Archiv Včelařské konference

Ano. Napsal jsem to trochu zbrkle a uvědomil jsem si to až potom.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 10:29 AM
Subject: Re: O?ka Optimal


> To ale není naopak.To jenom pozorujeme tu samou věc.

Já tam mám prkýnka 5 mm tlustá na šroubku-jako třeba je přes klíčovou dírku.Nejčastěji jsem ale vídal čep-asi ze silnější násady od koštěte většinou těsněný novinami.Možná to není ani těsnění, ale spíše ochrana proti příliš těsnému zatmelení.

Matka nultého ročníku je pro mne od května do příštího května, přezimovaná,
tím ověřená kvalita.Zaplodovaný úl s matkou přemístím do včelína a spojím.Létavkám,
které zůstávají na místě, do prázdného úlu nachystám vychování nové matky,
běžným způsobem, zase na příští rok. Naposledy jsem měl roj před 6 lety.
Rojivost mám vyřešenou, ale v přírodě to nikdy není na 100%.
Jedna matka nahoře druhá dole. Vrchní a spodní díly jsem vzájemně přehodil a čekal na vyrojení. Hukot tomu nasvědčoval. Po 4. hod. se uklidnily.Z takových zkoušek jsou moje teorie o rojení.K tomu patří prostředky/např.rámky,tvar,velikost atd./ a způsoby.Nerad bych se tady opakoval.Tady se už přihlásili další, kterým se včely nerojí.
Pokus o kterém se zmiňuješ, je nápad zajímavý, a stojí za vyzkoušení a přeji, aby přinesl něco nového, co Tě překvapí.
V.

V květnu vyberu rámky s plodem a s starou matkou z plodiště, nechám tam jen
cca 3 rámky s mladým plodem, aby si vychovaly novou matku. Ze zbývajících
rámků z plodiště se starou matkou dělám oddělek. Spojuji znova v prosinci
tak mezi svátkami, u nastavků podsunutím nastavku s oddělkem pod nástavek s
hlavním včelstvem, u zadováků manipulací s jednotlivými rámky. Připravuji
pro zadováky pro oddělek bednu, která se vejde do plodiště zadováku celá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 11:53 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matka nultého ročníku je pro mne od května do příštího května,
přezimovaná,
> tím ověřená kvalita.Zaplodovaný úl s matkou přemístím do včelína a
> spojím.Létavkám,
> které zůstávají na místě, do prázdného úlu nachystám vychování nové matky,
> běžným způsobem, zase na příští rok. Naposledy jsem měl roj před 6 lety.
> Rojivost mám vyřešenou, ale v přírodě to nikdy není na 100%.
> Jedna matka nahoře druhá dole. Vrchní a spodní díly jsem vzájemně přehodil
> a čekal na vyrojení. Hukot tomu nasvědčoval. Po 4. hod. se uklidnily.Z
> takových zkoušek jsou moje teorie o rojení.K tomu patří
> prostředky/např.rámky,tvar,velikost atd./ a způsoby.Nerad bych se tady
> opakoval.Tady se už přihlásili další, kterým se včely nerojí.
> Pokus o kterém se zmiňuješ, je nápad zajímavý, a stojí za vyzkoušení a
> přeji, aby přinesl něco nového, co Tě překvapí.
> V.

Michal Pol:
>        Co byste mi doporučili na uzavření oček nástavků, aby to vydrželo
> "ofritování" nástavků v parafinu? Myslím tím nějakou náhradu kruhového
> česnového uzávěru.
.....

Nechat si vyrobit a vymenit kruhove uzavery, ktere horky parafin vydrzi. ;-)

_gp_

Nejsem sice př. Čermák,
ale tuším co by odpověděl a mimo to má pravdu s tou vodou. Včely totiž
na jaře vodu nutně potřebují a tak vyletují i v počasí, kdy mohou
prochladnout. Letová aktivita je daleko vyšší v úlech s očky.Pozoroval
jsem na jednom stanovišti prolet i o týden dříve, než v úlech bez oček,
což si myslím, že zvláště ve vyšších polohách a při medovici pozdě na
podzim může být významné. Včelařím v nížině a mám s očky problém, je tu
tepleji než na horách, ale kolikrát v únoru a někdy až do dubna u nás
přicházejí náhlé spršky, náhlé ochlazení s nepříjemným studeným větrem,
při kterých pozoroval můj kamarád během půl hodiny úbytek na váze 20dg.
Jakmile je teplo, nemají očka negativní vliv. Takže já jsem očka na
včelnici zavíral po jarním proletu a raděj jsem dával vodu do stropního
krmítka.
Závěr: doporučuji odzkoušet na vašem stanovišti 10 včelstev tak a 10
onak a pak dejte vědět.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Bohou [mailto:bsvoboda/=/centrum.cz]
Sent: Wednesday, January 04, 2006 11:24 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: O?ka Optimal

Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem
čekal.
Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější
odpověď. Chápu zcela, že času je málo,       ale všem kteří se dali na
Optimály
by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se
,
že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních
nástavků
zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a
organizaci
včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví.
Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě
krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného
pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik
práce.

Díky.
Bohouš Svoboda
Mail: bsvoboda/=/centrum.cz


__________ Informace od NOD32 1.1352 (20060104) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Emile je zbytečné chytat za slovo, doslovně jsem reprodukoval jednoho z
nejlepších včelařů, kterého znám.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: emil [mailto:emilrasner/=/cenrum.cz]
Sent: Thursday, January 05, 2006 8:39 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: O?ka Optimal

Opět nesmyslné srovnání lidského příbytku se včelím.Obložte dům
polystyrenem,dejte plastová okna a dveře s perfektním
těsněním,nevětrejte
aby vám neuteklo teplo,popř.zrušte odsavač nad sporákem a do jara máte
plíseň za nábytkem,v rozích apod.Při vichřici začátkem prosince mi na
koč.
stanovišti ulétla střecha jednoho úlu i s krycí folií,včely byly
otevřené
ze spodu i z vrchu nejméně pět dnů a na podložce nebyl žádný velký spad
mrtvolek.Je ale zajímavé,že některá včelstva očka využívají hodně a
některá
téměř vůbec.

__________ Informace od NOD32 1.1352 (20060104) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Vse O tom

Zabývám se elektronikou,řízením medometů apod..Termostaty mám přímo od výrobců.Cena je asi 1200,-
termostat,200,- sonda 3m, provedení na lištu do rozvaděče.
Ceny bez DPH

Úľové očká v úľovej trojzostave (B 420x270mm) používam asi 20 rokov. S očkami mám dostatok skúseností a po toľkých rokoch som dospel k poznaniu, že ich netreba. V úľovej zostave mám zabudované peľové dno (vtedy môže bať len jeden otvor do úľa a to je hlavný letáč) a využívam jednoduché medzidno s letáčom, ktoré je mať výhodnejšie.
Roky som počúval ako očkom pomôžeme včelám pri odletoch z úľa a príletoch doňho. Včely potvory však z úľa vyletovali a vracali sa cez hlavný letáč. Dosť dlho mi trvalo kým som na to prišiel prečo tak robia. Včely pri odlete z úľa vždy prijímajú materskú látku- teda chuť a až tak odlietajú. U mňa to platí na 100%, pretože plodisko mám na oddeliteľnom dne ako prvé, preto sa nevracajú do očiek nad mater.mr.. Áno, ak bolo na prvej deb. očko, tak ho využívali, ale je potrebné keď 10 cm pod očkom je hlavný letáč? Vo všetkých mojich prípadoch keď včely vyletovali cez očko nad mterskou nriežkou, vždy to značilo, že v dvoch debničkách určených na med, sa utvorilo dcérske včelstvo (M sa oplodnila cez očko), z ktorého včely vyletovali cez očko. V takom prípade včely prinášali peľ, vodu a nektár, mladé včely robili prelety. Výlet včiel spojený s prínosom plodu cez očko, ma vždy upozornil na matku, buďto bola matka pôvodná alebo nová mladá, keď som nepozornosťou preložil npr.MB, alebo priletela mladá z vonkajšieho prostredia. Viackrát sa mi stalo, že som očko zatvoril, potom koexistovali dve včelstvá, bez toho aby včely jednu M včely zabili. Včely bezpečne prechádzali cez materské včelstvo a hlavný letáč.
Očká včely využívajú len v prípadoch, keď včelár nepoužíva mater.mr. a plodisko včely založia vyššie a v dvoch troch debničách alebo včelár aj na znášku umiestni do najvyššej debničky a podloží mater. mr.
Ja npr. v ôsmom mesiaci prekladám plodisko (bez zužovania, ponchávam v zostave aj zásobné plásty) ako tretie a podeň dve debničky s plástami a takáto zostava je až do apríla (4.mes.) budúceho roka, kedy robím protirojové opatrenie, pred znáškou z repky plodisku prekladám na úľové dno. Pod plodiskom na druhej debničky mám otvor 100x100mm, ktorý je asi 50mm pod plástami. Kŕmny otvor používam na dopĺňanie zásob vonkajším kŕmidlom, kedy je otvor vzadu.
Možno sa dokážete zorientovať z môjho popisu, ktorý je len útržkový.

Já používám termokomoru s tímto termostatem (obj. č: 531)
http://www.flajzar.cz/merice.htm , jsem s ním spokojený.

Vlastní termokomora je z téměř neupraveného chladicího/ohřívacího boxu do
auta (autochladnička), jen jsem přidal termostat a další ventilátor (z
výroby tam jsou dva). Používám ji na rozehřívání medu (dvě pětikilovky
najednou), zkoušel jsem ji použít i jako líheň matek a na dezinfekci pomůcek
proti nosemě (60st. C).

Fotky jsou zde -

www.vcely.ic.cz/term/term1.jpg
www.vcely.ic.cz/term/term2.jpg
www.vcely.ic.cz/term/term3.jpg

mp

Radku náhodou jsem narazil na Tvůj příspěvek o problematice použití oček při zimování ve včelstvech.Včelařím 10 let,není to moc,ale mohu říci,že mám s očky u nástavkového včelaření dobré zkušenosti.To co prezentuje p.Volejník,si myslím,a to je jen můj subjektivní názor opírající se i o literaturu,není až tak správné.Možná chybu děláš někde jinde,těch důvodů špatného zimování může být více.Jsem ze ZO ČSV Pardubice.Všem včelařům přeji úspěšný nový rok,hodně zdravíčka a radost z práce se včelami.

Nevysvětlil jsem jaký cíl sleduji. Nejde jen o výměnu matky. Pomoc v době,
kdy je nejvíce práce, přijde silná pomoc. Využití také létavek atd. To snad je
velký rozdíl mezi zimním spojování. Jinak taková pomoc nevhodná, nemá
cenu ani pro člověka. Když je nás plno doma, nemáme co dělat jdeme
na procházku. Dovedete si představit, že bychom byli v úlu My? Určitě by úl,
hlavně vyhovoval nám. Vloní mě toto posílení zachránilo, ostatní si stěžovali, že už
nevytočili, jako jiné roky.
V.

Nešlo by tu myšlenku napsat trochu jinak? Omlouvám se, ale tomu příspěvku
jsem neporozuměl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 06, 2006 11:09 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Nevysvětlil jsem jaký cíl sleduji. Nejde jen o výměnu matky. Pomoc v době,
> kdy je nejvíce práce, přijde silná pomoc. Využití také létavek atd. To
> snad je
> velký rozdíl mezi zimním spojování. Jinak taková pomoc nevhodná, nemá
> cenu ani pro člověka. Když je nás plno doma, nemáme co dělat jdeme
> na procházku. Dovedete si představit, že bychom byli v úlu My? Určitě by
> úl,
> hlavně vyhovoval nám. Vloní mě toto posílení zachránilo, ostatní si
> stěžovali, že už
> nevytočili, jako jiné roky.
> V.

Tom Vlk (80.188.9.133) --- 5. 1. 2006 napsal:
Zabývám se elektronikou,řízením medometů apod..Termostaty mám přímo od výrobců.Cena je asi 1200,-
termostat,200,- sonda 3m, provedení na lištu do rozvaděče.
muzete poslat kontakt J. Kamler kamler/=/ivb.cz

Výrobky firmy Flajzar jsou dobré .
Většinou nejsou provedeny na montáž do rozvaděčů a nejsou
k nim další moduly na rozšíření, proto je nepoužívám.
Jinak pro daný účel vyhovují.Uvedl jsem pouze příklad. Rozpouštím 40 kg nádoby.
Rozpouštědlo na med se dá provést jako Trabant nebo jako
Mercedes - oboje je automobil.

