Archiv Včelařské konference

Nevim jestli je seznam dostupný na netu a tak jsem ti ho přepsal. Stačí zavolat na 224 934 082 a nechat se přepnout do knihovny, tam je moc ochotná pani (nebo slečna) a ta kazety (a knihy a časopisy) okamžitě pošle.
Z těch co jsem vyděl můžu doporučit včelaření v Austrálii, kde je vytáčení medu na farmě. např. odvíčkovávání celých nástavků nebo 500 rámkový medomet
A ve včelaření v Kalifornii je úžasné jak jeden včelař kočuje pomocí vysokozdvižného vozíku a kamionu, a místo uzavírání česen pouze překryje celý návěs sítí + další reportáže z velkoprovozů a velkochovu matek

                                   Plné medníky a žádné roje přeje Míra

Včelpo - zdraví z Vysočiny
Včelařská výstava Olomouc 98
Australské včelařství
Čtyři roční období včely
Včelařství - tak to dělam já
Opylení ovocných dřevin
Včelařství v Kalifornii
Nástavkové včelaření
Včelařova radost
Kdopak by se včely bál?
O voňavé řeči hmyzu
300 000 včelých matek
Štědrá země
Včelaření na Olomoucku
Včely v zemědělství
Rojení včel
Včelpo a stanice ČSV
Včely a lidé
Varroáza včel
Lousanne 95, Antverpy 97
Toxicita insekticidů pro včely a metody jejího stanovení
Včelařské filmy /pásmo/
Jak dostalo štěnátko chuť na med
Jenterův rámek
O včelách trochu jinak
Šumavský včelař
Survival /Včela přežije/
Život za královnu
Řez ovocných dřevin I, II
Zelenina I, II
Léčivé rostliny
Jádrové ovoce
Drobné ovoce
Peckoviny

>Je někde na internetu dostupný seznam kazet nebo CD, které lze tímto
způsobem zapůjčit ?

>Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>



---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003

> V PC zdroji je jak 5V tak 12V (ten rozsah je vetsi, je
> tam -12, -5 ,0, +5 ,+12 V)

To je pravda, ale vetsi proudovy rozsah ma pouze +5 a +12V. A stabilizace napeti je odvozovana od +5V, takze vetsi odber z jinych napeti bez dostatecneho zatizeni +5V je problematicky (napeti nebude odpovidat). I kdyz na zatavovani je v podstate jedno, jestli je na 12V vystupu treba jen 9 voltu.

Jiri Borik

Môj priatel používa Opravný lak- tzv. bielidko, ktoré sa použiva pri
kancelárskych prácach. Kvapka bielidla, ktore je ekologické, je riediteľné
vodou a potom tam pritlačí číslo. Sám to nerobím mám len 6 včelstiev, ale
priateľovi sa to osvedčilo.
Gabriel Komínek

Poystyren natriem latexom , pripravenou tenkou bielou látkou , polystyren
obalím a znovu štetcom latexom pretriem
Mám rôzne hrúbky polystyrénu, aby som medzeru v úli vedel dobre zaplnit.
Osvedčilo sa to, odkukal som to od starého včelára v Štose.
G.K.

Dobrý den, chtěl bych se na Vás tímto způsobem obrátit a požádat Vás o radu. Jako amaterský fotograf jsem se setkal s druhem včely mě neznámým a pro mne zajímavým. Vím, že druhů včel je nespočetně mnoho a nevím jestli bude možno provést bližší určení pouze s fotografií.
Fotogtrafie jsou 14 dní staré pořízené v Mělníku.
Pokud budete někdo vědět něco bližšího ta mi dejte vědět svou e-mailovou adresu a zašlu fotografie.
Předem děkuji za zájem, Jirka

Dne 5 May 03, v 11:43, Libor Jarolím napsal(a):

> http://web.quick.cz/pvzubri/
> Přítel Čermák zde píše nějaké charakteristiky (Vučko, Vigor, Lesana).
> V inzerátech v č.5 Včelařství jsem viděl, že někteří chovatelé píšou co
> rozchovávají.
>

Ano, u Vučka je to taky jediné co se mi podařilo dohledat.

> Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co nám
> chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
> stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.
> Některé vlastnosti se hodnotí podle stupnice 1-5 bodů. Bodavost, sezení na
> plástech, čistící pud, náchylnost k nemocem, jarní rozvoj, stabilita výnou v

nejde mi ani tak o to, aby byl ke konkrétní matce popis jak ke zboží
v supermarketu, spíš by mne zajímalo, co se kde při výberu
upřednostňuje. Jak je to třeba s odolností jednotlivých linií k
varroáze, zvápěnatění, nosemě atd. Určitě na tom bude jedna lépe v
tom, jiná v onom. Když se začne aplikovat nějaký výběrový rámec, tak
už v třetí generaci je to sakra poznat, tudíž se ty linie budou hodně
lišit, pokud se teda výběr neprovádí u všech úplně stejně.

> závislosti na stáří matky atd. atd. Z toho některé ukazatele jsou
> subjektivní a jen některé se dají měřit.
> Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda nemůže
> být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> rychlejší ???

ano, právě o to jde, když budu mít informace, můžu se rozhodnout,
takhle mám prd. Ty víš která z linií u nás má nejrychlejší jarní
rozvoj?

> Výnos medu je z více než 50% záležitost stanoviště a z dalších 40%
> záležitostí včelaře. (viz hádanka: Kdo je největší škůdce včel?, Odpověď:
> Včelař :-)))) Takže se předem nedá slíbit 60kg ze včelstva za rok a nedá se
> ani zaručit 10kg za rok.
> Mohou Ti (možná) říci, že matka tvé matky na stanovišti chovatele má výnos
> XXkg a její dcery na kontrolním stanovišti mají v průměru asi tolik. Ale dá
> to moc práce a ti co mají ona kontrolní stanovště musí být moc ochotní a
> párat se s vážením výnosů každého včelstva zvlášť. Je to piplačka, která se
> neplatí a asi ani nevyplatí. Lze to dělat pro 5 včelstev z lásky. Ale při 20
> to už přesahuje většinou schopnosti a trpělivost včelaře.

Výnos medu bych vůbec neuváděl, to mi řekne mnohem víc o náhodách,
počasí, podmínkách na konktrétním stanovišti a včelaři než o
genetické kvalitě matky. Ale u odolnosti chorobám nebo rojivosti,
mirnosti atd. už se dá ledacos srovnávat.

>
> U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
> závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská plemenidba
> atd.

No může to být inbrední deprese z příbuzenské plemenitby, ovšem
inseminovaná matka je především genetický zdroj, aby sis od ní
odchoval svoje linie, těžko po ní můžeš chtít nějaký výnos, to je
základní nepochopení. Už proto, že inseminace a narkózy jsou poměrně
značný zásah do zdravotního stavu matky. Vždycky bude lepší přirozeně
spářená matka než inseminovaná, ale inseminace je jediný způsob, jak
mít pod kontrolou, s čím se spářila.

>
> Nakonec zjistíš, že zrovna ta matka co Ti ji prodali má nejbodavější včely
> jaké jsi kdy viděl a zanevřeš na vyšší chovy nadobro. Dobrá zpráva k tomu
> je, že reklamace se příjímají a za matku bodavých včel Ti dají matku jinou.
> (aspoň jsem slyšel, že to tak funguje) Vlastnosti jsou zaručeny stejně jako
> u té předchozí. :-))

no genetika je dost o náhodě, samozřejmě můžeš narazit na tu jednu,
která zrovna vyštěpí tak, že je úplně jiná než ostatní. Ale většina
by měla být kvalitní, obzvlášť když je linie stabilní a nepřikřížilo
se do ní omylem něco jiného.

>
> A s dalšími vlastnostmi je to stejné.
> Jsou zde zaručeny pozorováním a měřením vlastnosti předchozí generace,
> nikoliv té, která se momentálně prodává. Odborníci by nám mohli říci na koli
> % je zaručeno, jak se která vlastnost zdědí. Jenže bychom stejně zjistili,
> že se v tom nedá vyznat.
> Myslím, že pak bychom byli až moc chytří :-))))

většina vlastností které sledujeme je polygenně založená, takže to
vždycky bude jen v procentech. Ovšem linie na které se dlouhodobě
provádí výběr bude zcela určitě hodně odlišná od toho, co vznikne bez
výběru. Ostatně to musí být jasné každému, kdo někdy viděl vlka a
jezevčíka. Taky je to jenom dlouhodobý výběr...

Jirka

S charakteristikou chovaných kmenů (linií) matek to není snadné (jak dobře
vysvětluje v odpovědi i p. Jarolím). Důvodů je několik, uvedu aspoň některé:
Rozdíly mezi včelstvy (matkami) téhož kmene jsou větší než rozdíly mezi
průměry kmenů; takže pro jakousi průměrnou hodnotu každé vlastnosti musí mít
chovatel dobrou paměť nebo lépe dobré záznamy.
Chová-li chovatel jeden nebo dva kmeny, pro jejich charakteristiku potřebuje
mít srovnání s několika jinými kmeny (nemá-li si vymýšlet). K takovému
srovnání nestačí pár matek/včelstev, musí mít otestováno více včelstev z
více rodin (rodina jsou sesterská včelstva po jedné matce) z každého kmene.
A další záležitost, o níž se moc neví - výsledky hodnocení
včelstev a celých kmenů/linií jsou hodně závislé na prostředí, v němž je
chovatel hodnodí. Hlavně jde o podmínky pro zimování a rozvoj do snůškové
kondice (síly) a o podmínky snůšky, ale i o projevy rojivosti aj. Mohu to
potvrdit z vlastních zkušeností. Odborně se tomu říká interakce genotypu a
prostředí - znamená to, že genetické založení se v různých podmínkách
projeví na venek (fenotypově) různě. A to také velmi ztěžuje přesnost
hodnocení chovaného kmene.

Tedy - každá charakteristika chovaného kmene (linie) je dost subjektivní. Já
jsem se o to pokusil u kmenů chovaných na pracovišti v Zubří. Snad míra
subjektivity je v tomto případě menší proto, že: 1. jde o víceleté
hodnocení, 2. mohl jsem porovnávat více různých linií a kmenů kraňky během
výběru zakladatelek pro tvořený kmen Vigor (je vzniklý kombinačním křížením
více linií), a i nyní občas vyzkouším matky od jiného chovatele, 3. svoje
hodnocení chovaných kmenů si ověřuji i od včelařů, kteří si matky nakupují -
někteří dají informaci o jejich výsledcích.

Je na každém chovateli, aby se o takovou charakteristiku pokusil, nemusí
být detailní, stačí uvést ty vlastnosti, které považuje za dobře patrné a
prověřené. Mějte při tom ale vždy na paměti, že jde o charakteristiku vždy
více nebo méně subjektivní, z důvodů zde popsaných.
Charakteristiku 3 chovaných linií najdete i na webu ing. Pavla Cimaly z
Pustých Žibřidovic (Šumpersko): http://www.vcelimed.cz

K. Čermák


>Nějak nám tu usnula diskuze kolem matek. Proto se chci zeptat na
>následující:
>1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
>se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
>které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
>Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
>chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".

> Určitě na tom bude jedna lépe v
> tom, jiná v onom.
......
> lišit, pokud se teda výběr neprovádí u všech úplně stejně.
.....
> ano, právě o to jde, když budu mít informace, můžu se rozhodnout,
> takhle mám prd.

Viz CHOVATELSKÝ ŘÁD http://81.0.228.38/attachments/chr.htm
Jsem přesvědčen, že vybírají všichni stejně, pokud nedělají výběr ještě i na
další doprovodné vlastnosti, ale to hlavní zůstává.

Výcuc z mé korespondence loni (z různých dopisů):
__________________
1) Linie Troiseck, Sklenar, Singer, Vučko není v našich podmínkách možno
dlouhodobě udržovat v čisté podobě bez inseminace a úzké příbuzenské
plemenitby současně na jednom stanovišti. Pokud je chovatelé matek současně
nabízejí ve svých inzerátech, je to otázka pro jejich svědomí. Důvěryhodný
popis těchto liniií lze získat pouze u včelařů, kteří tyto linie chovají v
čistější podobě v místě jejich původu, tedy v Rakousku, Slovinsku event. v
Zakarpatské Ukrajině.
__________________
2) Matky, které chovám, jsou populace Slovinské Kraňky, které
rozchovávám a zárověň selektuji pomocí inseminace již od r. 80. Mám poměrně
čistou Kraňku, okolo 90%. Matky chovám již v generaci 3H - tj.
několikanásobném křížení nepříbuzných linií (viz tabulka Kniha Včelařství,
Veselý a kol.) Chovný materiál udržuji imbredním křížením již řadu let.
Včely mají dobré vlastnosti, jako je mírnost, sedění na plástu, rozvoj,
čisticí pud, stavbu, rojivost a samozřejmě též medné výnosy. Produkuji matky
výhradně ze svých linií.

Odpověď na dotaz:
Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici
__________________
3)Každý chov vybírá podle podmínek, kde se nachází a k
tomu ještě bere v úvahu výsledky, které mu, někdy,
doputují od zákazníků - odběratelů matek. Podle mojí
zkušenosti jsou v poslední době všechny naše linie
schopné využít již snůšku z řepky, pokud včelař dokáže
chovat včelstva dostatečně silná.

Na nerojivost se selektuje průběžně, stejně jako na
odolnost proti nemocem. Testy na zřetelně vyvinutý
čistící pud ukázaly, že zejména v odolnosti proti
zvápenatění lze pozorovat znatelný pokrok. Odolnost
těchto linií proti moru je ovšem pouze předpokládaná,
neboť klinický mor v naší republice je okamžitě
likvidován.

Přiřadit nějaké charakteristické vlastnosti liniím
označeným pro rozlišení konkrétními jmény je obtížné.
Jména linií především dokládají určitou kontinuitu a
příbuznost chovaného materiálu. Právě v těch případech,
kdy míra příbuznosti na nějakém stanovišti by byla již
dost vysoká, má význam zvolit linii jinou a tou chov
"osvěžit".

Nutno přiznat, že jména chovů mají také svůj význam
obchodní, je to něco jako značka. Bohužel její ochrana
je prakticky nulová, takže používání se neřídí žádnými
pravidly.
__________________
No a z těchto citací si můžeš vybrat a dojít k podobným závěrům.

> > Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda
nemůže
> > být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> > rychlejší ???

> Ty víš která z linií u nás má nejrychlejší jarní rozvoj?
Nevím.
Ale chtěl jsem polemizovat na téma: Co je to rychlý jarní rozvoj? A jak to
zhodnotit.
V souvislosti s tím, že na řepku potřebuješ přezimovat silné včelstvo,
protože tu sbírají loňské včely.
A na Tvém konkrétním stanovišti se projeví každá trochu jinak. A proto
zkoušet a zkoušet a zkoušet a srovnávat.

Zrovna včera jsen se bavil s přítelem. Má stanoviště asi 0.5km od mého. A
jeho včely loni našly a přinesly asi 30kg lipového medu na včelstvo. A moje
nenašly na lípách nic co bych mohl vytočit. :-( A proto mám letos objednané
2 matky linie VIGOR z rozmnožovacího chovu.

A ještě jedna věc vyplývající z diskuzí u nás na výboru či po schůzi.
Někteří včelaři nechtějí mírné včely, protože mají :-)) nebezpečné :-))
stanoviště.
V jednom konkrétním případě (jako příklad pro ostaní) má můj známý
stanoviště u lesíčka blízko cesty. Chodí tudy houfy dětí ze školy domů. Vždy
když mněl mírné včely nacházel pootvírané úly, občas mu do nich napršelo,
kradli a nebo aspoň rozhazovali uteplivky a sem tam přistihnul děti jak mu
do česna strkají různé věci a nebo aspoň mlátí klackem do úlu. Teď má
hlídačky a je spokojený. Nikdo se neodváží dostatečně blízko aby škodil.
:-)))

A ostatní připomínky? To s Tebou souhlasím.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

Ve výčtu mi chybí linie Lesana ...
Asi mi to přítel Přidal říkal, ale příležitostně to určitě pro úplnost
zpřesní.
Díky
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2003 2:29 PM
Subject: Re: Matky


> Určitě na tom bude jedna lépe v
> tom, jiná v onom.
......
> lišit, pokud se teda výběr neprovádí u všech úplně stejně.
.....
> ano, právě o to jde, když budu mít informace, můžu se rozhodnout,
> takhle mám prd.

Viz CHOVATELSKÝ ŘÁD http://81.0.228.38/attachments/chr.htm
Jsem přesvědčen, že vybírají všichni stejně, pokud nedělají výběr ještě i na
další doprovodné vlastnosti, ale to hlavní zůstává.

