD, ale exkurze u Jindry je vynikající.
> Když bude poptávka, bude i nabídka a naopak. Eman
>
V současnosti se jedná o natočení nového včelařského filmu, podotýkám že
profesionální firmou. A bude, tak za rok hotový, tak by měl být k
dispozici jako VHS a DVD. Třeba to bude pro některé včelaře zajímavým
podnětem k tomu, aby si pořídili DVD přehrávač, případně inovovali
počítač.

S pozdravem

Lněnička

Dne 28 Apr 03, v 15:45, Veselý Emanuel Ing. napsal(a):

> :>1.To ze casopis Vcelarstvi neni na interenetu v PDF je chyba.
> :>Kazdy kdo
> :>chce vygenerovat PDF soubor muze zdarma pomoci programu ktery je na
> :>http://www.pdf995.com/
>
> Moc velká chyba to zas není. Ty víš v jaké formě a formátu existuje časopis Včelařství? Já ne.

PDF formát je tu právě kvůli tomu, aby nezáleželo na tom, v jakém formátu to bylo před
tím.

> a zadarmo to taky není (9.95$). O ceně vytištění časopisu doma ani nemluvě.

myslím že tu nikdo nemluvil o tištění doma, to je skutečně pak lepší si to koupit. Proč
bych to měl tisknout, když si z toho chci přečíst jen to co mne momentálně zajímá?

> Pro mě jako člena svazu je pdf formát na internetu bezvýznamný.
> Jestli bude nebo nebude časopis v pdf na Internetu tak to počty
> včelařů nijak neovlivni. Kolik začlo čtením nějaké publikace?
> Každého z nás k tomu dostal nějaký včelař.

To se dá těžko takhle předjímat, těžko říct. Zatím tu ale nezazněl jediný rozumný
důvod, proč včelařství na internetu být nemůže. V pdf formátu už je na internetu
i Mladá fronta, a že jim to snižuje prodejnost papírového vydání, o tom asi není
pochyb. Ale vyplatí se jim to.

>
> 100x důležitější je tato konference, do které přispívají špičkoví experti. Kde neprojde nějaký blud bez náležité odezvy.

To je sice pravda, ale začátečník z toho bude asi dost zoufalý. Obzvlášť když nemá
základní znalosti. A proč by se měl hlásit do svazu kvůli časopisu, když si o tom
třeba chce jen trochu přečíst a rozmyslet se, jestli chce včelařit nebo nechce?

Jirka

Je v této konferenci někdo, kdo by mohl vysvětlit důvody, proč se vedení ČSV rozhodlo neuvolnit časopis Včelařství (a Překlady) v elektronické podobě?

V ceně sw pro převod do PDF to asi nebude (je zdarma), zveřejnění na internetu taky.


Michal Pol

((( V současnosti se jedná o natočení nového včelařského filmu, podotýkám že profesionální firmou. A bude, tak za rok hotový, tak by měl být k dispozici jako VHS a DVD. )))

Profesionální film byť by byl 10-ti hodinový nepostihne celou problelatiku jako exkurze u včelařů, profesionálů a výzkumníků stejně jako přednášky na aktuální téma. Témata se velmi rychle vyvíjejí tak jak se mění svět kolem nás. Proto jsem rád, že nový film vznikne, ale asi nebude stačit jen jeden. Cílových skupin je mnoho a témat ještě více.
Pěkný den všem
Honza

Natočit půlhodinový dokument se při maximální úspoře prostředků neudělá
levněji než za 5.000 Kč.
Pokud cena CD + DPH + poštovné je asi 50,- Kč, pak na výrobu dokumentu
připadá zbývajících 50,- Kč a to znamená prodat min. 100 ks CD po 50,- Kč.
našlo by se tolik zájemců?

vojta


> 5. Docela by se mi libilo kdyby existovali tematicke-vyukove filmy na CD,
> protoze jejich cena muze byt vlastne nizsi nez nejaka tistena prirucka.
> Proste se to natoci na videokameru stahne do PC a prevede do DivX a cena
CD
> by nemusela presahnout cenu 100Kc. Zivy obraz se zvukem je proste mnohem
> nazornejsi nez nejaka prirucka.
>

((( Natočit půlhodinový dokument se při maximální úspoře prostředků neudělá levněji než za 5.000 Kč.
Pokud cena CD + DPH + poštovné je asi 50,- Kč, pak na výrobu dokumentu připadá zbývajících 50,- Kč a to znamená prodat min. 100 ks CD po 50,- Kč. Našlo by se tolik zájemců? )))
V tom možná bude zakopaný pes! Mluvím ze své zkušenosti vycházející ze zlalosti zájmu o CD encyklopedii a filmy na CD. Včelařů je prostě málo, těch s počítačem ještě méně a těch co čtou tuto konferenci ještě méně.
Zdravím Honza
ps. aktualizovaný seznam filmů na CD je na
www.sweb.cz/jjvcela

Můžu nabídnout šot o medometech, kdyby měl někdo zájem, na VHS, je to jen 10 minut... ale jinak v Rožnově pod Radhoštěm jsem byl pozván na praktickou ukázku vytáčení medu. Když bude na to prostor a čas, možná i s poloautomatickým odvíčkovačem.

Med by se měl vytáčet určitě. Čekám na potvrzení.

Vodička

Ten film jsem viděl - je to zajímavý! Doporučuju všem!
:-)

vojta


> Můžu nabídnout šot o medometech, kdyby měl někdo zájem, na VHS, je to jen
> 10 minut... ale jinak v Rožnově pod Radhoštěm jsem byl pozván na
praktickou
> ukázku vytáčení medu. Když bude na to prostor a čas, možná i s
> poloautomatickým odvíčkovačem.
>
> Med by se měl vytáčet určitě. Čekám na potvrzení.
>
> Vodička

I když lidem nabízím ukázku vytáčení na VHS, tak si to vyžádali jen asi dva včelaři. CD ani jeden. 150 Kč je prostě moc nebo o tu formu není zájem. CD už jsem nedělal, není důvod. Pokud se bude točit nějaký film o včelařství, bylo by to dobré, snad to nezapadne jen do knihovny a lidé projeví zájem. Televize by to samozřejmě podala nejlépe. Věřím, že i nevčelaře zajímá co včely....a časopis má vynikající úroveň a myslím si, že by i obyčejného laika svou čtivou formou upoutal.

Vodička

Když to doporučuje i Vojta, tak to už je co říct...:)
Pro ty kdo chtějí ušetřit tahám sebou na výstavu televizi, když už se nedá vytáčet na místě..:).

Vodička

To proto, že znám včelaře, kteří už jsou dávno nejchytřejší,
Včelařství číst nepotřebují a zahazují ho bez otevření, prostě jak to
napsal pan Lněnička.

> Bohatě mi stačí, když občas potkávám na prodejně včelaře, požadující
> pomůcky a nástroje, zastaralé už před druhou světovou válkou.

Zdravím
Ivan



Plně souhlasím a podepisuji se pod celý článek, zvlášť pod poslední větu, mám podobné zkušenosti.

