78080

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Baudis Jan P. --- 31. 1. 2002
Re: průlet včel (121)

> Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou
> před úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám
> druhým roken (loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby
> se včelstvo neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další
> mrazy. Na podzim jsem zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x
> 24). Jde o nějakou známku toho, že něco není v pořádku? Co takhle
> "domácí vězení" pro včelky když nemají rozum? Lozja

Myslím, že není možné včely v zimě věznit.

Ty zkřehlé včely, to mohou být včely, které jsou už tak jako tak na
konci svého života. Kdyby zůstaly v úle, tak by brzy spadly na
podložku. Často se tyto umírající včely před smrtí pokusí (i za mrazu)
vyletět z úlu, aby zahynuly venku a nepřidělávaly včelstvu práci s
vynášením mrtvolky.

To, že ty zkřehlé včely hynou před úlem může být paradoxně důsledkem
teplého počasí - včely, které vyletěly ven, aby v letu zmrzly, tak
křehnou venku pomaleji, než je v tuto dobu obvyklé, takže se proti
svým původní záměrům stihnou vrátit k úlu, nebo vyčkávají své
zkřehnutí někde poblíž česna...

Důležité však je, aby tyto zkřehlé včely nebyly ve skutečnosti
vodonosičkami. Za tohoto tepla včelstva plodují (asi více než je
obvyklé), a tak potřebují hodně vody. Tedy zkontrolovat zda mají
poblíž úlu zdroj vody. Kdo chce zajistit co nejmenší vyletování včel,
ať napájí přímo v úlu (stropní napajedlo) nebo na česně.


Zdravím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 31. 1. 2002
RE: průlet včel


Potom moze byt ze nosia vodu do ula ( matky uz ploduju ) a pri nasati
studenej vody skrehnu a nedoletia.
Skus im urobit napajacku blyzko ula alebo najlepsie dat misku z vodou
priamo do podmetu.

MS.




To, že včelky umírají až když se vrací jsem pozoroval na vlastní oči a to

znepokojuje. Nejde o mrtvolky vynesené z úlu.
Lojza

-----Původní zpráva-----
Od: MSuja/=/softip.sk [mailto:MSuja/=/softip.sk]
Odesláno: 31. ledna 2002 9:00
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Re: průlet včel



Podla mna su to mrtvolky , ktore vcely povynasali z ula . To je normalne.
Vezenie nedoporucujem , vcely vedia najlepsie co potrebuju a co maju robit.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou před
úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám druhým roken
(loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby se včelstvo
neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další mrazy. Na podzim jsem
zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x 24). Jde o nějakou známku
toho,
že něco není v pořádku? Co takhle "domácí vězení" pro včelky když nemají
rozum?
Lozja

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002






---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 31. 1. 2002
RE: průlet včel

> Nejde o mrtvolky vynesené z úlu.

Pokud jich je kolem padesati, myslim, ze neni duvod k obavam. Kazdou zimu se desim z mnozstvi uhynulych vcel, ale na jare mi vzycky pripadaly vcelstva normalni.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 31. 1. 2002
RE: průlet včel (122)

To, že včelky umírají až když se vrací jsem pozoroval na vlastní oči a to mě
znepokojuje. Nejde o mrtvolky vynesené z úlu.
Lojza

-----Původní zpráva-----
Od: MSuja/=/softip.sk [mailto:MSuja/=/softip.sk]
Odesláno: 31. ledna 2002 9:00
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Re: průlet včel



Podla mna su to mrtvolky , ktore vcely povynasali z ula . To je normalne.
Vezenie nedoporucujem , vcely vedia najlepsie co potrebuju a co maju robit.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou před
úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám druhým roken
(loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby se včelstvo
neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další mrazy. Na podzim jsem
zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x 24). Jde o nějakou známku
toho,
že něco není v pořádku? Co takhle "domácí vězení" pro včelky když nemají
rozum?
Lozja

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002






---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 31. 1. 2002
Re: průlet včel


Podla mna su to mrtvolky , ktore vcely povynasali z ula . To je normalne.
Vezenie nedoporucujem , vcely vedia najlepsie co potrebuju a co maju robit.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou před
úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám druhým roken
(loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby se včelstvo
neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další mrazy. Na podzim jsem
zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x 24). Jde o nějakou známku
toho,
že něco není v pořádku? Co takhle "domácí vězení" pro včelky když nemají
rozum?
Lozja

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 31. 1. 2002
průlet včel

Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou před
úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám druhým roken
(loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby se včelstvo
neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další mrazy. Na podzim jsem
zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x 24). Jde o nějakou známku toho,
že něco není v pořádku? Co takhle "domácí vězení" pro včelky když nemají
rozum?
Lozja

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 31. 1. 2002
RE: Formulare na varroazu a hlaseni

Výborně, ale hodilo by se dát odkaz na tuto stránku také na hlavní Web
WWW.Beekeeping.cz a když už nám oznamuješ, že neposíláš viry tak si
aktualizuj antivirák, aby ses brzo nepletl. (21.1. je na Myparty asi slabé).


->Na WWW.Beekeeping.cz/svaz jsem nove umistil formulář Prilohy navrhu na
->vysetreni a Hlaseni podle Zákona o šlechtěni a plemenitbe
->hospodarskych
->zvirat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 30. 1. 2002
Re: Formulare na varroazu a hlaseni (110) (118)

Já bych uvítal, kdyby na webu trvale byl např. obsáhlý návod jak provádět ošetření včel proti varoáze (termíny ošetření, dávkování pro všechna používaná léčiva, způsob aplikace všech používaných léčiv). Během roku to vždy zapomenu, a pak to lovím v různých poznámkách...

Dále návod k Formidolu (letáček přiložený k Formidolu se mi ztratil a pracně sháním informace).

Nu, a konečně - časopis Včelařství...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Cesky svaz vcelaru --- 30. 1. 2002
Formulare na varroazu a hlaseni (110)


Na WWW.Beekeeping.cz/svaz jsem nove umistil formulář Prilohy navrhu na
vysetreni a Hlaseni podle Zákona o šlechtěni a plemenitbe hospodarskych
zvirat.

Mozna se Vam budou hodit.

Prosim o namety, co by se Vam tam dále hodilo.

S pozdravem

Lnenicka

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 29. 1. 2002
Inzerát - matky od P. Cimaly

Dneska mi přišel prospekt od př. Pavla Cimaly, který chová linii "Pradědka". Včelí matky této linie jsem od něho v minulosti kupoval (a zmiňoval se o ní v některém s předchozích příspěvků).

Na prospektu je uvedena webová adresa jeho internetové stránky: www.vcelimed.cz

Je tam k dispozici i internetový obchod, takže lze matky objednat po internetu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 29. 1. 2002
RE: Re[2]: Co na toto počasí asi říkaj včely?

->Mně se tento způsob ledna zdá poněkud nešťastný.

Mně taky, ale třeba to povede k selekci lépe přizpůsobivých včel.
Při odběru měli jsem měl na podložce dost mrtvolek.
Jsem zvědav na jaro, ale nijak mě to nevzrušuje: Pánbůch dal Pánbůch vzal.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 29. 1. 2002
Re[2]: Co na toto počasí asi říkaj včely? (112) (114)

> Buťme rádi v alespoň se provětrají a proletí i ve vyšších polohách,
> kolega musel přendat včely z do jiného nástavku který mu poničil
> datel /koplenový nástavek/ a plod tam byl ve všech fázích i když
> bylo ještě chladněji. V loni to bylo to samé a bylo to O.K.

