Archiv Včelařské konference

kdo tady čte blesk?

pf

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 21, 2008 8:20 PM
Subject: Dokonce i v Blesku


>V dnešním Blesku (www.blesk.cz)je článek "Majitelé pálí úly! Bude dražší
> ovoce a med?".
>

"Toto je trochu idealistiscký pohľad na znovupoužitie starých ale nových rámikov vo včelstvách. Roky som robil odstraňovanie včelieho diela vo vodnom, či v parnom kúpeli, ani jeden spôsob neočistí výplet tak dokonale, aby sa znovu bez problémov mohol použiť na zatavenie nových medzistien".
Anton
--------------------------------------------------------
"O výsledku přijetí mezistěn budu samozřejmě informovat. To zda včely tyto mezistěny budou s výhradami nebo bez výhrad přijímat, budu vědět již cca za dva až tři týdny".
Pepča
-----------------------------------------------------------
Netrvalo to dva až tři týdny. 15.4.08 byl u nás krásný den a tak jsem vkládal mezistěny natavené na již použitých drátkách-antikoro. Dnes, tj. 21.4.08 jsem ze zvědavosti nahlédl,včelstva na mezistěnách staví bez problému a nic nevykusují. Opětné použití výpletu po vytavení voští je tedy možné.
Pepča

V neděli jsem rozšiřoval ( o dva NN spodem a jeden NN nad mřížku vrchem ).
Docela mě překvapila situace v onom slabším včelstvu ( loňském darovaném roji ), v němž přes zimu byla trubcokladná matka, proto jsem ho v příhodném dni v únoru spojil s oddělkem. Pro urychlení rozvoje ( letos potřebuji více plodu na oddělky než obvykle...chci založit nová včeltva ) jsem se 9. března rozhodl toto včelstvo vnitřně uteplit, i když uteplování u takto silných včeltev ( přes 30 000 včel ) normálně nedělám, protože to nepovažuji za produktivní ( zvýšená pracnost v porovnání se zvýšeným výnosem ).

Stav včelstva před rozšířením 20. dubna:
Včelstvo mělo k dispozici 6 nízkých nástavků Optimal. 1.NN - mezistěny, 2.NN - souše, zakladený stavebním rámkem, 3.-5.NN - plod a zásoby, 6.NN - medná komora ( 5 rámků ze spodku se zavíčkovanou trubčinou ). 3.-6.NN vnitřně uteplený ( v nástavku ponecháno 7 středových rámků, z boku vloženy uteplující přepážky ). Očka byla otevřena v 1.-3. nástavku. Plíseň zásluhou drátěného dna žádná. V průběhu předjaří jsem včelstvu stropem podával vodu ( lahví prosakovacím způsobem ).

Zajímavé je, že včelstvo ( zřejmě hlavně zásluhou vnitřního uteplení ) ploduje přes 5 nástavků ( výška plodového tělesa přes 60 cm, délka +/- 30 cm, šířka v 4. a 5. nástavku přes 5-7 rámků ( méně než 25 cm )...tedy v žádném případě se nejedná o kouli ). Bylo vidět, že mezinástavková mezera nečinila plodovému tělesu žádnou významnou přepážku. Očekávám silný růst síly. Matka se blíží vrcholu kladení a spousta plodu je už zavíčkovaná.

Za dva týdny, pokud bude příznivé počasí, hodlám začít s chovem matek. Toto včelstvo mi zajisté poslouží jako zdroj plodu na oddělky. Snad se počasí vyvede, ale předpověď počasí zatím nevěští nic extra.
Přeji hodně úspěchů!


S pozdravem...M. Václavek

http://www.denik.cz/ekonomika/vcelari20080421.html - přidávám něco ke čtení. Jinak mezistěnu jsem už přidal, zatim jen po jedné. Jakžtakž staví. Zkusil jsem některé zimovat ve třech "bednách" - nahoře folie, prkýnka, noviny. Taky dost vlhko. Docela bych zkusil síťové dno. Má někdo zkušenost, jestli to na vlhkost pomůže? Na rojení bych docela vyzkoušel postup ze včelařství z loňského roku - stavební rámek mezi plod. Už to někdo zkusil? Na medníky se chystám koncem týdne - tedy u těch, které jsem nechal ve dvou "bednách". Patřím mezi začínající, takže docela "beru" rady a zkušenosti jiných. Trochu blbý, když tu nastávaj polemiky o "blbinách". Asi by to chtělo , aby se k příspěvkům odhodlalo víc "jenom čtenářů".

Petr:
...Docela bych zkusil síťové dno. Má někdo zkušenost, jestli to na vlhkost pomůže?...
---------

Ano, pomůže.
A hodí se to i jinak (brzké ukončení plodování na podzim, snazší odběr měli, ...)

Docela bych zkusil síťové dno. Má někdo zkušenost, jestli to na vlhkost pomůže?

_____________________________________________________________

Pomůže, ale aby se u vícenástavkových úlech plně docílil žádaný efekt, je třeba nechat horní očko ( očka ) otevřené(á) ( zasíťované(á) ) nebo mít prodyšný strop. Docílí se tím vytvoření pomalého proudění vzduchu ( od drátěného dna směrem vzhůru ), při němž se odvádí přebytečná vlhkost, která by mohla způsobit plíseň.

Vzdušné zimování je velmi vhodné, protože omezuje nežádoucí podzimní a zimní plodování. V průběhu předjaří ( od rozkvětu lísek po rozkvět třešně či srstky ( angreštu ) ) je vhodné zadělat horní očka ( prodyšný strop nahradit neprodyšným ). Včely budou využívat kondenzovanou vodu ke tvorbě krmných kašiček pro plod, proto riziko plísní není v přejaří tak vysoké jako v zimně.


S pozdravem...M. Václavek

Vedlo je k tomu vypouštění kondenzátu z hadice. Jinak jsem koupil dva samce , jeden se závitem dovnitř a jeden se závitem ven a je to .

Kompresor má skutečně tlakový ventil ve výbavě , ale ten můj kus ho má nefunkční , takže budu muset reklamovat.

Teď o výkendu jsem vyzkoušel svůj nový generátor Einhell STE 2500/1NG. Nalil jsem cca 0,6l oleje dolů do motoru, asi litr benzínu do nádrže a testoval jsem. Tak naskočí na první potáhnutí. Na sytič trochu více čadí , ale na RUN je to již v pohodě. Ani hluk není tak velký , jak jsem očekával. Jeho nevýhodou je vysoká váha - cca 45 kg. Zkoušel jsem ho k pohonu kompresoru Silverstone - 750 W, vrtačky 500 W a rozbrusky 750W. kompresor utáhne v pohodě i při rozběhu natlakovaného. Zkoušel jsem i současný běh vrtačky a rozbrusky - zatížené a gen. se ani "nezakuckal".

Pachnouci otazky k rozvoji ceskeho vcelarstvi a jeho prekazek.
At se zabyvam jakoukoliv cinnosti,bez informaci se neobejdu. Ing.Peroutka CSc.

6.1.2007 UKRK 2007/3/79/
Pripomimky(nespokojenost):Informace o inventurach provedenych Dobiskem v prodejne,na ekonomickem useku a...dal dalsich inventur na sekretariatu UV.Zverejnovat zpravy z jednani komise....
pr.Dobisek projedna v predsednictvu UVCSV navrh UKRK na zrizeni komise financni.Pavlicek poveren se i nadale zabyvat konkurzrm Vcwly Predboj.

24.3.2007 UKRK 2007/9/informace2/
Predseda UKRK Dobisek poverem,predlozenim navrhu UVCSV,aby pri UV zrizena financni komise,ktera bude metodicky spolupracovat s ekonomickym oddelenim sekretariatu UVCSV pri tvorbe rozpoctu a efektivite cerpani prostredku CSV...
UKRK upozornena na nedostatky v organisaci prace sekretariatu UV..Ulozeno Pavlickovi a Dobiskovi provest setreni na miste a podat zpravu na pristim zasedani UKRK*.
Podnet OV Karlovy Vary s vyzvou,aby pr.Dobisek odstoupil z funkce predsedy.Pritel Dobisek vznesena obvineni odmitl,presto nabidl svou funkci,UKRK demisi neprijala.
Zadost tajemnika Peroutky o ucast UKRK v komisi pro kontrolu hospodareni svazu projednana a ulozeno predsedovi,aby na veskere kontrolni akce byli vzdy delegovani 2delegati.

18.8.2007 UVCSV,neni jedina zprava zUKRK 2007/10/257/
Rezignace JUDr.Havlana z funkce clena komise SF ze zdravotnich důvodu.(hlavni autor stanov,jako blesk z cisteho nebe ze zdravotnich duvodu rezignoval i J.Mandik)
Schvaleno zrizeni financni komise UVCSV.
PoverujeIng.Dvorskeho podat v souvislosti se vznikem financni komise navrh naplne jeji cinnosti.

18.11.2007 Zasedani UVCSV 2008/1/3/
UV bere na vedomi zpravu od Sciskaly o cinnosti UKRK a cinnosti sekretariatu*toto je odpoved na stiznost ze 24.3. na nedostatky prace v organisaci prace sekretariatu UVCSV

Vcelarstvi 2008/2/30/
OMLOUVAME SE ctenarum,kteri se tesi,ze v tomto cisle Vcelarstvi najdou zpravodajstvi z vetsich akci...S ohledem na zavaznost situace jsme dali prednost materialum tykajici se ztrat vcelstev.(redakce)

UKRK dostala novou napln sve cinnosti.Misto revize a kontroly chuvu pred zodpovednosti tajemnikovi CSV.

clen CSV franta

Moje zkušenosti jsou takové, že toho starého vosku musí být na drátkách
doslova kapky, aby potom včely novou mezistěnu kolem drátu vykousaly. Stačí
trochu za tepla hadr a vosk z drátu utřít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 21, 2008 9:45 PM
Subject: Re: Jak zabránit rojení-trubčí plásty.



> "O výsledku přijetí mezistěn budu samozřejmě informovat. To zda včely tyto
> mezistěny budou s výhradami nebo bez výhrad přijímat, budu vědět již cca
za
> dva až tři týdny".
> Pepča
> -----------------------------------------------------------
> Netrvalo to dva až tři týdny. 15.4.08 byl u nás krásný den a tak jsem
> vkládal mezistěny natavené na již použitých drátkách-antikoro. Dnes, tj.
> 21.4.08 jsem ze zvědavosti nahlédl,včelstva na mezistěnách staví bez
> problému a nic nevykusují. Opětné použití výpletu po vytavení voští je
tedy
> možné.
> Pepča

Trochu vlhka bude vždy, pokud to jsou jen boční stěny a stopy vlhka a plísně
jen na krajních plástech, ještě se to dá. Nabízí se potom pozdě na podzim
krajní kvalitní plásty se zásobami nahradit starými prázdnými plásty, které
teď na jaře půjdou k vytavení. V závislosti na konkrétním provedení úlů je
třeba vlhkost regulovat zasítovaným dnem, větráním otevřenými očky a pro
vlhkost prodyšným víkem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 21, 2008 9:59 PM


> http://www.denik.cz/ekonomika/vcelari20080421.html - přidávám něco ke
> čtení. Jinak mezistěnu jsem už přidal, zatim jen po jedné. Jakžtakž staví.
> Zkusil jsem některé zimovat ve třech "bednách" - nahoře folie, prkýnka,
> noviny. Taky dost vlhko. Docela bych zkusil síťové dno. Má někdo
zkušenost,
> jestli to na vlhkost pomůže? Na rojení bych docela vyzkoušel postup ze
> včelařství z loňského roku - stavební rámek mezi plod. Už to někdo zkusil?
> Na medníky se chystám koncem týdne - tedy u těch, které jsem nechal ve
dvou
> "bednách". Patřím mezi začínající, takže docela "beru" rady a zkušenosti
> jiných. Trochu blbý, když tu nastávaj polemiky o "blbinách". Asi by to
> chtělo , aby se k příspěvkům odhodlalo víc "jenom čtenářů".

Třeba je tam jen nějaká připečená membrána. Klasika - opatrný poklep
kladívkem přes nějakou gumu nebo kůži, aby nebyly stopy, nepomohlo?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 22, 2008 7:49 AM
Subject: Re: aerosol


> Kompresor má skutečně tlakový ventil ve výbavě , ale ten můj kus ho má
> nefunkční , takže budu muset reklamovat.

Zkoušel a nepomohlo. Takže ve čtvrtek ho jedu vrátit :-(

Na drátkách nejsou kapky vosku ale zbytky košilek. U parního vyvíječe zcela běžné. Až dokonale vyschnou jsou křehké a strhnutím mezi dvěma prsty se strhnou a už se natavují nové mezistěny. Nemáte li větší problémy - šťastní to včelaři! Co se týká loužiček vody a plísní na plástech, univerzální rada neexistuje, záleží na typu úlů, způsobu včelaření apod. Těžko se může shodnout majitel Budečáku a Langsrothu. Osobně mám silnější včelstva v zateplených úlech, očka kromě pokusných včelstev nemám, otevřená dna nepoužívám, na strůpku celoropčně igelit a nadměrná vlhkost a plíseň není. Loužičku na dně nebo podložce považuji za OK a neřeším. Až se počasí umoudří, vyndám česnové vložky a tak včelstva budou do 1 fumigace. Každopádně to není rada a vůbec ne příklad hodný následování. Musí se zkoušet a zkoušet,
Zdraví R. Stonjek

Prosím, má někdo zkušenosti s jinými kvasinkami, než s dolskými? A jaké vlastně jsou další vhodné kvasinky pro výrobu medoviny, nebo vůbec, které jsou nejlepší. Děkuji za odpověď.