Vodička

Jednak za těch pět tisíc by mi tak natočil včelař nedělní odpoledne u
včel s VHS kamerou z Carrefouru za 9500 Kč a podle toho by to vypadalo.
Ten film o kterém mluvím by měl být věnován nástavkovému včelaření, na
scénáři se bude podílet VÚVč. Jednak by měl být film dostupný stejným
způsobem jako ostatní svazové kazety, tedy zapůjčení pro členy svazu
zdrarma, pokud se jim pošle poštou tak platí pouze poštovné nazpátek.
Takže tady bych problém ceny rozhodně neviděl.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: jan.jindra [mailto:jan.jindra/=/centrum.cz]
> Sent: Monday, April 28, 2003 10:44 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: CSV a Vcelarství a filmy na CD
>
>
> ((( Natočit půlhodinový dokument se při maximální úspoře
> prostředků neudělá levněji než za 5.000 Kč. Pokud cena CD +
> DPH + poštovné je asi 50,- Kč, pak na výrobu dokumentu
> připadá zbývajících 50,- Kč a to znamená prodat min. 100 ks
> CD po 50,- Kč. Našlo by se tolik zájemců? ))) V tom možná
> bude zakopaný pes! Mluvím ze své zkušenosti vycházející ze
> zlalosti zájmu o CD encyklopedii a filmy na CD. Včelařů je
> prostě málo, těch s počítačem ještě méně a těch co čtou tuto
> konferenci ještě méně. Zdravím Honza ps. aktualizovaný seznam
> filmů na CD je na
> www.sweb.cz/jjvcela
>
>
>

Ty důvody jsem nepochopil, cena programu by tady tak velkou roli nehrála
Acrobat stojí okolo 12 tisíc, což zase není tak moc. Různé freewarové
náhrady jsou prakticky nepoužitelné. Pár jsem jich pro svoji potřebu
zkoušel.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: michal.pol [mailto:michal.pol/=/centrum.cz]
> Sent: Monday, April 28, 2003 7:10 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: RE: CSV a Vcelarstvi
>
>
> Je v této konferenci někdo, kdo by mohl vysvětlit důvody,
> proč se vedení ČSV rozhodlo neuvolnit časopis Včelařství (a
> Překlady) v elektronické podobě?
>
> V ceně sw pro převod do PDF to asi nebude (je zdarma),
> zveřejnění na internetu taky.
>
>
> Michal Pol
>

Řekl bych, že filmy se obvykle netočí tak, že se nakoupí kamery, světla,
střižny, atd, ale že se na to najme filmové studio....
:-)

Vše dobré!
vojta


Jednak za těch pět tisíc by mi tak natočil včelař nedělní odpoledne u
včel s VHS kamerou z Carrefouru za 9500 Kč a podle toho by to vypadalo.
...
S pozdravem

Lněnička

Když už jsme otevřeli to téma, dovolte mi, prosím, malý průzkum zájmu o
včelařské filmy:

Předpokládejme -
- stopáž: 30 min.
- obsah: jedno konkrétní téma zpracované na několika renomovaných včelnicích
(chov matek, medobraní, oddělky, ...)
- kvalita zpracování: scénář a režie poloprofesionální,
odborná konzultace, kamera, zvuk a střih profesionální (vysílatelné v
televizi)
- nosič: VHS
- cena za kazetu včetně DPH, poštovného a balného: 290,- Kč

Pokud byste takovou nabídku považovali za zajímavou Vy sami, nebo se
domníváte, že
by vzbudila zájem ve Vaší ZO ČSV, pošlete, prosím, mail na adresu

protivinsky/=/quick.cz .

Pokud nechcete, nemusíte do něj vepisovat nic víc, než slovo "Film".
Neodpovídejte, prosím, do konference!

Za Vaše reakce a případné náměty předem děkuji.

Mgr. V. Protivínský

Jde-li o kvalitu, byla by stejná v jaké je panem Vodičkou zmíněný dokument o
medometech. Posuďte sami, "jak to vypadá".
:-)

vojta


> Jednak za těch pět tisíc by mi tak natočil včelař nedělní odpoledne u
> včel s VHS kamerou z Carrefouru za 9500 Kč a podle toho by to vypadalo.
> ...
> S pozdravem
>
> Lněnička
>
>
>

To jsem také měl na mysli. Vybavená profesionální firma nedělá za pět
tisíc.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Vojtech V. Protivinsky [mailto:protivinsky/=/quick.cz]
> Sent: Tuesday, April 29, 2003 8:39 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: CSV a Vcelarství a filmy na CD
>
>
> Řekl bych, že filmy se obvykle netočí tak, že se nakoupí
> kamery, světla, střižny, atd, ale že se na to najme filmové studio....
> :-)
>
> Vše dobré!
> vojta
>
>
> Jednak za těch pět tisíc by mi tak natočil včelař nedělní
> odpoledne u včel s VHS kamerou z Carrefouru za 9500 Kč a
> podle toho by to vypadalo. ... S pozdravem
>
> Lněnička
>
>
>

No to je možná tím, že jsi to nenabídnul na správném místě.
Mě se video nedávno pokazilo a už nové nemíním kupovat.

To CD máš za těch 150 Kč? To je možná ten problém. Přece jen za 10 minut
ukázky se mi to zdá taky moc.
Pochopitelně je v tom i autorství a práce. Ale třeba by do toho filmu šla
vložit nějaká reklama, třeba kdo ty medomety vyrábí,¨nakonec jestli ty
medomety vyrábíte, tak je to vaše reklama.

Podle mě je výroba VHS daleko dražší než napálení na CD.
CD bez obalu je dnes ke koupeni ve "spindlu" po padesáti či sto kusech a
jedno vyjde do 8 Kč.
Je fakt, že je bez obalu. Ale papírový obal stojí 1 Kč.


Přehrávač k CD /DVD k počítači stojí řádově 2500 i s vypalovačkou na CD.
Možná je jen otázka času, než si lidé uvědomí, že je video v dnešní době
luxus.
Na CD jde vypálit film v digitální kvalitě kdežto na VHS je jen anologová
kvalita
a každou kopií se zhoršuje o další šumy, které se přehráním přidají a
zesílí.

Já osobně bych naopak raději kupoval filmy na CD. Bohužel profesionálně to
asi nikdo nedělá.

Dnes se přímo digitálním záznamem natáčí běžně a za dva roky už bude
analogová technika pasé, protože i televize přejde na digitální přenos
signálu (a myslejí to vážně!).
Pochopitelně je dražší záznamové zařízení pro digitální záznam. Ale v poměru
k celkovým nákladům na případné honoráře si myslím zanedbatelné. A pokud je
to natočeno za účelem osvěty, tak si myslím, že by vzhledem k autorským
právům bylo možné kopírování. Určitě by potom mohl mít každý učitel nebo
vedoucí kroužky stále k dispozici více filmů, aniž by si je musel opakovaně
půjčoval.

Pakování na CD je poměrně novinka. Určitě v poměru k videu, které je na
světě pár desítek let. Takže já osobně si myslím, že je to investice do
budoucnosti.
Určitě bych nahrávky na CD do budoucnosti nezavrhoval. Kolik lidí má dnes
promítačku na 8-mičku film?
Asi bychom měli uvažovat také o tom, kdo si přehraje ten film za dva tři
roky na VHS! Ať není vynaložená práce a prostředky za pár let pokrytá
prachem, jako dnes ty filmy na osmičce.

Hezký den
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Vodička" <jar./=/vod.volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 28, 2003 11:17 PM
Subject: Re: CSV a Vcelarství a filmy na CD


I když lidem nabízím ukázku vytáčení na VHS, tak si to vyžádali jen asi dva
včelaři. CD ani jeden. 150 Kč je prostě moc nebo o tu formu není zájem. CD
už jsem nedělal, není důvod. Pokud se bude točit nějaký film o včelařství,
bylo by to dobré, snad to nezapadne jen do knihovny a lidé projeví zájem.
Televize by to samozřejmě podala nejlépe. Věřím, že i nevčelaře zajímá co
včely....a časopis má vynikající úroveň a myslím si, že by i obyčejného
laika svou čtivou formou upoutal.

Vodička

ja sa hlasim, urcite si rad zakupim CD

Marek

-----Original Message-----
From: Vojtech V. Protivinsky [mailto:protivinsky/=/quick.cz]
Sent: Monday, April 28, 2003 10:30 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: CSV a Vcelarstvi


Natočit půlhodinový dokument se při maximální úspoře prostředků neudělá
levněji než za 5.000 Kč. Pokud cena CD + DPH + poštovné je asi 50,- Kč,
pak na výrobu dokumentu připadá zbývajících 50,- Kč a to znamená prodat
min. 100 ks CD po 50,- Kč. našlo by se tolik zájemců?

vojta


> 5. Docela by se mi libilo kdyby existovali tematicke-vyukove filmy na
> CD, protoze jejich cena muze byt vlastne nizsi nez nejaka tistena
> prirucka. Proste se to natoci na videokameru stahne do PC a prevede do

> DivX a cena
CD
> by nemusela presahnout cenu 100Kc. Zivy obraz se zvukem je proste
> mnohem nazornejsi nez nejaka prirucka.
>

---
Prichádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.476 / Vírusová databáza: 273 - dátum vydania: 24. 4. 2003


---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.476 / Vírusová databáza: 273 - dátum vydania: 24. 4. 2003

