Včelařská konference

Zdravim Vas vsechny po hodne dlouhe dobe a mam hned nekolik otazek.

1. Zajima mne dvoumatecne vcelareni a to predevsim, kdy a jak nejvhodneji
spojit vcelstva na jare a je-li mozne spojit matky stejneho stari?

2. Zda-li dvoumatecne vcelstvo ma lepsi a rychlejsi jarni rozvoj nez
vcelstvo s jednou matkou?

3. Kolik nastavku ponechat pro jednotlivou matku u dvoumatecneho zpusobu
vcelareni. (mam langstroth vysky 232 jeden nastavek je stejna plastova
plocha jako 11 ramku 39x24)

4. Delam si delena dna na oplozeni matek pro dva plasty do kazdeho oddeleni
a nejsem si jisty jak mam udelat velke vetraci otvory v kazdem oddelku?
Cesno mam asi 10x50mm velke.

Za Vase zodpovezene nazory a zkusenosti predem dekuji.
S pozdravem Ales

Každý jen tu svou má za jedinou,nejlepší.
Mám na mysli včelařskou metodu.Když se ještě k té metodě přidá úspěch,tak to je vůbec nejlepší.Líbí se mi,jak zde probíhá diskuse o správném umístění oček v nástavkách. Kam vlastně to očko plácnout,aby to bylo supr. Já si myslím,že je to úplně jedno.Stejný názor mám na teplou a studenou stavbu. Snad jen to,že při studené stavbě by mohla být předkomůrka.Výsledek prohlídky.:12 včelstev naprosto v pořádku.Už třináctou sezonu ani jeden úhyn.Vzorek měli:4 roztoči celkem, na 12 včelstev.V úlech naprosté sucho,na podložkách,tak 5 lžic mrtvolek.Nenašel jsem žádného rostoče.Na úlech,ani uvnitř,žádná kapka tekutých výkalů.Jsem moc spokojen.Úly:7*budečák,zimování v medníku na 10 rámečkách,plodiště prázdné a 7* stojany,4patra,35*22 v hořeních dvou patrech,10 a 10 rámků.Výška k podložce 55cm. Česna 1,5 * 26cm,z poloviny ucpané filcem.Tedy asi 13*1,5cm.Otevřena jsou jen u hořeního patra,to je asi 1cm nad spodní loučkou hořeního patra.Některá včelstva mají z každé strany asi 1cm česna ještě zalepena propolisem. Proč to asi dělají? U některých jsou vidět česnem včely.Mřížku na česna nedávám.Ještě jsem nikdy neměl v úlu myš.Asi proto,že česna jsou vysoko nad zemí.Letos mě čeká provést selekci na mírnost a užitkovost.Všechny matky mimo jedné jsou sestry.Ta jedna je jejich matka.Je 3 roky stará,včelstvo je velmi mírné a dává největší užitek.Mám jen strach,aby se nejednalo o plus variantu.Její dcery nepřekonaly užitkovost matky,ale s jejich výkonem jsem spokojen.Všechny je budu letos také měnit.Na polovinu nejhorších použiju znova plod od původní matky a ostatní nechám vyměnit na vlastním plodu.U původní matky budu podporovat trubčinu a u těch méně výkonných ji budu potlačovat,pokud se nerozhodnu vychytávat vhodným spůsobem všechny jejich trubce.

Všem přeji hodně úspěchů.

Asi bych zkusil vloľit do včelstva doutnající pásek ( knot ) pouľívaný při
fumigaci. Kouř by měl rejska vyhnat.
Nemyslím, ľe by včelstvu, nějak přímo ąkodil. Z mrtvolek včel pouze vykusuje
měkké části těl, ale zanechává po sobě zápach a černá hovínka velikosti
drobné rýľe. Také jsem nalezl v podmetu mrtvolku rejska ( ale nepoznám, proč
uhynul -snad ho včelky potrestaly za vyruąování ).
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

> Rejsci jsou na rozdíl od myší hmyzožravci, neničí dílo ani zásoby, u mě
> většinou jen sbírají mrtvolky v podmetu, takže mě ani nevadí. Nevšiml jsem


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003

Rejsci jsou na rozdíl od myší hmyzožravci, neničí dílo ani zásoby, u mě většinou jen sbírají mrtvolky v podmetu, takže mě ani nevadí. Nevšiml jsem si, že by v úle zakládali hnízdo. Vadí mě, že roznesou měl mimo podložku, takže v době odběru měli zavírám úly. Myši (spíš myšice a hraboši) mě dělají větší škody. Pokud se prokoušou do úlu, chytám je pastičkami v podmetu. Rejsek se většinou nechytí, neb je mnohem lehčí.

Nevíte někdo jednoduchou metodu jak se zbavit i několika rejsků v zimujícim včelstu aniž by se včelstvo muselo rozebírat.Ty potvůrky se dostanou i přes mřížku před česnem i znížené česno.Správně by se neměly vůbec zabíjet,protože jsou chráněné zákonem ani nijak trápit.A kdoví,jak by to bylo s náhradou za zničené včelstvo rodinkou rejsků,protože medvěd i rejsek jsou státem chráněni podle zákona stejně.Ale když vám včelstva zničí mědvědi asi by jste uspěli lépe při odškodňování než u rejsků.Správné by bylo je odchytit živé v podmetu a přestěhovat někam,kde by mohli úspěšně přezimovat nebo dozimovat.Díky za rady.

Na zimu je pro vcely nejvyhodnejsi stavba studena, nebo prirozena (ocko je
excentricky u jedne bocnice nastavku). Tepla stavba je pro zimovani
nejrizikovejsi!

Menit stavbu behem roku nema pro vcely zadny vyznam. Jedina vyhoda je pro
vcelare: Kdyz si na leto zmenis stavbu na teplou, budou Te o neco mene bolet
zada.

:-)
vojta


----- Original Message -----
From: Petr <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 17, 2003 6:36 AM
Subject: studena a tepla stavba


> Kdyz je ctvercovy nastavek , tak pry neni problem prejit ze studene stavby
> na teplou a naopak. Dela se to v prubehu roku tedy ?? Myslim jestli treba
> na zimu je to na teplou stavbu a v lete na studenou ?

Prodám použité úly Čechoslovák r.m. 37x30 bez stříšek za 300 Kč/kus, vhodné jako další nástavek pro nástavkové včelaření. Dále 5,5 kg mezistěn 37x30 za 120 Kč/kg, hustoměr na měření obsahu vody v medu VÚ DOL za 250 Kč, filcové uteplivky, víčka na sklenice plné a s otvory, kruhové česnové uzávěry průměr 50 a 80 cm, oplodňáčky, výkluzy, kleště aj.

Antonín Podhájecký
Mladotice 43
538 43 Třemošnice
tel: 469 690 177 priv.
469 617 236 zam.
737 754 237 mob.

Kdyz je ctvercovy nastavek , tak pry neni problem prejit ze studene stavby na teplou a naopak. Dela se to v prubehu roku tedy ?? Myslim jestli treba na zimu je to na teplou stavbu a v lete na studenou ?

pocasie tychto dni urcite nie je este pravym jarnym ,niekde snezi ,fuka
studeny vietor ....
...u mna vcera a najma dnes bola teplota 11 C ,na slniecku urcite viac....a
tak konecne
bol poriadny prelet....zacala kvitnut lieska , a na vcelach sa objavili aj
prve pelove obnozky ..
........sezona zacala.........

prajem vsetkym uspesny start........


Laco S.

predam medzistienky 39x24 cm , 1kg / 150 Sk
Kto zo Slovenska by mal zaujem nech sa ozve ........

Laco S.

Zdravím všechny
Chtěl bych se zeptat za kolik,případně kde kupujete rámky nebo přířezy do Langstrothu.Myslím ,že na domácí výrobu je to dost pracné.