Po několikaletých ne vždy dobrých zkušenostech s mnoha druhy speciálních
kvasinek ( i vinných ) jsem vrátil k obyčejnému váženému droždí.
Občas je v některých menších obchůdcích k dostání ( cca 10dkg za 10 až
20Kč). Kvasnice balené, prodávané v supermarketech nefungují - nevím proč.

10dkg kvasnic rozpustím asi v půl litru vlažné vody (převařené) přidám
lžičku krystalového cukru a po cca 10 minutách vmíchám do roztoku medu.
Kvasí opravdu bouřlivě.

Ale respektuji specialisty, kteří umí "rozchodit" i jiné kvasinky. Zde na
konferenci je jich mnoho. Některý se určitě o své zkušenosti také podělí.
Josef Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of číma
Sent: Tuesday, April 22, 2008 8:20 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: medovina

Prosím, má někdo zkušenosti s jinými kvasinkami, než s dolskými? A jaké
vlastně jsou další vhodné kvasinky pro výrobu medoviny, nebo vůbec, které
jsou nejlepší. Děkuji za odpověď.


__________ Informace od NOD32 3043 (20080421) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Zatím jsem kvasil pravda pouze jablečný mošt, a to bez kvasinek. Takže to,
co tady píše přítel Kala jeví se mi jako nejpřirozenější způsob. Žádná velká
věda. Ať se daří.

pf

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 22, 2008 8:50 PM
Subject: RE: medovina


Po několikaletých ne vždy dobrých zkušenostech s mnoha druhy speciálních
kvasinek ( i vinných ) jsem vrátil k obyčejnému váženému droždí.
Občas je v některých menších obchůdcích k dostání ( cca 10dkg za 10 až
20Kč). Kvasnice balené, prodávané v supermarketech nefungují - nevím proč.

10dkg kvasnic rozpustím asi v půl litru vlažné vody (převařené) přidám
lžičku krystalového cukru a po cca 10 minutách vmíchám do roztoku medu.
Kvasí opravdu bouřlivě.

Ale respektuji specialisty, kteří umí "rozchodit" i jiné kvasinky. Zde na
konferenci je jich mnoho. Některý se určitě o své zkušenosti také podělí.
Josef Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of číma
Sent: Tuesday, April 22, 2008 8:20 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: medovina

Prosím, má někdo zkušenosti s jinými kvasinkami, než s dolskými? A jaké
vlastně jsou další vhodné kvasinky pro výrobu medoviny, nebo vůbec, které
jsou nejlepší. Děkuji za odpověď.


__________ Informace od NOD32 3043 (20080421) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Dříve jsem používal vinné kvasinky Malaga

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medovina
> Datum: 22.4.2008 20:48:05
> ----------------------------------------
> Prosím, má někdo zkušenosti s jinými kvasinkami, než s dolskými? A jaké
> vlastně jsou další vhodné kvasinky pro výrobu medoviny, nebo vůbec, které
> jsou nejlepší. Děkuji za odpověď.
>
>
>

Prosí někoho kdo by věděl kde bych v současné době mohl dát objednávku na oddělky. Postihla mě Varroáza.

Franta

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Dv? matky spojen?
> Datum: 11.3.2008 16:25:11
> ----------------------------------------
> Tyto spojení slabých včelstev provádím již hezkou řádku let Ty novin yjsou na
> jaře spíš na překážku jak užitku Očka nech otevřená slabší se dává nahoru Již d
> o slunovratu je dobře je zase rozdělit čím dříve tím lépe. Sestava pak vypadá
> takto ode dna, 1včelstvo, mřížka , 2 včelstvo, mřížka, medník
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Dv? matky spojen?
> > Datum: 11.3.2008 14:26:37
> > ----------------------------------------
> > Zdravíčko Určitě se to tu už někde probíralo tak mě prosím nekamenujte.Jen
> > bych rád kdyby si můj postup přečetli zkušení včelaři a upozornily na
> > případné chyby.
> > Vloni jsem přemetl včelstva z moravských univerzálů do Optimalu které
> > stihli do podletního krmení jakš takš vystavit a pak byly zakrmeny po 15kg
> > cukru.Některá se teť dobře rozvíjí a nosí pyl atd.Jiná (velmi slabá ani
> > nevyletují).
> > Dnes jsem na silnější očividně rozvíjející včelstva položil noviny na ně
> > plastovou mateří mřížku a na to položil nástavek (optimal na optimal) s
> > velmi slabím včelstvíčkem.Očko ve vrchním nástavku jsem nechal
> > uzavřeno(někde sem čet).Spodní silnější včelstvo jsem nerozebíral,matku
> > neviděl,ani nehledal,ale asi ploduje.Do slabého včelstvíčka (chcípáček)jsem
> > nakouk matka tam byla vypadala zdravě ale plod tam nebyl-vloni plodovala a
> > je to ta samá protože má značku.Spojuji poprvé tak nevím co se bude dít dál
> > a chtěl bych zachránit všechny včelstva.
> >
> > Jak včely prokoušou noviny,nezabijou se včelstva,matky navzájem i když je
> > mezi nimi mateří mřížka?
> >
> > Zůstanou tam obě matky       do jara abych je moh rozdělit a mít tak zase dvě
> > silná včelstva? (nechtěl bych o matky přijít,ani je měnit a snažím se
> > zachránit co se dá,protože jsou to kvalitní volně pářené Vigor ze zubří,
> > jen jsem včelstva vloni hodně oslabil výstavbou nového díla a teť se
> > projevují následky přemetání a rychlé změny rámkové míry).
> >
> > Díky za vaše rady a připomínky jelikož jsem dřív se dvěma matkama nikdy
> > nevčelařil a byl bych nerad kdyby výsledek nedopadl dobře.
> > Pepíno
> >
> >
> >
>
>
>

Dobrý večer, na jakou rm? něco bych mohl poskytnout, Vašek Ducháč.

Přátelé je špatné přijít o včely, ale ještě hůř si je nepovoleným způsobem nakupovat. Platí přísný zákaz přesunu včelstev i z obce do sousední. Každý takový přesun m u s í mít souhlas veterinářů. Chovatel včel, který je prodává musí mít vyšetření na mor plodu z letošní zimní měli. I my komerční chovatelé matek musíme mít toto vyšetření, aby nám veterinární správa vydála atest. Ohnisek moru je v ČR hodně a ještě více jich bude latentních. Vždy při silným zamoření VD je také velké nebezpečí rozšíření moru.

Tady na tom odkazu jsem něco našel mrkněte se-
http://vcela.odnas.cz/vcela-inzerce_nabidka_prodam_sluzby
Míra

co je to BIOprodukce

Bio produkce, je proces získávání potravin za co nejmenšího používání chemických a jiných preparátů nepřirozeného původu.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: hhhhgjgj <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: bfghgjhe
> Datum: 23.4.2008 09:08:27
> ----------------------------------------
> co je to BIOprodukce
>
>
>

Ještě přijímám objednávky na oddělky. Květen už mám obsazený, ještě beru objednávky na první polovinu června.
Bronislav Gruna, Petrovice u Moravského Krumlova (okr. Znojmo, e-mail: b.gruna/=/seznam.cz. Podrobnosti najdete v inzerci Včelařských novin.
----------------
Prosí někoho kdo by věděl kde bych v současné době mohl dát objednávku na oddělky. Postihla mě Varroáza.

Franta

Dobrý den,
našla jsem váš příspěvek- ale vidím datum, takže už to bude asi pasé. Ale kdyxby přeci jen,
- jsem ilustrátor, výtvarník a můj otec byl dlouholetý včelař a člen organizace- také jsem mu v jeho členské základně pomáhala s drobnostmi, diplomy atd. Samozřejmě i ve včelíně, ale protože jsem alergik tak nevčelařím! :))
www.phillipscom.cz

Hana Phillips Knoblochová

Verze č.1: BIOprodukce je proces, kdy se za skutečného plnění umělých
nesmyslných předpisů získá 5 - 10 x menší množství prakticky srovnatelné
produkce, než by se získalo normálně.
Verze č. 2: BIOprodukce je proces, kdy se za papírového plnění umělých
nesmyslných předpisů získá asi 2x méně srovnatelné produkce než normálně,
která se pod nálepkou BIO prodá 3x dráže než normální produkce. A lidi to
kupujou, protože je to BIO.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "hhhhgjgj" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 23, 2008 9:08 AM
Subject: bfghgjhe


> co je to BIOprodukce

jIŽ JSI JEDL KUŘE VYCHOVANÉ DOMA NA DVORKU KRMENÉ 20 TÝDNŮ SMĚSÍ OBILOVIN A KOPŘIV VE SROVNÁNÍ S KUŘETEM ZE SUPERMARKETU KRMENÝM SMĚSKAMI S ANABOLIKY KTERÉ VYROSTE ZA 5 TÝDNŮ DO SROVNATELNÉ VÁHY

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: bfghgjhe
> Datum: 23.4.2008 11:02:58
> ----------------------------------------
> Verze č.1: BIOprodukce je proces, kdy se za skutečného plnění umělých
> nesmyslných předpisů získá 5 - 10 x menší množství prakticky srovnatelné
> produkce, než by se získalo normálně.
> Verze č. 2: BIOprodukce je proces, kdy se za papírového plnění umělých
> nesmyslných předpisů získá asi 2x méně srovnatelné produkce než normálně,
> která se pod nálepkou BIO prodá 3x dráže než normální produkce. A lidi to
> kupujou, protože je to BIO.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "hhhhgjgj" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 23, 2008 9:08 AM
> Subject: bfghgjhe
>
>
> > co je to BIOprodukce
>
>
>
>

Jedl, ale to nemá s tím nic co dělat, to je jen problém snížení intenzity
chovu na řekněme dvoutřetinovou nebo poloviční atd kapacitu. Zatím není v
oblasti biopotravin prakticky žádný konkurenční boj, ale až bude, bude to
velký problém. Metodami intenzívního chovu či pěstování plodin, pokud se ta
intenzita přiměřeně málo sníží, se budou produkovat stejně kvalitní
potraviny jako biometodami, ale podstatně levněji. Rozdíl potom bude jen v
papírové nálepce bio a v příslušných certifikátech biovýrobců, čímž vznikne
obrovský prostor k falšování bioproduktů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 23, 2008 11:51 AM
Subject: Re: bfghgjhe


jIŽ JSI JEDL KUŘE VYCHOVANÉ DOMA NA DVORKU KRMENÉ 20 TÝDNŮ SMĚSÍ OBILOVIN A
KOPŘIV VE SROVNÁNÍ S KUŘETEM ZE SUPERMARKETU KRMENÝM SMĚSKAMI S ANABOLIKY
KTERÉ VYROSTE ZA 5 TÝDNŮ DO SROVNATELNÉ VÁHY

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: bfghgjhe
> Datum: 23.4.2008 11:02:58
> ----------------------------------------
> Verze č.1: BIOprodukce je proces, kdy se za skutečného plnění umělých
> nesmyslných předpisů získá 5 - 10 x menší množství prakticky srovnatelné
> produkce, než by se získalo normálně.
> Verze č. 2: BIOprodukce je proces, kdy se za papírového plnění umělých
> nesmyslných předpisů získá asi 2x méně srovnatelné produkce než normálně,
> která se pod nálepkou BIO prodá 3x dráže než normální produkce. A lidi to
> kupujou, protože je to BIO.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "hhhhgjgj" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 23, 2008 9:08 AM
> Subject: bfghgjhe
>
>
> > co je to BIOprodukce
>
>
>
>

anonym:> co je to BIOprodukce<
.......

Bioprodukce je běžný termín, který se začleňuje do slovníků. Je to vyhledávatelný termín i na internetu.

Jde v pojetí včelařských technologií o specifickou buď včelařskou zemědělskou podnikatelskou prvoprodukci nebo výrobce biopotravin. jsou u takových produkcí aktivní kontroly, které také mají svůj právní podklad a řád podle zákona a prováděcích předpisů.

V České republice jsou na bedrech lidí zastupující nejen ČSV v tomto obrovské mezery. Není pro takový specifický obor u nás ani odborná společnost, která by se plně zajímala pouze o bioprodukci od včelařů a biovčelařství a podle zákona o ekologickém zemědělství také byla určený zástupce pro MZe.