Používám čwsnovou masku-kterou převěšuji při záměně nástavků.
Váhání u včel v tomto případě nastane až při vstupu dovnitřního prostoru úlu.
Osobně používám při vertikalně změně hlavního česna,viz Plebejská technologie v příspěvku,1696.

vše v dobrém franta

1)
Ad PDF ten
http://www.pdf995.com/

Ten program se chova jako tiskarna , takze libovolny program tiskne jakoby do tiskarny a vysledkem je PDF soubor.
Zkousel jsem Word, Excel,PowerPoint atd. plus ruzne spec. programy a bez problemu, zkousel jsem i toto diskuzni forum.
S timto programem muzeme vygenerovat PDF soubor "zadarmo", ale donuti nas otevrit jejich webovou stranku, to jakasi dan za to ze jsem nezaplatil necelych 10$.
ale protoze jsem pripojen pevnou linku a PDF soubor negeneruju kazdych 5 minut tak se to da vydrzet, respektive vubec mne to neomezuje
Mimochode toto je reseni pro domaci pokusy s PDF. Nakladatel casopisu nema problem vygenerovat PDF soubor. Protoze obcas pisu do casopisu a vydavame firemni casopis plus katalogy tak vim ze je to jednoduche a je to pro nas kontrola ze to bude vytisk v poradku.

A ted k vyhodam elektronicke formy.
a) snadne a rychle vyhledavani textu.
b) skladnost - jedno CD zabere mene nez x casopisu.

2)
Pokud nekdo hodla vytvorit film pro VHS tak je to krok do slepe ulicky. Protoze jedine CD nebo DVD nebo jine podobne medium ma budoucnost, zkratka digitalni forma.
A i domaci video o vcelareni ma urcitou vypovidaci cenu a muze slouzit jako zdroj inspiraci. Jednou to bude mit i historickou cenu protoze bude videt jak se to ci ono delalo.
Mimochodem p. J.Jindra dela dela uzitecnou vec (kdyz shromazduje CD filmy o vcelach) a jednou mu budou lidi dekovat a blahorecit stejne jako dnes kdyz se divame na stare cernobile dokumentarni filmy z pocatku minuleho stoleti. Ale musim se priznat ze do te doby nez se ozval tak jsem to proste prehledl.

3)
Cena vytvoreni profesionalniho filmu , tak tu nedokazu vubec odhadnout. Ale mel by zatlacit CSV na CT protoze kdyz muzou mit rybari svuj porad a vubec kde kdo
tak proc ne vcelari ? Nechci se nikoho dotknout ale porady na CT2 o Jazzu jsou asi 100x castejsi nez o vcelach a tech lidi co posloucha Jazz je min nez ja znam vcelaru.
A jestli jsem pochopil CT2 jako program pro "mensiny" tak by meli dat vcelarum prostor.

Proč se bavíme pouze o pdf formátu? Já vím, že se může líbit.
Ale pro větší množství článků se může stát nepřehledné protože bude chybět
informace co konkrétně v jednotlivých článcích je.
Určitě by bylo časem potřeba aparát, jak to zpřehlednit.
A přitom již ideální prostředek esistuje a všichni ho znáte.
Je to formát HTML ... má pro katalogizaci nekteré z tzv. META tagů, kam se
zadají klíčová slova, která potom vyhledávacím programům typu seznam
dovolují "nagrabovat" a uložit do svých databází podle kategorií i např vaši
stránku.

pdf umožňuje pochopitelně grafickou úpravu . Dá se pomocí Akrobatu dokonce i
vytisknout kniha a podporuje postskript.
Ale o to nám zřejmě nejde. Asi by to ani nebylo žádoucí.

Určitě lze udělat portál s podporou databáze, kde by se daly texty procházet
trv. "fulltext"ovým vyhledáváním.
Databáze MySQL (profesionální shareware jak na platformu Linux tak pro
Windows NT ) + PHP, nebo perl.
Kdo dělá okolo počítačů možná ví oč jde.
Indexování znamená předzpracování textu tak, aby vyhledávání klíčových slov
zabralo relafívně krátký čas.

Výhody.
Není potřeba jiných prostředků, než ty které už máte.
Nemusíte stahovat všechny dokumenty, ale jen ty, které vás zajímají.
Hlavně ale vyhledávání zefektivní a zkrátí váš pobyt na internetu.
Fulltext vám nabídne pár řádků z hlavičky, abyste věděli, že dokument
nalezený
podle klíčových slov obsahuje skutečně to co čekáte. Případně i autora
článku.
Stáhnete a zatížíte si svoje internetové připojení jen tím co vás zajímá.

Pro vytvoření článku není nutný žádný speciální software. Pokud jsou ty nové
psány v textovém editoru,
tak většina má podporu exportu do html formátu. (MS Word ji má určitě!).

Staré články na papíře lze za pomocí scaneru a tzv. OCR programu převést na
texty a obrázky
a zabalit např. do rtf formátu a to se dá již zpracovávat.

Podle mě jsou skutečným problémem jen autorská práva a jejich vlastnictví.
Nebo má snad ČSV ještě nějaký jiný pokoutní důvod? Ale docela chápu, že i
autoři chtějí mít za práci zaplaceno,
když je za články spousta práce a zkušeností ikdybych nepočítal spoustu
práce s napsáním článku a pořízením např. fotografií.
Ale technicky v tom nevidím problém. Jen čas to udělat.

Určitě by se dal modifikovat můj produkt co jsem si kdysi udělal jen pro
moje soukromé vyhledávání.
Zatím plně neodladěnou beta verzi jsem umístil na
http://vcelar.ais.cz/vcelar/
Prostor i prostředky pro provozování mám k dispozici.

Určitě to tak za měsíc uvedu do nějakého chodivějšího stavu. Momentálně jsem
zavalen jinou prací.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 29, 2003 7:36 AM
Subject: RE: CSV a Vcelarstvi


Ty důvody jsem nepochopil, cena programu by tady tak velkou roli nehrála
Acrobat stojí okolo 12 tisíc, což zase není tak moc. Různé freewarové
náhrady jsou prakticky nepoužitelné. Pár jsem jich pro svoji potřebu
zkoušel.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: michal.pol [mailto:michal.pol/=/centrum.cz]
> Sent: Monday, April 28, 2003 7:10 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: RE: CSV a Vcelarstvi
>
>
> Je v této konferenci někdo, kdo by mohl vysvětlit důvody,
> proč se vedení ČSV rozhodlo neuvolnit časopis Včelařství (a
> Překlady) v elektronické podobě?
>
> V ceně sw pro převod do PDF to asi nebude (je zdarma),
> zveřejnění na internetu taky.
>
>
> Michal Pol
>

> 1)
> Ad PDF ten
> http://www.pdf995.com/
>
> Ten program se chova jako tiskarna , takze libovolny program
> tiskne jakoby do tiskarny a vysledkem je PDF soubor. Zkousel
> jsem Word, Excel,PowerPoint atd. plus ruzne spec. programy a
> bez problemu, zkousel jsem i toto diskuzni forum. S timto
> programem muzeme vygenerovat PDF soubor "zadarmo", ale donuti

Ano, ale u podobných programů, mám ten výrazný problém, že nemám české
postscriptové fonty, takže to převádí do grafiky,která jednak strašně
vypadá, jednak to v ní neumí prohledávat. Pokud bych psal anglicky tak
je to zcela bez nedostatků

> Pokud nekdo hodla vytvorit film pro VHS tak je to krok do
> slepe ulicky. Protoze jedine CD nebo DVD nebo jine podobne
> medium ma budoucnost, zkratka digitalni forma.

Film, na kterém se začíná pracovat by měl být k dispozici jak kazeta
VHS, tak jako disk DVD. Kupříkladu já osobně nehodlám v nejbližších
letech odnášet video do popelnice, protože za něj nemám adekvátní
náhradu, umožňující mi si nahrávat to, co nemůžu vidět. To DVD
přehrávače zatím neumí a i pokud by uměly, tak nahrávací DVD disk je
podle mě neúměrny drahý. Filmy na CD jsou slepou uličkou.

