Archiv Včelařské konference

Byl jste někdo na přednášce Billa Ruzicky a Petra Texla? Jaké to bylo?

je to tak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: spamy
> Datum: 24.9.2006 08:08:07
> ----------------------------------------
> S přesunutím webu diskuze nějak ubylo včelařských příspěvků, zato mně skoro
> stejnou měrou přibylo spamu.
>
> R. Polášek
>
> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Ano byl jsem tam a bylo to velmi inspirativní, Ing. Texl mluvil bohužel jen
krátce, zato Bill to rozbalil a svou bezprostředností a poutavým vyprávěním
mě "dostal". Od 15 do 18 hodin mluvil nejen o včelaření a svém živote v
Kanadě a USA, ale hlavně také o MiteGone, jím propagovaném způsobu léčení
varroázy pomocí kyseliny mravenčí. Nahlédněte na jeho stránky
http://www.mitegone.com/ ... jsou i v češtině. Prodej oněch speciálních
desek pro odpařování kyseliny mravenčí bude v Čechách zprostředkovávat Ing.
Ivan Černý (mailto:cerny/=/enertis.cz). Nechci zde uvádět ceny, které na
přednášce padly, protože byly prý jen hrubým odhadem a znáte to, lidi pak
rádi i nad takovým odhadem nové projekty zatracují, každopádně kdyby byly
naše náklady a pracnost při celoročním léčení varroázy tak malé jako v
případě MiteGone, tak se nám i nejen díky možnosti odstranění projevů
rezistence roztočů varroa destructor na námi používané chemické přípravky
tento způsob léčení nepochybně vyplatí. Doporučuji vám životabytí projektu
MiteGone bedlivě sledovat, má budoucnost. Více informací jistě naleznete i v
novém čísle časopisu Moderní Včelař, ve kterém bude o MiteGone jistě celý
článek. A jestli máte možnost, tak jeďte na Billa do Brna
(http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006091701) opravdu to
za to stojí.

Přeji hezký konec září přátelé.

Mir. Jakuš, ZO ČSV DOKSY (http://vcely.euweb.cz)



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pepík
Sent: Sunday, September 24, 2006 8:45 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Přednáka M.Boleslav

Byl jste někdo na přednášce Billa Ruzicky a Petra Texla? Jaké to bylo?

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Vzkaz pro: ing. Dipl.Kassimir Petrov PhDr.:

Vážený pane

Civilizace lidí neustoupí od rozvoje vědy a užívání možností, nových výdobytků a technologií. Sám užíváním internetu to dokazujete a jste důkazem takového počínání. Chtěl bych Vám připomenout, že i na Slovensku (dle uvedeného IP) se tak děje. :-)

Obor včelařství není vyjímkou.

S pozdravem G.Pazderka



_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Po nějaké době jsem prolistovával nabídkový katalog na webu:

http://www.mannlakeltd.com/

Zajímavé a to i pořizovací cenou je:

Plastové A LEVNÉ kompletní rámky (včetně mezistěny)

http://www.mannlakeltd.com/catalog/page11.html

Paleta - čtyřdno (Přehledné foto pro jednoduchou variantu pro manipulaci se včelstvy ve velkém)

http://www.mannlakeltd.com/catalog/page6.html



_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Protože jsem už sám dědou (a vnoučka mám moc rád). A taky proto, že nesnáším rychlé odsudky a instantní řešení. Chov včel je velmi specifické odvětví chovu zvířat. Včely nezavřete jako slepice, neuvážete k žlabu, neochočíte. Nemůžete je dát očkovat proti vzteklině a parvoviróze jako psa. Do jisté - velmi značné - míry si dělají, co chtějí. Včelař může pouze vhodnými zásahy chov do jisté míry usměrňovat, nikoliv však řídit v plném slova smyslu. A tato východiska se MUSÍ brát v potaz i při diskuzi o této chorobě. Ano, můžeme nařídit různé zpúsoby řešení nákazové situace, ale NIKDY, opakuji NIKDY nebudeme schopni podchytit VŠECHNA všelstva, která v přírodě žijí. A těm nic nenařídíme, ona žádnou vyhlášku respektovat nebudou, nikdo je nespálí a nezakáže jim létat. A přesto přežívají. Když najdete v lese rozštípnutý smrk a ve výšce 10 m vidíte poletovat včely, co uděláte? Objednáte si plošinu (na vlastní náklady) a když tam nedojede, tak si koupíte žebřík a dostatečně pojištěni na život vylezete nahoru a nalejete tam benzín? Co když to nějakou náhodou vzplane, jste připraveni za to jít do vězení?


Anebo jiný příklad - citace příspěvku:
Od: A.Turcani:
> ...
> Čo je zaujímavé, (otec nekočoval), dovtedy ani potom sa v dedine MVP
> klinicky nepotvrdil! Odkiaľ sa vzal? Od najbližšieho stanovišťa bol
> vzdialený 1 km.
> Na www.vcely.sk som vyslovil domnienku, či spóry MVP sa nemôžu do včelstva
> dostať aj inou cestou (úle si vyrábal sám), ako npr. voľne žijúcimi
> včelstvami, kočovníci (dlhé roky tam kočov. voz nestál), ale reálna cesta
> akou sa spóry do včelstiev môžu dostať, sú medzisteny. ...
.....

Ani já jsem nekočoval, včelstva nepřivážel (nakupoval jsem jen matky) ani neprodával oddělky. Nekupoval jsem žádný cizí med na zkrmování včelám. Atd., atp. A přesto u našich včelstev ve vesnici mor byl diagnostikován, zatím jen prohlížitelem, stále to není potvrzeno rozborem.

Tedy podle mě dost námětů k přemýšlení. A příliš jednoduché řešení, hodit to na "děduly". Všechno bude zřejmě asi trochu složitější.

Prosím o vysvětlení jak se mohlo stát, že letos kupovaný med od včelaře (lety ověřený dodavatel velmi kvalitního medu) mi začal v originální sklenici kvasit. ještě jsem se s tím nesetkal a nevím kde se stala chyba, případně jak dalšímu kvašení zabránit, nebo zda je nutné celou sklenici "vyhodid". děkuji za odpověď.

Po nějakou dobu fungovalo propojení mezi webovým a mailovým rozhraním konference pouze jednostranně (čili z mailového do webového, ale ne naopak). To bylo napraveno v průběhu minulého týdne. Tedy nyní obě rozhraní konference jsou opět plně propojena.

Tento dočasný výpadek jednoho směru komunikace mezi oběma rozhraními jsem oznamoval (ale nevím, jestli dosti srozumitelně a zřetelně).

V této době tedy příspěvky podávané do webového rozhraní nebyly distribuovány mailem, takže účastníci přes mailové rozhraní dostávali jen ty příspěvky, které byly mailem podávány. Proto jich dostávali v této době citelně méně.

Nyní je komunikace opět v pořádku. Důkazem toho by měl být tento příspěvek, který podávám na webovém rozhraní a jisté jej dostanou i "mailoví účastníci" konference. Kdykoliv si jakýkoliv účastník konference "via mail" může zkontrolovat, zda dostává všechny příspěvky, jednoduše tím, že nahlédne na webové rozhraní a porovná počet příspěvků zde přítomných s počtem, který obdržel mailem.

Není snad potřeba dodávat, že mailem dostanete příspěvky jen tehdy, je-li Vaše e-mailová adresa funkční. Píši to zde proto, že každou chvíli mi hlásí robot rozesílající příspěvky, že nějaké přihlášené adresy nejsou dosažitelné po celý týden, a tak je deaktivuje. Svoje e-mailové rozhraní nyní každý může ovládat na adrese a pod heslem, které od konferenčního robota nedávno obdržel (tam je možné svou adresu deaktivovat případně ji znovu aktivovat apod.)

Dodávám, že mailem mohou podávat příspěvky jen ti, kteří jsou přihlášni, a pak musejí zaslat svůj příspěvek přesně z té adresy, kterou přihlásili, jinak nebude konferenčním robotem přijat.

Nyní je tedy už včelařská konference plně funkční ve všech ohledech jako před havárií v první dekádě září. V některých ohledech je oproti minulému stavu o něco vylepšena. Ještě plánujeme zprovoznit kvalitnější prohledávání archivu konference (snad v průběhu příštího měsíce).

Co se spamů týče. S tím tato konference nebude asi mít nic společného. Jen pro zajímavost - i mně začalo v uplynulých dnech chodit více spamů. Používám mnoho e-mailových adres v několika doménách a na několik jsou dlouhodobě směrovány spamy. Díval jsem se současné na zvýšení četnosti spamů v souvislosti s cílovou adresou, a mohu konstatovat, že množství spamů vzrostlo v těchto dnech i na ty adresy, které jsem v konferenci nikdy nepoužil. Z toho bych vyvodil, že zvýšení aktivity v oblasti spamu s touto konferencí nikterak nesouvistí. Vítám však samozřejme jakákoliv upozornění, která by ukazovala na nějakou díru v bezpečnosti této konference v ohledu rozesílání spamu.

Pokud med začal kvasit tak měl v sobě moc "vody". Schválená norma je 19%
vody.

Znamená to, že včelař vytáčel "nezralý med", který včely ještě pořádně
nepřefitrovaly (nevysušily).

Už se s tím nedá nic jiného dělat, než reklamovat u dodavatele.

Je to škoda, že váš včelař vytáčel nevyzrálý med a tím si znehodnotil kus
své jinak poctivé práce.

Doporučuje se vytáčet med ze 3/4 zavíčkovaný, ale někdy to nejde a tak aspoň
provést zkoušku "zralosti" trhnutím obrácené souše a když kape med, tak to
nechat včelám. Asi měl své "důvody" proč to neudělal.

Pavel

----- Original Message -----
From: "liska" <bliska/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 24, 2006 8:17 PM
Subject: med


> Prosím o vysvětlení jak se mohlo stát, že letos kupovaný med od včelaře
> (lety ověřený dodavatel velmi kvalitního medu) mi začal v originální
> sklenici kvasit. ještě jsem se s tím nesetkal a nevím kde se stala chyba,
> případně jak dalšímu kvašení zabránit, nebo zda je nutné celou sklenici
> "vyhodid". děkuji za odpověď.
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Tento nihilizmus na tyto stránky vúbec, ale vúbec nepatří. Pan administrátor to jistě vyřadí.

I Ty jednou budeš DĚDEK (pokud se vůbec dožiješ)!
Dědek

Ne vždy musí být "vinen" dodavatel. Protože med je hydroskopický - přijímá
vlhkost z ovzduší, stačí aby byl skladován ve vlhku; protože ho nelze
zavářet, víčka nejsou přisátá vzduchotěsně. A to může být třeba až u
zákazníka.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pavel Votrubec" <votrubec/=/spsul.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 24, 2006 9:11 PM
Subject: Re: med


> Pokud med začal kvasit tak měl v sobě moc "vody". Schválená norma je 19%
> vody.
>
> Znamená to, že včelař vytáčel "nezralý med", který včely ještě pořádně
> nepřefitrovaly (nevysušily)...

To co napsal přítel Votrubec není zcela přesné, protože rozkvašení medu
závisí kromě obsahu vody na mnoha dalších podmínkách (třeba teplotě a
například i koncentraci spor kvasinek - je li větší, může kvasit i med
se 17% vody, jak bylo citováno z jedné vědecké studie i ve Všelařství).
Nehledě na to, že samo vatáčení, které med provzdušní a zbaví plošného
kontaktu s propolisem na víčkách a vnitřních stěnách buněk, vytváří
podmínky pro rozkvašení.

Také není tak úplně pravda, že včelař je buď 'prase' a vytáčí nezralý
med hlava nehlava, nebo 'poctivý' od kterého med vykvasit nikdy nemůže.
V praxi i poctivý včelař vytočí z provozních důvodů malé procento
nezralého medu (např. z nezavíčkovaných buněk na okraji plástů), ale v
celém objemu, zejména pokud používá větší nádoby na čiření, se to
promísí a průměrnou výslednou kvalitu to k horšímu téměř neovlivní,
zatímco pokud by se takový málo zralý med 'sešel' v jedné sklenici, byl
by z ní spolehlivě 'granát'.

Kvasící med není nutné vyhazovat, pro lidskou potřebu není zdravotně
závadný (medovinu také považujeme za pitelnou a je to vykvašený roztok
medu). Hlavní rozdíl spočívá v odlišné chuti, což při použití třeba do
perníčků nemusí být vůbec na závadu.