Jeste se mi nestalo, ze by nejaké vcelstvo zimovalo na opacné strane, nez je
ocko.

vojta

> je to jedno, ale ked ti vcely budu zimovat vpravo a ocko bude vlavo tak im
> moc nepomoze.
>
> Matej
>

... ale i v takové situaci to ocko bude pri prurezu asi 5 cm2 (prumer 2,5
cm) nekolikanássobne uzitecnejsí nez kazdých 5 cm2 dolního cesna. Platí to
tím více, cím dále je zimní chomác nahoru od spodního censa. V zime vcely
nemohou samy aktivne vymenovat v úlu vzduch a to malé ocko (nebo ocka,
jde-li o nekolik nástavku) + cesno dole napomáhá samocinné výmene vzduchu
uvnitr.
K. Cermák

> je to jedno, ale ked ti vcely budu zimovat vpravo a ocko bude vlavo tak im
> moc nepomoze.
>
> Matej

je to jedno, ale ked ti vcely budu zimovat vpravo a ocko bude vlavo tak im
moc nepomoze.

Matej

ZO ČSV Stará Bělá
pořádá v sobotu 22.3.2003 ve 14:00 hodin v Sokolovně (boční vchod) ve Staré
Bělé přednášku na téma Genetika ve včelařství.
Přednášet bude Ing. Květoslav Čermák, CSc (VÚVč Dol, pokusný včelín Zubří)
zve výbor ZO ČSV Stará Bělá

Libor Jarolím
Stará Bělá

Různé návody udávají střed očka v 1/3 výšky z dola až 1/2 výšky z dola,
měřeno od spodní hrany nástavku.
Vybrání na úchyty je výše než očko. Tak ať Ti to tam vejde. :-)))
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Mam urobene nastavky 194mm ,kde ma byt spravne otvor /okcko/v prostrietku
> alebo je to jedno.

Mam urobene nastavky 194mm ,kde ma byt spravne otvor /okcko/v prostrietku alebo je to jedno.

Formidol je dobre a ucinne liecivo, v case ked sa neda nič ine pouzit. V
case po agatovej znaske okolo zac juna / 2 - 10.6 / dokaze na jedno
osetrenie znizit pocetnost kliestika az o 50% o odstranit pripadne
zvapenatenie. O tom kam sa ma vkladat je zbytocne polemizovat - navod to
udava velmi presne.
Formidol vsak nie je vseliek, je len sucastou komplexneho osetrenia, ktore
zahrna dalej letne osetrenie Gabonom / 10.7 - 31.8 / a jesenne zadymenie -
3x, v pripade potreby aerosol.

P.S. Kazde liecenie sa musi urobit v presnom agrotechnickom termine, inak
je zbytocne.
Ak nam je zatazko dvihat 3x nastavky hoci je to potrebne, tak treba alebo
zabezpecit pomocnika, alebo odlahcit nastavky.

Matej

O jaké neúčinnosti srpnového léčení to, prosím, všichni píšete?
Ve svém příspěvku jsem jasně napsal, že první léčení jsem dělal v červenci
(kolem 15.) a druhé v srpnu (5.-8.).

Ahoj všichni!
Na Formidol je v srpnu zkrátka pozdě. :)
Nejde o to, zda je to neúčinné (určitě to účiné je), ale pokud by
došlo ke
ztrátě matky už to může být problém. A jako podpůrnou léčbu Formidol
aplikuji tehdy, když nelze použít nic jiného... (vše jen mé názory,
nic
nevnucuji!! :)) )

> O jaké neúčinnosti srpnového léčení to, prosím, všichni píšete?
> Ve svém příspěvku jsem jasně napsal, že první léčení jsem dělal v červenci
> (kolem 15.) a druhé v srpnu (5.-8.).
>


No jo... Mých dvacet úlů není taková zátěž... Pokud má někdo mnohem
víc,
může to být problém. Pokud existuje něco pro rychlou aplikaci, proč
ne?

> Formidol v podmetu zkrátka nezajistí potřebnou koncentraci par kyseliny v
> úlu větším než 2 vysoké nástavky (přepočteno). Vkládání mezi nástavky je
už
> zase pracné a časově náročné (nástavek každého úlu se musí 3x zvedat!!!).
> Naproti tomu aplikátory upevněné do rámku se pouze vloží a vyndají a stačí
k
> tomu nadzvednout víko.

Mějte se krásně!
jose


______________________________________________________________________
Reklama:
Zahraj si online hry a vyhraj Nokia 3650 a dalších 99 cen. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=43806%26url=http://www.razdva.cz/~seznam

O jaké neúčinnosti srpnového léčení to, prosím, všichni píšete?
Ve svém příspěvku jsem jasně napsal, že první léčení jsem dělal v červenci
(kolem 15.) a druhé v srpnu (5.-8.).

Formidol v podmetu zkrátka nezajistí potřebnou koncentraci par kyseliny v
úlu větším než 2 vysoké nástavky (přepočteno). Vkládání mezi nástavky je už
zase pracné a časově náročné (nástavek každého úlu se musí 3x zvedat!!!).
Naproti tomu aplikátory upevněné do rámku se pouze vloží a vyndají a stačí k
tomu nadzvednout víko.

Vše dobré! vojta


----- Original Message -----
From: Hykel Jaroslav <valsora/=/email.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 12, 2003 9:17 AM
Subject: Re[2]: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


>
> Vazeny priteli,
>
> souhlasim s Vasim nazorem, ze leceni Formidolem v srpnu v podmetu - pri
> vysokem podmetu - je neucinne a Formidolem by se melo zacit lecit jiz
> pri vysim spadu roztocu varoa, to je od zacatku cervna do poloviny
> cervence. O tom svedci i prispevek pritele Protivinskeho z 8.3.2003.
> Z letaku na Formidol jsem se docetl, ze pri vysokem podmetu je nutne
Formidol
> vlozit nad plod - mezi plodiste a mednik - otvory smerujici do plodiste a
> Fomidolovou desku podlozit tak, aby otvory nelezely primo na hornich
louckach ramku.
> Proto me zajima jak desku Formidolu do vcelstev vkladate. Ja mam
nastavkove
> uly a mezi nastavky mam 6 mm.
> Hlavni lecbu jak uvadeite, provadite ob rok Gabonem a kazdy rok
> fumigaci. S tim plne souhlasim. Mam však dotaz. Kde ziskavate kazdym
druhym rokem
> Gabon. Informoval jsem se u naseho nakazoveho referenta a ten me
> sdelil, ze Gabon muze ZO nakoupit se souhlasem veteriny a ta da
> souhlas az tehdy, kdyz pres polovina stanovist vcelstev ZO
> musi se na jare lecit. To je Gabon nemuze kopit jednotlivy včelař, ktery
jiz v lete
> zjisti velky spad brouku varoa a formidol se ukaze jako neucinny.
>
> Dekuji za radu a odpoved
>
> Jarda mailto:valsora/=/email.cz
>
>
> JŠ> Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
Formidolem v
> JŠ> srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
používám
> JŠ> pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny (zásadně
> JŠ> nepoužívám stavební zábrany v podmetu), a to ihned po medobraní. To
znamená
> JŠ> od začátku června do poloviny července (nejpozději). Řídím se návodem,
kde
> JŠ> je psáno, že se destičky, v případě vysokých podmetů zcela jistě,
nedávají
> JŠ> do podmetu, nýbrž mezi nástavky. Hlavní léčbu provádím ob rok Gabonem
a
> JŠ> každý rok fumigací.
> JŠ> Výsledky moje? 1-2 roztoči na 10 včelstev... (dlouhodobě, není to za
jeden
> JŠ> či dva roky!!)
> JŠ> Výsledky "strejců" co "se to tam bojí dát?"(citováno) - řádově i
desítky
> JŠ> roztočů na včelstvo... A dále... Uvádějí, že po léčbě Formidolem (v
srpnu)
> JŠ> přišli o matku... Věřím, že mají problém... Ale.. Já se držím
přiloženého
> JŠ> návodu, o matku jsem ještě ani jednou nepřišel a i kdyby.. V červnu to
> JŠ> problém není...
> JŠ> Přestal jsem chytračit poté, co jsem jedno jaro vymetl 9 z 10
včelstev.
> JŠ> Takže si myslím, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na objevitele
> JŠ> Ameriky a řídit se návody na jednotlivých lécích a metodickými
pokyny!!
> JŠ> Podle mého názoru můžeme diskutovat opravdu jen o rámkové míře,
provozních
> JŠ> metodách a podobně, ale ne o způsobu léčby!!!
>
> JŠ> Ať nám to bzučí!
> JŠ> jose
>
>
> JŠ> | Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství
roztočů
> JŠ> z
> JŠ> | přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a
přesto
> JŠ> | většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do
> JŠ> silných
> JŠ> | včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se
shodují, že
> JŠ> | účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
> JŠ> | aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
> JŠ> | objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem,
jak je
> JŠ> to
> JŠ> | běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy
před
> JŠ> | česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.
> JŠ> |
> JŠ> | vojta
> JŠ> |
> JŠ> |
> | >> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
> | >> rámků a kyselinu mravenčí.
> JŠ> |
> | >> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna
> JŠ> |
>
>
>
> JŠ> avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus
>