> Cena vytvoreni profesionalniho filmu , tak tu nedokazu vubec
> odhadnout. Ale mel by zatlacit CSV na CT protoze kdyz muzou
> mit rybari svuj porad a vubec kde kdo tak proc ne vcelari ?
> Nechci se nikoho dotknout ale porady na CT2 o Jazzu jsou asi
> 100x castejsi nez o vcelach a tech lidi co posloucha Jazz je
> min nez ja znam vcelaru. A jestli jsem pochopil CT2 jako
> program pro "mensiny" tak by meli dat vcelarum prostor.
>
Včelaři bohužel nejsou problematickou menšinou jako některá etnika,
bezdomovci, narkomani a podobně ani ekonomicky lukrativní skupina
ovlivnitelná skrytou reklamou. O sérii televizních pořadů se pokouší ČSV
přesvědčit ČT od jejího vzniku. Snad dojde k tomu, co bylo aviováno ve
Včelařství číslo 5/2003, ale zase se z toho snaží vycouvat. Z hlediska
přístupu k takovým pořadům není zase takový rozdíl mezi ČT a Novou.

S pozdravem

Lněnička

>Ano, ale u podobných programů, mám ten výrazný problém, že >nemám české postscriptové fonty, takže to převádí do >grafiky,která jednak strašně vypadá, jednak to v ní neumí >prohledávat. Pokud bych psal anglicky tak je to zcela bez >nedostatků



Pro tvorbu PDF existuje profesionální program TeX - běží pod UNIXem a je zdarma.

Pol

A zde je tiskárna PDF i s češtinou a cenami v korunách.
http://www.fineprint.cz/
Libor Jarolím
Stará Bělá

> 1)
> Ad PDF ten
> http://www.pdf995.com/

My to PDF dělat nebudeme. To je věc studia, které Včelařství láme.
Radit jim, jak to mají udělat je mimo mísu. Když to bude široce
rozšířený a zadarmo zobrazitelný formát, bude to správně. PDF i HTML
vyhovuje.
Hlavní smysl e-Včelařstí (a nedílně i e-Odborných překladů) nevidím v
tom, že si ho přečtu na monitoru pár dní před tím, než se mi objeví ve
schránce, ale v ARCHIVECH: snadná dostupnost a vyhledatelnost
jakéhokoliv článku x-let dozadu.
Můj čerstvý příklad: pamatuji si, že před lety vycházel seriál o
různých roztočích a podobných nájemnících úlu. Teď jsem na podložce
takovou havěť pozoroval a zajímá mě, co by to mohlo být a jestli to
není moc škodlivé. Dávno nevím, který ročník to byl a nemám časopis
schovaný spoustu let dozadu. Znamená to jít do knihovny (nebo to
nechat plavat). Vyhledání po internetu by byla záležitost cca minut.

Film: proč ne. Je to vlasně další včelařská "kniha" do knihovny.
Diskuse o VHS/DVD viz nahoře. Nejlépe obojí - cenový rozdíl bude asi
tak v ceně nosiče a pár minutách práce operátora.
Podle mé zkušenosti se zprostředkovaná informace na jakémkoliv médiu
nedá srovnat s osobní návštěvou dobrého včelaře nebo dokonce s
odpolednem, když mu můžu pomáhat - tak se naučím nejvíc a vidím (a
ošahám) si srovnání se svými včelstvy.

S přáním rychlých košťat i pestrých mávátek
Ivan

Mám problém s povrchovou úpravou polystyrenu, dříve jsem používal epoxydový lak, ale teď je tam zřejmě nějaké jiné rozpouštědlo a polystyren mi to spolehlivě likviduje. Co na natírání polystyrenu kdo používáte? Asi by šla použít pryskyřice epoxy 1200, kterou to lepím, ale přijde mi moc hustá a zbytečně drahá.
Jde hlavně o ochranu polystyrenu před vykusováním včelami.
díky
Jirka

Tak nevim ... PDF, HTML ... divX Xvid DVD VHS ...
Je opravdu v tom vsem ten zakladni problem ? - pamatuje ty zarucene zvesti
jak PC a internet zapricini "smrt" klasicke knihy :-))) Ja osobne cteni na
PC nemam rad a uprednostnuji ho jen pro snadnou praci s textem ( je mi
doplnkem )
to ze vcelarstvi neni na netu ... snad je to jen a jen docasne a problem
bude jiste "prehodnocen" - ..... doufám
urcite to neni jen sluzba vcelarum ale spise i verejnosti
kdyz uz tu nekdo nakousl - podle poslednich pruzkumu deniky nestraceji nakad
kdyz maji bezplatnou obdobu na NETu, spise jim to je ku prospechu - jsou
blize lidem a jsou "atraktivnejsi"
je to vlastne dukaz jiste progresivnosti
To ze bude film je pro me velice prijemna novinka, Kdo chce asi si to
pretahne na CD ...
Tocit, psát a fotit na ruzne odborne urovni nas asi bude stale vic ... proc
ne

taky mam radost jak se tak "provokujete". Konecne se neco deje !
Vysvetlete mi jen jedno - kdyz vidim jak tu perlite s programy a terminy,
ktere neovladam a casto jim ani nerozumim - Proc se nedomluvite a nedelate
neco spolecne! ...???

PS: Kritika prace CSV neni v tomto pripade opodstatnena, mam pocit ze je tu
dost dost prostoru pro aktivitu vsech !

Pouzivam vodou reditelne akrylaty, vcelku jakekoliv, ale ne na uly, s temi
zkusenost nemam.

Zdravi PP.

> Mám problém s povrchovou úpravou polystyrenu, dříve jsem používal
> epoxydový
> lak, ale teď je tam zřejmě nějaké jiné rozpouštědlo a polystyren mi to
>

Už dvacet let používám akryláty (dříve latex) ve dvou vrstvách. První tmavou na kterou popráším jemným štukovým pískem. Druhou dělám bílou barvou s potravinářským atestem (Eterfix LX - je pro přímý styk s pitnou vodou). Zvenku od minulého roku používám fasádní akrylát a fasádní mřížku.
Ať to lítá
Honza

:>nedomluvite a nedelate
:>neco spolecne! ...???
:>
:>PS: Kritika prace CSV neni v tomto pripade opodstatnena, mam
:>pocit ze je tu
:>dost dost prostoru pro aktivitu vsech !

To bychom se pak třeba mohli domluvit, že si založíme Českou jednotu včelařskou :-).
Přeci si nebudeme organizovat něco, na co si platíme a volíme orgány.
Iniciativa (i na podnět zdola) musí vyjít z ústředí.
Tady CSV kritiku zasluhuje, ale uvědomte si, že jste v drtivé menšině a ještě dlouho budete.
Věkový průměr včelařů je 60 let. Já bych sice časopis v pdf uvítal, ale nevidím to jako problém. Stačí mi k práci a zábavě papírová forma a včelařská encyklopedie na CD.
Eman

Příroda kolem "vyvádí". (270 m n.m.)
Včera už kvetlo všechno: třešně, jabloně, řepkové pole.
Zkušení včelaři to nevidí dobře. Všechno odkvete, včely to nestihnou oblétat a medu bude málo. Já sám nevím.
Já mám 15 silných včelstev na zahradě, ale na mých stromech včely v květu nenajdu.
Včely naberou výšku a frrr někam pryč daleko. To jsem jim večer vytkl.
Všechno zase oddřou čmeláci a různý jiný hmyz.
Snůška teď přibývá po 1.5 kg za den (průměrné včelstvo na decimálce).
Jak to vidíte vy?
Eman

No, u nás (500 m.n.m.) je situace trochu jiná. Začínají kvést třešně, řepku,
co mám za zahradou chtěli zemědělci zaorat, protože se jim nějak nezadařila,
ale nějakou tam nechali a tak čekám a čekám. Zatím nevím, jestli vykvete
nebo ne. A tak si lámu hlavu, kdy mám nasadit třetí nástavek 39x24 abych je
zase moc nevylekal ...

