Včelařská konference

Několik doplňujících a upřesňujících informací o zakarpatských včelách.
V příspěvku do konference na začátku t.r. (6.1.) jsem uvedl, že název kmene VUČKO je odvozený od vesnice Vučkoje. Není to úplně přesně, správně má být VUČKOVO. Nepřesně jsem uvedl také polohu Vučkova od Mukačeva. Našel jsem mapu Zakarpatské oblasti a tak upřesňuji: Vučkovo je vzdušnou čarou asi 60 km na východ od Mukačeva. Za nepřesnosti se omlouvám.
Vzpomněl jsem si na tyto informace, když jsem našel v Odborných včelařských překladech č.2/2002 (str. 25-26) přeložený článek od vedoucího mukačevského pracoviště ukrajinského výzk. ústavu V.A. Gajdara. I proto, že se také zde na konferenci tato včela (Vučko) občas zmiňuje. I v tomto překladu je chyba, když se tam píše o „Bučkovském“ typu karpatských včel ze stanice „Bučkovo“. Ruské „B“ nebylo přeloženo do češtiny jako „V“. Tedy správně tam má být „Vučkovský typ karpatských včel“ resp. stanice „Vučkovo“.
Pokud vás zajímá něco o těchto horských zakarpatských kraňských včelách, přečtěte si uvedený článek. Protože jsem v Mukačevu a Vučkovu byl již třikrát, mohl bych některé informace doplnit. Ale jen stručně – v článku V.A. Gajdar uvádí, že včelnice r. 1987 téměř vyhynula. Nám s lítostí přiznal, že to bylo vinou včelaře, který měl včelstva na starost. Pokusili se chov obnovit od včelařů ze včelstev v okolí, ale jak jsme se my sami v SR a ČR převědčili na dalších importech těchto matek, genetická kvalita chovu není ta, jako toho z prvního importu r. 1977. Dovezli jsme také matky druhého typu – Koločavského (stanice v obci Koločava nedaleko od Vučkova) – ale ani s nimi jsme nebyli spokojeni, kvůli bodavosti a slabému rozvoji i malé síle včelstev v sezóně. Včely třetího ve článku uvedeného typu –Goverla – jsme netestovali.

K.Čermák

První výsledky ankety "Zastoupení 4 skupin nástavkových úlů" započaté 24.2.2003 jsou na webu:
http://web.quick.cz/pvzubri/anketa.html
se stavem do 6.3.2003. Zapojte se i další a pošlete údaje svoje nebo známých včelařů!

K. Čermák

Při hašení vosku je nutné použít přípravky zamezující přístup kyslíku
příkladně:
popel
mokré deky
pěnu
prášek

pepan
----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 7:46 PM
Subject: hořící vosk


> Ještě k vosku.
> Byl jsem dnes u svého známého dlouholetého včelaře. Dost ošklivě se opařil
> na pravé ruce ( hřbet ruky až na "maso" ) a především na pravé části
> obličeje ( od krku až do vlasů ). Při rozehřívání vosku na kamnech na
pevná
> paliva vosk vykypěl a vzplál. Bylo ho asi 2kg a tekoucí hořící vosk
hrozil,
> že se oheň rozšíří. Ve snaze požár uhasit se opařil a popálil. Hašení ohně
> bylo údajně velmi obtížné. Dohodli jsme se, že o tom do konference napíši,
a
> připomenu ostatním nebezpečnost této činnosti. Zejména při ohřevu na
> kamnech, nebo plynu.
>
> Podstatným důvodem je i to, že jsem nedávno jeden ze způsobů rozváření
vosku
> popisoval a tím intenzivněji jsem si uvědomil, jaké při tom může vzniknout
> nebezpečí.
>
> Mám dotaz na odborníky hasiče mezi včelaři - čím nejlépe hasit hořící
vosk.
> Voda údajně moc účinná nebyla.
>
> Přeji všem hezký večer.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003
>
>

Vito,

moc dekuji za tuto zpravu. Mam s tim osobni zkusenost. Videl jsem to same.
Dokonce vcelstvo s obema matkami zimovalo. Bylo to diky tomu, ze sedisko
bylo nestastne rozdelena jednou nedostavenou mezistenou, kterou jsem tam
dopatrenim zapomnel. Na jare jsem to vyresil za vcely - starou jsem
odstranil. I kdyz mam tuto zkusenost, fotku jsem si tehdy neporidil, takze
jeste jednou diky!

Jinak souhlasim, ze ticha vymena s domestikaci nijak nesouvisi. Casove jde
spise o obdobi podobna obdobim fylogenetickeho vyvoje a tak vylucuji,
abychom byli ve svem kratkem zivote, i kdyz treba dvou tri generaci, schopni
pozorovat nejakou domestikaci. Doemstikace to jsou prinejmensim desetitisice
let ...

Zdravi,

Tonda Pridal

Já strkám celé rámky do slunečního tavidla. A nebo, i když je to pracné lze
pořezat voští tak, že drátek nepoškodíš. Hezky podél drátku. :-)))
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Nemám mnoho včelstev, takže na podzim vyřežu dílo z rámků a směním za
> mezistěny. Přes zimu pak musím rámky znovu vydrátkovat. Jak postupně
> rozšiřuji chov, je těchto rámků víc a víc... Proto se chci zeptat, zejména

Vloni jsem vyfotil dvě matky (matka + dcera z tiché výměny), které spolu vesele kladly až
do pozdního podzimu. Uvidím teď na jaře - možná dožily i jara ? Nemyslím si ale, ze by
sklon k tiché výměně byl výsledkem domestikace. Výsledkem domestikace byla spíše nadměrná
rojivost, ta u evropských včel není moc "přirozená". Zvýšená rojivost souvisí zřejmě se
sníženou tolerancí matek k sobě navzájem.
viz: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/fenologie.htm#Postuplinehomuze


Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Václav Banýr <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 2:42 AM
Subject: Dvě matky.


> Nejsou včely jako včely.
> Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2 matky.Stačil
> jen vypadnutý malý souček ve strůpku,kudy by prolezla 1 včela a včely jsem
> měl jedny.Jednalo se o budečáky.Výběr matek se dělal od roku 1912 ze dvou
> včelstev postupně rozšířených na 20. Po 40 letech bylo možné,že část roku
> byly ve včelstvu 2 matky,1 v medníku a 1 v plodišti.Obě kladly za
> podmínek,že jsem nechal v medníku uprostřed mřížky několik prkýnek.Spodní
> matka kladla výlučně jen pod prkynkama a horní jen nad prkynkama.Nad a pod
> mřížkou žádná zásadně nekladla.Podle toho jsem vždy hned poznal,že jsou ve
> včelstvu 2 matky.Znal jsem v té době včelaře,který choval v rozděleném
> plodišti více matek a medník byl společný.U mně nějaký chov matek při
> matce,to bylo vyloučeno.Před několika lety jsem přešel na kraňské matky a
> situace je úplně jiná.V jednom roce jsem na podzim spojoval 10 včelstev na
> 5 a to tak,že jsem do budečáku, kde byly včely v medníku na 8 rámcích,
> přidal dozadu za síťku další oddělek.V rámu okénka byl otvor mírně zalepený
> panenským dílem.Za 3 dny jsem okénko odstranil a matku nehledal.Na jaře
> jsem jako obvykle zasunul mřížku,část rámečků z medníku přendal do
> plodiště,doplnil mezistěny a do plodiště souše.Když jsem šel
> vytáčet,podivil jsem se,že z 5 včelste jsou ve třech 2 kladoucí matky,1 v
> medníku a 1 v plodiši a obě značené.A bylo na 14 dnů po medu.Toto jsem
> vypravoval jednomu včelaři,který se zabývá chovem matek ve velkém a ten mi
> řekl.Pojď se na něco podívat.Ukázal mi včelstvo na 1 zaskleném rámku kde
> byly 2 matky a každá kladla na jedné straně.Skrátka pohoda.Jak je vidět
> domestikace postoupila.Co se týče jak dlouho takový stav může trvat?
> Většinou se včely tak zvaně zorganisují a udělají si pořádek po včelařském
> zákroku.
>
> Hodně úspěchů !!

