Archiv Včelařské konference

podle tvaru zavíčkování to nevypadá na spotřebovaný plást a už vůbec ne na 15 ti rámcích.Celkem v jednom včelstvu 44 rámků a najednou je kromě cca 10 rámků s plodem melicitoza na všech, včetně těch co byly předtím jenom nezavíčkované.Že by jedly jen ten z plástů a za týden snědly nějakých 30 kg medu z plástů a pak ho doplnily melicitozou a ještě stihli zavíčkovat se mi zdá hodně ujeté.

zdravím
víkend jsem věnoval vytáčení - českomoravská vysočina 550m.n.m. -
medovicový med - vytáčení
bez problémů - melecitoza snad tu není :-))
hned zakrmuji - krmím pomocí kbelíků od malíčských nátěrů a slámy - letos
poprvé chci zimovat
ve třech (loni dvou) nástavkách - jaká je zkušenost ??
krmil jsem vždy 15 kg - nebude to pro taková včelstva málo ?? letos na
jaře je byly zbytky zásob



Miroslav Havel

Ahoj,
chci si udelat predstavu kolik kg cukru krmite, jde mi o silna vcelstva a o stredne silna vcelstva.

Diky Vendula
ZO Ústí nad Orlicí

Já krmím 12,5 kg cukru, jedno jestli do jednoho nástavku 11 pl s novou matkou, nebo do 3 nástavků-33 pl.Zimu 2005-2006 jsem zimoval 4 včelstva ve 3 nástavkách , protože jsem nechtěl "vyhánět" včelky.Tato včelstva měla na jaře pomalejší nástup a více plísně.Ze spodního nástavku jsem dal vytavit v průměru cca 7 pl.I přes pomalejší nástup taková včelstva přinesla více jarního medu.Řepku jsem letos měl v doletu, ale začínala kvést zrovna v době , kdy přišlo to ochlazení- takže nic.Výhody- snad jen to, že nástavky nezabírají nikde místo a je stím méně práce.Ovšem v případě fumigace e začínají více projevovat nevýhody."Pokud dáte pásek do vysokého podmetu, možná se opravdu nedostane dost kouře do horního nástavku.Letos jsem totiž překročil a oproti jiným letům dost výrazně roztoče.Je pravda, že i jiní, kterí ve 3 nást. nezimovali také překročili a svádějí to na svazenku, která kvetla celé léto, na hořčici z podzimního zeleného hnojení, která kvetla až do mrazů a určitě podněcovala k pozdnímu plodování , ale i to je to riziko, když další ve stejné oblasti- zimující takřka výhradně jen v 1 nástavku neměli ani jeden exemplář v nálezu.Já myslím, že platí úměra, čím silnější včelstva budeš zimovat a ve větším prostoru- tím více brouků- má to také logiku, matku nebudou omezovat zásoby v plodišti.

dodatek- letos máme předepsaný Gabon- takže ve vícero jak 2 nástavkách určitě zimovat nebudu, protože pokud letošní zimu ti moji chudáčci přežijí, tak všechny exponované plásty hned na jaře vytavím aby se mi to z vosku nedostalo do medu.Ještě dodám, že zimuji včelnicově a na zimu 2005-2006 jsem odstranil igelity ze strůpku a podél stěn nechal cca 0,5 cm mezeru překrytou síťkou, aby mohl vzduch cirkulovat podél stěn, ale nepomohlo to, takže se vrátím k igelitu a uberu plásty. aby byly včelky více na těsno.

U nás na Vysočině (550m n.m.) je to různé. Já jsem ji měl u cca 20% včelstev, včelař ode mě vzdálený 700m ji nemá vůbec. V okolních obcích vzdálených cca 2 - 3 km je poměrně silná, za těmito obcemi zase nic a ještě více vzdálení včelaři ji mají tak, že vytáčení nechali, protože nevytočili vůbec nic. Je to asi různé.

Petr

Sdělte emailovou adresu, pošlu pdf (3,3 MB).
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: KOZL?K [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, July 24, 2006 11:03 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: melecitoza

bohužel před rokem 2000 jsem včelařství neodebíral,

Vždycky jsme počítali 1 kg na rámek

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vendula <prochazkova/=/metroprojekt.cz>
> Předmět: Krmen?
> Datum: 24.7.2006 11:36:24
> ----------------------------------------
> Ahoj,
> chci si udelat predstavu kolik kg cukru krmite, jde mi o silna vcelstva a o
> stredne silna vcelstva.
>
> Diky Vendula
> ZO Ústí nad Orlicí
>
>
>

pokud vím tak se dělal výzkum na rezudia z gabonu a varidulu a nebyly prokázány v měřitelném množství medu a vosku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KOZL?K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: melecitoza
> Datum: 24.7.2006 12:54:10
> ----------------------------------------
> dodatek- letos máme předepsaný Gabon- takže ve vícero jak 2 nástavkách
> určitě zimovat nebudu, protože pokud letošní zimu ti moji chudáčci přežijí,
> tak všechny exponované plásty hned na jaře vytavím aby se mi to z vosku
> nedostalo do medu.Ještě dodám, že zimuji včelnicově a na zimu 2005-2006
> jsem odstranil igelity ze strůpku a podél stěn nechal cca 0,5 cm mezeru
> překrytou síťkou, aby mohl vzduch cirkulovat podél stěn, ale nepomohlo to,
> takže se vrátím k igelitu a uberu plásty. aby byly včelky více na těsno.
>
>
>

Ono velice moc záleží, jestli jsou rezidua rozpustná v tucích, respektive ve
vosku nebo ve vodě. Pokud jsou rozpustná mnohem víc ve vosku než ve vodě,
tak z vosku do medu prakticky nepřecházejí. To rezidua z gabonu jsou. Takže
do těla se většinou nedostanou s medem, ale polknutým kouskem vosku, ať už
při žvýkání víček nebo voskovou nečistotou v medu. Vstřebávání reziduí do
těla se ještě zvětší, když je vosk v žaludku naředěn mastnotou z jídla a
činnost trávicího ústrojí povzbuzena malou dávkou alkoholu.
Rezidua rozpustná ve vodě by se do medu dostala snadno, ale samotné vodné
prostředí je dost reaktivní, navíc vodné prostředí umožňuje poměrně snadno
přestup kyslíku ze vzduchu, takže rezidua rozpustná ve vodě jsou většinou
poměrně rychle rozložena a do medu se už nedostanou. Například Amitraz při
fumigaci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 24, 2006 4:31 PM
Subject: Re: rezudia


pokud vím tak se dělal výzkum na rezudia z gabonu a varidulu a nebyly
prokázány v měřitelném množství medu a vosku

Pepan

nedávno jsme to řešili vyhledej si to googlem v archivu konference.....

sorry mám ...zmatek v počítačích..

můžete mi prosím poslat ten pdf též...vcela-med/=/centrum.cz

Zdravím,
nemáte někdo zkušenost s tím, jak včely vyřeší, když omylem dám do misky 2 larvičky? je to problem, nebo si s tím poradí?
Díky za reakce!

Dne úterý 25 července 2006 09:08 Ondřej Ptáček napsal(a):
> Zdravím,
> nemáte někdo zkušenost s tím, jak včely vyřeší, když omylem dám do misky 2
> larvičky? je to problem, nebo si s tím poradí?
> Díky za reakce!

dd,

jednu, nebo obe vyhodi.

Honza

Tak potom se již nedivím, že někteří krmí 30 a více kg.Asi na jaře hned toto vytáčejí a libují si jakou měli v březnu snůšku.

Jedna věc je, co kdo měřil a proč a jiná zase co chci já jíst a případně nabízet.O výsledcích měření si asi myslí svoje i v Dole a také proto vykupují panenský vosk.

Má adresa je pet.kozlik/=/volny.cz Předem moc díky.