omlouvám, se, zkouška spojení... :)


avast! (VPS 12.3.2003): zprava neobsahuje virus

Letos přezimování díky pozdní snůšce medov. medu dopadlo velmi špatně. U mne oproti minulému roku, kdy byly ztráty kolem 2% se letos pohybují kolem 40% a možná i více. Vše jsem řádně konzultoval s okresní veterinární službou. Nedá se nic dělat musíme včelky opět namnožit.

Pokud mi budete chtít zanechat nějaký ten příspěvek (pro naši laickou veřejnost a včelaře) na včelařské stránky http://vcela.unas.cz prosím pište na milda.mh/=/email.cz

Předem děkuji za Vaše názory.

S pozdravem a hodně zdravých včeliček přeje Milda.

zaujimavy pokus s jarnym podnecovanim opisal P.Silný v knihe "Abeceda
včelára".
Podnecovanie má zmysel pokial chceme vyuzit skoru jarnu znasku - repka.
Pri malom pocte vcelstiev je najlepsie podavat denne teply roztok 1:1 -
0,5L do krmitka. Takto je moznee aj slabsie vcelstva doviest do znaskovej
kondicie na repku / samozrejme pri dostatocnom rozsirovani priestoru atd /.
Pri vacsom mnozstve vcelstiev je lepsie roztok 1:4 do externeho napajadla.

Matej


Zajímal by mě váš názor na význam jarního krmení. Výhody, nevýhody,
zkušenosti.
Já jsem to zatím nedělal, ale nevím se na to dívat. Informace mám zatím
rozporné.
Pokud by jediná nevýhoda byla cena cukru a práce s tím, pak by se o tom
dalo uvažovat.
Eman

> Jelikož mám zatím zbírku úlů na
> rámkové míře 39 x 24 tak mohu dnes říci , že nejlépe si po letošní zimě s
> cementovým medem vedou včeltva v nových tenkostěnných úlech a pak v
> budečákcích,

Mám opačnou zkušenost. :-)

Mám různé úly - všechny nástavkové (39*24) uteplené a neuteplené. (Ve
všech zimováno ve dvou nástavcích.) Naprostá většina pokálených úlů je
tenkostěnných. Nástavky palubkové s uteplením bez oček jsou (až na
jednu výjimku) čisté.

J. P. Baudiš

Když jsem začínal, hned první sezónu na jaře jsem měl podle literatury a sesbíraných rad snahu podněcovat, ale buď jsem to dělal blbě, nebo v nevhodnou dobu, ale včely nejevily zájem. Tak jsem s tím skončil. Mám osobní zkušenost, že když se řádně zakrmí na podzim (já dávám 15 kg na včelstvo - dva nástavky 39*24), není potřeba na jaře podněcovat. Při jarní prohlídce mají ještě dost zásob do první snůšky. Takže jim nanejvýš nějaký ten zavíčkovaný rámeček odvíčkuju a strčím k plodišti.
Pavel

Zajímal by mě váš názor na význam jarního krmení. Výhody, nevýhody,
zkušenosti.
Já jsem to zatím nedělal, ale nevím se na to dívat. Informace mám zatím
rozporné.
Pokud by jediná nevýhoda byla cena cukru a práce s tím, pak by se o tom
dalo uvažovat.
Eman

Reaguji na prispevky ohledne aplikace kys. mravenci. V poslednich 10 letech
jsem ji aplikoval osmkrat a z toho dvakrat bez uspechu. V techto pripadech
vál asi 3 dny vitr proti cesnum. Vcelarim na Optimalech, ocka otevrena az na
posledni nahore, dole otevrené cesno 2 x 42 cm. V obou pripadech stacila
kysenina uspesne vyvetrat. Myslim, ze se uvadi, ze aplikace ma byt na
hranici ..t.j., aby vcely jeste vydrzely a roztoci ne. V neplepsim pripade
to bylo slyset. Vcelstva pri vlozeni jen zahucela ale po nekololika minutach
se zklidnila. Na podlozce jen nekolik mrtvych mladusek neb kukel. Vloni jsem
presel na R.M. 42 X 30 A CEKAM , JAK SE OSVEDCI. Nad tim jeste nn, teprve
nahore mednik nn.Mozna,ze pro dosazeni hranice ucinnosti koncetrace by byla
aplikace shora lepsi, jak nekdo pisete.Nebo udelat takove opetreni, aby to
rychle nevyetralo. V 6 pripdaech byl spad v desitkach az stovkach roztocu,
odhaduje se ,ze spadne asi polovina. Zdravi Jarka

Po porazu vcelina vcelarim zatim jen ve trech ulech na volne plose v
Optimalech., Vloni jsem presel na 42x30 cm dole a nad tim NN optimalu.
Teprve nad tim mednik NN. Byl jsem tak pilny ze jsem do konce srpna
zakrmil. Ale potom zacaly 10 dni nosit. Kdyz jsem to kolem 15 zari zjistil
bylo pozde. Vytocit vsechno nebo ne. Nechal jsem to osudu. Jedno vcelstvo ,
to nesilnejsi, na tom bylo tak kriticky, ze pri 3 st. pred mesicem
vyletovalo a hodne hynulo na snehu. Pokaleny snih, pred ulem, cesno i
celni strana ulu. Podle zaznamu o pocasi 3 mesice nebylo kolem 10 st. nad.
t.j. bez proletu a to je moc dlouho.Toto pondeli 10,.3..byl znacny prolet
pri 11 st. a slunicku Ale jiz 14 dni pred tim mensi pri 6 st ve stinu...a
vracely se-.Tedy asi v nouzi nekřehnou pri 6 st, jak se uvadi. Vcera jsem
rozdelal pri 12 st.uly. Vypada to, ze prezimovaly vsechny, ploduji, zasob
hodne a cekam co to za mesic udela s tim nejsilnejsim vcestvem s pokalenym
celem, uvnitr to nevypada tak katastrofalne.V podmetu u neho behem zimy asi
4000 mrtvych vcel. Zdravi Jarka

Vazeny priteli,

souhlasim s Vasim nazorem, ze leceni Formidolem v srpnu v podmetu - pri
vysokem podmetu - je neucinne a Formidolem by se melo zacit lecit jiz
pri vysim spadu roztocu varoa, to je od zacatku cervna do poloviny
cervence. O tom svedci i prispevek pritele Protivinskeho z 8.3.2003.
Z letaku na Formidol jsem se docetl, ze pri vysokem podmetu je nutne Formidol
vlozit nad plod - mezi plodiste a mednik - otvory smerujici do plodiste a
Fomidolovou desku podlozit tak, aby otvory nelezely primo na hornich louckach ramku.
Proto me zajima jak desku Formidolu do vcelstev vkladate. Ja mam nastavkove
uly a mezi nastavky mam 6 mm.
Hlavni lecbu jak uvadeite, provadite ob rok Gabonem a kazdy rok
fumigaci. S tim plne souhlasim. Mam však dotaz. Kde ziskavate kazdym druhym rokem
Gabon. Informoval jsem se u naseho nakazoveho referenta a ten me
sdelil, ze Gabon muze ZO nakoupit se souhlasem veteriny a ta da
souhlas az tehdy, kdyz pres polovina stanovist vcelstev ZO
musi se na jare lecit. To je Gabon nemuze kopit jednotlivy včelař, ktery jiz v lete
zjisti velky spad brouku varoa a formidol se ukaze jako neucinny.