Včelaři o kvašení řekněte a popište mu pokud možno přesně v jakých
podmínkách byl skladován od převzetí až do zjištění závady - je to pro
něj velmi užitečná informace a pokud byl med skladován řádně, určitě vám
vadnou sklenici rád nahradí.
Hlavně ho prosím nekamenujte - nenechte se mýlit siláckými řečmi
některých včelařů o tom, že "jim med nikdy nevykvasil" a "co že s ním
asi musel ten váš dělat za příšernosti" - prostě měli štěstí a nebo vám
neříkají pravdu.
Vykvasit občas nějaká jednotlivá sklenice totiž může každému včelaři i
při nejlepší snaze (pokud med při rozpouštění schválně nepřehřeje). Jiná
věc je, pokud by kvasící med byl u konkrétního včelaře pravidlem, ale to
jak píšete není Váš případ.

Zastavit kvašení medu nějakým k medu šetrným způsobem nelze, protože
samo med ředí a zlepšuje tak podmínky pro vlastní rozvoj, pomohlo by asi
něco jako pasterizace - prohřátí medu na teplotu spolehlivě usmrcující
většinu živých mikroorganizmů.

Zdraví

J. Čáp, Tábor
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Znamená to, že včelař vytáčel "nezralý med", který včely ještě pořádně
nepřefitrovaly (nevysušily).

Už se s tím nedá nic jiného dělat, než reklamovat u dodavatele.
Je to škoda, že váš včelař vytáčel nevyzrálý med a tím si znehodnotil kus
své jinak poctivé práce.
Doporučuje se vytáčet med ze 3/4 zavíčkovaný, ale někdy to nejde a tak aspoň
provést zkoušku "zralosti" trhnutím obrácené souše a když kape med, tak to
nechat včelám. Asi měl své "důvody" proč to neudělal.
Pavel
..........
Taky jsem si to dřív myslel. To jsem ale neměl zkušenost s řepkou v blízkosti.
Před dvěma lety mě to potkalo u několika sklenic, loni u něklolika beden. Nedomnívám se, že jsem vytáčel nezralý med, zásadně nevytáčím nezavíčkované plásty (tedy z větší části) a přesto to začalo nenápadně. Med zkrystalizoval, vypadalo to, že je to v pohodě a najednou začaly krystaly měnit strukturu. Vytvářely se větší shluky světlejších krystalů (3-5mm) a mezi nimi tmavší tekutý med. Ten posléze začal kvasit.
Úplně jednoznačné vysvětlení jsem nezískal, ale pravděpodobně pravdivá jsou tdvě tvrzení:
1/ kvašení není závislé jen na obsahu vody, ale i na startovacím obsahu kvasinek v medu
2/ skladovací teplota - její změny - vytváření krystalů a vtlačování vody z krystalů do mezikrystalických prostor, vznik lokálního kvašení.

Med jsem zkusmo dal včelám, a po odsátí tekuté fáze zůstal tuhý med normální - bez vady. To znamená, že kvašení probíhalo jen v tekuté fázi.
V druhém případě se jednalo o nová plastová a těsnící víčka. Med začal v obou případech kvasit až v zimě. V druhém případě byl med skladován v podkrovní místnosti, kde manželka zapnula radiátor a topení mámen na uhlí, takže tam teplota pěkně kolísala. Pokud mě opět potká řepka, první co udělám, že koupím refraktometr.
Zajímavé bylo, že u pastovaného medu jsem nic podobného nepozoroval.
-----
A zároveň mám dotaz. Je možné skladovat med i za mrazu?
To zanmená zkoušel to někdo, nebo je někde nějaké odborné vyjádření.
S tunou medu už bych nerad experimentova.:-)
Karel

Je tam ale stále toto upozornění:
,,Z důvodu probíhající obnovy webového serveru, na kterém je umístěno WWW rozhraní konference, zatím nejsou příspěvky přidané přes web odesílány do emailové části konference; na opravě pracujeme. Přeposílání opačným směrem (z mailu na web) by mělo fungovat. Za dočasné komplikace (stejně jako několik dní ąpatné kódování u příspěvků vloľených do konference) se omlouváme."
Tonda

>Po nějakou dobu fungovalo propojení mezi webovým a mailovým rozhraním konference pouze jednostranně (čili z mailového do webového, ale ne naopak). To bylo napraveno v průběhu minulého týdne. Tedy nyní obě rozhraní konference jsou opět plně propojena.

Totéž se mi stalo u vloni několika sklenic s pastovanou řepkou.
Skladoval jsem je ale dost v teple, tak 23-25 C, tak jsem to přičítal
tomu. Obsah vody změřený v Dole byl 18 %.
Letos mám vody 17 % a zdá se, že několik sklenic pastovaného medu mi
začalo dělat světlé fleky asi do dvou týdnů po naplnění. Nevím, co se
s tím děje a jak tomu předejít.
Ivan

K> zkrystalizoval, vypadalo to, že je to v pohodě a najednou začaly krystaly
K> měnit strukturu. Vytvářely se větší shluky světlejších krystalů (3-5mm) a
K> mezi nimi tmavší tekutý med. Ten posléze začal kvasit.

K> Zajímavé bylo, že u pastovaného medu jsem nic podobného nepozoroval.

Loni jsem měl úplně stejný problém, několik sklenic podobně kvasilo. Byl pastovaný. Refraktometrem jsem naměřil 18%, skladováno v komoře (možná je trochu vlhčí), ale některé byly jinde a dopadly stejně.
Letos, když jsem vytáčel řepku, na 100% zavíčkované plásty měly 18 - 18,5%. Paradoxně v některých nezavíčkovaných buňkách v jiných plástech bylo jen 17%. S vytáčením déle čekat nešlo, některé plásty začínaly krystalizovat. Po celou dobu květu řepky bylo chladno a časté přeháňky - asi hlavní důvod vysoké vlhkosti.
Ty světlé fleky se mi ve sklenicích dělají taky :-(, ale zatím to nic jiného nedělá, snad se to udrží.
Dan

Přítel Bill Růžička měl přednášku i v Praze po skončení EURBEE l5.9.2006. Určitě i v Mladé Boleslavi říkal, že jejich roztoč je neskonale odolnější než náš (nazývá ho trefně SUPERMAID). Pohledíme-li na stránky "mitegone", zjistíme, že metodika se příliš neliší od naší,letní spad menší než 8-10 roztočů za 24 hod. se považuje za úspěšný.
Roztočík včelí se u nás v současné době pravděpodobně nevyskytuje.
Zdravím
Jar. Bureš

> Tento nihilizmus na tyto stránky vúbec, ale vúbec nepatří. Pan
> administrátor to jistě vyřadí.

To je pravda. Tak jsem to vyřadil.

Kdyby to alespoň nebylo tak hrozně dlouhéééé.

Přítele Petrova prosím, aby si třeba na "volny.cz" zřídil vlastní
webové stránky a podobné materiály (netýkající se přímo včelařství)
tam umístil. A pokud si bude myslet, že včelaři nutně potřebují znát
nějaký text, který tam publikuje, tak sem třeba může dát na něj
link... (odkaz).



J. P. Baudiš

--- Pôvodná správa ---
Odosielatež: vmaros/=/orangemail.sk
Dátum a čas: 19.09.2006 10:38
Adresát: vcely/=/v.or.cz
Predmet: zz


Prosim o adresy v Rakusku :

Chovatela matiek Lunz ( Lunz am See )

Chovatela matiek Walner

Chovatela matiek Trojsek

Prajem Vam dobre vcelarenie. Marian


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

> Je tam ale stále toto upozornění:
> ,,Z důvodu probíhající obnovy webového serveru, na kterém je umístěno WWW
> rozhraní konference, zatím nejsou příspěvky přidané přes web odesílány do
> emailové části konference; na opravě pracujeme. Přeposílání opačným směrem
> (z mailu na web) by mělo fungovat. Za dočasné komplikace (stejně jako
> několik dní ąpatné kódování u příspěvků vloľených do konference) se
> omlouváme."
> Tonda

Aha, to je zapomenutý relikt (a ještě ke všemu se špatně napsaným
kódováním češtiny), který už samozřejmě neplatí.

Už jsem to odstranil.

Díky za upozornění.

Testoval jsem znovu komunikaci a diakritiku, a zdá se, že vše opravdu
chodí tak, jak má.

Takže krásný den a pohodovou diskusi!

J. P. Baudiš

Dobrý den,
nejsem včelař, ale prodejce dárkového zboží,svíček, pomůcek pro kreativní tvoření..
Hledám výrobce barevných mezistěn na výrobu svíček.

Zdravím,

včera po setmění jsem náhodou přímo před úlem mladého (letošního) včelstva objevil ježka. Úl je posazen na pneumatice a má nízké dno, takže ježek pravděpodobně dosáhne až k prvnímu otevřenému očku.

Vzhledem k tomu, že ježek se řadí mezi hmyzožravce, mohl by včelám při pravidelných návštěvách asi zaškodit. Možná ale jen sbírá před česnem mrtvolky. Máte někdo s ježkem na včelnici zkušenosti?

Lukáš M.

vmaros:
> Prosim o adresy v Rakusku :
>
> Chovatela matiek Lunz ( Lunz am See )
>
> Chovatela matiek Walner
>
> Chovatela matiek Trojsek
>
> Prajem Vam dobre vcelarenie. Marian
........

Předpokládám, že bych v takovém případě asi zkoušel kontaktovat institut té dané země, který by měl mít přehled nad "domácími chovy" .

Pro Rakousko jsem objevil ve Vídni tento kontakt :

http://www13.ages.at/servlet/sls/Tornado/web/ages/directory-internet/A633F2C8B25C07D0C12571E80027DF8E?LD=TBPopUp-e

... snad pomůže.


_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

vmaros

> Prosim o adresy v Rakusku :
>
> Chovatela matiek Lunz ( Lunz am See )
>
> Chovatela matiek Walner
>
> Chovatela matiek Trojsek
>
> Prajem Vam dobre vcelarenie. Marian

Také by mohlo pomoci fórum na:

http://imkerforum.de

_gp_http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

uklízí skoro nebo už mrtveé včely,živé aktivní se před ním v noci schovají,bacha ať si neudělá pelech pod úlem,dělá rachot...

včelařský velkoobchod v olomouci je prodává,ale kdo je vyrábí také ví....

Od: p.k. :

> včelařský velkoobchod v olomouci je prodává,ale kdo je vyrábí také ví....
.......

To už tu jednou bylo a tuším, že jde o nějakou zpracovnu na Slovensku. .... Už se těším, až tu bude to vyhledávání v příspěvcích. :-) Dost to tu chybí.

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

a počítáte s přínosem přes den,dál med natahuje vzdušnou vlhkost,světlo při skladování,hygiena medometu,nádob,sklenic apod, dál nepodloženě-vytočený zavíčkovaný m. a zrající sladina má tendenci se rozdělit podle hustoty a pak vrchní vrstva v čeřící nádobě má větší vlhkost,......

to starodávné trhnutí souší je platné,řídím se tak bez refr.,pastuju a ještě nebyl problém.....

budu, ale nebudu stavět mladší do takové situace ,kterou teď poznávám...

Pěkné odpoledne. Myslíte si ,že jen Rakouské matky jsou ty nejkvalitnější? Pozor na zklamání.

neznáte někdo aktuálně kde se dá sehnat 3mm drátěné síto?
kdysi někdo zmiňoval železářství Břinek
nikdy jsem na něj ale nenarazil
teď bych ho potřeboval
děkuji

tedy, chtěl jsem říci vč. potřeby Břinek

Břinek je truhlářství v Jesenici v okrese Rakovník a je možné, že toto pletivo nabízí. Má webové stránky na http://brinek.cz/. Jinak nabízel pletivo i Sedláček v Bučovicích(http://www.vcelarstvisedlacek.cz). Obvykle se dá zaskoupit v prodejnách s hutním materiálem typu Ferona a je poměrně drahé.
S pozdravem

Sitá rôzneho druhu sa na Slovensko dovážajú z Česka, tak si myslím, že jeho zakúpenie pre Vás by nemal byť problém. Ponúkané sitá sú s okami 3,15mm nie 3mm (používam ich pri odbere obnôžkovaného peľu,sú nad nádobami s odpadnutým peľom, aby sa včely k nemu nedostali), čierne (obyčajné) sito 1m2 stojí asi 235 Sk a pozinkované 270 Sk. Nakupujem ich v tzv. železiarstvach, bežné predajne kde možno kúpiť od všetko do domácnosti, odklincov až po vakurovacie kotly. Anton

Přátelé, jen tak pro zajímavost - vaříte někdo medové pivo? Nemyslím
medovinu s chmelem, ale poctivé pivo, ve kterém je místo cukru med.

http://www.homebrewing.cz

mp

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Jestli jsou ty listy podobné lipovým, ale více protažené do špičky než do srdce, tak bych to taky typoval na křídlatku.