Včelařím také na okraji Brd a mel. med mám. Vytočit jde asi z poloviny. Protože používám rad. medomet a většinu plástů mám panenských, musel jsem snížit otáčky cca o 1/3. a prodloužit vytáčení. Plásty napůl vytočené vracím do včel systémem plodiště, prázdný polomedník igelit v rohu přehnutý, aby vznikl menší průlez a 2 medníky s mel. zbytky. Každý nástavek provlhčím malířskou štětkou vodou. Včelky si poradí. Mám vypozorováno, že co včelky podruhé proženou sosáčky,již tak netuhne. Je to pracné a funguje to dobře. On problém mel. medů není pouze ve vytočení, ale týká se i cezení medu a hlavní je si uvědomit jak postupovat když je mel.med v plodišti, protože tam už jde včelkám v zimě o život. Jinak si myslím, že máme za sebou velmi zdařilou sezonu holt trochu z komplikacemi. Zdraví R. Stonjek

Zdravím.
Minulý rok tu proběhla diskuse a byl tu prezentován plánkem víceúčelový
podmet.
Může někdo poslat adresu ??
nemohu ho v archívu najít
děkuji

Miroslav Havel

Všiml jsem si, že na serveru VN stále visí upoutávka na minulé číslo M. včelaře. Rád bych tedy touto cestou upozornil, že již vyšlo nové č. 4/2006 - LÉTO.

Více na modernivcelar.cz

nevite nahodou co se pridava do vceliho vosku, kdyz si chci navoskovat nabytek? (je mi jasne ze to bude nejake redidlo, ale nevim jake...)

Diky Vendula

Tak potom se již nedivím, že někteří krmí 30 a více kg.Asi na jaře hned toto vytáčejí a libují si jakou měli v březnu snůšku

.........
Někteří možná ano, ale normálně je v nástavkovém úlu plno zásob(medu)+ dodané na zimu.
Takže jedna věc je kolik dodat cukru a kolik mají včely na zimu celkem.
Osobně si myslím, že těch cca 20kg zásob celkem ve velkoprostorovém úlu je spíše minimum, které zajistí naprosto klidný spánek, a hlavně na jaře klid včelám i včelařovi. Samozřejmě při dobrém, uspořádání zásob.

Většinou se hodnoty kolik krmit a kolik ponechat zásob celkem zaměňují. Respektive se špatně interpetují výroky jako:" Dokrmím na 25 kg zásob,.." atd.

O výsledcích měření si asi myslí svoje i v Dole a také proto vykupují panenský vosk...

....
asi ne proto, aby jej jedli, ale je po něm poptávka ve farmacii atd.

Nejlepší způsob jak nepoužívat Gabon, je včelařit v oblasti, kde včelaři nechovají roztoče. Tedy, aby se to plošně dostalo na podzim na nulu, a v létě nemá co reinvadovat:-).
Jednoduché a prosté, ale nevím proč je mezi včelaři tolik expertů, co ví nejlíp vše a nikdo jim nebude muset radit ....

Bylo to v loňském Včelařství. Krátký odstaveček.
Terpentýnový olej. Kolega podle toho návodu dělal dětskou postýlku a byl nadšen. Jen spotřeba byla značná.
Karel

Dne úterý 25 července 2006 13:53 HavelM/=/gr.cd.cz napsal(a):

> vytáčím letos i med z plodiště, takže všechen a chci zimovat na třech
> nástavcích 39x24x11

dd,

bacha na to, ze med z pylovych plastu (vetsinou ty po stranach) byva (alespon
u mne) mirne nakysnuty od fermentovaneho pylu, coz se nekomu muze libit, ale
take pripadat jako znamka zkvaseni.

Honza

Máte někdo zkušenosti, jak dlouho vydrží klíčivost semen svazenky? Objevil
jsem pytlík semen s dobou použitelnosti 1999. A pokud ji budu zkoušet, za
jak dlouho semeno začíná po zasetí a zalití klíčit?

R. Polášek

Souhlasím a vždycky si nechám rád poradit.Bohužel z různých rad lze použít jen něco a něco je nesmysl hned na 2. pohled.

Mám pocit,že jesm někde četl, že se panenský vosk v Dolu vykupuje na výrobu mezistěn pro "plástečkový med". To ale tu farmacii nevylučuje.

vsusicky

Dříve byl včelí vosk tak snad do 10 % součástí laků na nábytek. Přídavek
včelího vosku umožnil, že jak lak uschnul, šlo ho opakovaně vyleštit do
vysokého lesku. Zároveň ale předměty, které na laku dlouho ležely, se do
něho bořily a lepily se na něho a ten lesk se taky rychle ztrácel. Dále tam
byly nějaké vysychavé oleje, jako lněný a nějaké přírodní pryskyřice, jako
kalafuna, kopálová pryskyřice a i jiné. Dneska už je to spíše věc pro
restaurátory. Taky dnešní průhledné laky jsou mnohem tvrdší a stabilnější.
Jinak jakýsi přírodní lak s přídavkem včelího vosku jsem viděl třeba v
prodejně včelařského družstva v Ostravě.
Navoskováním je asi myšleno vyleštění už nalakovaného povrchu. To se dělá
třeba tak, že se vytvoří roztok cca 5 - 10 % vosku v ředidle, povrch se
namaže a po zaschnutí ředidla se rozleští. Roztok se vytvoří za horka, jaké
ředidlo je vcelku jedno, musí to být takové, které lakovaný povrch
nenaleptají. Nejlepší je z toho líh potom technický benzín. Znalec by mohl
zkusit udělat emulzi včelího vosku ve vodě, jaké emulzní činidla k tomu
použít ale nevím. Při té přípravě s ředidlem za horka se musí dodržovat
určitá bezpečnostní pravidla, neplnit nádobu více než z 1/3, mít po ruce
poklici pro případné zadušení ohně, když vzplane a dělat to venku nebo
někde, kde se nebudou hromadit výbušné páry a kde se nic moc nestane, když v
případě velké smůly se hořící směs vylije. V současném letním horku někdy
stačí rozměklý špalík vosku nanést na lak otěrem a mechanicky rozleštit a
nemusí na to být žádné ředidlo. Včelím voskem se krásně regenerují taky
plastové věci. Když se škrábance vyčistí a povrch zaleští voskem, vypadá
nějaký starý "bakeliťák" jako nový.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vendula" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 25, 2006 1:22 PM
Subject: voskovani nabytku


> nevite nahodou co se pridava do vceliho vosku, kdyz si chci navoskovat
> nabytek? (je mi jasne ze to bude nejake redidlo, ale nevim jake...)
>
> Diky Vendula

Viz Včelařství č. 9/2005, str. 244.: Politura ze včelího vosku

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:e-mail/=/nezadan]
Subject: Re: voskovani nabytku

Bylo to v loňském Včelařství. Krátký odstaveček.
Terpentýnový olej.

http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004032202

-----Original Message-----
From: HavelM/=/gr.cd.cz
Sent: Tuesday, July 25, 2006 11:55 AM
Subject: Víceúčelový podmet

Minulý rok tu proběhla diskuse a byl tu prezentován plánkem víceúčelový
podmet.
Může někdo poslat adresu ??
nemohu ho v archívu najít

něco k melicitoze je i na WWW stránkách VÚ Včelařského v Dole.
S pozdravem

To je u všech Kutilů , nejenom včelaři
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: melecitoza
> Datum: 25.7.2006 13:55:20
> ----------------------------------------
> O výsledcích měření si asi myslí svoje i v Dole a také proto vykupují
> panenský vosk...
>
> ...
> asi ne proto, aby jej jedli, ale je po něm poptávka ve farmacii atd.
>
> Nejlepší způsob jak nepoužívat Gabon, je včelařit v oblasti, kde včelaři
> nechovají roztoče. Tedy, aby se to plošně dostalo na podzim na nulu, a v
> létě nemá co reinvadovat:-).
> Jednoduché a prosté, ale nevím proč je mezi včelaři tolik expertů, co ví
> nejlíp vše a nikdo jim nebude muset radit ....
>
>
>

To je u všech Kutilů , nejenom včelaři
Pepan

......
Kutil co si kutí doma míchačku, atd. neškodí svému okolí. Většinou. Pokud to nejsou kutilové pyrotechnici.:-)
Ale takový jeden, co například ví, že jeho děda ani táta od září včely nerušili, natož aby je léčili, nebo ví nejlíp jak to léčit, to je pak asi pro okolí pravé dobrodiní.