Děkuji měl bych zájem o 4 oddělky co nejdřív se ozvu. Děkuji Čihák


> ----------------------------------------
> Ještě přijímám objednávky na oddělky. Květen už mám obsazený, ještě beru
> objednávky na první polovinu června.
> Bronislav Gruna, Petrovice u Moravského Krumlova (okr. Znojmo, e-mail:
> b.gruna/=/seznam.cz. Podrobnosti najdete v inzerci Včelařských novin.
> ----------------
> Prosí někoho kdo by věděl kde bych v současné době mohl dát objednávku na
> oddělky. Postihla mě Varroáza.
>
> Franta
>
>
>

Včera jsem si jel pro mezistěny a měl jsem sebou svůj vytavený vosk zhruba 20 dkg :0).(mám jen 1 včelstvo). Povídám, že chci mezistěny 1kg amám aji nějaký vosk. Paní se na to podívala a zdělila mě , že kvůli 0,2 kg vosku nebude vypisovat papíry a raději mě dá 1,5 kg mezistěn. Co slíbila taky dodala, má někdo podobnou zkušenost?

Kde to bylo už tam jedu, já mám taky jedny včely :-)))

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
flakatos
Sent: Wednesday, April 23, 2008 3:17 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Troka k pousm?n?.

Včera jsem si jel pro mezistěny a měl jsem sebou svůj vytavený vosk zhruba
20 dkg :0).(mám jen 1 včelstvo). Povídám, že chci mezistěny 1kg amám aji
nějaký vosk. Paní se na to podívala a zdělila mě , že kvůli 0,2 kg vosku
nebude vypisovat papíry a raději mě dá 1,5 kg mezistěn. Co slíbila taky
dodala, má někdo podobnou zkušenost?

To se dá řešit skladováním voští, dokud se nenashromáždí potřebné množství
k vytavení aspoň kila vosku. Flaška od okurek, do ní vysušené voští
namačkat, zavřít kovovým víkem a vylíhlé larvy molů zlikvidovat mrazem v
mrazničce. Nebo konzervovat párami kyseliny mravenčí, možná by šlo nějak i
oxidem siřičitým. 0,2 kg vosku nechte na domácí použití, třeba na boty,
štěpařský vosk nebo polituru na dřevo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 23, 2008 3:16 PM
Subject: Troka k pousmání.


> Včera jsem si jel pro mezistěny a měl jsem sebou svůj vytavený vosk zhruba
> 20 dkg :0).(mám jen 1 včelstvo). Povídám, že chci mezistěny 1kg amám aji
> nějaký vosk. Paní se na to podívala a zdělila mě , že kvůli 0,2 kg vosku
> nebude vypisovat papíry a raději mě dá 1,5 kg mezistěn. Co slíbila taky
> dodala, má někdo podobnou zkušenost?

Zapomeň na kvalitnější potraviny z velkochovu. zisk je až na prvním místě. Obyč lidi budou koupovat to levnější a pantáti Bio

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: bfghgjhe
> Datum: 23.4.2008 12:19:35
> ----------------------------------------
> Jedl, ale to nemá s tím nic co dělat, to je jen problém snížení intenzity
> chovu na řekněme dvoutřetinovou nebo poloviční atd kapacitu. Zatím není v
> oblasti biopotravin prakticky žádný konkurenční boj, ale až bude, bude to
> velký problém. Metodami intenzívního chovu či pěstování plodin, pokud se ta
> intenzita přiměřeně málo sníží, se budou produkovat stejně kvalitní
> potraviny jako biometodami, ale podstatně levněji. Rozdíl potom bude jen v
> papírové nálepce bio a v příslušných certifikátech biovýrobců, čímž vznikne
> obrovský prostor k falšování bioproduktů.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 23, 2008 11:51 AM
> Subject: Re: bfghgjhe
>
>
> jIŽ JSI JEDL KUŘE VYCHOVANÉ DOMA NA DVORKU KRMENÉ 20 TÝDNŮ SMĚSÍ OBILOVIN A
> KOPŘIV VE SROVNÁNÍ S KUŘETEM ZE SUPERMARKETU KRMENÝM SMĚSKAMI S ANABOLIKY
> KTERÉ VYROSTE ZA 5 TÝDNŮ DO SROVNATELNÉ VÁHY
>
> PEPAN
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: bfghgjhe
> > Datum: 23.4.2008 11:02:58
> > ----------------------------------------
> > Verze č.1: BIOprodukce je proces, kdy se za skutečného plnění umělých
> > nesmyslných předpisů získá 5 - 10 x menší množství prakticky srovnatelné
> > produkce, než by se získalo normálně.
> > Verze č. 2: BIOprodukce je proces, kdy se za papírového plnění umělých
> > nesmyslných předpisů získá asi 2x méně srovnatelné produkce než normálně,
> > která se pod nálepkou BIO prodá 3x dráže než normální produkce. A lidi to
> > kupujou, protože je to BIO.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "hhhhgjgj" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, April 23, 2008 9:08 AM
> > Subject: bfghgjhe
> >
> >
> > > co je to BIOprodukce
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

jIŽ JSI JEDL KUŘE VYCHOVANÉ DOMA NA DVORKU KRMENÉ 20 TÝDNŮ SMĚSÍ OBILOVIN A KOPŘIV VE SROVNÁNÍ S KUŘETEM ZE SUPERMARKETU KRMENÝM SMĚSKAMI S ANABOLIKY KTERÉ VYROSTE ZA 5 TÝDNŮ DO SROVNATELNÉ VÁHY

PEPAN
---------------
Jedl. Poněkud hubené, ale velmi chutné. :-) (stejně asi tak jako u medu. Když nebudu kočovat k řepce, hořčici atd, asi ho budu mít míň)
Obávám se, že většina takto chovaných kuřat nebude mít certifikát BIO, a že ta kuřata co ten certifikát budou mít budou mít právě ten certifikát.

Stejně jak ten med od včel co jsou na Šumavě od roku 1890 a jsou v ve starých úlech natřených barvou pocházejících zřejmě z dob, kdy se léčilo chemií a tak dobře vedených, že dokáží přinést jednodruhový med z čehokoli co okolo roste, včetně BIO (tedy nestříkaných) jabloňových sadů atd.
---------------

Piju mléko od zemědělce co má krávy a rozváží celou svoji produkci po okolí (a to nemá žádných 6 kraviček, když jsem se tak poptával naposledy ta to bylo snad přes 50 dojnic),
nakupuji domácí maso (když to jde) a vejce.

Protože nakupuji od výrobců, je mi nějaký certifikát k ničemu, protože na rozdíl od auditora, který tam přijde jednou ročně, jsem tam já častěji.
Certifikace je zajímavá pro obchodníky, nebo pro obchod přes obchodníky.

V oboru co teď dělám, nejsou důležité ani tak certifikační autority, ale především audity od zákazníků. A nejpřísnější jsou ty vnitřní, co dělají lidi z firmy, ale odjinud. Protože, když pak zákazník něco najde a oni to předtím nenašli, je to i jejich průšvih.

Takže pokud chce někdo prodávat přes nějaký BIO systém, měl by si zjistit co ten jejich BIOsystém požaduje. Některá pravidla jsou až zcestná, ale pokud to zákazník zaplatí, klidně.

V Německu jsem viděl biomed i v REWE a zajímavé bylo, že cena nebyla o moc vyšší a taky to byla měs EG a nicht EG.

Na Fascinovaném včelaři je článek o tom, jak se obchodníci snaží zvýšit produkci někde v Africe, protože tam je vlastně skoro všechen med BIO a včelaři nestačí poptávce. Kdo jim chce konkurovat?

Karel

Rámková míra Langstroth 44,8 x 15,8.



> ----------------------------------------
> Dobrý večer, na jakou rm? něco bych mohl poskytnout, Vašek Ducháč.
>
>
>

Prosím vás, ešte by som sa rád spýtal na Bori impregnáciu. Zloženie: max. 750mg/l 3-jódo-2-propynylbutylkarbonát, max. 600mg/l 3-fenoxybenzyl 3-(2,2dichlórvinyl)-2,2-dimetylcyklopropánkarboxylát, max 2g/l 4,5-dichlór-2-oktyl-2H-izotiazol-3-on. Ďakujem.

já mám optimaly 42x27,5 a nebo 39x24 a odkud jsi ??? ale bylo by to někdy v červnu, Vašek Ducháč.

Tak jsem včera zkoušel vyvíječ Vat1a a kompresor Gude - Silver 750W. Po krátkém cca 10 min "zahřátí" a poté asi 10 min zkoušení mi přepočtem vyšlo spotřeba cca 1.5 ml/min a na vyvíječi je 1.4ml/min. Takže spotřeba media-vody je ok.Problém u tohoto typu kompresoru je však s provozním tlakem. Pokud je uzávěr vypnutý, kompresor tlak nafouká. Pokud je ale odběr, již cca po 2-3 min klesne tlak pod doporučených 300kPa - u mne na cca 200kPa. Kompresor přitom stále běží. Protože není přimazávaný olejem, hlava se dost hřeje a po 10 min - cca 5 včelstev již na ní neudržíte ruku.
Domnívám se tedy, že na větší množství včelstev je tento typ nevhodný a je třeba použít typ silnější a bohužel také těžší.

Kozlík:>Domnívám se tedy, že na větší množství včelstev je tento typ nevhodný a je třeba použít typ silnější a bohužel také těžší.<

..........

Se nelze domnívat. On je nevhodný.

Skutečně dodávané množství:        70 l/min.

Požadavek v návodu na Vat1 je kolik??

Vcera sem si zapomel trafo, a potreboval sem zatavit par mezisten. Vzpomel jsem si na prispevek se baterkama od aku naradi, samozdrejme zadne jsem nemel sebou :-)

Pak me napadla autobaterka v aute - vzal jsem dva draty a zatavil jsem mezisteny z auta pres baterku - slo to pekne :-)

to jen jako mozna inspirace ... (co to udela s autem nebo s baterkou sem neresil :-) nebylo moje :-)) )


T.H.

Pro polní podmínky úplně stačí kolečko tím se drátek vtlačí do mezistěn které jsou ohřáté alespoň na pokojovou teplotu ;-) je to drobek pomalejší ale pro rychlé použití bez proudu naprosto vyhovující ):-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zatavov?n? mezist?n
> Datum: 24.4.2008 08:29:39.
> ----------------------------------------
> Vcera sem si zapomel trafo, a potreboval sem zatavit par mezisten. Vzpomel jsem
> si na prispevek se baterkama od aku naradi, samozdrejme zadne jsem nemel sebou
> :-)
>
> Pak me napadla autobaterka v aute - vzal jsem dva draty a zatavil jsem mezisteny
> z auta pres baterku - slo to pekne :-)
>
> to jen jako mozna inspirace ... (co to udela s autem nebo s baterkou sem
> neresil :-) nebylo moje :-)) )
>
>
> T.H.
>
>
>

Pro polní podmínky úplně stačí kolečko tím se drátek vtlačí do mezistěn které jsou ohřáté alespoň na pokojovou teplotu ;-) je to drobek pomalejší ale pro rychlé použití bez proudu naprosto vyhovující ):-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zatavov?n? mezist?n
> Datum: 24.4.2008 08:29:39.
> ----------------------------------------
> Vcera sem si zapomel trafo, a potreboval sem zatavit par mezisten. Vzpomel jsem
> si na prispevek se baterkama od aku naradi, samozdrejme zadne jsem nemel sebou
> :-)
>
> Pak me napadla autobaterka v aute - vzal jsem dva draty a zatavil jsem mezisteny
> z auta pres baterku - slo to pekne :-)
>
> to jen jako mozna inspirace ... (co to udela s autem nebo s baterkou sem
> neresil :-) nebylo moje :-)) )
>
>
> T.H.
>
>
>

rád bych si zhotovil své úly,protobych chtěl výkresy

Na planky 39x24 sem nikde nenarazil :-( treba nekdo jiny vi vic

pro inspiraci langstroth, optimal:

http://www.matela.wz.cz/index.php?clanek=planky

http://www.langstroth.wz.cz/index.php?page=0008

http://www.optimalklub.cz/download/CLANKY/2CHOV/cermak1994prirucka.pdf



Z techto planku se da dost odvodit, nejlepe je ale nekde nebo u nekoho si ul prohlednout, pripadne pujcit a obslehnout ho, jeli to mozne

Jinak je nutne myslet na vceli mezeru 8mm, tj. mezera mezi ramky nad sebou, mezi ramkem a stenou ulu atd.

Ja si delam na 11 ramku, uteplene i neuteplene (zkoumam vyhody :-) ) vnitrni rozmer je potom 40.5cm x 40.5 cm, vyska 24.8cm, drazka pro ramky je tusim 12mm od horni hrany nastavku, ousko ramku mam tusim 0.7cm - zkratka je to vse delano tak aby byla dodrzena vceli mezera, takze od horni hrany nastavku k horni hrane ramku je 0.4mm a dole to same, - jde to samozdrejme i jinak (nahore 0.8 dole 0). V podstate jsem vzal ramek na nej jsem udelal ul. Hlavne delat vse rozmerove stejne!

Dno delam zasitovane, vyhovuje mi pro kontrolu spadu, obden po praci to kontroluju, a padaj a padaj :-((

T.H.