> poctivé pivo, ve kterém je místo cukru med.

Jak to Michale myslíš? Do poctivýho piva se přeci cukr (sacharóza z
cukrovaru) nedává?

Honza Čáp
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Mohl být s velkým obsahem vody, ale obvyklá příčina bývá u samotného spotřebitele. hodně často jsem viděl, že spotřebitel má med umístěn na kuchyňské lince v blískosti sporáku.Tam je nejtepleji a med se dobře roztírá a to je právě úskalí . Med je totiž hydroskopicnýa dokáže ze svého okolí přijmout velké množství vody a povrch pak začne kvasit Právě u sporáku bývá nejvyšší vzdušná vlhkost . Med nemusíte vyhazovat, stačí odebrat zkvašenou vrstvu to kvašení probíhá jen v horní částí sklenice . Osobně si myslím že ani zkvašený med vám nemůže uškodit , vždyť burčák je taky vinná šťáva v bouřlivém kvašení a přesto si pochvalujeme jeho zdravotní účinky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: liska <bliska/=/tiscali.cz>
> Předmět: med
> Datum: 24.9.2006 20:18:05
> ----------------------------------------
> Prosím o vysvětlení jak se mohlo stát, že letos kupovaný med od včelaře
> (lety ověřený dodavatel velmi kvalitního medu) mi začal v originální
> sklenici kvasit. ještě jsem se s tím nesetkal a nevím kde se stala chyba,
> případně jak dalšímu kvašení zabránit, nebo zda je nutné celou sklenici
> "vyhodid". děkuji za odpověď.
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

EU norma je 20% vody a česká 18 % a vřesový 23% Ale i při 24 % med nejde ještě roskvasi Výkupsi však požadují nejvýše 19%

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: med
> Datum: 24.9.2006 21:11:27
> ----------------------------------------
> Pokud med začal kvasit tak měl v sobě moc "vody". Schválená norma je 19%
> vody.
>
> Znamená to, že včelař vytáčel "nezralý med", který včely ještě pořádně
> nepřefitrovaly (nevysušily).
>
> Už se s tím nedá nic jiného dělat, než reklamovat u dodavatele.
>
> Je to škoda, že váš včelař vytáčel nevyzrálý med a tím si znehodnotil kus
> své jinak poctivé práce.
>
> Doporučuje se vytáčet med ze 3/4 zavíčkovaný, ale někdy to nejde a tak aspoň
> provést zkoušku "zralosti" trhnutím obrácené souše a když kape med, tak to
> nechat včelám. Asi měl své "důvody" proč to neudělal.
>
> Pavel
>
> ----- Original Message -----
> From: "liska" <bliska/=/tiscali.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 24, 2006 8:17 PM
> Subject: med
>
>
> > Prosím o vysvětlení jak se mohlo stát, že letos kupovaný med od včelaře
> > (lety ověřený dodavatel velmi kvalitního medu) mi začal v originální
> > sklenici kvasit. ještě jsem se s tím nesetkal a nevím kde se stala chyba,
> > případně jak dalšímu kvašení zabránit, nebo zda je nutné celou sklenici
> > "vyhodid". děkuji za odpověď.
> >
>
>
> --------------------------------------------------------------------------------
>
>
> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

>>jak to Michale myslíš? Do poctivýho piva se přeci cukr (sacharóza zcukrovaru) nedává?

Vím jenom to, co jsem našel na netu a podle toho se zdá, že se do piva cukr přidává. O jaký cukr jde, je věc další. Narazil jsem i na dobré zkušenosti s náhradou cukr>med, tak mě zajímá, jak moc je pivovarnictví rozšířeno mezi včelaři.

Ve velkém, a možná snad i v malém se dá sehnat ve Feroně. Ta má dost poboček. V menším jej dost prodávají výrobci úlů. Na jaře je měli i v prodejně v Nasavrkách.

Docela leze do peněz. Já ho nahradil pletivem (bodovaným??)do čtverečků 8mm, která jsou v některých železářstvích k mání (to proti myším) a na to jsem dal to plastové z Juty, co se používá na Varoa podložky (proti hmyzu).
To bodované pocínované pletivo mi ještě nerezaví, to 3,15 co se dává na dna, v některých případech ano.

Světlé fleky mapovitého vzhledu jsou v medu obvyklé zvláště u nepastovaného medu a nejsou vadou ale přirozeným jevem . Avšak působí jen podivně svým vzhledem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
> Předmět: Re: med
> Datum: 25.9.2006 08:20:03
> ----------------------------------------
> Totéž se mi stalo u vloni několika sklenic s pastovanou řepkou.
> Skladoval jsem je ale dost v teple, tak 23-25 C, tak jsem to přičítal
> tomu. Obsah vody změřený v Dole byl 18 %.
> Letos mám vody 17 % a zdá se, že několik sklenic pastovaného medu mi
> začalo dělat světlé fleky asi do dvou týdnů po naplnění. Nevím, co se
> s tím děje a jak tomu předejít.
> Ivan
>
> K> zkrystalizoval, vypadalo to, že je to v pohodě a najednou začaly krystaly
> K> měnit strukturu. Vytvářely se větší shluky světlejších krystalů (3-5mm) a
> K> mezi nimi tmavší tekutý med. Ten posléze začal kvasit.
>
> K> Zajímavé bylo, že u pastovaného medu jsem nic podobného nepozoroval.
>
>
>
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Údajně Stražisko podle prodejny v Olomouci kde je prodávají

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dana Rollerov? <rollerova.dana/=/seznam.cz>
> Předmět: barevné mezistìny
> Datum: 25.9.2006 11:52:07
> ----------------------------------------
> DobrĂ˝ den,
> nejsem včelař, ale prodejce dárkového zboží,svíček, pomůcek pro kreativní
> tvoření..
> Hledám výrobce barevných mezistěn na výrobu svíček.
>
>
>

mám jich tam několik a představte si, sbírá tam mrtvolky i má kočka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? MATELA <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jeek
> Datum: 25.9.2006 12:34:45
> ----------------------------------------
> Zdravím,
>
> včera po setmění jsem náhodou přímo před úlem mladého (letošního) včelstva
> objevil ježka. Úl je posazen na pneumatice a má nízké dno, takže ježek
> pravděpodobně dosáhne až k prvnímu otevřenému očku.
>
> Vzhledem k tomu, že ježek se řadí mezi hmyzožravce, mohl by včelám při
> pravidelných návštěvách asi zaškodit. Možná ale jen sbírá před česnem
> mrtvolky. Máte někdo s ježkem na včelnici zkušenosti?
>
> Lukáš M.
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

> Vím jenom to, co jsem našel na netu a podle toho se zdá,
> že se do piva cukr přidává.

Asi myslíš ty cukrátka, co přidávaji do lahví před dokvášenim ti, kteří
doma kvasí pivo z mladinovýho koncentrátu (čili nevařeji, to za ně
udělal dodavatel koncentrátu). To je taková obrzlička, aby se jim to
dobře dělalo, ale do poctivýho piva to v podstatě nepatří.

Když to nahradíš lžičkou medu, dostaneš pravděpodobně něco podobného
Kvasaru (naše asi nejznámější medové pivo ze Sentic).

S kategorií medové pivo je ale potíž, protože ji nelze přesně
definovat; nápoj vařený jen z medu a chmele nebude mít charakter piva
podobně, jako medovina nemá charakter vína - obojímu bude chybět tělo
(extrakt u piva ze sladiny, u vína vína z moštu).

Takže máli se výsledek pivu podobat, musí se vždy jednat o kombinaci
sladiny z obilí (nejčastěji ječmene) a roztoku medu. Jde tedy vlastně o
hledání nejvhodnějšího způsobu, jak med do piva přidávat.

Abys našel vhodný způsob, je třeba stanovit co je hlavním cílem. Pokud
by to bylo zužitkování medu, tak přidávání trošky před dokvášením není
zajímavé, protože sklenice medu by ti stačila na několik sudů piva.

Sám když na tohle téma uvažuju, tak se dostávám někam mezi anglický
braggot (něco mezi medovinou a ječným vínem - směs sladina doslazená
medem až do poměru zkvasitelných cukrů 1:1 se kvasí směsí vinných a
svrchních pivních kvasnic) a pololežák (podobný moderním průmyslovým
britským Ale), vařený tak, že sladina se uvaří hodně na dextriny, a co
nejvíc zkvasitelných cukrů se pak přidá jako roztok medu.

Honza

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

> tak mě zajímá, jak moc je pivovarnictví rozšířeno mezi včelaři.

protože výroba piva (zejména ležáku) je oproti medovině technologicky
poměrně náročná, tak myslím, že medové pivo vaří naprosté minimum
včelařů (tedy prakticky nikdo).

Honza
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Prvně jsem ho ochutnal vloni od př. Langra z Nové Vsi pod Pleší. Letos ho měl na výstavě v Novém Kníně a všem moc chutnalo. Vaří ho doma na sporáku a kvasí mu v kbelíku na skříni.
Honza

V Nasavrkách pořádávali na jaře kurz vaření medoviny a medového piva. Takže podrobnosti v případě zájmu u nich. U medového piva jsou trochu jiné podmínky výroby než u medoviny, co si hlavně pamatuju, jsou potřeba pivovarské kvasinky a pak kvašení musí proběhnout pod tlakem - v uzavřené nádobě. Suroviny kromě medu a chmele si už nevybavuju.
Zdravím, Pavel


> Přátelé, jen tak pro zajímavost - vaříte někdo medové pivo?
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

To 3,15 včelařské pletivo myslím v dnešní době není pocínované, ale spíš
galvanicky pozinkované. Ona zinková lázeň se vyskytuje mnohem častěji než
cínovací a asi bude levnější. Málokdo to dokáže poznat, cín a zinek od sebe.
Proti rezavění natírám pletivo zabudované ve dnu společně s celým dnem
fermeží, ta má taky určité antikorozní účinky. Pletivo nesmí být už napadené
rzí, musí být kovově čisté, pak ta fermež funguje. Podobně na kovovém
povrchu nenapadeném rzí funguje nátěr koncentrovaným roztokem propolisu,
dokonce je dlouhodobě nejspíš lepší, protože fermež po pár letech může
zkřehnout a z drátů se odlupovat.
Tady na severní Moravě jsem ho před pár lety koupil ve včelařském domě v
Chlebovicích u Frýdku Místku, nyní myslím že bude ve většině včelařských
prodejen.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 26, 2006 10:54 AM
Subject: Re: 3mm síto


> Ve velkém, a možná snad i v malém se dá sehnat ve Feroně. Ta má dost
> poboček. V menším jej dost prodávají výrobci úlů. Na jaře je měli i v
> prodejně v Nasavrkách.
>
> Docela leze do peněz. Já ho nahradil pletivem (bodovaným??)do čtverečků
> 8mm, která jsou v některých železářstvích k mání (to proti myším) a na to
> jsem dal to plastové z Juty, co se používá na Varoa podložky (proti
hmyzu).
> To bodované pocínované pletivo mi ještě nerezaví, to 3,15 co se dává na
> dna, v některých případech ano.

Kovové tkaniny vrábí ŽDB závod Kamenná. Objednával jsem si tam cca 2 nebo 3 m a zaslali mi to na dobírku. Mají hodně široký sortiment co do velikosti oka, povrchové úpravy nebo druhu materiálu. Ale taky záleží co zrovna dělají nebo mají na skladě. Pro pár metru nebudou rozjíždět výrobu.:-) Myslím, že mě to tehdy vyšlo i s poštovným levněji než kdyby to koupil v prodejně v Opavě:-) Jinak odkaz je www.kovovetkaniny.cz ...