Prostě mi nějak není jasné, když máme léky s téměř 100% účinností, tak proč přes tu včechnu deklarovanou lásku ke včelám nepatří VD mezi ohrožené druhy?
Že by nám to naše léčení selhávalo na organizaci? Vždyť papírově léčíme na 100% a více? :-)

Dobrý den.
Letos mám problém s vlhkostí medu. Mám tenkostěnné úly Lagstroth 159 mm. Očka mám otevřena, jen medníková zavřena, nahoře jsem fólii neměl. Řepkový med, co jsem vytáčel před měsícem a potom před 14 dny, měl 18,5 % vody - měřeno refraktometrem. Přitom plásty byly skoro celé zavíčkované až dolů. V některých plástech už začínal krystalizovat - nešlo déle čekat. Tuto vlhkost jsem naměřil i v zavíčkovaných buňkách. V nezavíčkovaných byla dokonce o něco nižší. Teď jsem rozdělal sklenici stočenou před měsícem a med má chuť, jako by začínal kvasit. Sklenice ze stejné várky, kterou jsme teď dojedli chutnala normálně.
Kde by mohla být chyba? Je pravda, že v polovině doby, co kvetla řepka bylo psí počasí. Jen dodávám, medomet mám nový nerezový, používám nové plastové nádoby. Ten med jsem pastoval mícháním v té plastové nádobě, ale nádobu jsem vždy hned uzavřel - nemůže pastování mít vliv na rozběhnutí kvašení?
Nestalo se vám někdy, že ne a ne dostat tu vlhkost níže, případně jakou jste měli vlhkost?
Dan

Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta

Mám nástavky 39x24 podle Kolomého, zimuji ve dvou nástavcích, krmím 15kg na úl. Zatím to vždycky stačilo. Při jarní prohlídce (březen) ještě mají tak 2-3 rámky s cukrem.
Pavel

DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

10 kg vosku rozvar v 5L vody. Prelej cez huste sito do plastoveho vedra a
nechaj vychladnut.

Matej



Josef.Mensik/=/seznam.cz
07/26/2006 04:33 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:taven? vosku






DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

No mě to potkalo již dvakrát. (2004,2005)
Nejhorší je na tom, že mně začal kvasit až po vánocích.
Byly to první řepkové medy, které jsem kdy měl, dřív jsem neměl řepku v doletu.
Normálně zkrystalizovaly, některé jsem i pastoval.
U pastovaných vím o pár zkažených sklenicích, ale nejvíc se jich zkazilo normálně na tvrdo zkrystalizovaných.
V mém případě pasovala odpověď tady z konference, že kolísání teploty při skladování způsobí růst krystalů a vytěsňování vody. To sedělo, v medu byly velké krystaly, a teplota skutečně kolísala. V podkrovní místnosti, kde jsem med skladova bylo omylem zapnuto topení.
Docela by mě zajímalo co stím kdo dělá, protože představ, že někomu prodá m med a ten se mu pak doma zkazí mě děsí.

řepku stáčím tak z necelé poloviny(max) zavíčkovanou, protože sem většinou pod víčky jarního medu měl víc % vody a zatím nebyl problém,skladujte v suchu, med nabírá vodu se vzduchu....

Pokud možno to nevař, jen rozpusť. Var totiž vytváří poměrně stabilní emulzi
vosku ve vodě, ta se během tuhnutí už nespojí, zůstane společně s
nečistotami jako miniaturní voskové kuličky na rozhraní vosku a vody. Když
potom ty "nečistoty" oškrábeš, necháš pořádně vyschnout a ve vodní lázni
rozpustíš, najednou to bude skoro samý vosk.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 26, 2006 4:45 PM
Subject: Antwort: Re:taven? vosku


10 kg vosku rozvar v 5L vody. Prelej cez huste sito do plastoveho vedra a
nechaj vychladnut.

Matej



Josef.Mensik/=/seznam.cz
07/26/2006 04:33 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:taven? vosku






DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med výborný,zdraví Víťa.

Není třeba se vzdávat - až svazenka odkvete staž pole podmítnout a bodlák vzejde i navzdory suchu - pak stačí použít některý z totálních herbicidů a na jaře můžete zase pokračovat. :-))

Letos bych nejraději umístil desky formidolu přímo do plodiště .Zavěšené v prázdném rámku .Máte někdo s tímto způsobem zkušenost? Dávat tyhle desky do vysokého podmetu i když na podložku se mi zdá zbytečné.
Milan

skus vlozit formidol medzi mednik a plodisko, odparovacimi otvormi smerom
na plodisko.

Matej




"Milan" <e-mail/=/nezadan>
27.07.2006 09:11
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Léèení formidolem.






Letos bych nejraději umístil desky formidolu přímo do plodiště .Zavěšené v
prázdném rámku .Máte někdo s tímto způsobem zkušenost? Dávat tyhle desky
do
vysokého podmetu i když na podložku se mi zdá zbytečné.
Milan

Jeden včelař, který chová vedle kmene Lesana i jiné mi letos sdělil, že ve
včelstvech s Lesanou měl více tmavého medu, než ve včelstvech jiného původu.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
Přátelé, je tu někdo, kdo má na jednom stanovišti více kmenů matek a může
potvrdit, že včely některých kmenů se více specializují na sběr medovice,
než jiné?

V červenci máme pravidelně snůšku z květu lípy a zároveň medovici ze smrku.
Med je vždy smíšený a já bych se jednou rád dočkal tmavé medovice. Můžete mi
potvrdit, že kmen Lesana by se soustředil na sběr medovice a lípy by si
tolik nevšímal?

Dej desku Formidolu buď do podmetu a podlož ji něčím , aby byla co nejbíže spodním loučkám - dával jsem to na stavební zábranu, nebo na špalík z polystyrenu. Nebo ji polož na plodiště, otvory dolu a podložit nějakou distanční sítí, nebo mřížkou z plastu, aby nebyly otvory nalepeny na horní loučku a tím uzavřeny. O zavěšení Formidolu v prázdném rámku jsem neslyšel, to bych nedělal.

Už jsem si zvyknul davat 21kg, protože 18 kg při studeném jaru je o
strach. Pokud ale zimuji nyní na 1 N 39*36 dávám 18kg většině včelstev.
Pokud zimuji oddelek na 39*24 dávám 15kg. V tom případě nutno dávat po
menších dávkách(á 3kg) aby jste nezalili cukrem celé plodiště a matka by
neměla kam klást.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Karel [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, July 25, 2006 1:46 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Krmen?

Tak potom se již nedivím, že někteří krmí 30 a více kg.Asi na jaře hned
toto vytáčejí a libují si jakou měli v březnu snůšku

........
Někteří možná ano, ale normálně je v nástavkovém úlu plno zásob(medu)+
dodané na zimu.
Takže jedna věc je kolik dodat cukru a kolik mají včely na zimu celkem.
Osobně si myslím, že těch cca 20kg zásob celkem ve velkoprostorovém úlu
je
spíše minimum, které zajistí naprosto klidný spánek, a hlavně na jaře
klid
včelám i včelařovi. Samozřejmě při dobrém, uspořádání zásob.

Většinou se hodnoty kolik krmit a kolik ponechat zásob celkem zaměňují.
Respektive se špatně interpetují výroky jako:" Dokrmím na 25 kg
zásob,.."
atd.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ahoj Emane, Ty to viš lepe nez ja, myslim že v navodu je 1 cm od
plodiště.
... Když je nejhůř podívej se na návod.....

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, July 27, 2006 3:32 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: L??en? formidolem.

