Archiv Včelařské konference

Od: Radim Polasek:
> A co tvrzení, že nenakvašený pyl je těžce stravitelný až nestravitelný pro
> člověka i pro včely?
.....

Ono je to spravne tvrzeni, protoze zalezi na travici soustave a její chemii, ktera neni u vsech a stale stejna. Jak u vcel tak i u lidi.

Vcela pridava pri rouskovani do pylu nejen obsah sveho medneho volatka, ale take latku z kusadlove zlazy, ve ktere je prokazan enzym s protibakterialnim ucinkem pro pyl, ktery za urcitych podminek snadno praska a klici. Nejvice je tohoto enzymu tesne po zatreni, (znepristupneni vzduchu k pylu vcelou) v nadusanych rouscich pylu v bunce - perga, kdy je vystavena dalsimu procesu a tou je fermentace. Tato fermentace - zmena pylu probiha prakticky az do doby, kdy se vceli pylova "konzerva" spotrebuje. Za vyssich teplot je intenzivnejsi za nizsich je zmena pomalejsi.

U cerstveho pylu, ktery by mel byt konzumovan rozhoduje prasknuti zrna a to se docili tim, ze se na nejakou chvili necha "nabobtnat" v roztoku medu a vody.

Tato voda a prasknuti pyloveho zrna nebo jiste stadium fermentace je predpokladem spravneho straveni pylu.

Tudiz nejdulezitejsi pri konzumaci pylu neni ani tak dulezita fermentace, ale nicim neruseny (ne nemocny) a spravny (ne citlivy) metabolismus jedince, ktery jej konzumuje. On take i pyl vedle medu, propolisu a jinych (kasicka, jed) musi mit overeny, neni-li clovek na pyl citlivy.Tak je take pravdepodobne, ze i u lidi, kteri jej mohou bezne uzivat, ale pri nemoci jim nedela dobre. U vcely je spatne taveni zrn dobre videt pri prujmu a pri zacpe, nebo pri praseni.

Opravte me, jestli se mylim.

_gp_

V dnešním Blesku je malý článek o medu. Sice nemůžu souhlasit úplně se vším, ale lepší něco než nic.....

viz.:
http://zena.blesk.cz/Clanek36729.htm

Má někdo zkušenosti s rozehříváním medu v mikrovlnce?

Kouba

----- Original Message -----
From: "Hnatek" <hnatek.r/=/stonline.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 9:28 PM
Subject: Termokomora


> Ing. Roman Baraník, 951 17 Cabaj – Čapor 422 ,
> www.baranik.sk E-mail: baranik/=/baranik.sk
> Tel: +421 905 651 962, +421 37 7889 055
> Fax: +421 37 7889 056
> CENNÍK
> Plastové nádoby na med 35 l/50 kg
> Cena: 250,- Sk
> Plastová plnička pohárov
> Cena: 500,- Sk
> Cedidlo medu na plastovú nádobu + plast. obruč
> Cena ( komplet): 200,- Sk
> Tavička medu na plastovú nádobu
> Cena: 3 950,- Sk
>
> Urcite to bude rychlejsi a jistejsi
>

to tu uz rozoberane bolo.



ja to robim jedine vtedy ked clovek ktory med chce kupit pozadje zakazdu
cenu med tekuty a aby nadalej necukornatel a je mu to jedno. ale vtedy sa z
medu stava obyc. sladka tekutina a nie liek.


Pista

mikrovlná trouba je zabiják medu ...

P.K.

pre tych co sme tuto tavicku videli - rychlejsie sotva. Zbytocne drahe.

Matej




"Hnatek"
<hnatek.r/=/sto An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
nline.sk> Kopie:
Thema: Termokomora
22.12.2005
21:28
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Ing. Roman Baraník, 951 17 Cabaj – Čapor 422 ,
www.baranik.sk E-mail: baranik/=/baranik.sk
Tel: +421 905 651 962, +421 37 7889 055
Fax: +421 37 7889 056
CENNĂŤK
Plastové nádoby na med 35 l/50 kg
Cena: 250,- Sk
Plastová plnička pohárov
Cena: 500,- Sk
Cedidlo medu na plastovú nádobu + plast. obruč
Cena ( komplet): 200,- Sk
Tavička medu na plastovú nádobu
Cena: 3 950,- Sk

Urcite to bude rychlejsi a jistejsi

http://www.apibio.ch/d/home.htm

P.K.

Používám komoru,která je podobná nastavkovému zateplenému úlu - záleží na průměru nádoby z medem.Topím žárovkou a
teplo řídím přesným termostatem s diferencí 1 °C.
Termostat je přítupný zvenku , do komory vede tepelná sonda.
Používám nové plastové nádoby 40kg. Doba rozehřívání při nastavení asi 47°C je u medovicového medu do 24 hodin.U
květového o něco více. Některé květové medy nejdou ztekutit do čiré podoby(10%)- při uvedených údajích.Spotřeba je asi
do5 KW - při nejvýšší sazbě el.energie asi 20 kč.

Topím žárovkou a
teplo řídím přesným termostatem s diferencí 1 °C.
Termostat je přítupný zvenku , do komory vede tepelná sonda.

Chtěl bych vědět jaký termostat používate a za jakou cenu jste ho pořídil,rozsah teplot, výrobce.

Všem i včelaři xxy, přeji příjemné vánoční svátky a v Novém roce 2006 hodně zdraví, štěstí a včelkám dobré přezimování.

Kovařík P.

všechno nejlepší všem včelařům a jejich pohonům medomettů (manželkám) a aťo súklidem nepřehánějí Ježíěek se narodil ve chlévě tak ať se mu u Vás líbí.

Josef Menšík >Pepan<

Prosím včelára Jána Bzdúšeka, keby sa mi ozval na email
alebo 0908 - 729 131

Ešte raz,
prosím včelára Jána Bzdúšeka, keby sa mi ozval na email
vladob/=/centrum.cz alebo 0908 - 729 131

Připojuji se k vánočnímu přání pro všechny včelaře i nevčelaře na tomto fóru.
Přátelé, krásné vánoce vám i vašim rodinám.

Radek Krušina

Dovolim si spekulativni nadpis temata. ...
Pocitaji narizeni a smernice EU s odvolanim jakesi zajmove organizace, ktera je urcena jako prostrednik, zakonem clena Spolecenstvi ?

Neznamena odvolani CSV pri reseni dotace v ramci narizeni EU (podle narizeni ES 917/2004 a narizeni vlady 197/2005 sb.) a prosvihnuti terminu v ucetnim systemu EU ztratu penez a navraceni a uznani vyssi nadlimitni castky clenum Spolecenstvi? Ve stejnem systemu narizeni EU jsou clenove (staty), ktere maji vyssi pozadavky a lepsi system pri uplatnovani pozadavku na dotace. Ony nevyuzite penize od clenu Spolecenstvi se prevadi na jine clenske staty a kde je dokonalejsi system v zakonech pri uplatnovani smernic a dle postupu ES je i u takovych clenu Spolecenstvi vice penez v dotacich. Takovy je dotacni princip EU. Kde se nevyuzije nebo promarni narok, nesctitaji se a neprevadi sumy na pristi obdobi u clena Slpolecenstvi, ale prerozdeluje se mezi clenske staty EU a nove obdobi ma nove limity pri narocich pri cerpani penez.



_gp_

jestli se jedná o dotaci na zlepšování kvality medu-medomety atd., tak malým včelařům to snad může být jedno.Podmínky byly prý letos nastaveny tak, že uspět mohli jen ti "dobře informovaní".Asi jako restituenti s náhradními pozemky v Praze.Navíc ani po zázračném splnění podmínek ještě nikde není napsáno, že musíte patřit mezi ty vyvolené, kterým bude dotace skutečně přiznána-není na ní nárok.vzhledm k tomu, že nepatřím ani mezi ty "dobře informované" ,ani mezi ty vyvolené, tak nevím "vo co go".

Jestli se nemýlím, tak byli informováni všichni včelaři, kteří čtou časopis Včelařství, v některém z jarních čísel jsem alespoň já dostal nařízení 197 i organizační pokyny.

K těm drobným včelařům, jestli se nemýlím, tak právě naopak dost podstatné procento účastníků této konference volá po tom, aby se pomohlo větším a (polo)profesionálním včelařům, včetně př. Pazderky.

Takže, na rozdíl od pražských pozemků se mohl účastnit každý, kdo je gramotný, to u účastníků internetové diskuse předpokládám.

Nevíte někdo jak a čím nejlevněji zaznamenávat teplotu na včelnici. (Nejlevnější digitální zapisovač teplot přijde na 3500,- Kč)
Děkuji za informace

Ono co je psáno ještě neznamená nic o dávání.Co jsem slyšel, tak na zařízení zakoupená před schválením zákona se to nevztahovalo, přitom jako každá dotace se uplatnuje zpětně na již zakoupené zařízení, takže doba, kdy se to vše muselo stihnout byla kratší jednoho měsíce.Ale je to jen co jsem slyšel.Jeden včelař povídal tomu druhému.Bohužel to byl jeden z větších včelařů a dost ho to otrávilo.Částka stanovená jako minimální je natolik vysoká, že by bylo nesmyslné aby ji investoval malovčelař.

Nemýlíš se. Přesně tak to je, včelaři z Prahy. Odvolání ČSV odložilo výplatu dotace na neurčito, ale informovanost je v tomto směru od začátku veskrze bídná i když postačující.

Pokud jsem si přečetl informaci od SZIF tak:

"Na čtyři opatření z pěti se někteří koneční příjemci dotací odvolali prostřednictvím Českého svazu včelařů."

Informováni sice mohli být, ale času mnoho nebylo. Sbírka zákonů ve které
vyšlo Nařízení vlády č. 197 byla rozeslána 26.5.2005 a žádost o dotaci se
všemi náležitostmi má žadatel předat Fondu na předepsaném formuláři vydaném
Fondem do 30.6.2005. Tak to mohl stíhat skutečně jen velmi informovaný
včelař. Takové informace typu jedna paní povídala jsme dostávali již od
ledna do března na VČS a OK, ale ve formě Nařízení vlády to skutečně vyšlo
až koncem května a všichni nejsme z Prahy, abychom měli všechny instituce u
nosu.
Honza

-----Original Message-----
From: Včelař z Prahy [mailto:vzp/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, December 29, 2005 12:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Neznamena odvolani vcelaru ztratu na narok na dotaci z EU?