Dekuji za radu a odpoved

Jarda mailto:valsora/=/email.cz


JŠ> Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit Formidolem v
JŠ> srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol používám
JŠ> pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny (zásadně
JŠ> nepoužívám stavební zábrany v podmetu), a to ihned po medobraní. To znamená
JŠ> od začátku června do poloviny července (nejpozději). Řídím se návodem, kde
JŠ> je psáno, že se destičky, v případě vysokých podmetů zcela jistě, nedávají
JŠ> do podmetu, nýbrž mezi nástavky. Hlavní léčbu provádím ob rok Gabonem a
JŠ> každý rok fumigací.
JŠ> Výsledky moje? 1-2 roztoči na 10 včelstev... (dlouhodobě, není to za jeden
JŠ> či dva roky!!)
JŠ> Výsledky "strejců" co "se to tam bojí dát?"(citováno) - řádově i desítky
JŠ> roztočů na včelstvo... A dále... Uvádějí, že po léčbě Formidolem (v srpnu)
JŠ> přišli o matku... Věřím, že mají problém... Ale.. Já se držím přiloženého
JŠ> návodu, o matku jsem ještě ani jednou nepřišel a i kdyby.. V červnu to
JŠ> problém není...
JŠ> Přestal jsem chytračit poté, co jsem jedno jaro vymetl 9 z 10 včelstev.
JŠ> Takže si myslím, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na objevitele
JŠ> Ameriky a řídit se návody na jednotlivých lécích a metodickými pokyny!!
JŠ> Podle mého názoru můžeme diskutovat opravdu jen o rámkové míře, provozních
JŠ> metodách a podobně, ale ne o způsobu léčby!!!

JŠ> Ať nám to bzučí!
JŠ> jose


JŠ> | Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů
JŠ> z
JŠ> | přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
JŠ> | většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do
JŠ> silných
JŠ> | včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
JŠ> | účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
JŠ> | aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
JŠ> | objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je
JŠ> to
JŠ> | běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
JŠ> | česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.
JŠ> |
JŠ> | vojta
JŠ> |
JŠ> |
| >> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
| >> rámků a kyselinu mravenčí.
JŠ> |
| >> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna
JŠ> |



JŠ> avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj! - opět jeden dotaz...

Stavím (předělávám) vůz a nemám s kočováním takřka žádné zkušenosti. Rád
bych se proto optal zkušených kočovníků, zda-li je možné shrnou zejména
právní stránku věci do pár řádků, případně odkázat na nějakou dostupnou (!)
literaturu?
Jak je to s veterinárním povolením pokud se kočuje v rámci ZO, v rámci
okresu a za hranice okresu?
Máte vůz pojištěný? Já se ptal u "Hasičů", ale bylo mi řečeno, že "co je na
kolečkách" nelze pojistit?!

Díky za odpovědi a ať nám to lítá... :)

jose


avast! (VPS 12.3.2003): zprava neobsahuje virus

Omlouvám se, opět cosi inzeruji...

Byl jsem se podívat na pozůstalost po včelaři, celkem nic zajímavého... Úly
(asi) Lesany na 39*24, ale celkem zachovalý medomet na tři rámky. Já sám o
něj zájem nemám, ale pokud by někdo chtěl, můžu zprostředkovat kontakt...
Jedná se o vesnici nedaleko Blanska.

Ať nám to bzučí.

jose


avast! (VPS 12.3.2003): zprava neobsahuje virus

zdravim

Vcelstva som zuzoval v sobotu cez obed. Bolo asi 10°C. Zistil som ze
najlepsie prezimovali vcelstva v najmenej uteplenych cechoslovakoch, ktore
mali zadne okienka takmer bez uteplenia a to bali u nas mrazy aj -25stupnov.
Budecaky tak zhruba na 7-8 ramikoch. Straty chvalabohu neboli.

Na koniec tohto tyzdna hlasia dokonca aj mrazy.

Pista


>
> Stále je málo informací o přezimování, ale v naší oblasti již víme, že
> někteří včelaři mají až 50% ztráty včelstev. Proto se ptám Vás ostatních,
> jak přezimování dopadlo ve vašem regionu. Příští týden předpovídají
oteplení
> až na 13°C a to nám dává naději, že budeme moci provést ty nejnutnější
> zákroky.
>
> Zdravím Vás a přeji vše dobré
> Fr. Šaněk
>
>
>

Vysířil jsem 1 včelstvo z 15. Rámková míra 39x24,
uteplené palubkové nástavky, studená stavba
celozasíťované dno, ovšem bez oček! A v tom vidím
zásadní chybu, neboť
všechna ostatní včelstva na této rámkové míře ve
stejném typu úlu očka mají a jsou v pohodě.

Jinak blahořečím tenkostěnným úlům, které mám na
rámkové
míře 39x24 i 44,8x18,5.

Zdraví Pepa Přepechal

----- Původní zpráva -----
Od: Menšík Josef <josef.mensik/=/seznam.cz>
Datum: pondělí, 10. března 2003 v 9:19 odp.
Předmět: Re: Velký úhyn včelstev

> Zatím jsem dnes vysypal dvoje včelstva z 16.
> Jelikož mám zatím zbírku úlů na
> rámkové míře 39 x 24 tak mohu dnes říci , že
> nejlépe si po letošní zimě s
> cementovým medem vedou včeltva v nových
> tenkostěnných úlech a pak v
> budečákcích, Nejhůře dopadly v Univerzálu a
> divte se v čtvercovém tachováku.
> V moravských univ. to není tak zlé i když
> vylétli teprve až dnes a ještě
> nezačali plodovat.

U nás roste Čistců několik druhů, některé jsou vytrvalé, některé dvouleté,
vysoké od 10 do asi 110 cm. Lodyha i listy jsou jakoby sametové a ochmířené.
Kvetou téměř všechny načervenale s květy podobnými jako hluchavka, která
kvete bíle a kvetou podle druhů od konce května až asi do září.(Čistec
lesní, Čistec bahení, Čistec alpský, Čistec německý, Čistec přímý, Čistec
roční). Jak vidíš, je jich skutečně hodně a protože patří mezi
hluchavkovité, tak i ten květ je hluchavce podobný.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Vesely Emanuel [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Sent: Monday, March 10, 2003 6:52 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


> Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
Formidolem v
> srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
používám
> pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny
(zásadně

Taky si to myslím. Na neúčinnost Formidolu pro některá včelstva "Dol"
upozorňoval (odvětrávání).
Formidol se dá použít v době, kdy se nedá použít nic jiného. A nic
není dokonalé.

Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
není účinné.
Víte o tom náhodou někdo něco víc?
Eman

P.S.
Narazil jsem na pěknou stránku
http://www.wmap.cz/vmp , líbil sem mi tam herbář:
http://www.wmap.cz/vmp/htm/herbar.htm

Na Slovensku mají v normě nějaký čistcový med. V životě jsem o tom
neslyšel. Co to je za čistec?

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Zatím jsem dnes vysypal dvoje včelstva z 16. Jelikož mám zatím zbírku úlů na
rámkové míře 39 x 24 tak mohu dnes říci , že nejlépe si po letošní zimě s
cementovým medem vedou včeltva v nových tenkostěnných úlech a pak v
budečákcích, Nejhůře dopadly v Univerzálu a divte se v čtvercovém tachováku.
V moravských univ. to není tak zlé i když vylétli teprve až dnes a ještě
nezačali plodovat.
----- Original Message -----
From: "Frantisek Sanek" <sanek/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2003 1:04 PM
Subject: Velký úhyn včelstev


Včelařím 4 Km od Humpolce a včelstva mám umístěna ve 2 kočovných vozech, úly
nástavkové na rámkovou míru 39/30 a jsou uteplené.
Na podzim loňského roku jsem první přínos melicitózního medu, zjistil
začátkem srpna. Jelikož včely zimuji v medníku, tak mé rozhodnutí bylo
rychle vytočit med z obou medníků. Jeden medník jsem poté zrušil a do
druhého vložil plásty vhodné pro zimování. Následně bylo nasazeno stropní
krmítko a začal jsem krmit. Po zkrmení 15 Kg cukru jsem odstranil mřížku a
matku s jedním plodovým plástem jsem odebral z plodiště a přendal jí mezi
zanešené cukerné zásoby do medníku.