Dej desku Formidolu buď do podmetu a podlož ji něčím , aby byla co
nejbíže
spodním loučkám - dával jsem to na stavební zábranu, nebo na špalík z
polystyrenu. Nebo ji polož na plodiště, otvory dolu a podložit nějakou
distanční sítí, nebo mřížkou z plastu, aby nebyly otvory nalepeny na
horní
loučku a tím uzavřeny. O zavěšení Formidolu v prázdném rámku jsem
neslyšel,
to bych nedělal.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Radku, máš pravdu, "návod je zákon". Ono to tak vychází,když se tam ta deska má nějak dostat. Možná je jednodušší ji dát zhora na plodiště. Podstatné je, aby se kyselina odpařila nerušeně a rovnoměrně do uliček a včely ji neodvětraly hned ven.

>... myslim že v navodu je 1 cm od
plodiště.

P.S. Mám dno, mřížku 3x 3 mm, a spad roztočů mám zatím 0. Trochu mě to překvapuje.

Já mám stejnou zkušenost. V letošní zimě jsem měl bobky, že to nevyjde, ale zase mi vždy alespoň 1 plást zásob zbyl. Záleží to na včelách a úlu. Zbylé zásoby pak dávám oddělkům. Pokud bych krmil víc, měl bych větší problémy. To jsem už taky vyzkoušel.


Pavel:
Mám nástavky 39x24 podle Kolomého, zimuji ve dvou nástavcích, krmím 15kg na úl. Zatím to vždycky stačilo. Při jarní prohlídce (březen) ještě mají tak 2-3 rámky s cukrem.
Pavel

Už mám špetku semínek v kelímku s vlhkou půdou, uvidím, co tam do týdne
vyleze. Na ten bodlák možná by šlo použít selektivní aplikaci štětečkem
Roundap nebo nějaký podobný herbicid?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vrána Vítězslav" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 26, 2006 10:48 PM
Subject: Re: svazenka


> Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v
> pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm
> vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s
> pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu
> svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním
> nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem
> pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med
> výborný,zdraví Víťa.

K bodlá lze poradit rondop a pro odpůrce herbicidů orbu na podzi rostliny ja začnou růst na jaře necat v klidu až do roskvětu a pak v plném květu posekat Jakékoli odstraňování během vegetace je neůčiné a naopak podporuje vegetativní množení. Posekání v době květu využívá , že vtuto dobu je rostlina již bez jakých koli zásobních látek v kořenech a nedokáže již znovu obrazit a vytvořit si tak nové pro přezimování

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: svazenka
> Datum: 28.7.2006 01:34:27
> ----------------------------------------
> Už mám špetku semínek v kelímku s vlhkou půdou, uvidím, co tam do týdne
> vyleze. Na ten bodlák možná by šlo použít selektivní aplikaci štětečkem
> Roundap nebo nějaký podobný herbicid?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vrána Vítězslav" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 26, 2006 10:48 PM
> Subject: Re: svazenka
>
>
> > Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v
> > pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm
> > vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s
> > pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu
> > svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním
> > nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem
> > pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med
> > výborný,zdraví Víťa.
>
>
>
>

páry kyseliny jsou těžší než vzduch a proto po odpaření proudí k zemi ,v tom podmetu teda nic moc .......

Zdravím, jakou barvu byste doporučili na barvení česen úlů? Uvažuji o nějaké akrylátové vodouředitelné barvě.
Díky za reakce!
Zdravi Ondrej

Natřel jsem na doporučení dna a česna barvou Balakryl Uni V2045/0220 vodou ředitelná. Má certifikát na styk s potravinami a pro povrchovou úpravu hraček.

Jak jste to meril? jaka byla koncenrtace par v ruznych castech ulu? Jaka je ucinna koncentrace pro hubeni roztocu? Jaka maximalni koncentrace jeste je pripustna, aby nebylo nadmerne ohrozeno vcelstvo. Az mi na tohle verohodne odpovita, pak tomu Vasemu "nic moc" muzu verit.

Já jsem používal bílý latex obarvený do sytého odstínu tekutými malířskými
barvami a doplněný bezbarvou emulzí akrylátové pryskyřice ve vodě jako
pojiva. Jako cenově podstatně výhodnější i když kvalitou o něco horší než
nákup jednotlivých plechovek barev už přímo s těmito odstíny. Tehdy menší
balení než půlkilové plechovky většinou nebylo k sehnání a pokud bylo, byly
to speciální barvičky pro modelařinu, drahé a pro česna málo vhodné. Možná
ale už dneska takové minibalení někde sehnatelné je.
Jinak v době, kdy je hodně včel jako teď doporučuji ty vodouředitelné,
dráždí míň včely a na jaře nebo podzim, kdy včely málo létají tak nějakou
syntetiku.
Jinak ale kdysi doba pro nátěr česen byla pro mě v době zakládání chovu
matek, na stěně včelína, kde na délce něco přes dva metry a výšce přes půl
metru bylo 10 česen, čerstvý nátěr česen znatelně zlepšoval orientaci matek
po proletu a silně zmenšoval ztráty. Dneska u nastavků díky menšímu
nahloučení česen nátěr česen ztratil dost na důležitosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ondřej Ptáček" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 9:29 AM
Subject: barva na česna


> Zdravím, jakou barvu byste doporučili na barvení česen úlů? Uvažuji o
> nějaké akrylátové vodouředitelné barvě.
> Díky za reakce!
> Zdravi Ondrej

Tak mě napadlo, popravdě spíš ze zvědavosti, jak to je se zákazem vstupu do
lesa, třeba kvůli suchu, když tam má včelař včely. Setkal se s tím už někdo?

R. Polášek

Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy privezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Zdravím.

Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru a boje proti němu.

V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu, kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat, zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň to čisté svědomí.

Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne, vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci, kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky nákazu rozšiřovat.

V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.

Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku poměrně překvapeně.

Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.

Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než teoretické rovině.

Petr B.

Obrat sa na spravcu lesa - st. lesy, prip. sukromny spravcovia. Spravcu
zistis aj na miestnom obecnom urade.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
28.07.2006 13:51
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Zákaz vstupu do lesa






Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Jako obvykle takove zakony proti prirode zmuzou jen malo. Spory se mohou
vyskytovat vpodstate kdekoli.
Takze spalit take naradi, okoli jako vceliny, altany, sklady sousi atd.
Nejlepe asi srovnat vcelari domek se zemi. Anezapomenet na vcelare, jeho
obleceni, boty apod.
Ani pak nemate jistotu, protoze vcely ty spory mohly roznest nekam do okoli.
Kdyz se to pristi rok objevi znovu, muzete opet zacit ...

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Petr J. Borský
Datum: 28.07.2006 14:45
> Zdravím.
>
> Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru
> a boje proti němu.
>
> V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu,
> kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat,
> zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče
> desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a
> jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň
> to čisté svědomí.
>
> Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si
> nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky
> let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku
> volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda
> odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v
> těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne,
> vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských
> knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná
> nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když
> se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za
> určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na
> povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> nákazu rozšiřovat.
>
> V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým
> zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však
> uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat
> (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě
> z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
>
> Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost
> dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem
> začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by
> se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se
> jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> poměrně překvapeně.
>
> Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat
> víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které
> jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
>
> Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> teoretické rovině.
>
> Petr B.
>
>
>