Jestli se nemýlím, tak byli informováni všichni včelaři, kteří čtou časopis
Včelařství, v některém z jarních čísel jsem alespoň já dostal nařízení 197
i organizační pokyny.

K těm drobným včelařům, jestli se nemýlím, tak právě naopak dost podstatné
procento účastníků této konference volá po tom, aby se pomohlo větším a
(polo)profesionálním včelařům, včetně př. Pazderky.

Takže, na rozdíl od pražských pozemků se mohl účastnit každý, kdo je
gramotný, to u účastníků internetové diskuse předpokládám.

> Tak to mohl stíhat skutečně jen velmi informovaný včelař

Nebylo potřeba být z Prahy a mít instituce u nosu.
Pravda ale je, že teprve když jsem si přečetl příručku SZIF, tak jsem nabyl dojmu, že podmínkám dotací trochu rozumím. Z té přílohy ve Včelařství jsem nadšen nebyl. Korunu tomu pak nasadili tím, že podmínky dotací kočovníků nebyly v souladu s veterinárním zákonem. Tohle mohlo některé včelaře přímo odradit od žádosti. Považuji tohle za trestuhodné a nemám pro to omluvu. Divím se, že je ticho po pěšině. Snad se někdy dovíme důvody odvolání a jiné podrobnosti.

Vedle mého stanoviště včel ( 3 kmenová včelstva ) v letošním roce byla provedena výstavba vodovodu. Takže mně vznikla ideální možnost provést výsev včelařský významných rostlin na krásně připravenou plochu o výměře cca 1500 m2. Prosím poraďte mně co by bylo možné zde vysít. Výsev by měl proběhnout v jarních měsících než plocha začne samovolně zarůstat. Jedná se o pozemek v nadmořské výšce 420 m. n. m. rovinatého charakteru na úpatím hor. Pozemek je částečně v polostínu porostu olší a jasanů podél potoka. Má představa je, aby kromě výsevu rostliny dále nevyžadovali péči a nezaplevelovali mou sousední zahradu, kterou pravidelně sekám (hobluji). Také je důležité, aby bylo osivo dostupné. Předesílám, že pozemek majitel ( obec ) neobhospodařuje a jistě se o případném výsevu s panem starostou dohodneme. Pro upřesnění ještě uvádím, že v sousedství mého stanoviště je ovocný sad o výměře cca 200 ha. Jarní snůšku tvoři jabloň, višeň, pampelišky a v dosahu 500 m je les.
Předem děkuji za rady a přeji úspěšný nový rok 2006.

kitiku, preposilam to o tech dotacich - je to uvodni prispevek, reakce uz tak stepne nejsou a jde jen o spekulace a nadavani.

jestli te napadne, kam se obratit a poptat, udelej to prosim.

jinak jen pripominam pani kucerovou - nevim, jestli jste se vcera dohnali.

kuju.

a budu na netu a icq, muzes mi psat :-)

Na většině plochy bude nejspíš překopána půda, takže na povrchu bude půda
bez humusu. Na takových místech nejdřív rostou takzvané průkopnické
rostliny, to jsou obvykle ohnice, hořčice, pýr, vlčí mák, kokoška pastuší
tobolka a některé další polní plevele. Snadno sehnatelné bude semeno
hořčice, neměla by být tak přešlechtěná, aby v půdě bez humusu nevyrostla.
Svazenka nevím, jak by v takové půdě rostla. Na místech, kde půda nebyla
překopána, pokud se nezryjí, nejspíš porostou původní rostliny a ty svazenku
a nespíš i hořčici spolehlivě zahluší. To je tak na první rok, déle pokud se
nemá půda obdělávat, tak zřejmě tyto rostliny budou zahlušeny jinými.
Jinak semena většinou vyžadují, aby při klíčení byla zakryta půdou. A to je
další problém. Extenzívně se dá využít nějakého prudšího deště, kdy se těsně
před deštěm rozháže semeno na plochu a počítá se s tím, že vyrostou jen ty
semena, které déšť naplaví do štěrbin v půdě a zakryje půdou. Jinak je třeba
počkat, dokud nebude takové sucho, aby půda nelepila a semena zapravit do
půdy třeba železnými hráběmi. Tady na severní Moravě jsou takové podmínky
poprvé v roce pár dnů v druhé polovině dubna.
Dlouhodobě na sušších místech bych doporučil k vysazení komonici bílou nebo
lékařskou. Její semeno možná sehnat půjde a jinak roste hodně na suchších
vlakových náspech nebo kamenitých březích řek a podobných místech, kde je na
povrchu hodně kamení a kde musí jít za vodou až do několika metrů do země.
Jinak suchá semena komonice se dají natrhat na uvedených místech zhruba od
srpna do poloviny září. Semena by se asi měla hned po natrhání nasadit do
půdy. Je to dvouletka, takže aby kvetla každý rok, musí se sít dva roky po
sobě.
Dále pokud je to u potoka a je tam trochu vhodné složení půdy, mohlo by to
být dobré stanoviště pro maliník. Maliník má rád právě vyvýšené břehy
potoků, kde je relativně sucho, ale kde může dosáhnout kořeny do cca 1 - 2
metrů hluboko na nějakou tekoucí vodu. Rozmnožuje se nejlépe stejně jako
zahradní maliny živým přistříhnutým prutem s kusem kořene a oddenku pozdě na
podzim nebo časně na jaře, dokud není moc narašený. Sází se co půl až jeden
metr. Nasazený se šíří rychlostí cca 20 - 40 cm za rok.
Pokud už jsou nablízku nějaké rekultivované plochy, kde už rostou všelijaké
cizí rostliny, není to v nějaké chráněné oblasti, doporučil bych z cizích
rostlin ještě celík zlatobýl , jiné cizí rostliny ne.
Jinak to je taky o tom projít se o okolí a zjistit, kterým včelařským
rostlinám se tam daří.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Zdeněk Krupička" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 30, 2005 11:04 AM
Subject: Výsev rostlin


> Vedle mého stanoviště včel ( 3 kmenová včelstva ) v letošním roce byla
> provedena výstavba vodovodu. Takže mně vznikla ideální možnost provést
> výsev včelařský významných rostlin na krásně připravenou plochu o výměře
> cca 1500 m2. Prosím poraďte mně co by bylo možné zde vysít. Výsev by měl
> proběhnout v jarních měsících než plocha začne samovolně zarůstat. Jedná
se
> o pozemek v nadmořské výšce 420 m. n. m. rovinatého charakteru na úpatím
> hor. Pozemek je částečně v polostínu porostu olší a jasanů podél potoka.
Má
> představa je, aby kromě výsevu rostliny dále nevyžadovali péči a
> nezaplevelovali mou sousední zahradu, kterou pravidelně sekám (hobluji).
> Také je důležité, aby bylo osivo dostupné. Předesílám, že pozemek majitel
(
> obec ) neobhospodařuje a jistě se o případném výsevu s panem starostou
> dohodneme. Pro upřesnění ještě uvádím, že v sousedství mého stanoviště je
> ovocný sad o výměře cca 200 ha. Jarní snůšku tvoři jabloň, višeň,
> pampelišky a v dosahu 500 m je les.
> Předem děkuji za rady a přeji úspěšný nový rok 2006.

Dne pátek 30 prosince 2005 15:15 Radim Polášek napsal(a):

> A to je daląí problém. Extenzívně se dá vyuľít nějakého prudąího deątě, kdy
> se těsně před deątěm rozháľe semeno na plochu a počítá se s tím, ľe
> vyrostou jen ty semena, které déą» naplaví do ątěrbin v půdě a zakryje
> půdou. Jinak je třeba počkat, dokud nebude takové sucho, aby půda nelepila
> a semena zapravit do půdy třeba ľeleznými hráběmi. Tady na severní Moravě

Dobry den,

je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se obali
v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
tech jilovych kulicek).


Honza

je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
obali
v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
tech jilovych kulicek).

Semena se převalují v nějakém hladkém otáčivém bubnu a kombinací vlhkosti a
práąkového jílu se na semena tento jíl nabaluje. Takhle na papíře to zní
dobře, jen mít správný buben, správné otáčky a správný jíl se správnou
vlhkostí.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 30, 2005 6:50 PM
Subject: Re: Výsev rostlin


Dne pátek 30 prosince 2005 15:15 Radim Polášek napsal(a):

> A to je daląí problém. Extenzívně se dá vyuľít nějakého prudąího deątě,
kdy
> se těsně před deątěm rozháľe semeno na plochu a počítá se s tím, ľe
> vyrostou jen ty semena, které déą» naplaví do ątěrbin v půdě a zakryje
> půdou. Jinak je třeba počkat, dokud nebude takové sucho, aby půda nelepila
> a semena zapravit do půdy třeba ľeleznými hráběmi. Tady na severní Moravě

Dobry den,

je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
obali
v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
tech jilovych kulicek).


Honza

Dne sobota 31 prosince 2005 12:44 Radim Polášek napsal(a):
> je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
> obali
> v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
> tech jilovych kulicek).
>
> Semena se převalují v nějakém hladkém otáčivém bubnu a kombinací vlhkosti a
> práškového jílu se na semena tento jíl nabaluje. Takhle na papíře to zní
> dobře, jen mít správný buben, správné otáčky a správný jíl se správnou
> vlhkostí.


Dobry den,

on to ten Japonec dela ruco. Proste to uhnete a dela kulicky.


Honza

Ručně by to u nás šlo tak pro kokosové ořechy nebo kaštany a žaludy. Dělat
takhle ručně hořčici nebo svazenku ......?
Ale jakýmsi rozumným způsobem musí přece dělat obalované osivo, to je v
semenářství dost běžné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 31, 2005 2:59 PM
Subject: Re: Výsev rostlin


Dne sobota 31 prosince 2005 12:44 Radim Polášek napsal(a):
> je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
> obali
> v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
> tech jilovych kulicek).
>
> Semena se převalují v nějakém hladkém otáčivém bubnu a kombinací vlhkosti
a
> práškového jílu se na semena tento jíl nabaluje. Takhle na papíře to zní
> dobře, jen mít správný buben, správné otáčky a správný jíl se správnou
> vlhkostí.