Ak dovolite existuje aj lacnejsie riesenie. Miesto podlozky davam do
podmetu noviny / dvojmo alebo stvormo / . Tieto na jar spolu s mrtvolkami a
odpadom spalim. Naklad 0 dezinfekcia 100%.

Matej

Mělo by to jít v něčem teplém a zásaditém, takže asi horký louh. Ale
emulze není nebezpečná, maximálně mohou mít stříbrné ionty mírně
desinfekční účinek, což může zabraňovat růstu plísní.
Jirka


Dne 5 Mar 03, v 21:02, Ing. František Pantůček napsal(a):

>
>
> Pořídil jsem si podložky pod včely z rengenových snímků. Chtěl
bych
> však odstranit vyvolanou emulsi . Chtěl bych doporučit vhodný roztok ,
který
> tuto emulzi odstraní.
> Díky předem za rady.
>
> Ing František Pantůček

měla by stačit voda a nechat namočit, v období 60-70 let jsme si to jako
děti takto čistily, na snímku je také kromě Stříbrných solí vrstva
želatiny , která se rozpouští by bylo vhodné přidat alkalický odmašťovač./
jar, sapon i prášek na praní.
stojí to ale vůbec za tu práci?

Dobrý tip je hliníková folie z tiskáren, dá se sehnat za cenu hliníku než to
dají do sběru, jde to řezat nebo stříhat podle velikostí podložek,

              s pozdravem M. Kupka

-----Original Message-----
From: Ing. František Pantůček [mailto:fpantucek/=/volny.cz]
Sent: Wednesday, March 05, 2003 9:02 PM
To: včelařská konference
Subject: dotaz




Pořídil jsem si podložky pod včely z rengenových snímků. Chtěl bych
však odstranit vyvolanou emulsi . Chtěl bych doporučit vhodný roztok , který
tuto emulzi odstraní.
Díky předem za rady.

Ing František Pantůček
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Pořídil jsem si podložky pod včely z rengenových snímků. Chtěl bych
však odstranit vyvolanou emulsi . Chtěl bych doporučit vhodný roztok , který
tuto emulzi odstraní.
Díky předem za rady.

Ing František Pantůček

S napsaným nelze než souhlasit, jen pruty měl Svatopluk a ještě před Přemyslem. S pozdravem Richard

Omlouvám se za nevyžádaný inzerát, koho by to pohoršovalo, použijte prosím
tlačítko "delete".

Nabízím asi 500 ks nových, vydrátkovaných rámků do Čechoslováku (tj 37*30
cm). Cena dohodou. Bydlím na okrese Blansko.
Koupil jsem je s vozem, původní baterie jsem zlikvidoval, takže jsou mi na
nic.

jose


avast! (VPS 4.3.2003): zprava neobsahuje virus

Nemám mnoho včelstev, takže na podzim vyřežu dílo z rámků a směním za
mezistěny. Přes zimu pak musím rámky znovu vydrátkovat. Jak postupně
rozšiřuji chov, je těchto rámků víc a víc... Proto se chci zeptat, zejména
těch kteří mají více včelstev, zda mají vypracovaný nějaký postup, aby
nemuseli voští vyřezávat a pak znovu rámky pracně drátkovat. Mám na mysli
množství tak do 50 včelstev, postup například přítele Kolomého který chová
řádově stovky včelstev, byl popsán ve včelařství.

Ať nám to bzučí.

jose


avast! (VPS 4.3.2003): zprava neobsahuje virus

Nazdárek !
V neděli jsem neuspěl na členské schůzi s aerosolem. Moje chyba. :-(
Jeden z hlavních argumentů, kterým mně odzbrojili, byl o důkazech účinnosti
a úspěšnosti v jiných organizacích. Konstatování, že to je účinné (aerosol)
nepostačuje.
Máte někdo, vy co se ve vašich organizacích už používá aerosol, zpracovanou
nějakou srovnávací statistiku?
Asi by mnělo stačit: počet včelstev, počet nálezů roztočů do 6ks/včelstvo a
nad 6ks/včelstvo za 5let před aerosolem a pak s aerosolem.
(6ks/včelstvo je, pokud si to správně pamatuju hranice pro provádění jarního
nátěru plodu. Pokud si to pamatuju špatně doplněte si správné číslo místo té
6)
Nebo mi alespoň pošlete na můj mail jarolim/=/misel.cz kontakty na vaše
nákazové referenty. Ti tyhle údaje mají k dispozici. Zkusím se domluvit s
nimi.
Teď mám zase spoustu času připravit se na další členskou schůzi.
Děkuji
Libor Jarolím
Stará Bělá

O vikendu jsem to uz nevydrzel a nakoukl jsem do ulu, abych zjistil, jak jsem prezil zimu. Pod vikem pod folii bylo videt hemzeni v chumaci a kdyz jsem prilozil ruku nad chumac, bylo citit i bez teplomeru, ze tepla v ulu pribyva. Tech 18 st.C tam klidne mohlo byt.
Zdravi Pavel

> ... Koncem února teplota stoupla na 12°C a včera jsem
> zaznamenal průměrnou teplotu již 18°C. Je to jistě projev
> začátku plodování uvnitř hroznu ...

Staci vzit prazdny ramecek a z obou stran prilepit nebo pripinakama pripevnit lepenku nebo folii. Na jedne strane az nahoru, na druhe smerem k plodisti nechat pod horni louckou mezeru, aby vcely mohly dovnitr. A taky aby bylo kudy nasypat do takto vznikle kapsy cukr. Folie ma vyhodu, ze je videt spotreba.

Zdravi Pavel

Již několik let používám digitální teploměry (automobilní s venkovním čidlem) pro měření teplotu v úle. Demonstruji tak studentům vliv vyrušování včelstva na rozevření zimního hroznu a únik tepla z hroznu. Stačí přít kolem úlu a teplota po několika minutách stoupne o 2°C. Během zimy je nad hroznem kolem 6°C. Koncem února teplota stoupla na 12°C a včera jsem zaznamenal průměrnou teplotu již 18°C. Je to jistě projev začátku plodování uvnitř hroznu.
Ať nám to lítá!

Zajímavé rámkové krmítko je vyrobeno ze silné látky (plátno) ve tvaru kapsy se dvema až třemi oky nahoře, kterýmy je provlíknuta loučka ve tvaru horní loučky rámku.

Uviedol som nespravnu E-mail adresu v prvom prispevku na tuto temu ospravedlnujem sa za svoju nepozornost .

Ako a s akeho materialu je najlepsie urobyt ramikove krmidlo .
Ake mate skusenosti.

Stefan.

Jako clen UV CSV jsem se take zucastnil tohoto aktivu. Kdyz jsem jel odpoledne domu, tak se mi to vsechno rozlezelo v hlave a po prijezdu domu jsem sedl k PC a napsal clanek do vcelarstvi. Jak pise Eman pro bezneho vcelare vstup do EU nic (mozna ani nic dobreho) neprinese.
P.S.
Pokud ma nekdo zajem o koncept clanku, mohu poslat na soukr. E-mail.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz


P.S.
Byl jsem v sobotu na semináři v Nasavrkách o vyhlídkách včelařů po
vstupu do EU.
Udělal jsem si tam nějaké poznámky (3600 znaků) a váhám,
jestli to vůbec dát "do placu", případně kam (files nebo příspěvek?).
Pro průměrného včelaře to podle mě velký význam nemá.
Není to slohová práce, ale jen rukou zachycená fakta - statistiky,
zásady atd.
Tak nevím, abych taky nenosil dříví do lesa.