Zdeněk Čejka

>Jak to vidíte vy?
>Eman

:>nebo ne. A tak si lámu hlavu, kdy mám nasadit třetí nástavek
:>39x24 abych je
:>zase moc nevylekal ...
:>
:>Zdeněk Čejka

Já si tím taky lámu hlavu. Koukal jsem do nich, kde měly obsazené celé plodiště, tam jsem dal nástavek, kde měly 1-2 souše nezanesené, tak jsem zatím počkal, ale nevím.
Slyšel jsem, že nástavek nemá cenu dávat, když není spodek plný. Zatím tápu.
Eman

já si stále myslím že je to víc o lidech a o
chuti něco udělat ( bez nároku na zisk ) a žádné
stanovy a vnitřní směrnice to nevyřeší

Není to tak dávno a nadhodil jsem tu téma
včelařských kroužků. Mile mě překvapila reakce a
zájem. já v současné době už řeším konkrétní
problémy a proto žádám o radu.
Od města mám přislíbený pozemek, ale ředitel pro
formální složitosti ( schválení krajem ) nechce
být nájemcem. Navrhoval mi abych si to vzal přímo
na sebe ( na mou osobu ) to ale nevyhovuje mě.
Chtěl bych aby to bylo maximálně průhledné a mohl
jsem žádat případně podporu i od města. Proto se
ptám :
Mohu si vzít pozemek do nájmu na OV CSV ???
Jaké z toho plynou povinosti, komplikace ???
Jak to máte právně ošetřené ???
Řešil to už někdy někdo z Vás ???
Dík Martin

chtěl bych ještě jednou poprosit všechny které
téma a problematika kroužků oslovila a mají si co
říct ať mi pošlou přímý mail - nemusíme zatěžovat
konferenci

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Veselý Emanuel Ing. <eman.vesely/=/cesa.cz>
Datum: pátek, 2. května 2003 v 8:43 dop.
Předmět: RE: CSV

> :>nedomluvite a nedelate
> :>neco spolecne! ...???
> :>
> :>PS: Kritika prace CSV neni v tomto pripade
> opodstatnena, mam
> :>pocit ze je tu
> :>dost dost prostoru pro aktivitu vsech !
>
> To bychom se pak třeba mohli domluvit, že si
> založíme Českou jednotu včelařskou :-).
> Přeci si nebudeme organizovat něco, na co si
> platíme a volíme orgány.
> Iniciativa (i na podnět zdola) musí vyjít z
> ústředí.Tady CSV kritiku zasluhuje, ale
> uvědomte si, že jste v drtivé menšině a
> ještě dlouho budete.
> Věkový průměr včelařů je 60 let. Já bych
> sice časopis v pdf uvítal, ale nevidím to
> jako problém. Stačí mi k práci a zábavě
> papírová forma a včelařská encyklopedie na CD.
> Eman
>

Souhlasím, letos je to opravdu nějaké divné. U nás taky kvete všechno najednou. Včera, po té co jsem sebral první roj, jsem všechna včelstva prohlížel. Velká snůška, spousta zavíčkovaného plodu, hodně málo plodu otevřeného, většina místa zanesená medem a pylem, naražené matečníky a přitom včelstva nikterak silná. Nestačí vytahovat mezistěny a místa je málo. Musel jsem za část mezistěn přidat souše a čekám co bude. Ale dobrý pocit z toho nemám. Očekávám spoustu rojů a následně snůškově hladové období.

Klasická kniha určité neumře. Ikdyby vše bylo na internetu (jako že podle mě
nebude), tak se na internetu nedá třeba podtrhávat. Ikdyž .... nikdy neříkám
nikdy. Kdo ví.
Ale koně taky nevyhynuly kvůli automobilům. Ikdyž komunisti ty snahy měli.

Ale když vím , že jsem někde o něčem četl, co bych potřeboval vědět přesně a
je to někde ve dvaceti-třiceti ročnících včelařství nebo dvaceti knihách,
tak než tu informaci najdu, je většinou pozdě na akci, kterou potřebuji
udělat. Takže mi plné verse v elektronické podobě chybí.
I pokud bych je měl, tak bych je stejně na veřejný net nedal. Asi bych brzy
skončil před soudem.
Takže ikdybych program udělal a tomu co je na internetu by pro tento účel
chybělo jen pár úprav a odlazení. Ale je vidět, že svaz mlčí. Takže bych
musel jedině oslovit jednotlivé autory a na to prostě už nemám čas. Ono i to
programování je velice časově náročné.
Jedině, že by měl některý autor dobrou vůli se ozvat sám, nebo poskytnout
originální texty.

Hezký den
Arnošt

----- Original Message -----
From: "NezMar" <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 29, 2003 11:12 PM
Subject: CSV


Tak nevim ... PDF, HTML ... divX Xvid DVD VHS ...
Je opravdu v tom vsem ten zakladni problem ? - pamatuje ty zarucene zvesti
jak PC a internet zapricini "smrt" klasicke knihy :-))) Ja osobne cteni na
PC nemam rad a uprednostnuji ho jen pro snadnou praci s textem ( je mi
doplnkem )
to ze vcelarstvi neni na netu ... snad je to jen a jen docasne a problem
bude jiste "prehodnocen" - ..... doufám
urcite to neni jen sluzba vcelarum ale spise i verejnosti
kdyz uz tu nekdo nakousl - podle poslednich pruzkumu deniky nestraceji nakad
kdyz maji bezplatnou obdobu na NETu, spise jim to je ku prospechu - jsou
blize lidem a jsou "atraktivnejsi"
je to vlastne dukaz jiste progresivnosti
To ze bude film je pro me velice prijemna novinka, Kdo chce asi si to
pretahne na CD ...
Tocit, psát a fotit na ruzne odborne urovni nas asi bude stale vic ... proc
ne

taky mam radost jak se tak "provokujete". Konecne se neco deje !
Vysvetlete mi jen jedno - kdyz vidim jak tu perlite s programy a terminy,
ktere neovladam a casto jim ani nerozumim - Proc se nedomluvite a nedelate
neco spolecne! ...???

PS: Kritika prace CSV neni v tomto pripade opodstatnena, mam pocit ze je tu
dost dost prostoru pro aktivitu vsech !

On Tue, 29 Apr 2003, ČSV - Odborné oddělení wrote:

> Jednak by měl být film dostupný stejným
> způsobem jako ostatní svazové kazety, tedy zapůjčení pro členy svazu
> zdrarma, pokud se jim pošle poštou tak platí pouze poštovné nazpátek.

Je někde na internetu dostupný seznam kazet nebo CD, které lze tímto
způsobem zapůjčit ?

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Připojuji do diskuse svůj názor, jak vidím situaci u nás (Znojemsko, ca 250 m n.m.). Důležité je, že v mrazivém období začátkem dubna (aspoň u mě) včelstva zrušila většinu plodu. Přibižně od 10.4. plodují naplno, takže první hromadné líhnutí přichází právě teď. Předpověď počasí je příznivá, takže je třeba rychle rozšiřovat i slabší včelstva. Na silnější včely už je pozdě neb díky příznivému počasí pěkně medovaly vrby, pampelišky a ovocné stromy. Silnější včelstva dobře staví. Chov matek zatim jde špatně, ale po nalihnuti plodu se určitě zlepší. Jaký je výhled?
Řepky jsou převážně zaorané. Zato akát vypadá velice slibně, mimořádně bohatá násada květů. Pokud nezmrzne a vyjde počasí, mohla by být vynikající snůška. Včas rozšířená včelstva by se letos neměla rojit a na akát by měla být optimálně připravena.

Z mnoha důvodů se dá očekávat, že se výkupci budou prát o med. Jaký je váš odhad výkupní ceny prvních medů? Máte někdo konkrétní nabídky? Já jsem slyšel, že by se mohl i řepkový med vykupovat mezi 60-70 Kč. Velcí zpracovatelé a obchodníci asi zveřejní cenu až výkup začne.

Zdravím všechny
Včera jsem si na netu prohlížel nějaké "novinové výstřižky". Nevím v jakých novinách to bylo, ale psali, že Včela předboj chce zvýšit ceny medu ve výkupu. Tím donutí i ostatní výkupce k úpravě cen. Pak tam bylo něco o vysokých úhynech včelstvech na Moravě. A tak pisatel počítal s nedostatkem medu.Ale nemám to ověřené, tak nevím.

Ať nám těžknou medníky!

Ahoj
Včelařim v 400 m.n.m. Mám vysoké nástavky (37 X 30). Předčasné rozšíření vysokým nástavkem může negativně ovlivnit tepelný režim v úle. Když si nejsem jistý s rozšířením, a mám obyvu abych včely "nepodtrhl", tak dávám nástavek kterým rozšiřuji dolů.