Dobry den,

on to ten Japonec dela ruco. Proste to uhnete a dela kulicky.


Honza

Dneska v MF Dnes v příloze Věda v části C v článku "Sex v živočišné říši aneb evoluce nedělá nic zbytečného"

Příběh lásky včelí královny je přímo drastický. Když včelí sameček dosáhne orgasmu doslova vybuchne a pohlavní orgány se mu odtrhnou od těla..... Trubci včelí královnu doslova ucpou a ta se nemůže pářit s níkým jiným ....orgán samce je tedy jakýmsi pásem cudnosti...... Pokud se samečkovi podaří královnu ucpat a tím zabránit ostatním se s ní spářit...udělal pro své geny maximum...

a to autorka, jistá Eva Bobůrková dostala letos cenu Media v soutěži České hlavy.

R. Polášek

Nezapomínej, že je dnes Silvestra a to jsou noviny plné všelijakých ptákovina. I když tohle mi moc vtipné nepřipadá.

Právě se mi dostaly do rukou Ukrajinské noviny ve kterých se píše o převratném likvidování roztoče varroa.Je to bez syntetických přípravků za pomoci jedné známé rostliny původem z Kavkazu.Další podrobnosti až bude dokončeno licenční řízení,uvádí článek a odhaduje to do měsíce.Konečně dobrá zpráva pro světové včelařství otázkou však zůstává jak se to promítne do ceny medu pro Českého včelaře.

Od: Vyskocil Jar.
> Právě se mi dostaly do rukou Ukrajinské noviny
........

Jak se jmenovaly? A z jakeho byly data. Vytazky z rostlin maji skutecne na varroazu ucinek, ale je otazkou kolikatiprocentni ma ucinnost a jak aplikovat. Nema-li ji alespon jako kyselina mravenci, nejlepe 95 - 98 %, tak je to knicemu. :-)


_gp_

Dne sobota 31 prosince 2005 18:50 Vyskočil Jar. napsal(a):
>
> pomoci jedné známé rostliny původem z Kavkazu.Další podrobnosti až bude


Myslite bolsevnik ?

Honza

Ale ona ma tak z 50% pravdu. Sice orgasmus je ponekud neobratne prirovnani, ale je to rekneme opis vrcholne faze. Ten vybuch je pravda. Chybne je jen to ucpani, tam se autorka sekla - nemela dost informaci, i kdyz castecne je to pravdive taky.

Bohužel více se mi nepodařilo zatím zjistit.Byl to pouze útržek novin,které moji kolegové z Ukrajiny použili jako obal.

V Odborných včelařských překladech z posledních let, které jsem měl možnost
číst, jsou z oblasti bývalého Sovětského Svazu články často ve stylu
takových objevů, z jiných části světa mnohem méně. Ověření z jiných zdrojů
tedy bude nutné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vyskočil Jar." <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 31, 2005 6:50 PM
Subject: Převratné léčení


> Právě se mi dostaly do rukou Ukrajinské noviny ve kterých se píše o
> převratném likvidování roztoče varroa.Je to bez syntetických přípravků za
> pomoci jedné známé rostliny původem z Kavkazu.Další podrobnosti až bude
> dokončeno licenční řízení,uvádí článek a odhaduje to do měsíce.Konečně
> dobrá zpráva pro světové včelařství otázkou však zůstává jak se to
promítne
> do ceny medu pro Českého včelaře.

jak je to u nás s "tmavou včelou" ?

smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a kdo jinou rasu?

případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?

co biodiverzita ?

http://www.nordbiene.de/

prosím vás, neslyšeli jste něco o pasti na roje ,které používají v africe? nebo je to jenom žvást...

Jo, jo v Africe.
Hezky novy rok!

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: P.K.
Datum: 01.01.2006 12:32

>prosím vás, neslyšeli jste něco o pasti na roje ,které používají v africe?
>nebo je to jenom žvást...
>
>
>
>

pasák řídil Včelu.....http://gaming.cz/04/06/95.html

to je odpověd.... tak trochu mimo mísu!šetři sílu...

Dne neděle 01 ledna 2006 12:32 P.K. napsal(a):
> prosím vás, neslyšeli jste něco o pasti na roje ,které používají v africe?
> nebo je to jenom žvást...

DD,

psali o ni v tusim predposlednich OVP, jedna se o pouziti rostliny jmenem
citronova trava. Tato u nas asi neroste (je to tropicka rostlina) , minimalne
jsem sehnal pouze susenou (koreni do asijske kuchyne).
Ve vychodni evrope se udajne pouziva medunka lekarska, ktera ma tez vuni jako
po citronu. Pasti na roje se pouzivaji ve vetsi mire v USA (a americe vubec)
pro likvidaci a monitoring afrikanizovane vcely. Neco podobneho ma i pr.
Lofelman v Belehradske ulici - bohuzel to prodavali az po rojove sezone tak
nevim, jestli to funguje, nebo ne.


S pranim stastneho Noveho roku 2006 jak pro vcelare , tak i pro vcely


              Honza

past na roje

Pokud je past ovoněná citronovou trávou či vůní,jaký je princip, použití v praxi?

Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou rasu
než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se ještě
rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno) pod názvem
NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do Chuchelny u Semil.
..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který ostatní rasy převálcoval.
Pamatuji, že v té době byly včely silně prokřížené,a to tmavá včela s
vlaškou. Velké procento včel mělo žluté kroužky nebo byly i zcela žluté.
Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní rozvoj
a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
vyhovovala tehdejším menším úlům.
Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
plemenem.
Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth je
pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
P.S.
Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce výtečný
zdravotní stav a vlídné zacházení.
Gustav
----- Original Message -----
From: "P.K." <special.hlad/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 12:27 PM
Subject: včela tmavá


> jak je to u nás s "tmavou včelou" ?
>
> smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a kdo
> jinou rasu?
>
> případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?
>
> co biodiverzita ?
>
> http://www.nordbiene.de/
>
>
>
>

Dne neděle 01 ledna 2006 16:19 P.K. napsal(a):
> past na roje
>
> Pokud je past ovoněná citronovou trávou či vůní,jaký je princip, použití v
> praxi?

Ta vune udajne funguje jako feromon. Dale se vyuziva prave nejaky vytazek z
matek, nebo trubciho plodu - slozeni je tajne a patentovane. V OVP byl
obrazek pri pomazani stromu masti z citronove travy, na kterem se behem 1
dne usadilo asi 15 roju.


Honza

Když bylo více rojů ze včelstev, bylo běžné, že roje sedaly na stanovišti
často na stejná místa. Vykládalo se to tím, že tato místa jsou navoněna vůní
matky a vedle náhodně látajících včel přitahuje i včely v roji. Někteří
praktici doporučovali z tohoto důvodu lákat vylétlé roje na přístupné větve
nátěrem vyřazaných matečníků a zamáčklých matek.
Před pár lety se začaly u nás prodávat ampule se včelími feromony. Ampule
byla polopropustná a měla být přes léto umístěna v nějaké bedničce velikosti
rojáku umístěné někde trvale na stromě. Předpokládalo se, že vůně feromonu
přiláká pátračky a následně i včelí roj. Je ale možné, že v dnešní době u
nás, kdy je vhodných dutin málo, stačí úplně jen prázdná bednička s nějakou
souší. Chce to ale nějak zařídit, aby se tam přednostně usídlil vlastní roj
a ne cizí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 5:21 PM
Subject: Re: ?????????


Dne neděle 01 ledna 2006 16:19 P.K. napsal(a):
> past na roje
>
> Pokud je past ovoněná citronovou trávou či vůní,jaký je princip, použití v
> praxi?

Ta vune udajne funguje jako feromon. Dale se vyuziva prave nejaky vytazek z
matek, nebo trubciho plodu - slozeni je tajne a patentovane. V OVP byl
obrazek pri pomazani stromu masti z citronove travy, na kterem se behem 1
dne usadilo asi 15 roju.


Honza

NEJLEP©Í BY BYLO je naházet na sníh a budeą vidět jak porostou déą», SNÍH, POLETUJÍCÍ PRACH,jarní vítr s listím udělají vąe za tebe ovąem pokud máą osivo snadno se dá seknat komonice,, jetel plazivý dal by se pouľít i jetel červený a z letniček svazenka a hořčice

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: V?sev rostlin
> Datum: 31.12.2005 12:44:50
> ----------------------------------------
> je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
> obali
> v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
> tech jilovych kulicek).
>
> Semena se převalují v nějakém hladkém otáčivém bubnu a kombinací vlhkosti a
> práąkového jílu se na semena tento jíl nabaluje. Takhle na papíře to zní
> dobře, jen mít správný buben, správné otáčky a správný jíl se správnou
> vlhkostí.
>
> R. Poláąek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Cervenka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 30, 2005 6:50 PM
> Subject: Re: Výsev rostlin
>
>
> Dne pátek 30 prosince 2005 15:15 Radim Polášek napsal(a):
>
> > A to je daląí problém. Extenzívně se dá vyuľít nějakého prudąího deątě,
> kdy
> > se těsně před deątěm rozháľe semeno na plochu a počítá se s tím, ľe
> > vyrostou jen ty semena, které déą» naplaví do ątěrbin v půdě a zakryje
> > půdou. Jinak je třeba počkat, dokud nebude takové sucho, aby půda nelepila
> > a semena zapravit do půdy třeba ľeleznými hráběmi. Tady na severní Moravě
>
> Dobry den,
>
> je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
> obali
> v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
> tech jilovych kulicek).
>
>
> Honza
>
>
>
>

Dne neděle 01 ledna 2006 19:07 Pepan napsal(a):

> osivo snadno se dá seknat komonice,, jetel plazivý dal by se použít i jetel

Kde se da snadno sehnat jetel plazivy (svedsky) ?

Honza

Pro zaznamenání teplot použijte PC nebo notebook, které se pro DOS dají
koupit již od 200Kč. Připojení čidla a důlouhodobý záznam jsou
jednoduché, levné a popsané v literatuře.
B.Horák

-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Thursday, December 29, 2005 3:02 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: teplota

Nevíte někdo jak a čím       nejlevněji zaznamenávat teplotu na včelnici.
(Nejlevnější digitální zapisovač teplot přijde na 3500,- Kč)
Děkuji za informace

Za jak dlouho po posledním ošetřování se mají vložit podložky do podmetu-respektive jak dlouho tam mají být abychom získali objektivní vzorek zimní měli?