V podstatě to s očky není složité. Popíšu jak je používám. Na období
zimování mohou být otevřena všechna, ale přece jen je lepší horní očko v
NN úlu v zimě uzavřít tam, kde ho využívají sýkorky na lovení včel (v
horním nást. jsou včely obvykle nejblíže k očku). Pokud se v NN zimuje
ve 3-4 nást., stále zůstávají otevřena 2-3 očka. Horší by bylo uzavření
při vyšších nást., protože je těch oček méně. V sezóně nechávám otevřena
v NN spodní 2-3 očka, horní nástavky je mají uzavřená, protože tam je
spíše med (alias medníková část úlu). Podotýkám, že spodní česno je celý
rok, tedy i v zimě, plně otevřeno. Přesto spodní nástavek u části
včelstev trpí vlhkostí, protože včelstvo je více navrchu, pod strůpkem a
dole je rosný bod.
K. Čermák


Bohouš napsal(a):

>Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem čekal.
>Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější
>odpověď. Chápu zcela, že času je málo,       ale všem kteří se dali na Optimály
>by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se ,
>že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních nástavků
>zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a organizaci
>včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví.
>Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě
>krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného
>pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik
>práce.
>

Matky nultý ročník chovám jenom mimo včelín, do kterých jinak nezasahuji,
jen mrknu kolik má plodu, a před snůškou spojím ve včelíně. Nahoře matka,
dole matka stará. Prostřední ze 3 nástavků zanesou medem, protože mřížku
nepoužívám, tj.11 rámků 39x 27,5. Abych nemusel rozebírat po rámku,
protože bych to nezvedl ,používám jeřáb.Takže s novou matkou ještě včelstvo
posílím, a hned si připravím na příští rok mimo včelín další, hned v květnu, aby
do zimy byly co nejsilnější.Tak brzy se matky neprodávají.Neřeším očka, ale
abych při menším počtu včelstev a menší pracností, dosáhl aspoň přibližného výsledku.
V.

Minimalizovat pracnost se snažím taky. Když udělám oddělek se starou matkou
v květnu, zasahuji do něho až při krmení, nebo těsně před krmením, kdy
vyberu krajní rámky s medem, v kterých obvykle není plod. Nějaký pracny
rozchov matek mimo úl v oplodňáčcích neprovozuji, podle mne je to
opodstatněné až při vyšším počtu včelstev, tak asi přes 15 - 20 včelstev
nebo pro chov matek pro prodej od inseminované nebo podobně kvalitní drahé
matky. Spíš postupuji cestou rušení cca 10 - 20 % nejhorších včelstev ročně
a následně tvorbu nových.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 07, 2006 9:50 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matky nultý ročník chovám jenom mimo včelín, do kterých jinak nezasahuji,
> jen mrknu kolik má plodu, a před snůškou spojím ve včelíně. Nahoře matka,
> dole matka stará. Prostřední ze 3 nástavků zanesou medem, protože mřížku
> nepoužívám, tj.11 rámků 39x 27,5. Abych nemusel rozebírat po rámku,
> protože bych to nezvedl ,používám jeřáb.Takže s novou matkou ještě
včelstvo
> posílím, a hned si připravím na příští rok mimo včelín další, hned v
> květnu, aby
> do zimy byly co nejsilnější.Tak brzy se matky neprodávají.Neřeším očka,
ale
> abych při menším počtu včelstev a menší pracností, dosáhl aspoň
> přibližného výsledku.
> V.

WEB beekeepings Links to the World
A Thousand Great Places to Bee on the Web

http://
ourworld.compuserve.com/homepages/Beekeeping/weblinks.htm

Pán Čermák môžte odpísať na môj imail. Ďakujem.
jaro001/=/pobox.sk

/=/

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Když vyjdu na výlet do okolních luk,údolí a lesů potkávám úly, kočovné vozy i včelnice.Některé září novotou (spíš jen nástavkové úly začínajících nadšených malovčelařů, některé starší racionálně udržované, některé se rozpadají pro stáří majitele, který hledá svůj nepojízdný vůz v dvou metrové trávě jen o slunovratu, aby vytočil, a některé vypadají ,že majitel už o svém divokém chovu ani neví a včely tam létají spíš ze zvyku, nebo obsadily jen nezajištěné úly.Pak sem taky viděl hobrové úly na dešti, výhodou je ,že je nemusíte otvírat,zkroucenou hobrou bychom prostrčili ruku, ale i úly-zříceniny bez včel. Na takových divokých stanovištích, kde asi nějaký roj někoho nezajímá, jsem viděl nejvíce bastardů s žlutými proužky... a plásty černé jako uhel...plíseň...

Co potom varoa a mor,co se nám motá po kopcích...

Bude to taky trochu souviset s průměrným věkem českého včelaře.
Pak taky zahlédnete včelnice „některých komerčních“ včelařů, kterým je jedno , kde vzali úl apod. Na budečáku tachovské nástavky a podobné torza a nesmyslné kombinace výhodné jen a jen pro člověka jeho byznys.Často stejně neudržované, tak jak je získal od předešlého majitele, který se svých almárek pro stáří rád lacino zbavil. O nějaké racionalitě chovu nelze mluvit.A hygiena….je přece taky zvíře a jako včely snese hodně.V tom je náš obor zaostalý.

Co s tím ?

Včelaření bych přirovnal ke hře na jednom hřišti.
Podle jakých pravidel hrát s takovými včelaři?

Slyšel jsem o modelu, který vydá podle předem nastavených kritérií kontroly svazové ochranné pásky na sklenice s medem (něco mezi kolkem na cigarety a ochranou páskou na tatarce), která vás ujišťuje jak o kvalitě medu, tak i o tom že sklenice nebyla od originálního naplnění otvírána nebo nebyl její obsah nějak pozměněn.

Svoboda je odpovědnost a tolerance.

Pokud někomu chybí odpovědnost za své jednání
je na řadě "zákon",hm který se dá zase obcházet.

Co s tím ? Nejsme tak trochu v pasti ?

> Od: P.K.
...
> asi nějaký roj někoho nezajímá, jsem viděl nejvíce bastardů s žlutými
> proužky... a plásty černé jako uhel...plíseň...
>
> Co potom varoa a mor,co se nám       motá po kopcích...
______
>
> Bude to taky trochu souviset s průměrným věkem českého včelaře.
> Pak taky zahlédnete včelnice „některých komerčních“ včelařů, kterým je
> jedno , kde vzali úl apod. Na budečáku tachovské nástavky a podobné torza a
> nesmyslné kombinace výhodné jen a jen pro člověka jeho byznys......
_______
> Včelaření bych přirovnal ke hře na jednom hřišti.
> Podle jakých pravidel hrát s takovými včelaři?
>
> Slyšel jsem o modelu, který vydá podle předem nastavených kritérií kontroly
> svazové ochranné pásky na sklenice s medem (něco mezi kolkem na cigarety a
> ochranou páskou na tatarce), která vás ujišťuje jak o kvalitě medu, tak i o
> tom že sklenice nebyla od originálního naplnění otvírána nebo nebyl její
> obsah nějak pozměněn.
________

Jsme v pasti a to je i duvodem u me, se nespolcovat ve "svazu", ktery se honosi se splnenymi a vytycenymi politickymi ukoly a vyznamem v oboru, ale skutek utek. Existoval pred revoluci docela schopny system obnovy ulu a co vic, svaz mel primo rozhodovani v Bednarskem a vcelarskem druzstvu, ktere vyrabelo sortiment pro vcelare(co se tyka ulu). Bohuzel kazdy chce vydelat a proto se utlum vyroby v tomto druzstvu dal ocekavat a navic jeste soudni dohra a pre o majetek mezi bednari a vcelari. Mozna toto bylo jako prvni znameni konce docela slusneho systemu v ČSV, ktery mel hodnotu, ovsem politikareni uvnitr svazu ji docela slusne prevalcovalo.

Resenim takove situace by mohla byt svepomocna vyroba a vyroba ulu v malych seriich. To ovsem dopada tak, jak dopada. Vcelar vlastne vyrabi ve svem zivote uly, ktery nemuze (napr. po umrti) druhy vcelar pouzit, protoze neni kompaktibilni s jeho. Tudiz "je skoda spalit" takove uly kazdy takovy volne pristupny ul vcele, je potencionalnim zdrojem nakazy pro okoli.

Vrcholem cele situace je i fakt, ze se z dotace a jeji "technicke pomoci" se podle meho nazoru vlastne vyklubal system kecu, na ktere se jeste muze zadat o dotaci a ne nejak malou (3 000,- - 50 000,-/ 1 prednaska). Jsou to nemale castky a ty se mohli vyuzit ve smyslu tohoto narizeni uplne jinak.

Jde i vedle jineho o ul. A svaz od konce vyse zmineneho druzstva upustil od zajmu nejak koordinovat "jednotny ul" a to ze to jde, dokazuje rozsirenost Tachovskeho ulu, ktery je dnes jiz na mnoha stanovistich doopravdy do toho ohne. Jde o vyhody a financni vypomoc statu (MZe) na novy ul neni.

Svaz stratil a nechce slyset na principy jednoty a spolecneho zajmu a tim zajmem v minulosti byl napr. svazovy prave jednotny typ ulu. Nechci podporovat primo tuto myslenku, ale chci videt tu podporu a dotace pro vcelare na koupi novych ulu. Ono cena se da vymyslet sejne, jako napr. u leciv a navrat od Statniho Fondu. Bohuzel na toto upozornuji a "napovidam" na tomto miste uz delsi dobu, takze me zbyva uz jen ten kop.

Jeste k te sklenici. Dozvedel jsem se informaci, ze je mozne takovou sklenici s plombou, vickem a etiketou zakoupit za cca 11,- v Lednici u p. Cesky ve firme Moraviaprodukt.





_gp_

V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu rozebrat, abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už teď, aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou jen ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť jen v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až teď.jo všechno je jednou po prvé.

Od: Havl?k
> ....Při jaké teplotě je mohu rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?
.....

Měla by byt teplota nad 10 °C a bez vetru a hlavne po proletu, jinak kazde vyruseni se scita pred konecnikem v travicim systemu vcely. Mysi a v tvem pripade rejsci jsou problem, ale z 80% dopadne vyruseni mysi alespon u me dobre . Tech asi 20% je KO. Tz. kazde pate vcelstvo, do ktereho se mi dostane mys je ohrozeno. Zalezi natom, kde se mys usidli, jak je zrava. Neni to ale v celkovem poctu ztrat (celkem z poctu vcelstev i ... nenapadnutych) vice jak 3%.

Horsi je vzdy u mysi, kdyz se nastehuje rejsci parek a zacne se s vychovou mladych.

Ztraty zapricinuji i napr. ptaci.



_gp_

Dne pondělí 09 ledna 2006 09:37 Havlík napsal(a):
> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně

Zdravim,

mrizky 0.5x0.5cm pripevnuji nejpozdeji v listopadu, pokud se mi nejaka mys
preci jen do vcel dostala, tyto vcely byli v nasledujicim roce "ostrejsi". Me
se vetsinou drive doslata mys do vcelstva na vice nastavcich - a vetsinou
zustala v tom spodnim. Ted to preventivne resim tim, ze spodni nastavek je
bez ramku. Pokud tam mys vcely najdou, kdyz je teplo - tak ji ubodaji.


Honza

Po 8.sjezdu CSV nelze bohuzel mlcet,nechci li se pred sebou stydet ze jsem jednim z clenu teto organisace,ktera sama se vidi vyjimecnou,jedinecnou ,jedinou,nejuslechtitelnym poslanim ve spolecnosti,kde zadny clen si nemuze na nic stezovat.

Po prubehu 8.sjezdu Ja souhlasim s protesty proti totalitni mocenske strukture v CSV.

Kdo nerozbiji CSV:

predseda Mandik4x Sojka
mist.predseda Sobota4x
tajemnik Peroutka 5x
UKRK necinnost Dobisek 5x
Redakcni rada s dominantnim stalym clenem tajmnik
Stanovy inovacni komise satanovy verse slouzili drive vedouci uloze strany,nyni skupine v predsednictvu.

Organisaci CSV ovladli organisacni zrudy a jeji metastazy ovladaji nyni jakykoliv projev demokracie.
...Predseda volebni komise oznamuje vysledky voleb.Navrzeni kandidati byli zvoleni.Zahy si odhlasovali,ze nechteji znat konkretni pocty hlasu,ktere obdrzeli jedmotlivi kandidati.Povazuji to za zbytecne.

CSV je na rozcesti.Co vlastne chceme ?