> Jedu se dnes podivat jak budou létat, vyhnat myši a odebrat měl.

Při odebírání měli (někdy před týdnem) jsem na podložce nacházel včelí
kukly - předpokládám, že je to zachlazený plod. Takže včely plodují o
106.

Jenže na tuto dobu vysoká teplota asi vyžene plodování do větších
obrátek, než by bylo úměrné roční době. Včelstva, která nemají v
plástech pyl, jej v přírodě ještě nenajdou. Zimní včely se upracují na
výchově velkého množství lednového plodu - nevím nevím...

Nic proti proletům včel. Ale co je moc, to je moc...

Včera hlásili v rádiu, že v tyto dny byl překonán dosavadní teplotní
rekord (někdy z 19. století) a že to podle předpovědi tomu tak bude i
v následující dny.

K tomu připočtěme i větší spotřebu zásob a větší opotřebení zimních
včel (strávením toho většího množství zimní bašty):

a) kvůli rozvolněnému chumáči (při teplotách nad 10 stupňů má chomáč
tendenci se rozpouštět) - tedy ruší se tím samotný princip zimování a
úsporného režimu.

b) Při rozsáhlejším plodování začnou vytápět úl na plodovací teplotu.

Mně se tento způsob ledna zdá poněkud nešťastný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 29. 1. 2002
RE: Co na toto počasí asi říkaj včely? (112)

Buťme rádi v alespoň se provětrají a proletí i ve vyšších polohách, kolega
musel přendat včely z do jiného nástavku který mu poničil datel /koplenový
nástavek/ a plod tam byl ve všech fázích i když bylo ještě chladněji. V loni
to bylo to samé a bylo to O.K.

Jedu se dnes podivat jak budou létat, vyhnat myši a odebrat měl.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]
Sent: Tuesday, January 29, 2002 10:25 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: Co na toto počasí asi říkaj včely?


Vím, že se s tím teplem (až +13 C) nedá nic dělat,
ale je to pro včely dobré,
nebo je to nezajímá?
Včera večer tu byl pěkný vichr.
Eman
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 29. 1. 2002
Pozor vir: new photos from my party!

Dobrý den přeji,

ty, kteří používají MS Outlook varuji před virem, který se začal
šířit a není vyloučeno, že projde i konferencí. Vir má v hlavičce
jako předmět např. "new photos from my party!"

Uvnitř mail obsahuje nějakou jakoby webovou adresu:
"myparty.yahoo.com" a tento text:


Hello!

My party... It was absolutely amazing!
I have attached my web page with new photos!
If you can please make color prints of my photos. Thanks!

Mail obsahuje tedy jen něco málo textu, jinak pak strojový kód viru.
Mail nemá žádné přílohy. Problém je však v tom, že i když strojový
kód viru, který je součástí textu mailu, není v podstatě přílohou,
tak Outlook (kvůli své vnitřní chybě) jej chápe jako přílohu.

V MS Outlooku se tedy tento mail zobrazí jen jako krátký text (o té
party a nových fotkách na webu) (ten strojový kód se nezobrazí) a na
konci textu mailu je výše uvedená jakoby internetová adresa. Když na
ni však v Outlooku kliknete, tak se tím spustí onen strojový kód
viru (což je v podstatě exe file), a to pak způsobí, že se počítač
nakazí tímto virem.

Uživatelé jiného mailovacího software se (snad) nemají, čeho bát.

Problém je také v tom, že velká část antivirových programů
kontroluje pouze přílohy mailů a nikoliv vlastní text mailu. A tak
tyto antivirové programy tento druh viru vůbec nezachytí...

Šíří se to prý jen v těchto dnech. Je to z Ruska a nenapadá to
počítače s ruskými windows (resp. ruskou key mapou).

Je to taková východní past na západní nemravy.



J. P. B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 29. 1. 2002
Co na toto počasí asi říkaj včely?

Vím, že se s tím teplem (až +13 C) nedá nic dělat,
ale je to pro včely dobré,
nebo je to nezajímá?
Včera večer tu byl pěkný vichr.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Sedláček --- 28. 1. 2002
Kontrolni e mail

Zasilam kontrolni e-mail, zda do NOVE konference umim opet psat po odmlce
konference i moji zivotni.

Mirek Sedlacek - Bucovice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 28. 1. 2002
Antwort: krmení oddělku


Zdarvim vsetkych,
ospravedlnujem sa , zle som si precital povodny prispevok. Takze moja
odpoved na otazku:

Odlozence dostavaju dva plasty zasob a tym ze ich robim na kocovnom
stanovisti a usadzam na zakladni, nedochadza k strate lietaviek a preto im
staci voda v napajadlach na vcelnici. Ak som robil odlozence na vcelnici
potom dostali 1 L sirupu 1:1. To im staci na dva az tri dni a dovtedy uz
maju dost lietaviek aby si vodu doniesli aj z napajadla.

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 28. 1. 2002
Antwort: krmení oddělku


Na jar je lepsi sirup. Do cesta treba vela vody, za ktorou musia vcely
vyletovat aj v chladnom obdobi, kedy sa casto nedokazu vratit,cim sa na jar
stracaju cenne vcely.
V lete je lepsie cesto, lebo jeho spracovanie zamestnava viac vciel, ktore
by inak v bezznaskovom obdobi vylihovali v uli ci na letaci. Ak chces
dosiahnut podnecovaci efekt, sirup musis davat v malych davkach - 0,5 L
denne a cesto staci dat 1x za tyzden 1 kg.

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 28. 1. 2002
RE: Ceny medu

V Pardubicích je nabídka Květový med 65 Kč/kg do přinesených sklenic,
Ve vesnicích kolem Pardubic 60 Kč,
Na tržišti 70 Kč ve sklenici.
Pokud chceš prodávat, musíš to respektovat.
Poslední nabídku supermarketu jsem viděl 0,5 kg za 29 kč.
Za 80-90 Kč dá za květový med jen ten, kdo nekouká na korunu.
Těch tu tolik není.
Ale máš pravdu, já jsem taky bez medu, zvýším cenu aby mi med vydržel aspoň
do května. Zákony trhu prostě platí.
Eman

->-----Original Message-----
->From: Vojtěch V. Protivínský [mailto:p.vojtech/=/katolik.cz]
->Sent: Saturday, January 26, 2002 2:42 PM
->To: Vcelarska konference
->Subject: Re: Ceny medu
->
->
->Těch 80 Kč za pastovanou řepku lidé rádi dali i letos. Kdo
->bral víc jak 6
->kg, měl "akční" cenu 65 Kč. Přítště to ale bude víc - aspoň
->70. Lidi mě
->úplně vysáli a jsem bez medu.
->
->vojta
->
->> Přátelé,
->> za kolik jste kde realizovali prodej medu?
->>
->> V Jihlavě (a v Praze) prodávám za 90 Kč (pastovaný, smíšený
->- řepka +
->> malina apod.). Ale kdybych měl prodat více než 300 kg, tak
->bych musel s
->> cenou asi dolu (v Jihlavě asi tak na 70-80 Kč - to je cena místních
->> včelařů).
->
->

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 28. 1. 2002
Re: krmení oddělku (102)