Výcuc z mé korespondence loni (z různých dopisů):
__________________
1) Linie Troiseck, Sklenar, Singer, Vučko není v našich podmínkách možno
dlouhodobě udržovat v čisté podobě bez inseminace a úzké příbuzenské
plemenitby současně na jednom stanovišti. Pokud je chovatelé matek současně
nabízejí ve svých inzerátech, je to otázka pro jejich svědomí. Důvěryhodný
popis těchto liniií lze získat pouze u včelařů, kteří tyto linie chovají v
čistější podobě v místě jejich původu, tedy v Rakousku, Slovinsku event. v
Zakarpatské Ukrajině.
__________________
2) Matky, které chovám, jsou populace Slovinské Kraňky, které
rozchovávám a zárověň selektuji pomocí inseminace již od r. 80. Mám poměrně
čistou Kraňku, okolo 90%. Matky chovám již v generaci 3H - tj.
několikanásobném křížení nepříbuzných linií (viz tabulka Kniha Včelařství,
Veselý a kol.) Chovný materiál udržuji imbredním křížením již řadu let.
Včely mají dobré vlastnosti, jako je mírnost, sedění na plástu, rozvoj,
čisticí pud, stavbu, rojivost a samozřejmě též medné výnosy. Produkuji matky
výhradně ze svých linií.

Odpověď na dotaz:
Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici
__________________
3)Každý chov vybírá podle podmínek, kde se nachází a k
tomu ještě bere v úvahu výsledky, které mu, někdy,
doputují od zákazníků - odběratelů matek. Podle mojí
zkušenosti jsou v poslední době všechny naše linie
schopné využít již snůšku z řepky, pokud včelař dokáže
chovat včelstva dostatečně silná.

Na nerojivost se selektuje průběžně, stejně jako na
odolnost proti nemocem. Testy na zřetelně vyvinutý
čistící pud ukázaly, že zejména v odolnosti proti
zvápenatění lze pozorovat znatelný pokrok. Odolnost
těchto linií proti moru je ovšem pouze předpokládaná,
neboť klinický mor v naší republice je okamžitě
likvidován.

Přiřadit nějaké charakteristické vlastnosti liniím
označeným pro rozlišení konkrétními jmény je obtížné.
Jména linií především dokládají určitou kontinuitu a
příbuznost chovaného materiálu. Právě v těch případech,
kdy míra příbuznosti na nějakém stanovišti by byla již
dost vysoká, má význam zvolit linii jinou a tou chov
"osvěžit".

Nutno přiznat, že jména chovů mají také svůj význam
obchodní, je to něco jako značka. Bohužel její ochrana
je prakticky nulová, takže používání se neřídí žádnými
pravidly.
__________________
No a z těchto citací si můžeš vybrat a dojít k podobným závěrům.

> > Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda
nemůže
> > být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> > rychlejší ???

> Ty víš která z linií u nás má nejrychlejší jarní rozvoj?
Nevím.
Ale chtěl jsem polemizovat na téma: Co je to rychlý jarní rozvoj? A jak to
zhodnotit.
V souvislosti s tím, že na řepku potřebuješ přezimovat silné včelstvo,
protože tu sbírají loňské včely.
A na Tvém konkrétním stanovišti se projeví každá trochu jinak. A proto
zkoušet a zkoušet a zkoušet a srovnávat.

Zrovna včera jsen se bavil s přítelem. Má stanoviště asi 0.5km od mého. A
jeho včely loni našly a přinesly asi 30kg lipového medu na včelstvo. A moje
nenašly na lípách nic co bych mohl vytočit. :-( A proto mám letos objednané
2 matky linie VIGOR z rozmnožovacího chovu.

A ještě jedna věc vyplývající z diskuzí u nás na výboru či po schůzi.
Někteří včelaři nechtějí mírné včely, protože mají :-)) nebezpečné :-))
stanoviště.
V jednom konkrétním případě (jako příklad pro ostaní) má můj známý
stanoviště u lesíčka blízko cesty. Chodí tudy houfy dětí ze školy domů. Vždy
když mněl mírné včely nacházel pootvírané úly, občas mu do nich napršelo,
kradli a nebo aspoň rozhazovali uteplivky a sem tam přistihnul děti jak mu
do česna strkají různé věci a nebo aspoň mlátí klackem do úlu. Teď má
hlídačky a je spokojený. Nikdo se neodváží dostatečně blízko aby škodil.
:-)))

A ostatní připomínky? To s Tebou souhlasím.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

Jiste je problematicke definovat vlastnosti dodavane matky, ale snad
by mel chovatel matek vedet co chova za material a ceho u dane linie
chce dostahnout?! Vlastnosti, ktere charakterizuji dodavanou matku,
jsou vlastnostmi, ktere meli rodice a ktere se mohou, ale take
nemuseji, projevit. Tak bych to alespon chapal ja. Netusim, proc se
okolo charakterizace vlastnosti jednotlivych linii delaji takove
"caviky". Pokud to dobre chapu, tak se linie vyclenila pro nejake
specifikum ji vlastni. Nejsou-li rozdily, ktere se daji definovat,
tak snad ani nema cenu se bavit o necem takovem, jako linie?! Pak by
snad stalo spise mluvit o chovatelske stanici, pripadne o konkretnim
chovateli se kterym mam dobre zkusenosti a o kterem vim, ze mi doda
kvalitni, zdravy material.

Kuba

> Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co nám
> chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
> stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.

______________________________________________________________________
Reklama:
Připrav se na nejpříšernější zážitek v životě na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=46466%26url=http://www.priserky.cz

1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.).----- Original
Message -----
V podstatě to znamená že linii sklenar chová pan Sklenář a ke křížení
používá jen svůj materiál Ale to by předpokládalo , že chovné matky
insiminoval svými trubci. Nesměli by být z volného páření. Ale když ji
koupím já a insiminuji ji vlastními trubci to je syny budu již mít linii
menšík kterou budu nadále množit uvedeným spůsobem. Z toho vyplívá jedna
skutečnost a to, čisté linie jsou obvykle výkonější v jednom směru a mohou
zlepšit naše chovy ale životnějčí jsou kříženci ve všech směrech. Je to
zjednodušené pro snadné pochopení. Ještě jedna věc Význam to má je když
koupíte insiminovanou matku Potomstvo z volného páření je nejednotné a to
podle toho jaké sperma matka právě použila.

Pepan

From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2003 11:43 AM
Subject: Re: Matky


> http://web.quick.cz/pvzubri/
> Přítel Čermák zde píše nějaké charakteristiky (Vučko, Vigor, Lesana).
> V inzerátech v č.5 Včelařství jsem viděl, že někteří chovatelé píšou co
> rozchovávají.
>
> > 1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
> > se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
> > které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
> > Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
> > chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".
>
> Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co
nám
> chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
> stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.
> Některé vlastnosti se hodnotí podle stupnice 1-5 bodů. Bodavost, sezení na
> plástech, čistící pud, náchylnost k nemocem, jarní rozvoj, stabilita výnou
v
> závislosti na stáří matky atd. atd. Z toho některé ukazatele jsou
> subjektivní a jen některé se dají měřit.
> Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda
nemůže
> být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> rychlejší ???
> Výnos medu je z více než 50% záležitost stanoviště a z dalších 40%
> záležitostí včelaře. (viz hádanka: Kdo je největší škůdce včel?, Odpověď:
> Včelař :-)))) Takže se předem nedá slíbit 60kg ze včelstva za rok a nedá
se
> ani zaručit 10kg za rok.
> Mohou Ti (možná) říci, že matka tvé matky na stanovišti chovatele má výnos
> XXkg a její dcery na kontrolním stanovišti mají v průměru asi tolik. Ale
dá
> to moc práce a ti co mají ona kontrolní stanovště musí být moc ochotní a
> párat se s vážením výnosů každého včelstva zvlášť. Je to piplačka, která
se
> neplatí a asi ani nevyplatí. Lze to dělat pro 5 včelstev z lásky. Ale při
20
> to už přesahuje většinou schopnosti a trpělivost včelaře.
>
> U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
> závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská
plemenidba
> atd.
>
> Nakonec zjistíš, že zrovna ta matka co Ti ji prodali má nejbodavější včely
> jaké jsi kdy viděl a zanevřeš na vyšší chovy nadobro. Dobrá zpráva k tomu
> je, že reklamace se příjímají a za matku bodavých včel Ti dají matku
jinou.
> (aspoň jsem slyšel, že to tak funguje) Vlastnosti jsou zaručeny stejně
jako
> u té předchozí. :-))
>
> A s dalšími vlastnostmi je to stejné.
> Jsou zde zaručeny pozorováním a měřením vlastnosti předchozí generace,
> nikoliv té, která se momentálně prodává. Odborníci by nám mohli říci na
koli
> % je zaručeno, jak se která vlastnost zdědí. Jenže bychom stejně zjistili,
> že se v tom nedá vyznat.
> Myslím, že pak bychom byli až moc chytří :-))))
>
> Poznámka: Jediná jistota je zde fakt, že to je kraňka z ?? 98% ??? či
> takové nějaké vysoké číslo. Kdyby nebylo dost vysoké tak chovatelská
stanice
> už není chovatelskou stanicí podle chovatelského řádu. (hledat to nebudu)
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
>

nezapomeňte ho ukostřit

Pepan

---- Original Message -----
From: "josef Šroll" <josef.sroll/=/post.cz>
To: "vcelarska konfera " <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2003 1:31 PM
Subject: Elektricky zatavovac


> Opak je pravdou. Dnesni normy predepisuji pro tyto ucely (dvojita
> isolace) napetove zkousky 4000V. Zdroje z PC sice nemaji klasicky
> rozmerny transformator s jadrem z ocelovych plechu, ale maly
> transformatorek s feritovym jadrem pracujicim na nadzvukovych
> kmitoctech, ktery je na tato zkusebni napeti navrhovan vcetne
> klimatickych zkousek. Chces zkusit isolacni pevnost stareho
> transformatoru s popraskanou asfaltovou isolaci timto napetim???
> Josef
>
> P.S. Ja pouzivam na zatavovani stary transformator, ktery jsem
> nasel na smetisti, bez impregnace, isolace bavlnenymi tkalouny,
> nekolikrat na nem roztal snih, musel jsem ho nekolik mesicu susit
> na parnim potrubi. Zatavovani provadim v suche obuvi.
>
>
>
> > jinak bych se bal ze to muze byt nebezpecnejsi ( po prorazeni )
> nez stare > kvalitne navinute trafo s oddelenym vynutim.
>
>
> --
> Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
> poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
> vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/
>
>

DOBŘE ROSTE NA RUMIŠTÍCH Černých skládek se u nás díky nezodpovědným lidem
vyskytuje stále dost a srdečník se tam dobře uplatní jako pionýrská rostlina
a mohou ho tak být dost velké plochy. A coje důležité není to zavlečená
rostlina.

Pepan

----- Original Message -----
From: <Havel/=/pds.pce.cd.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2003 12:54 PM
Subject: Srdečník



Zdravím přátelé.

Tak já už se omlouvat nebudu a přepošlu dotaz od souseda.
Má prý semena srdečníku ?? prý dobrý pro včely a ptá se jak,
kdy a jestli je možné to tímto způsobem rozmnožit.

Jinak - včelařím /zimoval jsem 6-tery/ ve výšce 560 n.m., řepka rozkvétá
asi třetí den. Třešně, slivky v plném květu, rozkvétají jabloně,
ale bez zájmu včel :-(

Mirek z vysočiny

Děkuji všem kteří odpověděli na mnou vyvolanou diskuzi, myslím že
jsem teď docela v obraze.
Celkem vzato tedy označení kmene má asi více hodnotu historickou, než
popisnou. Přesto by ale nebylo špatné, kdyby chovy uváděly na co se u
hodnocení soustřeďují, čeho chtějí dosáhnout a jaké mají úspěchy.
Možná takový web s přehledem vyšších chovů a stručnou
charakteristikou, kterou by každý chov dodal by nebyl od věci.
Jirka Liška

A ve včelaření v Kalifornii je úžasné jak jeden včelař kočuje pomocí
vysokozdvižného vozíku a kamionu, a místo uzavírání česen pouze překryje
celý návěs sítí + další reportáže z velkoprovozů a velkochovu matek

Ale také záběry, kdy se rozpěrákem z kbelíku nabírá množství těsta s obsahem
antibiotik a dalších léčiv. Rvou to do včel celoročně při každém zásahu
snad i preventivně proti moru a pod.). To je věc, která mne přímo vyděsila.
Věřím, že vliv ČSV a výzkumáku na zákonodárce i veterinární praxi bude u
nás ohleduplnější ke konzumentům medu, i včelám a přírodě. Nehodlám totiž
uvěřit komerčně motivovaným ujištěním, že je to v nějakém limitu ( máme
zkušenost s kdysi všespásným DDT a jeho vědecky doložené neškodnosti a mnoho
dalších ....)
A díky za přehlednou informaci o ostatních filmech.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.471 / Virová báze: 269 - datum vydání: 11.4.2003

Kolegové, ví někdo, jestli je někde na webu nebo ho někdo má nebo se dá
nějak jinak získat kompletní archív konference, jak této, tak předchozí ?


Zdeněk Čejka

http://www.natur.cuni.cz/cgi/wilma-cz/vcelari

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 7. května 2003 8:16
Subject: Kompletní archiv konference


Kolegové, ví někdo, jestli je někde na webu nebo ho někdo má nebo se dá
nějak jinak získat kompletní archív konference, jak této, tak předchozí ?


Zdeněk Čejka

Jo, to beru, ale já bych chtěl zdroj - texty, databázi, komplet ...

Zdeněk Čejka


>
> http://www.natur.cuni.cz/cgi/wilma-cz/vcelari
>

Zdravicko


Databaza za 2001-2002 ma 21,6 MB. Komplet vsetky spravy. Je to
databaza z OUTLOOK EXOPRESS 5.

Pista




Jo, to beru, ale já bych chtěl zdroj - texty, databázi, komplet ...

Zdeněk Čejka


>
> http://www.natur.cuni.cz/cgi/wilma-cz/vcelari
>

> Jo, to beru, ale já bych chtěl zdroj - texty, databázi, komplet ...

Databázi čeho?

Snad adres účastníků?

Honza Čáp

Tohle mne zajímá

Pepan

----- Original Message -----
From: "Jiří Kořínek" <jkorinek/=/zas-me.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2003 11:36 AM
Subject: Dotaz k identifikaci včely


> Dobrý den, chtěl bych se na Vás tímto způsobem obrátit a požádat Vás o
> radu. Jako amaterský fotograf jsem se setkal s druhem včely mě neznámým a
> pro mne zajímavým. Vím, že druhů včel je nespočetně mnoho a nevím jestli
> bude možno provést bližší určení pouze s fotografií.
> Fotogtrafie jsou 14 dní staré pořízené v Mělníku.
> Pokud budete někdo vědět něco bližšího ta mi dejte vědět svou e-mailovou
> adresu a zašlu fotografie.
> Předem děkuji za zájem, Jirka
>

Mám pred sebou pocitačový časopis Chip a cituji z podminek uveřejňování.

Rukopisy redakce nevrací. V případě uveřejnění redakce autora uvěmomí.Tím
nabývá vydavatel práva k šíření přijatého díla časopiseckou formou včetně
možností uveřejnění na WWW stránkách časopisu, vydání na CD ROM nebo jiným
způsobem v elektronické podobě. Konec citatu.

Když to jde tady proč by to nešlo u Včelařství?? Sám bych uvítal databázi
všech článků za posledních dvacet let včetně full textového vyhledávání.
Dal bych potom přednost najít si příslušné číslo časopisu dodatečně v
časopise a tam článek přečíst. Jde ale o to vyhledávání- v tom je velká
přednost. Mohlo by se začít posledním ročníkem a postupně rozšiřovat
databazi až o dvacet let zpět.

Tohle jsem nabízel bývalému šéfredaktorovi už před pěti či šesti lety, ale
když jsem viděl to jeho vybavení počítačové ještě se starou 602 , tak jsem
zmlknul.

Zdraví Jarka

Ahoj všichni!
Nestihl jsem sledovat celou diskusi kolem zatavování. Dva roky používám starší autobaterii, 12 V a 55 Ah. Do auta jsem dal novou baterii. Starší používám k zatavování. Zatavil jsem přes sto rámků bez nového nabíjení. Pro člověka je napětí 12 v bezpečné.

Ať to bzučí. R.Š.

Nazdar

Chcel by som pripojiť jeden môj postreh yo včelárskej
praxe. Veľmi veľa sa tu hovorí o vlastnostiach matky a
jeho význame pre povahu a vlastnosti včelstva. Ale z
mojej osobnej skúsenosti som zistil, že vlastnosti
včelstva vo veľkej miere závisia od jeho charakteru či
organizácie práce v ňom a tento sa nemení ani po
výmene matky z inokade. Možno to súvisí so
zaškoľovaním mladých včiel starými.
Zaujímalo či má niekto podobné postrehy.