P.S: Někdy si říkám, že jsem udělal chybu a měl jít do nižších nástavků. Jinak se dá včelařit na 37 * 30 dobře.

Nedavno jsem při jedné diskuzi slyšel, že včelaři používají pro zatavování trafo ze starých rádií. Mají odvahu používat i 50let staré elektrické přístroje. Měl jsem před časem podobný problém při hledání bezpečného zdroje pro práci ve včelařském kroužku. Použil jsem zdroj ze zrušeného PC, který byl v podstatě zadarmo a o jeho bezpečnosti není pochyb. Popis zapojení si můžete přečíst na mojich stránkách
www.sweb.cz/jjvcela
Ať nám to bezpečně lítá
Honza

Nějak jsem tam ten zatavovač nenašel ...
spinane - pulzni zdroje musi byt pod trvalou zatezi - jak je toto vyreseno ?
jinak bych se bal ze to muze byt nebezpecnejsi ( po prorazeni ) nez stare
kvalitne navinute trafo s oddelenym vynutim.
ale jinak jsou to perfektni stranky !
Martin

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 03, 2003 10:01 PM
Subject: Elektrický zatavovač


> Nedavno jsem při jedné diskuzi slyšel, že včelaři používají pro zatavování
> trafo ze starých rádií. Mají odvahu používat i 50let staré elektrické
> přístroje. Měl jsem před časem podobný problém při hledání bezpečného
> zdroje pro práci ve včelařském kroužku. Použil jsem zdroj ze zrušeného PC,
> který byl v podstatě zadarmo a o jeho bezpečnosti není pochyb. Popis
> zapojení si můžete přečíst na mojich stránkách
> www.sweb.cz/jjvcela
> Ať nám to bezpečně lítá
> Honza

> Nějak jsem tam ten zatavovač nenašel ...
> spinane - pulzni zdroje musi byt pod trvalou zatezi - jak je toto vyreseno
> ?
> jinak bych se bal ze to muze byt nebezpecnejsi ( po prorazeni ) nez stare
> kvalitne navinute trafo s oddelenym vynutim.

Taky mam skoro takovy dojem ....

Zdravi PP.

On Sat, 3 May 2003, NezMar wrote:

> Nějak jsem tam ten zatavovač nenašel ...
> spinane - pulzni zdroje musi byt pod trvalou zatezi - jak je toto vyreseno ?

Spinany zdroj z PC potrebuje jen urcitou minimalni zatez, aby fungoval.
Pri zkouseni staci jedna mechanika, nekdy i jen samotny ventilator.
Takze k udrzeni chodu by mela stacit trvale pripojena zarovka 6V/1-3W -
treba jako kontrolka zapnuti.

> jinak bych se bal ze to muze byt nebezpecnejsi ( po prorazeni ) nez stare
> kvalitne navinute trafo s oddelenym vynutim.

Spinany zdroj ma samozrejme take oddelene vinuti. Vystupni proud pro 5V
muze byt 20 - 30 A, coz je vyrazne vic, nez moznosti zhavicich vinuti
starsich elektronkovych radii.

A co se tyce bezpecnosti, PC zdroj je uzavrena krabice, s uzemnenou
kostrou, s ochranou proti zkratu. Jako celek je to pro amatera
bezpecnejsi, nez nejaky vymontovany transformator z radia. Ne kazdy si umi
trafo zapojit tak, aby to fungovalo a jeste to bylo bezpecne.

Osobne se mi zda tech 5V z PC zdroje nebo 6.3 ze zhaviciho vinuti trafa
malo. Pouzivam 14V z laboratorniho transformatoru, to zatavi cely ramek
najednou (3 dratky podel) asi za dve vteriny. S tim nizsim napetim by to
slo spise asi po jednotlivych dratcich.

K zatavovani se da take dobre pouzit take 12V autobaterie. Urcite by sla
jako zdroj pouzit take nabijecka.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Plně souhlasím a údajně letos kvete les - takže se dá očekávat i dobrá
snůška ze smrků. Tím pádem bychom měli opravdu včas rozšiřovat a nebát se
toho.

Zdeněk Čejka

>Řepky jsou převážně zaorané. Zato akát vypadá velice slibně, mimořádně
>bohatá násada květů. Pokud nezmrzne a vyjde počasí, mohla by být vynikající
>snůška. Včas rozšířená včelstva by se letos neměla rojit a na akát by měla
>být optimálně připravena.

Omlouvam se ze se tu ptam na jeden problem
dvakrat ale jsem ve velmi problematicke situaci a
casove tisni.
Smi jednotliva organizace CSV mit pronajaty
pozemky ?
(predpokladam ano )
Za jakych podminek a jake ma v takovem pripade
povinosti ???

Je tu nejaky funkcionar, ktery by znal odpoved a
mel s tim prakticke zkusenosti.

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

V tomto oběžníku je uvedeno, že se nemají posílat počty včelstev na svaz,
ale nechat v organizaci pro případnou potřebu. Bylo by podle mě dobré při
jednán se státními orgány mít v ruce počty uhynulých včelstev, aby byly
pořádná "esa" v ruce. Mám z toho teď takový špatný pocit, že je to jen
taková slovní útěcha pro včelaře, kterým uhynula včelstva. No - třeba se
podaří něco vyjednat ...

Zdeněk Čejka


>Poslal jsem na www.vcelarstvi.cz/svaz novy oběžník číslo 2/2003.
>
>S pozdravem
>
>Lněnička

K tomu Formidolu - letos v zimě padla včelstva převážně na nosemu. A jediným
léčivem, které se o ni dovede postarat (kromě teploty nad 45°C) je právě
Formidol. Působí především samozřejmě na roztoče varroa. Ale podmínkou je
správné použití. A pokud letos svaz bude dotovat cenu léčiva z 60%, může si
každý objednat Formidolu do zásoby a při sledování spadu roztočů si hned
svoje napadené včelky přelíčit. Zároveň se tím i likvidují spory nosemy - a
vo vo vo tom to je ...

Zdeněk Čejka

>Jeden takový včelař neměl ještě důvěru k té novince Formidol, dal ji na
>zkoušku do 1 včelstva (neriskoval a tak do toho nejslabšího) a hadejte co
>se stalo. To včelstvo bylo brzo vyloupeno. Závěr: Formidol je blbost, to se
>zase nechám nachytat nějakou novinkou!
>Takhle se také vytváří názor.

A co kdyby svaz poskytnul místo na prezentaci ZO na svém webovém serveru ?
Např. s adresou www.vcelarstvi.cz/svaz/ZO/XXXXX nebo podobně. Určitě by toho
někteří využili.

Zdeněk Čejka

>Přitom je spousta nadšenců, kteří by určitě udělali nějaké informativní
>stránky aspoň těm městským organizacím zadarmo.
>Nakonec dnes umístit někam informace je taky zadarmo.
>Proč je tak málo nižších organizací, které ten web mají? Nemají co sdělit
>svým členům?

Já být Tebou, tak si zavolám na svaz právničce.

Zdeněk Čejka
správce sítě
Úřad práce v Blansku
e-mail: cejka/=/upbk.cz
tel.: 516 417 112
fax: 516 482 173
mobil: 777 949 929
ICQ: 64648026

-----Original Message-----
From: nezmart/=/quick.cz [mailto:nezmart/=/quick.cz]
Sent: Monday, May 05, 2003 7:27 AM
To: Vcelarska konference
Subject: pozemek

Omlouvam se ze se tu ptam na jeden problem
dvakrat ale jsem ve velmi problematicke situaci a
casove tisni.
Smi jednotliva organizace CSV mit pronajaty
pozemky ?
(predpokladam ano )
Za jakych podminek a jake ma v takovem pripade
povinosti ???

Je tu nejaky funkcionar, ktery by znal odpoved a
mel s tim prakticke zkusenosti.