Kdypak v Lednu má pražská ZO schůzi s přednáškou?

Po posledním ošetření před odběrem zimní měli se doporučuje interval mezi ošetřením a ometením podložek v délce 7 dní. KVS nařídí vyšetření směsného vzorku zimní měli po provedené povinné podzimní léčbě včelstev. Vzorky měli se odeberou do 15. února 2005. Poslední ošetření a odběr měli se musí časově sladit tak, aby mezi vymetením podložky po posledním ošetření a odběrem měli byla přestávka nejméně 30 dní. Zimní měl nesmí být po odběru přesívána přes síta s otvory menšími než 5 mm, aby mohl být při vyšetření zachycen i eventuální výskyt malého úlového brouka Aethina tumida.

Pravděpodobně tím Kamil myslel krabičku, která třeba co 10 minut měří a
zaznamenává teplotu a jednou za týden 14 dní přijde někdo s notebookem a
stáhne si tyto data a zobrazí příslušným softwarem třeba v grafické formě
nebo tak nějak. Docela užitečná hračka. Používá se poměrně běžně v průmyslu
u technologických zařízení, kde je důležitá teplota a kde je důležité třeba
kvůli ISO dokládat průběh teplot a které nestojí za to zadrátovat přímo do
sítě. Nebo třeba při dodávkách potravin a jiného zboží citlivého na teplotu,
kdy je ta krabička uvnitř kontejneru třeba s mraženým masem, aby třeba bylo
jasné, že během cesty maso nerozmrzlo a zase zmrzlo.
No, už delší dobu se prodávají mikroprocesory, které mají všechny potřebné
věci k tomu naintegrované na čipu, AD převodník, propojení RS232 na sériový
port počítače, paměti taky není problém a to všechno s poměrně nízkou
spotřebou a s cenou za pár stovek. Myslím, že kdyby zapisovač teploty pro
1 - 3 kanály plus s nějakým příplatkem zapisovač vlhkosti stál do 600 Kč,
stálo by za to tím vybavit i úl na stanovišti a mohla by to být docela
užitečná pomůcka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohumil Horak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 7:31 AM
Subject: RE: teplota


Pro zaznamenání teplot použijte PC nebo notebook, které se pro DOS dají
koupit již od 200Kč. Připojení čidla a důlouhodobý záznam jsou
jednoduché, levné a popsané v literatuře.
B.Horák

-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Thursday, December 29, 2005 3:02 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: teplota

Nevíte někdo jak a čím nejlevněji zaznamenávat teplotu na včelnici.
(Nejlevnější digitální zapisovač teplot přijde na 3500,- Kč)
Děkuji za informace

Vzhledem k tomu, že u potravin stačí zaznamenat pouze i jednorázové rozmrznutí-vzestup teploty nad určitou mez, se za tímto účelem budou spíše užívat jednorázová čidla.-nejsou elektronická.Tak jako u transportu elektroniky se užívají čidla otřesu a náklonu, nalepená na krabici a při předávání materiálu mezi dopravci se každý může pouhým pohledem přesvědčit, že podmínky přepravy nebyly porušeny-nic se nestahuje ve formě dat.

Z té doby 70 let si pamatuji, že u kraňky bylo zdůrazňováno to, že v
tehdejších úlech přezimovávalo menší množství včel, takže kraňka
spotřebovala méně zimních zásob a nahrazovala to rychlejším rozvojem na
jaře.
V 70 letech jsme na lesním stanovišti měli taky smíšenou včelu. Tehdy první
snůška byla z javorů klenů ke konci května, pokud nebyla řepka, potom byla
další květová snůška z malin v polovině června, pak byla medovicová
předlipová snůška pravděpodobně ze smrků, pak lipová z malokvětých lip, ta
byla téměř vždy taky medovicová a potom byla ještě poslední medovicová
snůška. Sezóna končila tak v předposledním až posledním srpnovém týdnu
výběrem poslední snůšky a začátkem krmení na zimu. Poměr květového a
medovicového medu byl asi 1 :1 až 1:2 .
Dneska můžu vytáčet na tomtéž stanovišti už někdy po polovině května z
pampelišek, pak ještě jednou z květů, předlipovou medovicovou snůšku ze
smrků tak jednou za pár let, lípy jsou sice téměř každý rok, ale tak co
druhý rok z toho je med čistě květový a jak vytočím lípy na začátku srpna,
tak obvykle už nic nenosí, můžu se rozhodnout, jestli po lípách už začít
krmit nebo jim nechat polovinu nebo třetinu lípového medu a čekat, jestli
bude ubývat nebo přibývat. Poměr květového a medovicového medu je tak 2:1
až 3 : 1.
Jak se tak dívám do minulosti, onen poměr květový medovicový med se obrátil
postupně v letech1990 až 2000. Může to být buď katastrofálním úbytkem
producentů medovice, což se mně zdá málo pravděpodobné anebo přeměnou
tehdejší včelí směsky s převahou tmavé včely na kraňku. Jinak to je stejné
stanoviště, kde se za tu dobu zas tak moc nezměnilo. Vzhledem k rozdílu cen
za med medovicový a květový bylo možná zavádění kraňky chyba.

Co si pamatuji z literatury, tak tmavá včela je původem lesní včela, takže
se naučila využívat vedle květové i medovicovou snůšku, zatímco kraňka je
původem včela ze svahů jižních Alp z Rakouska a Slovinska, kde je lesů a
tudíž medovicové snůšky málo a hlavním zdrojem jsou květy horských luk.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 4:57 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou
rasu
> než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se
ještě
> rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno) pod
názvem
> NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do Chuchelny u
Semil.
> ..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který ostatní rasy
převálcoval.
> Pamatuji, že v té době byly včely silně prokřížené,a to tmavá včela s
> vlaškou. Velké procento včel mělo žluté kroužky nebo byly i zcela žluté.
> Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní
rozvoj
> a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
> vyhovovala tehdejším menším úlům.
> Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
> Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
> intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
> právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
> právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
> plemenem.
> Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
> včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
> pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth
je
> pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
> hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
> zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
> P.S.
> Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce
výtečný
> zdravotní stav a vlídné zacházení.
> Gustav

13753 ...Pan Matej sjezd bol v aprili a neviem o tom ze by se tam hlasovalo kto je za alebo proti...
13756..na sjazde CZV sme hlasovali ci zaradit do programz rokovanie so Spolkom o zluceni...neuspesne

13754 Havlik:Tak zkuste Slovenskou Unii vcelarov,nemusite ani jeden do toho druheho vstupovat.
13759 Kdo rozvraci svaz ? Preboha o cem to hovorite,vsak vsetci sa chceme spojit,clenove CZV aj Spolku.Vsetci vedia,ze jeto hlupost mat dve vcelarske organisace.Chlapci-priatele, ja si to neviem anipredstavit,zanik Svazu aj Spolku a vznik Unie.


9179 Prilezitost v tomto roce dana sjezdem vysumi pres mlcici vetsinu do prazdna..
9472 Toto zhodnoceni me zaujalo.Pripomina mi to doby minule,ze nekdo odsoudil v tisku text Charty 77 ale vlastni dokument nebyl nikdy zverejnen.Ted je to stejne.Mely bychom se ptat,proc nebyl text dokumentu I2J zverejnen k diskusi ve Vcelarstvi.
9989 Jsme politickou stranou,nebo nabozenskou sektou ? Tam je nutno masirovat a masirovat cokoliv.Pouze valka a komunisticky rezim/masiroval a masiroval a dozadoval se jednoty.
11751 Kazdopadne je dobre ze I2J upozornuje na podezrele veci,ato ze se kni nechteji vrcholovi funkcionari vyjadrit je vazne...

12232 Zkraceni volebniho obdobi na 4roky. Misto aby se o I2J diskutovalo,udela se z toho panflet. Vadi mi jak se ktomu postavil Svaz..

12258 Je mi sympatictejsi vedeni CSV nez Klan obchodniku s medem

13549 Lid to tak chtel.UVCSV dela za nas vse,sluzby...Servis sluzeb ale nenabizi ale diktuje a to mi vadi.Neni vsak jine alternativy nez byt clenem CSV

13581 Jsem jeste v soku,2/3 delegatu nebyly ochotna vubec /diskutovat/jednat.Pritel Sojka udelal v kuolaru velmi dobry dojem,preji mu aby se mu aspon 10% zameruu povedlo/neni to ponekud malo ??doposud vce plnil na 100%/

13... Vsechno probehlo jak asi melo.Nejvetsi rozpaky ve mne vyvolava jeste dnes vysledek hlasovani zda ciist ci nikoliv pocty hlasu odevzdanych jednotlivym kandidatum...Uvazuji,nepolozili jsme posledni kamen na vrchol ktery nam vsechno zboura ? Nesouhlasim ani tet s I2J myslim ze dobre veci nepomohl,mozna dokonce mel opacny ucinek.

13... Jsme hlusi,slepi,lhostejni.Nikdo nemuze citit snahu o rozbijeni Svazu,naopak...

13754 Havlik:
Tak zkuste/Slovenskou/Ceskou Unii vcelarov,nemusite ani jeden/do/z toho druheho
Clenstvi v Unii /nebude/ nemusi byt vazano na vystup z cehokoliv,ale jako soukroma,svobodna obcanska zalezitost.