Peter M.

--- Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz> wrote:
> S charakteristikou chovaných kmenů (linií) matek to
> není snadné (jak dobře
> vysvětluje v odpovědi i p. Jarolím). Důvodů je
> několik, uvedu aspoň některé:
> Rozdíly mezi včelstvy (matkami) téhož kmene jsou
> větší než rozdíly mezi
> průměry kmenů; takže pro jakousi průměrnou hodnotu
> každé vlastnosti musí mít
> chovatel dobrou paměť nebo lépe dobré záznamy.
> Chová-li chovatel jeden nebo dva kmeny, pro jejich
> charakteristiku potřebuje
> mít srovnání s několika jinými kmeny (nemá-li si
> vymýšlet). K takovému
> srovnání nestačí pár matek/včelstev, musí mít
> otestováno více včelstev z
> více rodin (rodina jsou sesterská včelstva po jedné
> matce) z každého kmene.
> A další záležitost, o níž se moc neví - výsledky
> hodnocení
> včelstev a celých kmenů/linií jsou hodně závislé na
> prostředí, v němž je
> chovatel hodnodí. Hlavně jde o podmínky pro zimování
> a rozvoj do snůškové
> kondice (síly) a o podmínky snůšky, ale i o projevy
> rojivosti aj. Mohu to
> potvrdit z vlastních zkušeností. Odborně se tomu
> říká interakce genotypu a
> prostředí - znamená to, že genetické založení se v
> různých podmínkách
> projeví na venek (fenotypově) různě. A to také velmi
> ztěžuje přesnost
> hodnocení chovaného kmene.
>
> Tedy - každá charakteristika chovaného kmene (linie)
> je dost subjektivní. Já
> jsem se o to pokusil u kmenů chovaných na pracovišti
> v Zubří. Snad míra
> subjektivity je v tomto případě menší proto, že: 1.
> jde o víceleté
> hodnocení, 2. mohl jsem porovnávat více různých
> linií a kmenů kraňky během
> výběru zakladatelek pro tvořený kmen Vigor (je
> vzniklý kombinačním křížením
> více linií), a i nyní občas vyzkouším matky od
> jiného chovatele, 3. svoje
> hodnocení chovaných kmenů si ověřuji i od včelařů,
> kteří si matky nakupují -
> někteří dají informaci o jejich výsledcích.
>
> Je na každém chovateli, aby se o takovou
> charakteristiku pokusil, nemusí
> být detailní, stačí uvést ty vlastnosti, které
> považuje za dobře patrné a
> prověřené. Mějte při tom ale vždy na paměti, že jde
> o charakteristiku vždy
> více nebo méně subjektivní, z důvodů zde popsaných.
> Charakteristiku 3 chovaných linií najdete i na webu
> ing. Pavla Cimaly z
> Pustých Žibřidovic (Šumpersko):
> http://www.vcelimed.cz
>
> K. Čermák
>
>
> >Nějak nám tu usnula diskuze kolem matek. Proto se
> chci zeptat na
> >následující:
> >1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor,
> Sklenar atd.). Nikde
> >se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku
> těchto linií,
> >které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých
> prováděl atd.
> >Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly
> mít zájem zejména
> >chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Zdravím

Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v
Českej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj
budú aj nižšie poľnohospodárske výnosy v dôsledku
nedostatku včelstiev a nedostatočného opelenia.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

>
> Ahojte

Nevie mi niekto povedať ako to bude s dotáciami v SR v
tomto roku. Vraj sa má dotovať do výkupu odovzdaný med
a nie počty včelstiev. A že dotácie dostanú len
členovia zväzu.

Peter M.
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

On Thu, 8 May 2003, Jaroslav Sedlák wrote:

> přednost. Mohlo by se začít posledním ročníkem a postupně rozšiřovat
> databazi až o dvacet let zpět.

Nebyl bych takový optimista, že by se dal snadno pořídit obsah starších
ročníků, které nebyly zpracovány elektronicky. Snad by bylo možné alespoň
naskenování obsahů čísel a případný automatizovaný převod na text. Zpětně
vyřešit autorská práva k opakovanému šíření článků asi také nebude zcela
jednoduché.

Očekával bych zde také nějaké vyjádření kompetentních osob - redakce
časopisu nebo funkcionářů ÚV. Ale asi nejsou připojeni na internet :-(

Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Pozri sa na http://www.mpsr.sk

Pista


> Nevie mi niekto povedať ako to bude s dotáciami v SR v
> tomto roku. Vraj sa má dotovať do výkupu odovzdaný med
> a nie počty včelstiev. A ze dotácie dostanú len
> členovia zväzu.
>

Prajem krásny deň,

znenie doplnku Výnosu MPSR o podpore aj včelárov je uvedený na adrese http.//web.stonline.sk/szv-vcelari
kliknuť na oznamy

podpora sa môže poskytnuť včelárovi buď na počet prezimovaných včelstiev(stav k 15.4) do výšky 250,- Sk/včelstvo a žiadosť je potrebné podať na Regionálne pracoviská MPSR do 15.05.
alebo na predané včelie produkty (med a ostatné, ako aj včelie matky - prepočítané na med, žiadosť je možné podať do 30.08.

Zdravím přátelé.

       Mám jeden dotaz, už tady o tom byla debata. Ale jako nevěřící tomáš,
bych se chtěl ještě zeptat.
       Protože na podzim chci s pompou spálit zděděné vysoce uteplené
univerzály, tak přecházím na nástavky - vybral jsem si na rady
sousedů - 9*39*24.
       Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou
neuteplených nástavcích
z palubky silné 2cm na studenou stavbu. A to pamatuju, že bývaly i mrazy
celý týden okolo -35 + pěkný severák. Včelařím na českomoravské vysočině
ve výšce 560 n.m.
       
Co poradíte ??

mirek z vysočiny

Mrazy se vcelstvem zimujicim v neuteplenych nastavcich neudela nic,
resp. o neco se zvysi spotreba zasob. Horsi to je na jare. Pokud
prijde takovy studeny tyden jako byl letos, tak vcelstva v
neuteplenych ulech budou ve velke nevyhode - zpozdi se nebo se uplne
zastavi jarni rozvoj a vcelstva nebudou nachystana na jarni snusku.
Pokud chces vcelarit na vysocine, preferoval bych uteplene nastavky.

Kuba

Dne 9. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zdravím přátelé.
>
>        Mám jeden dotaz, už tady o tom byla debata. Ale jako nevěřící tomáš,
> bych se chtěl ještě zeptat.
>        Protože na podzim chci s pompou spálit zděděné vysoce uteplené
> univerzály, tak přecházím na nástavky - vybral jsem si na rady
> sousedů - 9*39*24.
>        Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou
> neuteplených nástavcích
> z palubky silné 2cm na studenou stavbu. A to pamatuju, že bývaly i mrazy
> celý týden okolo -35 + pěkný severák. Včelařím na českomoravské vysočině
> ve výšce 560 n.m.
>        
> Co poradíte ??
>
> mirek z vysočiny
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Letosni nejvetsi filmova podivana CHICAGO. Zvou Vas Hollywood Classics Entertainment a Magnesia. Hledejte na http://www.hce.cz

Na podzim se chystám oskenovat starší ročníky časopisu i překladů, převést
je do PDF nebo HTML a vypálit na CD. Pokud to autorská práva dovolí, dám je
k dispozici ostatním včelařům, jinak bych si je musel nechat jen pro vlastní
potřebu a každý zájemce o elektronickou podobu časopisu, by toto musel
podstoupit sám.

Pol


----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 08, 2003 10:57 PM
Subject: Re: autorskaprava


On Thu, 8 May 2003, Jaroslav Sedlák wrote:

> přednost. Mohlo by se začít posledním ročníkem a postupně rozšiřovat
> databazi až o dvacet let zpět.

Nebyl bych takový optimista, že by se dal snadno pořídit obsah starších
ročníků, které nebyly zpracovány elektronicky. Snad by bylo možné alespoň
naskenování obsahů čísel a případný automatizovaný převod na text. Zpětně
vyřešit autorská práva k opakovanému šíření článků asi také nebude zcela
jednoduché.

Očekával bych zde také nějaké vyjádření kompetentních osob - redakce
časopisu nebo funkcionářů ÚV. Ale asi nejsou připojeni na internet :-(

Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

o řešení podobného problému jsem kdysi uvažoval v tomto duchu:

každý předplatitel má papírový časopis - tudíš licenci používat obsah
to CD mu pak nemusíš nabízet jako časopis - "šíření díla", ale jako službu -
že jsi mu to naskenoval místo něj :) - jsem zvědav jak by se o něco takového
servali právníci ..

Honza Čáp

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 9. května 2000 18:44
Subject: Re: autorskaprava


> Na podzim se chystám oskenovat starší ročníky časopisu i překladů, převést
> je do PDF nebo HTML a vypálit na CD. Pokud to autorská práva dovolí, dám
je
> k dispozici ostatním včelařům, jinak bych si je musel nechat jen pro
vlastní
> potřebu a každý zájemce o elektronickou podobu časopisu, by toto musel
> podstoupit sám.
>
> Pol
>

V článku př. J. Boháče "Nyní jen jeden světový úl"
(http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm)

je zmiňován vznik (snad českého) Dadantklubu. Víte o tom něco bližšího?

Honza

> mám vysoké nástavky mnohem vyšší, tedy 42x36 cm a dosud zimuji
> včelstva jen v takovém vysokém bez dalšího nízkého.
>
> Pokud by Vám bylo ještě něco nejasného anebo byste se chtěl na něco jiného
> zeptat, napište.
> K. Čermák

Děkuji za odpověď a rád využívám Vaší ochoty k dalšímu dotazu:

V posledních článcích přítele Boháče (např.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm) jsou
kritizována velká jednonástavková plodiště jako "příliš velká i pro enormě
hodně kladoucí matky", jako kdyby mělo být hlavním cílem včelaře vyhnat z
plodiště všechny "příruční" zásoby do dalších nástavků.

Zdravý rozum říká, že musí existovat kompromis mezi potřebami včel a
včelaře.

Jak byste z tohoto pohledu hodnotil svá plodiště hluboká 36 cm? Dal jste
větší prioritu zimování - resp. jarnímu rozvoji a v sezóně byste připustil
jako výhodnější nižší plodiště, nebo právě naopak?

Děkuji za odpověď a přeji vše dobré

J. Čáp

Můj názor na neuteplené nástavky? Mám dva v brdských lesích a nepozoroval jsem zádný zásadní rozdíl ve spotřebě zásob ani v jarním rozvoji.Doporučil bych každému kdo váhá obrátit se na přítele Kolomého ze Starého Města u Bruntálu,ten včelaří také ve vysoké n.v. a daří se mu to právě v neuteplených úlech.

Po uhynulých nosematických včelstvech zůstaly pokálené zavíčkované zásoby cukru a melicitozního medu.Je možné tyto zásoby nějak využít.Uvažuji o tom,že plásty odvíčkuji, vyříznu z rámků,ve vařáku na vosk je vyvařím, po vychladnutí seberu vosk,roztok znovu převařím a naleju do sklenic
/3 litry / pod víčko a otočím dnem vzhůru do vychladnutí. Roztok použiju při podněcování nebo při krmení.Jak dlouho musím udržovat roztok ve varu abych zničil spory nosemy
Můžu přidávat Fumagilin do roztoku při krmení ?
Myslím, že tento problém bude po uplynulé zimě zajímat hodně včelařů.Z našeho spolku zcela určitě.
Děkuji za vaše názory.Jaromír Sobotka

Pratele,
kdyz jsem zacinal, prevzal jsem technologii sveho predchudce a lepil mezisteny k rameckum rozehratym voskem. Protoze mne to takhle nebavilo, koupil jsem si v kramu vazaci drat a radylko (zdroj nebo trafo mi prislo nad me financni sily). Tim uz to slo docela lepe nez lepenim. Radylko jsem mel v hrnku s horkou vodou a efektivita nepomerna.

Diky teto diskuzi jsem si vzpomnel, ze mam v garazi nepotrebny zdroj z PC. O vikendu jsem tak objevil dosud pro mne nejlepsi technologii pripevnovani mezisten.
Pokud jsem proud z vystupu zdroje privedl na konce dratku, mezistena se zatavila ale za strasne dlouho. Tak jsem to zkusil postupne - jeden dratek po druhem a za par vterin uz mezistena drzi jako dosud nikdy. Polozil jsem mezistenu na dratky v ramecku a jakmile se dratek zacal klubat, presel jsem na dalsi.
U zdroje jsem nedelal zadne upravy, pouze jsem vyvedl pomoci mericich hrotu z voltmetru napajeni 12V a postupne prikladal dratkum na louckach.
Praci pod napetim indikuji akusticky - vetrak u zdroje snizi otacky :-)

Zdravi Pavel

Nevim presne jak kde, ale v nasi organizaci (Letohrad) nam neprezilo 19,6% vcelstev. Dnes jeste dostanu informace z posledniho useku (6 vcelaru), ale nebude to vyrazne jinak.

Zajimalo by mne take, kolik vcelstev v CR neprezilo letosni zimu.
Prosba pro pr. Lnenicku - mohli byste po zpracovani doslych hlaseni stavu na UV sdelit procento uhynu i tady?

Dekuji, Pavel

> Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v
> Českej republike - dávali to u nás v televízii.

Pocasi je vec, kterou asi neovlivnime a bude dlouho trvat nez porucime vetru a desti.
Zacatkem dubna se u nas citelne ochladilo. U svych vcel jsem zaregistroval utlum jak v neuteplenych nastavcich (vzok Kolomy) tak ve starych uteplenych ulech. Ted uz vcely vsechno dohnaly, ale zase je abnormalni stav se zdroji snusky. Repka vymrzla siroko-daleko a vsechno ostatni kvete najednou, takze to stejne asi nestihnou vsechno nanosit do ulu.
Pavel

> prijde takovy studeny tyden jako byl letos, tak vcelstva v
> neuteplenych ulech budou ve velke nevyhode - zpozdi se nebo se uplne
> zastavi jarni rozvoj a vcelstva nebudou nachystana na jarni snusku.


>> Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou
>> neuteplených nástavcích

Máš asi 3 možnosti:

1. celé rámky očistit a dát do nějaké komory o teplotě 45°C a nechat je tam
tak 2 hodiny. Musí se totiž komplet prohřát a tím se zničí spory nosemy
2. pokud nemáš komoru (kdo ji má ?), tak vyřezat, rámky buď spálit nebo po
opálení použít znovu a dílo hodit do kotle s vodou a vyvařit, sebrat vosk a
výsledný roztok použít např. k přilepšení včelám (varem se spory nosemy
zlikvidují).
3. jako bod 2., ale s tím, že všechno vyleješ do kanálu (JISTOTA)

Fumagilín bych nedával, je to přece jen chemie ...

Zdeněk Čejka

> Po uhynulých nosematických včelstvech zůstaly pokálené zavíčkované
> zásoby cukru a melicitozního medu.Je možné tyto zásoby nějak
> využít.Uvažuji o tom,že plásty odvíčkuji, vyříznu z rámků,ve vařáku na
> vosk je vyvařím, po vychladnutí seberu vosk,roztok znovu převařím a
> naleju do sklenic
> /3 litry / pod víčko a otočím dnem vzhůru do vychladnutí. Roztok použiju
> při podněcování nebo při krmení.Jak dlouho musím udržovat roztok ve varu
> abych zničil spory nosemy
> Můžu přidávat Fumagilin do roztoku při krmení ?
> Myslím, že tento problém bude po uplynulé zimě zajímat hodně včelařů.Z
> našeho spolku zcela určitě.
> Děkuji za vaše názory.Jaromír Sobotka

Včelařím v okolí Horažďovic - t.j. cca 500 m.n/m.

Moje zkušenosti:
V loňském roce jsem udělal totéž - zakoupil jsem neuteplené nástavkové úly
od př. Kolomého (11 x 39x24) se zasíťovaným dnem a se slávou jsem spálil uteplené univerzály.
Zimoval jsem ve dvou nástavcích s otevřenými očky a jen se sítem ve dně (mimo období od fumigace do sběru měli - to jsem měl na sítě podložku). Zakrmil jsem o něco více, než jsem byl zvyklý
(místo cca 12-ti kg pro 1 plodiště univerzálu jsem dal cca 19-20 kg na 2 nástavky- víc nevzaly)
Zimu přežilo všech 9 včelstev a to v dobré kondici. Během čtrnáctidenního ochlazení jsem pozoroval přestávku v kladení, ale totéž zjistil i můj otec, který dosud včelaří v univerzálech - a navíc v cca 380 m.n/m.
Nyní mám všechna včelstva na 3 nástavcích a dvěma jsem již přidal
čtvrtý - včelařím "dálkově" a tak dávám včelstvům rezervu. Otec v univerzálech teď dával medníky....