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Nazdar

Jar je napriek dlhej zime zatiaľ na východe Slovenska
výborná. Včely sa rozvíjajú rýchlym tempom a majú
celkom dobrú znášku z vtáčich čerešní a ovocných
stromov. Mám rodiny čo zaberajú 30 rámikov (39x27cm)a
na repku, ktorá začne kvitnúť tak o 5 dní budú skvele
pripravené. Škoda len, že najbližšiu mám až 3,5 km
ďaleko, ale dúfam, že z nej budú nosiť. A ak by
náhodou vyšiel dobre agát, tak by to mohol byť celkom
dobrý rok)

Peter

--- Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz wrote:
> Plně souhlasím a údajně letos kvete les - takľe se
> dá očekávat i dobrá
> snůąka ze smrků. Tím pádem bychom měli opravdu včas
> roząiřovat a nebát se
> toho.
>
> Zdeněk Čejka
>
> >Řepky jsou převáľně zaorané. Zato akát vypadá
> velice slibně, mimořádně
> >bohatá násada květů. Pokud nezmrzne a vyjde počasí,
> mohla by být vynikající
> >snůąka. Včas roząířená včelstva by se letos neměla
> rojit a na akát by měla
> >být optimálně připravena.


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Monday, May 05, 2003 7:38 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: RE: Oběžník 2/2003
>
>
> V tomto oběžníku je uvedeno, že se nemají posílat počty
> včelstev na svaz, ale nechat v organizaci pro případnou

To tam uvedeno není, ZO jsou požádány o zpracování detailního přehledu,
který bude zatím uložen u nich. Zaslání hlášení o počtech včel
pochopitelně dále platí.

> potřebu. Bylo by podle mě dobré při jednán se státními orgány
> mít v ruce počty uhynulých včelstev, aby byly pořádná "esa" v
> ruce. Mám z toho teď takový špatný pocit, že je to jen taková
> slovní útěcha pro včelaře, kterým uhynula včelstva. No -
> třeba se podaří něco vyjednat ...

Snad ano, ale žadatelů je i mezi zemědělci více než dost.


S pozdravem

Lněnička

Tam jsem posilal mail uz pred cca 14 dny (
podruhe )

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz
Datum: pondělí, 5. května 2003 v 8:08 dop.
Předmět: RE: pozemek

> Já být Tebou, tak si zavolám na svaz právničce.
>
> Zdeněk Čejka
> správce sítě
> Úřad práce v Blansku
> e-mail: cejka/=/upbk.cz
> tel.: 516 417 112
> fax: 516 482 173
> mobil: 777 949 929
> ICQ: 64648026
>
> -----Original Message-----
> From: nezmart/=/quick.cz [nezmart/=/quick.cz]
> Sent: Monday, May 05, 2003 7:27 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: pozemek
>
> Omlouvam se ze se tu ptam na jeden problem
> dvakrat ale jsem ve velmi problematicke
> situaci a
> casove tisni.
> Smi jednotliva organizace CSV mit pronajaty
> pozemky ?
> (predpokladam ano )
> Za jakych podminek a jake ma v takovem
> pripade
> povinosti ???
>
> Je tu nejaky funkcionar, ktery by znal
> odpoved a
> mel s tim prakticke zkusenosti.
>
> Nezbeda Martin
> (alias nezmar)
>
>

To z oběžníku ale jasné není. My jsme se také s jednatelem dohodli, že to bude zatím uloženo v organizaci. Vyzvěte organizace znovu o zaslání počtu včelstev.
Tonda

>To tam uvedeno není, ZO jsou požádány o zpracování detailního přehledu,
který bude zatím uložen u nich. Zaslání hlášení o počtech včel
pochopitelně dále platí.

omluvám se

Příspěvek 2566 11.3.03
...po nakrmení 15kg cukru jsem odstranil mřížku a matku s jedním plodovým plástem jsem odebral z plodiště a přendal jí mezi zanesené cukerné zásoby do medníku.
Příroda bohužel aby zlikvidovala slabé,tak právě zdecimovala ty nejsilnější.

Praxe plebejce
V pozdním podletí dbám,aby plodištní rámky,ve své horní části,v rozhraní pod zásobami byly v rovině a start do spotřebovávání zásob začínal z horizontalní roviny.
příspěvky 1420 ,420

V tomtopřípadě to s nejsilnějšími nedopadlo nejhůř.
V případě trvajících mrazů,včely ze středního pásma chumáče mohly skončit smrtí u stropu hladem,a obě stranové okrajové části dole na zásobách .

vše v dobrém franta

Nějak nám tu usnula diskuze kolem matek. Proto se chci zeptat na
následující:

1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".

2. Jak je to se šlechtěním jednotlivých linií na odolnost varroáze?
Jistě se v tom dělají nějaké výzkumy a jsou z toho výstupy -
publikace atd. Dá se to někde sehnat, případně mohl by někdo z
výzkumu do konference alespoň stručně zprostředkovat případné
novinky?

Jirka

Dne ne 4. květen 2003 09:11 jste napsal(a):

> Osobne se mi zda tech 5V z PC zdroje nebo 6.3 ze zhaviciho vinuti trafa
> malo. Pouzivam 14V z laboratorniho transformatoru, to zatavi cely ramek

V PC zdroji je jak 5V tak 12V (ten rozsah je vetsi, je tam -12, -5 ,0, +5
,+12 V)

Honza

( V PC zdroji je jak 5V tak 12V ten rozsah je vetsi, je tam -12, -5, 0 , +5,+12 V )

Opravdu jsou tam i tyto výstupy, ale nelze je zatížit více jak cca 1A.
Využitelné jsou pouze +5 (15-25A) a +12V (7A).
Honza

> > Já být Tebou, tak si zavolám na svaz právničce.

> Tam jsem posilal mail uz pred cca 14 dny (podruhe)

No právě, měl jsi volat a ne naivně mailovat .. :)

Honza Čáp

Používám nabíječku na autobaterie. 5A pojistky na výstupu nemají problémy,
pokud se + a - nesetká přímo.
Libor Jarolím
Stará Bělá


> ( V PC zdroji je jak 5V tak 12V ten rozsah je vetsi, je tam -12, -5, 0 ,
> +5,+12 V )
>
> Opravdu jsou tam i tyto výstupy, ale nelze je zatížit více jak cca 1A.
> Využitelné jsou pouze +5 (15-25A) a +12V (7A).
> Honza

http://web.quick.cz/pvzubri/
Přítel Čermák zde píše nějaké charakteristiky (Vučko, Vigor, Lesana).
V inzerátech v č.5 Včelařství jsem viděl, že někteří chovatelé píšou co
rozchovávají.

> 1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
> se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
> které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
> Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
> chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".

Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co nám
chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.
Některé vlastnosti se hodnotí podle stupnice 1-5 bodů. Bodavost, sezení na
plástech, čistící pud, náchylnost k nemocem, jarní rozvoj, stabilita výnou v
závislosti na stáří matky atd. atd. Z toho některé ukazatele jsou
subjektivní a jen některé se dají měřit.
Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda nemůže
být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
rychlejší ???
Výnos medu je z více než 50% záležitost stanoviště a z dalších 40%
záležitostí včelaře. (viz hádanka: Kdo je největší škůdce včel?, Odpověď:
Včelař :-)))) Takže se předem nedá slíbit 60kg ze včelstva za rok a nedá se
ani zaručit 10kg za rok.
Mohou Ti (možná) říci, že matka tvé matky na stanovišti chovatele má výnos
XXkg a její dcery na kontrolním stanovišti mají v průměru asi tolik. Ale dá
to moc práce a ti co mají ona kontrolní stanovště musí být moc ochotní a
párat se s vážením výnosů každého včelstva zvlášť. Je to piplačka, která se
neplatí a asi ani nevyplatí. Lze to dělat pro 5 včelstev z lásky. Ale při 20
to už přesahuje většinou schopnosti a trpělivost včelaře.

U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská plemenidba
atd.