> rád bych si zhotovil své úly,protobych chtěl výkresy
>
>
>

Kdesedá koupit nebo objednat odpařovač NASSENHEIDER

To zatavovací kolečko se ohřívá v teplé vodě. V praxi jsem to dělal tak, že jsem měl kolečka 2, jedno v hrnku na vařiči a druhým jsem zatavoval. Po zatavení jednoho drátku se vymění studené za teplé. Voda kapající z kolečka nijak nevadí. Před 45 lety jsem začal zatavovat pomocí transformátorku a od té doby jsem kolečko do ruky nevzal.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, April 24, 2008 8:51 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re: zatavov?n? mezist?n

Pro polní podmínky úplně stačí kolečko tím se drátek vtlačí do mezistěn které jsou

co vim tak pouze tady :

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/index.html


T.H.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Even Horn?k <e.hornak/=/atlas.cz>
> Předmět: odpa?ova?
> Datum: 24.4.2008 11:10:27
> ----------------------------------------
> Kdesedá koupit nebo objednat odpařovač NASSENHEIDER
>
>
>

Ale jeho druhá strana - ten hrot - je výborná pro "lepení" pásků mezistěn do
stavebních rámků :-).
Petr
----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 11:30 AM
Subject: RE: zatavov?n? mezist?n


To zatavovací kolečko se ohřívá v teplé vodě. V praxi jsem to dělal tak, že
jsem měl kolečka 2, jedno v hrnku na vařiči a druhým jsem zatavoval. Po
zatavení jednoho drátku se vymění studené za teplé. Voda kapající z kolečka
nijak nevadí. Před 45 lety jsem začal zatavovat pomocí transformátorku a od
té doby jsem kolečko do ruky nevzal.
Pepa

50l/min na sání a min 750W výkonu. Ale předpokládám, že ty to víš.

ohřívání vůbec není nutné stačí jen teplejší mezistěna OHŘÁTÁ NA SLUNCI Dnes se kolečka prodávají i plastu . Pořád je to lepší než někam do lesa kvůli pár úlům nosit různé agregáty nebo beterie Já to sice nikdy nepoužíval ale loni jsem to schválně vyzkoušel a vyhovuje to plně. A NEPOVOLÍ SE DRÁTEK TEPLEM.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: zatavov?n? mezist?n
> Datum: 24.4.2008 11:31:16
> ----------------------------------------
> To zatavovací kolečko se ohřívá v teplé vodě. V praxi jsem to dělal tak, že jsem
> měl kolečka 2, jedno v hrnku na vařiči a druhým jsem zatavoval. Po zatavení
> jednoho drátku se vymění studené za teplé. Voda kapající z kolečka nijak nevadí.
> Před 45 lety jsem začal zatavovat pomocí transformátorku a od té doby jsem
> kolečko do ruky nevzal.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Thursday, April 24, 2008 8:51 AM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re: zatavov?n? mezist?n
>
> Pro polní podmínky úplně stačí kolečko tím se drátek vtlačí do mezistěn které
> jsou
>
>
>

Taky jsem zjistil, že padají. Je už vhodná doba na Formidol?
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Dno delam zasitovane, vyhovuje mi pro kontrolu spadu, obden po praci to
kontroluju, a padaj a padaj :-((

T.H.






> rád bych si zhotovil své úly,protobych chtěl výkresy
>
>
>

http://www.vcelarstvi-burian.kvalitne.cz/leciva_pov_vet_lekare.html

je potreba si objednat i kyselinu mravenci 85% a tu pak patricne naredit na 60%

Druhá strana se používala k zatavování drátků poblíž louček, kam kolečko nedosáhlo. Pro pásky mezistěn se používala (a já dosud používám) t.zv. lampa Bleskovka. Je to lihový kahan s rukojetí a jakousi lžící, ve které se taví vosk a podle potřeby lije do spáry u mezistěny. Je to velice operativní - škrtnout pod kahanem a je vše připravené. Obojí je vidět (bohužel mizerně) v náhledu listu mého kalendáře
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/24.html
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of lokvenc.petr
Sent: Thursday, April 24, 2008 12:17 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: zatavov?n? mezist?n

Ale jeho druhá strana - ten hrot - je výborná pro "lepení" pásků mezistěn do stavebních rámků :-).
Petr

jj a vhodna bude i ta nalivaci lahev

popsano je to nekde na vcelarskych novinach

T.H.

> http://www.vcelarstvi-burian.kvalitne.cz/leciva_pov_vet_lekare.html
>
> je potreba si objednat i kyselinu mravenci 85% a tu pak patricne naredit na
> 60%
>
>
>

Když jsem mezistěny zatavoval ručně jako dítě cca před 40 lety, ještě jsme drátek zatírali jemným štětečkem roztaveným voskem. Dnes zatavuji vyřazeným zdrojem z PC. u kterého jsem na krabičku vyvedl zdářky na banánky pro 5V a 12 V a původní PC spínač (tlačítko).
Nicméně poslední můj trend je používat mezistěny minimálne a nechat stavět divočinu do rámku. V plodišti rámek drátkuji, polorámky v medníku nedrátkuji.

Prosím o radu jak pomoci včelkám vyhnat mravence z úlu a co dělat s plísní za okénkem ?

Proč to zbytečně ředit vodou která se hůř odpařuje ? Možná v létě kdy jsou hyce,ale jinak bych neředil,spíš bych zvětšil nebo zmenšil knot podle počasí a potřeby odparu.Píšu to protože na formidolu je uvedeno obsah 40ml 85% KM.S formidolem mám několik zkušeností a zdá se mi být slabý i při 85% (dávám do podmetu na stavební uzávěru.Mezi včely a nástavky se mi cpát nechce).Odpařovač mám jeden na zkoušku zakoupený i s 85%KM a jsem zvědav jestli se osvědčí,ale zas je to rozebírání a výměna místo jiného rámku v blízkosti plodu a jiné složitosti.Spíš chci zkusit nechat nasáknot (pomalím politím z injekční stříkačky)starší použité desky formidolu a aplikaci KM tak zopakovat víckrát za sebou,s menší dávkou jelikož je z desek formidolu strhlá regulační folie.Doufám že se zadaří a výsledný efekt s roztoči zatočí.
Krásně rozkvetlé jaro přeje všem Pepíno


Ivo (62.177.85.161) --- 24. 4. 2008
Re: odpařovač

je potreba si objednat i kyselinu mravenci 85% a tu pak patricne naredit na 60%

On Thursday 24 of April 2008 15:02:24 vsusicky wrote:

> Nicméně poslední můj trend je používat mezistěny minimálne a nechat stavět
> divočinu do rámku. V plodišti rámek drátkuji, polorámky v medníku
> nedrátkuji.

Dobry den,

muzete to nejak rozvest ?
Planuji to same a u slabych oddelku mam i zkusenost, ze vystavi peknou
delnicinu, ale jak je to u vcelstev ? Jinak s uspechen zimuji sem tam s
trubcinou a ve vyzimovani nevidim zadny rozdil. Uvidim jeste, co na to
medomet, na nenadratkovane divociny, ale asi u toho take jednou skoncim.

Honza

Dobrý den,
Pro poskutnutí dotace na kočování včelstev podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb., bude mimo jiné vyžadováno letos také "prohlášení chovatele včel o záměru provádět kočování včelstev". Čo si pod hentým oným mám predstaviť?

Mravence z úlu lze vypudit obyčejnou kuchyňskou solí. Nasypeš ji do míst kde
lezou nebo mají hnízdo. Včelám to nevadí.
M
----- Original Message -----
From: "Jitka" <jcajkova/=/csas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 3:22 PM
Subject: Mravenci v úlu


> Prosím o radu jak pomoci včelkám vyhnat mravence z úlu a co dělat s plísní
> za okénkem ?

Vřele doporučuji:
http://www.optimalklub.cz/index.php?typ=OMA&showid=16


S pozdravem...M. Václavek

Včelky mají ještě 6 rámků zimních zásob a v okolí už kvetou třešně a včely ještě nejsou v plné síle( nejsou za okénkem) a řeším problém co s tím, mám některé rámky odebrat a dát tam prázdné souše s mezistěnami, aby včely mohly ukládat nektar z květů, nebo to ponechat tak jak to je?.

Včelky mají ještě 6 rámků zimních zásob a v okolí už kvetou třešně a včely ještě nejsou v plné síle( nejsou za okénkem) a řeším problém co s tím, mám některé rámky odebrat a dát tam prázdné souše s mezistěnami, aby včely mohly ukládat nektar z květů, nebo to ponechat tak jak to je?.
_____________________________________________________________

Snůška již začala, proto by neměl být problém odebrat ze včelstva větší množství medu. Jen je třeba dbát na to, aby v úlu zůstalo alespoň 5 kg medu, respektive 10 kg u silnějších včeltev, jinak včelstva omezují kladení, zvláště pokud se zhorší počasí.

Každopádně je třeba dbát na prostor a nedopustit tísnění včel v úlu, což je v klasických úlech dost velký problém, proto v nich nevčelařím. A taky je dobré kvůli omezení rojových tendencí vložit více stavebních rámků ( postupně ) k zastavění a zakladení trubčinou.


S pozdravem...M. Václavek

Zdravím,

procházel jsem archiv konference ohledně použití tlakových lahví na aerosolování. Související příspěvky jsou již staršího data a proto se raději zeptám přímo:

Máte někdo PRAKTICKÉ zkušenosti s použitím lahví na stlačený vzduch (hasičské, potapěčské, ...) jako zdroj vzduchu pro aerosol?
-
Prosím, nepiště teoretické domněnky. Ani hypotézy s problematickým plněním lahví, již jsem je četl v archivu konference. Taktéž jsem zkoušel elektrický kompresor + generátor a nevyhovuje mi.

Díky předem.

JD


--------
Vesely Emanuel --- 13. 12. 2002
RE: Antwort Matejovi dezinfekce

... V jedne nasi ZO pouzivaji misto kompresoru tlakove lahve s reduktorem tlaku.
Mensi redukci je mozne delat take ventilem na vyvijeci.
Pujcuji si ty lahve od hasicu za med. Treba by to pro tebe byla moznost.
Eman

Kozlík:> 50l/min na sání a min 750W výkonu. Ale předpokládám, že ty to víš.<

......

V návodu je ne 50l/min, ale nepřetržitá dodávka minimálně 50l a vedle toho napsáno minimální výkon 750W a ne 60% z 750W . A prakticky, jestli je po 2 minutách tlak místo na 300 - 400 na 200 a to je skoro půl a bez přibarvování vážný nedostatek.

Ten kompresor jako kus je podle sdělení nepoužitelný. Ten tlak je při nebulizaci důležitý kvůli rozbíjení a velikosti kapének a také množství vzduchu spolu s vyfouklým aerosolem.

....a řeším problém co s tím, mám některé rámky odebrat a dát tam prázdné souše s mezistěnami, aby včely mohly ukládat nektar z květů, nebo to ponechat tak jak to je? f.l.

Vždy záleží na koľkých plástov ste zimovali. Ak nie je v úli priestor pre Ms, tak vtedy treba urobiť priestor pre ňu. Vaše včely majú asi trochu oúpozdený vývoj, ale nebojte sa o včely, ak je schopná matka, tak včelstvo premení aj veľké zásoby na plod a to je cieľom včelstva ale i včelára, aby bolo na nadchádzajúce znášky silné. Ako sledujem počasie u vás, nemáte tento rok prebytok teplých a slnečných dní, ale v čase kvitnutia čerešne vtáčej, včelstvá s plodovaním prudko akcelerujú. Skúste a to bez obáv jeden z tých plástov od spodnej latky rámika tak asi do polovice odviečkovať alebo nožom rozrušiť a presunúť hneď za prvý krajný plodový plást. Včely ženie zhromažďovací pud ochrániť narušené zásoby, preto ich rýchlo prenášajú čím uvolnia miesto pre matku. Ak Vám to vyjde, tak ešte jeden zásobný plást o 3-4 dni znovu preložte medzi plod, plodové teleso tým neohrozíte, pri spracovaní zásob sa zvyšuje teplota v medziplástovej uličke. Anton

A taky je dobré kvůli omezení rojových tendencí vložit více stavebních rámků ( postupně ) k zastavění a zakladení trubčinou. M.V.

Stavebné rámiky neriešia rojovú náladu, ošetrovanie trúdieho plodu je skôr tendenciou RN podporiť. Trúd ako taký, je samčí jedinec na oplodnenie matky a preto je vo včelstve prítomný.
R.Linhart a V.Bičík síce tvrdia vo svojej štúdii, že čím včelstvo má viac trúdov, tým je menšia pravdepodobnosť vyrojenia včelstva. To však budúcnosť buď potvrdí alebo vyvráti. Anton

Úly umístněné na kozách v lese působí proti lesním mravencům ovázat hadrem nohy stojanů a napustit je naftou.Jinak jsem zkoušel vše možné a nic nezabralo,všechno přelezou,napouštím jednou za rok hlavně v březnu.
V úlech 39x27.5 v plodišti 13 rámků medník 5 rámků vystavěna po 1 mezistěně některé mají i hotový stavebmí rámek,zakladeno i 9 rámků,teplá stavba vyška 630m.Nástavky 39x24 mizerie a málo zásob.Je to tak každý rok a je znát ty 3 cm kde zůstávají medné zásoby,jak se říká z cukru se včely neudělají.