Kdyz delam oddelky kolem toceni repky, davam jim plast kvetoveho medu
a sous plnou vody. Prvni 4 dny oddelek nema letavky, nemohou si
donest. Oddelek beru jako male detsko, tomu taky nerad das neco
horsiho, tak jim davam med, kdyz neni zadna snuska, dam potom
prosakovaci lahvi cukr 3:2.
RAdek

Dne 26. leden 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Přátelé mám jednu skromnou otázečku. Je lepší na podněcování nových oddělků krmné těsto (med,cukr), nebo sirup (voda,cukr)?
> Mne se zamlouvá těsto, ale slyšel jsem, že těsto je pro oddělky těžká strava, protože včely ji musí obtížněji zpracovat, aby mohla být uložena do buněk.
> Ale já si myslím, že je to jedno. Žlázy pracují pořád stejně at' s těstem nebo sirupem. Jediný rozdíl bych vyděl v tom, že ze sirupu vodu musí odstranit a do těsta přidat.
>
> Za odpovědi dík Aleš
>

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hrabak Pavel --- 28. 1. 2002
Re: Ceny medu

Mel jsem 150 kg kvetoveho a 30 lesniho a vse jsem prodal po znamych za 100
kc/kg.
Zdravi Pavel Hrabak


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 26. 1. 2002
Re: Ceny medu

Těch 80 Kč za pastovanou řepku lidé rádi dali i letos. Kdo bral víc jak 6
kg, měl "akční" cenu 65 Kč. Přítště to ale bude víc - aspoň 70. Lidi mě
úplně vysáli a jsem bez medu.

vojta

> Přátelé,
> za kolik jste kde realizovali prodej medu?
>
> V Jihlavě (a v Praze) prodávám za 90 Kč (pastovaný, smíšený - řepka +
> malina apod.). Ale kdybych měl prodat více než 300 kg, tak bych musel s
> cenou asi dolu (v Jihlavě asi tak na 70-80 Kč - to je cena místních
> včelařů).


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 26. 1. 2002
Re: krmení oddělku

Přesně tak, problém je ve vodě. A protože oddělky jsou většinou bez létavek,
bývá se zajištěním vody trochu problém.

Mě se na krmení oddělků nejlépe osvědčily zavíčkované zbytky zimních zásob:
včely přijdou, otevřou a už si cpou pupíky.

vojta

Přátelé mám jednu skromnou otázečku. Je lepší na podněcování nových
oddělků krmné těsto (med,cukr), nebo sirup (voda,cukr)?
........Jediný rozdíl bych vyděl v tom, že ze sirupu vodu
musí odstranit a do těsta přidat.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 26. 1. 2002
Ceny medu

Přátelé,
za kolik jste kde realizovali prodej medu?

V Jihlavě (a v Praze) prodávám za 90 Kč (pastovaný, smíšený - řepka + malina apod.). Ale kdybych měl prodat více než 300 kg, tak bych musel s cenou asi dolu (v Jihlavě asi tak na 70-80 Kč - to je cena místních včelařů).
¨

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleą Molčík --- 26. 1. 2002
krmení oddělku

Přátelé mám jednu skromnou otázečku. Je lepší na podněcování nových oddělků krmné těsto (med,cukr), nebo sirup (voda,cukr)?
Mne se zamlouvá těsto, ale slyšel jsem, že těsto je pro oddělky těžká strava, protože včely ji musí obtížněji zpracovat, aby mohla být uložena do buněk.
Ale já si myslím, že je to jedno. Žlázy pracují pořád stejně at' s těstem nebo sirupem. Jediný rozdíl bych vyděl v tom, že ze sirupu vodu musí odstranit a do těsta přidat.

Za odpovědi dík Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolim --- 25. 1. 2002
Re: Rouby

Rouby mají být odebrány z osluněné strany stromu, loňské vyzrálé letorosty,
dobře rostoucí a ze zdravého stromu. Když se odebírají ze středu stromu a
nebo ze severní strany, je jejich ujímání podstatně horší a špatně rostou.
Libor

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík --- 25. 1. 2002
Re: Re[4]: Matky - linie

Asi tak před rokem mne Ing. Čermák ze Zubří informoval o matkách které má
na rozchov a prodej. A byla tam linie Lesanka (tuším název). Tato linie by
mněla být právě určená pro chov do vyžších oblastí.
Přesne ti to nepovím, ten dopis už nemám. Ale jen ti můžu dát email na Ing.
Čermáka do Zubří beestn.zubří/=/sendme.cz.

A ještě jsem si vzpomněl. Nevým co je na tom pravdy, ale bere se za fakt, že
matky odchované ve vyšších oblastech jsou na tom v produkci líp ve vyšší i
nižší oblasti, než matky odchované v nížší oblasti a určené pro produkci do
vyžších oblastí, ale nemá to vliv na jejich produkci v nižší oblasti. Trošku
komplikovaně řečeno.
Možná je to jen někoho úvaha a nemá to na nic vliv nevím to jistě, nezkoušel
jsem to a žádnou výzkumnou prací jsem to také nevyděl podložené.

Aleš


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 24, 2002 12:03 PM
Subject: Re[4]: Matky - linie

Jo jo, já včelařím v 600 m nad mořem a více... Zimy drsné, jaro pozdě.
Jeden z těch studenějších mikroregionů Vysočiny (mezi Jihlavou a
Třebíčí - v Jihlavě i v Třebíči je znatelně tepleji).

Zdravím!




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 24. 1. 2002
Rouby

Někdo se tu ptal na roubování a odebírání roubů.

Můj děda (zahrádkář) říkal, že rouby nejlépe odebírat za bezmrazého dne v prosinci. Ale v podstatě by se to snad mohlo dělat i právě v tuto dobu. Ale rychle, než to začne rašit! Narašené rouby se problematicky ujímají.

Podstata úspěchu roubování je, aby roub byl "zpožděn" za stromem, na který se roubuje. Tj. roub odebraný v zimě se uchovává ve tmě, v chladu a mírném vlhku, a snahou je uchovat ho co nejdéle, aniž by začal rašit. Tento roub, jehož "biologický čas" je stále někde v zimě, se roubuje na kmen, ve kterém už plně proudí jarní míza. (Nejsnazší roubování je způsob "za kůru".)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 99


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 24. 1. 2002
Re: Prolet vcel (90) (95)

I na Vysočině včely lítaly. Když se dívám na předpovědi počasi (teplý únor - přes 10 stupňů), tak se trochu obávám, jak to bude působit na závěr zimování včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 98


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 24. 1. 2002
Re[4]: Matky - linie (86)


> Já můžu s určitostí říct že Sklenárky dorostou na sílu zimovaného včelstva
> do dvou nástavků Tachov. úlu a v těchto úlech v sezoně se jsou schopny
> pohybovat na sílu 4-5 nástavku. Výnos za minulý rok byl s kočováním k řepce
> a do lesa v prum. 60 kg a pokud je slunečnice dá se i vytáhnout na 80 kg.
> Podmínky takových vynosů jsou ovšem pro každého jasné, zimovat silné
> včelstvo dostatečne zásobené pylem a glycidovou složkou a v neposlední řadě
> mít štěstí na počasí.

> Ale ještě by bylo dobré říct v jaké výšce Honzo včelaříš. Co jsem uvedl je
> pro oblast 220m.n.m. a snůška z lesa je asi 400m.n.m. Jaro to mám brzy a
> zimy nějak drsné také nejsou.