Takže závěrem? Mohu konstatovat, že s neuteplenými nástavky mám pouze pozitivní zkušenosti a vřele je doporučuji.

M. Valenta

Podľa mojej skúsenosti som jeden rok vyskúšal
zimovanie pri silných rodinách (asi 50% z rodín) v
dvoch nástavkoch - rozmer rámika 39x27 - 10 r.
nástavky (asi 70% z nich neuteplených - dosky hrúbky
2,5 cm). Túto chybu už nikdy neurobím. Asi 30% z takto
zimovaných včelstiev neprežilo, ostatné boli slabšie
ako tie zimované v 1 uteplenom nástavku. A to
nevravím, že som týmto dal dvojnásobné množstvo cukru.
Včelárim v nadmorskej výške 300 m.n.m. v Košickej
kotline - pravidelné silné severné vetry - úle sú
postavené vonku na stojanoch. Možno, že vo včelniciach
alebo v kočovných vozoch je to iné. Ja mám najlepšie
skúsenosti s jednonástavkovým zimovaním v uteplených
nástavkoch s 2,5 cm doskami a 3 cm polystyrénom.

Peter M.

--- "M. Valenta" <milan.valenta/=/skoda.cz> wrote:
> Včelařím v okolí Horažďovic - t.j. cca 500 m.n/m.
>
> Moje zkušenosti:
> V loňském roce jsem udělal totéž - zakoupil jsem
> neuteplené nástavkové úly
> od př. Kolomého (11 x 39x24) se zasíťovaným dnem a
> se slávou jsem spálil
> uteplené univerzály.
> Zimoval jsem ve dvou nástavcích s otevřenými očky a
> jen se sítem ve dně
> (mimo období od fumigace do sběru měli - to jsem měl
> na sítě podložku).
> Zakrmil jsem o něco více, než jsem byl zvyklý
> (místo cca 12-ti kg pro 1 plodiště univerzálu jsem
> dal cca 19-20 kg na 2
> nástavky- víc nevzaly)
> Zimu přežilo všech 9 včelstev a to v dobré kondici.
> Během čtrnáctidenního
> ochlazení jsem pozoroval přestávku v kladení, ale
> totéž zjistil i můj otec,
> který dosud včelaří v univerzálech - a navíc v cca
> 380 m.n/m.
> Nyní mám všechna včelstva na 3 nástavcích a dvěma
> jsem již přidal
> čtvrtý - včelařím "dálkově" a tak dávám včelstvům
> rezervu. Otec v
> univerzálech teď dával medníky....
>
> Takže závěrem?       Mohu konstatovat, že s neuteplenými
> nástavky mám pouze
> pozitivní zkušenosti a vřele je doporučuji.
>
> M. Valenta


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Podle mách zkušeností s 9-ti rámky v nástavku mi až na tuto zimu, kdy sice
přezimovalo z 10-ti 9. včelstev , ovšem některé byly slabé, tak myslím, že v
tom směro na který se ptáte je přezimvání poměrně dobré.

Ovšem ppro provoz je 9 rámků v nástavku málo. Pokud byste při tom zůstal,
tak počítejte pro provoz spíše se 4-mi nástavky v plné síle včelstev. Pak
ovšem musíte počítat s výškou sestavy. Já je mám na půlmetrovém podstavci, a
do čtvrtého nástavku bez sundání nemůžu, bez stoličky pod nohy.

Známý má nástavky s 10-ti rámky. Je to už lepší. Ale stejně to jsou při 3
nástavcích jen 3 rámky navíc.
Problém to dělá v dobré snůšce. 1. nástavek - z 1/2 staré zásoby, 2.
nástavek plodiště a pokud je 3.tí , musím tam dát mřížku, jinak mi tam matka
ploduje, protože zaklade cokoli je volného a pak se to dlouho nedá vytočit,
což je další omezení prostoru. Mřížka ji zase omezí v kladení a je zaděláno
na rojení.

Je to jeden z mnoha důvodů proč já osobně budu přecházet na prostornější
úly. Zatím na ně střádám prostředky :o).

Hezký den.
A

----- Original Message -----
From: <Havel/=/pds.pce.cd.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2003 2:50 PM
Subject: Nástavky


Zdravím přátelé.

Mám jeden dotaz, už tady o tom byla debata. Ale jako nevěřící tomáš,
bych se chtěl ještě zeptat.
Protože na podzim chci s pompou spálit zděděné vysoce uteplené
univerzály, tak přecházím na nástavky - vybral jsem si na rady
sousedů - 9*39*24.
Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou
neuteplených nástavcích
z palubky silné 2cm na studenou stavbu. A to pamatuju, že bývaly i mrazy
celý týden okolo -35 + pěkný severák. Včelařím na českomoravské vysočině
ve výšce 560 n.m.

Co poradíte ??

mirek z vysočiny

Umístil jsem na stránky http://mujweb.cz/www/vcelar obrázky svého
slunečního tavidla pro inspiraci.

Zdeněk Čejka

Neřekl jsem, že už v novém v jednom včelstvu jsem letos zimoval -
uteplený, 2x1,5cm palebka + 2cm polystyrén a ve dvou nástavcích,
jarní rozvoj /pro mě/ špičkový. Už jsem ve čtyřech nástavcích.
Je pravda, že sestava roste do výšky, ale přece jenom sundavám
podstatně lehčí nástavek, než v prostornějším úle.

Ve starých kdy je používáno uteplení
2x1,5 cm prkna + 5cm polystyrénu a nebo slámy rozvoj podstatně
slabší - myslím, že i vliv podzimní snůšky :-(

Mslím, že asi hodně záleží na umístění včelnice - možná ochrana
před větrem, možnost slunečního svitu po celý den a pod.
A každý rok je svým spůsobem atypický.

mirek z vysočiny


>
> Podle mách zkušeností s 9-ti rámky v nástavku mi až na tuto
>
> Ovšem ppro provoz je 9 rámků v nástavku málo. Pokud byste při
> tom zůstal,
> tak počítejte pro provoz spíše se 4-mi nástavky v plné síle

Zdravím všechny včelaře!

Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?

Děkuji za všechny
nevědomé.

Zkušenosti má každý jiné, mohou se občas vyskytnout i takové, za které by mnozí byli vděční.

Předem díky!

V jaké souvislosti je toto spojení použito?
Nesouvisí to s polarizací světla, či spektrografií?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Hubner Jan" <hubner.jan/=/tiskali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 12, 2003 9:39 PM
Subject: Fresnetova čočka




Zdravím všechny včelaře!

Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?

Děkuji za všechny
nevědomé.

Fresnelova,

je placata, tedy nikoliv vypoukla, jako normalni cocka, ale presto zvetsuje

Kouzlo vypada takto

/|/|/|/|/|

to je profil povrchu, tedy jakesi trojuhelnikove "drazky" , obvykle
soustredne kruznice ci spirala o nestejne siri toho trojhuhelniku. Da se
vyrobit treba soustruzenim, nejcasteji lisovanim (z plasticke hmoty.
Byvavala kdysi lupa Eopta, velikosti kreditni karty a stejne tloustky.
Pouziva-la se (fresnelova cocka) s vyhodou na matnice napriklad
prohlizecek diapozitivu a tak. byla to matnice a zaroven cocka najednou
dohromady.
Byvalo to videt na starsich svetlometech (na kolo) nebo semaforech.
nelze pouzit pro presne opticke pristroje, ma mnoho vad.

Pritomni fyzikove, prosim nechte me zit.

Zdravi PP.

Delame to u nas ve firme, popis je tady
http://www.envi.cz/cz/energie/systemy/solarglas.htm
V podstate jde hlavne o to, aby se vyuzilo prime slunecni svetlo,
ktere je nevhodne do interieru - to se vyuzije na ohrev vody apod. a
rozptylene svetlo ti jde dovnitr (pod kolektor). Fressnelova cocka
pracuje tak, ze prime svetlo smeruje do ohniska par desitek cm pod
kolektor, do ktereho se umisti treba trubka s vodou, zatimco
rozptylene svetlo jde dal. Kdyz slunce sviti, je prichazejiciho
zareni hodne, vetsina se ho smeruje do ohniska a ohriva vodu. Kdyz
zaleze za mrak, vsechno svetlo jde dovnitr a do ohniska dopada jen
mala cast. Vysledek je ze v interieru mas prijemne svetlo porad
zhruba stejne, at sluce sviti nebo ne. Kdyz sviti, ohriva te navic
vodu.
Blizsi informace by te podali kolegove od nas z firmy, neco najdes na
www.envi.cz, pripadne se muzes zastavit nebo muzu dodat kontakt primo
na lidi co to vyrabeji (kontakty jsou i na webu).
Jirka Liska


Dne 12 May 03, v 21:39, Hubner Jan napsal(a):

>
>
>         Zdravím všechny včelaře!
>
> Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?
>
>                              Děkuji za všechny
>                              nevědomé.

On Mon, 12 May 2003, Hubner Jan wrote:

> Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?

Jedná se zřejmě o Fresnelovu čočku. To je zvláštní způsob konstrukce čoček
velké optické mohutnosti, kdy z tlusté čočky zůstane pouze soustava
tenkých mezikruží s různě šikmým povrchem. Čočka je pak plochá se zubatým
povrchem.

F. č. se používá třeba u čoček reflektorů, často je vidět na zadním skle
dodávek jako průhedná samolepka, která zvětšuje úhel výhledu pro couvání.

Kde se používá ve včelařství nevím.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Napriklad sa moze pouzit ako stresne okno na vcelin len s tym rozdielom ze
nebude ohrievat vodu ale tavidlo napr. Podla toho ci napisal p.Liska.

Pista




Kde se používá ve včelařství nevím.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Doplnil jsem nějaké fotky na svoji stránku http://mujweb.cz/www/vcelar.
Je tam napajedlo k česnu úlu (nákres na
http://www.vcely.or.cz/files/napajedlo.gif) a pár fotech mých úlů :-)

Zdeněk Čejka

U me funguje, ze lenost muze zpusobit mnohe ulehceni prace. Jelikoz
nemam n astanovisti 220v a jezdim tam autem zkusil jsem zatavovat
mezisteny z autobaterie a kazdy kdo to zkusil potrvdi, ze je to
nejrychlejsi a zdroj se nezahriva jako to trafo, proste uz to asi
nikdy jinak delat nebudu. Startovaci kabely pripevnuji primona
kontakty baterie.
S pozdravem Radek
PS: Jak to u vas vypada se snuskou? U nas je mizerna repka, vcely se
ji moc nevenuji, ale rouskuji na hlohu jako vztekle a pro nektar
litaji na inkarnat, ted po desti meduje asi cely den. Diky prisusku
narostl sotva 20cm vysoky, proste to nema chybu. Bohuzel nemam vahu
doma, odvezl jsem ji na 2. stanoviste, ale vcely jsou od 3 do 5
nastavku a jsou pekne.

Dne 12. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Pratele,
> kdyz jsem zacinal, prevzal jsem technologii sveho predchudce a lepil mezisteny k rameckum rozehratym voskem. Protoze mne to takhle nebavilo, koupil jsem si v kramu vazaci drat a radylko (zdroj nebo trafo mi prislo nad me financni sily). Tim uz to slo docela lepe nez lepenim. Radylko jsem mel v hrnku s horkou vodou a efektivita nepomerna.
>
> Diky teto diskuzi jsem si vzpomnel, ze mam v garazi nepotrebny zdroj z PC. O vikendu jsem tak objevil dosud pro mne nejlepsi technologii pripevnovani mezisten.
> Pokud jsem proud z vystupu zdroje privedl na konce dratku, mezistena se zatavila ale za strasne dlouho. Tak jsem to zkusil postupne - jeden dratek po druhem a za par vterin uz mezistena drzi jako dosud nikdy. Polozil jsem mezistenu na dratky v ramecku a jakmile se dratek zacal klubat, presel jsem na dalsi.
> U zdroje jsem nedelal zadne upravy, pouze jsem vyvedl pomoci mericich hrotu z voltmetru napajeni 12V a postupne prikladal dratkum na louckach.
> Praci pod napetim indikuji akusticky - vetrak u zdroje snizi otacky :-)
>
> Zdravi Pavel
>

______________________________________________________________________
Reklama:
http://www.MOBILKA.cz Zaváděcí ceny na mobily!

Tak to ti závidím ... 3 až nástavků ... já jsem trochu zaspal jaro (úraz) a
je to poznat, nejsilnějším budu teprve dávat medník. Co naplat, doufejme
jen, že matky, co sem loni vyměnil (Sklenar) budou v těchto dnech klást jako
o život ...

Zdeněk Čejka

> PS: Jak to u vas vypada se snuskou?

Co teď vlastně meduje? Má někdo nějaký předpoklad, jestli letos bude něco z
akátu?

V sobotu jsem slyšel nějaký hukot od velkého dubu na zahradě. Zprvu jsem tam
hledal zalétlý roj. Ale zjistil jsem , že po listech přeletují včely. Takže
soudím, že byla před deštěm medovice z dubu.
Mšic je dost. To pozoruji na ovocných stromech.

PS: Též by mě zajímalo, jak se zbavit mravenců. Štvou mě, že lezou i po
stromech a roznášejí mšice.
Letos dělají škůdci velkou škodu. Použil bych nějaký postřik, ale bojím se o
včely.
Za úly na mravenčí cestičky jsem dal staničky Raid s nějakým feromonovým
jedem. Včely se do toho nodostane.
Ale mravenci to úspěšně obcházejí a dovnit nejdou, potvory! Asi jsou pro ně
zásoby uvnitř úlu větši lákadlo.
Jedem nástavek mám bíle pocukrovaný od rozkousaného polystyrenu z vnitřního
uteplení.

Hezký den.
Arnošt

treba najst mravenisko a naliat don vriacu vodu - funguje to rychle.

Matej

Mě se osvědčuje kypřící prášek do pečiva. Pokud vím kde je mraveniště, tak
posypu mraveniště, nebo popráším kolem úlů a většinou dají pokoj a odstěhují
se.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Hubner Jan [mailto:hubner.jan/=/tiskali.cz]
Sent: Monday, May 12, 2003 9:44 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Téma věčné-mravenci a jak naně /etrně/




        Zkušenosti má každý jiné, mohou se občas vyskytnout i takové, za
které by mnozí byli vděční.

                             Předem díky!
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003

Osvědčilo se mi (dle rady z konference) namazat nožičky stojanu pro úly
vazelínou. Hezky kolem dokola. A občas (jednou do roka) je to nutné
zkontrolovat a špachtličkou přemáznout a zapatlat prach usazený na povrchu.
:-)))
V blízkosti domu pokud najdu mraveniště tak brzy najdu i mravence uvnitř. A
v tom případě je bez milosti likviduju. Nikoliv šetrně. Násilím a jedem.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zkušenosti má každý jiné, mohou se občas vyskytnout i takové, za
> které by mnozí byli vděční.

Na znojemsku uľ končí řepka a začíná kvést akát. Myslí¨m ze by mohla být vynikající snůąka. Akát má nasazeno mimořádně bohatě a předpověd počasí vypadá taky slibně (ochlazení by mělo být krátké)). Snůąka začne asi od pátku. Kde byla řepka v doletu, tam jsou medníky plné. Na jednom stanoviąti řepku nemám a po odkvětou pampeliąek tam byla bída, včely bez zásob. Jel jsem tam po týdnu krmit a koukám, v mednících asi 10 kg přínos - z jírovce. Létavky, co sbírají na jírovci jsou na hlavě a hrudi červené od pylu, podobně jako bývají ľluté z řepky. PS: Mám pocit, ľe se včelám letos nechce do rojení.

Dne 13 May 03, v 19:39, Bronislav Gruna napsal(a):
PS: Mám pocit, ľe se včelám letos nechce
> do rojení.

Tak to máš štěstí, my už 1.5. museli jedny přesvědčovat, že zakládat
misky není dobrý nápad. Dostaly ob plást mezistěnu, za týden všechno
postavený a zakladený, stavební rámek ze tří čtvrtin postavený...
O víkendu dostaly jiné chovný rámek, přijaly teda jen 6, ale to mi
zatím stačí (chov v medníku - při matce, bez startéru).
Rojení je zatím přešlo, ale pomalu mám strach, co bude za týden.

Jirka L.