Medovici, kterou včely ještě nanosily, uložily do spodního
nástavku(plodiště) a do zadních plástů v medníku. Abych předešel pokálení
plástů v plodišti, které byly plné medovice (asi 20Kg), odebral jsem
všechny plásty po skončení snůšky a uložil je doma do skříní. Na jaře budou
dobré na podněcování.

Příroda se bohužel ke včelám zachovala macešsky a místo aby provedla výběr
a zlikvidovala slabé, tak právě zdecimovala ty nejsilnější jedince. První
prolet byl u mne až 1.3 a do této doby z 50 včelstev 5 nejsilnějších
nepřežilo, i když ještě začátkem února byly v pořádku. Zůstala po nich velká
hromada na dně úlu a pokálené plásty i celý úl. Dalších 10 včelstev je
slabších a ostatní zatím v pořádku.

Stále je málo informací o přezimování, ale v naší oblasti již víme, že
někteří včelaři mají až 50% ztráty včelstev. Proto se ptám Vás ostatních,
jak přezimování dopadlo ve vašem regionu. Příští týden předpovídají oteplení
až na 13°C a to nám dává naději, že budeme moci provést ty nejnutnější
zákroky.

Zdravím Vás a přeji vše dobré
Fr. Šaněk

ČISTEC, Stachis L: Jsou to byliny až polokeře nízkého vzrůstu Rod Stachis
zahrnuje asi 30 druhů rostoucích pocelém světě mimo Austrálii v teplém pásmu
na vápenitých půdách Některé druhy se pěstují jako okrasné rostliny

Pepan

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 10, 2003 6:51 AM
Subject: Re: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


> > Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
> Formidolem v
> > srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
> používám
> > pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny
> (zásadně
>
> Taky si to myslím. Na neúčinnost Formidolu pro některá včelstva "Dol"
> upozorňoval (odvětrávání).
> Formidol se dá použít v době, kdy se nedá použít nic jiného. A nic
> není dokonalé.
>
> Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
> není účinné.
> Víte o tom náhodou někdo něco víc?
> Eman
>
> P.S.
> Narazil jsem na pěknou stránku
> http://www.wmap.cz/vmp , líbil sem mi tam herbář:
> http://www.wmap.cz/vmp/htm/herbar.htm
>
> Na Slovensku mají v normě nějaký čistcový med. V životě jsem o tom
> neslyšel. Co to je za čistec?
>
>

To byly uvozovky, system je neřijal a zapsal je kódem. Kvůli lepší
čitelnosti posílám příspěvek znovu, raději bez uvozovek:

Několik doplňujících a upřesňujících informací o zakarpatských včelách.
V příspěvku do konference na začátku t.r. (6.1.) jsem uvedl, že název kmene
VUČKO je odvozený od vesnice Vučkoje. Není to úplně přesně, správně má být
VUČKOVO. Nepřesně jsem uvedl také polohu Vučkova od Mukačeva. Našel jsem
mapu Zakarpatské oblasti a tak upřesňuji: Vučkovo je vzdušnou čarou asi 60
km na východ od Mukačeva. Za nepřesnosti se omlouvám.
Vzpomněl jsem si na tyto informace, když jsem našel v Odborných včelařských
překladech č.2/2002 (str. 25-26) přeložený článek od vedoucího mukačevského
pracoviště ukrajinského výzk. ústavu V.A. Gajdara. I proto, že se také zde
na konferenci tato včela (Vučko) občas zmiňuje. I v tomto překladu je chyba,
když se tam píše o Bučkovském typu karpatských včel ze stanice Bučkovo.
Ruské B nebylo přeloženo do češtiny jako V. Tedy správně tam má být
Vučkovský typ karpatských včel resp. stanice Vučkovo.
Pokud vás zajímá něco o těchto horských zakarpatských kraňských včelách,
přečtěte si uvedený článek. Protože jsem v Mukačevu a Vučkovu byl již
třikrát, mohl bych některé informace doplnit. Ale jen stručně – v článku
V.A. Gajdar uvádí, že včelnice r. 1987 téměř vyhynula. Nám s lítostí
přiznal, že to bylo vinou včelaře, který měl včelstva na starost. Pokusili
se chov obnovit od včelařů ze včelstev v okolí, ale jak jsme se my sami v SR
a ČR převědčili na dalších importech těchto matek, genetická kvalita chovu
není ta, jako toho z prvního importu r. 1977. Dovezli jsme také matky
druhého typu – Koločavského (stanice v obci Koločava nedaleko od Vučkova) –
ale ani s nimi jsme nebyli spokojeni, kvůli bodavosti a slabému rozvoji i
malé síle včelstev v sezóně. Včely třetího ve článku uvedeného
typu –Goverla – jsme netestovali.

K.Čermák


----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2003 1:08 PM
Subject: Re: Vučko - dotaz


> Co znamenají ta čísla??
> jose
>
> | chyba, když se tam píše o &#8222;Bučkovském&#8220; typu karpatských včel
> ze
> | stanice &#8222;Bučkovo&#8220;. Ruské &#8222;B&#8220; nebylo přeloženo do
> | češtiny jako &#8222;V&#8220;. Tedy správně tam má být &#8222;Vučkovský
typ
> | karpatských včel&#8220; resp. stanice &#8222;Vučkovo&#8220;.

Myslím, že další dva účastníci konference na to odpověděli.
I k tomu je konference dobrá, abychom si vyměňovali nárory...
Ti kdo do ankety poslali údaje, mimochodem - díky za ně, zajisté byli na
takový malý průzkum zvědavi. Jistěže nejde o reprezentativní vzorek
hlasujícíh, ale i tak to určitou informaci dává. K tabulkám s výsledky
ankety (součty) na webu umístím i grafické vyjádření.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Jirka" <jhsms/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2003 8:26 PM
Subject: Re: Anketa(2)


> Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat
si
> z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je
> nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se
> ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za
příčiněno
> tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A
mladí
> už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký
> úlový systém na naši kraňku.

Zdravím!
Rojivost, resp. sklon k tiché výměně matek jsou podle mne dvě základní navzájem se
doplňující strategie přežití včelstev. Obě jsou hluboce geneticky zakódovány. Vtip je v
tom, že v letech tučných jsou úspěšnější včelstva, která riskují, hodně plodují a rojí
se, v letech hubených nemají šanci, přežijí jen včelstva s úsporným konzervativním
chováním (nerojivá, se sklonem k tiché výměně). Zvýšená rojivost včelstev chovaných
člověkem byla v době nedávno minulé dána tím, jak člověk svá včelstva rozmnožoval a také
tím, že o roje pečoval (krmil). Dnes, kdy se skoro všichni naučili množit včelstva
dělením, je rojivost přirozeně na ústupu.

Mohu-li si trochu zafilozofovat :)))):
To co platí o včelách, platí i u statních zvířat a přirozeně i u člověka. Rojivost - to je
u člověka ochota riskovat, podnikat, hrát. Analogií "tiché výměny" je pak konzervativní
úsporné chování. Vždycky mne v této souvislosti napadá "genetický pokus" oddělení hráčů
od konzervativců, provedený nedávno na lidské populaci. Mám na mysli americkou společnost,
která je složená téměř výhradně z lidí s hráčskými sklony, ochotnými odejít do neznáma,
často zcela bez peněz či znalosti jazyka. Američané jsou vlastně "ulétlé roje" včel
plodařek :)). V Evropě pak zůstali lakomí "skotové", schopní přežít i v nejskromnějších
podmínkách. To, že spotřeba surovin i energie na hlavu je v USA mnohem vyšší než v Evropě
opravdu není náhoda!