Nakonec zjistíš, že zrovna ta matka co Ti ji prodali má nejbodavější včely
jaké jsi kdy viděl a zanevřeš na vyšší chovy nadobro. Dobrá zpráva k tomu
je, že reklamace se příjímají a za matku bodavých včel Ti dají matku jinou.
(aspoň jsem slyšel, že to tak funguje) Vlastnosti jsou zaručeny stejně jako
u té předchozí. :-))

A s dalšími vlastnostmi je to stejné.
Jsou zde zaručeny pozorováním a měřením vlastnosti předchozí generace,
nikoliv té, která se momentálně prodává. Odborníci by nám mohli říci na koli
% je zaručeno, jak se která vlastnost zdědí. Jenže bychom stejně zjistili,
že se v tom nedá vyznat.
Myslím, že pak bychom byli až moc chytří :-))))

Poznámka: Jediná jistota je zde fakt, že to je kraňka z ?? 98% ??? či
takové nějaké vysoké číslo. Kdyby nebylo dost vysoké tak chovatelská stanice
už není chovatelskou stanicí podle chovatelského řádu. (hledat to nebudu)
Libor Jarolím
Stará Bělá

Nazdar vole !
Se neomlouvej :-)
Ja na tebe clovece myslel ! Mas na me nejak
stesti v nedeli i dneska - holt si se mnou moc
nepokecas na druhou stranu me poznas i z te
slusnejsi stranky :-) Na ten bowling jednou musim
zajet §
Nebo bys mohl prifrcet ty ! Tady taky mame drahy.
Navic co ty mas za praci ! Na vsechno mas
lidi ... na vsechno :-))))))))


Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Havel/=/pds.pce.cd.cz
Datum: pondělí, 5. května 2003 v 9:33 dop.
Předmět: Zkouška

>
> omluvám se
>

Zdravim,
Ty nejsilnější včelky už jsem dával do druhého medníku (celkem 4 nástavky po
9*39*24).
Zatím jsem neviděl náznak misek. Včelami plně obsazené uličky. Kvetou
jabloně, hrušky, pampelišky...

Umístění: Ústí nad Labem - Přestanov u Chlumce (u Chabařovic), nadmořskou
výšku nevim.

Ahoj
Pavel

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2003 7:01 AM
Subject: RE: Jaké je jaro?


Plně souhlasím a údajně letos kvete les - takže se dá očekávat i dobrá
snůška ze smrků. Tím pádem bychom měli opravdu včas rozšiřovat a nebát se
toho.

Zdeněk Čejka

>Řepky jsou převážně zaorané. Zato akát vypadá velice slibně, mimořádně
>bohatá násada květů. Pokud nezmrzne a vyjde počasí, mohla by být vynikající
>snůška. Včas rozšířená včelstva by se letos neměla rojit a na akát by měla
>být optimálně připravena.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003

omluva podruhé
má předchozí reakce byla určena pouze pro autora -
jak bylo jistě dobře patrné

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Havel/=/pds.pce.cd.cz
Datum: pondělí, 5. května 2003 v 9:33 dop.
Předmět: Zkouška

>
> omluvám se
>

omluva podruhé
má předchozí reakce byla určena pouze pro autora -
jak bylo jistě dobře patrné

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Havel/=/pds.pce.cd.cz
Datum: pondělí, 5. května 2003 v 9:33 dop.
Předmět: Zkouška

>
> omluvám se
>

Zdravím přátelé.

Tak já už se omlouvat nebudu a přepošlu dotaz od souseda.
Má prý semena srdečníku ?? prý dobrý pro včely a ptá se jak,
kdy a jestli je možné to tímto způsobem rozmnožit.

Jinak - včelařím /zimoval jsem 6-tery/ ve výšce 560 n.m., řepka rozkvétá
asi třetí den. Třešně, slivky v plném květu, rozkvétají jabloně,
ale bez zájmu včel :-(

Mirek z vysočiny

Opak je pravdou. Dnesni normy predepisuji pro tyto ucely (dvojita
isolace) napetove zkousky 4000V. Zdroje z PC sice nemaji klasicky
rozmerny transformator s jadrem z ocelovych plechu, ale maly
transformatorek s feritovym jadrem pracujicim na nadzvukovych
kmitoctech, ktery je na tato zkusebni napeti navrhovan vcetne
klimatickych zkousek. Chces zkusit isolacni pevnost stareho
transformatoru s popraskanou asfaltovou isolaci timto napetim???
Josef

P.S. Ja pouzivam na zatavovani stary transformator, ktery jsem
nasel na smetisti, bez impregnace, isolace bavlnenymi tkalouny,
nekolikrat na nem roztal snih, musel jsem ho nekolik mesicu susit
na parnim potrubi. Zatavovani provadim v suche obuvi.



> jinak bych se bal ze to muze byt nebezpecnejsi ( po prorazeni )
nez stare > kvalitne navinute trafo s oddelenym vynutim.


--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

:>Má prý semena srdečníku ?? prý dobrý pro včely a ptá se jak,
:>kdy a jestli je možné to tímto způsobem rozmnožit.

Mám tuto rostlinu na zahradě a musel jsem ji násilně rýčem redukovat.
Připomíná mi svojí odolností a nenáročností trochu nepálivou kopřivu.
Klíčí snadno, kvete dlouho a je obalená včelami, ale z několika rostlin žádná snůška nemůže být, je to jen na zpestření a pěkný pohled na včely. Je z ní tmavý a hořký čaj a prý dobře účinkuje na krevní oběh.
Eman

Zdravím přátelé - mám dotaz
       
Mám nástavkové úly na rámkovou míru 39 * 24 cm. Přidal jsem jeden nástavec v době, kdy v podmetu se objevil hrozen včel. Po přidání, ale hrozen včel v podmetu zůstal – neubylo včel. Jak mám poznat kdy mám příště přidat nástavec. Podle čeho ? Podle počtu včel v podmetu ? Ani po týdnu se nezměnil počet včel v podmetu. Přitom v horním nástavci nebylo mnoho včel. Jen uprostřed.

Děkuji Pavel Dvořáček

Zdravím
Mám malý dotaz. Zkoušel jsem vyrábět z polystyrenu. Použil jsem obyčejný. Dopadlo to špatně. Ve Včeleřství jsem četl, že je třeba používat "tvrzený" polystyren nebo tak nějak. Chtěl bych vědět, má to nějaký obchodní název? Je to správně nazváno "tvrzený polystyren"?
Předem děkuji.

Ať to bzučí.
R.Š

A nestaví tam včely trubčinu ?

Zdeněk Čejka

> Mám nástavkové úly na rámkovou míru 39 * 24 cm. Přidal jsem jeden
> nástavec v době, kdy v podmetu se objevil hrozen včel. Po přidání, ale
> hrozen včel v podmetu zůstal &#8211; neubylo včel. Jak mám poznat kdy mám
> příště přidat nástavec. Podle čeho ? Podle počtu včel v podmetu ? Ani po
> týdnu se nezměnil počet včel v podmetu. Přitom v horním nástavci nebylo
> mnoho včel. Jen uprostřed.

Nevim jestli je seznam dostupný na netu a tak jsem ti ho přepsal. Stačí zavolat na 224 934 082 a nechat se přepnout do knihovny, tam je moc ochotná pani (nebo slečna) a ta kazety (a knihy a časopisy) okamžitě pošle.
Z těch co jsem vyděl můžu doporučit včelaření v Austrálii, kde je vytáčení medu na farmě. např. odvíčkovávání celých nástavků nebo 500 rámkový medomet
A ve včelaření v Kalifornii je úžasné jak jeden včelař kočuje pomocí vysokozdvižného vozíku a kamionu, a místo uzavírání česen pouze překryje celý návěs sítí + další reportáže z velkoprovozů a velkochovu matek

                                   Plné medníky a žádné roje přeje Míra

Včelpo - zdraví z Vysočiny
Včelařská výstava Olomouc 98
Australské včelařství
Čtyři roční období včely
Včelařství - tak to dělam já
Opylení ovocných dřevin
Včelařství v Kalifornii
Nástavkové včelaření
Včelařova radost
Kdopak by se včely bál?
O voňavé řeči hmyzu
300 000 včelých matek
Štědrá země
Včelaření na Olomoucku
Včely v zemědělství
Rojení včel
Včelpo a stanice ČSV
Včely a lidé
Varroáza včel
Lousanne 95, Antverpy 97
Toxicita insekticidů pro včely a metody jejího stanovení
Včelařské filmy /pásmo/
Jak dostalo štěnátko chuť na med
Jenterův rámek
O včelách trochu jinak
Šumavský včelař
Survival /Včela přežije/
Život za královnu
Řez ovocných dřevin I, II
Zelenina I, II
Léčivé rostliny
Jádrové ovoce
Drobné ovoce
Peckoviny

>Je někde na internetu dostupný seznam kazet nebo CD, které lze tímto
způsobem zapůjčit ?

>Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>



---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003