Chceme organisaci uvnitr demokratickou nebo totalitni ?
Chceme se reprezentovat jednotnosti k prosazovani svych zajmu pocetni silou clenstva,nebo jen prosazovat sve pozadavky dane vahou svych argumentu ?

franta

Myš se při rozebírání většinou bojí vylézt a schovává se v nějaké mezeře
nebo vyžraném rámku, takže aby byla spolehlivě pryč, je nutné úl hodně
rozebrat. Možná je lepší vyhnat myš kouřem, zapálit tam jeden čistý knot a
na pár minut ucpat česno. Hlodavec má pudový strach z kouře a ohně, takže po
uvolnění česna vyjede z úlu ven a už se do úlu nevrátí. Zvláště když je
sníh, protože jinak žije pod sněhem a nevylézá ven. Včelám to nijak zvlášť
neuškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

Ahoj,
jak už psali předešlí přátelé, myšky a rejsci jsou problém. Určitě do nich
(do včel) nejdi, jen je doděláš. Nezavírej česno a modli se.

Česno zavírej na podzim, kdy se myši stahují z polí a luk do chráněných
míst.

Očka spíš menší, ale takové aby v pohodě prolezla včela. Problém je, že jim
to pak brání v klidné proletu a v úklidu česna a podmetu. hromadí se tam
uhynulé včelky a trubci.

Počítej s tím, že jsou oslabené a jakmile to půjde, na jaře (teplota nad 10
stupňů), tak je vyčisti a podněcuj a sbouchej do jednoho nástavku.
Teď v zimě rozhodně nedoporučuji cokoli dělat. Myš stejně nechytneš a s
velkou pravděpodobností ani nevyženeš a jen včelky rozrušíš a doděláš je.

Jedině snad pastičku na česno s návnadou. Do včel nejít !!!

S pozdravem

Pavel

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


>V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
> rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
> jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

Pokud mas vyssi podmet, dej pasticku s kouskem kurky chleba.
Dlouho to neodkladej, myska rozkouse dilo a rusi vcelky. Pokud mas vykousane telicka vcelicek mas tam rejska. Ten mozna chlebem pohrdne.
Loni se mi tam taky dostala, rano jsem nalicil a v poledne byla chycena.

Mirek

... alebo nevybehne a len sa lepsie ukryje do hniezda, ktore si stihla
urobit v dolnom nastavku.
Na mysami sa tazko vyhrava, ale straty vcelstiev sa daju znizit ak ich v
rozumnom okoli vcelnic budeme celu zimu krmit otravou a vo vcelinoch,
vozoch a priamo pod ulmi chytat na lepidlo.
Pozor nedavat otravu priamo k ulom, moze sa ich potom dostahovat viac ako
by ich bolo bez krmenia. To iste plati o loji a sykorkach.

Matej




"Radim
Polášek" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: myka

09.01.2006
10:42
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Myš se při rozebírání většinou bojí vylézt a schovává se v nějaké mezeře
nebo vyžraném rámku, takže aby byla spolehlivě pryč, je nutné úl hodně
rozebrat. Možná je lepší vyhnat myš kouřem, zapálit tam jeden čistý knot a
na pár minut ucpat česno. Hlodavec má pudový strach z kouře a ohně, takže
po
uvolnění česna vyjede z úlu ven a už se do úlu nevrátí. Zvláště když je
sníh, protože jinak žije pod sněhem a nevylézá ven. Včelám to nijak zvlášť
neuškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také
hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už
teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť
jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

bohužel tahle přišla až po 17. prosinci.To jsme dělali poslední ošetření aerosolem a ještě to vyžrané nebylo.Přitom tam byl všude sníh a myslím , ž eod té doby neslezl.Teď mám na stříškách cca 10cm sněhu a okolo úlů tak 15cm .Včely které vylétly během vyhrabování drtě ztuhly na sněhu.Takže z toho plyne, že spoléhat se na to, že teď běhají jen pod sněhem nelze.

Lep na myši bych rád viděl.
S jedy opatrně, otrávené myši zlikvidují drobné šelmy, jako lasičky a kuny a
druhý rok je tam myší ještě víc. Navíc mrtvé myši se mohou stát zajímavou
hračkou pro pejsky, takže komu chodí kolem úlů pejskaři, tak je to taky
problém.
Nejlepší je asi na podzim od října mechanicky úl zajistit.
V lese mám zkušenosti, že hlodavci se vyskytují v rocích. Když je myší rok,
uhnízdí se v uteplivce ve strůpku nebo kdekoliv v nějaké dutině klidně i v
létě, natož pak na podzim a v zimě. V běžném roce u venku stojícího úlu tak
na podzim do prvního déletrvajícího sněhu. Pod sněhem jich zřejmě hodně
uhyne, takže i po roztátí sněhu do úlů už nelezou. Možná, pokud by česno
bylo nízko u země. Ve včelíně lezou do úlů i v době, kdy je sníh a každý
rok.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 10:49 AM
Subject: Antwort: Re: myka



... alebo nevybehne a len sa lepsie ukryje do hniezda, ktore si stihla
urobit v dolnom nastavku.
Na mysami sa tazko vyhrava, ale straty vcelstiev sa daju znizit ak ich v
rozumnom okoli vcelnic budeme celu zimu krmit otravou a vo vcelinoch,
vozoch a priamo pod ulmi chytat na lepidlo.
Pozor nedavat otravu priamo k ulom, moze sa ich potom dostahovat viac ako
by ich bolo bez krmenia. To iste plati o loji a sykorkach.

Matej




"Radim
Polášek" An: "Vcelarska konference"
<vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: myka

09.01.2006
10:42
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Myš se při rozebírání většinou bojí vylézt a schovává se v nějaké mezeře
nebo vyžraném rámku, takže aby byla spolehlivě pryč, je nutné úl hodně
rozebrat. Možná je lepší vyhnat myš kouřem, zapálit tam jeden čistý knot a
na pár minut ucpat česno. Hlodavec má pudový strach z kouře a ohně, takže
po
uvolnění česna vyjede z úlu ven a už se do úlu nevrátí. Zvláště když je
sníh, protože jinak žije pod sněhem a nevylézá ven. Včelám to nijak zvlášť
neuškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také
hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už
teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť
jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

lep na mysi predavaju bezne v drogerii. Doma mazem pozriet nazov. Je dobry,
vydrzi aj mesiac.
Co sa otravy tyka je na nej vyslovene uvedene, ze nesposobuje se sekundarnu
otravu - t.j. ak selma zozere otravenu mys, neotravi sa. Otrava, ktoru
pouzivam zabranuje zrazaniu krvi, takze mys neuhynie hned, ale az po
niekolkych dnoch na vnutorne krvacanie.

Matej




<Lep na myši bych rád viděl.
<S jedy opatrně, otrávené myši zlikvidují drobné šelmy, jako lasičky a kuny
a
<druhý rok je tam myší ještě víc. Navíc mrtvé myši se mohou stát zajímavou
<hračkou pro pejsky, takže komu chodí kolem úlů pejskaři, tak je to taky
<problém.

Loni jsem trávil potkany v kurníku jedem z drogerie a k jednomu se dostaly
dřív naše kočky a zblazly ho. Vyjádření dvou veterinářů a pár známých bylo
přesně opačné.
Problém je asi v tom, že jed je kumulativní a i když zvíře sežere už
napoprvé smrtelnou dávku, žije a žere ještě několik dní, takže se
předávkuje a tím se stává jedovatým i pro predátora. U nás to naštěstí
dopadlo dobře. Asi se o něho všechny 4 rozdělily stejným dílem.
Na ten lep se taky zeptám v drogerii, třeba ho tam mají. Ten by se mně taky
hodil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 12:15 PM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Re: myka



lep na mysi predavaju bezne v drogerii. Doma mazem pozriet nazov. Je dobry,
vydrzi aj mesiac.
Co sa otravy tyka je na nej vyslovene uvedene, ze nesposobuje se sekundarnu
otravu - t.j. ak selma zozere otravenu mys, neotravi sa. Otrava, ktoru
pouzivam zabranuje zrazaniu krvi, takze mys neuhynie hned, ale az po
niekolkych dnoch na vnutorne krvacanie.

Matej




<Lep na myši bych rád viděl.
<S jedy opatrně, otrávené myši zlikvidují drobné šelmy, jako lasičky a kuny
a
<druhý rok je tam myší ještě víc. Navíc mrtvé myši se mohou stát zajímavou
<hračkou pro pejsky, takže komu chodí kolem úlů pejskaři, tak je to taky
<problém.

radši hoňte myku (myšku)....?!

Totalitarismus vedení rozbíjí svaz. Totalitarismus v našem svazu,to tu smrdí to tu hnije...,
potom i nespokojenost je projevem terorismu...

a teď jsem třídní nepřítel...

Zkouška 2

ZKOUŠKA

Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

myš se dá dobře chytit na syrový brambor, ale jak na rejska?

Kouba

Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz> napsal(a):
> Od: Havl?k
> > ....Při jaké teplotě je mohu rozebrat,
> > abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?
> .....
>
> Měla by byt teplota nad 10 °C a bez vetru a hlavne po proletu, jinak kazde vyruseni se scita pred konecnikem v travicim systemu vcely. Mysi a v tvem pripade rejsci jsou problem, ale z 80% dopadne vyruseni mysi alespon u me dobre . Tech asi 20% je KO. Tz. kazde pate vcelstvo, do ktereho se mi dostane mys je ohrozeno. Zalezi natom, kde se mys usidli, jak je zrava. Neni to ale v celkovem poctu ztrat (celkem z poctu vcelstev i ... nenapadnutych) vice jak 3%.
>
> Horsi je vzdy u mysi, kdyz se nastehuje rejsci parek a zacne se s vychovou mladych.
>
> Ztraty zapricinuji i napr. ptaci.
>
>
>
> _gp_
>
-----
Zrychlete své RazDva připojení s Contactel Akcelerátorem. Více na http://www.contactel.cz/akcelerator

Rejskové jsou u nás po právu chránění.
Jak na rejska? Když už je v úle tak ho nechat být. Mě se stalo jen jednou, že si na dně úlu udělal hnízdo z natahanýho listí. Jinak se mi ale stává pravidelně alespoň u 10-ti včelstev, že se do úlu protáhne i mými očky které mám vyfrézované na výšku 8 mm. Že úl navštívil se snadno pozná podle rozkousaných tělíček mrtvolek na podložce. V žádném případě jsem však nezaznamenal zeslabení včelstva po jeho návštěvě.
Zajímavý nápad na zajištění česna má př. Cimala - česno uzavřené hliníkovou hranou co se používá na zpevnění rohů, tuším ze sádrokartónu. Hrany mají vysekané otvory něco mezi 7 - 8mm.

Prijemny den,

rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne zaplnenych) ramcich.

Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto informaci potvrdit nebo vyvratit ?

Diky predem za info,

Jiri Borik

priatelia


cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
problem zo zimovanim.

Pista

aj sestramkovy, ked si ho nerovnomerne nalozis tak bude vybrovat. Spravna
volba priblizne rovnakych plastov a uchytenie o podlahu su dolezitejsie ako
pocet ramikov.

Matej




"Jiri Borik"
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: 3 nebo 4 ramkovy medomet
10.01.2006
10:49
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Prijemny den,

rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je
proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne
zaplnenych) ramcich.

Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
informaci potvrdit nebo vyvratit ?

Diky predem za info,

Jiri Borik

Vcely vice rusi ruzne vibrace nez akusticky hluk. Tak napr. okruzni pila
(cirkularka) rusi mene, nez napr. tabulove nuzky, i kdyz rozdil hluku je
prave opacny.

Pepa



-----Original Message-----
From: Janura Štefan [mailto:elektro/=/janura.sk]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:56 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet

priatelia


cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
problem zo zimovanim.

Pista

U třírámkového musí být všechny tři rámky přibližně stejně těžké. U
čtyřrámkového vždy dva a dva stejně těžké. Mnohem lépe se vybírá. Mohou se
vytáčet jen dva rámky v koši proti sobě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:49 AM
Subject: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> Prijemny den,
>
> rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
> nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.
>
> Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet
je
> proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych
(ruzne
> zaplnenych) ramcich.
>
> Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
> informaci potvrdit nebo vyvratit ?
>
> Diky predem za info,
>
> Jiri Borik

to je mozne lebo stale tam vrcia kamiony a rozne motory, kompresor atd.

Pista

U kose se sudým poctem rámku se vybírají dvojice stejných rámku a ukládají
vzdy proti sobe. Sestirámkový se rozvibruje az pri dost velké nepozornosti
pri výberu rámku. Vytácel jsem ve trí, ctyr i sestirámkovém.
Potrzuji prakticnost s tím uchycením na podlahu. Taky je praktické, kdyz
jsou tesne nad zemí nohy medometu vzájemne propojeny. Pokud se tocí rucne,
je mozné na prícku stoupnout a tím medomet uklidnit. Nebo na ne polozit
nejakou zátez, 50 kg tezký betonový obrubník atd zamezí dost spolehlive
poskakování medometu. Pokud ale i presto medomet poskocí, stojí to za to.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:58 AM
Subject: Antwort: 3 nebo 4 ramkovy medomet



aj sestramkovy, ked si ho nerovnomerne nalozis tak bude vybrovat. Spravna
volba priblizne rovnakych plastov a uchytenie o podlahu su dolezitejsie ako
pocet ramikov.