Jo jo, já včelařím v 600 m nad mořem a více... Zimy drsné, jaro pozdě.
Jeden z těch studenějších mikroregionů Vysočiny (mezi Jihlavou a
Třebíčí - v Jihlavě i v Třebíči je znatelně tepleji).

Zdravím!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 97


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 24. 1. 2002
Re: Prolet vcel

Zdravicko

Vcera som pozeral cez obed na teplomer. Na slnku 16 stupnov.
Hned som bezal ku cvelam. To bol pohlad. Paraada
A ze pod Martinskymi holami je zima.(okr. Zilina)

Pista

----- Original Message -----
From: "Král Honza" <kral.honza/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 23, 2002 8:34 PM
Subject: Re: Prolet vcel


> Včera 22.1 5 km západně od Benešova bylo nádherně a od 14 do minimálně
> 15,30 velmi silný prolet.
> Odebral jsem měl aby mi ji neodnosily
>
> Už se těším na jaro , s pozdravem Honza K.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 96


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Král Honza --- 23. 1. 2002
Re: Prolet vcel (90)

Včera 22.1 5 km západně od Benešova bylo nádherně a od 14 do minimálně 15,30 velmi silný prolet.
Odebral jsem měl aby mi ji neodnosily

Už se těším na jaro , s pozdravem Honza K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 95


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Cesky svaz vcelaru --- 23. 1. 2002
Konference IBRA (92)

IBRA - International bee resarch association porada ve dnech 1 - 5
cervence v Cardiffu (UK) 6. evropskou konferenci o vcelach s tematem
"Vcely bez hranic". Pokud bude mit někdo zajem, umistil jsem na
www.beekeeping.cz/ibra2002.htm text obezniku k teto konferenci
(anglicky). Pripadne namitky na kvalitu oscanovani textu adresujte
"Velkému Billovi" Gatesovi - je to scanovano OCR z Office.

Pokud se někdo bude chystat jako delegát, na pozadani mu zaslu fotokopii
prislusnych formularu.

S pozdravem

Lnenicka

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 94


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 23. 1. 2002
Re[2]: pylochyt (89) (91)

> Hlavni je nechat oddelky napokoji, neotvirat je kazdy druhy den, jen
> cukr jim dam, kdyz neni snuska.

Souhlas s tím, že s pylem u oddělků snad ani nebývá problém. Horší je
to s glycidy. Moje zkušenost je - oddělky neustále krmit (snad jedině
kdyby byla velká snůška hned blízko včel, tak bych krmení přerušil).
Oddělky jsou na výpadek přísunu zásob citlivé.

>> Chtěl bych letos novým oddělkům, které budu dělat, doplnit trošku
>> pylu pro lepší plodování. A proto bych chtěl při řepce trošku pylu
>> od ostatních včelstev nasbírat.

Já mám celkem dobré zkušenosti dát před krmením na zimu 1. nástavek (s
pylem) nahoru. Pyl se dostane pod zásoby a včely jej tam na jaře
najdou. Není pak problém s ošetřováním pylu proti plísni.

Máte někdo zkušenosti s pylem samokonzervujícím se po uzavření do
omnia sklenic? A pak, jak ho na jaře podávat? Pylovou placku na rámky?
Nebo pylovou pastu namačkat do buněk?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 93


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 23. 1. 2002
Antwort: Re: pylochyt


2x2 mm je malo treba 3x3 alebo 3,5x3,5. Cez vacsiu ti uz prejdu vcely. Cez
2x2 neprepadne cast pelovych obnozok, ktore potom vytvoria na site
nepriiepustnu vrstvu.

Matej

"A ještě jedna otázečka. Mřížka pod pylochytem, kudy propadávají zachycené
pylové rousky bude stačit s oky 2x2mm?"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 92


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 23. 1. 2002
Re: pylochyt (89)

Zda se my to slozite, chystam se pro sebe odebirat plastovy pyl v
pylovych deskach v plodisti, tj. nastavek s vytazenymi mezistenami
pod mrizku, matku nad mrizku a melo by stacit na max. 2 tydny,v dobe
nadbytku pylu. Oddelky jsou hrozne vitalni, i v dobe lonskeho
studeneho cervna a cervence nanosily az neuveritelne mnozstvi pylu
sami, tak proc a jak jim ho davat. Hlavni je nechat oddelky napokoji,
neotvirat je kazdy druhy den, jen cukr jim dam, kdyz neni snuska.
Radek

Dne 23. leden 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Chtěl bych letos novým oddělkům, které budu dělat, doplnit trošku pylu pro lepší plodování. A proto bych chtěl při řepce trošku pylu od ostatních včelstev nasbírat.
> Rád bych se dozvěděl, kdo má jaké zkušenosti s pylochyty.
> Jako pylovou mřížku použiji běžně prodávanou s 5mm kulatými otvory.
> Ale je lepší čelní pylochyt před česnem, nebo pylochyt zabudovaný do dna?
> Mne se zamlouvá nejvíce pylochyt ve dně, má totiž i otvory pro odlet trubců. Ale čelní pylochyt je zase jednodužší.
> A ještě jedna otázečka. Mřížka pod pylochytem, kudy propadávají zachycené pylové rousky bude stačit s oky 2x2mm?
>
> Za odpovědi dík Aleš
>

______________________________________________________________________
Seznam Prace - Hledate praci nebo menite zamestnani? http://prace.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 91


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleą Molčík --- 23. 1. 2002
Prolet vcel

Včera 22. 1. jsem asi ve 13 hod. zaznamenal první prolet včel. Počasí přálo bylo slunečno, bezvětří, teplota vzduchu na slunci
10°C ve stínu 7 °C.

Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 90


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleą Molčík --- 23. 1. 2002
pylochyt

Chtěl bych letos novým oddělkům, které budu dělat, doplnit trošku pylu pro lepší plodování. A proto bych chtěl při řepce trošku pylu od ostatních včelstev nasbírat.
Rád bych se dozvěděl, kdo má jaké zkušenosti s pylochyty.
Jako pylovou mřížku použiji běžně prodávanou s 5mm kulatými otvory.
Ale je lepší čelní pylochyt před česnem, nebo pylochyt zabudovaný do dna?
Mne se zamlouvá nejvíce pylochyt ve dně, má totiž i otvory pro odlet trubců. Ale čelní pylochyt je zase jednodužší.
A ještě jedna otázečka. Mřížka pod pylochytem, kudy propadávají zachycené pylové rousky bude stačit s oky 2x2mm?