Kdepak asi nasi Soudruzi udelali chybu v priprave delegatuu ??

franta

Řekl bych, že tady bude záležet jak u kterých potravin a jak pro koho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 10:26 AM
Subject: Re: teplota


> Vzhledem k tomu, že u potravin stačí zaznamenat pouze i jednorázové
> rozmrznutí-vzestup teploty nad určitou mez, se za tímto účelem budou spíše
> užívat jednorázová čidla.-nejsou elektronická.Tak jako u transportu
> elektroniky se užívají čidla otřesu a náklonu, nalepená na krabici a při
> předávání materiálu mezi dopravci se každý může pouhým pohledem
přesvědčit,
> že podmínky přepravy nebyly porušeny-nic se nestahuje ve formě dat.

ptej se tam kde se prodávají u vás osiva pro zemědělce

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: V?sev rostlin
> Datum: 01.1.2006 19:59:19
> ----------------------------------------
> Dne neděle 01 ledna 2006 19:07 Pepan napsal(a):
>
> > osivo snadno se dá seknat komonice,, jetel plazivý dal by se použít i jetel
>
> Kde se da snadno sehnat jetel plazivy (svedsky) ?
>
> Honza
>
>
>

Zavádění kraňky bylo zvolením nejpřijatelnějšího řešení ze všech špatných. V době tohoto rozhodování již původní tmavá včela neexistovala. Vše zavinil dávno před tím masívní dovoz všech možných plemen, hlavně vlašky a došlo k mohutnému prokřížení. Po vlašce nám dodnes ve včelách zbyla světlejší barva a žluté proužky na zadečku a to i přes to, že poslední vlašky se dovezly cca před 40 lety a dodnes tu ony typické znaky pro vlašku přetrvávají. Masivním rozchovem kraňky se ze všech možných zel vybralo v podstatě to nejmenší. Rozhodně zničení původního plemene v Evropě je ostudou našich předků a dá se říct, že my v tom úspěšně pokračujeme. Ať se nám to líbí nebo ne, největším nepřítelem včel na celém světě je v podstatě Homo sapiens - včelař. Zdraví R. Stonjek

V šedesátých letech jsem začínal včelařit s onou prokříženou černou včelou.
Každá návštěva úlu byla heroická bitva, při odloupnutí prvního stropního
prkénka se vyřítily a útočily i na kouř z dýmáku. Medný výnos by byl
srovnatelný s kraňkou i když ošetřování včelstev se velmi, velmi lišilo.
(Bylo mi cca 10 let a začínal jsem bez cizí pomoci)


Pepa


-----Original Message-----
From: Stonjek [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, January 02, 2006 11:52 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: včela tmavá

Zavádění kraňky bylo zvolením nejpřijatelnějšího řešení ze všech špatných.
V době tohoto rozhodování již původní tmavá včela neexistovala. Vše zavinil
dávno před tím masívní dovoz všech možných plemen, hlavně vlašky a došlo k
mohutnému prokřížení. Po vlašce nám dodnes ve včelách zbyla světlejší barva
a žluté proužky na zadečku a to i přes to, že poslední vlašky se dovezly cca
před 40 lety a dodnes tu ony typické znaky pro vlašku přetrvávají.
Masivním rozchovem kraňky se ze všech možných zel vybralo v podstatě to
nejmenší. Rozhodně zničení původního plemene v Evropě je ostudou našich
předků a dá se říct, že my v tom úspěšně pokračujeme. Ať se nám to líbí nebo
ne, největším nepřítelem včel na celém světě je v podstatě Homo
sapiens - včelař. Zdraví R. Stonjek

Pro záznam úlové váhy a teploty používám upravený meteorologický přístroj
(původně termo-hydrograf). Čidlo rel. vlhkosti (vlasy) bylo nahrazeno táhlem
do mechanické úlové váhy. Stačí 1x týdně vyměnit formulář a natáhnout péro
hodinového strojku.
Pár oskenovaných záznamů je na:
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php

Pepa


-----Original Message-----
From: Bohumil Horak [mailto:bohumil.horak/=/vsb.cz]
Sent: Monday, January 02, 2006 7:32 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: teplota

Pro zaznamenání teplot použijte PC nebo notebook, které se pro DOS dají
koupit již od 200Kč. Připojení čidla a důlouhodobý záznam jsou jednoduché,
levné a popsané v literatuře.
B.Horák

-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Thursday, December 29, 2005 3:02 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: teplota

Nevíte někdo jak a čím       nejlevněji zaznamenávat teplotu na včelnici.
(Nejlevnější digitální zapisovač teplot přijde na 3500,- Kč) Děkuji za
informace

Takhle drsné holky mám taky a určitě to není původní tmavá včela.

Mimochodem když na tebe útočily až po odloupnutí vrchního prkénka tak to byly poměrně tolerantní.Moje by tě označkovaly hned po příchodu na včelnici a pak by tě cyklicky pronásledovaly ještě 30-50m od úlu.A to jsi v nich třeba několik dní nebyl, takže by již neměly být nas.ané.

Tvým sousedům včelařům nezávidím. Měl bys s tím něco dělat a ne se tím chlubit.

Stejna vcelnice:

mellifera mellifera - 30 kg medu
Vigor - 60 kg medu
mellifera mellifera x Vigor - 70 kg medu

Ergo - neni duvod k pestovani tmavy vcely a nebo bastardu

\vov

Dobře, ale ve stejný rok jaký byl poměr u těchto včelstev květového a
medovicového medu?
V dobách, kdy jsem měl 20 včelstev v kočovném včelíně, tak se tam
vyskytovaly včelstva, která měly dlouhodobě lepší květovou snůšku i včelstva
které měly spíše lepší medovicovou. Rozdíly byly pravidelně asi cca 1 /3
množství ve snůšce a vzácně i víc.

Jinak po pěstováni bastardů tmavé včely nikdo nevolá. Taky, co si pamatuji,
byly tehdy o něco divočejší než současné včely.Ale po snůšce spíše
medovicového medu ano. Když za ten medovicový med je možné dostat o hodně
lepší cenu. A to je právě to, co zmizelo s tou tmavou včelou a co možná bude
nutné třeba desítky let zase znovu šlechtit. A možná ještě taky to, že tmavá
včela byla více přizpůsobená na zimování na medovicovém medu a proto by si
možná i lépe poradila s melecitózními medy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 2:08 PM
Subject: Re: včela tmavá


>
> Stejna vcelnice:
>
> mellifera mellifera - 30 kg medu
> Vigor - 60 kg medu
> mellifera mellifera x Vigor - 70 kg medu
>
> Ergo - neni duvod k pestovani tmavy vcely a nebo bastardu
>
> \vov
>
>

Rozhodně se tím nechlubím a taky zkouším s tím něco dělat.Zatím bezúspěšně.A ty včely se u mne nevzaly jen tak ze vzduchu, ale koupil jsem je právě od souseda včelaře.Takže si nemá na co stěžovat.:-)

> A mo n  je t taky to,
> e tmav  v ela byla vˇce p izp soben  na zimov nˇ na medovicov‚m medu a
> proto by si mo n  i l‚pe poradila s melecit˘znˇmi medy.
>
spekulace

\vov

Přednáška je 10.1.06 přednáší tajemník ČSV začátek 17 hodin

Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici je to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Krátka reakcia
Ja obhospodarujem 70 včelstiev, mala by to byť A.M.carnica, no niektoré sú poznačené oranžovými tergitmi (1 a 2) Na Slovensko sa Talianska včela dovážala po prvej svetovej vojne. V podsate sú to včely mierne a málokedy potrebujem pri ich prehliadke dym, no sú obdobia keď si bez dymu vo včelstvách neporadím a sú aj chvíle keď musím s nimi prácu prerušiť. Najviac žihadiel som však dostal na členky nôh od včiel, keď robím bežné kontroly na letáčoch úľov. To ma zaujalo, prečo práve útočia na členky nôh (kde končia nohavice a npr. mám obuté ponožky a obuv alebo pri náramku hodiniek pri ktorom končí rukáv trička. Utoky poznám aj na miesto za ušami, kde končia rúčky okoliarov so šnúrkou z umelej hmoty. To trvalo dlhší čas, kým ma nenapadlo, že nohavice, sandálky, tričká vzájomným terením sú obdarené statickou elktrinou.
Urobil som jednoduchý pokus. Zobul som z nôh ponožky a priblížil som sa nimi k včelám na letáči. Včely na statickú elektrinu reagovali už vo vzdialenosti 30 cm a svoje žihadlá (a nebola to jedna, ale 10-15). To sa opakovalo vždy keď som ponožku "nabudil" trením o nohavice. Ok som ponužku podržal pred letáčom dlhšie, útok na ňu ustával až celkom prestal. Jednoducho sa ponožka nabitá energiou "vybila". Ak by niekto namietal, že včely popudila farba alebo zápach z použitej ponožky, nemá pravdu, lebo som použil na pokus i čisté ponožky a tie som trením nabil jednosmerným prúdom. Učitelia tento jav ukazujú svojim žiakom na hodine fyziky, keď si hrebeňom prečešú vlasy a prikladajú k natrhaným kúskom papiera a tie vyskakujú k hrebeňu. Tento jav presne taký istý ako pri odbere včelích žihadiel, kde sa používa jednosmerný prúd. Tento jav sa vyskytuje (a býva silný)i pri zasiahnutí elktrickými časticami pri výbuchoch na slnku a tieto dopadajú na zemský povrch. Včelár je prekvapený, lebo svoje včely pozná ako mierne. V roku asi 2002 boli včely na Slovensku v čase kvitnutia repky mimoriadne útočné anik si to nevedel vysvetliť a jediné vyvstlenie bolo v novinách kde poukazovali na tento fakt.
Teraz keď idem do včiel, obliekam si pokiaľ môžem a mám ľanový alebo vlnený pracovný oblek. V lete je naistejšie ponožky si neobuť a tričko vlnené. Odvtedy celé leto mám na sebe len bermudy bez trička a mám od žihadiel pokoj. Samozrejme ak urobím do včiel drsný zásah, nepomôže mi ani to. Maslím si, že aj pri tmavej včele by to malo platiť. Neviem to posúdiť, lebo tmavú včelu som ani nevidel.

Ano, možná spekulace, ale dosud ve všech (prosím nechytat za slovo) základních včelařských příručkách čteme ono téměř starozákonní "Původně včela žila v lese, v dutině vykotlaného stromu...". Ale mlčením se přechází, jak, když nikdo nevytáčel medovici - neříkejme že ji včely nesbíraly, měly ji rovnou pod sosáky - mohly vyzimovat.

Dne pondělí 02 ledna 2006 18:56 Eman napsal(a):
> Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim
> bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici je
> to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Nejvetsi "suchy zipy" byli obvykle se zlutym zadeckem.