Nějak mi asi nefunguje konference.V novém Včelařství byl článek s novou ministriní zemědělství za ODS paní Vicenovou.Zatím jsem neslyšel ani zmínku o panu Prokešovi-jak za nás pěkně lobuje.Takže jsem také zůstal ušetřen výlevů, že je to nechutné, takhle se zviditelňovat "před volbami".Třeba se ještě ozvou zase s nějakou peticí?

Protože nemám další čísla Včelařství k dispozici, nevíte jak dopadl p. Přeslička, kterého jednatel x PS a Protocol Servisů a holdingů a nevím jakých společností o dvouch jménech s až miliónovými vklady?

Jedná se o 3/2006/66;67

1)Nechápu, proč nad jménem Jitky Slukové jsou nepravdivé údaje o neexistenci společnosti Protocol Service s.r.o.,(je 27.9.2006 a podle ARESU daná společnost funguje)

2)Zda-li pan Nezmar - jednatel společností udělal konečně něco pro Včelařství, nebo jen vede a chválí své společnosti

3) Jestli čte tyto řádky p. Přeslička a utrpěl nějakou újmu, protože měl "otázky" vůči vedení ČSV a (PS)společnosti, tak mu přeji aby vydržel a dal třeba i zde vědět (nebo ve VN) jak to vidí dnes. (po půl roce)

Musím říct, že mi je přítele Přesličky líto, když čtu jeho "otázky". Protože se nelze nijak bránit proti slovům, které píše "šéfredaktor" (příspěvek vpravo dole) MGR. PROKEŠE. Myslel jsem si, že jeho postavení šéfredaktora je stát za včelaři a zájmu ve včelařství a ne jít proti nim. Není mu hanba?

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Dobry den Gustou,
s pr. Preslickou to nejspis dopadne tak jako s kazdym, kdo je nepohodlny
sefum CSV. Nejdriv bude ocernen a pospinen a pak se na nej jako na cernou
ovci zapomene a kdyz bude chtit neco pro vcelare delat, tak kazda jeho akce
bude svazem bojkotovana. Tak jako se to stalo mne, kdyz jsme delali akci
Chvala medu - propagace ceskeho medu, tak casopis Vcelarstvi a ani svaz
nebyl ochoten se o akci ani bavit. Podle nekterych clenu UV CSV kteri prisli
nas na akci Chvala medu podporit, pry PUV nechalo odhlasovat nepodporu teto
akce. Docela bych byl rad kdyby se k tomu nekdo z PUV zde na konferenci mohl
vyjadrit jestli je to pravda. Pokud je to pravda tak potom se uz nedivim ze
sefum svazu projde uplne vsechno, vcetne krachu Vcely Predboj. Muzou vsechno
a beztrestne......................
jan
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 27, 2006 11:52 AM
Subject: Jak to dopadlo s pr. Preslickou?


Protože nemám další čísla Včelařství k dispozici, nevíte jak dopadl p.
Přeslička, kterého jednatel x PS a Protocol Servisů a holdingů a nevím
jakých společností o dvouch jménech s až miliónovými vklady?

Jedná se o 3/2006/66;67

1)Nechápu, proč nad jménem Jitky Slukové jsou nepravdivé údaje o neexistenci
společnosti Protocol Service s.r.o.,(je 27.9.2006 a podle ARESU daná
společnost funguje)

2)Zda-li pan Nezmar - jednatel společností udělal konečně něco pro
Včelařství, nebo jen vede a chválí své společnosti

3) Jestli čte tyto řádky p. Přeslička a utrpěl nějakou újmu, protože měl
"otázky" vůči vedení ČSV a (PS)společnosti, tak mu přeji aby vydržel a dal
třeba i zde vědět (nebo ve VN) jak to vidí dnes. (po půl roce)

Musím říct, že mi je přítele Přesličky líto, když čtu jeho "otázky". Protože
se nelze nijak bránit proti slovům, které píše "šéfredaktor" (příspěvek
vpravo dole) MGR. PROKEŠE. Myslel jsem si, že jeho postavení šéfredaktora je
stát za včelaři a zájmu ve včelařství a ne jít proti nim. Není mu hanba?

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

>>jak to Michale myslíš? Do poctivýho piva se přeci cukr (sacharóza z cukrovaru) nedává?

Dava, ale nikomu se to nerika ....

Určitě ho zlikvidovali.Za peníze z Předboje najali Mrázkova řidiče, fakt slzšel jsem to od souseda v hospodě a ten má zaručený informace z mysliveckého spolku, že to nějaký strýc v noci slyšel pod posedem povídat si dva medvědy!

Pr. Kozliku,
zkuste priste pouzit argumenty a fakta a ne retoriku politiku Paroubkova
stylu..........
dekuji jan
----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 27, 2006 3:55 PM
Subject: Re: Jak to dopadlo s pr. Preslickou?


> Určitě ho zlikvidovali.Za peníze z Předboje najali Mrázkova řidiče, fakt
> slzšel jsem to od souseda v hospodě a ten má zaručený informace z
> mysliveckého spolku, že to nějaký strýc v noci slyšel pod posedem povídat
> si dva medvědy!
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Příteli Löffelmanne ani ve Vašem příspěvku jsem kromě rétoriky ,nechci říkat koho, nic nenalezl.Díky Petr

Chapu a rozumim, ale neda se nic delat. Konkretneji uz to neumim ale na
rozdil od Vas se nebojim napsat Paroubkova stylu. Mne by naopak zajimalo co
si myslite o moji retorice a k jakemu stylu je podobna. Ja bych si dovolil
ji prirovnat k stylu Petera Bothy nebo Mose Kohena.
Dekuji jan
----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 27, 2006 5:01 PM
Subject: Re: Jak to dopadlo s pr. Preslickou?


> Příteli Löffelmanne ani ve Vašem příspěvku jsem kromě rétoriky ,nechci
> říkat koho, nic nenalezl.Díky Petr
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

KECÁŠ! Tam se vařením sladu škrob štěpí na cukry a se následné kvasí. viz http://infowebz.com/pivo/vyroba.htm

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: dedula 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medové pivo
> Datum: 27.9.2006 13:53:45
> ----------------------------------------
> >>jak to Michale myslíš? Do poctivýho piva se přeci cukr (sacharóza z
> cukrovaru) nedává?
>
> Dava, ale nikomu se to nerika ....
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

No slad dodává jednu z aroma a chuti piva. Nahradit ho úplně cukrem nebo
medem, tak z toho nevyjde pivo, ale něco jako medovina. Částečný přídavek
buď vytváří originální chuť u zvláštních piv nebo může ve velkovýrobě asi to
pivo zlevnit, nějaký cukr, případně dokonce afinovaný nebo i možná v melase
tomu dodá stejná procenta alkoholu a je určitě levnější než cukry z výtažku
ze sladu.
Ale dnes v době nadbytku medu medové pivo mně moc nezní. Já bych navrhoval
to nazývat z opačné strany něco jako pivní, pivovou nebo pivařskou medovinu,
ani jeden z názvů mně nesedí, ale lepší mně teď nenapadá. Prostě nápoj, kde
hlavní cukerná a lihutvorná složka je tvořena medem a sladový výtažek je tam
přidáván v menším množství hlavně k úpravě chuti, aby výsledný nápoj získal
trošku pivní chuť. A aby to nebyl ulepený a přeslazený likér, jako je
medovina prodávaná na stáncích, kde si člověk dá jeden kalíšek a má toho
dost, ale nápoj, u kterého je možné posedět a pít ho případně i na žízeň a
který by tedy mohl být alternativou piva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 27, 2006 9:05 PM
Subject: Re: Medové pivo


KECÁŠ! Tam se vařením sladu škrob štěpí na cukry a se následné kvasí. viz
http://infowebz.com/pivo/vyroba.htm

pepan



_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Farebné medzistienky vyrábajú v SR napr. vo Výrobni medzistienok - Želovce.
Tel. neviem, skúste napísať na :info/=/tapersk.sk
Krokavec

Je to tak, slad, tzn. naklíčený ječmen je v pivovarnictví zdrojem cukrů, chuť určuje hlavně chmel. Chceme li vyrobit medové pivo, musíme slad nahradit medem a ostatní zůstává. Je pravdou, že mě pivo vyrobené v Dole nijak nenadchlo a rozhodně si to pravé raději koupím. Můj kamarád J. Langr ho ale doopravdy dokáže uvařit doma na sporáku, žádné problémy s natlakováním si nepřipouští a tohlo pivo už se doopravdy pít dá, ale té práce a shánění. Pro oslavy 100 let ZO Nový Knín nechal uvařit menší várku v malém pivovárku, kde se med přidal jen zčásti a mohu potvrdit, že pivo bylo nezvykle silné a výborné. Kdyby se takové čepovalo v mém okolí, určitě bych na něj občas zašel.
Zdraví R. Stonjek

Pokd se slad úplně nahradí medem, čím se potom takové medové pivo liší od
medoviny?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 28, 2006 9:58 AM
Subject: Vaoení medového piva


> Je to tak, slad, tzn. naklíčený ječmen je v pivovarnictví zdrojem cukrů,
> chuť určuje hlavně chmel. Chceme li vyrobit medové pivo, musíme slad
> nahradit medem a ostatní zůstává. Je pravdou, že mě pivo vyrobené v Dole
> nijak nenadchlo a rozhodně si to pravé raději koupím. Můj kamarád J. Langr
> ho ale doopravdy dokáže uvařit doma na sporáku, žádné problémy s
> natlakováním si nepřipouští a tohlo pivo už se doopravdy pít dá, ale té
> práce a shánění. Pro oslavy 100 let ZO Nový Knín nechal uvařit menší várku
> v malém pivovárku, kde se med přidal jen zčásti a mohu potvrdit, že pivo
> bylo nezvykle silné a výborné. Kdyby se takové čepovalo v mém okolí,
určitě
> bych na něj občas zašel.
> Zdraví R. Stonjek
>


----------------------------------------------------------------------------
----


> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>

Radim Polášek napsal(a):
> Pokd se slad úplně nahradí medem, čím se potom takové medové pivo liší od
> medoviny
Sleský rozum mi říká, že takové "pivo" se bude od medoviny lišit nižším
obsahem alokohlu a tím i nižší trvanlivostí (leda že by tam dal Ruda
toho medu hodně, jako do medoviny a pak to bude chmelená medovina jako
každá jiná z medu a chmele).

Oproti pivu to zase bude daleko méně plné (řídká vodička, kde není co
"kousat") a nebude to chutnat po sladu, čili úplně jinak než pivo.


Honza Čáp

No mně právě spíše vyhovuje takové méně alkoholické pití jako desítka pivo,
co se pije spíše na žízeň. Co se týká trvanlivosti, muselo by se konzervovat
stejně jako to pivo, to znamená přetlakem oxidu uhličitého nebo u
průmyslového výrobku i pasterizací či jak se to pivo vlastně stabilizuje.
Chuť by se mohla na rozdíl od piva doplnit třeba bylinkami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 28, 2006 11:53 AM
Subject: Re: Vaření medového piva


Radim Polášek napsal(a):
> Pokd se slad úplně nahradí medem, čím se potom takové medové pivo liší od
> medoviny
Sleský rozum mi říká, že takové "pivo" se bude od medoviny lišit nižším
obsahem alokohlu a tím i nižší trvanlivostí (leda že by tam dal Ruda
toho medu hodně, jako do medoviny a pak to bude chmelená medovina jako
každá jiná z medu a chmele).

Oproti pivu to zase bude daleko méně plné (řídká vodička, kde není co
"kousat") a nebude to chutnat po sladu, čili úplně jinak než pivo.


Honza Čáp

No mně právě spíše vyhovuje takové méně alkoholické pití jako desítka pivo,
> co se pije spíše na žízeň. .. Chuť by se mohla na rozdíl od piva doplnit třeba bylinkami.
>
> R. Polášek
>
Jestli Ti Radime nebude ti vadit, že to tradiční pivo moc nepřipomíná,
tak spoustu inspirace najdeš v překladu knihy "Posvátná a léčivá
*bylinná* *piva* - Tajemství prastarého kvašení ", která letos v létě
konečně dorazila do sítě "Levné knihy" za už přijatelných 100,- (nebo
150,- ?) Kč. Je tam i pár receptů na piva použitím medu ..