Co si pamatuji, do včelstva v jednom nastavku u nás foukali 45 sekund, do
včelstva ve dvou nastavcích minutu a půl. Takže na ošetření jednoho včelstva
to stačí. Mezi jednotlivými včelstvy se tedy musí chvilku počkat, než
kompresor nafouká vzdušník. Prostě za cenu toho, že kompresor je menší, bude
ošetření trvat déle. Co se týká zahřívání kompresoru, vzduch se zahřívá už z
principu toho, že se stlačuje. Velikost hlavy kompresoru a množství
chladicích žeber potom musí odpovídat množství stlačovaného vzduchu, musí
uchladit příslušné teplo. Tady zřejmě není počítáno s takovým dlouhodobým
průměrným odběrem, tak je ta hlava menší a levnější. Pokud to tak je, tak by
se to mělo projevit v technické dokumentaci, pro dodávaný vzduch by tam měly
být dva údaje, maximální špičkový odběr a průměrný odběr, nebo jako druhá
varianta by tam mělo být uveden dlouhodobý režim motoru, že například smí
běžet maximálně třeba 60 % celkové doby, podobně, jako je tomu u svářeček.
Záleží taky na materiálu v hlavě kompresoru, moderní materiály těsnění jsou
schopny pracovat dlouhodobě při teplotě poměrně dost vysoko nad 100 st C,
150 st C i víc. Já bych udělal dvě věci. Pokud někde v ČR existuje servisní
středisko, zkusil bych se servisákem prokonzultovat maximální teplotu hlavy,
jestli má cenu si toho všímat nebo ne. Potom chladicí výkon takových
žebrovaných věcí se dá dost zvýšit přidání ofuku ventilátorem stejně, jako
je třeba aktivní chladič v PC, jen toho vzduchu bude třeba trochu víc, takže
větší ventilátor a zabudovaný v rouře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 6:40 AM
Subject: kompresor


> Tak jsem včera zkoušel vyvíječ Vat1a a kompresor Gude - Silver 750W. Po
> krátkém cca 10 min "zahřátí" a poté asi 10 min zkoušení mi přepočtem vyšlo
> spotřeba cca 1.5 ml/min a na vyvíječi je 1.4ml/min. Takže spotřeba
> media-vody je ok.Problém u tohoto typu kompresoru je však s provozním
> tlakem. Pokud je uzávěr vypnutý, kompresor tlak nafouká. Pokud je ale
> odběr, již cca po 2-3 min klesne tlak pod doporučených 300kPa - u mne na
> cca 200kPa. Kompresor přitom stále běží. Protože není přimazávaný olejem,
> hlava se dost hřeje a po 10 min - cca 5 včelstev již na ní neudržíte ruku.
> Domnívám se tedy, že na větší množství včelstev je tento typ nevhodný a je
> třeba použít typ silnější a bohužel také těžší.

Odber pri zatavování je tak mezi 3 - 6 ampéry a doba zatavování je nekolik
sekund. Odber dvou zapnutých reflektorových zárovek je cca 10 ampér a
nabitou baterku vybijí za pár hodin. Zatavováním je autobaterie zatízena
minimálne.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 8:29 AM
Subject: Re: zatavov?n? mezist?n


> Vcera sem si zapomel trafo, a potreboval sem zatavit par mezisten.
Vzpomel jsem si na prispevek se baterkama od aku naradi, samozdrejme zadne
jsem nemel sebou :-)
>
> Pak me napadla autobaterka v aute - vzal jsem dva draty a zatavil jsem
mezisteny z auta pres baterku - slo to pekne :-)
>
> to jen jako mozna inspirace ... (co to udela s autem nebo s baterkou sem
neresil :-) nebylo moje :-)) )
>
>
> T.H.

39x24:
Śířka rámku je 39, výška je 24 i s horní loučkou, kvůli vytahování hřebíků
atd je třeba počítat s výškou až 24.5 cm. Délka horní závěsné loučky je
42cm, + 0 , - 2 mm. Tloušťka horní loučky rámku je od 8 do 12 mm, kdysi
kupované rámky 39x24 mají horní loučku uvnitř silnou asi 12 mm a pro
zavěšení a pevnější přibití je tam výřez, takže z venku je tloušťka horní
loučky 4 - 5 mm. Tloušťka ostatních louček rámků je od 6 mm u hodně
subtilních rámků po 9 mm u solidně dělaných rámků, tomu se musí přizpůsobit
hlavně délka bočních louček. Loučky na rámky jsou buďto levné, pak se řežou
z běžného vybraného prkna coulky o tloušťce 25 milimetrů, pod mezerník se
potom musí dávat podložka, aby rámky dosáhly optimální šířky 38 milimetrů
nebo se řežou ze speciálně nařezaného prkna tloušťky 28 milimetrů, potom se
mezerníky přibíjejí přímo. Tolik moje různé varianty rámku 39x24.
Pro výrobu úlů je důležitá včelí mezera, uvádí se 7 - 8 milimetrů. Pro
výstavbu buněk to je málo, pro zatmelení propolisem to je moc, takže takhle
velké mezery včely nazastavují.
Potom pro rámky 39 x 24 bude nastavek ve směru rámků široký 39 + (2 * 7 nebo
8 milimetrů), na každé straně jedna včelí mezera, to je 40.5 cm. Drážka pro
zavěšení rámků bude mít rozteč 42 ( 2* 2 nebo 3 mm), to je celkem 42,4 až
42,6 cm, drážka na každé straně od šířky 40,5 bude mít tedy asi 0,95 cm až
1,05 cm. Ty 2 - 3 milimetry se dávají jako tolerance na zatmelování drážky
propolisem, když bude ještě větší, rámek při posunutí může propadnout.
Příčně ke směru rámků bude nastavek buď na 10 rámků, potom bude široký
uvnitř 38 cm nebo bude nastavek čtvercový, potom podle konstrukce bude
široký od 40,5 po 42,4 - 42,6 a bude na 11 rámků. Výška nastavku je
minimálně výška rámku plus jedna včelí mezera. Výšku nastavku je vhodné
nastavit o několik milimetrů více, vadí to méně než příliš nízký nastavek,
kromě toho nastavek při stárnutí podle kvality materiálu o nějaký milimetr
sedá. Takže pro rámek 39x24 je výška nastavku 24 - 24,5 + 7 - 8 mm + 2 - 4
mm, takže od cca 25 cm do maximálně 25,8 cm.
Tolik rámek 39x24 a základní rozměry nastavku, ostatní rozměry se musí
přizpůsobit materiálu a použitému nářadí včetně dna a víka. Z těchto údajů
se dají odvodit i základní rozměry nastavku pro jakékoliv jiné rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fochr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 8:58 AM
Subject: výkresy včelích úlů 39x24


> rád bych si zhotovil své úly,protobych chtěl výkresy

Kdysi, když nebyl kompresor na spalovací motor, jsme je používali. Půjčovali
jsme je tuším od hasičů, ti nám je taky plnili. Převáželo se to
rozmontované, u včel se muselo klíči sešroubovat bomba, redukce a vyvíječ,
spoje utěsnit teflonovou páskou. Kapacita lahví byla docela dobrá, ale proti
kompresoru zdržuje plnění, flašek je třeba mít několik a pro rychlou práci
vždy jednu sadu nechat plnit a s jednou pracovat. Obecně, kvůli tomu
vysokému tlaku, mně to smontovávání připadalo o dost náročnější než používat
kompresor, člověk s takzvaně "volšovýma" rukama bez citu to mohl snadno
poničit, přitom se ty flašky předávaly mezi včelaři jako štafeta. Taky
zřejmě člověk bez příslušného školení by s těmi vysokotlakými bombami asi
neměl manipulovat, bomby byly přepravovány v autě volně naházeny na podlaze,
což asi taky nebylo správně. V případě nějakého průšvihu by to byl asi díky
tomu ještě větší průšvih.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "JD" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 8:44 PM
Subject: Re: tlakové lahve pro aerosol


> Zdravím,
>
> procházel jsem archiv konference ohledně použití tlakových lahví na
> aerosolování. Související příspěvky jsou již staršího data a proto se
> raději zeptám přímo:
>
> Máte někdo PRAKTICKÉ zkušenosti s použitím lahví na stlačený vzduch
> (hasičské, potapěčské, ...) jako zdroj vzduchu pro aerosol?
> -
> Prosím, nepiště teoretické domněnky. Ani hypotézy s problematickým plněním
> lahví, již jsem je četl v archivu konference. Taktéž jsem zkoušel
> elektrický kompresor + generátor a nevyhovuje mi.
>
> Díky předem.
>
> JD
>
>
> --------
> Vesely Emanuel --- 13. 12. 2002
> RE: Antwort Matejovi dezinfekce
>
> .. V jedne nasi ZO pouzivaji misto kompresoru tlakove lahve s reduktorem
> tlaku.
> Mensi redukci je mozne delat take ventilem na vyvijeci.
> Pujcuji si ty lahve od hasicu za med. Treba by to pro tebe byla moznost.
> Eman

No prave, padaji a padaji

u "nejlepsich" mam prumer skoro 1vd/den a vcelstvo, kontroluju to ob dva az tri dny :-(

vlozim formidol ted o vikendu alespon do tech kde hodne padaj ...

T.H.

> Taky jsem zjistil, že padají. Je už vhodná doba na Formidol?

Já jsem formidol vytahoval včera, po dvou dnech od odstranění obalu a
už byl rozcupován na vatu. Vložen byl nahoru na rámky, těsně nad plod.
Spad jsem očekával horší, ale víc než 6 kousků jsem nikde neviděl.
Většina měla nulu nebo jednoho. Ale myslím, že teprve napadají ti co
jsou mrtví v zavíčkovaném plodu...

On 25/04/2008, Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> wrote:
> No prave, padaji a padaji
>
> u "nejlepsich" mam prumer skoro 1vd/den a vcelstvo, kontroluju to ob dva
> az tri dny :-(
>
> vlozim formidol ted o vikendu alespon do tech kde hodne padaj ...
>
> T.H.
>
>
>
> > Taky jsem zjistil, že padají. Je už vhodná doba na Formidol?
> >
>
>

Tlakové lahve vůbec nejsou špatné a v podstatě jsou zcela blbuvzdorné.Používali jsme je na nepřístupných včelnicích. Z jedné lahve se dá udělat asi 60 včelstev. S profi hasičema se dá mluvit. Naplnění stojí asi 60 Kč, u potápěčů i 150. Mám doma naplněnou kyslíkovku vzduchem, co kdyby.Jsou těžké, špatně se nosí, kdybych to tak dělal, pořídil bych si popruhy na záda. Vlastnit tyto lahve je spojené s problémy s revizemi jak by tomu mělo být u všech tlakových nádob s vys. tlakem. Zdraví R. Stonjek

Asi jsem trochu zatížen z dřívější praxe projektanta a chemika a z různých popisů různých úrazů a podobných příhod způsobených tlakovými lahvemi, já jsem při ošetřování včelstev přistupoval k tlakovým lahvím vždy dost uctivě. Fakt je ten, že se u tlakových lahví s určitým drsnějším zacházením i počítá a jsou na to stavěné. Nevím jistě, jestli při práci s tlakovými lahvemi je třeba nebo není třeba nějaké oficiální proškolení, pokud je, asi bude lepší to proškolení absolvovat. Jedná se o to, že pokud bude tlakovými lahvemi způsobený nějaký úraz nebo škoda, můžou příslušné pojišťovny, třeba při nehodě z povinného ručení, případně z jiného komerčního pojištění při nějaké jiné události na základě toho odmítnout plnění náhrady škody. U elektrického nebo benzínového kompresoru, kde jsou ty tlaky nízké, několik atmosfét, toto není.

Používám v plodišti 39x30 a polomedník 39x15. V plodišti jsem zkoušel divokou stavbu i bez drátkování a šlo to, protože rámky do medometu nepřijdou. Ale rámky přeci jen vyžadují opatrnější manipulaci, takže inspirován Liebigem budu drátkovat, ale přidávat bez mezistěny. Musí to být až v době, kdy to včelstvo zvládne. Já to dělám nejdříve počátkem května, kdy odebírám 1 až 2 rámky na tvorbu "sběrného oddělku" pro chov matek. Další pak měním při vlastní tvorbě oddělků. Takže obměním cca 4 rámky v plodišti každý rok. Zastávám názor, že si včely samy postaví co potřebují a dosavadní zkušenosti (cca 3 roky) naznačují, že je to tak. Nikdy nevystaví na všech takto přidaných rámcích tručbčinu.
V medníku nedrátkuji a nedávám mezistěnu. Vytáčím v klasickém tangenciálním medometu bez problémů.
V loni jsem zkusil loučkami rozdělit několik polorámků na 4 pole pro tvorbu plástečkového medu. Nemám to na prodej, ale jako pozornost pro stálé a věrné zákazníky.
Vše hezké.