Za odpovědi dík Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 89


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 22. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka

Pratele,
s Jenterovym ramkem mam zkusenosti. Zpocatku jsem se musel naucit vystihnout
ten pravy cas, kdy se zacnou lihnout larvicky. Pak uz je to krasna a
elegantni prace. Larvicku prenesete primo v dolicku demontovatelneho dna
bunky delnici do misky materi. Nehrozi zadne poskozeni a larvicka je stale
zivena. Nikdy jsem nepozoroval, ze by tu vsak bylo lesi prijmani, to zalezi
na chovna nalade vcelstva. Dnes uz ramek nepouzivam, prooze mi obvykle pocet
larvicek na ramku nestaci pro larveni, ktee provadim v jeden den. Dale matka
je izolovana na pomerne malem prostoru (cca 1dm2). Po urcitem casu ej treba
ji uvolnit, aby kladla i ve vcelstvu a pak zase hledat a veznit, a to vse s
predstihem 4 dnu pred planovanym larvenim. Je to proste prace navic, mate-li
dobrou prelarvovacku, rutinni zkusenosti a pripravena chovna vcelstva v
chovne nalade, je Jenterak jakymsi luxusem.
Zdravi Tonda

> Už zde ale bylo řečeno, že Jenterova klícka je vhodná pro včelaře, který
> chová matky komerčně nebo má vlastní potřebu několika set ks matek ročně.
> V současné době, pro mne a myslím, že i pro většinu včelařů na konferenci
> nemá za tyto peníze význam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 88


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleą Molčík --- 22. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka

Máš úplnou pravdu Emane. Jenterova klícka je skutečně dost drahé zařízení.
Podle starého ceníku 2001 včel. potřeb Olomouc je cena kompletní Jenterovy
klícky 2220 kč a školkovací klícka k Jenterové klícce je za 13 kč ( a
takových klícek potřebuji cca 100 ks).
Už zde ale bylo řečeno, že Jenterova klícka je vhodná pro včelaře, který
chová matky komerčně nebo má vlastní potřebu několika set ks matek ročně.
V současné době, pro mne a myslím, že i pro většinu včelařů na konferenci
nemá za tyto peníze význam. Ale je to velmi zajímavá věc o které je dobré o

vědět a podělit se. Třeba v budoucnu budou za korunu dvě

Aleš


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 87


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík --- 22. 1. 2002
Re: Re[2]: Matky - linie


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2002 2:54 PM
Subject: Re[2]: Matky - linie




Jen tak pro zajímavost bych se otázal, jestli zimuje ve dvou
nástavcích. Já jsem měl problém zazimovat včelstva se Sklenárkami ve
dvou nástavcích (nástavek = 11 plástů 39*24). V průběhu sezóny jsem
měl problém dostat je do 4 nástavků.

Já můžu s určitostí říct že Sklenárky dorostou na sílu zimovaného včelstva
do dvou nástavků Tachov. úlu a v těchto úlech v sezoně se jsou schopny
pohybovat na sílu 4-5 nástavku. Výnos za minulý rok byl s kočováním k řepce
a do lesa v prum. 60 kg a pokud je slunečnice dá se i vytáhnout na 80 kg.
Podmínky takových vynosů jsou ovšem pro každého jasné, zimovat silné
včelstvo dostatečne zásobené pylem a glycidovou složkou a v neposlední řadě
mít štěstí na počasí.
Ale ještě by bylo dobré říct v jaké výšce Honzo včelaříš. Co jsem uvedl je
pro oblast 220m.n.m. a snůška z lesa je asi 400m.n.m. Jaro to mám brzy a
zimy nějak drsné také nejsou.

Dále se tu Vojta zmínil i o tom ,že v určitých generacích života matky může
včelstvo přebírat jiné vlastnosti než mněla matka na začátku. Já jen k tomu
ještě chci dodat, že tyhle změny jsou způsobeny pářením matky. Matka, která
se páří s nekolika trubci, má jednotlivé dávky sperma uloženy "za sebou" a
jak tyto dávky přicházejí na řadu tak se může měnit i povaha včelstva. Řeč
je samozřejmně o přirozeném páření matek.

Obecně o liniích mohu říct jen to, že každá chce svoje, kdyby tomu tak
nebylo tak by nebyli Vigor, Lesanka, Trojsek aj. Co která linie konkrétně
potřebuje je už věcí zkoumání každého včelaře. Ani včely, ani úly nejsou
stejné a každému vyhovuje něco jiného.

S pozdravem Ales



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 86


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Novak --- 21. 1. 2002
Re: Re[2]: Matky - linie (77) (80) (81)

<Jen tak pro zajímavost bych se otázal, jestli zimuje ve
Většinu včelstev zimuje ve dvou nástavcích, pokud je z podzima nějaký problém (ale i oddělky) tak v jednom.
Ještě k matkam: v naší organizaci se téměř každý rok kupují dvě i tři insem. matky, ale ne každá se po sledování vlastností použije k rozchovu.
Je to asi dva roky co jsem získal matku od př.Protivínského a jsem velmi spokojen, loni jen od ní udělal několik matek a tak letos poznám ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 85


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 21. 1. 2002
RE: Matky - linie

->Mladá matka má na včelstvo téměř revoluční vliv. Je to radikální obrat
->poměrů k lepšímu. V dalších generacích se však mohou objevit (posílit)
->některé negativní vlastnosti a naopak ty pozitivní mohou
->ztratit na svém
->vlivu.
Já jsem slyšel, že jeden věhlasný chovatel vybírá vhodné matky tím způsobem,
že je sleduje 4 roky a od té matky, která je dobra a ještě má dobrou
výkonnost 4.rok tak odebírá vajíčka. Můj chov matek je spíš sázka do
loterie, protože v okolí nikdo matky nešlechtí a jsou to spíš včely horší a
špatné (bodavé).
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 84


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 21. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka (78)

Nevim jestli to tu padlo, ale cena jenterova rámku je 2300 Kč v Honey-wellu a je momentálně vyprodáno. Nevěřím, že se to tady ujme. Ale už jsem měl cukání to vyzkoušet. Cena mě vrátila na zem. Žádný zázrak to ale nemůže být, rozhodující je pro mě mít dobrou plemennou matku a dobré trubce v okolí. To budu řešit nejdřív.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 83


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emil Knopf --- 20. 1. 2002
Re: RE: Konference v plne funkci - zdá se, ze opravdu (54) (59)

Stará konference opět začala cca 17.1.2002 fungovat. Dnes tam je i příspěvek s adresou a návodem jak se přihlásit sem.
Takže nás možná navštíví další zvědaví včelaři.
Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 82


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 20. 1. 2002
Re[2]: Matky - linie (77) (80)

> Teď ke Sklenarkám. Znám včelaře (50 včelstev, rám. míra 39x27,5) a
> chová jen Sklenárky. Všechny včelstva má na třech nástavcích, pěkně
> narvané (chtělo by to 4 nástavek, ale nemá je udělané). Pravda, jsou
> trošku bodavá, ale znám horší.

Jen tak pro zajímavost bych se otázal, jestli zimuje ve dvou
nástavcích. Já jsem měl problém zazimovat včelstva se Sklenárkami ve
dvou nástavcích (nástavek = 11 plástů 39*24). V průběhu sezóny jsem
měl problém dostat je do 4 nástavků.

> Moje zkušenosti jsou, že matky musím měnit každý druhý rok bez
> ohledu na linii.

Nic proti tomu. Pro zajímavost dodám, že jedno včelstvo s Pradědkou
podávalo vysoce nadprůměrný výkon nejen v prvním roce života matky,
ale i v roce druhém. Jako určitý experiment ji nechávám ve včelstvu
dál (jinak matky měním v druhém roce jejich života).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 81


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Novak --- 20. 1. 2002
Re: Matky - linie (77)

Ahoj, nestačím koukat co nového se odehrálo na konferenci za dobu kdy jsem jí moc nesledoval (no, vůbec), ale už to doháním. Do staré konference jsem moc nepřispíval a tak doufám v obrat k lepšímu :-).