Matej




"Jiri Borik"
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: 3 nebo 4 ramkovy medomet
10.01.2006
10:49
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







Prijemny den,

rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je
proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne
zaplnenych) ramcich.

Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
informaci potvrdit nebo vyvratit ?

Diky predem za info,

Jiri Borik

je to hmyzožavec tak maso ŠKVAREK NEBO SUSÝ SALÁM

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <domus/=/cbox.cz>
> Předmět: Re: Re:myka
> Datum: 10.1.2006 07:49:56
> ----------------------------------------
> myš se dá dobře chytit na syrový brambor, ale jak na rejska?
>
> Kouba
>
> Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz> napsal(a):
> > Od: Havl?k
> > > ....Při jaké teplotě je mohu rozebrat,
> > > abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?
> > .....
> >
> > Měla by byt teplota nad 10 °C a bez vetru a hlavne po proletu, jinak kazde
> vyruseni se scita pred konecnikem v travicim systemu vcely. Mysi a v tvem
> pripade rejsci jsou problem, ale z 80% dopadne vyruseni mysi alespon u me dobre
> . Tech asi 20% je KO. Tz. kazde pate vcelstvo, do ktereho se mi dostane mys je
> ohrozeno. Zalezi natom, kde se mys usidli, jak je zrava. Neni to ale v celkovem
> poctu ztrat (celkem z poctu vcelstev i ... nenapadnutych) vice jak 3%.
> >
> > Horsi je vzdy u mysi, kdyz se nastehuje rejsci parek a zacne se s vychovou
> mladych.
> >
> > Ztraty zapricinuji i napr. ptaci.
> >
> >
> >
> > _gp_
> >
> -----
> Zrychlete své RazDva připojení s Contactel Akcelerátorem. Více na
> http://www.contactel.cz/akcelerator
>
>
>

mám oba a přemýšlet se musí u obuo stéjně já vtom rozdíl nevidím
PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiri Borik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: 3 nebo 4 ramkovy medomet
> Datum: 10.1.2006 10:49:37
> ----------------------------------------
> Prijemny den,
>
> rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
> nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.
>
> Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je
> proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne
> zaplnenych) ramcich.
>
> Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
> informaci potvrdit nebo vyvratit ?
>
> Diky predem za info,
>
> Jiri Borik
>
>
>

> uvazuji o nakupu medometu s plastovou nadobou (Lyson).
> Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Plastový medomet od Lysone mi prijde pomerne drahy. Osobne bych v takove
situaci volil:

bud levnejsi plastovy medomet s vodorovnou osou ze dvou přepravek na maso,
podle př. Jindry -
http://www.sweb.cz/JJVCELA/Minimedomet_soubory/minimedomet.htm ( m.j. o něm
psal, že je velmi odolný proti vibracím a jde bez potíží vytáčet i jen 2
rámky ve 3 rámkovém koši),

nebo Nerez medomet od Slovinské firmy Logar -
http://www.vcest.cz/medomety.htm (třírámkový - Art. 4000 - je za 10.610,-) -
brácha si od nich koupil větší čtyřrámkový - Art. 4120 a je max. spokojen.

Honza Čáp

jeden kolega měl úly nad garáží a včelám se hluk nevadil ale pokud je to stolářská nebo klempířká dílna tak bych to viděl problematicky
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Janura Štefan <elektro/=/janura.sk>
> Předmět: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet
> Datum: 10.1.2006 10:55:06
> ----------------------------------------
> priatelia
>
>
> cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
> hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
> problem zo zimovanim.
>
> Pista
>
>
>
>

Z včelařských listnáčů tady na severní Moravě pod Beskydama prosperují v
lese javory kleny, lípy a pro jarní rozvoj třešně ptačí. Význam listnáčů je
i v tom, že v dubnu pod nimi kvetou hajní rostliny jako dost důležitý zdroj
pylu a nektaru pro rozvoj včelstev. Medovice je z dubů. lip a javorů, ale
méně než ze smrků.
Pod smrkovou monokulturou právě neroste nic, taže je z něho jen medovice v
červnu a hlavně v červenci. sice potenciálně silná snůška, ale jen v tuto
dobu. Takže jestli se kolem mého stanoviště ty lesíky přemění kompletně na
jehličnatou monokulturu, bude to určitá ztráta. Nakonec nezbude nic jiného,
než ten les koupit a nasadit si tam stromy podle svého se schválením
lesníka.
Jestli během nějakých desítek let nastanou ty klimatické změny, co někteří
klimatologové předvídají, možná se stanou smrkové monokultury tak náchylné
na kůrovce a jiné škůdce, že přestanou být ve srovnání s listnáči
rentabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 7:46 AM
Subject: Stromy a medovice


Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Četl jsem, že včelám nevadí třeba zimování u železniční trati, že si na ten
hluk zvyknou. Dělá se v té dílně od září pravidelně, nebo jen teď přes zimu,
když máte čas?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:55 AM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> priatelia
>
>
> cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
> hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
> problem zo zimovanim.
>
> Pista
>

je to "srvis" dopravnej rodinnej firmy a o 10m dalej je parkovisko nakl.
aut, takze hluk je viacmenej pravidelny a aj dym z aut a kurenia

Pista

Dopravní rodinná firma - spíš jezdí různě, jak jim to vyjde a hluk z dílny
je taky různý, podle toho, co zrovna spravují?
Ovlivnit to nejspíš nejde.

Přestěhovat včely. Možná by stačilo na druhý konec zahrady. Teď je na to
poměrně vhodná doba, pokud to jsou úly venku.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 11:59 AM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> je to "srvis" dopravnej rodinnej firmy a o 10m dalej je parkovisko nakl.
> aut, takze hluk je viacmenej pravidelny a aj dym z aut a kurenia
>
> Pista
>

no a prave na to myslim. stahovat ich chcem az tak koncom februara, koli
snehu, pristupu , uprave terenu atd.

alebo je lepsie ich natriasat teraz cez zimu?

Pista

Tohle asi nebude rejsek, protože kromě rozkousaných mrtvolek byla na dně cca 2 cm vrstva z rozkousaných plástů.

Já mám do dřevotřískové desky vlepené šrouby a k nim nohy medometu přišroubuji.Na té desce pak stojím-místo betonového bloku.Vibrace se dostavují hlavně při vysokých otáčkách-já točím růčo a výnos nestoupá úměrně námaze při vyšších otáčkách-takže to nepřeháním a plásty vracím vlhké a atraktivní pro včely.

Pokud se rozhoduješ mezi čtyř a třírámkovým, nezaváhej ani minutu a vem
čtyřrámkový - čtvrtinová úspora času je rozhodující. Když jsem kdysi ještě
používal třírámkový, měl jsem koš opatřený vyvažovacím zařízením, které
celkem dobře fungovalo. Před dvaceti lety to byl obecně známý zlepšovák,
který jsem též použil. Spočíval v pevném přidělání kulaté trubice pod koš
medometu, ve které byl nasypán závažový materiál. V mém případě jsem vzal
elektrikářský husí krk, do kterého jsem dal hrst olůvek na ryby, oba konce
trunice spojil trubkou a to vše přivázal drátem na dno koše zespodu. Celkem
dobře to fungovalo než jsem tento medomet zrušil i s košem. Odstředivou
silou se olůvka volně pohybovala v trubici a automaticky vyvažovala chod
medometu. Dnes je spousta lepších materiálů a jak vidno i toto původní
zařízení sloužilo dobře. Přitom výroba nezabrala více než pár minut.
Dnes nejvíc využívám pro fixaci medometu ponechání alespoň dvaceti kg
medu v medometu, Jeho váha zcela omezí kmitání medometu při vyšších
otáčkách, takže jsem původní vyvažovací zařízení u nového ani nedělal
Gustav
----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:49 AM
Subject: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> Prijemny den,
>
> rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
> nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.
>
> Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet
> je
> proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych
> (ruzne
> zaplnenych) ramcich.
>
> Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
> informaci potvrdit nebo vyvratit ?
>
> Diky predem za info,
>
> Jiri Borik
>
>
>
>

Na chalupě máme cestu roubenou lipami, když medují, stačí projet kilometr a
auto je celé zalepené. Jen čekám kdy padnou za obět rozšíření silnice. Tady
je dle mého problém. Ubývá samostatných stromů.

Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti
kůrovci a dalším je odolnější. Pokud bych ji nasázel bude výsledkem
poloprázdný les.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 11:44 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Stromy a medovice

Z včelařských listnáčů tady na severní Moravě pod Beskydama prosperují v
lese javory kleny, lípy a pro jarní rozvoj třešně ptačí. Význam listnáčů je
i v tom, že v dubnu pod nimi kvetou hajní rostliny jako dost důležitý zdroj
pylu a nektaru pro rozvoj včelstev. Medovice je z dubů. lip a javorů, ale
méně než ze smrků.
Pod smrkovou monokulturou právě neroste nic, taže je z něho jen medovice v
červnu a hlavně v červenci. sice potenciálně silná snůška, ale jen v tuto
dobu. Takže jestli se kolem mého stanoviště ty lesíky přemění kompletně na
jehličnatou monokulturu, bude to určitá ztráta. Nakonec nezbude nic jiného,
než ten les koupit a nasadit si tam stromy podle svého se schválením
lesníka.
Jestli během nějakých desítek let nastanou ty klimatické změny, co někteří
klimatologové předvídají, možná se stanou smrkové monokultury tak náchylné
na kůrovce a jiné škůdce, že přestanou být ve srovnání s listnáči
rentabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 7:46 AM
Subject: Stromy a medovice


Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Zak napsal:
Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti kůrovci a dalším je odolnější.
Pokud bych ji nasázel bude výsledkem poloprázdný les.

Pokud jsem slyšel tak nejlepší medovice je právě z jedle !?!?

informace z besedy prazskych vcelaru (prednasejici: peroutka) - posilam dal, tak, jak jsem "koupil":

- csv chce zavest podporu (asi pro zo) na kompresory k aerosolovym vyvijecum - az 75 % ceny (zatim neni schvaleno uv)
- lonske evropske dotace (podle narizeni vlady 197/2005) byly zpozdeny z duvodu odvolani se nekterych vcelaru (proti neudeleni dotace). odvolaci rizeni skoncila v prosinci, csv penize obdrzel 1. tyden v lednu, radove do konce mesice by je meli mit vcelari na uctech
- v nasavrkach budou skoleni od pracovniku szif k cerpani dotaci podle narizeni vlady 197/2005 - jak pro zakladni organizace tak i pro vcelare - fyzicke osoby. terminy nekdy v dubnu, bude to ve vcelarstvi.
- parlamentem prosla novela veterinarniho zakona, ktery zjednodusuje primy prodej medu od (malo)vcelaru - bude umozneno prodavat male mnozstvi (ve spotrebitelskem baleni s etiketou) na trznici i do obchodni site v okrese pusobnosti vcelare bez potreby zvlastniho povoleni a schvaleni od svs ("male mnozstvi" stanovi presneji asi az provadeci vyhlaska). zakon jeste neprosel senatem a nepodepsal ho prezident.
- vcelarsky krouzek obdrzi od svazu pri zalozeni dotaci 5.000,- kc a po peti letech cinnosti dalsich 5.000,- (vzdy na vybaveni)
- podle narizeni vlady 197/2005 mohlo byt v lonskem roce cerpano 30 mil. kc - bylo cerpano jen 13 mil. kc. castka pro letosni rok je 38 mil. a pro nasledujici 45 (doufam, ze se nepletu...). zadosti je nutno podat do 15/6. do 15/8 pak dolozit faktury. vsechny informace jsou ve zminenem narizeni vlady - vyslo jako priloha lonskeho vcelarstvi, tusim, ze cislo 6
- na vsechny zakladni organizace byl zaslan jeden vytisk "komercni vcelarstvi v ceske republice" autor kamler. da se i volne koupit.
- projekt na propagaci medu jde na schvaleni do bruselu. je trilety, celkem za 9 mil., z cehoz 50 % plati eu, 20 % cr a 30 % csv. reklama nebude v masmediich (tv apod.), nybrz cilena - matky, lekari apod. tistena forma. bylo to pry doporuceno takto vicero firmami...
- cerpani evropske dotace na vzdelavani pujde pres nasavrky. duvodem je pry zejmena danove zjednoduseni pro zo.
zo si domluvi ucitele, nahlasi nasavrkam, probehne prednaska/kurs/apod., ucitel odveze prezencni listinu s vyznacenym poctem hodin a podpisy ucastniku do nasavrk, nasavrky mu vyplati odmenu (500,- na hodinu), zbytek z castky dotace (napr. u prednasky 3.000,-, 9.000 u seminare atd.) zaslou zakladni organizaci. ta z toho plati cestovne pro lektora, pronajem apod. jsou dane minimalni delky jednotlivych vzdelavacich akci (napr. prednaska 2 hod.) i min. pocet ucastniku (napr. 1O). vice informaci opet v 1972005
- svepomocny fond je dlouhodobe prebytkovy - v soucasnosti v nem je 14 mil. kc. odvadene castky se ale nesnizi, nybrz se zvysi vyplacene nahrady - zhruba o 40 % - t.z. napr. za novy ul by melo byt vyplaceno 2.000,- kc - vse je zatim ve fazi navrhu - neschvaleno. bude zverejneno ve vcelarstvi.
- spousta zo potvrzuje naroky do fondu, ktere nejsou zcela pravdive (pocet vcelstev apod.) - neodpovida to udajum, ktere sam vcelar uvedl pri kazdorocnim hlaseni poctu zazimovanych vcelstev - vypada to na podvody... totez se deje s "ukradenymi" a "rozkopanymi" uly - bude vyzadovan protokol od policie
- narusta vyskyt moru vceliho plodu. otazka je proc - mozna i jen proto, ze je duslednejsi kontrola a tak se prijde i na vyskyty, ktere mely byt objeveny uz pred lety, ne-li desitkami let. duslednejsi kontroly budou pokracovat - zejmena v ochrannych pasmech. chovani nekterych vcelaru s ukryvanim vcelstev je pry az zarazejici - zejmena v souvislosti s nahradami od statu a svepomocneho fondu...