Krásně je rozdíl vidět i na irácké krizi: válka je riziko, které se může, ale také nemusí
vyplatit. Američané do toho po hlavě jdou, mají to v genech, Evropané jsou naopak
zdrženliví. Tím nechci hodnotit, který způsob je lepší - je to úplně stejné jako u včel -
která strategie je lepší se neví dopředu! Jednou vyjde to, podruhé ono.

Mějte se a přeji málo rojů!
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Václav Banýr <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 2:42 AM
Subject: Dvě matky.


> Nejsou včely jako včely.
> Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2 matky.Stačil
> jen vypadnutý malý souček ve strůpku,kudy by prolezla 1 včela a včely jsem
> měl jedny.

Na Hradecku a Pardubicku melecitoza skoro nikde nebyla, vcelari
vyzimovali vesmes dobre. V Křižanovicích u Nasavrk bylo melecitozy
moc, hodne vcelaru ma uhyny a jeste vic pokalenych vnejsich sten ulu,
celkovy uhyn nedokazu odhadnout, bude to diky nosematoze jeste aspon
1.5 mesice narustat. Ja osobne jsem vymetl jeden oddelek ze 63
vcelstev, ktery byl pozdni snuskou prilis zeslably.
S pozdravem Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
Předplaťte si na šest měsíců jeden z Tarifů nové generace a získáte volání
o víkendech v síti Oskar zdarma! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=44763%26url=http://www.oskarmobil.cz

Nástavkový úl je bezesporu moderním úlem,idealním svým servisem prostoru-k rozvoji-silných včelstev.k ukládání zásob,i v produktivitě práce.
Velký a snadný výnos,splněné požadavky na docílení silného včelstva nepřipouští žádné pochybnosti o správnosti technologie.

Nestoři včelařství stanovili Langstrothuv úl za konečnou ve vývoji.
Velké plýtvání energie včelstva vyžaduje větší snůškové nároky na krajinu,než je u včelstva které žije úsporně.
Včelaři,kdy včelstva přinášejí málo uvažují:
O nevhodnosti velkého úlu,silného včelstva,o minimalizaci-Brenner.

Dlouhá rámková míra v Langstrothova úlu je neuvědomující se spolupůsobení ležanového a nástavkového principu.
Nástavková vertikalní cesta má přednost ve zhromaždovacím období,horizontalní ležanová cesta v ostatních období.
Spolupůsobením obou dvou principů je snadno vybudováno maximalně silné včelstvo které pak i s případným nedodržováním přírodních zákonů nenachází žádné obtíže a navenek je vše v pohodě /za cenu zvýšené spotřeby/.

Včelaři kteří uvažují o změně...
raději uvažovat o rozšíření ležanového vlivu ve vertikalním prostoru nastavkového úlu /v období mimo snůšku/.
Klimatickým zastíněním medníku,vytvořit v plodišti vhodnější klimatické podmínky než jsou v horní části úlu v medníku.Vytvořené prostředí v plodišti ovlivní nepouživání mateří mřížky.

náčrt plebejské včelařské technologie -konference č.1696

vše v dobrém franta


členem pracovní společnosti může být pouze člen čSV.....?

Kyselina stavelova neni oznacena za neucinou, nybrz za komplikovanou latkou
z hlediska jeji aplikace (fyzikalni a chemicka forma). V soucasne dobe se
zkouseji ruzne formy aplikace v Dole.

Zdravi, Tonda Pridal

> Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
> není účinné.
> Víte o tom náhodou někdo něco víc?

Taky jsem si vyžádal příspěvek od p. Rouska, děkuji za něj. Možná by
nebylo od věci příspěvek i Emanovy poznámky zveřejnit, aby všichni
věděli, o co jde.

Po vzoru Jaroslava Vodičky jsem si dodal odvahu a tady je můj pohled
jako typického víkendového hobby včelaře s +- 5 včelstvy (arci
založený pouze na informacích od p. Rouska, nebyl jsem na aktivu):

- pokud někdo v EU umí získat grant, tak to půjde i u nás (jinými
slovy, v Čechách se vždycky umí najít skulina v předpisech...). Pokud
se ČSV bystře nechopí úlohy té spojené skupiny podnikatelů (a z toho
by pak mohli mít užitek i malovčelaři), tak se nepochybně spojí
komerční včelaři, třeba po vzoru Německa.

- Vstupy do včelstev se nezvýší nijak skokově. Cukr už teď je držen
administrativně vysoko a to ostatní jsou z hlediska včelaře dlouhodobé
záležitosti (nebudu rázem měnit všechno zařízení po vstupu do EU).
Cena medu taky nevyskočí najednou. Časem se to asi ustálí na úrovni
sousedních zemí. Neví někdo, jak prožívali vstup do EU včelaři v
Rakousku před pár lety? To by mohlo být inspirativní.

Zdravím
Ivan

> Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
Formidolem v
> srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
používám
> pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny
(zásadně

Taky si to myslím. Na neúčinnost Formidolu pro některá včelstva "Dol"
upozorňoval (odvětrávání).
Formidol se dá použít v době, kdy se nedá použít nic jiného. A nic
není dokonalé.

Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
není účinné.
Víte o tom náhodou někdo něco víc?
Eman

P.S.
Narazil jsem na pěknou stránku
http://www.wmap.cz/vmp , líbil sem mi tam herbář:
http://www.wmap.cz/vmp/htm/herbar.htm

Na Slovensku mají v normě nějaký čistcový med. V životě jsem o tom
neslyšel. Co to je za čistec?

Konecne zacala fungovat aj stranka SZV na tejto adrese
http://web.stonline.sk/szv-vcelari/

v rubrike Oznamy je aj presne znenie vynosu podohospodarstva o dataciach
na rok 2003



Laco S.

Všechno chce asi své. Když jsi pozoroval takový přirozený spad, chtělo to po
vytočení medu asi hned nasadit GABON. Pokud se týká Formidolu, tak je také
dost účinný, ale chce to sledovat co to se včelstvem dělá a odkrývat
odpařovací otvory postupně tak, aby to včely ven nevyhánělo. Jinak u nás už
roky léčíme 2x páskem (fumigací) a v první dekádě prosince aerosolem a
myslím, že máme včelstva vcelku čistá. Podle výsledků není třeba dělat jarní
přeléčení nátěrem plodu ani u jednoho včelstva. Je pravda, že celá léta se u
nás dělá léčení hromadně v jednom dni a dělají to dvě dvojice řádně
vyškolené za přítomnosti včelaře. Jeden aerosolový přístroj nám zakoupil MěÚ
a druhý Zemědělská družstvo. Je pravda, že nemáme mnoho včelstev v
organizaci (266), a 31 registrovaných a zvládá se to výborně. Podle toho jak
sleduji konferenci, tak je v léčení hodně lidové tvořivosti. U nás se to
provádí přesně podle předpisu a není s tím žádný problém a především je
pořád dost ochotných udělat něco navíc pro druhé. Asi jsme ještě ze staré
školy a držíme se toho co je dáno a psáno.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Vojtech V. Protivinsky [mailto:protivinsky/=/quick.cz]
Sent: Saturday, March 08, 2003 9:51 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů z
přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do silných
včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je to
běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.

vojta


> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
> rámků a kyselinu mravenčí.

> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

A po ořezání pomocí zatavovacího transformátorku na mezistěny nahřát drátek
a voští vypadne a drátek je čistý. Ovšem rámeček podložit, aby mělo kam
vypadnout.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Libor Jarolím [mailto:jarolim/=/misel.cz]
Sent: Thursday, March 06, 2003 12:23 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Jak nevyřezávat voští


Já strkám celé rámky do slunečního tavidla. A nebo, i když je to pracné lze
pořezat voští tak, že drátek nepoškodíš. Hezky podél drátku. :-)))
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Nemám mnoho včelstev, takže na podzim vyřežu dílo z rámků a směním za
> mezistěny. Přes zimu pak musím rámky znovu vydrátkovat. Jak postupně
> rozšiřuji chov, je těchto rámků víc a víc... Proto se chci zeptat, zejména



---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Včelařím 4 Km od Humpolce a včelstva mám umístěna ve 2 kočovných vozech, úly nástavkové na rámkovou míru 39/30 a jsou uteplené.
Na podzim loňského roku jsem první přínos melicitózního medu, zjistil začátkem srpna. Jelikož včely zimuji v medníku, tak mé rozhodnutí bylo rychle vytočit med z obou medníků. Jeden medník jsem poté zrušil a do druhého vložil plásty vhodné pro zimování. Následně bylo nasazeno stropní krmítko a začal jsem krmit. Po zkrmení 15 Kg cukru jsem odstranil mřížku a matku s jedním plodovým plástem jsem odebral z plodiště a přendal jí mezi zanešené cukerné zásoby do medníku.

Medovici, kterou včely ještě nanosily, uložily do spodního nástavku(plodiště) a do zadních plástů v medníku. Abych předešel pokálení plástů v plodišti, které byly plné medovice (asi 20Kg), odebral jsem všechny plásty po skončení snůšky a uložil je doma do skříní. Na jaře budou dobré na podněcování.

Příroda se bohužel ke včelám zachovala macešsky a místo aby provedla výběr a zlikvidovala slabé, tak právě zdecimovala ty nejsilnější jedince. První prolet byl u mne až 1.3 a do této doby z 50 včelstev 5 nejsilnějších nepřežilo, i když ještě začátkem února byly v pořádku. Zůstala po nich velká hromada na dně úlu a pokálené plásty i celý úl. Dalších 10 včelstev je slabších a ostatní zatím v pořádku.

Stále je málo informací o přezimování, ale v naší oblasti již víme, že někteří včelaři mají až 50% ztráty včelstev. Proto se ptám Vás ostatních, jak přezimování dopadlo ve vašem regionu. Příští týden předpovídají oteplení až na 13°C a to nám dává naději, že budeme moci provést ty nejnutnější zákroky.

Zdravím Vás a přeji vše dobré
Fr. Šaněk

Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit Formidolem v
srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol používám
pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny (zásadně
nepoužívám stavební zábrany v podmetu), a to ihned po medobraní. To znamená
od začátku června do poloviny července (nejpozději). Řídím se návodem, kde
je psáno, že se destičky, v případě vysokých podmetů zcela jistě, nedávají
do podmetu, nýbrž mezi nástavky. Hlavní léčbu provádím ob rok Gabonem a
každý rok fumigací.
Výsledky moje? 1-2 roztoči na 10 včelstev... (dlouhodobě, není to za jeden
či dva roky!!)
Výsledky "strejců" co "se to tam bojí dát?"(citováno) - řádově i desítky
roztočů na včelstvo... A dále... Uvádějí, že po léčbě Formidolem (v srpnu)
přišli o matku... Věřím, že mají problém... Ale.. Já se držím přiloženého
návodu, o matku jsem ještě ani jednou nepřišel a i kdyby.. V červnu to
problém není...
Přestal jsem chytračit poté, co jsem jedno jaro vymetl 9 z 10 včelstev.
Takže si myslím, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na objevitele
Ameriky a řídit se návody na jednotlivých lécích a metodickými pokyny!!
Podle mého názoru můžeme diskutovat opravdu jen o rámkové míře, provozních
metodách a podobně, ale ne o způsobu léčby!!!

Ať nám to bzučí!
jose


| Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů
z
| přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
| většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do
silných
| včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
| účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
| aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
| objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je
to
| běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
| česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.
|
| vojta
|
|
| > Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
| > rámků a kyselinu mravenčí.
|
| > Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna
|



avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

Co znamenají ta čísla??
jose

| chyba, když se tam píše o &#8222;Bučkovském&#8220; typu karpatských včel
ze
| stanice &#8222;Bučkovo&#8220;. Ruské &#8222;B&#8220; nebylo přeloženo do
| češtiny jako &#8222;V&#8220;. Tedy správně tam má být &#8222;Vučkovský typ
| karpatských včel&#8220; resp. stanice &#8222;Vučkovo&#8220;.
|


avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

Každému kdo dělá něco navíc (něco co nemusí) patří poděkovat.

jose

| Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat
si
| z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je
| nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se
| ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za
příčiněno
| tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A
mladí
| už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký
| úlový systém na naši kraňku.
|
|
| avast! (VPS 4.3.2003): zprava neobsahuje virus
|


avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

To máte určitě pravdu, že mladí včelaří budou včelařit déle než staří, ale proč zavádět další rámkovou míru, když evropa už má vybráno(42cm)-Německo, Slovensko, Maďarsko, Rakousko,Česko.

Jenže staří včelaři už asi nebudou včelařit tak dlouho, jako mladí, co mají
Internet. Jejich volba délky rámku je tedy pro další vývoj rozhodující a v
tomto smyslu anketa smysl, myslím, má.

vojta

----- Original Message -----
From: Jirka <jhsms/=/volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2003 8:26 PM
Subject: Re: Anketa(2)


> Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat
si
> z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je
> nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se
> ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za
příčiněno
> tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A
mladí
> už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký
> úlový systém na naši kraňku.

Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat si z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za příčiněno tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A mladí už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký úlový systém na naši kraňku.

Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů z
přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do silných
včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je to
běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.

vojta


> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
> rámků a kyselinu mravenčí.

> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna

Já jsem si příspěvek pana Rouska vyžádal a přečetl jsem si jej. Nevím, do jaké míry je můj názor správný, ale tady je moje odpověď formou otevřeného dopisu-


Pane Rousku,

taky nemám odvahu to moc dávat do placu, ale rád bych slyšel Váš názor. Obávám se, že je to moc vzdálené realitě a lidem to na konferenci mnoho neřekne, jen si můžou pomyslet - ten Vodička se asi zbláznil, co nám to tady tluče do hlavy, o co mu jde. Nevím, co myslíte ? Přečetl jsem si Váš příspěvek a řekl bych, že na tom něco je. Ale situaci nedokáže odhadnout nikdo a diskuse tohoto typu je silné teoretizování, které většina lidí nemá rádo.
Viz moje odpověď- příloha.

Zdražení, likvidační proces-
Ono se to přece jen týká i těch jakoby stojících mimo, menších včelařů se 10-15 včelstvy, a je jich tady tak na 200 na této konferenci. Spíše těch mladších, hlavně nich . ….

Cena medu přímý prodej od včelaře:
Státy EU
A/ Ceny medu- Rakousko, Německo- 8 EUR. ( 240 Kč )
B/ Ostatní země- 3,5-5 EUR ( 100-150 Kč )
C/ ČR- naše ceny tmavého medu 90-120 Kč / 1Kg To už je velmi blízké cenám v ostatních státech. Cena medu se v budoucnosti asi zvýší o to možná o 20 % .
Pro úbytek včelařů a vstup do EU.

Myslím si, že se naši včelaři zase až tak zle nemají a na včelách zatím nikdo neprodělal. Tak proč se trošku více nerozšířit ? Více poloprofesionálnějších provozů a profesionálnějších….
Proti jsou řeči o tom, jak to nejde…..Jsou to převážně jen řeči o tom, jak se má včelař špatně, ale včely si na sebe dokážou přece vydělat.
Výjimkou je rozsáhlé likvidační onemocnění včelstev nebo přírodní katastrofa.

Ve srovnání s ostatními zeměmi se přece už blížíme standardu v ceně medu a asi jej i dosáhneme v blízké budoucnosti, s úbytkem včelařů v ČR.

Podle mého názoru vše může opravdu vykrystalizovat do podoby posílení silných jedinců, kteří mají vyšší stavy včelstev ( vznik dalších komerčních provozů ) a oslabení slabých což může mít vliv i na rozpad některých ZO. Proč- staří lidé sníží stavy, umřou, mladí nebudou mít zájem finačně budovat z nuly, ti co mají těch pár včelstev ( 10-15 ? ) nebudou mít čas v zájmu obživy se jim věnovat, med jim nepřinese víc, než nějaká dobrá práce, třeba podnikání, nebudou mít čas. Myslím, si, že je třeba podporovat vznik nových komerčních provozů, startovací podmínky mají relativně dobré včelaři tak od hranice 50 včelstev. Tak zhruba rok ještě mají čas i co se týká nákupu třeba medometů ( to nežadoním o zakázky, mám jich dost, sotva stíháme, další zakázky už nejsou na výdělek, ale na zátěž a komplikace stihnout do termínu) ale je to tak. Potěšilo mne, že někteří moji starší zákazníci to chápou a ještě přikupují medomet A, profi. Tam je cena kolem 45 000 Kč . O 100 % a více vyšší v Rakousku a Německu. Proč nevstupují cizí firmy na naše výstavy a nemají zájem o prodej v ČR ? Viděli jste snad nějakou takovou zahraniční firmu u nás na výstavě ? (Oprava- myslím, že v Praze byli z Polska, malý medomet.) Třeba s malým medometem ? Já ne. Neprodali by. Taky jsme tento trh nasytili hlavně my, co se týká zvratných medometů. ( oprava- abych nebyl tak sebevědomý, také Havlíčkova Borová udělala kus práce ) I to je dobrý odrazový můstek pro ty šťastnější včelaře do budoucna, škoda jen, že až nyní máme západní techniku a dřívější výroba nebyla dostatečná pro profesionálnější včelaře. Ale ještě není pozdě, dávám tomu tak rok, maximálně dva. Trh se sytí. S cenou to ale i tak nepohne dolů, s tím ať nikdo nepočítá, a že bych na takovém podnikání zbohatl, to teda nehrozí. Pak přijde čas malých včelařů, malých medometů. Letos a příští rok už něco rozjíždíme, zvratné medomety pak už budou více vzácnější a cenou to pohne, ale spíše nahoru, zvlášť pokud si uvědomíte nynější rovnocenost s předními výrobci medometů v Evropě. Nebo to zůstane na stejné hladině, ale budeme muset omezit výrobu, prostě se převleču do modráků a kluky propustím.

Myslím, si, že je absolutně špatné přemýšlet v rovině mě to stačí, natřu barvou , klika je super, mám 50 včelstev, nic mě netlačí. Nebo při mých 20 včelstvech to je dobrý, ale ono ani ten malý medomet neslevní, myslíte že mám z toho buhví jaký zisk, za 13 000 Kč i s vrtačkou ? Ne. Jen problémy. Slevit nemůžu.

Je potřeba podporovat vznik právě komerčních provozů už třeba jen pro datace, které se potom budou snad k dispozici nebo spíš proto, že mají větší šanci přežít a být úspěšní. A také je to lepší i na hlídání veterinárních předpisů a věci s tím související.
Nebudou to jednotlivci kteří něco dostanou, ale spíše firmy a sdružení, silnější jedinci. Profil firmy. I tak žádná sláva….Včelařství u nás stojí na slabých, menších včelařích , těch je většina ….staří se odejdou, mladí musí budovat dál. S tím jak roste ekonomika ubývá lidí pracujících v tomto oboru – zemědělství, včelařství, lidé nemají zájem, nemají k tomu vztah. Co třeba vyspělé Německo, proč je největším dovozcem medu ? Chybí komerční provozy, malí včelaři to mají pro svou spotřebu…. a stejně se to děje postupně i u nás.

Vážně věříte tomu, že třeba jednotný evropský úl bude nějak lacinější ? ( doplnění- nemám informace, vím ceny z Rakouska a ještě jsem neporovnal s našimi )
Nebo že medomety budou lacinější ? Jako třeba spotřební zboží v posledních letech v hypermarketech ? To teda nevím. Já to neumím, možná někdo jiný. Úly a ostatní věci potřebné k rozšíření a podpoře včelaření už není moje paleta…..tam ať se vyjádří někdo jiný…

Vodička

Zdravim,

vstup do EU rozhodne musi zajimat kazdeho obcana nasi republiky. Proto by bylo dobre
zverejnit Vase poznatky ze seminare v Nasavrkach ve Vcelarske konferenci.

Jarda

FR> Jako clen UV CSV jsem se take zucastnil tohoto aktivu. Kdyz jsem jel odpoledne domu, tak se mi to vsechno rozlezelo v hlave a po prijezdu domu jsem sedl k PC a napsal clanek do vcelarstvi. Jak
FR> pise Eman pro bezneho vcelare vstup do EU nic (mozna ani nic dobreho) neprinese.
FR> P.S.
FR> Pokud ma nekdo zajem o koncept clanku, mohu poslat na soukr. E-mail.

FR> František Rousek
FR> frantisek.rousek/=/b-d.cz


FR> P.S.
FR> Byl jsem v sobotu na semináři v Nasavrkách o vyhlídkách včelařů po
FR> vstupu do EU.
FR> Udělal jsem si tam nějaké poznámky (3600 znaků) a váhám,
FR> jestli to vůbec dát "do placu", případně kam (files nebo příspěvek?).
FR> Pro průměrného včelaře to podle mě velký význam nemá.
FR> Není to slohová práce, ale jen rukou zachycená fakta - statistiky,
FR> zásady atd.
FR> Tak nevím, abych taky nenosil dříví do lesa.

Nabídku filmů s včelařskou tématikou na CD jsem umístil na
www.sweb.cz/jjvcela

> Mělo by to jít v něčem teplém a zásaditém, takže asi horký louh. Ale

Kysele a formalin emulzi utvrzuji, v zasaditem bobtna.
pro pomalou praci staci to namoceni ve vode dva dny a je dole.

> emulze není nebezpečná, maximálně mohou mít stříbrné ionty mírně
> desinfekční účinek, což může zabraňovat růstu plísní.

Je to zelatina, takze plesnivi zcela excelentne

Zdravi PP.

Zdravím, stačí snímky nechat odmočit ve vodě a pak ji lehce setřeš.
Zdraví Milan Řehůřek.

Několik doplňujících a upřesňujících informací o zakarpatských včelách.
V příspěvku do konference na začátku t.r. (6.1.) jsem uvedl, že název kmene VUČKO je odvozený od vesnice Vučkoje. Není to úplně přesně, správně má být VUČKOVO. Nepřesně jsem uvedl také polohu Vučkova od Mukačeva. Našel jsem mapu Zakarpatské oblasti a tak upřesňuji: Vučkovo je vzdušnou čarou asi 60 km na východ od Mukačeva. Za nepřesnosti se omlouvám.
Vzpomněl jsem si na tyto informace, když jsem našel v Odborných včelařských překladech č.2/2002 (str. 25-26) přeložený článek od vedoucího mukačevského pracoviště ukrajinského výzk. ústavu V.A. Gajdara. I proto, že se také zde na konferenci tato včela (Vučko) občas zmiňuje. I v tomto překladu je chyba, když se tam píše o „Bučkovském“ typu karpatských včel ze stanice „Bučkovo“. Ruské „B“ nebylo přeloženo do češtiny jako „V“. Tedy správně tam má být „Vučkovský typ karpatských včel“ resp. stanice „Vučkovo“.
Pokud vás zajímá něco o těchto horských zakarpatských kraňských včelách, přečtěte si uvedený článek. Protože jsem v Mukačevu a Vučkovu byl již třikrát, mohl bych některé informace doplnit. Ale jen stručně – v článku V.A. Gajdar uvádí, že včelnice r. 1987 téměř vyhynula. Nám s lítostí přiznal, že to bylo vinou včelaře, který měl včelstva na starost. Pokusili se chov obnovit od včelařů ze včelstev v okolí, ale jak jsme se my sami v SR a ČR převědčili na dalších importech těchto matek, genetická kvalita chovu není ta, jako toho z prvního importu r. 1977. Dovezli jsme také matky druhého typu – Koločavského (stanice v obci Koločava nedaleko od Vučkova) – ale ani s nimi jsme nebyli spokojeni, kvůli bodavosti a slabému rozvoji i malé síle včelstev v sezóně. Včely třetího ve článku uvedeného typu –Goverla – jsme netestovali.

K.Čermák