Teď ke Sklenarkám. Znám včelaře (50 včelstev, rám. míra 39x27,5) a chová jen Sklenárky. Všechny včelstva má na třech nástavcích, pěkně narvané (chtělo by to 4 nástavek, ale nemá je udělané). Pravda, jsou trošku bodavá, ale znám horší.
Jinak jsem rád v pochvalu na matky od př.Cimaly, v loňském roce jsem jich také pár koupil a tak čekám co předvedou. Moje zkušenosti jsou, že matky musím měnit každý druhý rok bez ohledu na linii.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 80


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 19. 1. 2002
Re: Matky - linie

Mladá matka má na včelstvo téměř revoluční vliv. Je to radikální obrat
poměrů k lepšímu. V dalších generacích se však mohou objevit (posílit)
některé negativní vlastnosti a naopak ty pozitivní mohou ztratit na svém
vlivu. Proto má kromě časté výměny matek svůj velký význam i pozitivní a
negativní výběr.

vojta

> Když už se rozvinula debata o chovu matek. Rozhovorem se včelaři se často
> setkávám s názorem, jakony *nebylo až tak důležitá linie (Vučko, Sklenar,
> Singer apod.), ale spíše aby matka byla mladá.* Občas zaslechnu rady typu:
> "Hlavně chovej matky a o "zázračné" linie se nestarej." Moje vlastní
> zkušenost je taková, že žádná linie asi nebude zázračná, ale přesto -
linie
> dosti podstatně projevuje na výnosu včelstva (tím samozřejmě nechci říci,
> že by nebylo důležité, aby byly všechny matky mladé).
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 79


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 19. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka

Jednou z největších výhod J. rámku je to, že se pro chov dají použít larvy
- staré jen několik hodin (větší počet vaječných rourek vychované matky)
- stejně staré (minimální riziko vykousání matečníků první líhnoucí se
matkou)

vojta


Kolko ludi tolko chuti ako sa hovori :-)) Jenterov ramik je skor vhodny pri
vacsom chove matiek
kde vyniknu jeho prednosti. Urcite sa neuplatni tam kde je potreba odchovat
par matiek za sezonu
ale ked zakladam 40 - 50 kusovu seriu , tak radsej tu matku najdem ako
prelarvovat take mnozstvo.

MS.



Ahoj ,
mně je to jasné ale ta příprava ,chytit matku dát ji do klícky a potom opet
rozebrat, takhle otrvřu úl jaqkýkoliv den vyndám plást a mám larviček víc
než potřebuji,vlastní nandáni larviček z Janterova ramku musí být
krásná,stejně to zkusím i takto ,
vyplavení a podebrání plovoucí larvičky z hladiny není taky náročné,
podstatně horší je to jen tak na sucho.přijetí ve starteru také není
problém
za dobré snůšky nebo pokrmit. Nerezová lžička je opravdu dobrá a pěkně
poušti larvičku a hladinu kde potom plave.
s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-
Dobry den .
Choval som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to
s Jenterovim ramikom
ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je
ta vyhoda , ze sa nemusime
larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie
percento uspesnosti prijatia
larviciek .

Pozdravuje Suja Miroslav


---

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 78


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 18. 1. 2002
Matky - linie

Když už se rozvinula debata o chovu matek. Rozhovorem se včelaři se často setkávám s názorem, jakony nebylo až tak důležitá linie (Vučko, Sklenar, Singer apod.), ale spíše aby matka byla mladá. Občas zaslechnu rady typu: "Hlavně chovej matky a o "zázračné" linie se nestarej." Moje vlastní zkušenost je taková, že žádná linie asi nebude zázračná, ale přesto - linie dosti podstatně projevuje na výnosu včelstva (tím samozřejmě nechci říci, že by nebylo důležité, aby byly všechny matky mladé).

Např.: měl jsem několik včelstev se zakoupenými matkami Sklenar (z Jabloňan). Těmto matkám činilo vesměs problémy naplnit více nástavkový úl (mám pocit, že tato linie je spíše vhodná pro dvouprostorové včelaření, při kterém může dávat dobré výnosy). Jako nadpůrměrně dobrou vlastnosti těchto matek bych však uvedl nerojivost (ani jedno včelstvo se nevyrojilo a to včetně jednoho kuriozního případu, kdy jsem nedopatřením nechal včelstvo, na jaře slabší, celou sezónu v jednom patře budečáku - situace v létě: plásty byly plné medu, plodování seškrceno na minumum, ale ani pokus o rojení).

Mám však takový pocit, že včelstva s matkami z Jabloňan jsou nezřídka nadprůměrně bodavá...

Velice dobrou zkušenost jsem učinil s matkami od př. Pavla Cimaly (jeho vlastní linie Pradědka). Všechny úly, kde byly jeho matky, daly výnos výrazně nad průměrem stanoviště.


------------------------


Omluva př. Aleši Molčíkovi. Jeho příspěvek ze 16.1.: "Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci..." se na webu zobrazil až nyní, takže diskuse, kterou odstartoval byla na webu vlastně bez svého počátku. Příčina závady je už odstraněna, a tak by se to nemělo opakovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 77


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleą Molčík --- 18. 1. 2002
Jenterova chovná klícka

Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci.Trosku je tu mrtvo, pamatuji dobu, kdy se to příspěvky jen rojilo. Já sám bohužel toho do konference moc také nepřispěji. Ovšem doufám, že se na můj příspěvek najde odpověd.
Zajímá mne chov matek v "Jenterově" chovné klícce. Tuto klícku jsem nenasel v žádné knize kterou mám, nebo mněl vypujčenou. A okolní včelaří ji k chovu take nepoužívají.
Jedinou informaci kterou mám, jsem vyčetl z Včelařského zápisníku 2002. Je zde "návok k použití" Jenterovy klícky. Z něhož si trošku predstavuji, jak tato věcička vypadá a používá se.
Rád bych si rozšířil teoretické znalosti z včelařství s chovem matek a prosím o odpověd´ zná-li někdo bližší podrodnosti s chovem matek v Jenterově klícce a konstrukční popis dílů z kterých, se tato klícka skládá.
Za odpovědi předem děkuji.

S pozdravem Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleą Molčík --- 18. 1. 2002
Jenterova chovná klícka

Ještě na rozšíření tématu posílám přepsaný návod z Včelařského zápisníku.

--------------------------------------------------------------------------------------------------

Chov včelích matek pomocí "Jenterovy" chovné klícky

Jenterova souprava umožnuje značně zjednodušit a výrazne zvýšit produktivitu práce při chovu matek, protože technologie jejího použití vylučuje přenos larev přelarvovací lžičkou a umožnuje používat larvy nejmenšího vzrůstu. Správné použití soupravy zabezpečuje správné přijetí larev. Zároven se vytvářejí mohutné matečníky vychovající silné matky, které jsou dobře příjmány včelami. Souprava umožnuje získat současně pro další použití 90 larev, což je dostatečné pro vyvedení až 500 matek sezonně.

1. Úvod
Chovat vysoce kvalitní je možné pouze s použitím silných včelstev, majících na jaře obsazeno nejméně 8-10 rámků a 4 rámky plodu.Vajíčka je třeba brát od matek, které se již dobře uvedly a nejsou starší než dva roky. Je také nutno nezávisle na snůšce přidávat včestvum dvakrát denně alespon 200 ml sirupu. S dokrmováním je nutno začít včas, tři až čtyři dny před přidáním soupravy pro chov matek.