Honza

Já myslím, že ta divokost je přirozená. Divoce žijící včelstva musela být
tak divoká, aby odradila včeložravé a medožravé škůdce od hostiny. Ty méně
divoké v rámci přírodního výběru byly zničeny. Teprve za posledních pár
stovek let chovu člověkem přežívají ty mírná a jsou ničena ta divoká. Ale
zřejmě to není pořád zakotveno v genech, takže náhodní kříženci bastardi se
vracejí zase k původní divokosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 6:56 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim
> bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici
je
> to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Teoreticky možno říci, že právě pomalý jarní rozvoj tmavé včely eliminuje
negativní vliv zimování na medovici, kdy hlavní spotřeba zásob při
intenzivním plodování spadá až do doby, kdy včely mohou častěji vyletovat k
vyprášení.
Co se týče agrtesivity včel před zhruba čtyřiceti lety, nedomnívám se
že by byla nějak výrazná. Jako velmi mladý pomocník při medobraní z budečáků
se nepamatuji na nějaký hromadný útok, spíš sem tam nějaké žihadlo. Ovšem s
extrémní mírností včel z Liběchovské stanice se to ovšem nedá srovnat, to
jsou snad včely zvlášť vhodné pro mateřské školy- Právě v Liběchově je
jedním z nejvýše postavených kriterií mírnost.
Nostalgie nad tmavou včelou není na místě, jsou zde v intenzivním
zemědělství zcela jiné podmínky, než na která byla původní včela zvyklá.
Výkyt producentůmedovice v nížinách do 350 m.n.m. je zanedbatelná.
Kraňce zdar!
Gustav

G
----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 4:57 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou
> rasu než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se
> ještě rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno)
> pod názvem NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do
> Chuchelny u Semil. ..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který
> ostatní rasy převálcoval. Pamatuji, že v té době byly včely silně
> prokřížené,a to tmavá včela s vlaškou. Velké procento včel mělo žluté
> kroužky nebo byly i zcela žluté.
> Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní rozvoj
> a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
> vyhovovala tehdejším menším úlům.
> Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
> Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
> intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
> právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
> právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
> plemenem.
> Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
> včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
> pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth
> je pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
> hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
> zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
> P.S.
> Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce výtečný
> zdravotní stav a vlídné zacházení.
> Gustav
> ----- Original Message -----
> From: "P.K." <special.hlad/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 01, 2006 12:27 PM
> Subject: včela tmavá
>
>
>> jak je to u nás s "tmavou včelou" ?
>>
>> smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a
>> kdo
>> jinou rasu?
>>
>> případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?
>>
>> co biodiverzita ?
>>
>> http://www.nordbiene.de/
>>
>>
>>
>>
>
>
>
>
>

> Já myslím, že ta divokost je přirozená. Divoce žijící včelstva musela
> být tak divoká, aby odradila včeložravé a medožravé škůdce od hostiny.
> Ty méně divoké v rámci přírodního výběru byly zničeny. Teprve za
> posledních pár stovek let chovu člověkem přežívají ty mírná a jsou
> ničena ta divoká. Ale zřejmě to není pořád zakotveno v genech, takže
> náhodní kříženci bastardi se vracejí zase k původní divokosti.

mellifera nemusi bejt agresivni. to je vec vyberu a chovu, ale to co
je SKUTECNE agresivni jsou volne pareny buckfast od F2 a vejs.

\vov

Pokud tam může být stále zapnuté PC, tak levný (500,- s SPH) a mnou
vyzkoušený teploměr je např. tady:
http://www.papouch.com/shop/scripts/_detail.asp?katcislo=0038

Má-li to fungovat "samo" a jen občas chcete přijít stáhnout zaznamenaná
data, pak nejlevnější řešení přijde zhruba na 2500,- Kč (s DPH):
http://www.microdaq.com/lascar/elusb1.php
Několik účastníků konference ho používá, možná se podělí o zkušenosti.
V případě zájmu mě kontaktujte.

Český výrobek je za zhruba 3700,- (bez DPH) tady:
http://www.cometsystem.cz/dataloggery-teplota.htm

S přáním dobrého dalšího nového startu 2006
Ivan

Já to už teď nevím jistě, ale mám takový pocit, že včelstva v 70 letech před
kraňkami se i vyznačovaly vyšším počtem zimních mrtvolek. Nevím ale, jestli
to bylo způsobemo příměsi vlašské včely nebo jestli to byla vlastnost
původní tmavé včely.
Jiné podmínky určitě jsou, zmizela podpůrná snůška z polních plevelů,
zmizely dvakrát ročně sekané kvetoucí louky a pastviny a zmizely chovateli
králíků obžínané okraje cest a lesíků a místo nich rostou kopřivy a
ostružiny. Snůška se stala více nárazová a mezi snůškami je větší nedostatek
sladiny než dříve. Ale co se týká medovice, připadá mi, že nabídka je jen o
trošku menší než dříve, ale přínos z ní je mnohem menší.
Jinak posledních pár let soukromí majitelé lesů kolem kácejí listnáče na
topení, pokud to tak bude pokračovat, za takových 10 let budu mít v doletu
jen pár lip a javorů tak na podpůrnou snůšku a jinak budou všude smrky,
možná s pár modříny a jedlí. Květová snůška bude řepka, pak do do konce
května z pampelišky a ostatních květů a pak už nic. Takže proto mě včelstva,
která by dávala přednost medovicové snůšce před květovou zajímají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 10:47 PM
Subject: Re: včela tmavá-zimování


> Teoreticky možno říci, že právě pomalý jarní rozvoj tmavé včely eliminuje
> negativní vliv zimování na medovici, kdy hlavní spotřeba zásob při
> intenzivním plodování spadá až do doby, kdy včely mohou častěji vyletovat
k
> vyprášení.
> Co se týče agrtesivity včel před zhruba čtyřiceti lety, nedomnívám se
> že by byla nějak výrazná. Jako velmi mladý pomocník při medobraní z
budečáků
> se nepamatuji na nějaký hromadný útok, spíš sem tam nějaké žihadlo. Ovšem
s
> extrémní mírností včel z Liběchovské stanice se to ovšem nedá srovnat, to
> jsou snad včely zvlášť vhodné pro mateřské školy- Právě v Liběchově je
> jedním z nejvýše postavených kriterií mírnost.
> Nostalgie nad tmavou včelou není na místě, jsou zde v intenzivním
> zemědělství zcela jiné podmínky, než na která byla původní včela zvyklá.
> Výkyt producentůmedovice v nížinách do 350 m.n.m. je zanedbatelná.
> Kraňce zdar!
> Gustav

Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává. Jinak náprava je poměrně jednoduchá, pro malého včelaře. Při odběru řepkového medu zašlápnout starou matku, na její místo vložit zavíčkovaný matečník vrátit prázdné medníky a včelkám dát 14 dní pokoj. Medovicová snůška se výrazně změní až budete překvapeni. žel pro větší a velké včelaře je tato metoda pro náročnost na čas nepoužitelná. Zdraví R. Stonjek

Pane Černý mám zájem o EL-USB-1 pokud máte typ na dovozce nebo zkušenosti jak objednat, hlavně jak zaplatit budu velice rád pokud poradíte. Děkuji

(EL-USB-1 http://www.microdaq.com/lascar/elusb1.php)

Můj e-mail: Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com

Pan Gustav mohli by ste dať kontakt ne tie zvlášť mierne včely v Liběchove? Ďakujem.

Stačí si uvědomit, že před necelými 2 tisíciletími v naší středoevropské
lokalitě byly pouze lesy (pralesy) a až s příchodem člověka a masivním
mýcením lesů (často formou požáru - viz obce s názvem Žďár..) se obraz
krajiny změnil k dnešní podobě. Pokud zde včela žila již dříve, o čemž není
pochyb, potom měla k disposici téměř výhradně medovicovou snůšku. Musela být
schopna přezimovat na medovici, což je možné pouze u silných včelstev,
majících relativní spotřebu zásob (= na 1 včelu) menší, než u slabých
včelstev. Jaký příbytek asi mohla v lese nalézt? Dnešnímu rázu krajiny nyní
již více odpovídá importovaná kraňka.


Pepa


-----Original Message-----
From: 164410 [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, January 02, 2006 7:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: včela tmavá

Ano, možná spekulace, ale dosud ve všech (prosím nechytat za slovo)
základních včelařských příručkách čteme ono téměř starozákonní "Původně
včela žila v lese, v dutině vykotlaného stromu...". Ale mlčením se přechází,
jak, když nikdo nevytáčel medovici - neříkejme že ji včely nesbíraly, měly
ji rovnou pod sosáky - mohly vyzimovat.

Dne úterý 03 ledna 2006 10:24 Jaroslav Gasper napsal(a):
> Pan Gustav mohli by ste dať kontakt ne tie zvlášť mierne včely v Liběchove?
> Ďakujem.

Dobry den,

nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama, ale kdyz jsem zacinal,
muj prvni oddelek byl prave z Libechova (tak asi 6 let zpet). To, co jsem s
nima jako zacatecnik zazil, bylo sice vhodne k prekonani alergie na vcely
zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
bydlim na navsi. Nutno tez dodat, ze se jednalo o matku prirozene sparenou.
Na mirnost slechti treba pr. Strnad z Mukarova, ale urcite i jini. Ja uz si v
(na) Libechove matku nekoupim.


Honza

>nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama

Rád nerad, zvenku to tak vypadá :-). Myslím si, že v naší krajině a při známém doletu trubců více jak 5 km nemůže nikdo zaručit genetickou výbavu matek. To co tobě se může kdykoli komukoli stát. Já už bych se ale nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.

Dne úterý 03 ledna 2006 12:20 Eman napsal(a):
>
> nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.


No to uz je trochu mimo - abych ji mohl reklamovat, musel bych ji nejprve
chytit :)) . Ovsem na druhou stranu to byli vyborne medarky.

Honza

> Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou
> včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované
> kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé
> včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře

To je pravda, rozdíly mezi jednotlivými úly byly tehdy dost velké. Tehdejší
včely mohly být tak maximálně "surovina" pro mnohaletý výběr z mnoha desítek
včelstev a šlechtění.

> lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to
> líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou
> svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní
> včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská
> to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává.