Honza Čáp

Ta kniha by se klidně mohla jmenovat i "Drogy legálně, snadno a
rychle" a v Praze je za 105,-. Koho zajímá, proč se dnes do piva
přidává hlavně chmel, a kdo má rád recepty i několik století staré,
tak neváhejte.
Ivan

JČ> tak spoustu inspirace najdeš v překladu knihy "Posvátná a léčivá
JČ> *bylinná* *piva* - Tajemství prastarého kvašení ", která letos v létě
JČ> konečně dorazila do sítě "Levné knihy" za už přijatelných 100,- (nebo
JČ> 150,- ?) Kč. Je tam i pár receptů na piva použitím medu ..

Viz: http://www.volvox.cz/knihy/mandragora/mandragora.php#posvatna
(cena 150 Kč)

-----Original Message-----
From: vcely-bounce On Behalf Of Jan Čáp
Sent: Thursday, September 28, 2006 3:16 PM
Subject: Re: Vaření medového piva

"Posvátná a léčivá bylinná piva* - Tajemství prastarého kvašení ",
za už přijatelných 100,- (nebo 150,- ?) Kč. Je tam i pár receptů na piva
použitím medu ..


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Zrovna minulý týden jsem získal 88 let starou knížečku pro hospodyňky.

...
Je tam následující řazení:

Kapitola VI:
Medoviny

Kapitola VII.
Medové víno

Kapitola VIII.
Medové limonády

Kapitola IX.
Medové pivo

Kapitola X.
Medové likéry a lihoviny

titul: Med a jeho zpracování v domácnosti

Josef Kadlčák, v Praze 1918

- - -

Zajímavé jsou právě ty limonády (a i pivo), protože v době 1918 se ještě za limonádu považovalo něco jako dnešní vinný burčák. Jde o přirozenou bouřlivě kvasící směsici (konzumace 8 den ).





_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Já opravdu nejsem na vaření piva odborník a zřejmě ho nikdy vařit nebudu, ale rozdíl je v použití pivovarských kvasnic a použití chmele pro navození hořké pivní chutě a pak už záleží na dávkování a štěstí. Zdraví R. Stonjek

Dobrý den přátelé,
není to tak dlouho,co se na konferenci rozvířila debata o panu Trundovi. Je-li to tentýž,který nabízí i
výrobu etiket musím říci,že já s ním mám opakovaně dobrou zkušenost. Je s ním možná dohoda o
možných změnách do tisku a pokud kdosi uváděl,že se na něho nemůže dovolat tak nevím,ale mně
se to nestalo. To píši proto,že naše zkušenosti nemusí být vždy stejné.
Vše jen dobré
J.Malý
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Mohu Vam teke doporucit MEDOVINOVEpivo vyrabene klasterem v Zelive svrchnim
kvasenim. Je moc dobre a silne 15stupnu.
jan
----- Original Message -----
From: "Stonjek " <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 28, 2006 9:58 AM
Subject: Vaoení medového piva


> Je to tak, slad, tzn. naklíčený ječmen je v pivovarnictví zdrojem cukrů,
> chuť určuje hlavně chmel. Chceme li vyrobit medové pivo, musíme slad
> nahradit medem a ostatní zůstává. Je pravdou, že mě pivo vyrobené v Dole
> nijak nenadchlo a rozhodně si to pravé raději koupím. Můj kamarád J. Langr
> ho ale doopravdy dokáže uvařit doma na sporáku, žádné problémy s
> natlakováním si nepřipouští a tohlo pivo už se doopravdy pít dá, ale té
> práce a shánění. Pro oslavy 100 let ZO Nový Knín nechal uvařit menší várku
> v malém pivovárku, kde se med přidal jen zčásti a mohu potvrdit, že pivo
> bylo nezvykle silné a výborné. Kdyby se takové čepovalo v mém okolí,
> určitě
> bych na něj občas zašel.
> Zdraví R. Stonjek
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Velmi zajímavé jsou stránky o medovině na www.medovina.sk
Milan

Vždycky jsem si myslel, že právě chmel je v pivu-snad kromě alkoholu , tím konzervantem.

Měl bych zájem o literaturu, která se zabývá inseminací včelích matek. Může mi někdo poradit, kde nebo na koho se obrátit? Předem děkuji a přeji hezký podvečer. Pavel K.

Zdravím přátelé,
máte někdo zkušenost s krmením směsí řepkový med + cukr v poměru 1:1? Slyšel jsem, že někdo to používá ale nemám žádné konkrétní a hodnověrné údaje. Jedná se mi o to, zda lze využít při nadbytku řepkového medu aniž by to mohlo způsobit v zimě nějaké problémy jako s obtížně zpracovatelným řepkovým medem samotným a dále použití v sezoně na způsob zde svého času zmiňované medné komory. Díky za názory!

Od: Pavel K.
>
> Měl bych zájem o literaturu, která se zabývá inseminací včelích matek.
> Může mi někdo poradit, kde nebo na koho se obrátit? Předem děkuji a přeji
> hezký podvečer. Pavel K.
.....

Inseminace včelích matek je dokonale popsána v publikacích VÚ Vč. Dol. Doporučuji prohlédnout jeho nabídku literatury(ceník), popř. oslovit jejího ředitele. Bohužel není možné dát tuto novodobou literaturu bez svolení volně k četbě na web.(jde o poměrně nové tituly)

Jinak pro zájemce starých titulů jsem pokusně vytvořil a tvořím jmenný seznam volné české včelařské literatury na webu. Prostě co jde přečíst z internetu!

http://vindex.ic.cz/beebookcase/

Jakýkoli nápad, námět a nový linky na volnou včelařskou literaturu vítám na gupa/=/seznam.cz nebo zde na diskuzi.

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Neni dobre setrvavat ve svych omylech. Pro zacatek doporucuju podivat se na etikety ruznych piv a precist si slozeni.

dedula 164410 napsal(a):
> Neni dobre setrvavat ve svych omylech. Pro zacatek doporucuju podivat se na
> etikety ruznych piv a precist si slozeni.
>
Je otázka, v čem ten omyl spočívá, jestli v neznalosti etiket, anebo v
předpokladu, že v lahvích v supermarketech je poctivý pivo.

Honza
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Stonjek napsal(a):
> .. pak už záleží na dávkování a štěstí. Zdraví R. Stonjek
>
No vždycky si můžeš vybrat - buď se učit zálady řemesla a nebo se modlit
za návštěvu štěstěny.

Pivovarskej pozdrav "Dej bůh štěstí!" určitě vznikl dávno před Poupětem.

Honza
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

dedula 164410:

> Neni dobre setrvavat ve svych omylech. Pro zacatek doporucuju podivat se na
> etikety ruznych piv a precist si slozeni.
........

Já pivo nepiju. Co je zajímavého na pivní etiketě? ;-)

Co vím, tak to, že se všemožně cukrovarnické spolky snaží protlačit přepracování sacharózy (klasického cukru) na štěpené sirupy pro konzervárny a výrobce alkoholu, protože tím se efektivně obejdou výrobní kvóty na cukr a zvýší se tím výroba. Prostě cukrovary dochází nato, že cukr budou štěpit a nabízet sirupy, které nemají definici cukru. (podle EU) Resp. jde o "dokonale biologický" fruktózový sirup - sorbitol.

Takže radujme se veselme. Cukr jak ho známe z regálů obchodu nemá jen podobu sypaného cukru, ale čím dál více např. i piva, bonbónů, sirupů, limonád,umělého medu (pozn. to je definice dle třídění EU!!), zmrzlin, náplní oplatku, zákusků, výživ pro děti, atd,atd.

Opravdu výrobu sacharózy máme v Evropě do které jsme spadli dávno limitovanou.


_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Cukr jak ho známe z regálů obchodu nemá jen podobu sypaného cukru

........
Teď je to trošku mimo, protože cena cukru šla ve světě trochu nahoru. Dřív jsem trochu přemýšlel, jestli by se nedal onen Honey-suggar kterým se prý dá jen obtížně odlišit od medu dovážet jako krmení pro včely.
Při současné nákazové situaci s morem by už jen to stálo za to - medocukrové těsto, pokud by se dal sehnat mimo cenovou regulaci a pod regulovanou cenou cukru, tak by to mohlo být zajímavé.
Nezná někdo cenové relace.

Karel

> Od: Karel:
> Cukr jak ho známe z regálů obchodu nemá jen podobu sypaného cukru
>
> .......
> Teď je to trošku mimo, protože cena cukru šla ve světě trochu nahoru. Dřív
> jsem trochu přemýšlel, jestli by se nedal onen Honey-suggar kterým se prý
> dá jen obtížně odlišit od medu dovážet jako krmení pro včely.
> Při současné nákazové situaci s morem by už jen to stálo za to -
> medocukrové těsto, pokud by se dal sehnat mimo cenovou regulaci a pod
> regulovanou cenou cukru, tak by to mohlo být zajímavé.
> Nezná někdo cenové relace.
........
Cenové relace cukru nejsou stabilní a to ze zcela pochopitelných důvodů. (a to už delší dobu)

Každopádně na serveru http://szif.cz se nachází zprávy otom, kolik jakýho cukru skladujeme, a kolik ho vyvezeme a nakoupíme jako ČR.

Jedná se ve správách i o smetky, které se dají z cukrovaru získat. (známá má známé a ty mají strýčka .... atp.) Smetky jsou vlastně po úklidu nebo jinak dnes řečeno "likvidací starých zásob". Lze na takový cukr narazit a ceny jsou nesmírně zajímavé. Kvalita (příměsy "ze země") - se ale různí. Od parádního cukru po cukr vzhledově našedlý "pepř a sůl" (drobky hlíny a písku)
_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Pokud neni na obtiz anglictina, pak v knihovne CSV pred lety meli knihu: Ruttner F, (1976) The instrumental insemination of the queen bee.

Pri hledani presneho nazvu pomoci googlu jsem nasel i zajimavy odkaz na stranky s citaci dalsich zajimavych clanku ke slechteni vcel, varroa toleranci aj. Dost je toho citovano v casopisech, co by snad meli mit v knihovne CSV.

Odkazy byly na adrese:
http://members.aol.com/queenb95/bibliog.html

Urcite by se toho dali najit na internetu i vice (anglicky).

S pozdravem

Radek Kobza

Jestli čistě fruktózový sirup, tak to nebude z řepného cukru - sacharózy,
protože ta je složená půl na půl z fruktózy a glukózy. Fruktózový sirup
tuším se vyrábí nějakým postupem z kukuřice. Je to tuším asi 15 let, co po
uvolnění hranic byl dokonce tehdy nabízen jako alternativní krmivo pro
včely. S tím protlačováním výroby těch sirupů se mně to zdá ještě
"zajímavější" existují nejen kvóty pro výrobu cukru, ale taky pokud vím
minimální nařízené ceny cukrové řepy a cukru neboli v porovnání se světem
vyrábějí naše cukrovarnické spolky cukr snad dvakrát, třikrát dráž. No a
různé tekuté sirupy se dovážejí v nádržích ještě snadněji než nějaké tuhé
cukry. Takže nejspíš mají li podniky v EU používat i tady vyráběné cukrové
sirupy, budou muset být i ty chráněny cly stejně jako bílý cukr. Jedinou
naději ve snížení ceny vidím v tom, že tyto suroviny používané jako
polotovary v potravinářském průmyslu nemusí být tak moc vyčištěny jako bílý
cukr, do spousty výrobků bude možno použít sirup o čistotě na úrovni
afinovaného cukru nebo dokonce na úrovni melasy jen za cenu toho, že dodá
vedle sladkosti určitou dodatečnou příchuť. takže jejich použití může být
skutečně levnější než použití bílého rafinovaného cukru.Taky štěpení
sacharózy na glukózu a fruktózu je mnohem jednodušší a levnější operace než
čištění sacharózy. Ta příchuť ale může být i docela příjemná, třeba kdysi
když jsem krmil afinovaným cukrem, tak jeho chuť byla v podstatě úplně
stejná jako chuť takzvaného přírodního cukru, který se dnes prodává zájemcům
v obchodem s zdravou výživou čtvrt kila okolo 20 korun. S troškou fantazie
tato chuť připomíná chuť karamel. Taky někdy v té době byly v obchodech
levný švestkový kompot původem tuším z Albánie, tam byl taky na zavařování
podle chuti použit nějaký afinovaný cukr nebo možná spíše dokonce i melasa.
Ovšem v kombinaci se švestkami to chutnalo dobře. Taky do nějakého levného
piva se asi nebude přidávat rafinovaný bílý cukr, ale nějaký afinovaný cukr
nebo sirup typu melasy, což múže být spíše cukrovarnický odpad než produkt,
ale v pivu může tato příchuť zřejmě dost dobře nahradit příchuť sladu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 30, 2006 9:25 PM
Subject: Re: Medové pivo


dedula 164410:

> Neni dobre setrvavat ve svych omylech. Pro zacatek doporucuju podivat se
na
> etikety ruznych piv a precist si slozeni.
........