Na podzim jsem pořezal nálet olší,které se mi rozmnožily na mém pozemku.Roští mám doposud na hromadě.Pred 14ti dny jsem si všiml,že na roští jsou jehnědy.Skusil jsem za jak dlouho jehnědy uzrají a dají pyl.Několik větviček jsem dal do sklenice s vodou a celé dal ještě do bílého kbelíku.Kbelík jsem postavil na okno nad radiátor.Za 5 dnů jsem se nestačil divit,jak jehnědy uzrály a co z těch několika větviček se vysypalo pylu.Myslím,že by se toho dalo využít. Já se pylem nezabývám od doby,kdy jsem jeden rok zjistil,že včely na jaře dlouho neplodují,protože nemají žádný pyl.Byl jsem z toho zděšen,ale včely vše krásně později dohnaly.Asi proto.že u mne je dobrá pylová snůžka.To ale neznamená,že je to správné.
Hodně úspěchů !!

Ja proti dotacim nic nemam. Podobne jako Eman vcelarim hlavne proto, ze mnme to bavi, mam rad med(ovinu),...
Z toho co dostanu od svych vcel stejne vic rozdam, nez prodam a kazdy konicek neco stoji. I kdyby dotace nebyly, stejne bych tech par ulu na zahrade mel.
A kdyz uz je z tech vcel uzitek i pro zemedelce, tak at to oceni.
A jeste trochu z historie: uz Marie Terezie ...
Zdravi Pavel

Myslím si , že daně platí každý. Malovčelař přece chodí do práce, a z
takzvané závislé výdělečné činnosti není daňového odpisu ani odkladu. Takže
daňově bych věci nekomplikoval. Myslím,že coby živnostník, nebo samostatně
hospodařící zemědělec zaplatí na daních po odpisu legálně odepsatelných
položek daleko méně, než zaměstnanec se stejným ročním příjmem.
Je to legální a není SVOČ co závidět, za to, že nesou kůži na trh.
Ta disproporce je dost velké. Vím to, protože jsem sám přecházel z SVOČ na
zaměst.poměr a dodnes doplácím daně bance, od které jsem si půjčil.
Takže si myslím, že daňově zaplatí do státního rozpočtu ať přímo, nebo
nepřímo daleko víc, než by si přál, tak nevidím důvod, proč by neměl dostat
zpět svůj příspěvek za ekologii.

Za druhé... kolik asi tak takový malovčelař a může prodat metráků medu ze
dvora? Tak dva? Když bude hodně dobrej! Na to by musel mít při průměrném
výnosu 20 kg na včelstvo (myslím všechny i to co musí zazimovat pro sichr )
10 včelstev. Minimálně zazimování mu bude stát na cukru 4500,-.Když přičtu
cukr na oddělky a náklady na nové matky barvy, renovaci nebo obnovu
nástavků, odpisy dalších nákladů za medomet včelín nebo jinou budovu,kde
provozuje přípravné práce, tak je rád, že mu zbude 5 tisíc čistého. A to si
myslím, že beru situaci velice optimisticky. Myslím že se dostane na příjem,
který se i tak nezdaňuje. I když nevím přesně, jestli je to 5 tis nebo 2
tis.

S láskou k přírodě se asi v ekonomice nevystačí. Kdyby to bylo tak
jednoduché, tak proč počty včelařů neustále klesají a stavy včelstev
jakbysmet. A myslím, že bude hůř, protože demografický průměr včelařů je
hodně nad padesát. Přece občas chodíte na schůze. Jestli to u vás v
organizaci takhle není, tak jste výjimka. Já osobně si myslím, že vázat
příspěvek na prodaný med je nesmysl, a že to není o obchodu s medem ale o
ekologii. A pokud vím, tak současný ministr zemědělství mluvil o podpoře
krajinotvorby a zachování krajinného rázu a ne o tom kdo podá víc medu.
A nejsem si jistý, že velkovčelaři plošné zavčelení krajiny vytrhnou. Ty
zajímá právě ten obchod a zisky a tak budou najíždět k hospodářským kulturám
a ne na louku kde jsou hmyzosnubné rostliny.

Já jim to nevyčítám. Je to normální, protože je to živí.
Nemyslím, že bude takový rozdíl mezi členy a nečleny. Minimálně vím o
jednom, který chová z tradice dvoje,troje včelstvo, ale z tamnějšího svazu
vystoupil, protože je důvěrník osel. A to je spíš o mnohde zchátralých
nefunkčních strukturách svazu, kde jsou od shora dolů stále titíž.
Ale jinak se všichni lidi v průměru chovají stejně a statisticky
předvídatelně. Ať člen nebo nečlen.
Já osobně jsem člen, ale občas mě udivuje jistý šovinismus a tendence ke
škatulkování a nevraživosti mezi členy a nečleny a malovčelaři a
velkovčelaři. Myslím, že to není zdravé a skončíme jak Přemyslovi potomci a
jejich tři pruty.

S pozdravem a přáním zdravých včeliček.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 04, 2003 8:36 AM
Subject: RE: dotacie 2003


:>malí včelári a tí velkí sa zdrahaju platit náleřitosti členského a
:>ostatné dávky. Su rozdiely mdzi stavmi pre dotaciu, stavmi
:>pre zaplaceni clenskeho a za dubiozne je mozne považovať aj skuteočne
chovaný
:>priemerny stav včelstiev v dannéom roku.

To nechápu. To snad u nás možný není. Včelař podepíše žádost s počtem
včelstev a dál je
to už mašinerie. Rozdíly mohou způsobovat členové a nečlenové ČSV. Nebo
blbnu?
---------------
Nekamenujte mě, ale nemohu si odpustit názor na ty naše dotace:
Když jsou ty dotace na Slovensku vázané na odevzdaný med vezmu z
celospolečenského hlediska, neboli všech daňových poplatníků, tak to
považuju za správné.

Včelař, který prodává med ze dvora, většinou neplatí daně. Úly si taky často
pořídí mimo daňovou soustavu. Proto pro státní daně má význam hlavně
podnikatel, kterého mohou orgány zkontrolovat.
Takže dávat státní peníze tomu, kdo je zas na daních odvádí, to má od státu
logiku.
Včelař podnikatel také pravděpodobně lépe a odborněji léčí, má lepší hygienu
atd, jinak by zkrachoval.

Podpora pro malovčelaře nemá pro zachování počtu včelstev téměř žádný
význam,
spíš naopak: "nebude-li podpora, přidám si včelstvo." A ta podpora dokonce
někoho může ponoukat, aby si včelstva vymýšlel. Když už včelaři kradou úly,
tak kde to jsme?
Kdo to kdy zkontroluje? Med si vymyslet nemůžete.

Já například nevčelařím proto, že tolik miluju přírodu a že bych chtěl aby
se zachovaly všechny rostlinné druhy, nebo aby měl soused víc jablek a
třešní, ale protože mě to baví, voní mi to, mám rád med a medovinu a chci
být trochu soběstačný. Poslední podporu asi věnuju na nákup nového úlu.

Omlouvám se, jestli jsem se někoho nešetrně dotknul. Ale nakonec od čeho je
diskuze?
Eman

A o tom to je. Je to příspěvek za opylení, ne za produkci medu. To by mohl stát přímo dotovat výkup medu, jak tomu bylo dříve. U chovu krav je to naopak za to, že chovatel zásobuje stát důležitými potravinami.
Buďme rádi, že zatím dotace jsou (cena cukru se zvyšuje proti ceně medu) a šťouráním si je sami nezrušme, nebo také nezkazme.
Tonda.

>Akto sa správa náš štát v priznavani dotacie napr. Na mlieko? Podmienkou
>je dodávatť mlieko Mliekarenským podnikom, leto tak tržnu prudkciu možné
>je kontrolovať. U medu včelári nie sú motivovani tak, aby uhnali za
>vhodné predávat celu proukciu medu baličom, výkupcom vo velkom, čo by
>bolo kontrolovatelne dokladmi.