Pokud to není pevná stavba se základy, tak stačí povolení vlastníka lesa.
Majitel lesa je majitel příslušné parcely, je evidován na katastrálních
úřadech. Pokud znáš číslo parcely, zjistíš takhle majitele i přes intenet,
pokud ne, musíš navštívit katastrální úřad a identifikovat příslušnou
parcelu na katastrální mapě podle orientačních bodů, potoků, cest a dalších.
Často se dá číslo jedné, dvou parcel vydyndat od lesníků, zemědělců,
myslivců nebo honebního společenstva a podobných lidí, pokud tam máš známé.
Jsou to stejně veřejně přístupné informace. Čísla parcel jsou taky
vyvěšována na úředních deskách, když se oznamuje nějaká územní změna, i když
čísla parcel v hlubokém lese se vyvěsí asi málokdy. Ale nějakého lesíku, kde
se dá přijet a kde zároveň budou včely skryty pohledům vandalů občas ano.
Co se týká povolení vlastníka, toho nic nenutí ty včely tam povolit umístit.
Musíte si s vlastníkem padnout aspoň trochu do oka. Samozřejmostí je
domluva, jak moc je možné "upravit" porost a okolí, pokud se tam bude jezdit
autem, někde se musí přijet a parkovat, jestli je možné vyřezat nějaké
překážející křoviny nebo větve a vzhledem k dnešnímu suchu je vhodné místo
bez nějaké silnější vrstvy listí nebo jehličí. Běžná je taky platba
naturálií - medem.
Umístění včelstev bez povolení bych už dneska moc nedoporučoval. Vlastníci
dnes už často svoje lesy udržují a kontrolují.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 1:51 PM
Subject: Re: Zákaz vstupu do lesa


> Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
> vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
> majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
> mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
> včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
> dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Já myslím, že je hlavně třeba, aby všichni včelaři v oblasti dělali ty
opatření proti moru všichni stejně. Jestli jeden včelař mor zatají a léčí
ho setřepáním včelstev na mezistěny, znehodnocuje oběť těch ostatních
včelařů, kterým ta včelstva spálili. Pokud všichni v oblasti léčí tím
setřepáním, včelaři, co to dělají špatně nebo mají nějakou citlivou linii
včel na mor nebo mají stanoviště na špatném místě o ty včely přijdou,
ostatní ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 3:10 PM
Subject: Re: Asi mám mor - u je po vem


> Jako obvykle takove zakony proti prirode zmuzou jen malo. Spory se mohou
> vyskytovat vpodstate kdekoli.
> Takze spalit take naradi, okoli jako vceliny, altany, sklady sousi atd.
> Nejlepe asi srovnat vcelari domek se zemi. Anezapomenet na vcelare, jeho
> obleceni, boty apod.
> Ani pak nemate jistotu, protoze vcely ty spory mohly roznest nekam do
okoli.
> Kdyz se to pristi rok objevi znovu, muzete opet zacit ...
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Petr J. Borský
> Datum: 28.07.2006 14:45
> > Zdravím.
> >
> > Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma
moru
> > a boje proti němu.
> >
> > V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou"
metodu,
> > kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> > málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může
fungovat,
> > zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> > pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a
konče
> > desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> > metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou
legislativou a
> > jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> > sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> > oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt
alespoň
> > to čisté svědomí.
> >
> > Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem
si
> > nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> > larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> > varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově
desítky
> > let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> > teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z
nástavku
> > volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato
voda
> > odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry
v
> > těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít
nestihne,
> > vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> > před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> > spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve
včelařských
> > knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda
kontaminovaná
> > nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i
když
> > se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že
za
> > určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat
na
> > povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> > kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> > nákazu rozšiřovat.
> >
> > V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je
dobrým
> > zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> > uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> > nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> > případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> > nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si
však
> > uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu
ututlat
> > (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> > takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl
právě
> > z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
> >
> > Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji
sfalšovatelnost
> > dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> > nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> > zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než
jsem
> > začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> > sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že
by
> > se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by
se
> > jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> > odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> > poměrně překvapeně.
> >
> > Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> > svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> > provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno
napáchat
> > víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí,
které
> > jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
> >
> > Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> > teoretické rovině.
> >
> > Petr B.
> >
> >
> >
>

To je obsirna odpoved, diky. Takze v internetu najdu majitele parcely, na jake adrese?
A co treba chranena krajinna oblast, plati tam nejake omezeni? Pokud je mi znamo, lesnim autum je povolen vjezd i tam.

Majitele parcely najdeš na
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx
Zadej název obce, v které je parcela. Letos jsem točil druhý med černý jak bota a jsem od lesa 1.5 - 2 km. Dávat úly do lesa mě neláká.

No první krok musí být podrobná prohlídka, jestli vůbec to místo je vhodné
pro stanoviště. Druhý krok jaká je tam doprava. Tahat to všechno kilometr na
zádech někde v lese srnčí stezkou ve svahu k nejbližší lesní cestě, kde se
dá dojet autem asi nebude to pravé. Třetí krok je naopak jestli to
stanoviště není vidět z nějaké silně frekventované cesty, potom je návštěva
různých vandalů a nenechavců dost pravděpodobná.
Majitele najdeš na http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx . Musíš
znát katastrální území, to se nemusí krýt s názvy obcí a číslo parcely.
Pokud to nevíš nebo to z někoho nevydyndáš, tak to zjistíš osobní návštěvou
na katastrálním úřadě. A kde je příslušný katastrální úřad musí vědět na
místním úřadě.
Co se týká chráněné krajinné oblasti a podobných, tak konečné slovo tam bude
mít asi správce této oblasti, takže první krok by bylo získání informací u
něho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 4:43 PM
Subject: Re: Zákaz vstupu do lesa


> To je obsirna odpoved, diky. Takze v internetu najdu majitele parcely, na
> jake adrese?
> A co treba chranena krajinna oblast, plati tam nejake omezeni? Pokud je mi
> znamo, lesnim autum je povolen vjezd i tam.

To máš úplnou pravdu, myslím si to taky. Metoda boje s morem bez pálení všech včelstev je například na:
http://mkat.iwf.de/default.aspx?GUID=444C4755494400B9D8364493893800DBCC299C0301030061F44C86A600000000
Setřásací metoda:
http://www.apimondia.org/apiacta/articles/2003/hansen_1.pdf

na prvním odkazu je video a věřím, že při pečlivé práci se dosáhne úspěchu. Ale s ohledem na úroveň našich průměrných včelařů s věkem přes 60 let, na vesnicích, s typickým českým šlendriánem a nedbalostí jsem přesvědčen, že naše požárnická metoda je u nás, kde každý má v okruhu 2-3 km několik dalších včelařů, nejvhodnější.

Měl jsi smůlu, ale něco špatného může být pro něco dobré. Oceňuji tvůj přístup a ochotu se o zkušenosti podělit.

>Petr J. Borský (195.47.24.114)
>Věřím tomu, že tato metoda může fungovat, zároveň však
>souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
>pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu
>včelstva a konče desinfekcí všeho vybavení.

Od: Eman :
> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx
> Zadej název obce, v které je parcela. Letos jsem točil druhý med černý jak
> bota a jsem od lesa 1.5 - 2 km. Dávat úly do lesa mě neláká.
......

Včela patří do lesa a k lesu.

S tím umístěním to není vůbec jednoduché. Doporučuji směle, navštívit správce lesů tamního porostu. Zákony sice umožňují mít les, ale dřevo a les jako takový spadá pod kontrolu lesní správy. u CHKO a jejich rezervací je to navršeno míti (to také doporučuji) vyjádření správce té určité CHKO.

Takže abych to přiblížil. Mám také stanoviště které je v lese, na území CHKO a vlastní ho soukromá osoba a patří do honidby. Takže poslední bylo navštívení schůze myslivců a vysvětlování, že každopádně má přítomnost nenaruší symbiozu mě a prasat, které tam prý od té doby, co tam včelařím nejsou. To jsem vyřešil předáním dvou pytlů sadby topinambur a návodu jak je zasázet s ubezpečením, že když takové prase na porost topinambur narazí, tak si jej zafixuje a bude tam pečenývařený.

Také je důvod proč navštívit správce lesů je ten, protože on sám dokáže posoudit vhodnost a případnou budoucí ztrátu.(nikdy školky, těžby během 5-ti let a turistické trasy)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Chtěl bych si sestrojit úlovou váhu. Nemáte někdo prosím návod, jak si ji lze doma vyrobit? Moc děkuji.PK

Upozorňuji na zajímané informace o léčení kyselinou mravenčí ( Formidolem) včetně nabídky aplikátorů. jak se to provádí v Německu. Článek je uveřejněn v posledním čísle Moderního včelaře.