Já pivo nepiju. Co je zajímavého na pivní etiketě? ;-)

Co vím, tak to, že se všemožně cukrovarnické spolky snaží protlačit
přepracování sacharózy (klasického cukru) na štěpené sirupy pro konzervárny
a výrobce alkoholu, protože tím se efektivně obejdou výrobní kvóty na cukr a
zvýší se tím výroba. Prostě cukrovary dochází nato, že cukr budou štěpit a
nabízet sirupy, které nemají definici cukru. (podle EU) Resp. jde o
"dokonale biologický" fruktózový sirup - sorbitol.

Takže radujme se veselme. Cukr jak ho známe z regálů obchodu nemá jen
podobu sypaného cukru, ale čím dál více např. i piva, bonbónů, sirupů,
limonád,umělého medu (pozn. to je definice dle třídění EU!!), zmrzlin,
náplní oplatku, zákusků, výživ pro děti, atd,atd.

Opravdu výrobu sacharózy máme v Evropě do které jsme spadli dávno
limitovanou.


_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Přiliš jsem to zkrátil, tedy: Napsal mi kdosi odpověď mi že kecám, že se pivo vaří ze sladu. V tom má pravdu. Ale stejně nekecám cukr se přidává. Jak kde, jak kdy. Podrobnosti vynechám. Jinak v současné době se výroba piva dělí velmi zhruba - prosím nechytat za slova - na dva základní způsoby. 1. Klasická výroba: varna - spilka - ležácký sklep - expedice. 2. moderní výroba: varna - CKT - expedice.
Jestli se kde prodává poctivé či nepoctivé pivo si musí zjistit každý sám, podle svého jazyka(ku).

dedula 164410 :
> Přiliš jsem to zkrátil, tedy: Napsal mi kdosi odpověď mi že kecám, že se
> pivo vaří ze sladu. V tom má pravdu. Ale stejně nekecám cukr se přidává.
> Jak kde, jak kdy. Podrobnosti vynechám. Jinak v současné době se výroba
> piva dělí velmi zhruba - prosím nechytat za slova - na dva základní
> způsoby. 1. Klasická výroba: varna - spilka - ležácký sklep - expedice. 2.
> moderní výroba: varna - CKT - expedice.
> Jestli se kde prodává poctivé či nepoctivé pivo si musí zjistit každý sám,
> podle svého jazyka(ku).
......

Zeptám se na dvě věci:

Co je to CKT ?

Jak v souvislosti s neznalostí piva, tak v souvislosti chutí umělého medu a poctivostí ... , který si zákazník koupí a prostě mu chutná, protože je levný. Jak tedy může spotřebitel rozlišit "kvalitu" podle svého jazyka , když neví ani co jí(pije)?


_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Co naní říkáte?

Nebyly by takové seznamy vhodné pro začátečníky při probíjení se v začátcích včelařství a zvýšit tak zájem o včelaření?

UPOZORNĚNÍ: Kdo byl včera zklamán, že nemůže se dostat dále ze seznamu na titul, tak problém by měl být vyřešen.

Ještě odkaz:
http://vindex.ic.cz/beebookcase/

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Dobrý nápad. Trochu jste si u mne zlepšil renomé.
Lejčar

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

***
Zeptám se na dvě věci:

Co je to CKT ?

Jak v souvislosti s neznalostí piva, tak v souvislosti chutí umělého medu a poctivostí ... , který si zákazník koupí a prostě mu chutná, protože je levný. Jak tedy může spotřebitel rozlišit "kvalitu" podle svého jazyka , když neví ani co jí(pije)?

*****
1.
CylindroKónickýTank. Svislá válcová nádoba obvykle z nerezi o poměrně velkém obsahu. V ní probíhá celá výroba piva po uvaření, t.j. kvašení a ležení. Pivo je celou dobu uzavřené v nádobě. Vaří se pivo jednotné stupňovitosti, např. 12 st. a na nižší stupňovitost se dořeďuje vodou. Jde o základní princip výroby v moderních velkých pivovarech.

Na rozdíl od původní zde ustálené výroby. Pivo se vaří - slad, sladina, chmelí - mladina. Následují dvoupatrové chlazené sklepy. Vyšší patro - spilka, široké otevřené kádě, mladina se tam samospádem spouští a kvasí při asi 5 st. C. Po vykvašení se spouští do spodního patra, ležácký sklep, jsou tam ležácké sudy - (tanky) ležácké - naležato. Ty se uzavřou a pod tlakem tam pivo leží, čím vyšší stupňovitost, tím déle při teplotě zhruba 2 st. C.
Tolik můžu o výrobě, nejsem kvasinkový odborník.


K otázce 2.
Ta má z mého hlediska dva aspekty. Jednak nemůžu napsat, že v hyprmarketu Tomatom je pivo Toato úplně k ničenu. Nechci být zbytek života popotahován.
Druhak Vy zde občas prezentujete znalost různých předpisů, tedy určitě dobře víte, že v zákoně o potravinách je uvedeno, že při prodeji musí být dostupné zákazníkovi složení výrobku. Tedy zákazník VÍ co jí, nebo pije.
To, jak mu ta břečka (pivo, med) chutná je jeho čistě subjektivní pocit.

A ještě, i když to je odpověď na jinou otázku, jak je to s tím cukrem. Cukr se do piva přidává a sice proto, aby se dosáhlo vyšší stupňovitosti a ušetřil drahý slad. Také proto, že silné pivo jen ze sladu by nemělo dobrou chuť.
Podívejte se, opakuju, na etikety některých piv, a tam ten cukr najdete.

Tak, jdu si otevřít jednu dvanáctku a na zdraví!

Skvělé.
Jednou si tam prohlédneme i Včelařství. (Naděje umírá naposled.:-)

> Od: dedula 164410:
> ...
> K otázce 2.
> Ta má z mého hlediska dva aspekty. Jednak nemůžu napsat, že v hyprmarketu
> Tomatom je pivo Toato úplně k ničenu. Nechci být zbytek života popotahován.
> Druhak Vy zde občas prezentujete znalost různých předpisů, tedy určitě
> dobře víte, že v zákoně o potravinách je uvedeno, že při prodeji musí být
> dostupné zákazníkovi složení výrobku.
> ...
.......

No má znalost předpisů má hranice a ta je dána mou ochotou ty změny ještě přijímat jako informaci.

Já ještě doplním. Složení výrobku na etiketě a obalu s medem být nemusí. Kdo tam to složení dá(nechá natisknout), je to jaksi nad rámec sdělení .(toliko veterinární zákon, který složení nevyžaduje)

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Od: Karel:
> Skvělé.
> Jednou si tam prohlédneme i Včelařství. (Naděje umírá naposled.:-)
......

Pracuje se natom. Ale jde o rámec Autorského zákona.

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Je dost lidí, kteří med nechávají a bývá to převážně řepkový med, prostě
to nevytočí. Včelám to nevadí.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jakub
Sent: Friday, September 29, 2006 11:25 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Krmení

Zdravím přátelé,
máte někdo zkušenost s krmením směsí řepkový med + cukr v poměru 1:1?
Slyšel jsem, že někdo to používá ale nemám žádné konkrétní a hodnověrné
údaje. Jedná se mi o to, zda lze využít při nadbytku řepkového medu aniž
by
to mohlo způsobit v zimě nějaké problémy jako s obtížně zpracovatelným
řepkovým medem samotným a dále použití v sezoně na způsob zde svého času
zmiňované medné komory. Díky za názory!


__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Med je surovina získaná od včel Tvá sklenice medu je sice výrobek ale její složení je právě ta sklenice a med. výrobek z medu je medovina, perník a td.
Ale tady je krom této logiky logika úřednická a ta se neshoduje s jazykem, jak je všeobecně známo

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Medové pivo
> Datum: 01.10.2006 19:19:53
> ----------------------------------------
> > Od: dedula 164410:
> > ...
> > K otázce 2.
> > Ta má z mého hlediska dva aspekty. Jednak nemůžu napsat, že v hyprmarketu
> > Tomatom je pivo Toato úplně k ničenu. Nechci být zbytek života popotahován.
> > Druhak Vy zde občas prezentujete znalost různých předpisů, tedy určitě
> > dobře víte, že v zákoně o potravinách je uvedeno, že při prodeji musí být
> > dostupné zákazníkovi složení výrobku.
> > ...
> .......
>
> No má znalost předpisů má hranice a ta je dána mou ochotou ty změny ještě
> přijímat jako informaci.
>
> Já ještě doplním. Složení výrobku na etiketě a obalu s medem být nemusí. Kdo tam
> to složení dá(nechá natisknout), je to jaksi nad rámec sdělení .(toliko
> veterinární zákon, který složení nevyžaduje)
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Omlouvám se za nechápavost,ale o jaké knihovničce mluvíte?Nenašel jsem nikde úvodní příspěvek.Díky za odpověď.Jan

Od: jan :
> Omlouvám se za nechápavost,ale o jaké knihovničce mluvíte?Nenašel jsem
> nikde úvodní příspěvek.Díky za odpověď.Jan
......

Také se omlouvám, ale abych to vysvětlil. Jde o jakýsi nápad, jak nějakým legálním způsobem oživit zájem o četbu včelařské literatury. Jde zatím převážně o díla, která jsou volně dostupná na internetu a jediné co chybí, je jakási internetová knihovna včelařských titulů a dokumentů v odkazech jako kartotéka. Prozatím je podoba taková, ale jakmile bude celá záležitost dotažena dokonce, tak by mohla mít hodnotu pro nové zájemce o včelaření, resp. o "stabilní" vytisklé nebo podobné včelařské informace.

Kdo má nebo pracuje s nějakým knižním systémem s přijatelnou licencí( zdarma :-) ), tak uvítám radu.

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

To znamená pouze nadpisy?

mp


----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 01, 2006 7:21 PM
Subject: Re: Vcelarska knihovnicka


Od: Karel:
> Skvělé.
> Jednou si tam prohlédneme i Včelařství. (Naděje umírá naposled.:-)
......

Pracuje se natom. Ale jde o rámec Autorského zákona.

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Máte někdo zkušenosti se ztrátou matek po označení?
Pravděpodobně jsem takto přišel už o dvě. V této době je to nepříjemné. Čím se dá ředit značkovací barva? Může být i příčinou aceton nebo toluen?

Děkuji pt

Po těchto chemikáliích se mi to stávalo taky celkem často. Používej obyčejný Herkules.

Po těchto chemikáliích se mi to stávalo taky celkem často. Používej obyčejný Herkules.