Já osobně si myslím, že včelař dodává produkt už jen tím, že má někde
včelstvo umístěné. Je fakt, že kráva taky na poli které spase obvykle něco
nechá ;)... pokud je pasená venku , ale asi tyhle dotace nelze srovnávat.
Já chápu trv. dotace jako státní refundaci za ekologický příspěvek včelaře a
včel. Za službu k udržení krajinného rázu.
Pochybuji, že bych od zahrádkářů v okolí včelnice vybral aspoň halíř za to,
že jim opiluji stromy. A vím, že si, aspoň tady v Brně, zahrádkáři stěžují
na snížení výnosů ovoce. Pokud vím, tak jsem v oblasti této zahrádkářské
kolonie z dřívějších tuším pěti včelařů sám. Vlastně by tam už nebyl žádný
protože mi zahradu pronajal končící včelař před dvěma lety. Takže kdo jiný
než stát by měl mít zájem o udržení této profese a stavů včelstev. Ikdyž by
měla bý vyšší zainteresovanost místních orgánů státní správy.
A jestliže se ohodnocuje ekonomický přínos jednoho včelstva na 40 tis. (což
jsem vyčetl buď ve Včelařství nebo v čas Včelár - tak nevím jestli české
nebo Slovenské koruny), tak si myslím, že by byl jen výraz státního cynismu,
kdyby stát na včelaření nějakou formou nepřispíval a nevrátil včelařům
jejich práci pro společnost, stát a životní prostředí.

Příjemné včelaření a zdravé včely.

Arnošt

:>malí včelári a tí velkí sa zdrahaju platit náleřitosti členského a
:>ostatné dávky. Su rozdiely mdzi stavmi pre dotaciu, stavmi
:>pre zaplaceni clenskeho a za dubiozne je mozne považovať aj skuteočne
chovaný
:>priemerny stav včelstiev v dannéom roku.

To nechápu. To snad u nás možný není. Včelař podepíše žádost s počtem
včelstev a dál je
to už mašinerie. Rozdíly mohou způsobovat členové a nečlenové ČSV. Nebo
blbnu?
---------------
Nekamenujte mě, ale nemohu si odpustit názor na ty naše dotace:
Když jsou ty dotace na Slovensku vázané na odevzdaný med vezmu z
celospolečenského hlediska, neboli všech daňových poplatníků, tak to
považuju za správné.

Včelař, který prodává med ze dvora, většinou neplatí daně. Úly si taky často
pořídí mimo daňovou soustavu. Proto pro státní daně má význam hlavně
podnikatel, kterého mohou orgány zkontrolovat.
Takže dávat státní peníze tomu, kdo je zas na daních odvádí, to má od státu
logiku.
Včelař podnikatel také pravděpodobně lépe a odborněji léčí, má lepší hygienu
atd, jinak by zkrachoval.

Podpora pro malovčelaře nemá pro zachování počtu včelstev téměř žádný
význam,
spíš naopak: "nebude-li podpora, přidám si včelstvo." A ta podpora dokonce
někoho může ponoukat, aby si včelstva vymýšlel. Když už včelaři kradou úly,
tak kde to jsme?
Kdo to kdy zkontroluje? Med si vymyslet nemůžete.

Já například nevčelařím proto, že tolik miluju přírodu a že bych chtěl aby
se zachovaly všechny rostlinné druhy, nebo aby měl soused víc jablek a
třešní, ale protože mě to baví, voní mi to, mám rád med a medovinu a chci
být trochu soběstačný. Poslední podporu asi věnuju na nákup nového úlu.

Omlouvám se, jestli jsem se někoho nešetrně dotknul. Ale nakonec od čeho je
diskuze?
Eman

> Zaujimave je tam slovicko ´´do´´ ,tak tam moze byt dotacia
> na 1kg aj 1 Sk ,to je tiez ´´do´´ ceny 6,50 Sk... :(
>
> a co sa vlastne ma dotovat ?!,podla poslednych informacii

Vykupci medu.

Jinak je tahle vyhláška přesnou ukázkou, že co člověk chce, toho se mu
taky dostane. Budu citovat z časopisu "Slovenský včelár", článek Jana
Hájka "Na zamyslenie" -

U nás je zaužívaný názor, že SVS živia svojimi príspevkami predovšetkým
malí včelári a tí velkí sa zdrahaju platit náleřitosti členského a
ostatné dávky. Su rozdiely mdzi stavmi pre dotaciu, stavmi pre zaplaceni
clenskeho a za dubiozne je mozne považovať aj skuteočne chovaný
priemerny stav včelstiev v dannéom roku.

Akto sa správa náš štát v priznavani dotacie napr. Na mlieko? Podmienkou
je dodávatť mlieko Mliekarenským podnikom, leto tak tržnu prudkciu možné
je kontrolovať. U medu včelári nie sú motivovani tak, aby uhnali za
vhodné predávat celu proukciu medu baličom, výkupcom vo velkom, čo by
bolo kontrolovatelne dokladmi.

A na konci článku:

Pán minister prehlásil v odpovedi na moju poslednú správu v elektronicke
komunikácii s ním, že dá si predložit od svojich útvarov potrebné
materiály. Ak bude chcieť radikálne organizačne zabezpečit, aby sa
zvýšily hekrátové výnosy hospodárkých kultur, musí osi urobiť.


Tak to urobil.

P.S. Omlouvám se Slovákům za překlepy v mém přepisu článku ve
slovenštině.


S pozdravem

Lněnička
> z vyrocnych clenskych schodzi ,napr. Martin ,Zilina ,padlo
> podla vcelarov asi 50 % vcelstiev pocas zimy a to pred prvym
> preletom......
>
> Laco S.
>
>

> Vzhledem k vyšší ceně medu a úhynům bude poptávka po včelách. Taky
někteří
> "sezónní" včelaři začnou včelařit.
> Mám obavu z krádeží. Jaké jsou vaše zkušenosti. Mě ukradli v r. 1998
4
> včelstva, v r.2002 jedno (z celkem 200).
> Bronek Gruna

Slyšel jsem o krádežích na moravě. V USA je také více loupeží než u
nás.
Z toho usuzuju, že morava (zvláště jižní) je bohatší země než čechy.
A nejsou ty větší úhyny na jižní moravě také kvůli rezistenci roztoče?
Zaslechl jsem, že 50% úhyn je v Evropě normální. Nechce se mi to
věřit.

Eman

P.S.
Byl jsem v sobotu na semináři v Nasavrkách o vyhlídkách včelařů po
vstupu do EU.
Udělal jsem si tam nějaké poznámky (3600 znaků) a váhám,
jestli to vůbec dát "do placu", případně kam (files nebo příspěvek?).
Pro průměrného včelaře to podle mě velký význam nemá.
Není to slohová práce, ale jen rukou zachycená fakta - statistiky,
zásady atd.
Tak nevím, abych taky nenosil dříví do lesa.

Vzhledem k vyšší ceně medu a úhynům bude poptávka po včelách. Taky někteří "sezónní" včelaři začnou včelařit.
Mám obavu z krádeží. Jaké jsou vaše zkušenosti. Mě ukradli v r. 1998 4 včelstva, v r.2002 jedno (z celkem 200).
Bronek Gruna

Na jižním Břeclavsku byly na podzim velké problémy s varoázou. Mě zbylo z 60 včelstev 15, prakticky jen nové oddělky. Podle dostupných informací odhaduju úhyny v přihraniční části Břeclavska a Znojemska na 30-50 %. Je to asi problém lužní krajiny s časným rozvojem a slunečnicovou snůškou.
Moje doměnka proč došlo k hromadným úhynům:
1. v r. 2001 bylo mnoho rojů, které hojně přezimovali na lipovém a slunečnicovém medu
2. jaro 2002 bylo příznivé pro časné plodování (u mě 1.4. mělo 50% včelstev vylíhlé trubce)
3. v srpnu 2002 byla vydatná snůška ze slunečnice (u mě 25 kg průměr)
Důsledkem byl silný infekční tlak a asi 2 generace plodu (hlavně trubčího) navíc.
V běžném roce mám v této lokalitě po první fumigaci spady asi 500-1000 roztočů. Jedna generace plodu znamená zhruba dvojnásobek roztočů, takže v r. 2002 došlo k překročení kritické hranice (snad 2-5 tis.) a úhynu ještě před fumigací. Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních rámků a kyselinu mravenčí.