zdar a silu

jd

p.s. par dni tu nebudu, nezahltte mi prosim schranku :-)

____________________________________-
____________________________________-

Bohužel se mi podařilo ztratit adresu, proto žádám brňáky, kteří znají
organizátory semináře organizovaného začátkem dubna, aby předali moji
odpověď, že se budu v inkriminovaném termínu stěhovat a proto nebudu
moct být na akci v Brně
Děkuji za vyřízení Radek

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: fskalsky [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, June 27, 2005 9:54 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Spenezeni medu po prvni svetove valce


Inciativa Zem.ustredi predsedy L.Dolezala

Zrizeni druzstva
1/I ostatni ustredi musi touze cestou postupovat...
2/Zadny vcelar nesmi byti mimo,vsichni musi byti sucastneni
3/Kazdy spolek postara se ve svem okoli o uplnou organisovanost
4/K docileni toho pozmeni se dosavadni stanovy
5/Vyse jednoho podilu 10Kč,dle poctu podilu takova moznost hlasovani
6/Spravni rada stanovi cenu medu,zadny clen nesmi jinam odprodati,lec by
docilil o 15%-20% vyssi ceny
9/Dokud se nsejde dostatecny kapital,omezit rozsah cinnosti,a byt hlavne
jedinym zprostredkovatelem,aby obchodnici byli odkazani jen na nas.
10/ Nevyhnutekne je treba postarati se predem o osobu ktera se vyzna
ve:vyrobe medoviny,vina,marmekad,zavarovani ovoce,vyrobe medoveho
peciva,voskovin,a byt pritom dokonalym obchodnikem.
Valna hromada ZUSV v Brne 1922 Schvaleno aby kazdy vcelar upsal jako
podil
z kazdeho vcelstva nejmene 10 Kc

Valna hromada ZUSV 1923
Usneseno opetne aby druzstvo zrizeno bylo.Jezto proti druzstvu se jevi
odpor,pokud se tyce financi.
Usneseno aby upisovani podilu nebylo povinne.

Zadame vsechny funkcionare vsech spolku,aby svolavali a poradali schuze
za
tim ucelem,aby vsem zduraznili a dokazali potrebu Druzstva. Po rozhovoru
necht prikroci ihned ku hotovemu skladani podilu.

Domnivali jsme se,ze po dvaceti letech najdeme u moravskych vcelaru
lepsiho
porozumeni a pochopeni.Ze 116spolku neslozilo 80 spolku ani jedineho
podilu.

/ze bychom zridili aspon prodejnu v Brne,kdyz by obchodnikum dostalo se
libovolneho nakupu od neorganisovanych vcelaru ???

franta

__________ Informace od NOD32 1.1160 (20050701) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Teď jsem přijel z Prahy a je to přesně tak. Překvapující byla informace o možném prodeji medu v obchodní síti a je zřejmé, že med z letošní sklizně už bude možné tímto způsobem prodávat.To bude nesmírné ulehčení pro střední a větší včelaře a určitě všem z vedení ČSV za tento mistrovský kousek patří velký dík a obdiv, protože to určitě nebylo jednoduché. Myslím si, že spolu s oddaněním 40 včelstev se v posledních letech pro včelaře udělalo hodně a v historii svazu je takových skvělých vylepšení poskrovnu. Zdraví R. Stonjek

Co se týká včelstev, myslím si, že čím dříve v zimě, tím lépe. Připadá mi,
že čím je později v zimě, tím déle se z vyrušení uklidňují. A pokud mají
hodně zaplněné výkalové váčky, může takové přemísťování spustit hromadné
kálení v úle a pokud v té době včely nemohou vyletět, nejspíš nepřežijí.
Později snad jedině počkat, až bude prvních pár teplých dnů prolet, včely se
vypráší a jak se na pár dnů zase ochladí, tak je v podvečer přemístit. Ale
nevím, kolik dnů si včely pamatují umístění úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 1:08 PM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> no a prave na to myslim. stahovat ich chcem az tak koncom februara, koli
> snehu, pristupu , uprave terenu atd.
>
> alebo je lepsie ich natriasat teraz cez zimu?
>
> Pista
>

Každý zásah do včelstva v tomto období včely rozruší, ale včely to pomerne rýchlo prekonajú. V chumáči včely rýchlo vyvinú teplo, za 24 hodín sa ukľudnia a ďalej v kľude zimujú.
Mám to overené pri pridávaní zásobného včelstva (bolo +3°C, dátum 3.1) do včelstva, ktoré stratilo matku. V nasledujúcej znáške bolo vo výnose najlepšie. Pritom pridá vané včely aj s matkou som zmetal na nábeu sklonený do letáča zhora, za pomoci teplého dymu z dymáka. Napriek tomu to nerobte, nechajte si to to na jar, keď nebude sneh.
Áno, včela si fotograficky pamätá miesto svojho prvého výletu na celá svojkrátky život a vždy sa bezpečne vracia na svoje stanovišťa, ale to neznamená, že sa vie prispôsobiť aj na zmenu stanovišťa od niekoľkých metrov, až po 10, 50,100 m a viac bez toho, aby včelstvo presunom utrpelo.
Ako postupovať: na novom stanovišti pripravíme stojany na ktoré postavíme úle, na pomoc si privoláme pomoc, ktorá sa nebojí včiel (prípadne úle uzatvoríme) a pomocou ručného vozíka prevezieme. Dôležité je, aby sme celú akciu urobili pred zotmením, keď už žiadne včela nelieta.Ráno letáče otvoríme. Na pôvodnom stanovišti nesmie ponechať nič, čo by včelám pripomínalo orientačné body. Včely po rannom výlete, ja okamžite budú pred svojimi úľmi orientovať aby si znovu zafixovali nové údaje, ktoré im umožnia návrat do úľa na novom stanovišti. Po výlete a návrate do úľa zalietnu na pôvodné stanovište, ale keď nemajú do čoho vletieť začne fungovať nový orientačný fotografický zápis a odletia na nové miesto stanovišťa. Funguje to na 100%, len včelár nesmie spanikáriť a nesmie im poskytnúť náhradný úľ.

Pozor nevztahuje se na profesionální včelaře-ti musí mít i nadále schválenou stáčírnu, testy atd, ale jen a pouze na včelaře-prvovýrobce ze záliby!Předpokládá se samozřejmě získávání medu v hygienických podmínkách-v kuchyni např. a prodej v náležitých obalech s etiketou.Prodávat se bude smět v místě - okrese? stálého stanoviště a místě trvalého bydliště.Protože nejde o podnikatele, nevztahuje se na tento produkt další veterinární kontrola.Přesto pan Peroutka doporučil, aby si včelaři testy na svůj med udělat nechali-lidi-zákazníci jsou různí.Přitom je možné požádat na dotaci prý až 800 Kč.Test podle provedení a laborky cca 1000 Kč.Jak jsem slyšel a porozuměl, tak podávám dál.

Poradíte mi, kde koupím něco podobného
http://www.swienty.com/default.asp?pid=1&id=104490 ale za rozumnější cenu?
Případně kontakt na někoho, kdo vyrobí?

mp

U stromů, které dorůstají do "rizikového" věku se provádí úprava větví tak, aby stromky přestaly být atraktivní k účelu krádeže atd. Stromky už jsou větší 1,5-2,5m , takže snadno snesou odstřihnutí několika větví a jejich probrání (samozřejmě s citem!) Takový "zničený" stromek si už nikdo nevezme, zvlášť, když vedle je krásný smrček.. :)
Ale samozřejmě nic neplatí 100%.

Se smrkovými monokulturami a se smrky vůbec je problém. Poměrně kvalitní dřevo (v rámci možností), rovné a rychle rostoucí z něj opravdu udělalo průmyslovou dřevinu. Nejhorší je, že se vysazují snad úplně všude. I na půdách a stanovištích, kde nemají co dělat. Původně byl smrk stromem až toho nejvyššího pásma, tuším že začínal až někde okolo 800(nebo 900m.n.m.) až do této výšky ale byly původní jedlobukové lesy (už si na všechny ty názvy nevzpomenu, kdo by si to taky všechno ze školy pamatoval, že). Stačí se jen podívat v lesích okolo 500-600m.n.m. co se tam přirozeně zmlazuje. Většinou listnáče, smrk pouze na vývratech a na omezených místech (většinou po vývratech, kde semena smrku dopadnou na hlínu, nebo jehličí. Je to dáno kromě jiného i tím, že to které semeno má jiný klíček a dokáže se uchytit. Když do vrstvy listí pod bukem rozhodíte hrst smrkového semene, pravděpodobně nic nevzejde. Bukvice ano (je na to stavěná, aby rozstla z vrstvy listí), u nich je ale problém ten, že je něco sežere dřív než vzejdou. Kromě toho jsou i další problémy, jakok že ne každý rok je tzv. semenný a že smrk má semena 2-3x častěji než buk atd....

Při zakládání lesa pak je rozdíl i ekonomický. Smrku sázíte 5.000ks, maximálně 10.000ks na hektar (spon 1x2m až 1x1m), u listnáčů musíte jít přes 15.000ks někdy ke 20.000ks na hektar. Dále nemá cenu dávat každý 30tý stromek jedli, musí se to v sazovat v hnízdech. Původní zastoupení bylo cca 60-30-10 (není dogma). Smrk nemusíte oplotit, stačí na podzim nátěr proti okusu. Buky musíte oplotit, jinak Vám to za rok sežerou a nemáte nic. Modříny se třeba vysazují "obklíčené" jedním až dvěma smrky (do jedné jamky), až vyrostou, postupně se smrky odřezávají až zůstane jen modřín... (nekonkurují si, modřín má kůlový kořen a roste mnohem rychlej, smrky se odříznou po několika letech) Srnec si na vytloukání vybere vždy ten nejhezčí stromek...
Takhle by se dalo pokračovat dlouho.
Pravdou ale je, že smíšené lesy, nebo s převahou listnáčů (v těch správných podmínkách) jsou obecně zdravější. Smrková monokultura je svým způsobem "sterilní". Co do přirozených nepřátel lýkožrouta atd. Ve smrkových monokulturách je málo míst k hnízdění drobného ptactva, které výrazně tlumí škůdce atd.

Neberte tento příspěvek prosím jako agitku, vše má své pro a proti, ale je pravda, že hodně věcí se řešilo z pohledu peněz (problém monokultur není problémem posledních 100let, ty se začaly vysazovat už před více než 250-300lety), ale v lesnitví vše trochu déle trvá, než zjistíte, že monokultura je náchylná na kalamity, uběhne i více než 150let a změnit zaběhlé plánování lesních porostů další desítky let :)

Rád poskytnu konzultaci na toto téma.

ja som tiez rozmyslal pockat na prvy prelet a roztopenie snehu lebo musim
prestahovat aj betonovy podstavec lebo to mam domec a nie solo ule. takze je
to aj vaha a poterbbna je aj mala uprava terenu. prinajhorsom ich po prelete
privriem aby sa moc nezalietali. nemozem sa rozhodnut ako im co najmenej
uskodit.

Pista

Na CDčku co máš ode mně je celkem podrobně postup výroby silikonové formy popsán.

> Na CDčku co máš ode mně je celkem podrobně postup výroby silikonové formy
> popsán

O tom návodu vím, ale pokud si dobře vzpomínám, pracuje se tam s trubčí
mezistěnou, kterou nemám (kvůli smrštění formy po vytvrzení).