Myslím teda k přilepení značky s číslem... :-)

Myslím, že ztráty matek budou asi v něčem úplně jiném. Lepím na běžnou značkovací acetonovou barvu a nic se neděje. Nejlepší ředidlo na barvu je aceton, který se používá do aerosolu, možná by fungoval i odlakovač na nehty. Jinak se dá dobře značkovat i lakem na nehty, protože některé barevné odstíny jsou výraznější.
Zdraví R. Stonjek

V návodu nebo v popisu značkování je uvedeno, že barva se má nechat nějakou
chvilku na vzduchu odpařit, tím zhoustne a obsah ředidel se zmenší. Taky po
značkování se má matka aspoň několik minut nechat a nevracet hned zpátky do
včelstva, v té době se odpaří většina ředidel ze značky. Jako ředidlo do
barev na značení matek, pokud to není disperzní ředidlo, je asi nejlepší
čistý aceton. Velice rychle se odpařuje a i jinak je to relativně přírodní
látka. Toluen by taky neměl být úplně k ničemu, i když to tak přírodní látka
není a taky se odpařuje pomaleji. Ředidly ze značkovací barvy by to mohlo
být způsobeno, pokud byla barva naředěna některými ředidly určenými jinak
pro ředění barev na vzhledově náročnější povrchy a to obvykle pro stříkání.
Tyto ředidla obsahují často řádově procenta vysocevroucích příměsí ( bod
varu nad 200 st C, toluen má bod varu okolo 110 st C) Tyto příměsi
zajišťují, že nastříkaná barva je delší dobu tekutá a tudíž jednotlivé
kapičky barvy mají čas se spojit v souvislou vzhledově kvalitní vrstvu. Ale
trvá mnohem delší dobu než u toluenu nebo acetonu, než tyto vysokovroucí
látky z barvy vyprchají. Navíc mohou být chemicky složitější a mohou více
zapáchat a více dráždit včely než obyčejný toluen nebo aceton.
Jinak ale na ztrátu matky by mohlo stačit, když je úl při značkování
rozrušen a matka je od nějaké rozrušené včely označkována "nepřátelským"
feromonem. Závisí to hodně na konkrétním rozpoložení včelstva. Třeba v
neděli jsem byl ve včelách a byly zrovna poměrně divoké. Jako vždy, když to
podle předpovědi počasí vypadá, že se má počasí zásadně změnit nebo jako
vždy, když oproti standartnímu počasí v tuto dobu je příliš horko nebo i
příliš zima. Nebo možná příliš horko a sucho jako teď.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel.T" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 02, 2006 12:45 PM
Subject: znaeení matek


> Máte někdo zkušenosti se ztrátou matek po označení?
> Pravděpodobně jsem takto přišel už o dvě. V této době je to nepříjemné.
Čím
> se dá ředit značkovací barva? Může být i příčinou aceton nebo toluen?
>
> Děkuji pt
>


----------------------------------------------------------------------------
----


> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>

Je otázka, jestli v této době(třeba i před měsícem) dělat jakékoli rizikové operace ve včelstvu, včetně značení matky. Zvláště, pokud již neklade.
Karel

http://vindex.ic.cz/beebookcase

-        Svoboda J., Přidal A.-Vliv rojení na délku věku a rozvoj hltanových žláz včely medonosné       03/10/06 11:30:58       
- Základná organizácia SZV Stupava – Referáty z medzinárodného odborného seminára        - Varroáza 03/10/06 11:30:59       



_gp_
http://vindex.ic.cz

Téma se ujalo, děkuji. Přidám tedy ještě pár info. Snad bude mít někdo další zkušenosti...Před rokem jsem vyměnil GEN matky za SINGER. Předchozí GEN byl MIX 20let starý a dost bodavý. Nové jsem rozpěstoval do dalších asi 5 včelstev (letos) a ouha již dvě nepříjemné zkušenosti se ztrátou matky po označení. Přičemž poslední ztráta minulý týden, kdy jsem v jeden okamžik značil stejnou barvou matku Singer a matku tzv. MIX (matky nečísluji, je jich málo). Obě jsem nechal 1/2 hodiny odležet (uschnout barvu) a poté vložil zpět. Vzpoměl jsem si na předchozí ztráty a pozoroval...jak se do té Singer pustily. Udělal jsem přidání jinak a potom zkontroloval jak se daří té "MIX". A kupodivu byla v pohodě. Dneska to budu kontroloval znovu, tak uvidím, ale moje zkušenost je dost zřejmá.
Proč značkuji nyní? Méně včel, matka se lépe hledá a je na to trochu více času. Číslovací terčíky mám, přesto všechny matky u nme mají červeno-žlutou barvu. Proč? Je to zbytek barev smíchaný za léta dohromady a jednou za rok trochu zředěný acetonem. Kupodivu výsledná oranžová je na plástu super vidět. Neprofesionální? Ano, nejsem profesionál.
Děkuji za příspěvky. Pavel

Značení matek ve včelstvech po letním slunovratu - konec snůšky se mi neosvědčilo = vyšší riziko ztráty matky.
Jsou 2 důvody:
1. značka - lepidlo překreje vůni matky a včelstvo tuto vracenou matku nepovažuje za svou.
2. včely mají o vrácenou matku strach, tak ji chrání a sevřou do klubka a tím ji poškodí, protože cítí nemožnost výchovy nové plnohodnotné matky.
Doporučuji počkat se značením na jaro - duben, začátek května včelstva jsou v plném rozvoji a s vrácením matky do včelstva není potíž.
Jirka

Taky si myslím, že nejlepší doba je ten duben. Teď na podzim se mně zdá, že
včelstva jsou co se týká rozrušení dost kolísavé. Souvisí to jednak se
změnami počasí, taky větrem a asi taky plodem.Nakrmená včelstva a v září,
říjnu rozplodovaná třeba na snůšce z hořčice v průměrně teplém slunečném
bezvětrném dni jsou krásně klidná a matka by se dozajista značila bez
problémů. Pokud je pro jistotu k dispozici i nějaký oddělek s náhradní
matkou, v té době se přidává nová matka snadno, není problém. Včelstva
pozdně krmená a ještě zpracovávající zásoby nebo v intenzívní medovicové
snůšce nebo za větrného podzimního počasí nebo bez plodu nebo v době
přílišného horka nebo náhlého ochlazení, i když je jinak venku slunečno a
krásně, mohou s velkou pravděpodobností tu označenou matku zlikvidovat. Na
jaře na tyto vlivy nejsou tolik háklivé, matku bezprostředně potřebují pro
kladení vajíček, na podzim ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jirka" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 04, 2006 1:45 PM
Subject: Re: znaeení matek (18852)


> Značení matek ve včelstvech po letním slunovratu - konec snůšky se mi
> neosvědčilo = vyšší riziko ztráty matky.
> Jsou 2 důvody:
> 1. značka - lepidlo překreje vůni matky a včelstvo tuto vracenou matku
> nepovažuje za svou.
> 2. včely mají o vrácenou matku strach, tak ji chrání a sevřou do klubka a
> tím ji poškodí, protože cítí nemožnost výchovy nové plnohodnotné matky.
> Doporučuji počkat se značením na jaro - duben, začátek května včelstva
jsou
> v plném rozvoji a s vrácením matky do včelstva není potíž.
> Jirka

Odpoveď Pavlovi, ale i ostatným. Acetónové farby pri značení matiek sú nebezpečné v akomkoľvek ročnom čase, preto ich nedoporučujem používať. Acetónové farby som používal aj ja v minulosti a neraz som o oplodnenú matku prišiel, ale viac som ich úspešne pridal. Treba pri tom len trochu trpezlivosti. Po nanesení farebnej značky som matku podržal v prstoch ľavej ruky, prstom pravej ruky z plásta toho istého včelstva som odoberal med a pretrel jej celú hruď aj so značkou. Je dobré plást položiť na zem, oprieť do šikmej polohy a matku so značkou s medovou vrstvou položiť na zem, aby matka mohla pokojne sama vyjsť medzi včely na plást. Matku na pláste pozorujem ako z nej včely olizujú vrstvu medu a až potom celý plást vložím do úľa.
Už som raz uviedol moje skúsenosti s bezpečným značením matky (môžete si to nájsť na Vcel.konferenci), napriek tomu to zopakujem. V posledných rokoch majú včelári k dispozícii značkovacie ceruzky-tužky, s ktorými sa dá značka rýchlo naniesť na hruď matky (niektoré farby sú dosť nevýrazné), ale i tu sa neraz stalo, že včelár neopatrnou manipuláciou o matku prišiel, pretože farba zatiekla do vzdušnici na hrudi včely a ju tak udusila. To preto, že i tieto značkovače sú vyrobené na báze chemického riedidla. Spôsob značenia, ktorý uplatňujem niekoľko rokov, nezapríčinil ani jednu stratu matky a značím ich ročne aj do 150 ks a to i v čase o ktorom niektorí včelári tvrdia, že značiť matky sa nemajú, je podľa mňa bezpečnejší ako na jar či v lete. Potrebujete k tomu korečnú farbu AQVA, na ktorú absolútne včely nereagujú, pretože je riedená vodou, sú bez zápachu. Rýchlo schnie, no matku treba pár sekúnd podržať v ruke aby mierne zaschla a na hrudi sa matke zbytočne neroztrela. Po vrátení označenej matky na plást, si včely matku vôbec nevšímajú. Túto farbu môžete použiť i ako lepidlo a hneď po jej nanesení na hruď môžete na ňu položiť plastikovú značku a mierne pritlačiť. Korekčnú farbu zakúpite v kancelárskych potrebách (treba si výlučne pýtať lak riedený vodou t.j. Aqua, lebo niektoré korekčné farby (od španiel. výrobcu vyrábané aj so santetickým riedidlom, na ktorý taktiež včely reagujú negatívne, t.j. útočne.Korekekčný lak kúpite v bielom prevedení (biele značenie sa používa sa tento rok) aj so štetcom na značenie, ak potrebujete žltú farbu (už v budúcom roku ), zamiešate do bielej žltú temperu a dobre rozmiešate! Ak značíte ročne len niekoľko matiek, potom si pripravte po odobraní bielej do inej vhodnej nádoby aj ďalšie tri farby- červenú, zelenú a modrú. Potom bude značenie matiek pre vás hračkou. Možno sa nájde šikovný včelár, ktorý vymyslí lepidlo, ktoré bude už vo výrobe nanesené na značke a jednoduchým pritlačením značky na hruď sa uchytí na hrudných chĺpkoch a neodpadne. Anton

Když jsem značkoval matky, používal jsem vedle k tomu prodávaných barviček i
obyčejný prodávaný bílý rychleschnoucí email - barvu nitrokombinační na kůži
výrobce Chemolak Smolenice. Koupil jsem ji tehdy proto, protože jako jediná
rychleschnoucí byla tehdy v drogerii v malém balení v plechovce cca 0,2
litru. Email jsem barvil v malém množství v lahvičkách (od Taktiku) na
modro, na žluto a na zeleno nitroemaily, co jsem měl doma, na červeno buď
koupenou barvou na značení matek nebo obyčejným červeným systetickým
emailem, už nevím. Značkoval jsem hlavně v květnu a částečně v červnu a s
úspěchem, ať už jen barvou nebo v několika případech jsem barvou lepil
číselnou značku. Myslím, že jsem ze začátku zkoušel i značkovat matky na
podzim, ale právě kvůli tomu, že bylo obtížné na podzim se trefit do správné
nálady včelstev, kdy označkovanou matku nezabily, jsem toho nechal. V tom
květnu a červnu bylo značkování neuspěšné taky k večeru, stávalo se, že jsem
v zápalu práce ve včelíně s zadováky a s poměrně malými okny a ještě pod
stromy zjistil, že najednou je špatně vidět, že musím svítit baterkou nejen
do zadováku, ale i na rámky v bedně, slunce venku bylo ze 3/4 za obzorem a
zadovák kompletně rozhozený, což obnášelo minimálně další půl hodiny práce
včelstvo složit zpátky. Tak u tohoto včelstva a ještě případně u předchozího
by bylo značení matek s velkou pravděpodobností neúspěšné, podobně tomu
bylo při příchodu bouřky.
Dneska by asi byly velice vhodné pro značkování reflexní emaily, myslím, že
nejsou ve všech potřebných odstínech, tuším modrý reflexní email jsem ještě
neviděl, ale zelený, červený nebo oranžový a bílý by měl být běžně.
Jinak co se týká vodouředitelných barev, asi by byly vhodné taky. V kočovném
včelíně jsem kvůli návratu matek z oplodňování natíral česna vodouředitelnou
směsí složenou z bílého latexu, příslušné tekuté malířské barvy a akrylátové
disperze, zhruba v poměru 1:1:1 . Bylo to za letu včel a občas se nějaké
včely v mokré barvě vyválely. Zdá se, že jim to nijak zvlášť nevadilo,
nabarvené včely se objevovaly ještě dny po nátěru česen. Pravděpodobně by to
nevadilo ani matkám. Já jsem však používal ten nitrokombinační email, ten mi
úplně stačil a myslím si, že značka tím emailem i lépe držela než nějakou
vodouředitelnou barvou.
Jinak po nanesení barvy jsem matku nechal přitisknutou a nehybnou nějakou
desítku sekund, aby se barva zatáhla a přestala lepit a matka si ji
nesetřela při pohybu v klícce a potom jsem matku nechal aspoň 5 minut
normálně běhat v klícce bez včel. Občas to vypadalo, že je značená matka v
šoku, zatímco před značkováním čile pobíhala, po značkování se téměř nehla.
Buď ji neseděl smrad ředidla, páchla po ředidle i desítky minut po
značkování nebo odpařování ředidla, hlavně acetonu ze začátku dost snižuje
teplotu, tak možná to bylo podchlazení. Matku jsem dával do úlu tak na
předposledním rámku, to znamenalo u práce v zadováku že označkovaná matka
byla v klícce i několik desítek minut.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 04, 2006 4:07 PM
Subject: Re: znaeení matek (18852)