Určitě to takhle funguje u kraňské včely. Otázka je, jestli to bylo takhle
jednoznačně u tehdejších kříženců tmavé včely, to znamená po dosažení maxima
jednoznačně konec s nějakou pracovitostí. Já si to z dřívějška pamatuji
tak, že dokud bylo co nosit, tak včely tehdy nosily, ať to byl květen nebo
srpen. I když možná to trochu souvisí s tím, že tehdy jsem byl jen coby
"pozorovatel" v dětském věku a z té doby jsou obvykle vzpomínky trochu
zideálněny. Ale možná taky to souvisí s technologií v zadováku, kdy při
výběru medu byla většina zaplodovaných rámků z plodiště přesunuta do medníku
a do plodiště byly dány mezistěny a prázdné rámky, což automaticky na
následujících aspoň 14 dnů oživilo aktivitu včelstva. Takže pokud bylo v
létě trochu vhodné počasí, tak od konce května do srpna se takhle vybíral
med co 20 - 25 dnů a včely nosily pořád. Je ale fakt, že takový výběr z
jednoho úlu zadováku trval déle než hodinu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 9:24 AM
Subject: Re: včela tmavá-zimování


> Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou
> včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované
> kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé
> včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře
> lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to
> líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou
> svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní
> včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská
> to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává.
> Jinak náprava je poměrně jednoduchá, pro malého včelaře. Při odběru
> řepkového medu zašlápnout starou matku, na její místo vložit zavíčkovaný
> matečník vrátit prázdné medníky a včelkám dát 14 dní pokoj. Medovicová
> snůška se výrazně změní až budete překvapeni. žel pro větší a velké
včelaře
> je tato metoda pro náročnost na čas nepoužitelná. Zdraví R. Stonjek

> Od: Jan Cervenka :
....
> zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
> byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
....

S koupi matky a jeste navic prirozene sparene, je to jak s koupi ovoce na strome na ktery neni moc dobre videt, co nanem roste. Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.

_gp_

>Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.
-------------

S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.

Když už tak nostalgicky vzpomínáme na "medovicové" včely, měl bych pro konferu otázku, zda někdo chováte "Lesanu" a jaké s ní máte zkušenosti. Podle charakteristiky by měla medovici "umět".

Pokud se pamatuji několik včelstev s Nigrou bylo v padesátých letech ve včelařské škole v Nasavrkách.Nevím po čem tesklíte:Zažil jsem zpočátku křížence s převahou tmavé včely a nevím zda bych už dávno nepřestal včelařit kdyby nebylo kraňské včely.Nejen co se týče mravů,ale i výnosu.Myslím si,že by bylo lepší upřít pozornost k výběru a výchově matek,pravidelné obměně,včetně výměny díla.

To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.

> >Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy
> resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je
> nekorektni.
> -------------
>
> S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako
> velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro
> něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by
> mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by
> to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.
..........

Moc ne. Co ma delat a jak se branit takovy chovatel matek, o kterem se negativne diskutuje ... a to nejen tady na konferenci, jestlize nejaka odchylka v chovani potomku v nejakem procentu se najde vzdy. Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.
_gp_

Od: J.Horky
> To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné
> obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady
> "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.
......

Co te vytrhava?
_gp_

Veterina požaduje uvádět na seznamech ošetřených včelstev, kromě jiného, i
výrobní číslo aerosolového vývíječe. Máme v organizaci 4 vyvíječe, vyrobené
od r. 1989 do 2003 ale ani jeden toto číslo nemá.
Jak to řešíte u vás?

Josef Blinka

>Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.

Bud drzi zobak a potichu nadava a hleda jiny zdroj, a nebo, coz je asi spravnejsi, matku reklamuje, trebas i jen tim, ze chvateli oznami "priteli, ta Tva matka stoji za prd". A protoze chovatel prodava, je tvurce, vyrobce tak by pro neho takova zpetna vazba mela byt uzitecna.

co je veterině do čísla aerosolu? Podle jakýho zákona nebo vyhlášky?

To nevím, ale je to v "Usnesení plenárního zasedání OV ČSV Nový
Jičín......dne 11.12.05.....".
V odstavci ...ukládá...:
1. Odeslat na KVS inspektorát v N. Jičíně kopii jmenných seznamů o provedené
léčbě na varroázu do 15.1.2006 a originál jednateli OV ČSV. Seznamy
uspořádat podle katastrů obcí a v případě použití aerosol. vyvíječe vepsat
výrobní číslo tohoto přístroje, seznamy musí být opatřeny podpisy léčitelů.

Vzpomínám si, že dříve se psalo datum posledního testování vyvíječe na
výkon. Ale výrobní číslo je novinka.

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 9:12 PM
Subject: Re: vyr. c. aerosol. vyv.


> co je veterině do čísla aerosolu? Podle jakýho zákona nebo vyhlášky?
>

Vážení přátelé,
mohl byste někdo fundovaně popsat používání oček v Optimalu(zavírání,otevírání)v průběhu včelařského roku s uvážením velikosti včelstva (oddělky,včelstva v druhém roce, produkční silná včelstva) a počtu NN. Něco na způsob příspěvku př. Leoše Dvorského v diskuzi na konferenci "Optimal klubu" ale podrobněji.Sám př. Dvorský tam uvádí, že je to alchymie a v žádné literatuře jsem na nějaký systematický popis nenarazil.
Zajímal by mne i názor př. Květoslava Čermáka ale kladu tuto otázku přes tuto konferenci, protože přístup sem je neskonale jednodušší.
Myslím, že by odpověď zajímala více začátečníků nejen v Optimalech.
Předem díky všem za názory, tedy i těm, kteří očka nedoporučují, pokud to podloží argumenty.

Díky, Bohouš.

Od: Josef Blinka:
.....
> 1. Odeslat na KVS inspektorát v N. Jičíně kopii jmenných seznamů o provedené
> léčbě na varroázu do 15.1.2006 a originál jednateli OV ČSV. Seznamy
> uspořádat podle katastrů obcí a v případě použití aerosol. vyvíječe vepsat
> výrobní číslo tohoto přístroje, seznamy musí být opatřeny podpisy léčitelů.
...

Co to tam mate na OV v Jicine za horlivce? :-))

Kdo si to vymysli, at si to i resi. Neni cislo neni splneno v jednom bode usneseni. :-o

_gp_

ještě k černé včele
Já myslím, že takové tvrzení, kterých tady bylo víc o původní černé včele,
srovnává hrušky s jablkami. Bral bych kdyby někdo napsal" Měl jsem možnost v
50 nebo 70 letech porovnávat matky Nigra kmene toho a toho dlouhodobě
šlechtěné s matkami kraňky třeba Sklenar nebo Troiseck(tedy taktéž
dlouhodobě šlechtěné) a kraňky byly lepší. (nebo Nigra byla lepší.)"
Možná Nigra doplatila na to, že nebyly včelařské rody, které by ji
dlouhodobým výběrem z stovek včelstev dlouhodobě šlechtily, zatímco rakouští
včelaři s kraňkou toto udělali a ve správnou chvíli, kdy se objevila
poptávka po kvalitních matkách, je dali na trh. Je jasné, že různí náhodní
bastardi, případně nějaké šlechtění v malochovech ve srovnání s dlouhodobým
výběrem velkochovu nemohlo při porovnání obstát. Aspoň tehdy, kdy hlavní
metodou byl výběr podle výsledků. Dneska už je to možná jiné, je možné
vybírat podle genetických rozborů a dalších dnešních vymožeností.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Frantiek Kapar st." <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 4:53 PM
Subject: tmavá včela


> Pokud se pamatuji několik včelstev s Nigrou bylo v padesátých letech ve
> včelařské škole v Nasavrkách.Nevím po čem tesklíte:Zažil jsem zpočátku
> křížence s převahou tmavé včely a nevím zda bych už dávno nepřestal
> včelařit kdyby nebylo kraňské včely.Nejen co se týče mravů,ale i
> výnosu.Myslím si,že by bylo lepší upřít pozornost k výběru a výchově
> matek,pravidelné obměně,včetně výměny díla.

Výrobní číslo je na samolepce na podstavci jako jsou cenovky na zboží. U starších vyvíječů se asi strhlo. Pochybuji že se někde jinde eviduje. Zvážil bych vyvíječ bez sklenice a dal tam váhu v gramech :-). Podstatný je podle mě ověřený výkon a kvalifikace obsluhy.
Možná to souvisí s dotacemi, ale nikde jsem o tom nečetl. No nic se neděje, jenom dostanete důtku, pokutu a zamítnou vám žádost o dotace :-)).

O.T.
Jsem zvědav kolik % včelařů bude mít na protokolech vyšetření vzorků správné registrační číslo chovatele. Mám informace, že některé ZO to v evidenci nevedou. Pořadek musi byt.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: tmav? v?ela
> Datum: 03.1.2006 19:04:46
> ----------------------------------------
> Od: J.Horky
> > To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné
> > obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady
> > "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.
> ......
>
> Co te vytrhava?
> _gp_
>
>
> > obvzlášť když je to v pracovní době.
taky se podivuji když o výkendech neni žádný příspěvek, že vám to trpí
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela tmav?-zimov?n?
> Datum: 03.1.2006 21:09:01
> ----------------------------------------
> >Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.
>
> Bud drzi zobak a potichu nadava a hleda jiny zdroj, a nebo, coz je asi
> spravnejsi, matku reklamuje, trebas i jen tim, ze chvateli oznami "priteli,
> ta Tva matka stoji za prd". A protoze chovatel prodava, je tvurce, vyrobce
> tak by pro neho takova zpetna vazba mela byt uzitecna.
>
>
>
Taky jsem měl takovou matku a dokonce isiminovanou a hlupáka mne ani nenapadlo ji reklamovat člověk je někdy vůl

pepan

S takovým názorem musím souhlasit. Je důležité také spojováním udržovat silná
včelstva. Když jsou podmínky není problém nachystat 50 matečníků.Ale reklamovat
přírodu? Supermatku nevychováme.Šlechtění nemá jen výhody. Mírné si méně chrání česno, nebo jsou více ohrožené atd.. Vždy něco za něco. Nultý ročník matek vždy v květnu i se
včelami spojuji se starými, některé si nechají obě matky.
Udělal jsem kontrolu u 4. úlů , nadzvedl každý úl, aniž bych je vyrušil.
Ze spodu posvítím baterkou. Z horního nástavku přesahují do spodního, jedině tak lze zjistit
jaký prostor zabírají, jak jsou silné,co jim vadí, tak ověřuji, co vylepšit při zimování atd.
V.