Vidím, že jsem nezadal jméno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2008 12:28 PM
Subject: Re: Re:v?kresy v?el?ch ?l? 39x24


> Asi jsem trochu zatížen z dřívější praxe projektanta a chemika a z různých
> popisů různých úrazů a podobných příhod způsobených tlakovými lahvemi, já
> jsem při ošetřování včelstev přistupoval k tlakovým lahvím vždy dost
> uctivě. Fakt je ten, že se u tlakových lahví s určitým drsnějším
zacházením
> i počítá a jsou na to stavěné. Nevím jistě, jestli při práci s tlakovými
> lahvemi je třeba nebo není třeba nějaké oficiální proškolení, pokud je,
asi
> bude lepší to proškolení absolvovat. Jedná se o to, že pokud bude
tlakovými
> lahvemi způsobený nějaký úraz nebo škoda, můžou příslušné pojišťovny,
třeba
> při nehodě z povinného ručení, případně z jiného komerčního pojištění při
> nějaké jiné události na základě toho odmítnout plnění náhrady škody. U
> elektrického nebo benzínového kompresoru, kde jsou ty tlaky nízké, několik
> atmosfét, toto není.

Stavebné rámiky neriešia rojovú náladu, ošetrovanie trúdieho plodu je skôr tendenciou RN podporiť. Trúd ako taký, je samčí jedinec na oplodnenie matky a preto je vo včelstve prítomný.
______________________________________________________________

Nechci se dohadovat, ale spíše se přikláním k Linhartovi a Bičíkovi. Ošetřování trubčího plodu a mladých trubců vyžaduje s porovnáním se stejnou jednotkou dělničího plodu znatelně větší množství krmných kašiček. Trubci, na rozdíl od mladých dělnic, krmné kašičky neprodukují. Proto jsou účinnými regulátory přebytků krmných kašiček, jež mají ve svém důsledku vznik rojové nálady. Při určitém množství ( 1/4-1/3 jedinců včelstva ) jsou trubci efektivními spotřebiteli krmných kašiček v dobách krátkodobého přechodného (! nikoliv dlouhodobého trvalého ) omezení kladení matek ( např. špatné počasí, mezisnůšková přestávka, omezení plodování zásobami při opožděném vytáčení medu či rozšiřování ), proto při způsobu včelaření, u něhož nedochází k radikálnímu omezování včeltev, k vyrojení při nadbytku trubců nedojde.

To, že LBV metoda ( metoda nadbytků trubců ) vychází z teorii sobeckého genu, považuji za méně důležitý a přesvědčivý argument. Rozhodující argument je víše psané: Princip této metody je ve vytvoření nedostaku krmných kašiček ve včelstvu a tím následného zamezení vzniku rojové nálady. Vysvětlovat důvod účinnosti metody nadbytku trubců přes genetiku je pro průměrného včelaře kontraproduktivní, protože průměrný včelař není dobrý genetik.

Otázka je, zda tento systém jde vkloubit do dané provozní metody tak, aby zvyšoval produktivitu práce. Například, pokud hodláte rozmnožovat včelstva oddělky ( potřebujete velké množství plodových plástů ), pak nám metoda nadbytku trubců sníží medný výnos z daných včeltev, pokud od nich budeme odebírat plod, jelikož metoda nadbytku trubců nás připravuje o nadbytky dělničího plodu.


S pozdravem...M. Václavek

Díky pánům Stonjekovi a Poláškovi.

Ještě bych měl doplňující dotaz - jak jste řešili redukci a kontrolu tlaku jdoucího z bomby do vyvíječe?

Nebyl při déletrvajícím použití problém se zamrzáním ventilu?

Neměli byste fotografie či nákresy? Pokud ano - pošlete prosím na jdjd(zavináč)email(tečka).cz

Díky.

JD



- - - - - - - - - - - - - - - -
Původní odpovědi:
- - - - - - - - - - - - - - - -

Tlakové lahve vůbec nejsou špatné a v podstatě jsou zcela blbuvzdorné.Používali jsme je na nepřístupných včelnicích. Z jedné lahve se dá udělat asi 60 včelstev. S profi hasičema se dá mluvit. Naplnění stojí asi 60 Kč, u potápěčů i 150. Mám doma naplněnou kyslíkovku vzduchem, co kdyby.Jsou těžké, špatně se nosí, kdybych to tak dělal, pořídil bych si popruhy na záda. Vlastnit tyto lahve je spojené s problémy s revizemi jak by tomu mělo být u všech tlakových nádob s vys. tlakem.

Zdraví R. Stonjek

- - - - - - - - - - - - - - - -

Kdysi, když nebyl kompresor na spalovací motor, jsme je používali. Půjčovali
jsme je tuším od hasičů, ti nám je taky plnili. Převáželo se to
rozmontované, u včel se muselo klíči sešroubovat bomba, redukce a vyvíječ,
spoje utěsnit teflonovou páskou. Kapacita lahví byla docela dobrá, ale proti
kompresoru zdržuje plnění, flašek je třeba mít několik a pro rychlou práci
vždy jednu sadu nechat plnit a s jednou pracovat. Obecně, kvůli tomu
vysokému tlaku, mně to smontovávání připadalo o dost náročnější než používat
kompresor, člověk s takzvaně "volšovýma" rukama bez citu to mohl snadno
poničit, přitom se ty flašky předávaly mezi včelaři jako štafeta. Taky
zřejmě člověk bez příslušného školení by s těmi vysokotlakými bombami asi
neměl manipulovat, bomby byly přepravovány v autě volně naházeny na podlaze,
což asi taky nebylo správně. V případě nějakého průšvihu by to byl asi díky
tomu ještě větší průšvih.

R. Polášek


- - - - - - - - - - - - - - - -

Proto jsou účinnými regulátory přebytků krmných kašiček, jež mají ve svém důsledku vznik rojové nálady.M.V.

Ale to už nie je "teória" LBV, ale Vaša. Produkcia prebytku trúdov je scestná, včelstvo sa nechová rozmarne, v prorodzených podmienkach neprodukuje nekonečne mnoho samčích jedincov, tým by si privodilo zánik. Viac samčích jedincov môže prinútiť len človek, aj to len vtedy keď je prebytok potravy a tepla. V prirodzenom včelom diele, je vždy primerané nožstvo trúdich buniek a ich počet je nie tak početný, ako si myslíme.

Znovu sme dostali k podstate tzv. príčin rojenia. Príčiny rojenia neexistujú, rojenie je prirodzené a operovať tým, že trúdy sú účinnými regulátormi spotreby prebytkov kŕmnej kašičky je iluzórne, Včelstvo predsa produkuje preto veľa kŕmnej kašičky, lebo to chce dosiahnuť, aby rozmnoženie bolo úspešné. Už som raz napísal, že včelstvá v prírode ak sú neobmedzované úľovým priestorom sa veselo roja, pretože ich jediným cieľom nie je nazbierať veľa medu, ale ak sú na to dané podmienky chcú sa každý rok rozmnožiť. Nie každý rok to príroda poskytne, preto matky evolúciou získali mimoriadne vlastnosti, npr. dĺžka ich života, aj 5 rokov, to žiaden iný hmyz pri intenzívnom živote nedosahuje. Anton

Musí tam být redukční ventil /hodiny/, který to shodí ze 150 atm. na 3 - 4. Je to to samé jako na autogenu a nepasují li závity musí se udělat redukce. Jak je to se závity, to už si nepamatuji, chce to vyzkoušet a předpokládám, že redučák půjčí i hasiči. Pak už je to jen autogení hadice a spoje stažené vodní páskou. R. S.

Včelstvo se nadprodukcí trubců nezahubí, naopak zvýší svoji šanci na přenos genů na další generaci, což je mimo jiné také účel rojení. V přírodě je situace jiná...v dutině nejsou mezistěny. Včelstva na mezistěnách mají prokazatelně větší tendenci zastavovat volná místa trubčinou, proto se stává, že mohou mít znatelně více trubčiny než průměrné ,,divoké,, včelstvo.

Rojení je po dosažení vrcholu síly včelstva děj přirozený, protože se vytvoří nadbytky krmných šťáv. Nadbytek trubců ( nebo pravidelný odběr oddělku ( 1-2 plásty se zavíčkovaným plodem ) od rozkvětu řepky po rozkvětu lípy malolisté v intervalu 3-6 týdnů podle síly včelstva ) tomuto přirozenému jevu spolu se včelařskou metodou zaměřenou na neomezování včeltev v rozvoji zabrání tomuto jevu, tedy k rojení dochází jen výjimečně ( důsledkem chyby včelaře nebo pozdě provedeného zásahu ).


S pozdravem...M. Václavek

Včelstvo se nadprodukcí trubců nezahubí, naopak zvýší svoji šanci na přenos genů na další generaci, což je mimo jiné také účel rojení. V přírodě je situace jiná...v dutině nejsou mezistěny. Včelstva na mezistěnách mají prokazatelně větší tendenci zastavovat volná místa trubčinou, proto se stává, že mohou mít znatelně více trubčiny než průměrné ,,divoké,, včelstvo.

Rojení je po dosažení vrcholu síly včelstva děj přirozený, protože se vytvoří nadbytky krmných šťáv. Nadbytek trubců ( nebo pravidelný odběr oddělku ( 1-2 plásty se zavíčkovaným plodem ) od rozkvětu řepky po rozkvětu lípy malolisté v intervalu 3-6 týdnů podle síly včelstva ) tomuto přirozenému jevu spolu se včelařskou metodou zaměřenou na neomezování včeltev v rozvoji zabrání tomuto jevu, tedy k rojení dochází jen výjimečně ( důsledkem chyby včelaře nebo pozdě provedeného zásahu ).


S pozdravem...M. Václavek

Stavebné rámiky neriešia rojovú náladu, ošetrovanie trúdieho plodu je skôr tendenciou RN podporiť.
-------------------------------------------------------------

Stejně jako v loňském roce, není i letos jednoznačný názor na účinnost metody LBV, jako protirojového opatření. Sami autoři uvádějí, že tato metoda ale zvyšuje rozvoj roztočů VD. Protože máme i jiná účinná protirojová opatření (např. tvorbu oddělků), která naopak potlačují rozvoj VD, naskýtá se proto otázka, zda-li aplikace metody LBV v současné době, kdy dochází k hromadným úhynům včelstev, není velké riziko. Jistě by se to dalo průzkumem statisticky vyhodnotit. H.

A.T. Já s Vámi souhlasím v tom, že si včelstvo nenechá vše vnutit, tedy ani chov trubců ne. Nicméně je otázkou, zda tím, že včelstvu v podstatě vnucujeme vkládáním mezistěn stavbu dělničích buněk nevzniká u dnešního chovu silných včelstev ve včelstvu v podstatě nedotatek trubců. Myslím, LVB právě tento stav odstraňuje a věcně se nejedná o nadbytek trubců, ale naopak k vytvoření rovnováhy ve včelstvu.

V poslední době se objevilo několik studií k zamezení rojení přes větší množství trubců ve včelstvu. Pokud vím, žádná studie to zatím neprokázala. Trubci mají své opodstatnění ve včelstvu a zejména u chovatelů matek. Trubci se odchovávají zejména u ins. matek a také jejích dcer. Trubec pochází z neoplozeného vajíčka, tedy nemá otce ale dědu.
Samotné příčiny rojení a zejména k zamezení rojení jsou známe asi tři. Především tzv. "rojívky" se nám budou rojít stále. Pak je to nepoměr mezi otevřeným a zavíčkováným plodem. Je to problém zejména malých úlů. Matka zakláde malý prostor cca l0 rámků, včely nemají co krmit - plod, začnou požívat mateří látku a rojení už nelze zabránit.Zdravému včelstvu s výkonou matkou nevadí větší úlový prostor, který včely zatím neobsadily Velkou výhodou je nástavkové včelaření a lze to i bez mřížky, kterou včely chápou jako překážku.U nástavkového včelaření se nepřidává jedná či dvě mezistěny, ale celý nástavek
Poslední známý důvod je přehřátí úlového prostoru. Úl musí být řádně odvětrán.
Ono s tím nádbytečným chovem trubců v současné době je to problematické. Je to velíce dobrý "domov" VD. S tím vyřezaváním stavebních rámků je to někdy trochu problém. Vyžaduje to čas a zejména ve větších chovem to už takřka nejde. Každý někdy zbytečný zákrok nám zvýšuje výrobní náklady.

Vida jak se označení LBV ujalo. Tahle metoda není o vnucení nadbytečného počtu trubců včelstvu jak se mylně domnívá Anton, ale pouze o tom ať si početnost jednotlivých kast určuje samo včelstvo. Vždyť na stavebních rámkách si může stavět co chce. Rovněž za úhyny včelstev v letošním jaru a loňském podzimu nemůžou trubci ale totální selhání včelařů. Je zajímavé jak nedůtklivě někteří včelaři reagují, úměrně počtu jimi popsaných stránek. Přitom autoři neudělali nic jiného než nás seznámili se svojí ověřenou teorií a vyzvali nás vyzkoušení a oznámení výsledků. Já osobně si myslím, že by to fungovat mohlo a moje poznámky z minulých let tomu nasvědčují. Proto tuto metodu jsem plošně nasadil u všech včelstev. Na podzim se uvidí. Kritizovat něco bez vyzkoušení může akorát ... . Zdraví R. Stonjek

Tahle metoda není o vnucení nadbytečného počtu trubců včelstvu jak se mylně domnívá Anton, ale pouze o tom ať si početnost jednotlivých kast určuje samo včelstvo. R.S.