> Odpoveď Pavlovi, ale i ostatným. Acetónové farby pri značení matiek sú
> nebezpečné v akomkoľvek ročnom čase, preto ich nedoporučujem používať.
> Acetónové farby som používal aj ja v minulosti a neraz som o oplodnenú
> matku prišiel, ale viac som ich úspešne pridal. Treba pri tom len trochu
> trpezlivosti. Po nanesení farebnej značky som matku podržal v prstoch
ľavej
> ruky, prstom pravej ruky z plásta toho istého včelstva som odoberal med a
> pretrel jej celú hruď aj so značkou. Je dobré plást položiť na zem, oprieť
> do šikmej polohy a matku so značkou s medovou vrstvou položiť na zem, aby
> matka mohla pokojne sama vyjsť medzi včely na plást. Matku na pláste
> pozorujem ako z nej včely olizujú vrstvu medu a až potom celý plást vložím
> do úľa.
> Už som raz uviedol moje skúsenosti s bezpečným značením matky (môžete si
to
> nájsť na Vcel.konferenci), napriek tomu to zopakujem. V posledných rokoch
> majú včelári k dispozícii značkovacie ceruzky-tužky, s ktorými sa dá
značka
> rýchlo naniesť na hruď matky (niektoré farby sú dosť nevýrazné), ale i tu
> sa neraz stalo, že včelár neopatrnou manipuláciou o matku prišiel, pretože
> farba zatiekla do vzdušnici na hrudi včely a ju tak udusila. To preto, že
i
> tieto značkovače sú vyrobené na báze chemického riedidla. Spôsob značenia,
> ktorý uplatňujem niekoľko rokov, nezapríčinil ani jednu stratu matky a
> značím ich ročne aj do 150 ks a to i v čase o ktorom niektorí včelári
> tvrdia, že značiť matky sa nemajú, je podľa mňa bezpečnejší ako na jar či
v
> lete. Potrebujete k tomu korečnú farbu AQVA, na ktorú absolútne včely
> nereagujú, pretože je riedená vodou, sú bez zápachu. Rýchlo schnie, no
> matku treba pár sekúnd podržať v ruke aby mierne zaschla a na hrudi sa
> matke zbytočne neroztrela. Po vrátení označenej matky na plást, si včely
> matku vôbec nevšímajú. Túto farbu môžete použiť i ako lepidlo a hneď po
jej
> nanesení na hruď môžete na ňu položiť plastikovú značku a mierne
pritlačiť.
> Korekčnú farbu zakúpite v kancelárskych potrebách (treba si výlučne pýtať
> lak riedený vodou t.j. Aqua, lebo niektoré korekčné farby (od španiel.
> výrobcu vyrábané aj so santetickým riedidlom, na ktorý taktiež včely
> reagujú negatívne, t.j. útočne.Korekekčný lak kúpite v bielom prevedení
> (biele značenie sa používa sa tento rok) aj so štetcom na značenie, ak
> potrebujete žltú farbu (už v budúcom roku ), zamiešate do bielej žltú
> temperu a dobre rozmiešate! Ak značíte ročne len niekoľko matiek, potom si
> pripravte po odobraní bielej do inej vhodnej nádoby aj ďalšie tri farby-
> červenú, zelenú a modrú. Potom bude značenie matiek pre vás hračkou. Možno
> sa nájde šikovný včelár, ktorý vymyslí lepidlo, ktoré bude už vo výrobe
> nanesené na značke a jednoduchým pritlačením značky na hruď sa uchytí na
> hrudných chĺpkoch a neodpadne. Anton

Prosím, nemá někdo šnekový lis na ovoce? Známý shání dokumentaci na výrobu takového lisu, nebo by i koupil. Díky za každou radu. JS

Touto cestou bych chtěl pozvat širokou včelařskou veřejnost na výstavu Hortim 2006, která se koná ve dnech 5-8.10. v Olomouci. V pavilonu G budu jako český výrobce vystavovat medomety, vařáky vosku, stáčecí nádoby atd. Vše je vyrobeno z nemagnetické nerezi.
Budu se těšit

Už niekoľko rokov používame podľa rady pána Turčániho obyčajne kancelárske
korekčné bielidlo KOTES, 2 sec. Predáva sa v 20 ml. balení. Je riediteľné
vodou a tak ako to pán Turčáni píše, temperovou farbou si farebnosť
doladíte.
Pred dvoma rokmi mi doniesom priateľ zo včelárskeho obchodu v Opave
značkovaciu tužku japonskej výroby. Je dobrá, ale po čase farba akosi
vybledne a značenie korekčným bielidlom je dobre viditeľné dva roky, potom
tiež vybledne, spolu aj s matkou.
Gabi M.Kominek, Košice


----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 04, 2006 4:07 PM
Subject: Re: znaeení matek (18852)


> Odpoveď Pavlovi, ale i ostatným. Acetónové farby pri značení matiek sú
> nebezpečné v akomkoľvek ročnom čase, preto ich nedoporučujem používať.
> Acetónové farby som používal aj ja v minulosti a neraz som o oplodnenú
> matku prišiel, ale viac som ich úspešne pridal. Treba pri tom len trochu
> trpezlivosti. Po nanesení farebnej značky som matku podržal v prstoch
> ľavej
> ruky, prstom pravej ruky z plásta toho istého včelstva som odoberal med a
> pretrel jej celú hruď aj so značkou. Je dobré plást položiť na zem, oprieť
> do šikmej polohy a matku so značkou s medovou vrstvou položiť na zem, aby
> matka mohla pokojne sama vyjsť medzi včely na plást. Matku na pláste
> pozorujem ako z nej včely olizujú vrstvu medu a až potom celý plást vložím
> do úľa.
> Už som raz uviedol moje skúsenosti s bezpečným značením matky (môžete si
> to
> nájsť na Vcel.konferenci), napriek tomu to zopakujem. V posledných rokoch
> majú včelári k dispozícii značkovacie ceruzky-tužky, s ktorými sa dá
> značka
> rýchlo naniesť na hruď matky (niektoré farby sú dosť nevýrazné), ale i tu
> sa neraz stalo, že včelár neopatrnou manipuláciou o matku prišiel, pretože
> farba zatiekla do vzdušnici na hrudi včely a ju tak udusila. To preto, že
> i
> tieto značkovače sú vyrobené na báze chemického riedidla. Spôsob značenia,
> ktorý uplatňujem niekoľko rokov, nezapríčinil ani jednu stratu matky a
> značím ich ročne aj do 150 ks a to i v čase o ktorom niektorí včelári
> tvrdia, že značiť matky sa nemajú, je podľa mňa bezpečnejší ako na jar či
> v
> lete. Potrebujete k tomu korečnú farbu AQVA, na ktorú absolútne včely
> nereagujú, pretože je riedená vodou, sú bez zápachu. Rýchlo schnie, no
> matku treba pár sekúnd podržať v ruke aby mierne zaschla a na hrudi sa
> matke zbytočne neroztrela. Po vrátení označenej matky na plást, si včely
> matku vôbec nevšímajú. Túto farbu môžete použiť i ako lepidlo a hneď po
> jej
> nanesení na hruď môžete na ňu položiť plastikovú značku a mierne
> pritlačiť.
> Korekčnú farbu zakúpite v kancelárskych potrebách (treba si výlučne pýtať
> lak riedený vodou t.j. Aqua, lebo niektoré korekčné farby (od španiel.
> výrobcu vyrábané aj so santetickým riedidlom, na ktorý taktiež včely
> reagujú negatívne, t.j. útočne.Korekekčný lak kúpite v bielom prevedení
> (biele značenie sa používa sa tento rok) aj so štetcom na značenie, ak
> potrebujete žltú farbu (už v budúcom roku ), zamiešate do bielej žltú
> temperu a dobre rozmiešate! Ak značíte ročne len niekoľko matiek, potom si
> pripravte po odobraní bielej do inej vhodnej nádoby aj ďalšie tri farby-
> červenú, zelenú a modrú. Potom bude značenie matiek pre vás hračkou. Možno
> sa nájde šikovný včelár, ktorý vymyslí lepidlo, ktoré bude už vo výrobe
> nanesené na značke a jednoduchým pritlačením značky na hruď sa uchytí na
> hrudných chĺpkoch a neodpadne. Anton
>
>
> __________ Informacia od NOD32 1.1789 (20061004) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely


__________ Informacia od NOD32 1.1789 (20061004) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

Přidání přes klícku se po několika dnech asi povedlo, ale víc už značkování v této době zkoušet nebudu. U vodou ředitelných lepidel a barev se obávám, že je ve vlhkém prostředí včelstva (70-100%) z matky včely prostě sundaj.

Děkuji za příspěvky PT

Koupím použité nástavkové úly,rm.39/24,i tachováky.Brno a okolí.Tel:723476249.

Skúsenosti so značením matiek korekčným bielidlom KORES - používaných v kanceláriach sú dobré. Označenie vidno dva roky, potom vybledne.
Michal SeniÄŤan
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: Pavel.T <e-mail/=/nezadan>
< Predmet: Re: znaeèní matek (18852)
< Dátum: 05.10.2006 09:11:42
< ----------------------------------------
< Přidání přes klícku se po několika dnech asi povedlo, ale víc už značkování
< v této době zkoušet nebudu. U vodou ředitelných lepidel a barev se obávám,
< že je ve vlhkém prostředí včelstva (70-100%) z matky včely prostě sundaj.
<
< Děkuji za příspěvky PT
<
<
<

Tak na volné vybíhání matky na plást bacha.To jsem právě letos přidával matku do oddělku, hezky ve vyjídací klícce, ale za dva dny jsem zjistil, že včelky matku krmí přes stěny, protože vyjídací otvory jsou zaslepené olast. výliskem-original, ještě nerecyklovaná klícka.Matka byla taky v pohodě, tak jsem klícku pootevřel, položil na horní loučky kde byla předtím, matka vylezla, rozeběhla se po plástu a frrr a odletěla na jih do teplých krajů.A nevrátila se samozřejmě.Takže pokládat plást na zem, na něj matku vypouštět je úplná.... riskantní pošetilost.Asi má za sebou p. Turčány vnuka se síťkou na motýly, nebo to dělá ve včelíně, nebo má matek tolik.Já již nikdy více.

má tam být i košt pálenek....

vytvořím oddělky s celého nástavku v momentě kdy mám zralé nalarvené série-matky už vykusují takový kroužek na víčku mateří b. ,matky nehledám pouze před pokládám kde je,do 2 hod. osiřelec ztrácí aktivitu původního v.,úl s matkou dám stranou ,oddělek na jeho místo- zalétané včely ho posilní ,vezmu takto zralou serii a matky pouštím přímo z mateří buňky do odělků-poklepu na špičku matka se stáhne do zadu dovnitř buňky a ostrou špičkou nůžek apod odtrhnu víčko,matka má v b. dost místa, abych ji nepoškodil,protože by se za pár hodin prokousala sama,položím na rámky,pak pod folií vidím jak vyběhne,
pár dní nato kontroluji zda klade původní matka v původním ůle,ale i nová v oodělcích pokud ne dostane stejným způsobem matku,rok stará matka v oddělku vytvoří rozvojový boom,matky tak v plné sezoně přidávám ,protože nemusím hlídat jestli se vylíhla nebo ne,málokdy ji nepřijmou,a s plastu mi uletěli matky většinou ty rojové ikdyž netuším jak to mají zakodované,v poslední době nalarvené většinou zalezou mezi rámky jak kdyby se chtěli schovat před světlem,ty rojové jak kdyby chtěly za světlem z ůlu prostě pryč

pokud si včely vedou svou a chcou si matku vychovat spojím je zpátky(včely vykoušou a hlavně najdou m.b. líp než já a za pár dní znova ,zalétaná naložená včela se neztratí...

uletí li vám roj je toto metoda dobrá (pokud nelarvíte)pro vytvoření oddělků po vyrojení jsou takto zralé matečníky často v ůle