Dobrý deň, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa "Béčko". Ďakujem
krokavec

> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx

Ten odkaz je dobry, ale problem je se zjistenim cisla parcely. Mapy jsou dostupne na prislusnem katastralnim uradu, takze cestu na urad asi neusetris.

Lepsi postup je zajit na prislusnou lesni spravu, ktera ma prehled o majitelich. V mem pripade byl les statni, to jsem nemel s povolenim zadny problem - vyridili mi to na lesni sprave na pockani a jen jednou za rok tam musim zajet pro prodlouzeni povoleni.

Jiri Borik

Od: MIlan :
> Dobrý deň, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa
> "Béčko". Ďakujem
> krokavec
......

Přímo plány jsem nenašel, ale našel jsem článek o B9 (nevím jestli nesháníš B11)

Odkaz na něj je na http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=69#69

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon oddelit?diky za radu

Psychicky se připravte na strašnou patlárnu :-) a fyzicky si připravte
kýbl s čistou vodou na opláchnutí rukou. Potom by mohlo jít ty kusy
plástů naplácat na koš medometu a vytočit (z jedné strany už nejspíš
skoro jsou). Nebo rukama vylisovat do cedníku a zvláštní nádoby,
protože to bude kalnější od kousíčků vosku. Za pár dní se kal usadí
nahoře a půjde sebrat, nebo si tenhle med necháte pro sebe.

Pokud ty kousky nejsou úplně rozbité a pasují zpátky do rámků, můžete
je zkusit dát zpátky včelám, ony to opraví. Ale musí to tam dobře
držet, aby to nevypadlo v úlu, jinak to prostaví cik cak divočinou a
je víc škody než užitku.
Ať se zadaří
Ivan

P.S. Zkušení, máte lepší triky? Rád se poučím.

T> se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
T> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
T> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
T> oddelit?diky za radu

Od: Terka :
> Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri
> medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> zbylym medem v tech kouscich plastu?
......
Nožem oddělit od drátků a rámku a vložit to pomačkané (např. vidličkou nebo čistou dlaní) na síto. Jinak jde o odkapaný med. Chvíli to odkapání trvá a vyšší teplota je kuprospěchu. Nenechat to na později. Nejlépe je to od medometu hned oddělit od rámků a ponechat odkapat.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Lidi co blbnete s vymýšlením nových postupů na léčení . U léčiv pro včely máte přesný návod na použití tak se ho držte Pří svém vlastním onemocnění se také pokoušíte o nové postupy nebo poslechnete svého lékaře? Mám dojem ,že by jste byli ochotni kibicovat do práce i operátorovi kdyby vás na při operaci neuspali. Léčení varoázy je hodně vážná věc než aby jste s tím laborovali. Nato máme výzkumné ústavy. Na vymýšlení novot máte celou technologii v chovu včel a výrobu úlů a pomůcek Tam je vaše snažení neprospěšnější zvláště podělíte-li se s výsledky svého snažení, a to i se špatnými, s jinými

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??en? formidolem.
> Datum: 28.7.2006 11:54:15
> ----------------------------------------
> Jak jste to meril? jaka byla koncenrtace par v ruznych castech ulu? Jaka je
> ucinna koncentrace pro hubeni roztocu? Jaka maximalni koncentrace jeste je
> pripustna, aby nebylo nadmerne ohrozeno vcelstvo. Az mi na tohle verohodne
> odpovita, pak tomu Vasemu "nic moc" muzu verit.
>
>
>

Jako preventista SDH ti mohu zdělit , že se to netýká hodpodářtví umístěných v inkriminovaném prstoru. Musíš však dodržovat zákaz kouření v ohroženém prostoru a místo kuřáku bych ti doporučil používat vodu ale kdyby nebylo vyhnutí tak důkladně zbylé uhlíky v kuřáku vysypat do vědra s vodou.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Z?kaz vstupu do lesa
> Datum: 28.7.2006 13:11:54
> ----------------------------------------
> Tak mě napadlo, popravdě spíš ze zvědavosti, jak to je se zákazem vstupu do
> lesa, třeba kvůli suchu, když tam má včelař včely. Setkal se s tím už někdo?
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Majitele zjistíš na OÚ tam mají po internetu přístup do pozemkových map kde ti zjistí kdo je majitel nebo zjistí aspoň číslo pozemku pak si najdeš na internetu nahlížení do katastru nemovitostí a po zadání čísla pozemku se ti objeví kdo je majitel Problémem je však právě zjišťování v jakém katastru se pozemek nachází dříve to šlo v mapách na seznamu ale již to tam není. Neplatí tady, že to patří k nejbližší obci ale řeknou ti tam s kým sousedí

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z?kaz vstupu do lesa
> Datum: 28.7.2006 13:53:37
> ----------------------------------------
> Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
> vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
> majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
> mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
> včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
> dělníci? Vlastní les bohužel nemám.
>
>
>

Bůbec se ti nedivím Právě včera jsme spadli do ochranného pásma máme ho 3 km daleko

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Asi m?m mor - u je po vem
> Datum: 28.7.2006 14:46:53
> ----------------------------------------
> Zdravím.
>
> Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru
> a boje proti němu.
>
> V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu,
> kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat,
> zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče
> desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a
> jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň
> to čisté svědomí.
>
> Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si
> nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky
> let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku
> volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda
> odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v
> těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne,
> vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských
> knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná
> nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když
> se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za
> určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na
> povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> nákazu rozšiřovat.
>
> V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým
> zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však
> uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat
> (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě
> z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
>
> Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost
> dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem
> začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by
> se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se
> jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> poměrně překvapeně.
>
> Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat
> víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které
> jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
>
> Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> teoretické rovině.
>
> Petr B.
>
>
>

Je několik způsobů. 1) Vložit to řídkého pytlíku a vylisovat 2) rozdělit do pytlíků i s víčky vložit do medometu a vytočit 3) i svíčky nechat vykapat (vykapávaný med z víček) 4) to dělám já všechny víčka a zborcené plásty uložím a po posledním vytočení vložím do sáčků na vyvařování voští a rozvařím vosk z vody odeberu a zbylou sladkou vodu použiji jako první při krmení včel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
> Předmět: Re: dotaz pro zkuene
> Datum: 29.7.2006 06:27:05
> ----------------------------------------
> Psychicky se připravte na strašnou patlárnu :-) a fyzicky si připravte
> kýbl s čistou vodou na opláchnutí rukou. Potom by mohlo jít ty kusy
> plástů naplácat na koš medometu a vytočit (z jedné strany už nejspíš
> skoro jsou). Nebo rukama vylisovat do cedníku a zvláštní nádoby,
> protože to bude kalnější od kousíčků vosku. Za pár dní se kal usadí
> nahoře a půjde sebrat, nebo si tenhle med necháte pro sebe.
>
> Pokud ty kousky nejsou úplně rozbité a pasují zpátky do rámků, můžete
> je zkusit dát zpátky včelám, ony to opraví. Ale musí to tam dobře
> držet, aby to nevypadlo v úlu, jinak to prostaví cik cak divočinou a
> je víc škody než užitku.
> Ať se zadaří
> Ivan
>
> P.S. Zkušení, máte lepší triky? Rád se poučím.
>
> T> se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> T> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
> T> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
> T> oddelit?diky za radu
>
>
>
>
>
>

Josef.Mensik:
> 4) to dělám já všechny víčka a zborcené plásty uložím a
> po posledním vytočení vložím do sáčků na vyvařování voští a rozvařím vosk z
> vody odeberu a zbylou sladkou vodu použiji jako první při krmení včel.

Josef.Mensik:
> Bůbec se ti nedivím Právě včera jsme spadli do ochranného pásma máme ho 3 km
> daleko
...........