Jenom mě napadlo, když se dají levně koupit silikonové formy všeho druhu
(např. pro pečení), jestli není někde k dostání i levná forma na mezistěny.

mp

To mohu potvrdit,
Včelstva máme vedle smíšeného lesa, kde pár stovek jedlí stále je.
I když pro někoho už to není med, ale krém na boty a pokud je snůška hodně
pozdě, tak s ním i včely mají přes zimu problém.

K. ZAK

-----Original Message-----
From: Honza Jindra [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 8:05 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Stromy a medovice

Zak napsal:
Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti
kůrovci a dalším je odolnější.
Pokud bych ji nasázel bude výsledkem poloprázdný les.

Pokud jsem slyšel tak nejlepší medovice je právě z jedle !?!?

>>>>zjednodusuje primy prodej medu od (malo)vcelaru - bude umozneno prodavat male mnozstvi (ve spotrebitelskem baleni s etiketou) na trznici i do obchodni site v okrese pusobnosti vcelare bez potreby zvlastniho povoleni a schvaleni od svs ("male mnozstvi" stanovi presneji asi az provadeci vyhlaska). zakon jeste neprosel senatem a nepodepsal ho prezident.<<<<

Tohle ustanovení znevýhodňuje včelaře kteří působí na hranici okresu .
Nebylo by lepší ustanovení o okruhu př. 25 km

pepan

Nebo po celé EU.Každé zvýhodnění někoho zároveň znevýhodní.

Takze misto toho aby se tesil, ze muze temer regulerne vyuzinat dvou okresu
......My vcelari a potazmo cesi jsme nenapravitelni, nikdy nam neni nic
dobreho. Pripomina mi to ten ftip.

Cech rika, Pane Boze soused ma kozu. Pan Buh - ty by jsi chtel take? Cech -
ne, at mu chcipne.

Franti9ek Rousek


>>>>zjednodusuje primy prodej medu od (malo)vcelaru - bude umozneno prodavat
male mnozstvi (ve spotrebitelskem baleni s etiketou) na trznici i do
obchodni site v okrese pusobnosti vcelare bez potreby zvlastniho povoleni a
schvaleni od svs ("male mnozstvi" stanovi presneji asi az provadeci
vyhlaska). zakon jeste neprosel senatem a nepodepsal ho prezident.<<<<

Tohle ustanovenm znev}hodruje vhelaxe ktexm pysobm na hranici okresu .
Nebylo by lep9m ustanovenm o okruhu px. 25 km

pepan

- svepomocny fond je dlouhodobe prebytkovy - v soucasnosti v nem je 14 mil. kc. odvadene castky se ale nesnizi, nybrz se zvysi vyplacene nahrady - zhruba o 40 % - t.z. napr. za novy ul by melo byt vyplaceno 2.000,- kc -

Nebylo by účelnější tu částku dát na všechny úly které musely být zničeny , VŽDYŤ JDE O UDRŽENÍ POČTU VČELSTEV.

PEPAN

Michal Pol (e-mailem) --- 11. 1. 2006
Re: Silikonová forma na mezistěny (14047) (14050)

> O tom návodu vím, ale pokud si dobře vzpomínám, pracuje se tam s trubčí mezistěnou, kterou nemám (kvůli smrštění formy po vytvrzení).

Nic takového tam není ?!?! Pravda je ale, že nemám vlastní zkušenost s licím silikonem.

drž zobák...

zkouška

Priateľ z Poľska p.Stanislaw Zbieg, mi pred tromi rokmi poslal malú knižočku s faktografickým mateiálom Od poľského včelára Mareka Woša o výrobe medzistien s jednostranným dizajnom. Na jednej strane dola vynikajúca kresba buniek (na 1dm2 bolo obojstranne cca 826 rob. buniek, na druhej strane len preliačiny s náznakmi buniek. Tvrdil a dokumentácia to potvrdzovala na vystavaných plástoch (aj zo strany s náznakmi buniek, že medzistenu ochotne prijímajú a výsledok je dokonalý.
Zakúpil som si poľský silikon (použitie do 160°C) a podľa
technologického postupu som urobil matricu, ktorú som sňal nanesením silikónu na kvalitnú medzistenu slovenskej provinencii. Išlo to dosť ťažko, lebo pod nanášaný silikón sa dostával vzduch a ten tam nesmel byť. Po 48 hod. vytvrdenia silikónu som matricu sňal, kresba bola skoro dokonalá, len na jednom mieste 2x3cm bola kresba nedokonalá.

Po vyčistení vosku od nečistôt a odparení vody, bol vosk pripravený na teplotu 70-75°C. Silikónovú formu som položil na pevnú drevenú podložku smerom hore. Na nanášanie teplého vosku som použil valec na natieranie malbytu na izbovú stenu. Musí sa to robiť v uzavretej miestnosti a v teple. Po zatuhnutí som Ms ľahko oddelil zo silikónovej formy.

Vyrobil som asi 15 ks jednostranných medzistien, s hmotnosťou asi 180 g, teda s dvojnásobnou váhou. Nebolo to dôležité, lebo som ich potreboval odskúšať priamo vo včelstvách. Pridal som ich do včelstiev spolu s normálnymi medzistenami, aby som mohol stavbu navzájom porovnávať.

Výsledok pokusu.
Včely ich stavali váhavo, strana s odlačkami základov buniek bola správne vystavaná, tam kde bola výrobná chyba postavili skupinu trúdich buniek (ale bolo to rôzne), TB sa vyskytli ojedinele aj tam kde nemali byť, druhá strana s preliačinami zakladom buniek to bolo katastrofálne. Včely sa snažili stavať robotníčie bunky, no prechádzali do TB, v niektorých včelstvách bola táto strana celá s TB.
U mňa sa nepotvrdili slová autora ZN, možno včelstvá využili aj stav predrojovej nálady, ktorý bol v čase dosahovania biologického vrcholu včelstiev.

Viac medzistien som nevyrobil, lebo som včas zistil rapídne zmenšenie silikónovej predlohy, čo zapríčiňovalo aj zmenšenie rozmerov buniek, čím sa ich počet na 1dm2 zvýšil z 820 (obojstranne) na 860. Včely si s týmto priemerom buniek nevedeli poradiť a prechádzali na stavbu trúdich buniek.
Toto všetko by potvrdzovalo, že silikón sa na výrobu medzistien nehodí. Možno je aj iný silikón, ale ten čo bol odporúčaný zlyhal. Možno tento exkurz niekomu pomôže vyhotoviť dobré silikónové matrice.

Pokud rušení není tak velké, aby nevydržely do proletu. Po proletu už jim
rušení nejspíš nebude vadit, maximálně budou o něco divočejší a potom máte
čas do další zimy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 11, 2006 9:58 AM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> ja som tiez rozmyslal pockat na prvy prelet a roztopenie snehu lebo musim
> prestahovat aj betonovy podstavec lebo to mam domec a nie solo ule. takze
je
> to aj vaha a poterbbna je aj mala uprava terenu. prinajhorsom ich po
prelete
> privriem aby sa moc nezalietali. nemozem sa rozhodnut ako im co najmenej
> uskodit.
>
> Pista
>

Nevie niekto kde sa dajú zohnať /kto vyrába/ umelé rámiky aj s medzistenami? Používa ich už niekto? Aké má stým skúsenosti? Ďakujem za odpoveď.

Nevěděl by jsi co s korovnicí smrkovou?Není něco podobného také na modřínech?

Je vidět, že se tím zabýváte profesionálně.
Jinak kolem mého současného stanoviště jsou hodně drobnější lesíky v údolích
potoků a erozních rýhách uvnitř polí, které zřejmě profesionálním lesníkům
nikdy moc nestály za pozornost. Myslím, že už po znárodnění v 50 letech se
tam "hospodařilo" takovým způsobem, že se vyřezaly jednotlivé kvalitní
stromy a les se nechal přirozeně dorůst, taky tam byly nějaké pastviny pro
zvířectvo , které nešly obdělávat a tak se nechaly zarůst nebo zalesnily
topolovými řízky. Tak vznikl hodně členitý a různorodý les, taky dost řídký
s různými prolukami a s hodně rostlinami včetně zbytků buků a jedlí jako
zbytků původního beskydského horského lesa, i když jádro Beskyd je od nás
takových 10 - 15 km vzdáleno. Po roce 1990 před navrácením následovala další
probírka zatím dorostlých kvalitnějších stromů a až teprve nyní soukromí
majitelé k tomu přistupují nějak systematičtěji právě s tou snahou o sázení
smrků.
Třeba lesík, u kterého mám včely, je asi 150 metrů dlouhý, cca 30 - 40 m
šíroký a nejhlubší části této erozní rýhy dosahuje hloubky k 8-10 metrům.
Soukromí majitelé někdy okolo roku 2000 tam provedli probírku, vyřezali
křoví a stromky do výšky 8 - 10 metrů a síly kmene do 10 - 15 cm a nechali
jen některé tvrdé dřeviny, nějaké javory a jasany. Vyřezali i vrby - stromy,
které rostly dole v lese zřejmě jako pozůstatek doby, kdy tam nebyl souvislý
les a po kterých zůstaly pařezy tak 40 cm v průměru. Pokusili se zalesnit
smrčky paseku, která vznikla, když okolo roku 1980 vyřezali z toho lesa
jeden buk, zůstal po něm pařez o průměru tak 50 cm, myslím, že se jim to
nepovedlo. Taky vyčistili podélný pás o hloubce cca 6 metrů okolo okraje
lesa, který vznikl tím, že si zemědělci nechtěli ničit stroje větvemi a
proto ustupovali náletovému lesu a toto bylo nakonec fixováno vznikem cesty
mezi polem a lesem. Nasadili tam taky smrčky a ty vesměs rostou. Loni
vyřezali dub, počítal jsem léta na pařezu a když jsem napočítal 120, nechal
jsem toho. Mohlo tam být tak 150. Letos vyřezali hned vedle tři smrky, z
toho dva mohly být podobně staré. Zůstalo tam tak 10 - 15 velkých lip, tak 5
buků, podobně jedlí, tak 10 dubů nějaké javory, jasany, nějaké břízy, pár
smrků už ne tak starých jako ty vykácené atd. Tipuji, že letos po těch
vykácených stromech budou sázet smrčky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bullet" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 11, 2006 9:48 AM
Subject: Re: Stromy a medovice


> U stromů, které dorůstají do "rizikového" věku se provádí úprava větví
tak,
> aby stromky přestaly být atraktivní k účelu krádeže atd. Stromky už jsou
> větší 1,5-2,5m , takže snadno snesou odstřihnutí několika větví a jejich
> probrání (samozřejmě s citem!) Takový "zničený" stromek si už nikdo
> nevezme, zvlášť, když vedle je krásný smrček.. :)
> Ale samozřejmě nic neplatí 100%.
>
> Se smrkovými monokulturami a se smrky vůbec je problém. Poměrně kvalitní
> dřevo (v rámci možností), rovné a rychle rostoucí z něj opravdu udělalo
> průmyslovou dřevinu. Nejhorší je, že se vysazují snad úplně všude. I na
> půdách a stanovištích, kde nemají co dělat. Původně byl smrk stromem až
> toho nejvyššího pásma, tuším že začínal až někde okolo 800(nebo 900m.n.m.)
> až do této výšky ale byly původní jedlobukové lesy (už si na všechny ty
> názvy nevzpomenu, kdo by si to taky všechno ze školy pamatoval, že). Stačí
> se jen podívat v lesích okolo 500-600m.n.m. co se tam přirozeně zmlazuje.
> Většinou listnáče, smrk pouze na vývratech a na omezených místech
(většinou
> po vývratech, kde semena smrku dopadnou na hlínu, nebo jehličí. Je to dáno
> kromě jiného i tím, že to které semeno má jiný klíček a dokáže se uchytit.
> Když do vrstvy listí pod bukem rozhodíte hrst smrkového semene,
> pravděpodobně nic nevzejde. Bukvice ano (je na to stavěná, aby rozstla z
> vrstvy listí), u nich je ale problém ten, že je něco sežere dřív než
> vzejdou. Kromě toho jsou i další problémy, jakok že ne každý rok je tzv.
> semenný a že smrk má semena 2-3x častěji než buk atd....
>
> Při zakládání lesa pak je rozdíl i ekonomický. Smrku sázíte 5.000ks,
> maximálně 10.000ks na hektar (spon 1x2m až 1x1m), u listnáčů musíte jít
> přes 15.000ks někdy ke 20.000ks na hektar. Dále nemá cenu dávat každý 30tý
> stromek jedli, musí se to v sazovat v hnízdech. Původní zastoupení bylo
cca
> 60-30-10 (není dogma). Smrk nemusíte oplotit, stačí na podzim nátěr proti
> okusu. Buky musíte oplotit, jinak Vám to za rok sežerou a nemáte nic.
> Modříny se třeba vysazují "obklíčené" jedním až dvěma smrky (do jedné
> jamky), až vyrostou, postupně se smrky odřezávají až zůstane jen modřín...
> (nekonkurují si, modřín má kůlový kořen a roste mnohem rychlej, smrky se
> odříznou po několika letech) Srnec si na vytloukání vybere vždy ten
> nejhezčí stromek...
> Takhle by se dalo pokračovat dlouho.
> Pravdou ale je, že smíšené lesy, nebo s převahou listnáčů (v těch
správných
> podmínkách) jsou obecně zdravější. Smrková monokultura je svým způsobem
> "sterilní". Co do přirozených nepřátel lýkožrouta atd. Ve smrkových
> monokulturách je málo míst k hnízdění drobného ptactva, které výrazně
tlumí
> škůdce atd.
>
> Neberte tento příspěvek prosím jako agitku, vše má své pro a proti, ale je
> pravda, že hodně věcí se řešilo z pohledu peněz (problém monokultur není
> problémem posledních 100let, ty se začaly vysazovat už před více než
> 250-300lety), ale v lesnitví vše trochu déle trvá, než zjistíte, že
> monokultura je náchylná na kalamity, uběhne i více než 150let a změnit
> zaběhlé plánování lesních porostů další desítky let :)
>
> Rád poskytnu konzultaci na toto téma.