Ja sa nedomnievam, ja len konštatujem to čo autori vo svojej štúdii uvádzajú, keď hovoria, že počet trúdov v takomto včelstve by mal byť vo váhovom pomere (trúd je 1,4 krát ťažší ako včela) 60% včiel a zbytok trúdy. V prirodzenonom prostredí si včelstvo počet kást formuje včelie spoločenstvo, ale nikdy neprerastá do tak obludných rozmerov, ako to umelo dosahujú autori štúdie. A to ešte nehovorím o tiziku zvýšeného počtu VD, pretože v ich prípade sa stavebné rámiky nyvyrezávajú, ale nechajú sa vylieňahnuť. Myslím si, že pri dnešných možnostiach chemických prostriedkov, by sa tento fenomén dal zvládnuť.

Ja si skôr myslím, že chovom trúdov v obsurdných množstvách (4 až 5 SR) skôr včelstvo zruinuje a potom mu neostáva dosť síl na rojenie, pretože ak je vo včelstve málo včiel, nemá sa čo vyrojiť. Anton

Samotné příčiny rojení a zejména k zamezení rojení jsou známe asi tři. Š.

Jozef, toto všetko autori štúdii dokonale rozobrali a dá sa povedať, že "príčiny" sa v žiadnom prípade nepotvrdili, s čím podľa mojich skúseností stotožňujem. Príčiny jednoducho neexistujú, lebo život na náhode (a to všetko je vo včelstvo ako náhoda) neexistuje, ano ostatné tvorstve na zemuguli nemá rozmnožovanie založené na nejakej pofidérnej náhode. A to všetko, čo sa roky prezentuje na stránkach včelárskej odbornej tlače sú len nejaké náhody, ktoréby mali zaistiť dlhobo život živočíšnych foriem.
Npr. stiesnené pomery v malých úľov, ale včelstvo je tak prispôsobivé, že dokáže žiť tak isto v malých priestorov z hľadiska človeka, ako vo veľkých, ale rozmnožuje sa rovknako rojením ako v podmienkach voľne žijúcich včelstiev na vetvách strom v trópoch. Rozdiel je len v tom, že roj z malého úľa má nižší počet jedincov, ako z úľa obrovských priestorov. Ja som išiel vyhovieť včelstvám a vytvoriť tie najlepšie podmienky, aby ich všľký priestor neiritoval k tejto forme rozmnožovania, poskytnutím až 6 debničiek úľa B 10 a oni ma nerešpektovali. Mohol by som napísať, že čím väčší priestor som včelám poskytol, tým sa viac rojili!?!.

Anton

Přesně tak, redukční ventil je nutný. My jsme tam měli tuším redukční ventil
z autogenu z kyslíkové lahve, tam by měl být podobný tlak jako v těch
vzduchových. (Pozor na acetylen, tam není v lahvích vysoký tlak a ventil je
proto nepoužitelný.) To všechno ale ukazují budíky na redukčním ventilu,
vstupní tlak v lahvi i výstupní tlak, co jde do přístroje. Je tam potom
návod, jak to dělat, podstata je, že se před našroubováním redukčního
ventilu tento zavře - nadstavi tam nulový výstupní tlak, po sešroubování
celé aparatury se redukční ventil pomalu otevírá a na výstupním budíku
redukčního ventilu musí pomalu a plynule stoupat výstupní tlak až do těch
cca 4 atmosfér. Pokud se ten tlak zvyšuje nějak skokově nebo po poklepání
na redukční ventil, je v něm nějaký problém a asi kvůli bezpečnosti bude
třeba ho vyměnit. Je to už ale pomalu 20 let, tak možná jsem něco zapomněl.
Redukční ventil se na láhev šroubuje, na redukční ventil jsme potom
šroubovali přímo několikametrovou hadici vyvíječe, dneska bude za redukčním
ventilem spíš nějaká rychlospojka. Závity se těsnily teflonovou páskou, ty
jsou dneska nejméně dva druhy, jedna levná hodně tenká a málo pevná, druhá
silnější a dražší. My jsme měli tu silnější, ta levná se musí citlivěji
nanášet a snadno se při šroubování shrnuje, když se jí tam dá příliš, nevím,
jestli by vůbec při těch 100 - 150 atmosférách těsnila. Taky ta dražší páska
šla po rozmontování obvykle ze závitu odvinout, ta levná by se musela odřít
třeba starým kartáčkem na zuby, ten je i jinak docela dobrý pro očištění
toho závitu před montáží. Pokud se s tím člověk nesetkal, je dobré si dát
nějakým technikem předvést, jak moc asi ten závit tou páskou omotat a jakou
silou respektive momentem ten redukční ventil na tu bombu zašroubovat.
Zamrznutí redukčního ventilu jsem nepozoroval, ono asi v tom stlačeném
vzduchu už žádná voda, co by mohla zmrznout, není, omezující bylo ochlazení
vlastní nádoby vyvíječe a námraza na ní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2008 6:53 PM
Subject: Re: tlakové lahve pro aerosol


> Musí tam být redukční ventil /hodiny/, který to shodí ze 150 atm. na 3 -
4.
> Je to to samé jako na autogenu a nepasují li závity musí se udělat
redukce.
> Jak je to se závity, to už si nepamatuji, chce to vyzkoušet a
předpokládám,
> že redučák půjčí i hasiči. Pak už je to jen autogení hadice a spoje
stažené
> vodní páskou. R. S.

Antone! Můžem vzájemnou výměnou názorů popsat tuny papíru. Není však smysluplnější metodu LBV vyzkoušet v praxi? Vždyť stačí nasázet do několika včelstev stavební rámky a na podzim už můžem mluvit o prvních výsledcích? Tvoje námitky o obludných rozměrech apod?? Opět to potvrzuje moji teorii, že včelaři jsou dvojího druhu. První skupina považuje včelky za naprosto dementní druh a je třeba jim jejich život patřičně zorganizovat, samozřejmě podle těch nejsložitějšíc, nejlépe vlastních teorií. Tomu nasvědčuje i to, že dáme li včelám možnost volby, zastoupení poměru dělnice trubci volí naprosto nesprávně. Druhá skupina výrazně menší, uvažuje tak, že včelky se o sebe umí postarat daleko lépe a pro včelaře je lepší a hlavně výhodnější když se jim co nejvíc přizpůsobí. Trvalo mě to asi 20 let než jsem k tomu názoru došel i já. Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek

Někdy mi připadá jako by si někteří myslely , že včelstvo donutíte větším počtem stavebních rámků vytvořit více trubčiny? Včelstvo se samo chová vyváženě a postaví jen tolik trubčiny kolik uzná samo za vhodné ostatní prostor vyplní dělničinou
Je však lepší mít trubčinu v celistvém rámku něž jak by samy přestavěly dělničinu kde se jim zachce
Velmi silná včelstva budou stavět trubčiny hodně a slabší méně. A s pohledu situace zamoření VD se dostáváme k otázce JSOU OPRAVDU VELMI SILNÁ VČELSTVA OPRAVDU PŘÍNOSEM?? ;-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB)
> Datum: 26.4.2008 08:47:38
> ----------------------------------------
> Tahle metoda není o vnucení nadbytečného počtu trubců včelstvu jak se mylně
> domnívá Anton, ale pouze o tom ať si početnost jednotlivých kast určuje
> samo včelstvo. R.S.
>
> Ja sa nedomnievam, ja len konštatujem to čo autori vo svojej štúdii
> uvádzajú, keď hovoria, že počet trúdov v takomto včelstve by mal byť vo
> váhovom pomere (trúd je 1,4 krát ťažší ako včela) 60% včiel a zbytok trúdy.
> V prirodzenonom prostredí si včelstvo počet kást formuje včelie
> spoločenstvo, ale nikdy neprerastá do tak obludných rozmerov, ako to umelo
> dosahujú autori štúdie. A to ešte nehovorím o tiziku zvýšeného počtu VD,
> pretože v ich prípade sa stavebné rámiky nyvyrezávajú, ale nechajú sa
> vylieňahnuť. Myslím si, že pri dnešných možnostiach chemických
> prostriedkov, by sa tento fenomén dal zvládnuť.
>
> Ja si skôr myslím, že chovom trúdov v obsurdných množstvách (4 až 5 SR)
> skôr včelstvo zruinuje a potom mu neostáva dosť síl na rojenie, pretože ak
> je vo včelstve málo včiel, nemá sa čo vyrojiť. Anton
>
>
>

Dekuji za odpoved,

takze vyzkousim, snazim se, podobne jako jini, maximalne racionalizovat sve
male vcely hospodarstvi a ted jsem se jako zrouta casu zameril prave na
dratkovani a mezisteny.

Dekuji.
Honza

Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek

_____________________________________________________________

Co je na Dadantech pro včely přirozenějšího než včelaření v nízkonástavkových úlech bez mateří mřížky? ,,Včelaření podle přírody,, je dle mého soudu pouze obyčejná propaganda, která skutečnosti neodpovídá ( samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )

Opravdu by chtělo metodu nadbytku trubců nejprve vyzkoušet a potom vznášet závěry. Nejlepší by byl objektivní pokus provedený na nějaké včelařské výzkumné stanici. Co jsem zatím slyšel a četl, ti, kdo tuto metodu vyzkoušeli, nelitovali.

Už po kolikáté píšu, že k úspěšné eliminaci rojových nálad na minimum je potřeba, aby celá provozní metoda byla zaměřená proti rojení. Dostatek prostoru nestačí.

Protirojové desatero:
1/ Mladá plodná matka
3/ Nadbytek prostoru v úlu
4/ Odběr oddělku, příležitostné rozvolnění plodiště
5/ Neomezené plochy trubčiny
6/ Včasné vytáčení medu a odběr pylových plástů
7/ Dostatek zásob v úlu
8/ Zamezení přehřívání úlu
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Chov geneticky méně rojivých včel


Názory typu, že včelstvo se vždy zachová nepředvídatelně, jsou do jisté míry nepravdivé. Ve včelařství nikdy(!) neexistuje 100% jistota, s tím souhlasím. Vždy je pravděpodobnost, že jsme něco přehlédly, že podceníme situaci a podob. Ale to nevylučuje, že se ledacos dá s poměrně velkou pravděpodobností předvídat. Je to jen otázka množství teoretických znalostí a s nimi spojené praxe.

Účelem racionálního včelaření není včelaření podle přírody, ale jednoduché včelaření s maximální produktivitou práce. Podle přírody včelařit nelze. Z přírody si můžeme vzít jen inciraci, jak co nejefektivněji využít potenciál včelstev v náš prospěch.


S pozdravem...M. Václavek

( samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )

Pri liečení včelstiev nič nebráni tomu, aby ste včely proti VD viedli úspešný boj takisto ako v hociktorom kultúrnom úli. Ja mám testovaciu podložku v pokusnom kláte, na ktorej zistím prirodzený spad, ale i po fumigácii. Takže, žiadny problém.
Zákaz chovať včely je chovať včely v nerozbernom diele z titulu moru plodu, v ktorom sa včelár nevie dostať k zaviečkovanému plodu a kontrolovať jeho kvalitu.
Čo včelár, to iný názor, ale voľná debata ani iná nemôže byť. Záver každej takejto diskusie je otvorený, nemá kto dať za všetkým tú povestnú správnu bodku, aby sme sa k problému nemuseli tak často vracať.
Nenašiel by sa ten správny arbiter, ktorého názor by sme prijali bez spochybňovania? Anton

a co je přirozeného na NN včely stavějí plásty podle délky dutiny vcelku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB)
> Datum: 26.4.2008 11:27:16
> ----------------------------------------
> Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek
>
> _____________________________________________________________
>
> Co je na Dadantech pro včely přirozenějšího než včelaření v
> nízkonástavkových úlech bez mateří mřížky? ,,Včelaření podle přírody,, je
> dle mého soudu pouze obyčejná propaganda, která skutečnosti neodpovídá (
> samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je
> kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )
>
>
>

Dobrý den.Prosím vás o pomoc s nalezením stránek.V časopise včelařství č 5 je na straně 117 článek o varoa podložkách kde se píše že je najdeme na www.varroamonitoring.cz ale mě to ukazuje že takové stránky nejsou.Jak jste na tom vy ostatní?Povedlo se někomu najít tyhle stránky?
Dík Míra

a co je přirozeného na NN včely stavějí plásty podle délky dutiny vcelku

___________________________________________________________

Furt přirozenější něž plodové těleso celoročně udržované u dna úlu nacházející se stále ve stejném patře. V dutině plodové těleso vykonává pohyb v závislosti na množství a místě uložení zásob, s nimiž je stále v kontaktu.