Matky nultého ročníku, konečně po dlouhé době něco zajímavého. Nechceš to víc rozepsat, nezvyšuje to rojivost, důvodem pro moji zvědavost je, že provádím pokusy jak jednoduchým chovem jednoletých matek se zbavit rojivosti. Vypadá to slibně, ale na jakékoliv závěry je zatím brzo.
Díky R. Stonjek

Ahoj, tahle otazka me tedy vyprovokovala k odpovedi, protože asi na
rozdil od Tebe znam trochu PANA Volejníka, což je PAN VČELAŘ z Přelouče.
Ten říká jednu věc, udělejte si jednu díru 20*20cm dole ve svém obýváku
a to samé na druhé straně nahoře a budete přesně vědět, jak to funguje.
S pozdravem Radek
PS: sám jsem očka taky zkoušel a kromě toho, že pokud jsou očka v
horních nástavcích, že tam včely nanosí i pyl jsem nepozoroval žádný
efekt.
Pokud se jedná o skutečnost, že z oček včely na jaře dříve vyletují ve
větším počtu, na to PAN VOLEJNÍK říká: a počítali jste někdy včely,
které se vrátí????( napijí se vody, prochladnou.....


MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Bohou [mailto:bsvoboda/=/centrum.cz]
Sent: Tuesday, January 03, 2006 10:10 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: O?ka Optimal

Vážení přátelé,
mohl byste někdo fundovaně popsat používání oček v
Optimalu(zavírání,otevírání)v průběhu včelařského roku s uvážením
velikosti
včelstva (oddělky,včelstva v druhém roce, produkční silná včelstva) a
počtu NN. Něco na způsob příspěvku př. Leoše Dvorského v diskuzi na
konferenci "Optimal klubu" ale podrobněji.Sám př. Dvorský tam uvádí, že
je
to alchymie a v žádné literatuře jsem na nějaký systematický popis
nenarazil.
Zajímal by mne i názor př. Květoslava Čermáka ale kladu tuto otázku přes
tuto konferenci, protože přístup sem je neskonale jednodušší.
Myslím, že by odpověď zajímala více začátečníků nejen v Optimalech.
Předem díky všem za názory, tedy i těm, kteří očka nedoporučují, pokud
to
podloží argumenty.

Díky, Bohouš.

__________ Informace od NOD32 1.1351 (20060103) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Já jsem tímto způsobem se v podstatě zbavil rojivosti v zadovácích a teď i v
nastavcích, ale zase na druhé straně to omezilo výnos a i jinak se mi to
ještě nezdá úplně dokonalé. Taky by mě to zajímalo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 04, 2006 7:53 PM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matky nultého ročníku, konečně po dlouhé době něco zajímavého. Nechceš to
> víc rozepsat, nezvyšuje to rojivost, důvodem pro moji zvědavost je, že
> provádím pokusy jak jednoduchým chovem jednoletých matek se zbavit
> rojivosti. Vypadá to slibně, ale na jakékoliv závěry je zatím brzo.
> Díky R. Stonjek

Já mám zase jiný příklad - když jsem před asi 25 lety na svitavsku začal
s Optimaly, dva kamarádi - včelaři očkům, jež u mě viděli, moc nevěřili.
K ničemu jsem je nepřemlouval, ale potom je do několika svých nást. úlů
udělali. A když viděli ten podstatný rozdíl v letové aktivitě včel na
jaře proti ostatním, vrtali postupně očka i do ostatních úlů při plném
osazení včelama - stálo jim to za nějaká ta žihadla !!
Pana Volejníka dobře znám a vážím si ho jako jednoho z NEJ včelařů u
nás. On na jaře včelám podává vodu, v takovém případě se význam oček
skutečně o dost snižuje...

K. Čermák


Radek HUBAČ napsal(a):

>Ahoj, tahle otazka me tedy vyprovokovala k odpovedi, protože asi na
>rozdil od Tebe znam trochu PANA Volejníka, což je PAN VČELAŘ z Přelouče.
>Ten říká jednu věc, udělejte si jednu díru 20*20cm dole ve svém obýváku
>a to samé na druhé straně nahoře a budete přesně vědět, jak to funguje.
> S pozdravem Radek
>PS: sám jsem očka taky zkoušel a kromě toho, že pokud jsou očka v
>horních nástavcích, že tam včely nanosí i pyl jsem nepozoroval žádný
>efekt.
>Pokud se jedná o skutečnost, že z oček včely na jaře dříve vyletují ve
>větším počtu, na to PAN VOLEJNÍK říká: a počítali jste někdy včely,
>které se vrátí????( napijí se vody, prochladnou.....
>
>MUDr. Radek Hubač
>předseda OV ČSV Pardubice
>drh/=/seznam.cz
>mobil: 724 801 014
>

Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem čekal.
Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější odpověď. Chápu zcela, že času je málo, ale všem kteří se dali na Optimály by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se , že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních nástavků zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a organizaci včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví. Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik práce.

Díky.
Bohouš Svoboda
Mail: bsvoboda/=/centrum.cz

Také jsem očka zkoušel na jedné z včelnic půl na půl a zkouším je vlastně stále. U svých zateplených Dadantů jsem žádný efekt ve zvýšení výnosů nezaznamenal,spíš komplikace z pylem a tak jsem do dalších nových nástavků je přestal dělat. V Dadantu je však zimování na velké ucelené plástové ploše výrazně pro včely i včelaře jednodušší. V nízkých nástavcích, díky mezerám a spoustě dřeva již tak jednoduché není a asi přívod čerstvého vzduchu tento způsob výrazně vylepšuje. Pak ale také ztrácí jakákoliv izolace význam a u nízkonástavkových úlů s několika vertikálními otvory nad sebou ji považuji za dost zbytečnou.Takže čistě teoreticky u nízkonástavkových úlů asi očka nějaký význam mají o optimálech existuje dost článků a literatury, takže není podle mého názoru co řešit. Zdraví R. Stonjek

>Ten říká jednu věc, udělejte si jednu díru 20*20cm dole ve svém obýváku
>a to samé na druhé straně nahoře a budete přesně vědět, jak to funguje.
> S pozdravem Radek

Pokud vás bude v tom obýváku přespávat 20, pak budete za takové díry vděčni.

Sledoval jsem několik let vliv oček (2 cm) v nástavcích 39x24 a jejich negativní vliv jsem nezaznamenal. Všiml jsem si, že včely je někdy ucpávají tělíčky a tak si regulují cirkulaci vzduchu. A v létě si taky rádi otevřete okno. Na zimu jsem je zacpal kouskem polystyrenu a samy si vykousali otvor. Jsem názoru, že silným včelstvům určitě prospívají, a u slabších včelstev asi podporují plodování v horních nástavcích.

Letos jsem v zimě i vyfotil věc které jsem původně nevěřil.V horním nástavku mi jedny včelky očko téměř úplně zastavěly propolisem a ponechaly jen malou štěrbinu asi tak 8*5 mm.Ostatní ale vůbec nic.Já nechávám očka otevřená úplně nahoře.Rámkovou míru mám 39*24.Řekl bych, že včelky přestanou dříve plodovat a přes zimu tolik neplesniví.Přes leden je ale uzavírám a otevřu je v půlce až koncem února.Když jsou očka uzavřená a sněží ,tak mám docela strach, aby se neudusily.Když na jaře nedávám vodu, včelky očko dost využívají.Když by musely běhat přes prázdný spodní nástavek , tak by je to určitě zdrželo a sil by jim to nepřidalo.

Jo a taky je zajímavé, když se na jaře podíváte na plásty se zimními zásobami, jsou vybrané nejvíce od očka směrem dozadu nahoru.To je vidět, že se chumáč posunuje směrem k přívodu vzduchu, a nebo od něho jako do tepla.Sami si prostě hledají kompromis mezi vzduchem a teplem.

Opět nesmyslné srovnání lidského příbytku se včelím.Obložte dům polystyrenem,dejte plastová okna a dveře s perfektním těsněním,nevětrejte aby vám neuteklo teplo,popř.zrušte odsavač nad sporákem a do jara máte plíseň za nábytkem,v rozích apod.Při vichřici začátkem prosince mi na koč. stanovišti ulétla střecha jednoho úlu i s krycí folií,včely byly otevřené ze spodu i z vrchu nejméně pět dnů a na podložce nebyl žádný velký spad mrtvolek.Je ale zajímavé,že některá včelstva očka využívají hodně a některá téměř vůbec.

No, co jsem viděl já u svých včel, tak naopak poslední plod na podzim je
právě u česna, kde mají nejvích vzduchu a během zimy se posouvají směrem od
česna nahoru a dozadu. Podobné to bude nejspíš i u těch oček.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 8:37 AM
Subject: Re: O?ka Optimal


> Jo a taky je zajímavé, když se na jaře podíváte na plásty se zimními
> zásobami, jsou vybrané nejvíce od očka směrem dozadu nahoru.To je vidět,
že
> se chumáč posunuje směrem k přívodu vzduchu, a nebo od něho jako do
> tepla.Sami si prostě hledají kompromis mezi vzduchem a teplem.

To ale není naopak.To jenom pozorujeme tu samou věc.

       Co byste mi doporučili na uzavření oček nástavků, aby to vydrželo
"ofritování" nástavků v parafinu? Myslím tím nějakou náhradu kruhového
česnového uzávěru.

mp

pouzivam uzaver vyrobeny z 5mm pertinaxu ( pouziva sa na vyrobu
elektroizolacnych dosiek )

Matej




"Michal Pol"
<pol.michal/=/t An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
iscali.cz> Kopie:
Thema: OT - RE: O?ka Optimal
05.01.2006
10:34
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







Co byste mi doporučili na uzavření oček nástavků, aby to
vydrželo
"ofritování" nástavků v parafinu? Myslím tím nějakou náhradu kruhového
česnového uzávěru.

mp

Ano. Napsal jsem to trochu zbrkle a uvědomil jsem si to až potom.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 10:29 AM
Subject: Re: O?ka Optimal


> To ale není naopak.To jenom pozorujeme tu samou věc.