Podle mých informací chystá výrobu přítel Žák (Jablonec n.N.)
email: borea/=/volny.cz
bližší informace vám určitě podá jak cenové, tak časový horizont, kdy by
mohly být k dispozici.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "jaro" <jaro001/=/pobox.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 12, 2006 10:09 AM
Subject: Umelé medzisteny


Nevie niekto kde sa dajú zohnať /kto vyrába/ umelé rámiky aj s
medzistenami? Používa ich už niekto? Aké má stým skúsenosti? Ďakujem za
odpoveď.

Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)
........ 57.       V § 20 odstavec 5 zní .....
„(5)..... Čerstvé drůbeží maso, čerstvé králičí maso, vejce a med, pocházející z vlastního hospodářství, může chovatel prodávat v malých množstvích ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, a to přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo dodávat do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele. Vejce prodávaná v tržnici, na tržišti nebo do místní maloobchodní prodejny musí být označena stanoveným způsobem17a), med prodávaný v tržnici, na tržišti nebo do místní maloobchodní prodejny musí být označen jménem, příjmením a místem trvalého pobytu nebo pobytu17b) chovatele, druhem medu podle jeho původu, údajem o jeho množství a datem minimální trvanlivosti. Za místní maloobchodní prodejnu se v této souvislosti považuje maloobchodní prodejna v obci, jež je z obcí, v nichž je maloobchodní prodejna, zpravidla nejblíže hospodářství chovatele.

Nerad využívám této konference, protože jsem byl už kritizován,
proto ji už v tomto směru využívat nebudu .Jinak se na Vás nemohu
spojit, kteří jste tady reagovali,a dostali jenom popis rámku, pošlete mi email,
abych Vám mohl poslat k tomu ještě obrázky.Děkuji také za kladné i záporné
reakce.
Bernátek.

Dovoluji si nabídnout vám účast na 2. medovém workshopu PSNV, letos zaměřeném na MARKETING MEDU. Podrobnosti najdete na http://www.n-vcelari.cz/

Bronislav Gruna

Doplňuji důležitou informaci: přihlásit se můžete do 20.ledna. B. Gruna

Hledám kouzelníka, který mi vykouzlil registrační čísla chovatelů a registrační čísla stanoviště. Po ZO ČSV registrace nebyla vyžadována a chovatele nebyli upozornění na povinnost uvádět tyto údaje. Mnozí dopisy z ČMSCH již nemají. SVS uvádí, že jsou přístupna na portálu SVS ČR v registru zvířat, což není pravda! Nenašel jsem je ani na stránkách ČMSCH. Stravil jsem hledáním na internetu 6 hodin, bezvysledně. Údaje mají být uvedeny při vyšetření vzorků měli, tiskopisy nejsou s patřičnými kolonkami nejsou. Domnívám se, že "jedná hlava neví co dělá druhá". Proto by bylo dobré: sjednoťe názory na vedoucích místech a pak je postupte na nižší složky. A nakonec: které organizace mají vlastní PC, aby mohly "brouzdat" po internetu. Vesměs používají dobrodiní členů, kteří vlasstní osobní PC. Místopředseda ZO ČSV Bystřice nad Olší

Udelejte seznam hlenu s adrasami, rodnymi hisly, cisly katastru a poslete ho
s pruvodnim dopisem (prosbou) o doplneni pi. Dvorakove do cmsch.
Dvorakova zavinac cmsch.cz
Frantisek
Hledam kouzelnmka, kter} mi vykouzlil registrahnm hmsla chovately a
registrahnm hmsla stanovitl. Po ZO HSV registrace nebyla vyadovana a
chovatele nebyli upozornlnm na povinnost uvadlt tyto zdaje. Mnozm dopisy z
HMSCH ji nemajm. SVS uvadm, e jsou pxmstupna na portalu SVS HR v
registru zvmxat, co nenm pravda! Nenael jsem je ani na strankach HMSCH.
Stravil jsem hledanmm na internetu 6 hodin, bezvyslednl. Zdaje majm b}t
uvedeny pxi vyetxenm vzorky mlli, tiskopisy nejsou s patxihn}mi kolonkami
nejsou. Domnmvam se, e "jedna hlava nevm co dlla druha". Proto by bylo
dobri: sjednoe nazory na vedoucmch mmstech a pak je postupte na nim
sloky. A nakonec: kteri organizace majm vlastnm PC, aby mohly "brouzdat"
po internetu. Vesmls poumvajm dobrodinm hleny, ktexm vlasstnm osobnm PC.
Mmstopxedseda ZO HSV Bystxice nad Olm

nevim co mam napsat

Zkoušel jsem najít čísla na www-stránkách SVS - nešlo to. Proto jsem se dotázal přímo na SVS.
Přístup k těmto informacíj mají jen interní pracovníci SVS, nikoliv kdokoliv! !!!!!

Při žádosti o dotaci v září předkládali včelaři kopii informace o svém stanovišti. Myslím, že by neměl být mimořádný problém tento doklad "znovuobjevit".

Aleš Příleský

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k He?ko <zdenek.hecko/=/volny.cz>
> Předmět: 13958 (Registr zv??at)
> Datum: 13.1.2006 08:02:13
> ----------------------------------------
> Hledám kouzelníka, který mi vykouzlil registrační čísla chovatelů a
> registrační čísla stanoviště. Po ZO ČSV registrace nebyla vyžadována a
> chovatele nebyli upozornění na povinnost uvádět tyto údaje. Mnozí dopisy z
> ČMSCH již nemají. SVS uvádí, že jsou přístupna       na portálu SVS ČR v
> registru zvířat, což není pravda! Nenašel jsem je ani na stránkách ČMSCH.
> Stravil jsem hledáním na internetu 6 hodin, bezvysledně. Údaje mají být
> uvedeny při vyšetření vzorků měli, tiskopisy nejsou s patřičnými kolonkami
> nejsou. Domnívám se, že "jedná hlava neví co dělá druhá". Proto by bylo
> dobré: sjednoťe názory na vedoucích místech a pak je postupte na nižší
> složky. A nakonec: které organizace mají vlastní PC, aby mohly "brouzdat"
> po internetu. Vesměs používají dobrodiní členů, kteří vlasstní osobní PC.
> Místopředseda ZO ČSV Bystřice nad Olší
>
>
>

Záleží na tom, kde Vás korovnice trápí.
V hospodářském lese s nimi nic prakticky neuděláte. Jak vyplývá z informací v některém z nížeuvedených odkazů, opět se v podstatě jedná o problém smrku na nevhodných stanovištích. V původních oblastech smrku nějaké razantní poškození nehrozilo i z důvodů jiných klimatických podmínek atd. (nedá mi to opět zmínit přirozené nepřátele - biologický boj - lesy, kde ještě jsou lesní mraveniště jsou o poznání zdravější, mraveniště je takový vysavač i z okruhu několika desítek metrů)
Použití chemie nebo mechanického boje má smysl u okrasných soliterních jedinců (zahrady, skalky) a opět jen do určité velikosti stromu.

Asi jsem Vás moc nepotěšil.

http://www.floranazahrade.cz/poradna/poradna2005_1.htm
http://www.ldosvetimany.cz/les_slovnik.html
http://www.jikl.cz/chemie/karty/korovnice.htm

Zadejte odkaz http://vindex.ic.cz a uvidite ho. ... Po najetí mysi a kliknuti se na nem dostanete dale ;-).



_gp_

Se žádostí o dotace má aktualizace registru včelstev společné pouze datum
provedení. Včelaři mohli a většinou i posílali kopii dopisu do Hradišťka pod
Medníkem sami a pochybuji, že si všichni druhou kopii uschovali. Já jsem se
sice pokusil seznam těchto registračních čísel členů naší ZO udělat, přesto
mi asi u čtyř lidí chybí a doufám, že se mi ho právě u příležitosti
odevzdávání směsných vzorků podaří doplnit, takže příští rok by už mohly být
bez problémů. Letos ale nevidím způsob, jak zmíněný požadavek na označení
směsných vzorků beze zbytku splnit, pokud již zmínění 4 včelaři potřebné
výpisy nebudou mít.
S pozdravem Petr, jednatel ZO ČSV v Úpici.

----- Original Message -----
From: "Ing. Aleš Příleský" <Ales.Prilesky/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 13, 2006 8:49 AM
Subject: Re:13958 (Registr zv??at)


Zkoušel jsem najít čísla na www-stránkách SVS - nešlo to. Proto jsem se
dotázal přímo na SVS.
Přístup k těmto informacíj mají jen interní pracovníci SVS, nikoliv
kdokoliv! !!!!!

Při žádosti o dotaci v září předkládali včelaři kopii informace o svém
stanovišti. Myslím, že by neměl být mimořádný problém tento doklad
"znovuobjevit".

Aleš Příleský

příspěvek

Tak to jsi mne nepotěšil.Je fakt, že smrky se mi daří jen na části včelnice, jinde je sucho.Ale první korovnice jsem viděl na zahradě, kde se stromkům jinak dost dařilo.Zatím jen hálky na které narazím ostříhávám.To , že korovnice zelená musí část života strávit na modřínu je velmi zajímavé.

ty Murphyho zákony dost sedí.

Problém je i u nových členů, kteří poprvé hlásili stanoviště včelstav k registraci vloni v září. Tito noví včelaři nedostali zpětně potvrzení z Hradišťka o registraci a dostanou ho pravděpodobně až v srpnu letošního roku. Letos to s těmi registračními čísly bude spíš takové zahřívací kolo.

Zdráhala

Otevrel jsem nove cislo vcelarstvi a byl jsem docela zklaman pripadalo mi tak nejak prazdne. A pritom je tolik zajimavych veci o cem psat. Normalne bych o tom nepsal ale Vcelarstvi obcas otevre manzelka (jeji oblibena stranka je ta o historii a pak bylinky) a dost se divila rikala ze je to spis spolecenska kronika.

Kdyz se podivam do vcelarskych novin(http://www.vcelarskenoviny.cz/) tak je tam TOP10 clanku

Klidne by se nektery z tech clanku mohl objevit ve vcelarstvi. U te TOP10 alespon vim ze to lidi nejvice zajima.

Nedavno jsem koukal na minimedomet (http://www.sweb.cz/jjvcela/Minimedomet_soubory/minimedomet.htm) take velice zajimave cteni. Vsadim se ctenost tohoto clanku by byla nekolikrat vyssi nez nekterych pasazi aktualniho cisla.

Vsadim se ze kazdy z vas o necem novem a zajimavem vi,
dalo by to jiste dohromady nekolik cisel vcelarstvi.

Osobne proti nikomu nic nemam,nikdo mi nic spatneho neudelal ale je nutne zverejnovat fotografie stale stejnych osob ???? To tam dejte radsi alespon fotografie se vcelarskou tematikou.

Petr Miksovsky

Jestli nejsi příliš náročný. Bylo to sjezdové číslo. Pokud je rozsah omezený, tak nevím co poradit šéfredaktorovi. Mě tam vadila jen ta reklama na hlavové lupy. Tváří se to jako rady a je to reklama na předražené výrobky. Co člověk to jiný názor. Těžko se zavděčit všem za 150 Kč/rok. Nic vám nebrání publikovat na Včel.novinách, nebo si založit svoji stránku.