Hlavně, že jsme zdraví my. ... A máme pěkného koníčka ;-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Záleží jak moc se s tím chceš piplat, jestli ti stojí za to z těch kousků
plástů znova skládat celý plást. Já bych řekl hodit na síto, občas obrátit a
trochu pomačkat, ať tekutý med vyteče. Nedávno jsem takhle likvidoval
okurkovou flašku a plastovou krabici plnou starých odřezaných můstků mezi
rámky s medem. Flašku jsem prostě dal na dřívka do hrnce s vodou, dal vařit
a voští jsem v něm rozpustil. Voskový koláč silný asi 3 cm jsem rozřezal a
med přes síto slil, bylo ho asi 2 litry. Přirozeně je to na doma tak na
perník nebo medovinu. Jako zbytek pak zůstanou kusy vosku a voskových
nečistot znečištěné medem, to je asi nejlepší nechat do doby krmení a
propláchnout nebo znova převařit a sladkou vodu dát zkrmit. Nedá se to
udělat z voští, ve kterém už byl plod, košilky z plodu dodají medu ostrou
nepříjemnou pachuť, snad jedině by se takový vyvařený med dal v malém
množství přidat jako nositel další příchuti do medoviny, ale nezkoušel jsem
to, nevím.
Pokud je to světlé voští, hodilo by se to asi na medovinu nebo zkrmit
včelám, já bych ho dal do přiměřeného množství studené vody ještě s kousky
ledu. Led proto, protože teplé voští se ohýbá a med v sobe uzavírá, studené
voští se při mixování rozbije na kousky a med uvolní. Takže bych to
rozmixoval nejspíš asi míchadlem na vrtačce a pak odfiltroval přes nějaké
jemné síto.
Tmavé voští by mohlo dodat tu nepříjemno pachuť i ve studené vodě, to vymytí
by muselo být velice rychlé a možná i neúplné.
S nějakou silnou pachutí nevím, snad vykvasit v demiónu a vypálit?
Jinak já takové odřezky běžně dávám na dno vysokého podmetu mimo síto, včely
si je zase vyberou a mně zůstane vosk Takže je tady varianta dávat to na
miskách do vysokého podmetu a krmit takhle včely. A sledovat, jestli se
nevykrádají, pak by takové krmení muselo přestat. A pak to třeba vytočit...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Terka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 5:19 AM
Subject: dotaz pro zkuene


> Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri
> medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
> oddelit?diky za radu

Na úřadech mají vesměs placený komerční přístup do pozemkových map a tam se
dá zjistit mnohem více než z toho zadarmo. Jenže správně to mají mít jen pro
služební účely. Mně nedávno ochotná paní na úřadě potřebné údaje našla a
vytiskla a když tam zrovna v tu dobu vešel někdo jiný, papíry schovala a pak
je zase vytáhla. Záleží na koho člověk padne...
Co se týká názvů katastrálních území, je to historická záležitost stará snad
50 - 100 let nebo snad i víc. Během té doby se spousta obcí přejmenovala,
zrušila,sloučila atd..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 8:55 AM
Subject: Re: Z?kaz vstupu do lesa


Majitele zjistíš na OÚ tam mají po internetu přístup do pozemkových map kde
ti zjistí kdo je majitel nebo zjistí aspoň číslo pozemku pak si najdeš na
internetu nahlížení do katastru nemovitostí a po zadání čísla pozemku se ti
objeví kdo je majitel Problémem je však právě zjišťování v jakém katastru se
pozemek nachází dříve to šlo v mapách na seznamu ale již to tam není.
Neplatí tady, že to patří k nejbližší obci ale řeknou ti tam s kým sousedí

Pepan

teď sem měl jednu rozebranou.....největší problém bych viděl v té stupnici s válečky(závažími) a samozřejmě břity a jejich uložení (ve váze bylo 12 břitů)....jinak by to svařilo i děcko....

pokud vám doma úlová váha rezavý tak sem s ní....vcela-med/=/centrum.cz

*********************
To jsem vyřešil předáním dvou pytlů sadby topinambur a návodu jak je zasázet s ubezpečením, že když takové prase na porost topinambur narazí, tak si jej zafixuje a bude tam pečenývařený.
-----------------------------
Tedy já osobně radši pečený, ale kousek dobrýho ovárku se taky snese :-))

pokud by kopance do úlů shazovaly brouky tak bych je tak shazoval.....ať si myslí v ústavech svoje, mě nikdo léčení kyselinou nenařizuje,a čekat až do září na fumigaci je trochu pohodlný a včely od jara až do té doby jedou s broukem jak auto se zataženou brzdou.....navíc včera sem zase našel v lese roj, a při kontrole oddělků osypanou zem mrtvolkama nějakých černých divochů bez proužků....vůbec se síta s kyselinou nebojte zkusit,jsou účinná a práce s nimi je rychlá,laciná, a do září sní bude shazovat brouky i sousedům...

zkus to nějak vymackat, vylisovat....

Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.

Nevím jak teď, ale kdysi se z takových trubic měly dělat v laboratořích
speciální atypické skleněné věci. Takže by to mohli prodávat taky
dodavatelé laboratorního skla. K čemu to je dobré při včelaření?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 6:50 PM
Subject: skleněné trubice


> Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do
> laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a
> kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.

Od: Petr:
> Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do
> laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a
> kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.
.....

Takové v podstatě velké pipety bych zkusil sehnat v lékarně. (nebo zkoušet ve více lékarnách jestli se nechytnou v jedné) Dělají se i jako plastové s dílky.

To sháníš na váhu? Jestli ano, stačí průhledná hadička. A také bych zkusil nápad s elektronickým tlakoměrem s připojením na nějakou databanku.(jdeli tedy o váhy)
_gp_
http://vindex.ic.cz

ovšem na pálenku je asi lepší měď ;-)

Gustimilián Pazderka napsal(a):
> Od: Petr:
>
>> Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do
>> laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a
>> kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.
>>
> .....
>
> Takové v podstatě velké pipety bych zkusil sehnat v lékarně. (nebo zkoušet ve více lékarnách jestli se nechytnou v jedné) Dělají se i jako plastové s dílky.
>
> To sháníš na váhu? Jestli ano, stačí průhledná hadička. A také bych zkusil nápad s elektronickým tlakoměrem s připojením na nějakou databanku.(jdeli tedy o váhy)
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>

No na to koľko ľudí to zháňa (úľ) som myslel, že zohnať plány bude jednoduchšie :-))
Aj tak vďaka.
Krokavec

Poradí mi někdo kde koupit samostatný kompresor pro aerosolování./motor mám/ výkon asi 50 l/min tlak 3,5 atp Děkuji za radu a pomoc.

sršni

Co takhle dohušťovací kompresor z náklaďáku nebo traktoru? Z vraku by asi
šel získat i docela levně. Jen se musí dodržet trochu rozmezí otáček,
vyřešit mazání, často jsou mazány olejem z motoru a zřejmě musí být na
výstupu vzduchu filtr, který odstraňuje olejové páry. Taky tam musí být
nějaká tlaková pojistka, kvůli bezpečnosti.
Jestli není lepší dneska udělat v práci pár přesčasů a koupit hotovou věc?
Dneska je to levnější než kupovat nové díly a doma si to skládat, platí se i
za možnost se takhle doma vyžívat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 30, 2006 10:13 AM
Subject: kompresor


> Poradí mi někdo kde koupit samostatný kompresor pro aerosolování./motor
> mám/ výkon asi 50 l/min tlak 3,5 atp Děkuji za radu a pomoc.

Určitě by bylo lepší koupit hotovou věc,ale musí to být výrobek na technické úrovni a slušně zpracován i na pohled a ne to co je ke koupi i když s dotací.To se rozumí vlastně jako levně 19.700 Kč - 70%

něco k melicitoze je i na WWW stránkách VÚ Včelařského v Dole.
S pozdravem
................
A úplný informační servis pro členy ČSV na stránkách ČSV.
Pokud ovšem nejsou odběrateli Včelařství a OVP nejlépe 15 let nazpátek, tak se moc nedozví. Jen to, že neměli začít včelařit tak pozdě. Pozdě Bycha honit.:-)
Kdo nemá doma alespoň jeden metr literatury, tak nemá mít melicitozu, nebo včely:-)
KJ

Pokud vám stačí pouze orientační zjištění hmotnosti úlu, zkuste dát pod úl
běžnou osobní mechanickou váhu. Já to tak používám a vyhovuje mi to.