S tím souhlasím a dodávám: protože mne přelarvování baví ( narozdíl od
drátkování a zatavování mezistěn ) tak obvykle do medníku každého včelstva
vkládám počátkem května 10 matečníkových misek s jednodenními larvičkami.
Myslím, že je to docela pracovně nenáročný prostředek na potlačení rojové
nálady včel ( působí jako odsavač přetlaku mateří kašičky- tudíž se s ní
nekrmí vzájemně včely). Tam, kde po několika dnech zjistím, že byly
matečníky přijaty mám postaráno o matečníky do oplodňáčků, nebo jako zdroj
mateří kašičky pro přelarvování kvalitního plemene ( např. od inseminované
matky ). Tak si kontroluji rojovou náladu včelstev jen tím, že rozeberu a
půjčím si plást nejmladšího plodu třeba jen z jediného včelstva. Pak obvykle
nastane u mne snůška z řepky a sběrací pud dočasně vítězí nad rozmnožovacím.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>O víkendu dostaly jiné chovný rámek, přijaly teda jen 6, ale to mi
>zatím stačí (chov v medníku - při matce, bez startéru).
>Rojení je zatím přešlo, ale pomalu mám strach, co bude za týden.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003

autobaterie 12V je dobrá i pro jiné účely. Napájím z ní i 12VAKUSROUBOVAK -
vyřezal jsem si z dřevěného špalíčku náhradu za část akumulátoru a připojil
ve správné polaritě bílou dvoulinkou LSY 2x1. Levné akuvrtačky mají nízkou
cenu hlavně proto, že mají nekvalitní NiCd články. Asi dvakrát za sezonu
autobaterii odvezu nabít ( před vytáčením medu ). Jinak z ní zatavuji
mezistěny ( letos bez nabíjení 120ks - spotřeba proudu je nepatrná a to jsem
ji nabíjel naposled někdy napodzim).
Dobré je udělat si na ní nosič ( ze dvou prken ve tvaru L ) a dvou popruhů,
nebo provazů jako ucha tašky. Dobře se pak dá odněst k nabití. Do stojny
toho L přidělat samičku autozásuvky a pak lze připojit jak pohon medometu,
akuvrtačku, přenosné světlo, vodiče na zatavení mezistěn ( na konci opatřené
malými "krokodýlky" z prodejny elektronických součástek ).
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>nemam n astanovisti 220v a jezdim tam autem zkusil jsem zatavovat
>mezisteny z autobaterie a kazdy kdo to zkusil potrvdi, ze je to
>nejrychlejsi a zdroj se nezahriva jako to trafo, proste uz to asi
>nikdy jinak delat nebudu.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 13.5.2003

Zdravicko


Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou (?) a
nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam vediet?

Dakujem


Pista

Vzdyt to je konzervacni cinidlo, to se pouziva ve vcelarstvi ?

Zdravi PP.


> Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou
> (?) a
> nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam
> vediet?
>

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 565353127 (*111)
http://www.dup.cz
mail: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Neviem. Preto ten otaznik. Ja to nepouzivam. Ze mu to poradil nejaky stary
vcelar.

Pista


> Vzdyt to je konzervacni cinidlo, to se pouziva ve vcelarstvi ?
>
> Zdravi PP.
>
>
> > Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou
> > (?) a
> > nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam
> > vediet?
> >

No nevim nevim, nekde jsem cosi cetl o pouziti kys. mlecny na varrou,
tusim ze i neco o benzoovy, ale o sorbovy teda nic.
A co by to jako melo mit za efekt, nebo proc to chce delat?
Jirka


Dne 13 May 03, v 11:00, Janura Stefan napsal(a):

> Zdravicko
>
>
> Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou (?) a
> nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam vediet?
>
> Dakujem
>
>
> Pista

Nazdar

Mňa by zaujímalo ako sa veľkovčelári vysporiadavajú s
trúbčim plodom a či ho likvidujú. Ja mám 25 včelstiev
a pri prehliadkach ho likvidujem včelárskou vydličkou
- jednak kvôli zníženiu počtu trubcov a jednak ako
prevenciu proti varóze - čo asi funguje, lebo spad
klieštika mám v jeseni relatívne malý. Za podnety
zjednodušujúce túto pre mňa časovo náročnú činnosť
budem vďačný.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Proč snižovat počet trubců z jiného důvodu, než vyřezávat trubčinu za
stavebního rámku, jako snižování varoázy?
(Ikdyž jsem tuším v překladech četl, že to není zase tak jisté, s tím, že
trubčinu varoa upřednostňuje a že by jí v normálním plodu nebylo taky dost).
Zajímalo by mě, jaký praktický význam by mohlo mít takové snižování trubců.
Já osobně bych nic takového nedělal. Trubci mají ve včelstvu spoustu jiných
funkcí než jen oplodnění matky.
Pokud by to včelstvo bylo bodavé a pěstoval bys matky, tak by to význam mělo
... Ikdyž soused s jeho trubci s eventuálně bodavých včel ti tvůj genetický
zámměr tak jak tak ovlivní.
Takže tohle počínání nechápu.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:06 PM
Subject: trúbči plod - likvidácia



Nazdar

Mňa by zaujímalo ako sa veľkovčelári vysporiadavajú s
trúbčim plodom a či ho likvidujú. Ja mám 25 včelstiev
a pri prehliadkach ho likvidujem včelárskou vydličkou
- jednak kvôli zníženiu počtu trubcov a jednak ako
prevenciu proti varóze - čo asi funguje, lebo spad
klieštika mám v jeseni relatívne malý. Za podnety
zjednodušujúce túto pre mňa časovo náročnú činnosť
budem vďačný.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

No, ono je to způsobeno opravdu propagací názoru, že roztoč varroa napadá
hlavně trubčí plod. A když si pročtete Včelařství, tak tuším někde v
kalendáriu psal jeden z autorů, že nechá záměrně stavět trubčinu v podmetu a
pak, až to matka zaklade a včely zavíčkují, tak ji odstraní. Tak možná to
někdo chápe, že je dobré trubčinu likvidovat všude. Samozřejmě, že když
včely nestaví trubčinu a je tedy trubčina pouze na plástech, tak to nějaký
ten význam pro snížení roztočů bude mít. Ale každopádně bych taky všechno
nerušil ...

Zdeněk Čejka

> Takže tohle počínání nechápu.
>
> Arnošt

Speciálně pan Zelený (jeden z výrobců Langstrotu viz. www.n-vcelari.cz) má i
v nabídce ( a pokud vím tak to na včelnici provozuje) speciální nástavek na
trubčinu, který dává jako nejspodnější na podmet.
Funkčně jsem to bohužel neviděl, ale vím, že o tom přednášel.
Podle mě to má dvě funkce. Jednak vyřezávání a varoaprevenci a má to držet
matku ve spodních patrech, kde ji trubčina přitahuje k zakladení. Čímž
podporuje při včelaření bez přížky to, že matka nebude klást v medníkových
nástavcích.

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:42 PM
Subject: RE: trúbči plod - likvidácia


No, ono je to způsobeno opravdu propagací názoru, že roztoč varroa napadá
hlavně trubčí plod. A když si pročtete Včelařství, tak tuším někde v
kalendáriu psal jeden z autorů, že nechá záměrně stavět trubčinu v podmetu a
pak, až to matka zaklade a včely zavíčkují, tak ji odstraní. Tak možná to
někdo chápe, že je dobré trubčinu likvidovat všude. Samozřejmě, že když
včely nestaví trubčinu a je tedy trubčina pouze na plástech, tak to nějaký
ten význam pro snížení roztočů bude mít. Ale každopádně bych taky všechno
nerušil ...

Zdeněk Čejka

> Takže tohle počínání nechápu.
>
> Arnošt

Sám jsem tento způsob již také zavrhl. To z několika důvodů,
1) V nástavkových úlech se dostávat do spodního dílu není žádný med
2) Některé práce nám dokazují škodlivost tohoto jednání, Trubci totiž
udržují teplo v úle je-li jich tam málo musí doma topit létavky.
3) Upřednostňování trubčiny před dělničím plodem je prý zanedbatelné
vzhledem k jejich poměru v úlu.

Pepan

-----Original Message-----
From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:25 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: trúbči plod - likvidácia

Proč snižovat počet trubců z jiného důvodu, než vyřezávat trubčinu za
stavebního rámku, jako snižování varoázy?
(Ikdyž jsem tuším v překladech četl, že to není zase tak jisté, s tím,
že
trubčinu varoa upřednostňuje a že by jí v normálním plodu nebylo taky
dost).
Zajímalo by mě, jaký praktický význam by mohlo mít takové snižování
trubců.
Já osobně bych nic takového nedělal. Trubci mají ve včelstvu spoustu
jiných
funkcí než jen oplodnění matky.
Pokud by to včelstvo bylo bodavé a pěstoval bys matky, tak by to význam
mělo
... Ikdyž soused s jeho trubci s eventuálně bodavých včel ti tvůj
genetický
zámměr tak jak tak ovlivní.
Takže tohle počínání nechápu.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:06 PM
Subject: trúbči plod - likvidácia



Nazdar

Mňa by zaujímalo ako sa veľkovčelári vysporiadavajú s
trúbčim plodom a či ho likvidujú. Ja mám 25 včelstiev
a pri prehliadkach ho likvidujem včelárskou vydličkou
- jednak kvôli zníženiu počtu trubcov a jednak ako
prevenciu proti varóze - čo asi funguje, lebo spad
klieštika mám v jeseni relatívne malý. Za podnety
zjednodušujúce túto pre mňa časovo náročnú činnosť
budem vďačný.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Telefonoval som mu a povedal ze ten "dedo" to pouziva proti vapenateneniu a
kliestikovy a ze to zabera.

Tak neviem. Preto sa pytam aj ja.

Pista


> No nevim nevim, nekde jsem cosi cetl o pouziti kys. mlecny na varrou,
> tusim ze i neco o benzoovy, ale o sorbovy teda nic.
> A co by to jako melo mit za efekt, nebo proc to chce delat?
> Jirka
>

No proti zvapenateni to asi muze fungovat, ale rekl bych ze bude mit
ve vcelstvu dost dlouhy polocas a najdou mu to v medu.
Formidol bude fungovat urcite stejne, navic ma jednodussi aplikaci.
Jirka

Dne 14 May 03, v 8:01, Janura Stefan napsal(a):

> Telefonoval som mu a povedal ze ten "dedo" to pouziva proti vapenateneniu a
> kliestikovy a ze to zabera.
>
> Tak neviem. Preto sa pytam aj ja.
>
> Pista
>
>
> > No nevim nevim, nekde jsem cosi cetl o pouziti kys. mlecny na varrou,
> > tusim ze i neco o benzoovy, ale o sorbovy teda nic.
> > A co by to jako melo mit za efekt, nebo proc to chce delat?
> > Jirka
> >
>

Inseminovaná matka (a její včelstvo) je v nevýhodě ze tří důvodů, dva jste
zmínili:
1. Vliv dvou narkóz - prvá při inseminaci a druhá po inseminaci. Dříve se
matky narkotizovaly dlouho, 10+10 minut, později 5+5 minut.
Teď víme, že stačí první narkóza do 3 minut (tolik trvá inseminace matky) a
druhá 1-2 minuty - to je pro ně tedy podstatně šetrnější. Takové ins. matky
máme v běžných produkčních včelstvech a pokud je kvůli něčemu nevyřadíme
nebo je včely nevymění samy, klidně se dožívají 3, někdy i 4 let. Tedy je to
určitý důkaz toho, že krátká narkóza matkám nevadí tolik, jak by se dalo
očekávat. Zřejmě i dřívější špatné zkušenosti s životností matek byly na
vrub dlouhých narkóz.
2. Inbríding (příbuzenská plemenitba) jejího včelstva. Ale ne každá matka se
inseminuje příbuzensky. V malé míře inbríding nevadí, tj. do 15 až 20 %. Na
evidenčním lístku každé ins. matky od nás (z PV Zubří) je koef. inbrídingu
budoucího včelstva matky napsán. Jen málo která matka od nás má ovšem vyšší
inbríding než 25 % (umíme ho předem vypočítat a tak vybíráme kombinace matek
a trubců dávající nižší koef. inbrídingu).
Pozn.: Na některé vlastnosti dokonce inbríding působí příznivě - jsou to ty
s vyšší dědivostí, např. čistící instinkt.
3. Geneticky homogennější včelstvo. Protože se matka obvykle inseminuje
trubci od jedné matky trubců, jsou si všechny včely více vzájemně příbuzné
než při volném páření, kdy je každý trubec z jiného včelstva.
Polyandrie a páření matky volně mimo úl je opatření přírody s cílem zpestřit
geneticky potomstvo matky, to je pak ve výhodě - má širší možnosti adaptace
na rozmanité podmínky prostředí, kde populace včel žije a jemuž se musí
stále přizpůsobovat (přírodní výběr). Člověk - chovatel toto obchází a ve
včelstvu je tak menší genetická pestrost - to může vadit i v rámci jednoho
včelstva (nejen v rámci populace) - zmenšení síly a výkonu aj. Jsou to
složité vztahy mezi včelami, studují se, něco se o nich ví, ale stále
málo...
Na dokreslení uvedeného: Ve včelstvu s volně pářenou matkou jsou sestry
některé geneticky podobné (koef. příbuznosti) z 0,75 a některé 0,25, v
průměru asi 0,30, a ve včelstvu s matkou inseminovanou jsou některé včely
navzájem s koef. 0,75 a jiné 0,50, v průměru 0,52. Více se můžete dozvědět
v právě vycházejícím seriálu ve Včelařství "Příbuzenské vztahy u včel",
právě uvedené hodnoty příbuznosti budou popsány podrobněji v 7. a hlavně 9.
části.

Souhrnně mohu říci, že inseminované matky proti volně pářeným jsou v
nevýhodě. Včelstva s ins. matkami mohou o něco zaostávat, ale rozdíl je malý
(a je možné, že ho zmenšuje vyšší kvalita - lepší geny od nainseminovaných
trubců). Aspoň o matkách od nás si to troufám tvrdit. Chtělo by to i nějaká
čísla, třeba srovnání medných výnosů - někdy to spočítám za pár let zpět.
Nepřímou podporou toho tvrzení je, že ve většině včelstev máme matky
inseminované, a to momentálně v 93 včelstvech ze 100.

K. Čermák


>> U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
>> závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská
>>plemenidba atd.

>No může to být inbrední deprese z příbuzenské plemenitby, ovšem
>inseminovaná matka je především genetický zdroj, aby sis od ní
>odchoval svoje linie, těžko po ní můžeš chtít nějaký výnos, to je
>základní nepochopení. Už proto, že inseminace a narkózy jsou poměrně
>značný zásah do zdravotního stavu matky. Vždycky bude lepší přirozeně
>spářená matka než inseminovaná, ale inseminace je jediný způsob, jak
>mít pod kontrolou, s čím se spářila.

Jen upřesnění - Vigor není kraňka z Podkarpatské Rusi (snad lépe se říká
Zakarpatská Ukrajina). Je to nově vytvořený kmen kombinací více výchozích
kmenů nebo linií kraňky. Zakarpatská kraňka, tedy Vučko, je v něm také
použita, ale jen podílem.

K. Čermák


> Odpověď na dotaz:
> Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
> Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
> Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
> Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
> Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
> Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
> Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
> Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2003 8:04 AM
Subject: Dotaz k plodišti 42x36 (př. Čermák)

> > mám vysoké nástavky mnohem vyšší, tedy 42x36 cm a dosud zimuji
> > včelstva jen v takovém vysokém bez dalšího nízkého.
> >
> > Pokud by Vám bylo ještě něco nejasného anebo byste se chtěl na něco
jiného
> > zeptat, napište.
> > K. Čermák
>
> Děkuji za odpověď a rád využívám Vaší ochoty k dalšímu dotazu:
>
> V posledních článcích přítele Boháče (např.
> http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm) jsou
> kritizována velká jednonástavková plodiště jako "příliš velká i pro enormě
> hodně kladoucí matky", jako kdyby mělo být hlavním cílem včelaře vyhnat z
> plodiště všechny "příruční" zásoby do dalších nástavků.
>
> Zdravý rozum říká, že musí existovat kompromis mezi potřebami včel a
> včelaře.
>
> Jak byste z tohoto pohledu hodnotil svá plodiště hluboká 36 cm? Dal jste
> větší prioritu zimování - resp. jarnímu rozvoji a v sezóně byste připustil
> jako výhodnější nižší plodiště, nebo právě naopak?
>
> Děkuji za odpověď a přeji vše dobré
>
> J. Čáp

Ano, chtěl jsem hlavně dát možnost včelstvům rozvíjet se na velké nedělené
ploše a sledovat, nakolik jim to bude (nebo nebude) svědčit ve srovnání s
ostatními včelstvy, jež jsou v nízkonástavkových Optimalech. Jeví se mi, že
pro zimování je to jedno, zda je prostor úlu vysoký (36 cm) nebo složený z
několika (2-3) nízkých nástavků. I v sezóně se včelám na vysokém plástu
daří, horší je to ale pro nás včelaře - problém s obměnou díla, váhou
nástavku aj.