Nevím proč nebyla tato informace uvedena v prosincovém čísle včelařství,když dnes tento časopis slouží ijako zpravodaj pro členskou základnu.Poslal jsem mailem i dotaz na ing.Titěru,který je vedoucí laboratoře v Dole,kam by se mšli tyto údaje o včelařích a jejich stanovištích na současné formuláře doplňovat.Čekám na odpověď,ale dnes když již jsou jednotlivé formuláře u "léčitelů" jednotlivých skupin to nebude stejně reálné.Takže odešlu vzorky za naši organizaci tak jako dřív.Příště se musí vrchnost probrat dřív.Jsme zájmová organizace,každý to děláme ve svém volném čase a na svoje náklady /ať se jedná o telefonování,nebo objíždění autem/.
Zdravotní referent ZO Česká Třebová

Plně se všemi výhradami souhlasím a jedná se o klasickou ukázku toho, když pravá ruka neví co dělá levá. Dřív by se reg. čísla stanovišť dala v pohodě vybrat současně se žádostmi o dotace,nebo později s výplatou dotací. Nyní je to problém. V Hradištku jsou zavaleni žádostmi a i když je pí. Dvořáková velmi ochotná tak to prostě nestihne. Já jsem všechny členy naší menší ZO vyzval dopisem, zatím mi asi 10 členů chybí a tak do formuláře uvedu nedodali a kašlu na to.
Celkem poštovní akce stála naší ZO cca 300 Kč a nad výpisem u svého mobilu asi budu muset mávnout rukou. Máme v naší ZO asi 350 včelstev. Z odvodu peněz pro ČSV si necháváme 350 x 2.40 =840 Kč. To je prakticky na necelé 3 dopisy každému členu a tak se dá tato částka nazvat směšnou. Proto ještě vybíráme za každé včelstvo od členů další peníze a je to jen tak tak. Jak se daří hospodařit s penězi jinde???
Předseda ZO DObřichovice__

Kromě povinných příspěvků po ČSV vybíráme 25 Kč na včelstvo pro klub. Tím
pokrýváme povinné léčení, náhrady důvěrníkům a funkcionářům a nemalou
částkou přispějeme na každoroční včelařský poznávací zájezd. Výdaje na
korespondenci máme minimální, protože se bez pozvánek pravidelně scházíme
každou první neděli v měsíci a co je potřebné, vyřídí nepřítomným důvěrníci.
Jen maličkost k těm cca 2,40 Kč na včelstvo, které zůstanou v ZO. Ty nejsou
určeny pro provoz organizace. ale pro osvětovou a poznávací činnost a
ústředí již projevilo snahu nechávat si je také a zajišťovat například
včelařské přednášky z centra, což naštěstí neprošlo ...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 14, 2006 8:39 AM
Subject: Re: 13958 (Registr zvířat)


> Plně se všemi výhradami souhlasím ...
...Celkem poštovní akce stála naší ZO cca 300 Kč a nad výpisem u svého
mobilu
> asi budu muset mávnout rukou. Máme v naší ZO asi 350 včelstev. Z odvodu
> peněz pro ČSV si necháváme 350 x 2.40 =840 Kč. To je prakticky na necelé 3
> dopisy každému členu a tak se dá tato částka nazvat směšnou. Proto ještě
> vybíráme za každé včelstvo od členů další peníze a je to jen tak tak. Jak
> se daří hospodařit s penězi jinde???
> Předseda ZO DObřichovice__
>
>

Před cca 3 roky byl redakční termín pro zveřejnění v časopise Včelařství 3
měsíce, teď to bude podobné. Tak možná ten dotaz přišel pozdě. Kromě toho
ve VUVČ v Dole na mailové dotazy většinou neodpovídají. Možná je čtou a
možná odpovědí na jeden z mnoha, možná ne. Vyžadují většinou dotazy
telefonem a maximálně na základě telefonického hovoru nějaké upřesnění v
mailu. Bohužel je to tak.

R. Polášek

P.S.
V souvislosti se sjezdem mě napadlo, že by mohl ČSV někde na ústředí zřídit
pracoviště, jehož náplňí by bylo přijímání a odpovídání mailových dotazů
týkajících se včelařství. Bohužel mě to napadlo v době, kdy sjezd už
probíhal a kdy už bylo pozdě tyto věci někde v diskuzi tady nebo s nějakým
delegátem ventilovat.


----- Original Message -----
From: "Stanislav Pácl" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 13, 2006 10:15 PM
Subject: Re: 13958 (Registr zvířat)


> Nevím proč nebyla tato informace uvedena v prosincovém čísle
> včelařství,když dnes tento časopis slouží ijako zpravodaj pro členskou
> základnu.Poslal jsem mailem i dotaz na ing.Titěru,který je vedoucí
> laboratoře v Dole,kam by se mšli tyto údaje o včelařích a jejich
> stanovištích na současné formuláře doplňovat.Čekám na odpověď,ale dnes
když
> již jsou jednotlivé formuláře u "léčitelů" jednotlivých skupin to nebude
> stejně reálné.Takže odešlu vzorky za naši organizaci tak jako dřív.Příště
> se musí vrchnost probrat dřív.Jsme zájmová organizace,každý to děláme ve
> svém volném čase a na svoje náklady /ať se jedná o telefonování,nebo
> objíždění autem/.
> Zdravotní referent ZO Česká Třebová

> ve VUVČ v Dole na mailové dotazy většinou neodpovídají. Možná je čtou a
> možná odpovědí na jeden z mnoha, možná ne. Vyžadují většinou dotazy
> telefonem a maximálně na základě telefonického hovoru nějaké upřesnění v
> mailu. Bohužel je to tak.

To je otázka technického vybavení, stylu práce a počtu a kvalifikace lidí. Kvůli tomu jsme od nich nekoupili kompresor k aerosolu. Asi jim to nevadí a nám taky ne. Aspoň že komunikují s telefony a poštou.

Pokud máte v ZO počítač a využíváte sowtver "Evidence ZO", který je volně
stažitelný, tak tam se již seznamy pro vyšetření měli tisknou s reg.č.
včelaře a reg.č.stanoviště. Využívání tohoto programu má tu výhodu, že
můžete prakticky všechny formuláře posílat na ÚV nebo OV e-mailem. Ovšem
chce to mít evidenci řádně vedenou a doplňovanou o stanoviště s počty včel a
jejich reg.č. u jednotlivých včelařů.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Stanislav Pácl [mailto:spacl/=/cominnet.cz]
Sent: Friday, January 13, 2006 10:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: 13958 (Registr zvířat)

Nevím proč nebyla tato informace uvedena v prosincovém čísle
včelařství,když dnes tento časopis slouží ijako zpravodaj pro členskou
základnu.Poslal jsem mailem i dotaz na ing.Titěru,který je vedoucí
laboratoře v Dole,kam by se mšli tyto údaje o včelařích a jejich
stanovištích na současné formuláře doplňovat.Čekám na odpověď,ale dnes když
již jsou jednotlivé formuláře u "léčitelů" jednotlivých skupin to nebude
stejně reálné.Takže odešlu vzorky za naši organizaci tak jako dřív.Příště
se musí vrchnost probrat dřív.Jsme zájmová organizace,každý to děláme ve
svém volném čase a na svoje náklady /ať se jedná o telefonování,nebo
objíždění autem/.
        Zdravotní referent ZO Česká Třebová

Půjčil jsem si ho, abych věděl o co přicházím.
Nejzajímavější V něm bylo na konci. Od Lněničky. Čísla o exportu do Německa a o padělání Německého medu medem z Čech.
Zajímavý je pokles exportu z 1800 tun(2004) na 120 tun(2005/1-9). Pokud se nemýlím, loni jsem tamtéž četl, že obchodnící o svých potížích lžou a vesele vyvážejí a vydělávají.
Obviněný Němec zaměnil 800 tun medu a zřejmě i prodal.
V souvislosti s naší změnou veterinárního zákona, pokud projde, by bylo dobré, kdyby někdo prozradil, jak to řeší zákony okolních států.
Například v Polsku včelaři zřejmě prodávají v malém i na tržištích bez problému. Mimo jiné dle Včelařství /článek o pardubických včelařích v Polsku/.
To jsme museli čekat až padne Včela ABY TO ŠLO I U NÁS?
Všechno zlé je asi též dobré:-)
Karel

O tom se tady před pár měsíci už diskutovalo. Jinak to, jak odpovídá firma
na mailové dotazy spoluvytváří imidž firmy. S kýmsi, už si nepamatuji s kým
z VUVČ jsem se později na toto téma bavil, tvrdil, že aby odpověděl na mail,
musí kolikrát věci hledat v knihovnách a podobně a proto že ho to stojí
hodně času, který nemá. To je asi ten styl práce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 14, 2006 1:20 PM
Subject: Re: 13958 (Registr zvířat)


> > ve VUVČ v Dole na mailové dotazy většinou neodpovídají. Možná je čtou a
> > možná odpovědí na jeden z mnoha, možná ne. Vyžadují většinou dotazy
> > telefonem a maximálně na základě telefonického hovoru nějaké upřesnění v
> > mailu. Bohužel je to tak.
>
> To je otázka technického vybavení, stylu práce a počtu a kvalifikace
> lidí. Kvůli tomu jsme od nich nekoupili kompresor k aerosolu. Asi jim to
> nevadí a nám taky ne. Aspoň že komunikují s telefony a poštou.

Pre ing.Leoša Dvorského
Začiatkom roku 2005 Ste podali na stránke www.vcelari.cz, bleskovú správu a priebehu zimovania včiel, vývoja teplôt od XI mesiaca a spotrebe zásob na svojej včelnici. Urobíte tak aj za teraz ubehnuté zimné mesiace? Anti

Vážení přátelé,
je přípravné období výročních schůzí ZO, co brání navržení a schválení usnesení s požadavkem, aby současný poměr vybíraných příspěvků ( 15 % ZO, 15 % OV ČSV a 70 % UV ČSV) se změnil např na 30 % ZO, 20 % OV a 50 % ÚV ČSV nebo jiný ? Pokud tento požadavek vznese 1 ZO, bude to jako šplouchnutí do vody a nikdo se tím nebude zabývat, pokud by to udělo více ZO nejlépe většina, byli o tomto požadavku informování i členové pléna ÚV a pokud by se s návrhem ztotožnili, možná že by se podařilo něco změnit a tlačit aparát v Křemencové k úsporám a efektivnějšímu stylu práce. Možná, že by i ubyla stále se rozrůstající administrativa, která se valí na funkcionáře ZO. Gró práce a činnosti by mělo být v ZO a ne aby členové-včelaři platili poměrně dost vysokou cenu za určitý servis, který Křemencova zajišťuje. Je otázkou poměru "povinného servisu", který vnucuje Křemencova a ceny, kterou za tento servis včelaři zaplatí ( 70 % z 16 Kč na jedno včelstvo).
Snad přijde i doba, kdy povinného bude minimum a členům ČSV budou nabízeny služby za přiměřenou cenu a bude jen na každém jedinci, zda nabízené služby využije a zaplatí nebo jako člen ČSV bude využívat členství skutečně jen ke sdružování, získávání informací a k zastupování včelařů na centrální úrovni státních orgánů.
Je to však běh na dlouhou trať a na tomto místě vyjadřuji
svou nespokojennost se současným stavem finančního zajištění činnosti ZO.
Lubomír Boček
ZO Třešť, okres Jihlava

Koupím knihu "Vrby pro včelí pastvu" od Mottl, Štěrba, Kodoň.

Nejen číslo chovatele či stanoviště je novinkou.
Pokud jsem to dobře zaznamenal, tak by se měla měl prosít na řídkém sítě, aby se diagnostikovala Tumida.
Takže dotaz, pamtuji si to dobře, nebo jsem četl jen nějakou místně platnou vyhlášku. Má se letos použít síto s velkými oky?
Díky
Karel Jiruš

V emailu př. Emana ze dne 2-1-2006 v této konferenci bylo uvedeno:
"Zimní měl nesmí být po odběru přesívána přes síta s otvory menšími
než 5 mm, aby mohl být při vyšetření zachycen i eventuální výskyt malého
úlového brouka Aethina tumida."

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]
Sent: Sunday, January 15, 2006 1:19 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: 13958 (Registr zv??at)

Pokud jsem to dobře zaznamenal, tak by se měla měl prosít na řídkém
sítě,
aby se diagnostikovala Tumida.
Takže dotaz, pamtuji si to dobře, nebo jsem četl jen nějakou místně
platnou
vyhlášku. Má se letos použít síto s velkými oky?

Aha, omlouvám se, to mě nenapadlo, nastudovat archív.
Z toho příspěvku, ale nevyplývá, zda jde o celostátní nařízení, nebo jen krajské. Abych zase nebyl popotahován za nečistoty (příměsy) ve vzorku.
Ale času dost to zjistit, i síto vyrobit.
Dík.