2. Příprava
Před prvním použití je nutno všechny součásti nejprve promýt teplou čistou vodou. Ve dně matečníkové misky je nutno voskem zaplnit malý otvor, který po další montáži vytvoří dno plástové bunky, kam bude matka klást vajíčko. To je možné udělat bud' zabodnutím mističky do mezistěny nebo zaplněním otvoru voskem a jeho zformováním do hladkého, lehce vydutého tvaru pomocí tyčinky. Takto připravená dna matečníkových buněk se nasadí na zadní stranu pouzdra plástve a zakryjí plochým víčkem. Pouzdro s tvarovanými držáky se k rámku připevní tak, že se v horní loučce vyvrtají dva otvory o průměru 2-3 mm a pouzdro se přišroubuje vruty. Při vrtání otvoru dbáme na to, aby střední stěna soupravy byla umístěna uprostřed šířky rámku stejně jako mezistěna. Ke spodní loučce rámku se pouzdro připevnuje tenkým drátkem, který se protáhne dvěma oušky na pouzdru. Zbytek rámku se vyplní mezistěnou, na které následně včely budují bunky. je možné a námi doporučené, jednodužší umístění soupravy pomocí drátku mezi rámky plodového tělesa. Pro připevnění matečníku je nutno zhotovit chovný rámek o 2-3 loučkách s otvory o prům. 16 mm ve vzdálenosti 25-30 mm od sebe. Horní lištu rámku doporučujeme zhotovit 25 mm širokou, boční a chovné lišty 22 mm široké o síle 8 mm.

3. Získání vajíček
Přední část pouzdra, vytvářející dna buněk, se pomaže medem a přiloží se chovná mřížka se šestihrannými otvory. Shora se pouzdro zakryje víčkem s otevřeným otvorem pro následné přidání matky. Rámek s pouzdrem se pak vloží mezi ostatní rámky doprostřed plodového tělesa. je nezbytné zabezpečit včelám průchod mezi rámky, a to 8-10 mm. Včely seberou med, a tak součaně připravují bunky ke kladení vajíček. V případě nestálosti počasí nebo slabého včelstva by se mohlo stát že včelám nepostačí síly na zahřátí hnízda, které se zvětšilo o přidaný rámek s chovnou soupravou. Proto je nutné zůžit včelstvo tak, že 1-2 rámky s plodem přeneseme do jiného včelstva, když jsme z nich předtím smetli včely. Den po vložení rámku se soupravou do včelstva tento znovu vyjmeme, otvorem předního víčka vpustíme matku a otvor uzavřeme. Poté vrátíme rámek zpět doprostřed plodiska. Za několik hodin nebo druhý den prohlédneme chovnou soupravu. Když má matka nakladená vajíčka do všech buněk, sundáme přední víčko a rámek se soupravou vrátíme na původní místo. Mezeru mezi rámky současně upravíme.

4. Získání a použití larev
Pro chov vysoce kvalitních matek je důležité používat larvy co nejmladšího věku. Kvalitní larvy mají pravidelný srpovitý tvar. Dno matečníkové misky zasadíme do hlavního tělesa matečníkové misky, čímž vytvoříme základ budoucího matečníku. Takto připravené matečníky fixujeme do chovné lišty tak, že je zasuneme kruhovým koncem dna do mat. misky do předem připraveného držáku. Tento držák pro upevnění matečníku je zatlačen do otvoru prům. 16 mm v chovné liště rámku. Chovný rámek pak umístíme do chovného včelstva.

5. Příprava chovného včelstva, získání zralých matečníků a jejich užití
Jeden až dva dny pred umístěním chovného rámku do včelstva odstraníme z tohoto včelstva matku a otevřený plod. To znamená že vytvoříme oddělek. Abychom nenechali bezmatečné včelstvo dlouho bez létavek, přidáme dva až tři rámky zavíčkovaného plodu z jiného včelstva, a tím vytvoříme nestejnorodý oddělek. V chovném včelstvu musí zůstat alespon dva kg včel a dva a více rámků zavíčkovaného plodu. Mezi plodovými rámky je třeba nechat volný prostor na šířku jednoho rámku, do kterého potom vložíme chovný rámek. Pokud se matečníkové misky používají poprvé, larvy se mohou špatně ujmout, protože misky nejsou včelami opracovány. Dát však rámeček s miskami na opracování včelám předem nemá význam, protože včely o něj nejeví zájem. Při osvojování si mohou včely zalepit část vršku misky voskem. Není třeba ho odstranovat. Později, po vylíhnutí matky, je nezbytné voskovou část matečníku opatrně obřezat na vzdálenost 10-15 mm od omělohmotné mističky, což značně zjednodužší včelám výstavbu navého matečníku.
Zralé matečníky je možno vyjmout z chovného rámku pro přidání do jiných včelstev nebo je umístit do chovných klícek, aniž bychom je snímaly z chovné lišty. Vypuštění matky z klícky lze časově regulovat, a to množstvím medocukrového těsta naplněného do držáku mat. misky, který je průchozí. Při zaplnění otvoru držáku těstem z vnější strany do 1/3 potřebují včely 5-6 hodin na vybrání těsta, při zaplnění na 1/2 jeden den, a při úplném zaplnění, 2 dny a více. Je to tím, že vnější kónická část otvoru se mění ve válcovou, kde má k těstu přístup pouze včela.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 18. 1. 2002
RE: Jenterova chovná klícka


Kolko ludi tolko chuti ako sa hovori :-)) Jenterov ramik je skor vhodny pri
vacsom chove matiek
kde vyniknu jeho prednosti. Urcite sa neuplatni tam kde je potreba odchovat
par matiek za sezonu
ale ked zakladam 40 - 50 kusovu seriu , tak radsej tu matku najdem ako
prelarvovat take mnozstvo.

MS.



Ahoj ,
mně je to jasné ale ta příprava ,chytit matku dát ji do klícky a potom opet
rozebrat, takhle otrvřu úl jaqkýkoliv den vyndám plást a mám larviček víc
než potřebuji,vlastní nandáni larviček z Janterova ramku musí být
krásná,stejně to zkusím i takto ,
vyplavení a podebrání plovoucí larvičky z hladiny není taky náročné,
podstatně horší je to jen tak na sucho.přijetí ve starteru také není
problém
za dobré snůšky nebo pokrmit. Nerezová lžička je opravdu dobrá a pěkně
poušti larvičku a hladinu kde potom plave.
s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-
Dobry den .
Choval som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to
s Jenterovim ramikom
ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je
ta vyhoda , ze sa nemusime
larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie
percento uspesnosti prijatia
larviciek .

Pozdravuje Suja Miroslav


---

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 18. 1. 2002
RE: Jenterova chovná klícka (72)

Ahoj ,
mně je to jasné ale ta příprava ,chytit matku dát ji do klícky a potom opet
rozebrat, takhle otrvřu úl jaqkýkoliv den vyndám plást a mám larviček víc
než potřebuji,vlastní nandáni larviček z Janterova ramku musí být
krásná,stejně to zkusím i takto ,
vyplavení a podebrání plovoucí larvičky z hladiny není taky náročné,
podstatně horší je to jen tak na sucho.přijetí ve starteru také není problém
za dobré snůšky nebo pokrmit. Nerezová lžička je opravdu dobrá a pěkně
poušti larvičku a hladinu kde potom plave.
s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-
Dobry den .
Choval som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to
s Jenterovim ramikom
ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je
ta vyhoda , ze sa nemusime
larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie
percento uspesnosti prijatia
larviciek .