Pokud jde o kritiku p.Boháče, že už je to moc velké plodiště: Vím o ní, psal
mi to, nesouhlasím! Př. Boháč vychází z pouhého výpočtu, když prostor, resp.
plástovou plochu plodiště, provnává s nástavkem klasického 10-ti rámkového
Dadantu (45x28,5 cm). Nějaký prostor v plodišti navíc není na škodu, nevadí,
že část buněk je mnohdy prázdná. Jsou ale situaci, kdy se tyto buňky včelám
náramně hodí, jako třeba v uplynulých dvou týdnech - uložily si tam zásoby
pylu a teď při ochlazení se jim hodí. Je dobré, když mají kolem plodu i
nějaký med pro svou vlastní potřebu. A někde také potřebují chovat trubce. A
tento prostor "navíc" se přece u Dadantů s rámky do 30 cm vysokými běžně
přidává pomocí jednoho nízkého nástavku k tomu základnímu vysokému pro
zimování a jaro.

K. Čermák

> Pokud jde o kritiku p.Boháče, že už je to moc velké plodiště: Vím o ní,
psal
> mi to, nesouhlasím! Př. Boháč vychází z pouhého výpočtu, když prostor,
resp.
> plástovou plochu plodiště, provnává s nástavkem klasického 10-ti rámkového
> Dadantu (45x28,5 cm). Nějaký prostor v plodišti navíc není na škodu,
nevadí,
> že část buněk je mnohdy prázdná. Jsou ale situaci, kdy se tyto buňky
včelám
> náramně hodí, jako třeba v uplynulých dvou týdnech - uložily si tam zásoby
> pylu a teď při ochlazení se jim hodí. Je dobré, když mají kolem plodu i
> nějaký med pro svou vlastní potřebu. A někde také potřebují chovat trubce.
A
> tento prostor "navíc" se přece u Dadantů s rámky do 30 cm vysokými běžně
> přidává pomocí jednoho nízkého nástavku k tomu základnímu vysokému pro
> zimování a jaro.
>
> K. Čermák

Uváděné skutečnosti potvrzuje i moje zkušenost se včelařením v čejkově
ležanu na r.m 42x33 cm.
Tedy nezávisle na běžně známých typech úlů.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 13.5.2003

>2. Jak je to se šlechtěním jednotlivých linií na odolnost varroáze?
>Jistě se v tom dělají nějaké výzkumy a jsou z toho výstupy -
>publikace atd. Dá se to někde sehnat, případně mohl by někdo z
>výzkumu do konference alespoň stručně zprostředkovat případné
>novinky?

Chystám se právě o tom napsat článek do Včelařství, ale sezóna mi nedovoluje
to dokončit, tak až po ní. Vlastně to budou dva články charakteru kompilace
(výběr z odborných článků - separátů) - jeden o odolnosti včel proti
infekčním chorobám a druhý o selekci na varroarezistenci. Všechny práce o
varroarezistenci jsou ale anglicky, převážně ve vědeckých časopisech.

Jen velmi stručně k těm novinkám pokud jde o varroarezistenci:
- Tzv. grooming (aktivní ničení - poškozování roztočů včelami) se ukazuje
být skoro neužitečný pro selekci, protože u naší medonosné včely je to
vlastnost málo vyvinutá a s malou genetickou variabilitou a hlavně velmi
nízce dědivá.
- Čistící instinkt včel částečně souvisí i se schopností včel odstranit s
plodového plástu ty kukly, v nichž se nachází samička varroa s jejím
potomstvem. Ikdyž jsou to kukla živé, včely některé z nich odvíčkují a
odstaraní. Samička varroa to sice nejspíš přežije, ale její potomstvo se
nedovyvine. Zároveň se samičce varroa "odečte" jeden plodový cyklus, obvykle
totiž má za život 3 takové cykly, kdy plodí potomstvo na plodu. Popsanou
schopnost mají včely v různém stupni a podle německých výzkumníků je
genetická korelace mezi čistícím pudem (odstarňováním mrtvého plodu) a
vyklízením roztoči napadených kukel dost vysoká, a to 0,61. Včely touto
cestou brzdí rozvoj varroázy.
- Schopnost včel potlačovat množení roztočů. Anglicky tuto schopnost nazvali
"Suppression of Mite Reproduction Trait" (zkráceně SMRT), česky je to možno
vyjádřit asi jako "vlastnost potlačování množení roztočů". V některých
včelstvech se totiž roztoči nejsou schopni množit tak úspěšně jako v jiných.
Projevuje se to hlavně ve dvou směrech - tak, že samička na kukle uhyne,
nebo sice neuhyne, ale nemá žádné potomstvo (nenaklade vajíčka). Neví se
přesně, čím je to způsobeno, ale je zřejmé, že je to vlastnost (schopnost)
včel, nejspíš nějaká fyziologická. Nejvíce v bádání tímto směrem postoupili
výzkumníci v USA (Harbo aj.) - našli včelstva, kde % nereprodukujících
samiček je až 66 %, zatímco většina včelstev neselektovaných má tento podíl
okolo 15 %.
Tento posledně uvedený směr je slibný pro hlednání varroarezistentních včel,
metodika je ale dost pracná a hlavně vyžaduje poměrně dost napadená
včelstva. Harbo a spol. ve svých pokusech měli včelstva v létě (červenec -
srpen) s několika sty až skoro 3000 roztoči, aby vůbec mohli vlastnost SMRT
změřit. V našich včelstvech je ale nejčastěji jen pár desítek až stovek
roztočů, takže je obtížné vyhodnotit % nereprodukujících samiček...

K. Čermák

Prosím Vás, chtěl bych se zeptat jestli někdo neví jak se jmenuje ta vyhláška, která přímo vymezuje parametry prostor určených pro zacházení s potravinami(medem)?např. omyvatelné stěny až do výšky 2m atd.Předem děkuji.

Pro celkový přehled co se kde píše o včelách
jsem poslal naskenovanou stránku s článkem
z Pardubických novin ze soboty 3.5.2003.
http://www.vcely.or.cz/files/
(Odkaz umístěn na konci kapitoly "Soubory ke stažení".)
V článku jsou mimo jiné i informace o výkupu medu Včelou Předboj za 100 Kč/kg.
zdraví
Eman

jen mne tak napada, jestli by pri potlacovani roztocu nebyla mozna obdoba
boje s komary v jizni americe, kdy jsou do prirody vypousteni ozareni
samecci. k pareni dochazi, ale k oplodneni a lihnuti prezitischopneho
potomstva uz ne. co na to odborni pracovnici csv?
zdravim,
pavel hrabak

Mohl by mi, prosím, někdo doporučit chovatele matek v ČR,
majícího velice mírný chovný materiál.

Mám problémy se sousedy a také proto se již
několik let snažím přeměnit své stanoviště
včelstev na stanoviště velice mírných a nerozbíhavých včelstev.
Nevěřícně jsem vyslech vyprávění zkušeného včelaře,
který na exkurzi v Rakousku viděl hrající si děti
před česny úlů stanoviště velkovčelaře.
(Je vůbec možné takto mírné matky u nás sehnat?)

Loni jsem vyměnil všechny matky za nové,
které byly deklarovány a doporučovány jako mírné.
Přesto nyní vždy při pozorování česen(asi ze 3m)
na mě alespoň jedna včelka zaútočí.
Rovněž při klepnutí do úlu (rozepření nástavků)
se včelky znatelně rozruší.

Případně, poradí někdo jak postupovat
k dosažení stanoviště velice mírných včelstev.

Za případné odpovědi díky.
Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
Také zdravé, pilné a hodné včelky.

Pavel Strnad

> Někteří včelaři nechtějí mírné včely, protože mají :-)) nebezpečné :-))
> stanoviště.

To není můj případ !

Pokud jsou problémy se sousedy, řeš to vysokým živým plotem směrem k
sousedům a před česna úlů (3-4 m). Včely naberou výšku ještě před přeletem
na cizí pozemek i na tvůj ... Mám to taky tak v úmyslu. A do doby než plot
vyroste, tak alespoň nějaké hrazení.
Mírné včely - ono to chce nějaký rok vyčkat a měnit stále matky za stejnou
linii - kolega včelař z vedlejší vesnice mi v sobotu přelarvovával a stáli
jsme nad jeho nástavkem, který on rozdělal, zvedl fólii, setřepl včely -
žádný útok, vylétání, pak vytáhl rámek - opět celkem žádný frmol, včely
smetl do úlu - poslušně zalezly mezi rámky a bylo to. A já, i když mám od
něho matečníky z loňska a matky se mi podařilo odchovat, tak zatím žádný
výrazný pokrok necítím. Ale to chce asi čas a neměnit linii. Taky záleží na
momentálním počasí, snůšce a ostatním okolnostem, že jsou včely útočné ...

Zdeněk Čejka
>
> Mohl by mi, prosím, někdo doporučit chovatele matek v ČR,
> majícího velice mírný chovný materiál.
>

:> Případně, poradí někdo jak postupovat
:>k dosažení stanoviště velice mírných včelstev.

Tento problém řeším už pár roků. Plot před včelstva pomůže, ale než naroste živý plot,
tak musíš dát nějakou desku, nebo maskovací síť. 3 m není žádná legrace.
Pokud máš v okolí bodavá včelstva, tak vychovat v takovém prostředí mírné včely je problém.
Oni prý (slyšel jsem to) ti "bodaví" trubci jsou vitálnější.
Tenhle případ mám v okolí já.
Pak zbývá kupovat a vyměňovat.
S tím má taky jednu špatnou zkušenost. "Do žen a do melounů se nevidí."
Eman

S tímhle problémem bodavosti mám dotaz.
Je možné, že má ještě v tomto období vliv na chování a bodavost strážkyň na
česnu přezimující genereace včel?
Myslím, že by měla už v téhle době být z úlu pryč. A že notabene by se
neměly přezimující včely vyskytovat mezi strážkyněmi.
Ptám se proto, že mám jednu matku, kterou jsem u jedněch bestií bodavých
měnil až v polovině srpna, ale útočí na mě opět ve vzdálenosti skoro deset
metrů od česna.
Ostatní včelstva jsou stejného původu a jsou relativně mírné. Ikdyž taky ne
beránci :o).

Podle mě by měl být trend moderního včelařství šlechtit mírné linie. Nejen s
ohledem k sousedům a myslím, že podle toho kdo se na dědiny stěhuje z měst a
není zvyklý živutu a vztahům na vesnici, ale i proto, že většina lidí na
vesnici dnes žije konzumně a nemá k té vesnici a přírodě moc vztah (opět až
na výjimky). Myslím, že se vztahy to bude čím dál horší.
Za druhé má každý stále míň času a určině se s nebodavými včelstvy rychleji
a snadněji pracuje!

Podávat bodavé potvory s tím že mají dobré výnosy je podle mě lež a
sprosťárna.
Pokud mi velkovčelař prodá bodavou matku, byť F1 (nebo prvního potomka
šlechtěné volně pářenou) a je bodavá, tak jaké má potom na stanovišti
ostatní včelstva a jak se stará o plemenitbu trubčích včelstev když není
schopen přečíslit svými mirnými trubci ty od dejmetomu amatérů (ikdyž se sám
též za amatéra považuju).

Znovu se ptám! Jakým způsobem se schvalují chovy různých stupňů! Jak se
testují parametry jejich produktů.
Ať už je to stabilita nových linií, nebo u rozchovných stanic, zda někdo
skutečně testuje doprovodné vlastnosti nebo to schválí nějaký úředník na
základě nějaké statistiky podané pěstitelem?

Na co potom rozmnožovací chovy, když nedokážu zajistit aspoň minimum
kvality.
Jaká je v tomto směru nabídka např. v Německu? Nebo v Americe? Pokud něco
chci prodat, tak snad musím nějakým způsobem garantovat, co prodávám !?

Já osobně jsem k tomu, co mi o vlastnostech svých včel kdokoli cokoli říka
dost skeptický.
Až na pár ověřených vyjimek.

Arnošt


----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 9:15 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


Pokud jsou problémy se sousedy, řeš to vysokým živým plotem směrem k
sousedům a před česna úlů (3-4 m). Včely naberou výšku ještě před přeletem
na cizí pozemek i na tvůj ... Mám to taky tak v úmyslu. A do doby než plot
vyroste, tak alespoň nějaké hrazení.
Mírné včely - ono to chce nějaký rok vyčkat a měnit stále matky za stejnou
linii - kolega včelař z vedlejší vesnice mi v sobotu přelarvovával a stáli
jsme nad jeho nástavkem, který on rozdělal, zvedl fólii, setřepl včely -
žádný útok, vylétání, pak vytáhl rámek - opět celkem žádný frmol, včely
smetl do úlu - poslušně zalezly mezi rámky a bylo to. A já, i když mám od
něho matečníky z loňska a matky se mi podařilo odchovat, tak zatím žádný
výrazný pokrok necítím. Ale to chce asi čas a neměnit linii. Taky záleží na
momentálním počasí, snůšce a ostatním okolnostem, že jsou včely útočné ...

Zdeněk Čejka
>
> Mohl by mi, prosím, někdo doporučit chovatele matek v ČR,
> majícího velice mírný chovný materiál.
>

Když pročítám stará včelařství, tak se tam dá dočíst, že se zakládaly chovné
okrsky,
kam se daly matky dovézt k oplodnění? Trubčí včelstva se pak vybírala z
dobrých včelstev.
Nepřeceňuje se v tomhle smyslu inseminace, že se od těchto metod upustilo,
nebo se dnes prostě včelaři nedokážou domluvit, protože si každý chrání svůj
píseček?
Mělo by to v téhle době a v Česku smysl?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Veselý Emanuel Ing." <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 9:55 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


:> Případně, poradí někdo jak postupovat
:>k dosažení stanoviště velice mírných včelstev.

Tento problém řeším už pár roků. Plot před včelstva pomůže, ale než naroste
živý plot,
tak musíš dát nějakou desku, nebo maskovací síť. 3 m není žádná legrace.
Pokud máš v okolí bodavá včelstva, tak vychovat v takovém prostředí mírné
včely je problém.
Oni prý (slyšel jsem to) ti "bodaví" trubci jsou vitálnější.
Tenhle případ mám v okolí já.
Pak zbývá kupovat a vyměňovat.
S tím má taky jednu špatnou zkušenost. "Do žen a do melounů se nevidí."
Eman

:>S tímhle problémem bodavosti mám dotaz.
:>Je možné, že má ještě v tomto období vliv na chování a
:>bodavost strážkyň na
:>česnu přezimující genereace včel?
:>Myslím, že by měla už v téhle době být z úlu pryč. A že notabene by se
:>neměly přezimující včely vyskytovat mezi strážkyněmi.
:>Ptám se proto, že mám jednu matku, kterou jsem u jedněch
:>bestií bodavých
:>měnil až v polovině srpna, ale útočí na mě opět ve
:>vzdálenosti skoro deset
:>metrů od česna.

Přezimující generace včel je teď snad už mrtvá, pokud vím.
Bodavost se může měnit podle toho jací trubci matku oplodnili.
Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé spermie) a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se chování včelstva zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily.
Eman

>
> Podle mě by měl být trend moderního včelařství šlechtit mírné linie. Nejen
> a snadněji pracuje!
>
> Podávat bodavé potvory s tím že mají dobré výnosy je podle mě lež a
> sprosťárna.

Příteli, dovolím si zde silně nesouhlasit. Nevím, jaké máš vědomosti o
chovu a o genetice, ale Tvé dopisy mi naznačují, že pouze okrajové.

Např. je mi známo, že málo bodavé včely mají potlačený pud ochrany česna,
takže jsou známy případy loupeží zničených včelnic takto velice mírných
včelstev.
A tak podobně. Takže ono to šlechtění není nic triviálního a tak
zjednodušuvat, jak píšeš Ty, - chovejte prostě nebodavé včely - to nejde.
Ať chceme, či nechceme, pořád ještě příroda má své slovo a to slovo v
tomto případě říká "včelo, máš žihadlo a to se používá takhle" ...

Nutno uvážit, že nejen včelař, ale i jeho "konzumní soused" má svá práva,
která začínají práve třeba u jeho plotu, ale včely o tom dost dobře poučit
nejde. Je třeba aby včelař byl ochoten přijmout svůj díl zodpovědnosti a
uznal i to, že někdo se včel prostě bojí.

Zdraví PP.

No jo, ale to musí být ta nová vložená matka oplodněná nebodavými trubci.

Zdeněk Čejka

> Přezimující generace včel je teď snad už mrtvá, pokud vím.
> Bodavost se může měnit podle toho jací trubci matku oplodnili.
> Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé spermie)
> a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se chování včelstva
> zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily.
> Eman

Dne po 19. květen 2003 10:42 Veselý Emanuel Ing. napsal(a):

> Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé spermie)
> a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se chování včelstva
> zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily. Eman
Dobry den,
toto mohu potvrdit, take se mi po vymene matky vcelstva (kterym jsem interne
rikal suchy zip) sklidnila. Jestli nahodou mimo genetiku a jine vlivy okoli
bodavost neovlivnuje i materi latka.
Na stanovisti mam vsechny (tj 7.) vcely nebodave vyjma jednech, kde jsem za 3
roky meho vcelareni zjistil , ze na tom miste jsou bodave vzdy. Se synem jsme
si hrali s virgulemy a presne pod tim ulem vede nakej pramen , nebo geop.
zona. Toto ma mozna vliv taky.

Honza

Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 10:44 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


No jo, ale to musí být ta nová vložená matka oplodněná nebodavými trubci.

Zdeněk Čejka

> Přezimující generace včel je teď snad už mrtvá, pokud vím.
> Bodavost se může měnit podle toho jací trubci matku oplodnili.
> Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé spermie)
> a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se chování včelstva
> zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily.
> Eman

m jsme
:>si hrali s virgulemy a presne pod tim ulem vede nakej pramen
:>, nebo geop.
:>zona. Toto ma mozna vliv taky.
:>
:>Honza


To je bomba! To mě nenapadlo. Já to mám taky svázaný s místem, ale zatím jsem tomu nepřikládal význam.
Díky
Eman

To je zajímavé co říkáte příteli.
Potom je zřejmě naprostá pitomost uvádět jako charakteristickou vlastnost
při výběru mírnost?
Když chcete chovat bodavá včelstva, tak si je mějte. Asi máte dost peněz
na stavění vysokých barier se sousedy. Já osobně si ale chci svoji zahradu
užít i jinak než bych tam musel chodi ve skafandru, protože mají včely
žihadla.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 10:44 AM
Subject: Re: Matky velice m írných včelstev - hledám chovatele
matek -okrajove


>
> Podle mě by měl být trend moderního včelařství šlechtit mírné linie. Nejen
> a snadněji pracuje!
>
> Podávat bodavé potvory s tím že mají dobré výnosy je podle mě lež a
> sprosťárna.

Příteli, dovolím si zde silně nesouhlasit. Nevím, jaké máš vědomosti o
chovu a o genetice, ale Tvé dopisy mi naznačují, že pouze okrajové.

Např. je mi známo, že málo bodavé včely mají potlačený pud ochrany česna,
takže jsou známy případy loupeží zničených včelnic takto velice mírných
včelstev.
A tak podobně. Takže ono to šlechtění není nic triviálního a tak
zjednodušuvat, jak píšeš Ty, - chovejte prostě nebodavé včely - to nejde.
Ať chceme, či nechceme, pořád ještě příroda má své slovo a to slovo v
tomto případě říká "včelo, máš žihadlo a to se používá takhle" ...

Nutno uvážit, že nejen včelař, ale i jeho "konzumní soused" má svá práva,
která začínají práve třeba u jeho plotu, ale včely o tom dost dobře poučit
nejde. Je třeba aby včelař byl ochoten přijmout svůj díl zodpovědnosti a
uznal i to, že někdo se včel prostě bojí.

Zdraví PP.

Vazeny priteli,
nezlob se, ale my vsichni chovame vcely. Pestuji se redkvicky. Vse dobre.
Hezky den.
Frantisek Rousek


Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

Tak tohle je sice zlomyslnost ale je je to pravda.
Ale je vidět, jek se chytají ti co se cítí, že by se jich to mohlo týkat.

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 11:20 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


Vazeny priteli,
nezlob se, ale my vsichni chovame vcely. Pestuji se redkvicky. Vse dobre.
Hezky den.
Frantisek Rousek


Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

Vis ja jsem si pri Tvych slovech predstavoval tu mravenci praci nadseneho funkcionare, ktery obchazi celou ZO s 1 800 vcelstvy a zjistuje puvody matek a provadi jejich mapovani na www. Dle mych zkusenosti je nekdy i problem v nekterych obvodech ci ZO provest vyplatu a kvalitni osetreni. Dovedes si predstavit takoveho nadsence ve vsech ZO? Ja jsem navrhoval na zasedani UV CSV sehnat za okres zodpovednou osubu zpracovani evidenci ZO na PC. Jeste ted se vsichni smeji. Proste jsem byl ubezpecen, ze tato doba jeste nenastala. A Ty by jsi chtel plosne umisteni vcelstev v mape s identifikaci matek...........
Hezky den.
Tak tohle je sice zlomyslnost ale je je to pravda.
Ale je vidět, jek se chytají ti co se cítí, že by se jich to mohlo týkat.



Vazeny priteli,
nezlob se, ale my vsichni chovame vcely. Pestuji se redkvicky. Vse dobre.
Hezky den.
Frantisek Rousek


Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

Není a nebude - pokud to nebude nařízeno. Těžko bych dostal ze včelaře,
který má 70 roků a včelaří tak jak tak, kterou linii pěstuje. Už slyším jeho
odpověď: no já nevím, co tam je to tam je, já matky neměním apod.

Zdeněk Čejka
>
> Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
> jsou včely.
> Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
> vyskytuje.
> To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
> Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?
>

Nezlote se pane Rousek, ale neumíš číst. Nebo čtete co chcete přečíst.
Nepsal jsem nic o tom, že by tam měly být plemena. To jste přimyslel.

Do ročního hlášení se povinně dává číslo katastru, kde je stabilní
stanoviště.
Geodetové v elektronické podobě mapy katastrů mají. Pochopitelně za peníze.
A udělat z toho aplikaci je jen technický problém. Na internetu je takových
aplikací dost.
Viz www.mapy.cz -
Pochopitelně jsou ty databáze za peníze.

Takže pane Rousku. Možná pěstujete včely o pár roků déle. A asi máte díky
tomu patent na rozum.

Nedělá mi problém uznat svou chybu, ale nevkládejte mi do úst vaše myšlenky.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 11:57 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek



Vis ja jsem si pri Tvych slovech predstavoval tu mravenci praci nadseneho
funkcionare, ktery obchazi celou ZO s 1 800 vcelstvy a zjistuje puvody matek
a provadi jejich mapovani na www. Dle mych zkusenosti je nekdy i problem v
nekterych obvodech ci ZO provest vyplatu a kvalitni osetreni. Dovedes si
predstavit takoveho nadsence ve vsech ZO? Ja jsem navrhoval na zasedani UV
CSV sehnat za okres zodpovednou osubu zpracovani evidenci ZO na PC. Jeste
ted se vsichni smeji. Proste jsem byl ubezpecen, ze tato doba jeste
nenastala. A Ty by jsi chtel plosne umisteni vcelstev v mape s identifikaci
matek...........
Hezky den.
Tak tohle je sice zlomyslnost ale je je to pravda.
Ale je vidět, jek se chytají ti co se cítí, že by se jich to mohlo týkat.



Vazeny priteli,
nezlob se, ale my vsichni chovame vcely. Pestuji se redkvicky. Vse dobre.
Hezky den.
Frantisek Rousek


Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

Vazeny priteli,
ja si vazim kazde myslenky a kazde prace pro vcelare. Nevim proc se do me takto poustis, ale po precteni Tveho prispevku jsem to takto pochopil. Omlouvam se pokud moje interpretace byly chybna.
Hezky den.

Nezlote se pane Rousek, ale neumíš číst. Nebo čtete co chcete přečíst.
Nepsal jsem nic o tom, že by tam měly být plemena. To jste přimyslel.

Do ročního hlášení se povinně dává číslo katastru, kde je stabilní
stanoviště.
Geodetové v elektronické podobě mapy katastrů mají. Pochopitelně za peníze.
A udělat z toho aplikaci je jen technický problém. Na internetu je takových
aplikací dost.
Viz www.mapy.cz -
Pochopitelně jsou ty databáze za peníze.

Takže pane Rousku. Možná pěstujete včely o pár roků déle. A asi máte díky
tomu patent na rozum.

Nedělá mi problém uznat svou chybu, ale nevkládejte mi do úst vaše myšlenky.

Arnošt

Omluva též z mojí strany. Já tak pochopil váš předešlý přízpěvek. Asi to
bylo nedorozumění.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 12:28 PM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek

Vazeny priteli,
ja si vazim kazde myslenky a kazde prace pro vcelare. Nevim proc se do me
takto poustis, ale po precteni Tveho prispevku jsem to takto pochopil.
Omlouvam se pokud moje interpretace byly chybna.
Hezky den.

Nezlote se pane Rousek, ale neumíš číst. Nebo čtete co chcete přečíst.
Nepsal jsem nic o tom, že by tam měly být plemena. To jste přimyslel.

Do ročního hlášení se povinně dává číslo katastru, kde je stabilní
stanoviště.
Geodetové v elektronické podobě mapy katastrů mají. Pochopitelně za peníze.
A udělat z toho aplikaci je jen technický problém. Na internetu je takových
aplikací dost.
Viz www.mapy.cz -
Pochopitelně jsou ty databáze za peníze.

Takže pane Rousku. Možná pěstujete včely o pár roků déle. A asi máte díky
tomu patent na rozum.

Nedělá mi problém uznat svou chybu, ale nevkládejte mi do úst vaše myšlenky.

Arnošt

To jsem rád, že jste si "podali ruce" po drátě. Už jsem si myslel, že se
bude muset založit nová konference :-))))

Zdeněk Čejka
>
> Omluva též z mojí strany. Já tak pochopil váš předešlý přízpěvek. Asi to
> bylo nedorozumění.
> Arnošt
>
>
> Vazeny priteli,
> ja si vazim kazde myslenky a kazde prace pro vcelare. Nevim proc se do me
> takto poustis, ale po precteni Tveho prispevku jsem to takto pochopil.
> Omlouvam se pokud moje interpretace byly chybna.
> Hezky den.
>

Mlouvám se za moji občasnou kritiku.
Ale bez kritiky není pokrok. Nic nenutí ka zamyšlení nad tím co člověk dělá.

Stou mapou jsem to myslel vážně a přemýšlím o tom už delší dobu. Ale je fakt
že z informací (katastry / hlášení), nemám ani jedno ani druhé.
Nemyslím, že by to vyřešilo genetiku. Ale člověk by se podle toho aspoň mohl
zařídit.
Když má soused jedno dvě všelstva , tak mu matky dám.
Ale tam kdem mám ve městě včelstva vůbec nevím ani z organizase (až na pár
vyjimek) kde má kdo včely.
Takže nejde ovlivnit nic.
Ani když si za vlastnosti mých matek můžu sám, tak to nezjistím a vynakládám
zbytečné prostředky na nákup odjinud!


Takže podle mého skromného názoru by pro mě tyhle informace určitý přínos
měly.
Jen na vysvětlenou.
Díky za váš čas.
Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 12:35 PM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


To jsem rád, že jste si "podali ruce" po drátě. Už jsem si myslel, že se
bude muset založit nová konference :-))))

Zdeněk Čejka
>
> Omluva též z mojí strany. Já tak pochopil váš předešlý přízpěvek. Asi to
> bylo nedorozumění.
> Arnošt
>
>
> Vazeny priteli,
> ja si vazim kazde myslenky a kazde prace pro vcelare. Nevim proc se do me
> takto poustis, ale po precteni Tveho prispevku jsem to takto pochopil.
> Omlouvam se pokud moje interpretace byly chybna.
> Hezky den.
>

Dobry den,
Jiz se blizi doba vytaceni a mne napadlo nahradit hlinikove konve
plastovymi. Nemuze to mit negativni vliv na chut ? Nejradeji bych pouzil
takove ty velke konve co je pouzivaji napriklad vodaci ( tusim ze maji asi 50
l). Vydel jsem je ted nedavno v jednom supermarketu za cca 500 Kc , coz mi
prislo rozumne, ale na dotaz, jestli jsou vhodne pro dlouhodoby styk s
potravinami na informacich rekli, ze netusi. Kdysi davno jsme je na chate
pouzivali na pitnou vodu.
Co sem videl tak bud se daji pouzivat ty hlinikove konve, ale hlinik jak jsem
cet s potravinami by se jiz pouzivat nemeli, nebo sudy 200 l, ale ty jsou na
mne nove celkem drahe (videl jsem je za cca 1500 Kc). Dale jsem jeste videl
takove plechovky u pana Lofelmana, ale tam se mi zase zdalo, ze kdyz mi 2x
spadnou, tak uz budou k nicemu.

Co pouzivate Vy ?

Honza

Pokud jde o mapy v malém měřítku (v pátek mi došla domů) 1:10000 (tak
akorát) a nebo 1:5000 (možná už moc malé měřítko) podívej se na seznam
prodejen http://www.cuzk.cz/adr01/telmaps.html i zasílají na dobírku. A nebo
http://www.cuzk.cz se dočteš jak získat mapová díla v digitálním formátu.
Cena papírové verze je 50,-Kč za list mapy 1:10000 + 69,-Kč poštovné za
balík.
Tvůj dúvěrník už bude vědět, kde má kdo a kolik včelstev ve Tvém okolí. A
nebo si musíš dát tu práci a obejít všechny včelaře. :-)))
Jsem důverník sice jen chvíli, ale každého v mém úseku musím aspoň 5x za rok
navštívit a díky tomu vím, kde kdo má i včelstva.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá



> Stou mapou jsem to myslel vážně a přemýšlím o tom už delší dobu. Ale je
fakt
> že z informací (katastry / hlášení), nemám ani jedno ani druhé.
> Nemyslím, že by to vyřešilo genetiku. Ale člověk by se podle toho aspoň
mohl
> zařídit.
> Když má soused jedno dvě všelstva , tak mu matky dám.
> Ale tam kdem mám ve městě včelstva vůbec nevím ani z organizase (až na pár
> vyjimek) kde má kdo včely.

> Tento problém řeším už pár roků. Plot před včelstva pomůže, ale
> než naroste živý plot,
> tak musíš dát nějakou desku, nebo maskovací síť. 3 m není žádná legrace.

Sousedi jsou vzdáleni asi 50m od stanoviště za pozemkem souseda,
nicméně jsou na jih od stanoviště a i když mám česna směrována na západ
část včel ráda směřuje k jihu.

> Pokud máš v okolí bodavá včelstva, tak vychovat v takovém
> prostředí mírné včely je problém.

Zatím se nesnažím matky chovat, pouze měnit,
abych okolí zamořil mírnými trubci.
Proto jsem loni v červnu všechny matky na stanovišti vyměnil za koupené
od pana Matuny z Radouně(kraj středočeský - seznam z Včelařství).
Včelky jsou daleko mírnější než byly, ale ne všechny.
Ty bodavější chci nahradit novými mírnými nebo ještě mírnějšími.

Rád bych se dožil toho, že když se půjdu podívat k česnů,
tak nebudu muset utíkat před útokem včelky na mou hlavu.

????????????????????????????????????????????????????????????----
Proto se snažím získat pozitivní, ale i negativní zkušenosti,
aby mi zušlechtění stanoviště netrvalo dalších X let.
(Samozřejmě předpokládám náhradu matkami pouze zakoupenými.)
----------------------------------------------------------------

> Oni prý (slyšel jsem to) ti "bodaví" trubci jsou vitálnější.
> Tenhle případ mám v okolí já.
> Pak zbývá kupovat a vyměňovat.

Jsem na tom stejně.

> -----Původní zpráva-----
> Od: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Odesláno: 19. května 2003 9:15
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek

> Mírné včely - ono to chce nějaký rok vyčkat a měnit stále matky za stejnou
> linii - kolega včelař z vedlejší vesnice mi v sobotu přelarvovával a stáli

Proč měnit jen za stejnou linii?

> jsme nad jeho nástavkem, který on rozdělal, zvedl fólii, setřepl včely -
> žádný útok, vylétání, pak vytáhl rámek - opět celkem žádný frmol, včely
> smetl do úlu - poslušně zalezly mezi rámky a bylo to.

Nevíš, prosím, kde kolega koupil matky, které rozchvává.
Za odpověď díky.
Pavel Strnad

> -----Původní zpráva-----
> Od: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
> Odesláno: 19. května 2003 10:44
> Komu: Vcelarska konference
> Předmět: Re: Matky velice m írných včelstev - hledám chovatele matek
> -okrajove

> Např. je mi známo, že málo bodavé včely mají potlačený pud ochrany česna,
> takže jsou známy případy loupeží zničených včelnic takto velice mírných
> včelstev.

Jde o osobní zkušenost nebo o zprávy z doslechu?
Neznáš, prosím, chovatele mírných matek?
Za odpovědi díky.
Pavel Strnad

> -----Původní zpráva-----
> Od: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Odesláno: 19. května 2003 10:42
> Komu: Vcelarska konference
> Předmět: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek
> Důležitost: Nízká
>

>
> Přezimující generace včel je teď snad už mrtvá, pokud vím.
> Bodavost se může měnit podle toho jací trubci matku oplodnili.
> Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé
> spermie) a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se
> chování včelstva zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily.

Kde(od koho) jsi takovou "mírnou" matku koupil.
Za odpověď díky.
Pavel Strnad

Protože pak máš zaručeny vlastnosti matky, jaké má mít (je naděje, že
trubci, kteří jsou ze stejné linie oplodní tvoji vylíhlou matku téže linie a
dojde tím k utvrzení vlastností) (imbreeding nebo jak se to jmenuje). Jiná
linie může mít jiné vlastnosti.

Zdeněk Čejka
>
> Proč měnit jen za stejnou linii?
>

Ja okrem toho, že matky z bodavých rodín mením za
matky z miernych rodín aplikujem postup najbodavejšie
z kola von - najbodavejšej rodine jednoducho nedám v
jeseni cukor a tá cez zimu spadne (oplatilo sa mi to
pri vápenatení plodu, kde som po takejto likvidácii 3
najchorejších rodín sa zbavil vápenatenia vo
všetkých). Túto zimu som sa zbavil najbodavejšej
rodiny a už sa nemusím ku včelnici približovať v
skafandri a s kuklou. Po mojich skúsenostiach niekedy
jednoducho výmena matky nestačí. Okrem toho eliminujem
vo väčšej miere trúbči plod v bodavých rodinách. Len
verím, že aj ostatní včelári v mojom okolí majú snahu
vyšľachtenie miernejších včiel.

Peter M.

--- Pavel Strnad <strnadp/=/atlas.cz> wrote:
>
> > Tento problém řeąím uľ pár roků. Plot před
> včelstva pomůľe, ale
> > neľ naroste ľivý plot,
> > tak musíą dát nějakou desku, nebo maskovací sí». 3
> m není ľádná legrace.
>
> Sousedi jsou vzdáleni asi 50m od stanoviątě za
> pozemkem souseda,
> nicméně jsou na jih od stanoviątě a i kdyľ mám česna
> směrována na západ
> část včel ráda směřuje k jihu.
>
> > Pokud máą v okolí bodavá včelstva, tak vychovat v
> takovém
> > prostředí mírné včely je problém.
>
> Zatím se nesnaľím matky chovat, pouze měnit,
> abych okolí zamořil mírnými trubci.
> Proto jsem loni v červnu vąechny matky na stanoviąti
> vyměnil za koupené
> od pana Matuny z Radouně(kraj středočeský - seznam z
> Včelařství).
> Včelky jsou daleko mírnějąí neľ byly, ale ne
> vąechny.
> Ty bodavějąí chci nahradit novými mírnými nebo jeątě
> mírnějąími.
>
> Rád bych se doľil toho, ľe kdyľ se půjdu podívat k
> česnů,
> tak nebudu muset utíkat před útokem včelky na mou
> hlavu.
>
>
????????????????????????????????????????????????????????????----
> Proto se snaľím získat pozitivní, ale i negativní
> zkuąenosti,
> aby mi zuąlechtění stanoviątě netrvalo daląích X
> let.
> (Samozřejmě předpokládám náhradu matkami pouze
> zakoupenými.)
>
----------------------------------------------------------------
>
> > Oni prý (slyąel jsem to) ti "bodaví" trubci jsou
> vitálnějąí.
> > Tenhle případ mám v okolí já.
> > Pak zbývá kupovat a vyměňovat.
>
> Jsem na tom stejně.
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

To snad nemyslíš vážně , tak je zlikviduj jinak , musí stačit matku ale
nechat je padnout hlady to jsi magor jinak nevím co k tomu dodat.!!!!!!!!

                                          Martin Kupka

-----Original Message-----
From: Pete Mal [mailto:cscipion/=/yahoo.com]
Sent: Monday, May 19, 2003 2:23 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE:_Matky_velice_mírných_včelstev_-_hledám_chovatele_matek


Ja okrem toho, že matky z bodavých rodín mením za
matky z miernych rodín aplikujem postup najbodavejšie
z kola von - najbodavejšej rodine jednoducho nedám v
jeseni cukor a tá cez zimu spadne (oplatilo sa mi to
pri vápenatení plodu, kde som po takejto likvidácii 3
najchorejších rodín sa zbavil vápenatenia vo
všetkých). Túto zimu som sa zbavil najbodavejšej
rodiny a už sa nemusím ku včelnici približovať v
skafandri a s kuklou. Po mojich skúsenostiach niekedy
jednoducho výmena matky nestačí. Okrem toho eliminujem
vo väčšej miere trúbči plod v bodavých rodinách. Len
verím, že aj ostatní včelári v mojom okolí majú snahu
vyšľachtenie miernejších včiel.

Peter M.

--- Pavel Strnad <strnadp/=/atlas.cz> wrote:
>
> > Tento problém řeąím uľ pár roků. Plot před
> včelstva pomůľe, ale
> > neľ naroste ľivý plot,
> > tak musíą dát nějakou desku, nebo maskovací sí». 3
> m není ľádná legrace.
>
> Sousedi jsou vzdáleni asi 50m od stanoviątě za
> pozemkem souseda,
> nicméně jsou na jih od stanoviątě a i kdyľ mám česna
> směrována na západ
> část včel ráda směřuje k jihu.
>
> > Pokud máą v okolí bodavá včelstva, tak vychovat v
> takovém
> > prostředí mírné včely je problém.
>
> Zatím se nesnaľím matky chovat, pouze měnit,
> abych okolí zamořil mírnými trubci.
> Proto jsem loni v červnu vąechny matky na stanoviąti
> vyměnil za koupené
> od pana Matuny z Radouně(kraj středočeský - seznam z
> Včelařství).
> Včelky jsou daleko mírnějąí neľ byly, ale ne
> vąechny.
> Ty bodavějąí chci nahradit novými mírnými nebo jeątě
> mírnějąími.
>
> Rád bych se doľil toho, ľe kdyľ se půjdu podívat k
> česnů,
> tak nebudu muset utíkat před útokem včelky na mou
> hlavu.
>
>
????????????????????????????????????????????????????????????----
> Proto se snaľím získat pozitivní, ale i negativní
> zkuąenosti,
> aby mi zuąlechtění stanoviątě netrvalo daląích X
> let.
> (Samozřejmě předpokládám náhradu matkami pouze
> zakoupenými.)
>
----------------------------------------------------------------
>
> > Oni prý (slyąel jsem to) ti "bodaví" trubci jsou
> vitálnějąí.
> > Tenhle případ mám v okolí já.
> > Pak zbývá kupovat a vyměňovat.
>
> Jsem na tom stejně.
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Dobrý den vespolek,

Re: predstavení
Vcelarím kousek od Kralup n/Vlt. Dojízdím z Prahy-takze typické víkendové
vcelarení /lety jsem poznal, ze cím méne do vcel chodím tím lépe/. Pocet
vcelstev kolísá u 10ky. V soucasnosti precházím z 39x24 na Langstroth.


Re: Nádoba na med
Tuto nádobu pouzívám jiz 2 roky. Mel jsem tehdy podobné obavy a tak jsem se
pres dodavatele lahví do Hornbachu a dalsí 2 firmy /!!!/ pres které to zbozí
slo dostal az k výrobci, který mi zafaxoval atest.
Ve spodní cásti obvodu lahve jsem vyrízl kruhový otvor a namontoval
plastovou výpust urcenou pro medomet /od pr. Loffelmanna/ a tak mohu
lahev-konev pouzívat pro plnení 1kg sklenic.

Zdraví
Petr Votlucka


> l). Vydel jsem je ted nedavno v jednom supermarketu za cca 500 Kc , coz mi
> prislo rozumne, ale na dotaz, jestli jsou vhodne pro dlouhodoby styk s
> potravinami na informacich rekli, ze netusi. Kdysi davno jsme je na chate
> pouzivali na pitnou vodu.

Hezký den,
barely z umělé hmoty používám již hodně let. Kupuji je v bývalém Řempu v Týništi tel: 494 371 124. Mají 30l za 227 Kč (vhodnější) a 50l za 381 Kč. Rozvážejí je zdarma domů. Mám jich alespoň 30 ks. Jsou na mléko, tak musejí být vhodné. Pouze občas praskne ucho, ale dá se opravit, nebo pošlou nové. Plechovky dlouho nevydrží. Povrchová ochrana odejde a plechovka zreziví. Sudy 200l bych bral, ale neumím si představit tu manipulaci.
Tonda



> Jiz se blizi doba vytaceni a mne napadlo nahradit hlinikove konve
plastovymi. Nemuze to mit negativni vliv na chut ? Nejradeji bych pouzil
takove ty velke konve co je pouzivaji napriklad vodaci ( tusim ze maji asi 50
l). Vydel jsem je ted nedavno v jednom supermarketu za cca 500 Kc , coz mi
prislo rozumne, ale na dotaz, jestli jsou vhodne pro dlouhodoby styk s
potravinami na informacich rekli, ze netusi. Kdysi davno jsme je na chate
pouzivali na pitnou vodu.
Co sem videl tak bud se daji pouzivat ty hlinikove konve, ale hlinik jak jsem
cet s potravinami by se jiz pouzivat nemeli, nebo sudy 200 l, ale ty jsou na
mne nove celkem drahe (videl jsem je za cca 1500 Kc). Dale jsem jeste videl
takove plechovky u pana Lofelmana, ale tam se mi zase zdalo, ze kdyz mi 2x
spadnou, tak uz budou k nicemu.

Když se ta bodavost na stanovišti opakuje je třeba se zamyslit nad
sebou. Kámen úrazu může být ve Vás. Včely mohou dráždit různé kosmetické
přípravky po holení, některá mýdla, deodoranty proti pocení, aviváže a
různé vůně z prádla, nesnášejí pivo, tvrdý alkohol a také jim vadí pot.
Osobně hodím do včel umytý čistou vodou, zásadně se ráno neholím a
nepiji po tuto dobu pivo a jiné alkoholické nápoje vyhýbám se i slazeným
limonádám. Potřebuji-lise napít, tak jen čisté vody. A nemám žádné
problémy i u přátel včelařů kteří bez kukly ke včelám nejdou.

Pepan

-----Original Message-----
From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
Sent: Monday, May 19, 2003 9:15 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek

Pokud jsou problémy se sousedy, řeš to vysokým živým plotem směrem k
sousedům a před česna úlů (3-4 m). Včely naberou výšku ještě před
přeletem
na cizí pozemek i na tvůj ... Mám to taky tak v úmyslu. A do doby než
plot
vyroste, tak alespoň nějaké hrazení.
Mírné včely - ono to chce nějaký rok vyčkat a měnit stále matky za
stejnou
linii - kolega včelař z vedlejší vesnice mi v sobotu přelarvovával a
stáli
jsme nad jeho nástavkem, který on rozdělal, zvedl fólii, setřepl včely -
žádný útok, vylétání, pak vytáhl rámek - opět celkem žádný frmol, včely
smetl do úlu - poslušně zalezly mezi rámky a bylo to. A já, i když mám
od
něho matečníky z loňska a matky se mi podařilo odchovat, tak zatím žádný
výrazný pokrok necítím. Ale to chce asi čas a neměnit linii. Taky záleží
na
momentálním počasí, snůšce a ostatním okolnostem, že jsou včely útočné
...

Zdeněk Čejka
>
> Mohl by mi, prosím, někdo doporučit chovatele matek v ČR,
> majícího velice mírný chovný materiál.
>

Již několik dní sleduji nebývalý výskyt puklice smrkové na porostech smrku v okolí Náchoda. Mohlo by to signalizovat počátek medování lesů a koněčně po létech tmavý lesní med. Má někdo podobné zjištění? Medu zdar, Ducháč.

No okolo Milevska jsem o víkendu pozoroval silný let včel do lesa,
vypadá to nadějně, ovšem je otázka co s tím udělá to studené počasí a
deště. Ale v pátek už by se to snad mělo zlepšit.
Jirka


Dne 21 May 03, v 8:15, Ducháč napsal(a):

> Již několik dní sleduji nebývalý výskyt puklice smrkové na porostech smrku
> v okolí Náchoda. Mohlo by to signalizovat počátek medování lesů a koněčně
> po létech tmavý lesní med. Má někdo podobné zjištění? Medu zdar, Ducháč.

Je to tak, po letech začal kvést les a vypadá to na snůšku - tak uvidíme ...

Zdeněk Čejka

> > Již několik dní sleduji nebývalý výskyt puklice smrkové na porostech
> smrku
> > v okolí Náchoda. Mohlo by to signalizovat počátek medování lesů a
> koněčně
> > po létech tmavý lesní med. Má někdo podobné zjištění? Medu zdar, Ducháč.

V předvčerejší diskusi o matkách byla několkrát zmínka o páření matek s trubci od vlastních včelstev. Je dobré vědět, že pravděpodobnost spáření naší matky s trubci s našich včelstev je velmi nízká! Zkusme počítat:
Trubci létají na shromaždiště k páření 12 někdy i více km, počítejme jen 10 km. Hustota včelstev v ČR je asi 7/km2. Znamená to, že naše matka se může spářit s trubci z kteréhokoliv včelstva v okruhu 10 km kolem stanoviště. Počet těchto včelstev je tedy 3,14 x 10x10 x 7 = asi 2200. Pravděpodobnost "čistého" spáření (tj. s našimi trubci) je tedy:
1. pokud máme 1 včelstvo, tak 1/2200 = 0,045 %
2. pokud máme 10 včelstev, tak 10/2200 = 0,45 %
3. pokud máme 100 včelstev, tak 100/2200 = 4,5 %, atd.
Je zapotřebí si to uvědomit. Je tedy iluzorní myslet si, že malovčelař s několika geneticky kvalitními včelstvy ovlivní přes trubce příznivě svoje okolí a přispěje tak ke spáření matek s kvalitními trubci, pokud ostatní v jeho blízkém okolí nemají kvalitní matky. Uvedené pravděpodobnosti se dají dost zvýšit umisťováním matek do okolí chovatele (okrsky čistého chovu).
Jistěže je to teoretický výpočet, skutečnost se bude poněkud lišit - např. pokud v našich včelstvech budeme mít více trubců a fyzicky zdatnějších než včelaři v okolí, rovněž let trubců není stejnoměrný na všechna trubčí shromaždiště, aj. Ale pro představu taková čísla postačují.

K. Čermák

Tento nepomer sa dá zlepšiť elimináciou trubčieho
plodu v nekvalitných včelstvách a jeho ponechaním v
tých kvalitných. Okrem toho je možné sa dohodnúť so
susedmi v okrsku, aby robili niečo podobné - veď aj
oni musia mať záujem o skvalitňovanie chovu.

Peter M.

--- Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz> wrote:
> V předvčerejąí diskusi o matkách byla několkrát
> zmínka o páření matek s trubci od vlastních
> včelstev. Je dobré vědět, ľe pravděpodobnost spáření
> naąí matky s trubci s naąich včelstev je velmi
> nízká! Zkusme počítat:
> Trubci létají na shromaľdiątě k páření 12 někdy i
> více km, počítejme jen 10 km. Hustota včelstev v ČR
> je asi 7/km2. Znamená to, ľe naąe matka se můľe
> spářit s trubci z kteréhokoliv včelstva v okruhu 10
> km kolem stanoviątě. Počet těchto včelstev je tedy
> 3,14 x 10x10 x 7 = asi 2200. Pravděpodobnost
> "čistého" spáření (tj. s naąimi trubci) je tedy:
> 1. pokud máme 1 včelstvo, tak 1/2200 = 0,045 %
> 2. pokud máme 10 včelstev, tak 10/2200 = 0,45 %
> 3. pokud máme 100 včelstev, tak 100/2200 = 4,5 %,
> atd.
> Je zapotřebí si to uvědomit. Je tedy iluzorní myslet
> si, ľe malovčelař s několika geneticky kvalitními
> včelstvy ovlivní přes trubce příznivě svoje okolí a
> přispěje tak ke spáření matek s kvalitními trubci,
> pokud ostatní v jeho blízkém okolí nemají kvalitní
> matky. Uvedené pravděpodobnosti se dají dost zvýąit
> umis»ováním matek do okolí chovatele (okrsky čistého
> chovu).
> Jistěľe je to teoretický výpočet, skutečnost se bude
> poněkud liąit - např. pokud v naąich včelstvech
> budeme mít více trubců a fyzicky zdatnějąích neľ
> včelaři v okolí, rovněľ let trubců není stejnoměrný
> na vąechna trubčí shromaľdiątě, aj. Ale pro
> představu taková čísla postačují.
>
> K. Čermák
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com