O Dadantech tu můžu žvanit nekonečně dlouho. Stačí si ale jich několik pořídit a není li včelař slepý, už běbem rozvoje je mu jasné, co si včely o mezerách a spoustě dřeva v plodišti myslí. Také odpadají některé plodištní operace. To že se plodiště samo od sebe udržuje téměř u dna a nízkým nástavkům se matka vyhýbá o mnohém svědčí. Atd, atd. Zdraví R. Stonjek

Na tomto odkazu se otevřou stránky "Pracovní společnost nástavkových včelařů
CZ" a položka "Varroa monitoring" je v menu na levé straně. Po otevření
položky je ještě potřeba odkliknout odkaz "celý článek". Odkaz mi funkuje na
IE6, Avant Browser i Mozilla Firefox.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 26, 2008 5:05 PM
Subject: stránky


Dobrý den.Prosím vás o pomoc s nalezením stránek.V časopise včelařství č 5
je na straně 117 článek o varoa podložkách kde se píše že je najdeme na
www.varroamonitoring.cz ale mě to ukazuje že takové stránky nejsou.Jak jste
na tom vy ostatní?Povedlo se někomu najít tyhle stránky?
Dík Míra


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3056 (20080426)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Ja si skôr myslím, že chovom trúdov v obsurdných množstvách (4 až 5 SR)
> skôr včelstvo zruinuje a potom mu neostáva dosť síl na rojenie, pretože ak
> je vo včelstve málo včiel, nemá sa čo vyrojiť. Anton

Anton to však nemyslíš vážne čo si tu napísal. Chceš povedať, že včely sú také sprosté, že sa sami zlikvidujú?! Pri nadbytku trúdích plástov budú aj včely chovať nadbytok trúdov, ale keď príde tá chvíľa, bude matka trúdie bunky obchádzať a nenakladie do nich vajíčka, resp. včely zrušia trúdí plod prípadne prestanú kŕmiť dospelé trúdy. Prírodu v tomto prípade neoklameš! Jedine vtedy by sa stalo keby to boli geneticky zmenené /mutované/ včely, aby sa chovom trúdov sami ničili!?

Za prvé, nepamätám sa kedy sme si potykali.
Za druhé, nevieš čítať, ja osobne si vôbec nemyslím, že včelstvo ako také bude ošetrovať trúdí plod,ja som reagoval na daný komentár a štúdiu LVB, kde to autori uvádzajú ako spôsob boja proti rojeniu včiel. Čiže tento považujem skôr za neprirodzený.
Za tretie, mám dojem, že čakáš len na to čo ja napíšem, aby si mohol zo zlosťou negatívne reagovať. Napíš niečo zmysluplné, aby sme to mohli zhodnotiť.

To už je přece desetiletí známý poznatek. Včelstvo si počet trubců samo v
určitých rozmezích reguluje. Když má málo trubců, vykouše třeba mezistěny a
postaví na nich trubčinu. Když má naopak hodně trubců, matka prostě nebude
zakládat trubčí buňky a včely je třeba zanesou sladinou. Množství trubčích
plástů ovlivňuje počet trubců tak o desítky procent. Když bude mít včelstvo
málo trubců, postaví si trubčinu na mezistěnách a vychová řekněme 60 - 80 %
trubců proti tomu, kdyby mělo dostatek trubčích plástů. Když se vyberou
trubčí plásty s plodem z jiných včelstev a naperou do jednoho úlu, nejmladší
trubčí plod přestanou včely ošetřovat a zhltnou ho a zbytek vychovají.
Přebytek trubců se potom rozletí do okolních úlů a ve včelstvu zůstane
řekněme 120 - 140 % trubců. Prostě ve včelstvu obvyklá pružná regulace.

R. Polášek

To že se plodiště samo od sebe udržuje téměř u dna a nízkým nástavkům se matka vyhýbá o mnohém svědčí. Atd, atd. Zdraví R. Stonjek

_______________________________________________________________

Je to zajímavý a očekávaný efekt, že se matka vyhýbá nízkým nástavkům, když má k dispozici vysoké nástavky. Tento jev je velmi znatelný hlavně u slabých včeltev. Kompaktní plodové těleso se totiž lépe zahřívá.

U silných včeltev kompaktnost plodového tělesa, stejně jako úlová izolace, ztrácí na významu, protože silné včelstvo obsahuje kvanta včel nevyužitých pro výchovu plodu jako krmičky. Tyto včely se seskupují a vytváří obal chumáče včel, který při řádné tloušťce ( nad 10 cm ) dostatečně zastoupí uteplení, ale to je možné jen u silných včeltev. Tato včelstva si mohou dovolit plodovat přes více nízkých nástavků, neboť masa včel je rozestoupena přes několik nástavků. Pro ně by bylo velmi neefektivní soustředit plod jen do jednoho nástavku. Tyto včelstva vytvářejí protáhlé plodové plochy, přičemž využívají stoupání teplého vzduchu vzhůru...vytápějí především jen ve spodních nástavcích. Včelstvo si bez problému vytváří svoje mikroklima. Mezinástavková mezera jim nečiní žádnou překážku v rozvoji. Jde o úplně jinou situace než v Dadantech.

Dadanty jsou zřejmě pro slabá a střední včelstva v horších snůškových podmínkách nejlepšími úly, jaké existují. Pro velmi silná včelstva jsou naopak Dadanty to nejhorší, co může být.

Vysoký nástavkem jako takový brání vzniku velmi silných včeltev. Dosažení velmi silných včeltev u kraňky jednomatečným včelařením je umění, které vyžaduje nízkonástavkový úl. Když včelstva mají na výběr mezi vysokým a nízkým nástavkem, vyberou si vysoký. A stejně je tomu i v podletí, kdy včelstva přizpůsobí svojí sílou zpravidla spíše jednomu vysokému nástavku než více. V nízkonástavkových úlech je situace opačná. Jeden nízký nástavek je málo, včelstvu nic nezbývá, než aby vytvořilo chumáče přes více nástavků a to taky vyžaduje větší sílu. Včelstvo se přizpůsobuje celému prostoru úlu.

To je další vysvětlení, proč u pana Turčániho nevznikají silnější včelstva něž 1,5 kg ( cca 15 000 včel ), i když zimuje na 3 nástavcích míry B. Spolu s malými zásobami je výsledek nezvratný, i když v podletí připojí oddělek či vytvoří dvoumatečné včelstvo. Včelstvo se sílou přizpůsobí vysokému nástavku ( spočítejte si sami... na každý dm2 plástu počítejte 160 včel ...průměrná hustota odsednutí v plodišti za proletového dne...( nezapočítávaje krajní plásty! ) a zjistíte, že hodnoty sedí!!! )


S pozdravem...M. Václavek

Dobry den,

tak jeden maly dotaz - jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ? Co na to radialni medomet ?

Honza

tak jeden maly dotaz - jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ? Co na to radialni medomet ?
----------
Teď zrovna třídím souše. STavba divočiny jde včelám pomaleji než na mezistěně, ale rozhodně u svých včel nemohu tvrdit, že by včely nedostavovaly ke spodní loučce.
Velká část rámků co jsem teď měl v ruce a pokud si vzpomínám je dostavěná dolů. (15 i 24cm)

Ale s dostavováním k dolní loučce je to různé. Záleží na včelách, síle, rozvoji, možnosti stavět a taky umístění rámků, tedy jestli je pod nimi nástavek, plod, mřížka, atd.

Stavební taky drátkuji, jednak chci mít teď vše co nejednodnější - technologicky - rozehříváním vosku je víc práce a krámů, oproti jedné nabíječce a nemusím rámky třídit. Pokud neprdne drát.

Dnes jsme zkoušel to co tady někdo psal, málo zakladenou trubčinu jsme vylamoval okolo nerez drátků a dělal bezpracně nové stavební - nemusím tavit pásek mezistěnky nahoru. Docela to šlo, málokterý drátek prdnul.

Karel

Inspirovala me bleskovka. Diky za ni (za tu inspiraci). Manzelce jsem
zabavil
olejovou lampu, ze starych zasob jsem nasel o-krouzek a bleskovka je na
svete:
http://martin.olsak.net/vcely/bleskovka.jpg
(Nemaj to ty vcelarovy manzelky lehky ... :)

Martin

ps: pro fajnsmekry - v oleji je bobkovy list, horcicne seminko, hrebicek
a jakasi lysohlavka. Vosk to tavi dobre.

>(a já dosud používám) t.zv. lampa Bleskovka. Je to lihový kahan
>s rukojetí a jakousi lžící, ve které se taví vosk a podle potřeby
>lije do spáry u mezistěny.

Vážení, včely se chovají při práci maximálně efektivně.Jen sleduji, jak jim práci znemožňujete.
Pokud Vás zajímá, jak vypadá silné včelstvo a co to přináší, pošlu obrázek /pohled na poslední rámek v úle přes sklo/. Ještě 4 dny pěkného počasí, celý poslední rámek zavíčkují a vytáčím.Adresu máte na webu Včelaření moderně.
B.V.

Koupím auto Škoda Felicia Pic-Up 1,3 LXI dvoumístné s nástavbou až nad kabinu. Děkuji za pomoc.
e-mail: hitzel.db/=/atlas.cz

Inspirovala me bleskovka.
ps: pro fajnsmekry - v oleji je bobkovy list, horcicne seminko, hrebicek
a jakasi lysohlavka. Vosk to tavi dobre.
-----

No to se mi líbí, nikdy jsme nepochopil z nějaké pérovky v knize jak to funguje, ani za mých mladých let se neprodávala.
Jinak mě zase inspirovala ta lysohlávka, to by mohlo zvýšit odbyt medu a vytvářet na med návyk. Třeba by jsme objevili jinou kategorii zákazníků.:-))

Karel

Teplo ničí patogene Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.
…
Mnoho včelařů mají horké komory, které by mohly být použity k vyčištění plástů, říká Dr. Jerry Bromenshenk, CEO of Bee Alert Technology, Inc. v Missoula, MT. V tuto roční dobu včelaři, kteří ztratili včelstva na nemoc Nosema mohou odmítat dávat novým včelám staré plásty z obavy před infekcí. 2- 3 hodinová expozice vybavení při teplotách kolem 50°C může být záručená.
….
Bližší informace o této aplikaci termoterapie je na:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/ohrev-50-c-zabiji-nove-patogeny-vcel

Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

Plásty se starými zásobami by už měly být pryč z úlu, s plodem použíty na
tvorbu oddělků, bez plodu třeba přidak oddělku nebo vytočené jako zdroj
invertovaného cukru jako případek do cukru při krmení nebo jako surovina pro
první medovinu..... Přidání medníku to záleží silně na síle včelstev a
používaném úlu, nedá se to rovnou bez zhlédnutí síly včelstev a odhadu
snůšky na místě poradit. Musí tam být dost včel a musí mít už pod horní
loučkou minimálně pár centimetrů silnou zavíčkovanou vrstvu jarního medu.
Dlouhodobá předpověď nesmí na další týden předpovídat ochlazení a trvalý
déšť, kdy by ty zásoby musely spotřebovávat což obvykle není. Zase ale když
se budou v dvouprostorovém úlu včely týden příliš tísnit, nasadí už teď na
rojovou náladu a za 2 - 3 týdny se začnou mezvladatelně rojit. Obecně pokud
nejsou příliš slabé, spíše už je čas je do medníku hodit, zvláště pokud v
doletu je řepka nebo hodně ovocných stromů nebo hodně luk s pampeliškami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 10:22 AM
Subject: Přidání medníku


> Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a
> řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely
> za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

______________________________________________________________

Pokud nasazený prostor včely neobsednou, může rozšíření včelstvo podchladit a přivodit omezení v rozvoje.

Pokud rozšíříte dolů, obavy z podchlazení nejsou na místě...teplý vzduch stoupá vzhůru. Včelstvo v závislosti na růstu, na snůšce, výšce nástavku a velikosti mezipatrové mezery postupně přejde do spodního patra. Až včelstvo dostatečně zesílí, vloží se u klasických dvouprostorových úlů mřížka. Matka se s plodovým plástem přemístí do spodního patra.


S pozdravem...M. Václavek

Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové patogeny? Kdo ví. _gp_

.........
>vorja (78.108.145.2) --- 27. 4. 2008
Tepelné ošetření plástů
Teplo ničí patogene Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.
…
Mnoho včelařů mají horké komory, které by mohly být použity k vyčištění plástů, říká Dr. Jerry Bromenshenk, CEO of Bee Alert Technology, Inc. v Missoula, MT. V tuto roční dobu včelaři, kteří ztratili včelstva na nemoc Nosema mohou odmítat dávat novým včelám staré plásty z obavy před infekcí. 2- 3 hodinová expozice vybavení při teplotách kolem 50°C může být záručená.
….
Bližší informace o této aplikaci termoterapie je na:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/ohrev-50-c-zabiji-nove-patogeny-vcel <

A mohly by se tyto plásty použít k dalšímu dokrmení včelstev na příští zimu?