Zkoušel jsem i přesnější digitální váhu + zvedák úlu, ale zjistil jsem, že
tak přesné vážení k ničemu nemám.

Další možnost je stavebnice hydraulické váhy, loni nebo předloni jsem ji
viděl v prodejně.

mp





-----Original Message-----
From: P.K. [mailto:e-mail/=/nezadan.tiscali.cz]
Sent: Saturday, July 29, 2006 3:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úlová váha


teď sem měl jednu rozebranou.....největší problém bych viděl v té stupnici
s válečky(závažími) a samozřejmě břity a jejich uložení (ve váze bylo 12
břitů)....jinak by to svařilo i děcko....

pokud vám doma úlová váha rezavý tak sem s ní....vcela-med/=/centrum.cz

Od: Pep?k :
> Určitě by bylo lepší koupit hotovou věc,ale musí to být výrobek na
> technické úrovni a slušně zpracován i na pohled a ne to co je ke koupi i
> když s dotací.To se rozumí vlastně jako levně 19.700 Kč - 70%
.........

Na aerosolové vyvíječe - 70% neexistuje.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: Pep?k :
> > Určitě by bylo lepší koupit hotovou věc,ale musí to být výrobek na
> > technické úrovni a slušně zpracován i na pohled a ne to co je ke koupi i
> > když s dotací.To se rozumí vlastně jako levně 19.700 Kč - 70%
> .........
>
> Na aerosolové vyvíječe - 70% neexistuje.
Opravuji: NA KOMPRESORY URČENÉ K LÉČENÍ AEROSOLEM SE NEVZTAHUJE - 70% U SZIF.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Vážení přátelé, včelaříte někdo v "Dadantech" v okolí Českých Budějovic a jste ochoten poradit s přechodem z 39x24.? Děkuji

S pozdravem Sláva

Víčka, zbytky voštin s medem se dájí do pytlíku , který se dá koupit nebo se ušije ze síťoviny a v medometu vytočí.
B.V.

B9, B10, B11? Staré byly B9 kompaktní s neoddelitelným dnem (nedoporučuji, na jaře se potí a jsou problémy s vápenatěním plodu). B 10 je v současné době standartně vyráběným úlem na SK se samostatným oddělitelným dnem (doporučuji vysoké zasíťované dno). Dno můžeš mít nízké nebo vysoké dle libosti. Půdorysné rozměry jsou identické s úlem OPTIMAL, vnější půdorysný rozměr podle použitého materiálu (plus isolace?). Rozdílná je výška nástavku - pro rámky 420 x 285 mm, to je o 115 mm vyšší než NN OPTIMALU. Na Slovensku je to nejrozšířenější úl, snad až 80% všech úlů. Jednotliví výrobci se liší jen v nepodstatných detailech. Já kombinuji B10 s NN 420x159. Když jsem začínal, nevěděl jsem že existuje nejaký OPTIMAL s výškou rámku o 11 mm vyšší. I toto je v podstate normalizovaná výška rámku.

Šel bych na to od lesa, ne přes úřady, na to musí být člověk příliš znalý a stojí to podstatně více času. Z vlastní zkušenosti potvrzuji.
Zajít do hospody, kde se schází starší pánové, většinou i majitelé lesů, kteří mají přehled o poměrech a něco i pamatují a o svůj les se starají. S jejich pomocí vytipovat lokalitu. Z důvodu přístupu ( důležité ) to nemusí být ani les, ale např. nesečená louka na okraji. Ta s velkou pravděpodobností bude na katastru evidována v zjednodušené evidenci a její grafická lokalizace přes úřad byla donedávna na mnoha katastrech peklo.
No a pak už tu dohodu s majitelem (příp. správcem u obecních družstevních lesů) doporučuji dobře udělat osobně a nezapomenout na medové obdarování.

K. Žák

-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz.sk [mailto:M.Osusky/=/fritz.sk]
Sent: Friday, July 28, 2006 1:55 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: Re: Zákaz vstupu do lesa

Obrat sa na spravcu lesa - st. lesy, prip. sukromny spravcovia. Spravcu
zistis aj na miestnom obecnom urade.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
28.07.2006 13:51
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Zákaz vstupu do lesa






Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Dobry den, nabizim k prodeji vicka na med. Jsou ctyrbarevna, s potiskem plastve a vcelkou, moc pekna. Typ To82, cena za kus 2,25Kc. Telefon 519 340 515. Myslim, ze v sezone je to pro mnohe z Vas zajimava informace.

Dobrý den paní Kazdová,

mohl bych Vás poprosit o fota víčka na mail janstovi/=/seznam.cz?


Díky!

v knihe od M. Macicku: "Vcelarske pomocky a zariadenia a ich svojpomocna
vyroba" Najdes ju v kniznici. Vo Vcelarovi je aj mailova adresa na autora.

Matej




"MIlan" <milan/=/krokavec.sk>
07/28/2006 10:43 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Plány ú¾a "B"






Dobrý de�, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa
"BĂ©ÄŤko". ÄŽakujem
krokavec

Na Slovensku dodava viecka firma Rogis tel. 032/771 59 00. Jednofarebne za
2,05 Sk ( 1,60 Kc ) a s vcelarskou tematikou za 2,40 Sk ( 1,85 Kc )
Ceny su za typ To 82.

Matej




"Kazdová" <raden/=/bvx.cz>
07/31/2006 08:30 AM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Vicka na med






Dobry den, nabizim k prodeji vicka na med. Jsou ctyrbarevna, s potiskem
plastve a vcelkou, moc pekna. Typ To82, cena za kus 2,25Kc. Telefon 519
340
515. Myslim, ze v sezone je to pro mnohe z Vas zajimava informace.

O úlu je třeba
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=149
A vůbec když je tento úl o hodně víc rozšířený na Slovensku, tak plánky a
jiné údaje budou spíše taky na slovenském internetu než na českém.

R. Polášek

v starsej literature sa doporucuje tzv. Falbov ramik, co je akoby dvojity
ramik, ktory je zvonky potiahnuty hustym pletivom. Otvara sa ako kniha (
na klavirovy pant ). Don sa vlozia kusky plastov, odvieckovance, ramik sa
zavrie, zaisti a vlozi sa do medometu.

Matej




"Vojtìch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
07/30/2006 10:39 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: dotaz pro zkuene






Víčka, zbytky voštin s medem se dájí do pytlíku , který se dá koupit nebo
se ušije ze síťoviny a v medometu vytočí.
B.V.

Přišel mi formulář od Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., který mám vyplnit a poslat jim. Jde o počty mých včelstev, včetně údajů mé poštovní adresy.

Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data nějaké akciové společnosti. Podle zákona se musí každoročně hlásit na obecní úřad stanoviště včelstev, ale hlásit to akciové společnosti?
m

Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

Tak jsem vytáčel a samozřejmě ho mám taky (Střední Čechy - Vlašimsko). Některé plásty částečně jakž takž vytočit šly, ale z některých jsem dostal odhadem 5% a ještě se mi je podařilo rozlámat (panenské). Jak se, mimochodem, ta část medu co se podaří vytočit chová? Je pak po ztuhnutí ve sklenicích opětovně rozpustitelná do 50C a uz znovu nekrystalizuje? Má, třeba časem, med nějaké kvalitativní kazy na kráse?
VM

kybel moze mat aj 15L. Hod tam za hrst slamy, aby sa vcely neutopili.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
07/31/2006 01:30 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
krmeni vcel z kbeliku






Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

něco, co plave, aby na tom mohly sající včely sedět a neutopit se. Z diskuzí
z minulých let to byly dřevěné rošty, nalámané suché větve, kusy pěnového
polystyrenu, nastříhaná sláma ......

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 1:30 PM
Subject: krmeni vcel z kbeliku


> Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
> cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?