Problémy s melecitózou mám taky, a to u asi 80 včelstev, která byla na lesní snůšce ve smrkovém lese ca 500 m n. m. Moje zkušenosti (včelařím v tachovácích s 2 nást. plodištěm):
1. skupina - přínos melecitózy asi 20 kg, v říjnu odebrán dolní nástavek, ze středu plodiště vyměněny 3 plásty a dokrmeno ca 5 kg cukru. Výsledek: 50 % úhyn.
2. skupina - začátkem srpna nakrmeno 20 kg cukru, asi 20.8 při zjištění melecitózy nasazen medník, přínos asi 20 kg, většina melecitózy odebrána s medníkem zač. října, nekrmeno. Výsledek: přezimovaly silné bez úhynu, je silně pokálené okolí včelnice.
3. skupina - přínos melecitózy 5-10 kg, v průběhu krmeno asi 10 kg cukru, dále bez zásahu. Výsledek: 10 % úhyn (slabší včelstva), asi třetina trochu pokálené plásty, jinak dobré.
Uvidíme dál.

Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna

Kontroloval jsem vcelky jen zvenku. Okolí je silne pokálené, nikdy jsem
nemel pokálené i strísky na úlech az letos a to taik, ze velmi. Do úlu se
chci podívat tento týden... Po vasich zkusenostech mám skoro strach...
Muj názor je, ze na vine je melicitózní med...
Co s tím? To je otázka...

jose



avast! (VPS 28.2.2003): zprava neobsahuje virus

Díval jsem se zatím jen zběžně, ale dík, je to super!!

jose

> Postup výroby "cinků", čepových spojů a bočních louček Hofmanových rámků
> jsem umístil na stránce WWW.SWEB.CZ/JJVCELA
> Zdravím všechny
>



avast! (VPS 28.2.2003): zprava neobsahuje virus

To se mi stalo taky ze mi vosk na plotne chytnul. Trochu jsem na nej
pozapomel a taky to vzkypelo a kdaz to striklo na zhave platy tak to zacalo
horet. Hasil jsem to hadrem a v rukavicich , takze se mi nic nestalo. Ta
voda tam asi moc nezmuze, spise mohou prasknout platy na plotne.
Chce to byt pouze opatrny a nenechat prekypet. Mozna pouzivat vetsi hrnky
nebo ne moc plne.
Martin
----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 6:46 PM
Subject: hořící vosk


> Ještě k vosku.
> Byl jsem dnes u svého známého dlouholetého včelaře. Dost ošklivě se opařil
> na pravé ruce ( hřbet ruky až na "maso" ) a především na pravé části
> obličeje ( od krku až do vlasů ). Při rozehřívání vosku na kamnech na
pevná
> paliva vosk vykypěl a vzplál. Bylo ho asi 2kg a tekoucí hořící vosk
hrozil,
> že se oheň rozšíří. Ve snaze požár uhasit se opařil a popálil. Hašení ohně
> bylo údajně velmi obtížné. Dohodli jsme se, že o tom do konference napíši,
a
> připomenu ostatním nebezpečnost této činnosti. Zejména při ohřevu na
> kamnech, nebo plynu.
>
> Podstatným důvodem je i to, že jsem nedávno jeden ze způsobů rozváření
vosku
> popisoval a tím intenzivněji jsem si uvědomil, jaké při tom může vzniknout
> nebezpečí.
>
> Mám dotaz na odborníky hasiče mezi včelaři - čím nejlépe hasit hořící
vosk.
> Voda údajně moc účinná nebyla.
>
> Přeji všem hezký večer.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003
>
>

V šedesátých letech jsem na starém sporáku rozvářel vosk.Místnost byla velká asi 5*5m a sloužila jako kuchyň,obývák a ložnice dohromady.Byl to takový malý vesnický baráček.V 35l hrnci jsem měl asi 15kg vosku a chtěl jsem udělat jedno kolo.Hodně jsem topil a když jsem si v jednu chvíli odběhl na dvůr,vosk se začal vařit.Po mém příchodu,přetékal vosk tak 10cm vrstvou přes okraj na kamna a na podlahu a vše bylo v plamenech.Pláty na kamnech byly prohnuté a tak vosk zatékal do kamen.Rychle jsem pomocí připravené deky hrnec odstavil do předsíně.Pěna hned klesla a hrnec nehořel.Zato kamna byla rozžhavená do červena i s kouřovou trubkou do zdi.Trouba vypadala jako krematorium.Plameny se rozrážely o strop,který byl 2,5m vysoký.Pomocí uhelky lopaty jsem ihned začal oheň dasit pískem,který jsem měl před vchodem.Písek HASIL OHEŇ bezvadně.V místnosti se rychle vytvořil tmavý zelený dým,který klesal k podlaze.Po čtyřech jsem se doplazil k bočnímu oknu,které se mi podařilo otevřít.V místnosti byla absolutní tma,jen u podlahy byla asi 60cm mezera bez dýmu.Kouř pomalu vycházel na zápřaží a stoupal vzhůru.Zastavil ho však přesahující krov a tak kouř se začal pomalu valit na půdu pod střechu.Střecha byla z pálených tašek rospálená sluncem a zelený kouř začal pomalu stoupat zkrz tašky po celé ploše vzhůru.Já už jsem byl sice klidný ale tento pohled neunesli sousedé a tak zanedlouho jsem musel vše vyprávět požárníkům.O následném úklidu se nebudu zmiňovat.Dnes mám místnost zděnou,také asi 5*5m určenou výhradně pro včely,mám v ní také sporák na rozváření vosku,ale co je hlavní,velká lopata uhelka je stále připravena v koutě a hromada písku je uprostřed dvora stále.
Vážení přátelé,doporučuji při vaření vosku mít stále připraveny 2-3 belíky písku a lopatku na případné hašení.
Jde to velmi dobře,ale je nutné být připraveni.
Hořící vosk je věc strašná.

Hodně úspěchů !!

v konferenci jsem ocekaval spise reakci typu:
se silne pokalenym vcelstvem na pokraji uhynu
se da delat to to a to ...
ne odpoved typu ja si myslim, ze se jenom
snazite podvadet s dotacemi.
Velky uhyn - minimalne na Brnensku - letos
objektivne je, nebyl zimni prolet.
Na dalsi nez odborne nebo vecne prispevky
dale nereaguji.

Marek


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2003 2:59 PM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Velký úhyn včelstev


>
> Chcel by som vediet co by si odpovedal keby som pisal po cesky :(
>
> To vase ceske blato nie je o nic mensie. Aj na vyssich funkciach mate
ludi,
> ktori zdaleka nemaju tolko vcelstiev na kolko zobrali dotaciu.
>
> Matej
>

Chcel by som vediet co by si odpovedal keby som pisal po cesky :(

To vase ceske blato nie je o nic mensie. Aj na vyssich funkciach mate ludi,
ktori zdaleka nemaju tolko vcelstiev na kolko zobrali dotaciu.

Matej

Zdravim

neviem preco mam pocit ze Ti vyhovuje tento novy sposob dotacie ale je to
poriadna blbost, smerujuca k znizeniu dotacii, popripade k uplnemu zruseniu.
Nikdy nikde sa neposkytuju ndotacie na vyrobok ale na vyrobu.
Ved predsa dotacia je fin. ciastka urcena na rozvoj oblasti ( je to
pomoc ), ktora nie je vysoko ziskova, tym duplom zavisla od pocasia resp.
prirody.
To znamena ze ked bude vrcholne nepriaznivy rok, tak nedostame ziadne
dotacie? Potom naco su? Pre tych ktory ich nepotrebuju, lebo maju "zisky" aj
bez dotacii?

To nema logiku !

Pista


>
> V poslednych rokoch mam pocit, ze sa nahlasuju vyssie ako skutocne pocty,
> ktore sa na jar koriguju uhynom.
> Velmi by ma zaujimal pocet vcelstiev ku ktoremu by sme dosli po
> celorepublikovej kontrole zo strany poskytovatela dotacii.
> Od roku 2003 sa na Slovensku budu vyplacat dotacie na med, nie na
vcelstvo.
> Bude zaujimavy pocet vcelstiev na jesen.
>
> Matej
>
>

no, nevim jak vcelarite u vas na Slovensku....
kazdopadne, ja kdyz jsem uklizel ctyri
posrany nastavky plny zimnich zasob
(cca 40 kg cukrovych zasob), mel jsem
"pocit" uplne jiny

Marek


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2003 1:33 PM
Subject: Antwort: Velký úhyn včelstev


>
> V poslednych rokoch mam pocit, ze sa nahlasuju vyssie ako skutocne pocty,
> ktore sa na jar koriguju uhynom.
> Velmi by ma zaujimal pocet vcelstiev ku ktoremu by sme dosli po
> celorepublikovej kontrole zo strany poskytovatela dotacii.
> Od roku 2003 sa na Slovensku budu vyplacat dotacie na med, nie na
vcelstvo.
> Bude zaujimavy pocet vcelstiev na jesen.
>
> Matej

Rozmiesas 2cl cistej kyseliny vo vode / 0,5 L / a tú potom vlejes do
vriaceho vosku / 5kg vosku a 2 L vody /. Nechas 10 minut povarit a prelejes
do konického vedra z umelej hmoty. Je dobre ked moze vosk chladnut pomaly
/v miestnosti kse je 15 - 20 stupnov / aby necistoty nezostali vo vosku,
ale pod voskom.

P.S. Toto je postup pri cistení vosku. Neda sa pouzit pri vyváraní vostin.
Najprv vyvarim vostiny - rozvarim v kotle a prelejem cez sito, alebo
vylisujem v paráku. Takto ziskany vosk sa potom druhy krat rozvari a cisti
kyselinou sirovou.

Matej



<Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u
toho sakruju. <Jura

V poslednych rokoch mam pocit, ze sa nahlasuju vyssie ako skutocne pocty,
ktore sa na jar koriguju uhynom.
Velmi by ma zaujimal pocet vcelstiev ku ktoremu by sme dosli po
celorepublikovej kontrole zo strany poskytovatela dotacii.
Od roku 2003 sa na Slovensku budu vyplacat dotacie na med, nie na vcelstvo.
Bude zaujimavy pocet vcelstiev na jesen.

Matej

Zdravim,
vcera jsem byl na zahrade udelat prohlidku,
je to hruza. Vcely maji silne pokalene uly,
jsou slepene a neschopne letat. Vubec
nevim co s nimi. Snazil jsem se je prendat
na ciste ramky, ale ani moc nemaji tendenci
se navzajem cistit. Nejvic me prekvapilo,
ze to postihlo vice ty silnejsi vcelstva.
Lonske slabsi oddelky s novymi matkami
jsou relativne v poradku. Celkova bilance
- z deviti vcelstev vyzimovala v poradku
tri, ctvrte "mozna" prezije.

Marek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 7:26 AM
Subject: Velký úhyn včelstev


> Dne 1.3.ve zprávách byl příspěvek o úhynech hlavně na jiľní Moravě.Jaké
> jsou vaąe poznatky?Já ve středních Čechách tento problém nemám a to
> včelařím v krutějąích podmínkách brdských lesů.Kde je příčina těchto
> úhynů?Znáte na to někdo odpověd·.Děkuji

D v o j m a t e č n é v č e l a ř e n í

Myslím, že i moje zkušenosti se soužitím dvou matek pod společným medníkem mohou některé včelaře zajímat. Tři roky se zabývám dvojmatečným včelařením, kde spolužití matek, odděleně vedle sebe je samozřejmostí.
Jak to dělám? Cca koncem února, když je pěkné počasí (úly mám ve včelínu a hospodařím na Optimálech 42x17), rozložím včelstvo, vyměním dno s mrtvolkami za čisté, odeberu spodní prázdný nástavek, ponechám 3 nástavky a letmo zkontroluji stav a množství zásob. Na tyto nástavky položím síto 3x3 mm v rámečku a na toto nasadím obvykle 2 nástavky loňského oddělku. Rychle vše zavřu aby včelstvo neprochladlo. Celá práce trvá cca 5-10 min., včely se ani nerozlezou. Spodní, původní včelstvo využívá hlavní česno, pro horní pak využívám celou zimu otevřené očko ve čtvrtém nástavku (nad sítí). Síť má za úkol vzájemné sblížení a promíchání vůní. Síť ponechávám mezi oběma včelstvy cca do poloviny března, kdy ji zaměním za mateří mřížku. V dubnu přidávám třetí nástavek hornímu plodišti, t.že začátkem května bývá plně obsazeno 6 nízkých nástavků. Pokud je jarní snůška, a ta bývá pravidelně, mohu nasazovat společné nástavky medníku, zde již bez mřížky. Obě včelstva pracují do společného medníku, spodní mají jen málo zásob kolem plodiště. V době června a července je v úle kolem 90ti až 100tis. včel !., které potřebují již jen dobré snůškové podmínky.
Začátkem až v polovině června ruším mateří mřížku, včelstva spojuji, o matku se nestarám (těžko by se hledala a oni si vyberou, předpokládám že tu mladší, zřejmě tu lepší.)
Od konce května zakládám řadu oddělků (pro příští sezónu), odebráním 1. nástavku plodu od každého včelstva, čímž je současně řešena i eventuelní protirojová nálada. Včelstva mají každým rokem s oddělkem novou matku, mají neomezený prostor pro kladení mladé matky, t.že se vyrojí jen velmi zřídka (a pokud se to stane, zůstává stále ještě matka druhá).
Výnosy jsou vyšší než od dvou jednotlivých včelstev, při menším množství vynaložené práce. Ukázka sestavy dvojmatečného hospodaření je zmíněná v mém příspěvku č.1850 diskuse „Prosklené úly“ a snímky v souborech pro stažení ( http://www.vcely.or.cz/files )

Postup výroby "cinků", čepových spojů a bočních louček Hofmanových rámků jsem umístil na stránce WWW.SWEB.CZ/JJVCELA
Zdravím všechny

Z tohoto příspěvku mám opravdu radost.
Jednak téměř doslova popisuje i mé poznatky a předevąím mne zaujal i tím
společným medníkem pro více plodią». Bylo s tím hodně práce, výnos medu
nebyl dle očekávání vyąąí neľ násobek počtu plodią» proti jednomu včelstvu,
ale včelstva se chovala normálně, k ľádným pranicím nedocházelo. ( Zkouąel
jsem to v takzvaném listováku ).
Myslím, ľe chovatelským výběrem se ve včelstvech ukazují vlastnosti ( často
objevené jaksi mimoděk a dodatečně ), které ze starąí literatury neznáme.

Mám pocit, ľe i přidávané matky jsou včelstvy přijímány ochotněji, neľ tomu
bylo dříve.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

> Nejsou včely jako včely.
> Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2
matky.Stačil

> včelstvu 2 matky.Znal jsem v té době včelaře,který choval v rozděleném
> plodišti více matek a medník byl společný.U mně nějaký chov matek při
> matce,to bylo vyloučeno.Před několika lety jsem přešel na kraňské matky a

> řekl.Pojď se na něco podívat.Ukázal mi včelstvo na 1 zaskleném rámku kde
> byly 2 matky a každá kladla na jedné straně.Skrátka pohoda.Jak je vidět


> Většinou se včely tak zvaně zorganisují a udělají si pořádek po včelařském
> zákroku.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003

Ake budu ?

podla smernice co sa mi dostala do ruk to vyzera takto :

a) pri pocte vcelstiev 5-20 a predaji min 12 kg medu
bude na 1kg dotácia do 6,50 Sk
b) pri pocte nad 21 vcelstiev a predaji od 12 do 20 kg
bude dotacia na 1kg do 6,50 Sk
c) pri pocte nad 21 vcelstiev a predaji nad 21 kg
bude dotacia na 1kg predaneho medu do 10 Sk

Zaujimave je tam slovicko ´´do´´ ,tak tam moze byt dotacia
na 1kg aj 1 Sk ,to je tiez ´´do´´ ceny 6,50 Sk... :(

a co sa vlastne ma dotovat ?!,podla poslednych informacii
z vyrocnych clenskych schodzi ,napr. Martin ,Zilina ,padlo
podla vcelarov asi 50 % vcelstiev pocas zimy a to pred prvym
preletom......

Laco S.

Ještě k vosku.
Byl jsem dnes u svého známého dlouholetého včelaře. Dost ošklivě se opařil
na pravé ruce ( hřbet ruky až na "maso" ) a především na pravé části
obličeje ( od krku až do vlasů ). Při rozehřívání vosku na kamnech na pevná
paliva vosk vykypěl a vzplál. Bylo ho asi 2kg a tekoucí hořící vosk hrozil,
že se oheň rozšíří. Ve snaze požár uhasit se opařil a popálil. Hašení ohně
bylo údajně velmi obtížné. Dohodli jsme se, že o tom do konference napíši, a
připomenu ostatním nebezpečnost této činnosti. Zejména při ohřevu na
kamnech, nebo plynu.

Podstatným důvodem je i to, že jsem nedávno jeden ze způsobů rozváření vosku
popisoval a tím intenzivněji jsem si uvědomil, jaké při tom může vzniknout
nebezpečí.

Mám dotaz na odborníky hasiče mezi včelaři - čím nejlépe hasit hořící vosk.
Voda údajně moc účinná nebyla.

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003

na jižní moravě o úhynech včelstev

ěščřžýáíé

Zdravím Vás,
o Langstrothy v. 185 mm bych možná zájem měl. Kolik jakých dílů byste prodal
a za kolik?
Přeji vše pěkné
Ivan Černý

FL> Zdravím Vás všechny.Již delší dobu sleduji příspěvky do konference.Jedním z
FL> témat bylo nástavkové včelaření. Já jsem pořídil nový typ úlu Langstroth
FL> tříčtvrteční míru 185 mm, ale na tu délku rámku si nemohu zvyknout a tak
FL> zůstanu u39-24.Kdo se rozhodujete přejít na Langstrotha mám 2ks, které
FL> odprodám. Také prodám kočovný vůz.

Ve čtvrtek 27.3.2003 od 18,30 hodin se koná v pobočce Knihovny J.Mahena
V Brně-Vinohrady, Velkopavlovická 25. BESEDA s panem Janem Kolkem "O
včelách a medovině".
A.Bojanovský

Na vytaveni vosku z ramku jsem si nechal zhotovit nerezovou vanu 45
x 60 cm a vysce 45 cm. Do ohrate vody na cca 90 C pomoci klesti
ponirim ramek, behem nekolika vterin se vozk z ramku vytavi. Tak
vytavim osm az deset ramku. Roztaveny vosk naberackou preleji do
pripraveneho varaku. Vytaveny vosk z varaku vyteka do kyble z umele
hmoty, ktery necham v klidu do druheho dne odstat.Timto spusobem
zpracuji najednou az 150 ramku. Vosk z konickeho kyble jde pekne
vyklopit. Po odstraneni usazenin z voskoveho kolace vosk znovu tavim
a cistim kyselinou kyselinou sirovou.
Vyhoda oproti klasickemu vyrezavani vostin z ramku je v tom, ze
ramky zustanou nadratkovane a jen nepatrnou cast musim znovu
dratkovat. Zbytky vosku, ktere po vytaveni zustanou na ramku
odstrani ve stjenke nadobe ve vode zahrate na vice nez 90 C. Tim provedu
i desinfekci ramku.
Tento zpusob pouzivam deset let. Odstranil jsem pracne vyrezavani
vosti z ramku a podstatne snizil nove dratkovani ramku.

Zdravi Jarda

mailto:valsora/=/email.cz

j> Možná si řeknete, že si s voskem zbytečně moc hraju, ale dělám to takto:

j> Je to postup vhodný pro toho, kdo si pařák musí půjčovat, ale mimo dobu, kdy
j> ho chtějí všichni. Protože mám jen 15 včelstev tak je to postup bez
j> zvláštní výbavy. Značnou část plástů zpracuji příležitostně ve slunečním
j> tavidlu, ale hlavní nápor plástů na vytavení je po vytočení medu.

j> Postavím rámek na horní loučku na stůl. Pevným a nepříliš ostrým nožem s
j> důkladnou rukojetí oříznu voští od bočních louček, pak od spodní. Plást pak
j> od horní loučky odlomím. Rámek i se zbytkem plástu, který pevně drží pod
j> horní loučkou odložím. Odlomený plást položím na stůl a třemi nepříliš
j> hlubokými řezy naříznu plást tak aby z něj šly odlomit čtyři proužky. Pak
j> vezmu další rámek a stejným postupem mám z plástu další čtyři proužky. Když
j> je jich dostatek ( asi z 15 rámků - podle velikosti hrnce, tak proužky
j> složím na sebe a stavím je těsně k sobě do velkého smaltovaného hrnce s
j> dešťovou
j> vodou. Buňky plástů jsou vodorovně a pronikne do nich voda hned při vkládání
j> do hrnce. Ten ohřívám na vařiči. Mezitím co se to hřeje mám dost času
j> dočistit zbytky plástů co zůstaly pod horními loučkami. Občas dojdu zamíchat
j> dřevěnou měchačkou a dosypat ořezané zbytky voští z horních louček. Při
j> míchání vytahuji z povrchu zbytky drátků, ale stejně jich hodně zůstane v
j> rozehřátém voští. Od nich může být vosk porušen železem.

j> Pak si připravím suchý plastový kbelík a shora na něj natáhnu dámské
j> punčochové kalhoty. Přetahnu je aspoň 10 cm přes okraj a ještě pojistím
j> převázáním nohavicemi a postavím na kus polystyrenu nebo prkno. Možná je to
j> směšné, ale levné a dost husté síto je lepší než cokoli jiného a prověřené
j> asi po 20 let co to tak dělám.

j> Pak zavolám pomocníka, ten vezme vařečku a v sítu z punčochy malým tlakem
j> vytvoří důlek. Do něj leju opatrně malým pramínkem rozvařené voští. ( Kdyby
j> tam pomocník nebyl, tak první dávka by po rovném sítu přetekla mimo kýbl ).
j> Pak už pomocník vařečku vyjme a z hrnce vyškrábne zbytky horkého voští.
j> Punčochové síto se vahou voští trychtýřově prověsí. Přes vědro položím kus
j> igelitu a přehodím starou deku. Až do druhého dne si toho nevšímám a nechám
j> to v klidu pozvolna vychladnout.

j> To pomalé chladnutí a žádný pohyb jsou nejdůležitější, aby co nejvíc
j> nečistot kleslo pod vosk.

j> V punčoše ráno zbyde "krtkův dort", ten odložím do suché místnosti až do
j> doby,
j> než jich mám víc. Pak je rozvařím znovu společně s podobnými zbytky ze
j> slunečního tavidla a leju do pařáku na vosk. Pod něj postavím co nejvyšší a
j> nejužší nádobu ( vyrobil jsem si 50 cm vysokou z HDPE trubky průměr 125
j> mm ).

j> Takto vytvořené koláče normálně skladuji v suchu společně se štanglemi vosku
j> ze slunečního tavidla. Některý koláč může být tmavší a proto ho musím znovu
j> převařit v dešťové, nebo destilované vodě s kyselinu sírovou ( asi tak malá
j> štamprlička do asi 2 litry vody na 5kg vosku). Po vychladnutí je to však
j> třeba znovu převařit, ale tentokrát bez kyseliny a v co největším množství
j> destil nebo děšťové vody. Je to nutné pro odstranění zbytků kyseliny.

j> Pokud je nádoba v níž chladne vosk dost úzká, s nádobou se po dobu chladnutí
j> nepohne je hranice mezi voskem a nečistotami dost ostrá a snadno se oddělí
j> malou ostrou sekerkou.
j> Ve vědru nesmí být před nalitím vosku žádná voda, protože jinak je část
j> vosku nevratně zpěněna a přijde do odpadu.

j> Shora uvedený postup se zdá být složitý. Ale naopak. Navíc poskytuje dost
j> vysokou výtěžnost vosku a jeho vysokou čistotu. Jsou určitě metody méně
j> směšné, ale ty ať popíše ten kdo je používá. Nejjednodušší je posílat
j> vyřezané plásty výměnou za mezistěny.
j> pepa.kala/=/volny.cz
j> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



j> Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u
j> toho sakruju. Jura
j> ----- Original Message -----
j> From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
j> To: Vcelarska konference
j> Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:35 PM
j> Subject: Antwort: vosk



j> ---
j> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
j> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
j> Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Zajimalo by mne, zda je možné spolehlivě ošetřit takto teplotne i plásty,
které jsou i trochu pokálene od úplavice a zda by je bylo mozné použít ke
krmení. Myslím, zda se spory nosemy spolehlive zničí i v tomto případě.
Zdraví Jarka


----- Original Message -----
From: Jan.Jindra <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 28, 2003 8:13 PM
Subject: Re: Dezinfekce


> Je to ověřená metoda výzkumným ústavem (viz . přednáška ing. Titěry na
CD).
> Stačí teplota 50°C a 10 hodin (přez noc).
> Zítra se konná přednáška ing. Kamlera v Lovosicích v Lovoši od 9,00 hodin
> na téma Nemoci a nákazy včel.
> At jsme zdraví a naše mouchy taky!

Zásob mají dost a jestli bude pár teplejších

dnů

přenesou si zásoby kde budou potřebovat.

Přenesou si zásoby, nebo se přestěhují? Nebo jak to vůbec řeší? Je dobré
vložit plný plást do plodového tělesa při zvýšené spotřebě.?Třeba při
vyrušování myší?

Díky za názor. Milan Řehůřek.

Zdravím Vás všechny.Již delší dobu sleduji příspěvky do konference.Jedním z témat bylo nástavkové včelaření. Já jsem pořídil nový typ úlu Langstroth tříčtvrteční míru 185 mm, ale na tu délku rámku si nemohu zvyknout a tak zůstanu u39-24.Kdo se rozhodujete přejít na Langstrotha mám 2ks, které odprodám. Také prodám kočovný vůz.

Dne 1.3.ve zprávách byl příspěvek o úhynech hlavně na jiľní Moravě.Jaké jsou vaąe poznatky?Já ve středních Čechách tento problém nemám a to včelařím v krutějąích podmínkách brdských lesů.Kde je příčina těchto úhynů?Znáte na to někdo odpověd·.Děkuji

Nejsou včely jako včely.
Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2 matky.Stačil jen vypadnutý malý souček ve strůpku,kudy by prolezla 1 včela a včely jsem měl jedny.Jednalo se o budečáky.Výběr matek se dělal od roku 1912 ze dvou včelstev postupně rozšířených na 20. Po 40 letech bylo možné,že část roku byly ve včelstvu 2 matky,1 v medníku a 1 v plodišti.Obě kladly za podmínek,že jsem nechal v medníku uprostřed mřížky několik prkýnek.Spodní matka kladla výlučně jen pod prkynkama a horní jen nad prkynkama.Nad a pod mřížkou žádná zásadně nekladla.Podle toho jsem vždy hned poznal,že jsou ve včelstvu 2 matky.Znal jsem v té době včelaře,který choval v rozděleném plodišti více matek a medník byl společný.U mně nějaký chov matek při matce,to bylo vyloučeno.Před několika lety jsem přešel na kraňské matky a situace je úplně jiná.V jednom roce jsem na podzim spojoval 10 včelstev na 5 a to tak,že jsem do budečáku, kde byly včely v medníku na 8 rámcích, přidal dozadu za síťku další oddělek.V rámu okénka byl otvor mírně zalepený panenským dílem.Za 3 dny jsem okénko odstranil a matku nehledal.Na jaře jsem jako obvykle zasunul mřížku,část rámečků z medníku přendal do plodiště,doplnil mezistěny a do plodiště souše.Když jsem šel vytáčet,podivil jsem se,že z 5 včelste jsou ve třech 2 kladoucí matky,1 v medníku a 1 v plodiši a obě značené.A bylo na 14 dnů po medu.Toto jsem vypravoval jednomu včelaři,který se zabývá chovem matek ve velkém a ten mi řekl.Pojď se na něco podívat.Ukázal mi včelstvo na 1 zaskleném rámku kde byly 2 matky a každá kladla na jedné straně.Skrátka pohoda.Jak je vidět domestikace postoupila.Co se týče jak dlouho takový stav může trvat? Většinou se včely tak zvaně zorganisují a udělají si pořádek po včelařském zákroku.

Hodně úspěchů !!

Vazeny priteli,

dik za Vasi odpoved a popis vyroby nastavku z lepenky.
S pozdravem
Jarda

mailto:valsora/=/email.cz

JJ> Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v
JJ> současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech
JJ> po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že
JJ> tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše
JJ> včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát
JJ> šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání
JJ> jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
JJ> Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám
JJ> však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší
JJ> výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším
JJ> prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být
JJ> vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po
JJ> každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1,
JJ> které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou
JJ> strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými
JJ> trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za
JJ> cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
JJ> Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek
JJ> Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých
JJ> úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně.
JJ> Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik
JJ> měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu
JJ> zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému
JJ> hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat.
JJ> Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným
JJ> odpařováním vody.
JJ> Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu
JJ> vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých
JJ> nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s
JJ> vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou
JJ> tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak
JJ> desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci
JJ> vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou
JJ> a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny
JJ> směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům
JJ> budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co
JJ> seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně
JJ> napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou)
JJ> barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.

Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list
vcely/=/v.or.cz.


Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely.
Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.

Pokud se tato zpráva také vrátí, pošlu testovací zprávu.
Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruším vaši adresu z listu vcely
bez dalšího upozornění.


Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaší adresy
vrátily.

Kopie těchto zpráv můžete získat v archívu.
Pro získání zprávy 12345 z archívu, pošlete prázdný mail na adresu
<vcely-get.12345/=/v.or.cz>

Následují čísla zpráv:

2425

--- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.

Pokud jde o úlovou váhu hydraulickou, byly o této uvedeny příspěvky v naší diskusi a to :
č.863 24.4.2002, č.874 24.4.2002, č.890 26.4.2002,
č.915 28.4.2002, č.918 29.4.2002, č.1448 16.7.2002,
č.1486 24.7.2002
podrobnější informace byly uvedeny ve starých číslech Včelařství.

>Rád bych se dozvěděl přesné informace o kapilárové úlové váze

zdravím Karásek

Je to ověřená metoda výzkumným ústavem (viz . přednáška ing. Titěry na CD). Stačí teplota 50°C a 10 hodin (přez noc).
Zítra se konná přednáška ing. Kamlera v Lovosicích v Lovoši od 9,00 hodin na téma Nemoci a nákazy včel.
At jsme zdraví a naše mouchy taky!