Pozdravuje Suja Miroslav


---

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 18. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka


Dobry den .
Choval som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to
s Jenterovim ramikom
ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je
ta vyhoda , ze sa nemusime
larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie
percento uspesnosti prijatia
larviciek .

Pozdravuje Suja Miroslav




Zdravím Vás,
po přečtení návodu mi to připadá trochu moc pracné a zdlouhavé, není
jednodušší si koupit kvalitní přelarvovací lžičku z nerezu a larvičky od
inseminované matky vyplavit nastříknutím vody do plástu ,sklepnutím na vodu
na tmavou silonovou punčochu a tam si vybrat kvalitní larvičky sklovité
barvy z takového množství a dát do umělých misek s mateří kaší nebo i
vodou na lištu do chovného včelstva /startéru/ tak 10 minut to trvá se
vším všudy.a kdo špatně vidí tak si může vzít lupu nebo mu to udělají
děti,přelarvovat umí tak od 5 let a jsou šikovnější než dospěláci, je
potřeba však dohlídnout a vybrat co mají dát do mateří plastové misky tady
neplatí čím větší tím lepší.
S tímto způsobem jsme spokojeni .
zdravím vás z Č.Budejovic



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 72


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Kupka --- 18. 1. 2002
Teplota

Kdo měřil teplotu zimního chumáče. Kolega to zkoušel a naměřil přes 40°C . Použil digitílní teploměr čidlo strčil skrz igelit dírkou do chomáče. To si již asi plodují a je jim lépe než lidem doma.zjistím přesné podrobnosti dám vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Kupka --- 18. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka (68) (69)

Zdravím Vás,
po přečtení návodu mi to připadá trochu moc pracné a zdlouhavé, není jednodušší si koupit kvalitní přelarvovací lžičku z nerezu a larvičky od inseminované matky vyplavit nastříknutím vody do plástu ,sklepnutím na vodu na tmavou silonovou punčochu a tam si vybrat kvalitní larvičky sklovité barvy z takového množství a dát do umělých misek s mateří kaší nebo i vodou na lištu do chovného včelstva /startéru/ tak 10 minut to trvá se vším všudy.a kdo špatně vidí tak si může vzít lupu nebo mu to udělají děti,přelarvovat umí tak od 5 let a jsou šikovnější než dospěláci, je potřeba však dohlídnout a vybrat co mají dát do mateří plastové misky tady neplatí čím větší tím lepší.
S tímto způsobem jsme spokojeni .
zdravím vás z Č.Budejovic

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 17. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka (68)

Obrázek článku "Odchov matiek s využitím Jenterovho rámika" byl umístěn na web downloadu www.vcely.or.cz/files

Odtud si jej můžete zobrazit (klinkutím myší na link - MS I.Explorer i Netscape jsou schopny obrázek přímo zorazit), anebo si jej stáhnout na disk (pravé tlačítko myši) a zobrazit si obrázek doma "svépomocí"...

Obrázek má něco přes mego - doporučuji stahovat spíše večer...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 17. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka


Jenterov ramik , alebo klietka je v podstate plastovy box o rozmeroch
priblizne 10 x10x3 cm.
Vo vnutri je umiestneny vcely plast z umelej hmoty potiahnuty vcelim
voskom. Kazda tretia bunka
je priechodzia. Zo strany plasu je kryt tvoreny plastovou materskou
mriezkou.
Z druhej strany sa do priechodzich buniek vkladaju take plastove stopliky ,
ktore tvoria
dno bunky. Tato strana je prekryta plastovym krytom. Takto pripraveny box
sa zabuduje
do ramika a vlozi sa do ula - dobre je vlozit par dni pred planovanym
vlozenim matky , aby si ho
vcely vycistili. Potom vlozim matku. Matka zakladie bunky . Matku pustim a
po vyliahnuti
lariev povytahujem spominane stopliky - dna buniek a pozasuvam ich do
materskych misiek
ktore su uz samostatne a tie sa nasunu na plastove stojanceky umiestnene na
chovnom ramiku.
Dalej sa uz pokracuje znamym sposobom .
Na zaklietkovanie zrelych matecnikov som si vyrobil klietocky ake som
videl v navode.
V nemecku sa urcite daju kupit. Totiz ten stojancek do ktoreho sa
umiestnuje materska bunka
je usposobeny tak aby sa nanho dala nasunut valcova klietocka . Klietocky
som vyrobil
zo sietky na okno ale musi byt liata nie tkana. Na gulatinu prislusneho
priemeru som navinul
sietku a zvaril pajkovackou. Klietka je uzavreta drevenym stoplom.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Ahoj Miro
Pokud můžeš cokoliv poslat k Jenterově klícce budu jenom rád. Zatím
shromažduji jen informace. Zajímá mne jak taková klícka vypadá. Dovedu si
ji
pouze trošku představit jak asi funguje. Článek, o kterém jsem se zmínil,
(ve Včelařském zápisníku )přepíšu během dne a pošlu do konference. Je tam v
podstatě návod k použití.

S pozdravem Aleš


















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleą Molčík --- 17. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka

Ahoj Miro
Pokud můžeš cokoliv poslat k Jenterově klícce budu jenom rád. Zatím
shromažduji jen informace. Zajímá mne jak taková klícka vypadá. Dovedu si ji
pouze trošku představit jak asi funguje. Článek, o kterém jsem se zmínil,
(ve Včelařském zápisníku )přepíšu během dne a pošlu do konference. Je tam v
podstatě návod k použití.

S pozdravem Aleš


----- Original Message -----
From: <MSuja/=/softip.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 16, 2002 7:05 AM
Subject: Re: Jenterova chovná klícka



Pouzivam Jenterov ramik na chov matiek, takze mozem pripadne otazky
zodpovedat. Mam aj zoscanovany aj clanok z casopisu vcelar ked je popisane
pouzivanie . Je vo formate jpg .

Pozdravuje Suja Miroslav.




Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci.Trosku je tu mrtvo, pamatuji
dobu, kdy se to příspěvky jen rojilo. Já sám bohužel toho do konference moc
také nepřispěji. Ovšem doufám, že se na můj příspěvek najde odpověd.
Zajímá mne chov matek v "Jenterově" chovné klícce. Tuto klícku jsem nenasel
v žádné knize kterou mám, nebo mněl vypujčenou. A okolní včelaří ji k chovu
take nepoužívají.
Jedinou informaci kterou mám, jsem vyčetl z Včelařského zápisníku 2002. Je
zde "návok k použití" Jenterovy klícky. Z něhož si trošku predstavuji, jak
tato věcička vypadá a používá se.
Rád bych si rozšířil teoretické znalosti z včelařství s chovem matek a
prosím o odpověd´ zná-li někdo bližší podrodnosti s chovem matek v
Jenterově klícce a konstrukční popis dílů z kterých, se tato klícka skládá.
Za odpovědi předem děkuji.

S pozdravem Aleš





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 16. 1. 2002
Download

Na vstupní stránku konference byl umístěn link na stránku downloadu (soubory ke stažení). Tento web se soubory ke stažení je zde místo veřejného FTP serveru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78080 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 66 do č. 126)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu