Archiv Včelařské konference

Ahoj!
V uvedené www adrese je menší překlep - má být "beedol" místo "deedol".
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Tomá Jaa" <tomas.jasa/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 09, 2005 9:45 AM
Subject: Re: nazdar


> Dobré ráno,
>
> Z věrohodného zdroje jsem slyšel, že na stránky www.deedol.cz se denně
> podívá zhruba 150 lidí. A že od jejich zprovoznění ubylo zhruba 50
> telefonátů denně.
>
> Já osobně si myslím, že na takové ty normální otázky jsou tu jiní.
> Zkušenější včelaři, učitelé včelařství atd.
>
> Mě spíš zaujala rozbíhající se diskuse zda tuto konferenci moderovat, nebo
> ne.
>
> Moje přispění k tomuto tématu.
> Jistě by to zvýšilo čtivost i četnost odpovědí opravdových odborníků. Ale
i
> obyčejných zkušených včelařů profesionálů, kteří nemají na balast čas.
>
> Tomáš Jaša
>
>



--
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.0.323 / Virová báze: 267.8.11/44 - datum vydání: 8.7.2005

Nechci se pouštět zde do podrobného rozebírání pochodů v synchronním motoru (mohu pripadně do E-mailu)
Co se týče použití v gramofonech, hodinových strojcích a pod., tak se jedná většinou o asynchronní jednofáz motorky s pomocným rozběhovým závitem nakrátko. Staré mechanické spínačky měly dokonce hodinový strojek, který se po dojití pera motorkem natáhly. Novější provedení má v sobě strojek řízený krystalem a v současné době se noční proud řídí pomocí HDO.

Jaká je adresa konference Ing. Čermáka na Pandoře?

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 09, 2005 8:56 AM
Subject: Re: nazdar


> > Po pár zkušenostech se jim vůbec nedivím, že se na internetovou poštu
> > dívají jako my na SPAM = zdržuje, nic neřeší, právní závaznost žádná,
> > jedním slovem obtěžující.
>
>
> Když si zpětně projdu konferenci, najdu velmi málo dotazů, které by
> vyžadovaly odpověď profesionálního včelaře. Snad jeden dotaz týdně. Na
> zbytek odpoví někdo v konferenci.
>
> Tomu zahlcení odborníků maily nevěřím, když se chce, tak se nehledají
> výmluvy, ale řešení. Např. Ing. Čermák se taky neschovává za tvrzení, že
> nemá čas, ale založil si na Pandoře vlastní konferenci.
>
> mp
>

>>Jaká je adresa konference Ing. Čermáka na Pandoře?

http://pandora.idnes.cz/conference/optimal

mp

Prodám 11 plně obsazených včelstev, úl čechoslovák 37 x 30, dva nástavky.
Levně, pro stáří končím.
okr. Ústí nad Orlicí
608 221 802

Zdravím,

prodám 5 včelstev + 3 oddělky. Rámková míra 448x159mm - Hoffmanovy rámky. Nástavky i rámky 1 rok staré, kvalitní, kupované. Bohužel musím končit, protože se stěhujeme do zahraničí. Pokud máte zájem, napište o další podrobnosti na e-mail.

pěkný den,
Radek.

Myslím si, že každý účastník konference by měl nejprve pečlivě číst a pak dostávat hysterické záchvaty. Nenapsal jsem, že pan XY je duševní mrzák, ale snad z mého příspěvku šlo vyčíst, že to platí pro ty co se o výzkumnících v Dole v vyjadřují velmi nelichotivě a že si to od nás nezaslouží. Obzvl. to platí o těch, jejichž jméno je ve včel. vynálezectví a zlepšovatelství zcela neznámé. Několikrát se mi stalo, že jsem potřeboval odbornou radu a vždy jsem to hned telefonicky z výzkumníky vyřídil a sám jsem byl překvapen jak byli ochotní. Rovněž v zimě jsem trochu kriticky vystoupil proti způsobu ošetřování včelstev dr. Kamlera před pražskými včelaři. Ten se nejen nenakrkl, nezašlapal mě do země, ale dal mě přede všemi trochu za pravdu a chvíli jsme si pokecali v naprosté pohodě. Takže když jste dobře připraveni, neplácáte vysloveně pitomosti, jsou tu výzkumníci i pro nás. Jinak nevidím v odzkoušení nového aerosolování takový problém. Dvakrát zafumiguji pak většinou známé s aerosolem ukecám a použiji svůj způsob u několika včelstev a začnu porovnávat. Každopádně to jistí jarní přeléčení. No a za několik let až to budu mít statisticky doloženo můžu jít s kůží na trh. Chce to ovšem hodně myslet a pracovat. To hodně bolí a tak daleko snadnější je psát kraviny a navážet se do jiných daleko úspěšnějších. Zdraví R. Stonjek

R. Stonjek napsal:
> a zlepšovatelství zcela neznámé. Několikrát se mi stalo, že jsem
potřeboval
> odbornou radu a vždy jsem to hned telefonicky z výzkumníky vyřídil a sám
> jsem byl překvapen jak byli ochotní. Rovněž v zimě jsem trochu kriticky

V diskuzi se ale probíralo, že VUVČ neodpovídá na maily. Kdo mluvil o
telefonech, tak potvrdil, že telefonické dotazy vyřizují ochotně. Taky mám
takovou zkušenost před pár lety.

> všemi trochu za pravdu a chvíli jsme si pokecali v naprosté pohodě. Takže
> když jste dobře připraveni, neplácáte vysloveně pitomosti, jsou tu
> výzkumníci i pro nás.

To si myslím taky.

> výzkumníci i pro nás. Jinak nevidím v odzkoušení nového aerosolování
takový
> problém. Dvakrát zafumiguji pak většinou známé s aerosolem ukecám a
použiji
> svůj způsob u několika včelstev a začnu porovnávat. Každopádně to jistí
> jarní přeléčení. No a za několik let až to budu mít statisticky doloženo

Musí se najít správná kombinace koncentrace léčiva v roztoku a doby
aplikace, aby při použití piezovyvíječe dostaly včely stejnou - to je
správnou dávku léčiva jako při požití dolského vyvíječe. Profesionál v
laboratoři to možná má čím změřit, amatér musí zkoušet. Třeba půl včelstev
ošetřit jeden den piezovyvíječem a druhý den dolským, druhou půlku opačně a
porovnat spady z obou dnů.
A vyloučit nebo korigovat jiné vlivy na stabilitu dávky léčiva dodané
piezovyvíječem, třeba teplotu, stav vybití baterie, tvrdost vody atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 10, 2005 10:12 PM
Subject: Re: nazdar


> Myslím si, že každý účastník konference by měl nejprve pečlivě číst a pak
> dostávat hysterické záchvaty. Nenapsal jsem, že pan XY je duševní mrzák,
> ale snad z mého příspěvku šlo vyčíst, že to platí pro ty co se o
> výzkumnících v Dole v vyjadřují velmi nelichotivě a že si to od nás
> nezaslouží. Obzvl. to platí o těch, jejichž jméno je ve včel. vynálezectví
> a zlepšovatelství zcela neznámé. Několikrát se mi stalo, že jsem
potřeboval
> odbornou radu a vždy jsem to hned telefonicky z výzkumníky vyřídil a sám
> jsem byl překvapen jak byli ochotní. Rovněž v zimě jsem trochu kriticky
> vystoupil proti způsobu ošetřování včelstev dr. Kamlera před pražskými
> včelaři. Ten se nejen nenakrkl, nezašlapal mě do země, ale dal mě přede
> všemi trochu za pravdu a chvíli jsme si pokecali v naprosté pohodě. Takže
> když jste dobře připraveni, neplácáte vysloveně pitomosti, jsou tu
> výzkumníci i pro nás. Jinak nevidím v odzkoušení nového aerosolování
takový
> problém. Dvakrát zafumiguji pak většinou známé s aerosolem ukecám a
použiji
> svůj způsob u několika včelstev a začnu porovnávat. Každopádně to jistí
> jarní přeléčení. No a za několik let až to budu mít statisticky doloženo
> můžu jít s kůží na trh. Chce to ovšem hodně myslet a pracovat. To hodně
> bolí a tak daleko snadnější je psát kraviny a navážet se do jiných daleko
> úspěšnějších. Zdraví R. Stonjek

>> Jaká je adresa konference Ing. Čermáka na Pandoře?

> http://pandora.idnes.cz/conference/optimal


na Pandore je i konference Dadantklubu, do niz pr. Cermak prispiva take

http://pandora.idnes.cz/conference/dadant

Nedávno jsme se zabývali dotacema. Některé ZO i jednotlivci by si pořídili
fumigační přístroje, kdyby na to dostali dotaci.

Jak jsme byli informování, problém je v tom, že je dotovaný pouze fumigační
přístroj, který je laciný. Kompresor, který je drahý, dotovaný není.

Až někdo bude zase vyvýjet a zlepšovat fumigační přístroj, měl by se
zamyslet, zda by pro uživatele nebylo výhodnější, kdyby tvořil s kompresorem
jeden celek, na který by se dotace vztahovala.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

Končí nám etikety.Než je dáme do tisku budeme dělat drobné úpravy.Neměnilo
se něco na označení medu?
Děkuji Dan Prokeš

Před časem se tady někdo ptal, čím lepit etikety na sklenice.

Používám etikety z metapisu, nebo etikety natištěné na samolepící štítky. Velkou nevýhodou je, že se špatně odstraňují, navíc se etikety z metapisu obtížně potiskují.

Z minulosti mám výborné zkušenosti s trvale lepícím lepidlem ve spreji, nevím už jak se přesně jmenuje (Adhesive ... ), ale je od firmy 3M. Papírové nálepky drží a zároveň jdou krásně sundat, nezanechají na sklenici stopu. Zkoušel jsem ještě podobné lepidlo v tyčince, ale není tak dobré.

mp

Stonjek:
...

> včelaři. Ten se nejen nenakrkl, nezašlapal mě do země, ale dal mě přede
> všemi trochu za pravdu a chvíli jsme si pokecali v naprosté pohodě. Takže
> když jste dobře připraveni, neplácáte vysloveně pitomosti, jsou tu
> výzkumníci i pro nás. Jinak nevidím v odzkoušení nového aerosolování takový
> problém. Dvakrát zafumiguji pak většinou známé s aerosolem ukecám a použiji
> svůj způsob u několika včelstev a začnu porovnávat. Každopádně to jistí
> jarní přeléčení. No a za několik let až to budu mít statisticky doloženo
> můžu jít s kůží na trh. Chce to ovšem hodně myslet a pracovat. To hodně
> bolí a tak daleko snadnější je psát kraviny a navážet se do jiných daleko
> úspěšnějších.
...
...........................................

Existovala doba Telecomu, kdy jakákoli objednávka telefonních služeb šla přes ně....

Už se těším na dobu, kdy výzkum v ČR bude alespoň z větší části se zabývat léčebnými nástroji a léčivy. :-)) Je to stálý úkol Ústavu. Dle mých výpočtů. Je více lukrativní mít na skladě k ! okamžitému ! odběru a v množství tyto léčiva a prostředky k léčení včetně vyřízení dotace, než se orientovat na jiné aktivity, které dnes převládají u tohoto Ústavu. Bohužel si myslím, že můžete vymyslet cokoli, ale nakonec se nápady, které stojí zato vyvinout, stanou majetkem přímo či nepřímo této instituce. Proto upozorňuji všechny na obezřetnost při jednání, jde-li o výzkum jednotlivců. V mizivé většině málokdo domýšlí, kdo bude nakonec profitovat z nápadu, které mohou být razantním obratem v nákladech třeba na léčení včelstev.(i když prý podle jednoho příspěvku může jít o nezneužívaný monopol)

Neověřená informace:
Dozvěděl jsem se od včelaříků jednu informaci, že Obora jako svazové zařízení, vysoce zařízené na rozbory medu, nevykupuje med z oblastí postižených morem v ČR a to i od členů ČSV. Je-li to pravda tak neznám důvod proč se tak děje. Vy ano? Přeci vše pozitivní se zlikvidovalo a ochranná pásma se navztahují na pohyb medu.

Kdybychom si přece jen chtěli ušetřit čas a linky, pro inspiraci
uvádím příklad, jak je moderovaná americká včelí konference BEE-L:

- Má několik moderátorů z řad uznávaných a rozvážných zkušených
včelařů.
- Každý moderátor dostane všechny příspěvky, které jsou zaslány do ke
zveřejnění. Když jakýkoliv z moderátorů příspěvek schválí, tento se
objeví v konferenci. Když ho nikdo neschválí, po třech dnech se
čekající příspěvek smaže.
- Schválení vlastního příspěvku se považuje za faul.

Tak se podle mě dobře optimalizuje rychlost přispívání, řeší se
dovolené apod. a odstraňují se případné osobní záležitosti
moderátor-přispěvatel.

Ahoj Ivan

Historie se opakuje :o)!
Tohle bylo zavrženo před tím než tahle konference vznikla a proto také
vznikla.
Myslím, že jakékoli moderování je na základě subjěktivního posouzení
"oprávněných" je krok zpět.
Každý má své "kritícké myšlení" k tomu, co uzná za sobě užitečné za přečtení
a co ne.
Mě osobně to nikdo nemusí "překžvýkávat" ikdyž mě občas nědo popíchne,
neznamená to, že by ta konference byla nějak závadná.

Myslím, že je to dost funkční a uižtečný "brainstorming" --- každý si vbere,
co sám chce.

Nechtěl bych se vracet do situace, kdy někdo uzná z vhodné, jesli můj názor
zveřejní. Nezavádějm cenzory!

Myslím, že má ale něco do sebe systém zavedený na Pandoře. Pokud je
konference neveřejná, mohou přizpívat pouze zaregistrovaní a u neveřejných
konferencí moderátorem potvrzení uživatelé.
Pak se nemůže stát, že se objevují výkřiky, ale že za kařdým přízpěvkem je
někdo konkrétní. Je to psychologický moment, že když je za názorem konkrétní
člověk a ne neadresný výkřik, tak se svým názorem musí člověk nést kůži na
trh.
Mylsím, že by se názory utříbily. Přece se vídáme občas na setkáních a občas
i víme, kdo je za osobu, která píše.
Myslím, že by se kultůra projevu v některých přízpěvcích (a není jich zase
tak katastrofálně mnoho) zvýšila i bez Cenzorů.

Hezký den!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 11, 2005 3:21 PM
Subject: Re: Moderování konference


Kdybychom si přece jen chtěli ušetřit čas a linky, pro inspiraci
uvádím příklad, jak je moderovaná americká včelí konference BEE-L:

- Má několik moderátorů z řad uznávaných a rozvážných zkušených
včelařů.
- Každý moderátor dostane všechny příspěvky, které jsou zaslány do ke
zveřejnění. Když jakýkoliv z moderátorů příspěvek schválí, tento se
objeví v konferenci. Když ho nikdo neschválí, po třech dnech se
čekající příspěvek smaže.
- Schválení vlastního příspěvku se považuje za faul.

Tak se podle mě dobře optimalizuje rychlost přispívání, řeší se
dovolené apod. a odstraňují se případné osobní záležitosti
moderátor-přispěvatel.

Ahoj Ivan

Jak je možné uchovat mladé matky na jaro, pokud je letos nechci, nebo nemohu přidat?Je možné udělat jakýsi internát, nebo jak velké musí být včelstvíčko v utepleném úlu aby přežilo zimu?

A to tomu skutečně, že se všechno zlikvidovalo, věříte? Pokud bych vykupoval med, postupoval bych "nehmlich" tak. Ostatní výkupci tam med vykupují? Jestli ano, tak to jsou sebevrazi.

VZP

To mě ani moc nepřekvapuje. Již když jsem začínal před 12. léty včelařit,
podepisovalo se u výkupců prohlášení, že med není z oblastí zasažených morem
včelího plodu. Důslednost kontroly a "pravdopisnost" je už věc jiná ...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 11, 2005 12:20 PM
Subject: Obora nevykupuje med z morových oblastí


Neověřená informace:
Dozvěděl jsem se od včelaříků jednu informaci, že Obora jako svazové
zařízení, vysoce zařízené na rozbory medu, nevykupuje med z oblastí
postižených morem v ČR a to i od členů ČSV. Je-li to pravda tak neznám důvod
proč se tak děje. Vy ano? Přeci vše pozitivní se zlikvidovalo a ochranná
pásma se navztahují na pohyb medu.




--
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.0.323 / Virová báze: 267.8.11/45 - datum vydání: 9.7.2005

Včelař z Prahy:
> A to tomu skutečně, že se všechno zlikvidovalo, věříte? Pokud bych
> vykupoval med, postupoval bych "nehmlich" tak. Ostatní výkupci tam med
> vykupují? Jestli ano, tak to jsou sebevrazi.
...................................
Jak věřím či nevěřím? Já se domnívám, že v medu pro konzum lidmy je údajně "problémem" léčivo. A ne původce moru. Potom si myslím, že svaz resp. svazový výkup upadá i nakonec v Oboře. Protože odůvodnění je docela primitivní. Likvidovaly se lokality s roztoči. Nejsou teď likvidováni včelaři, kteří trpí nesmyslnou újmou při prodeji medu přímo od svazové výkupny? (a jde také o pomluvy při prodeji ze dvora třeba sousedících včelařů v různých obcích, rozdělených hranicí pásma moru) A to veřejně a nesmyslně? To si myslíte, že strýček z Horní bez moru nepomluví strýčka z Dolní s morem? Když mu to svazová výkupna ukáže jak nato? Ach milá ČSV.

>...jak je moderovaná americká včelí konference BEE-L..

Možná by se mi líbilo, kdyby byla konference takto dobře moderovaná. Problém je, že to závisí na rozhodnutí provozovatele konference a případných moderátorů. Jsem přesvědčen, že tato konference má pro drtivou většinu účastníků jednoznačný prospěch. Těch pár úletů nestojí za řeč. V té rychlosti člověk občas nezvolí šťastnou formulaci své myšlenky a někoho se to může dotknout. Až na pár výjimek nikoho z vás neznám a proto vždy občas kritizuji jen obsah příspěvku, nikoli osobu. Pokud se to někoho nepříjemně dotýká, dopředu se omlouvám.

Nedovedu si představit někoho jiného než ČSV nebo VúVč Dol, kdo by mohl kvalitně a spolehlivě řídit moderovanou konferenci (nebylo by to tak levné jako tady), ale to by se některým z vás určitě nelíbilo. Dosavadní konferenci považuji za malý zázrak a př. Baudišovi se skláním s obdivem. Udělil bych mu Zlatou Včelu za unikátní dílo.

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Obora nevykupuje med z morov?ch oblast?
> Datum: 11.7.2005 20:49:29
> ----------------------------------------
> Včelař z Prahy:
> > A to tomu skutečně, že se všechno zlikvidovalo, věříte? Pokud bych
> > vykupoval med, postupoval bych "nehmlich" tak. Ostatní výkupci tam med
> > vykupují? Jestli ano, tak to jsou sebevrazi.
> ...................................
> Jak věřím či nevěřím? Já se domnívám, že v medu pro konzum lidmy je údajně
> "problémem" léčivo. A ne původce moru.
A kdo zjistí jestli nějaký dovezený med (bůhví odkud) nepochází zdaleko více zamořené oblasti tam někde, odkud ho sem někdo dovezl , když se tam najdou antibiotika ( proč asi). . Zrovna tento týden jsem navštívil příbuzné , kteří si mě stěžovali ,že si koupili med v supermarketu a že jim nechutnal. Na můj dotaz jestli mi ho můžou ukázat odpověděli, že ho vyhodili na smetiště. Co dál říci ?

Vláda
>
>
>

Od: Vladimír Navrkal:
...
> Co dál říci ?
..................................
Ať snad dělá Obora to, co normálně dělá a to jsou rozbory medu před výkupem. A dokonce se možná dojde na paralelní způsob monitoringu moru vedle rozboru měli, který je velmi přesný... Také, je-li to tedy důvodem ke splnění normy Český med (obsahuje ona takový požadavek??), podle které se v Oboře jede.... Předejde to různým nepříjemným náladám mezi svazáky, které přirozeně po takovém zákazu nastupují.

Otázkou ale zůstává, co s pozitivním medem. (uvědom te si, že může jít o produkci mnoha včelařů v součtu docela velkém i finančně)

Co radí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? Co činí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? A to v zájmu a ne likvidace čehokoli a kohokoli. Jak se k těmto problémům staví okolní státy? Nejsou více kupředu?

Matky chovám vždy v 5.úlu , kde zimuji 0. ročník jen v plodišti. Celý díl v květnu přidávám postupně po roce od 1. až po 4. včelstvo. Někdy hučí několik hodin , ale vždy se nějak domluví a nevyrojí se. V 5. úlu v květnu vychovám snadno novou matku běžným způsobem, protože letušky tam pořád zůstávají. Neruším včely hledáním matky ani značkováním, totiž v silných včelstvech to ani nejde, přesto mám přehled, a pokud zůstanou obě projeví se to při vytáčení na výsledku.
Slabé krmit, matka se rozklade.

Dobrý den,
potřeboval bych poradit.
Současný stav:
1 úl dva nástavky....tyto včely jsou dost agresivní( a nebyly)
3 x oddělek s novými výběrovými matkami..obsednuto nyní a plně zaplodováno cca 8 rámků
1 x roj obsedá 11 rámků, ploduje

Co s tím?

Uvažoval jsem o spojení 1x oddělek a 1 x roj..zimovat na dvou nástavcích. ( důvod mít na jaře silné včelstvo )
Bodavé včely - odstranit matku spojit s 1 x oddělkem.( důvod výměna matky)
Jeden oddělek zazimovat samostatně.
Výsledek 3 včelstva.

Další řešení mě napadá...spojit dva oddělky, přebytečnou matku vyměnit v agresivním včelstvu, roj spojit s 3. oddělkem...výsledek 3 včelstva.

Původně jsem si chtěl nechat 5 včelstva samostaně. K těmto úvahám mě vede zkušenost s jarním rozvojem loňského oddělku, nedostatek souší tzn. nevyužití jarní snůšky.

Co by jste mi poradili vy?

Děkuji.
Tom.

Celkovy prijem Svazu:687 939 kč
Vydani
osveta 96 681
cestne a nahrady pred.a vyboru 67 478
vydavatelska cinnost 34 803
kursy a vystavy 14 541
sjszdy,kongresy,zajezdy 45 571
cukerni zalezitosti 30 353
statistika 22 633
pravni ochrana 20 190
urovnani spor.zalezitosti se spol.Brno35 900
Celkove vydani 505 549 Kč

Jmeni Svazu ke dni 31.12.1937
hotovost 181 390
pujčky Zemským ustredim 100 498
Ciste jmeni k uvedenemu dni 395 477 Kč

Rozpocet na r.1938 753 800 Kc
clensky prispevek 1 Kc

Jasne sdeleni vystacilo ve strucnosti faktu.
Nyni je obaleno nicotnymi podrobnostmi,zasluhami,plnenim usneseni planu.
Zacatek i konec vykaz-ovane doby je v predpokladanych vsledcich.
Pod zpravou chybi overeni pravdivosti revisorem,dnes predsedou kontrolni komise.UKRK muze kontrolovat i udelovat sankce jen nejnizsim slozkam Svazu a jeho clenum.V predsednictvu CSV ma jen hlas poradni./neni to karikatura kontroly a verohodnosti ?/
Zprava je prehlcena v kazdem roce stejnymi frazemi,pritom chybi klicova orientacni data.


Zpusob vyjadreni vyrocni zpravy je nejspise testem co si nejvyssi partie Svazu vuci clenum muze dovolit.

franta

no pokud vím tak takový med se hodí jen na tepelné zpracování do pekáren ,na
výrobu perníku nebo medoviny neboť spory moru jako jediné přeživají v medu a
ničí se spolehlivě teplotou 117°C

pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 12, 2005 7:14 AM
Subject: Re: Obora nevykupuje med z morov?ch oblast?


Od: Vladimír Navrkal:
...
> Co dál říci ?
..................................
Ať snad dělá Obora to, co normálně dělá a to jsou rozbory medu před výkupem.
A dokonce se možná dojde na paralelní způsob monitoringu moru vedle rozboru
měli, který je velmi přesný... Také, je-li to tedy důvodem ke splnění normy
Český med (obsahuje ona takový požadavek??), podle které se v Oboře
jede.... Předejde to různým nepříjemným náladám mezi svazáky, které
přirozeně po takovém zákazu nastupují.

Otázkou ale zůstává, co s pozitivním medem. (uvědom te si, že může jít o
produkci mnoha včelařů v součtu docela velkém i finančně)

Co radí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? Co činí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? A
to v zájmu a ne likvidace čehokoli a kohokoli. Jak se k těmto problémům
staví okolní státy? Nejsou více kupředu?

__________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Zdravím,
vcelku dobrá úvaha, pokud jsou matky v oddělcích kvalitní.
Ještě inspirace, jak jsem se zbavil divokých včel, třeba to bude fungovat i Tobě:

Prohodil jsem oddělek s úlem s těmi divoškami. Létavky posílily oddělek a zkrotly. V původním úlu jsem odebral matku a přes noviny jsem nad ně umístil další oddělek.

Pokud to vyzkoušíš, třetí oddělek přidej k roji nebo nech samostatně, pak bys mohl zazimovat čtyři včelstva. Pokud máš málo souší, přidej jim nástavek s mezistěnami, až budeš zakrmovat, ony si to vystavějí.

Pavel

> Uvažoval jsem o spojení 1x oddělek a 1 x roj ...
> Bodavé včely - odstranit matku spojit s 1 x oddělkem ...
> Jeden oddělek zazimovat samostatně.
> Výsledek 3 včelstva.

Nazdar !
Existuje přítelem Ptáčkem vymyšlený MiniOptimál.
Je to úl pro nejmenší včelstva a v časopise byl o něm článek s nákresem v čísle 7/1994, str.151. Byl i dvoudílný článek o používání, ale ten zrovna nemůžu najít.

MiniOptimal je vlastně oplodňáček do stavebnice k Optimalu. Je na 4 rámky 42/17. ALE dávají se tam nastojato.
Vlastně bych tu míru mněl napsat jako 17/42.
Stěny z 5cm polystyrenu.
Uvnitř, dole jsou lišty na posazení rámku a vymezení včelí mezery vzhledem ke stěnám. Skoro úplně nahoře jsou další lišty pro vymezení včelí mezery mezi loučkami a stěnou. Rámky zde stojí na těch lištách, jakoby na dně nástavku a nevisí za ouška jak je obvyklé. Je tu poměrně velký podmet, asi 5 až 8 cm. Měřeno ode dna k loučce rámku. Úlek je přístupný zhora a není konstruován na více nástavků.
V případě, že přestane včelám stačit, stěhují se do normálního nástavku.
Bylo vyzkoušeno, že jim nevadí změna polohy rámku. :-))) Prostě neprotestují dost hlasitě. :-))
Uprostřed čelní stěny je očko.
Rámky se strkají horní loučkou k čelní stěně.
Pokud se rozhodneš si ho udělat, dej si pozor na výrobní tolerance. Při výrobě prvního co mám, jsem zjistil, že mi dovnitř nevleze každý rámek. Některé mají ten rozměr 17 větší a jiné menší. A já jsem to udělal asi podle nějakého menšího. Zjisil jsem tolerance až +5mm i -5mm.
Dno je součástí úlku. To pro jednoduchost výroby

Ptáček psal, že v tom přezimovává rezervní matky. Se spotřebou asi 5kg cuku.
Dále to používal na opylování skleníků a co já vím co ještě. Šlo především o náklady na opýlení.

Nesplňuje podmínky minimální velikosti včelstva pro dotaci na zazimované včelstvo.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá



> Jak je možné uchovat mladé matky na jaro, pokud je letos nechci, nebo
> nemohu přidat?Je možné udělat jakýsi internát, nebo jak velké musí být
> včelstvíčko v utepleném úlu aby přežilo zimu?

> Existuje přítelem Ptáčkem vymyšlený MiniOptimál.

http://www.bydlo.net/minioptimal/

mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.

Díky


honza

Od: Jan Čáp:
> > Existuje přítelem Ptáčkem vymyšlený MiniOptimál.
>
> http://www.bydlo.net/minioptimal/
..........................

Má s ním někdo zkušenosti? Zajímalo by mě, jestli to přetočení buněk má nějaký vliv na kladení matek. Také předpokládám, že v Minioptimalu neprobíhá stavba mezistěn....

Děkuji

Přátelé, zajímalo by mě, jaké metody prodeje medu se vám osvědčily -

- známým (u mě asi 90%)
- pomocí vývěsky u domu (10%)
- nenápadnou reklamou (např. časopis Moderní včelař s adresou včelaře v čekárně u lékaře, nezkoušel jsem)
- inzerát v místním tisku (nezkoušel jsem)
- podpora prodeje na internetu (např. na etiketě natištěná webová adresa, na webu informace o původu medu, nezkoušel jsem)
- rozdávání medu (např. ve školách, nezkoušel jsem)

Dále by mě zajímalo, jestli zákazníkům nabízíte i další včelí produkty, např. med s pylem, pyl, propolis, medovinu apod..

mp

Bohužel nikde nemohu najít normu ČSN 57 0190 o "metodice třídění medu" nebo tak nějak.Zajímalo by mne totiž, jestli existuje ještě med smíšený, nebo kde je ta hranice. Třeba jestli je hranice 10 a nad tuto vodivost je to medovicový a pod vždy květový.Dále jestli mohu namísto označení medovicový použít slovo lesní.Jestli do soutěže mohu poslat med který je na etiketě označený jiným regionálním názvem, tedy ne moravský, slezský, český atd.Jestli na etiketě musí být i označení "odpovídá vyhlášce č.76/2003Sb".Na malou etiketu se mi tolik textu skoro nevejde.Jestli mohu jako ilustrační foto pro etiketu užít včelu na květu, i když v názvu bude medovicový nebo lesní.Kdo o tom něco víte-napište.

Jasně , že nejvíce medu koupí známí.Osvědčilo se mi i včelí chování-dávat ochutnat.Zvláště když zákazníci preferují jen med tmavý a já mám více bylinkového, který je minimálně stejně dobrý a možná i lepší, jen o něco dříve krystalisuje.

Veškeré ČSN, s výjimkou zvláště vyjmenovaných přestaly být závazné v okamžiku vzniku ČR.

Med upravuje Vámi uvedená vyhláška 76/2003 Sb. Podle té existuje pouze květový a medovicový med. V příloze k vyhlášce máte uvedeny i příslušné parametry. Znění vyhlášky vyšlo jak ve Včelařství, tak ji můžete získat na www.mvcr.cz v rubrice "sbírka zákonů".

Včelař z Prahy

Jaký je převod mezi vodivostí a el. konduktivitou?

Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
Díky Dušan

>>Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní? Jak ji nejlíp zpracovat(jak sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?


Já postupuji takto -

Konduktivita je měrná elektrická vodivost, což je vodivost látky 1 m o průřezu 1 m2.

Omlouvám se za předčasné odeslání.

>>Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní? Jak ji nejlíp zpracovat(jak sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?


Já postupuji takto -

Kmen narežu co nejdříve po pokácení, aby se nezapařil nebo nepopraskal. Prkna řežu s dostatečným přídavkem na opracování, počítat je třeba s popraskáním a pokroucením při sušení. Po nařezání uložím prkna do hráně, jednotlivé vrstvy proložené podkladky. Prkna by měla ležet pravou stranou nahoru (pravá strana=blíž ke středu). Hráň by měla být přikrytá, aby na ni nepršelo, ale aby k dřevu mohl vzduch, nejlépe asi na nějakém stinném místě, aby dřevo méně popraskalo a nepokroutilo se. Podle mých zkušeností lípě stačí na proschnutí jeden rok (5cm prkna).

mp

Pekny den, chtel bych se zeptat nekoho kdo delal, nebo vi jak dela orechova medovina. Jsou orechy ted prave v tom spravnem stadiu kdy se maji luhovat v lihu? Popripade prosim poslete navod na muj mail. Diky moc Ales

Jeste ten mail afatlin/=/seznam.cz

OPRAVA E-MAIL afaltin/=/seznam.cz

Diky

Vodivost je závislá na velikosti elektrod a jejich vzdálenosti.Fajn, ale mne zajímá jejich vztah-přepočet vzhledem k medu.Vyhláška udává konduktivitu v mS/m a hraniční hodnota květový/medovice je 80mS/m a u výkupců se udává vodivost- bez jednotek a hranice je 10?

vodivost musí být udána vždy v nějakých jednotkách. Čím to výkupci měří, v jakých jednotkách a kolik za jakou vodivost dávají, nevím. Je to jejich věc (a věc včelařů, kteří jim na ty podmínky přistoupí). Odhadoval bych, že jejich vodivost 8 odpovídá hranici pro květové a medovicové medy, ale nejsem si jist.

Více na: http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004020301

Správně označená vodivost medu a její rozdělení je na http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/
Luboš.

>http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm

Je to tak: 8 * 10na4 uS /m = 80 mS /m

----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých 76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on. Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9) Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm, dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut. Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu, ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla, není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto, aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku, tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob, který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol, balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře. Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč. Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG

Zdar Honzo,
nedam, ti sice navod na stavbu MU, ale tento ul lze docela slusne koupit za
velmi nizkou cenu ( 80 - 100 Kc ) Sam jsem tak ucinil pred rokem. Nenech se
otravit nastavkarskymi predstavami, i tento ul se da vylepsit. Vyresil jsem
problem s nizkym podmetem ,tak ze jsem cele dno vyrizl a do spodu dal sito.
Vcely v tom prostoru stavi co chteji a samozrejme to omezuje rojeni a drzi
matku dole. Jeste jsem vozil po obou stranach listu cca 1cm silnou mezi
plodiste a mednik a tim zmensil mezeru mezi ramky
zimuju vcey bez problemu ve 2 prostorech. Jinak podle me plati ze ul medu
nedela a ve srovnani s nastavky ( POVCO 39x24 ) davaji vcely stejne vykony.
MU zdar
Martin
















From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 12, 2005 1:05 PM
Subject: moravský univerzál


> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
>
> Díky
>
>
> honza
>

narezat na dosky, resp. fosne hned za cerstva. Potom aspon rok
vyspanglovanu susit. Buducu zimu z nej mozes rezat material na ramiky.

Matej





"Duan
Koneèný" An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<duszko/=/centr Kopie:
um.cz> Thema: "LĂ­pa"

13.07.2005
14:37
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
Díky Dušan

podobný problém jsem řeši také LONI ZAKOUPENÁ ÚDAJNĚ INSIMINOVANÁ MATKA
začala náhle produkovat divochy jaké jsem ještě nezažil při vytáčení řepky
to byli beránci a teď HRÚZA DĚS postup byl následující dva nástavky
ploděště jse odnesl 20m dále a medníky vrátil na původní místo příští den
jsem na ně postavil další polonástavek s odělkem s kladoucí matkou, jelikož
u útočných včel je přidání matky velmi problematické proto ten oddělek za
třidny kontrola ukázala 7 naražených matečníků jak jsem předpokládal
za další třidny jsem u původního plodiště odstranil matkul a nstavky posadil
na horu místo medníku a dál se uvidí.až všechny původní včely zemřou.
pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 12, 2005 10:45 AM
Subject: RE: včelstva


Zdravím,
vcelku dobrá úvaha, pokud jsou matky v oddělcích kvalitní.
Ještě inspirace, jak jsem se zbavil divokých včel, třeba to bude fungovat i
Tobě:

Prohodil jsem oddělek s úlem s těmi divoškami. Létavky posílily oddělek a
zkrotly. V původním úlu jsem odebral matku a přes noviny jsem nad ně umístil
další oddělek.

Pokud to vyzkoušíš, třetí oddělek přidej k roji nebo nech samostatně, pak
bys mohl zazimovat čtyři včelstva. Pokud máš málo souší, přidej jim nástavek
s mezistěnami, až budeš zakrmovat, ony si to vystavějí.

Pavel

> Uvažoval jsem o spojení 1x oddělek a 1 x roj ...
> Bodavé včely - odstranit matku spojit s 1 x oddělkem ...
> Jeden oddělek zazimovat samostatně.
> Výsledek 3 včelstva.

__________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Hranice je vodivost 7, nad to je medovicový. Víme, že zrovna je to
hodnota nejchutnějších smíšených medů, ale zákon je zákon. Sám etikety
nepoužívám, ale uvažuji nějakou legraci, třeba Opatovický med (jsem z
Opatovi nad Labem.
Radek

-----Original Message-----
From: Havl?k [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Wednesday, July 13, 2005 9:02 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: ?esk? med

Bohužel nikde nemohu najít normu ČSN 57 0190 o "metodice třídění medu"
nebo
tak nějak.Zajímalo by mne totiž, jestli existuje ještě med smíšený, nebo
kde je ta hranice. Třeba jestli je hranice 10 a nad tuto vodivost je to
medovicový a pod vždy květový.Dále jestli mohu namísto označení
medovicový
použít slovo lesní.Jestli do soutěže mohu poslat med který je na etiketě
označený jiným regionálním názvem, tedy ne moravský, slezský, český
atd.Jestli na etiketě musí být i označení "odpovídá vyhlášce
č.76/2003Sb".Na malou etiketu se mi tolik textu skoro nevejde.Jestli
mohu
jako ilustrační foto pro etiketu užít včelu na květu, i když v názvu
bude
medovicový nebo lesní.Kdo o tom něco víte-napište.

__________ Informace od NOD32 1.1167 (20050713) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

TO je sice fajn, že je tam přístup zezadu, ale vzhledem ke včelařskému věku
je sundávání medníku akce pro kulturistu. 11 rámků v medníku, to bez
odskládání nejde s tím manipulovat, a když je nutno převěsit plod z
plodiště, tak je tu nutné.
Při tom jste ve spodním nástavku hned mezi hlídačkami a ty vám to dají znát.

Nemyslím, že by se někomu chtělo zadem vytahovat 6-7 rámků, aby se dostal k
zavíčkovanému plodu.
Vytáhnout to ještě jde, ale když se to vrací, tak jsou všude nalezlé včely a
je to dost boj.
Včelařil jsem v tom já pár let a táta skoro celý život a nikdy tam ze zadu
nechodil. Jen když se chce člověk podívat na stavební rámek za okénkem.
Ale to v provozu s více včelstvy asi dělá málokdo.
Osobně tam chodím zadem jen když potřebuji manipulovat s jedním rámkem až
dvěma rámky. Na větší zásahy je to k ničemu.
A jsou opravdu malé. Silná včelstva mi obsednou 4 nástavky Tachov a mělo by
je každé včelstvo mít k dispozici, aby se nerojilo. Jinak se musí stále
dělat nějaké zásahy a hlídat.
To je 4x9=36 rámků 39x24.
Maximum , co jde dát to MU je 13+11=24 - 29x24.
Ale ! Viděl jsem u př.Mgr.Protivínského tzv..MU, které měli plodiště o 5 cm
vyšší. I to je málo a neodstraňuje to další nectnosti, ale je to lepší, než
klasická Adamcova míra v MU.

Dělat z MU nástavkový úl s nedělitelným dnem asi u původního konstrukčního
řešení nepůjde tak snadno díky přírubě mezi nástavky. Po odstranění mřížky
je mezi rámky (vrch prvního nástavku a spodek medníku) mezera 2 cm. To je
dost velký problém. V létě to bude beznadějně prostavěné a na zimu to nemá
cenu zimovat ve 2 nást. protože do toho druhého včely v zimně nepřejdou.
Zkoušel jsem to a řezal jsem ze starého díla 2cm pásky,které jsem dával na
horní loučky plodiště. Je to prostě šílená práce. Stejně byly ty včelstva
stejně silná jako ostatní. Tohle nikam nevedlo.

Už je používám jen k zimování náhradních matek....to je tam zase na zimu
teplíčko.
Ale další velká necnost MU je špatná větratelnost nástavku! Pokud je nezúžím
na 7 rámků (což je pitomost při dnešním trendu zimovat silná včelstva) tak
jsou poslední rámky plesnivé a vzadu o okénka stojí kaluže vody.
Pochopitelně dostává zabrat jak úl, tak rámky. Plesnivé rámky jsou toxické
(aflatoxiny), takže se musí vyvařit a zásoby jsou vlastně nepoužitelné.
Zatím se mi z hlediska přístupu jeví nejlepší nízké nástavky . Lehce se to
odskládá, není to tak těžké, jak vysoké nástavky a dostanu se kam chci
velice rychle.

Zdravím a přeji hezký den!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 11:02 AM
Subject: Re: Re:moravský univerzál


Říká se úl medu nedělá, ale problémem je nízký podmet
ale to při výrobě není problém to se upraví jeho výhoda je vstup do
plodiště zadem a medník vrchem. nové nástavkové úly mají jednu nectnost
VÝŠKU ( to poznáte ve stáří nebo při potížích s páteří) buď je plodiště
příliž nízko nebo medník vysoko.
pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 8:40 AM
Subject: Re: Re:moravský univerzál


> díky moc
> honza
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 14, 2005 1:09 AM
> Subject: Re:moravský univerzál
>
>
> Jan Vencl:
> > mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> > rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
> ..................
>
> Takže jestli ti jde o rámkovou míru 39 x 24 je v odkazech konference
> adresa, kde nějaké plánky jsou. Jde o nástavkový úly....
>
> http://mujweb.cz/www/vcekonomia/index.htm
>
> A přejdi do nákresů.
>
> Ať se daří.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Spory moru vcelieho plodu neznizuju jeho kvalitu ani ho nerobia zdravotne
zavadnym.
To len v cechach ste asi pred tromi rokmi vymysleli fintu ako zabranit
dovozu medu - zacali ste pozadovat rozbor ci dovazany med obsahuje tieto
spory.
Teraz sa to vsak obracia aj proti domacim vcelarom

Pritom ked som tu v konferencii v tom case tvrdil, ze 80% medu, ktory je v
cechach na pultoch tieto spory obsahuje, tak ste ma dobre ze nevyhlasili za
kacira.

Matej





Gustimilián
Pazderka An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<gupa/=/seznam. Kopie:
cz> Thema: Re: Obora nevykupuje med z morov?ch
oblast?
12.07.2005
07:14
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Od: Vladimír Navrkal:
...
> Co dál říci ?
..................................
Ať snad dělá Obora to, co normálně dělá a to jsou rozbory medu před
výkupem. A dokonce se možná dojde na paralelní způsob monitoringu moru
vedle rozboru měli, který je velmi přesný... Také, je-li to tedy důvodem ke
splnění normy Český med (obsahuje ona takový požadavek??), podle které se
v Oboře jede.... Předejde to různým nepříjemným náladám mezi svazáky, které
přirozeně po takovém zákazu nastupují.

Otázkou ale zůstává, co s pozitivním medem. (uvědom te si, že může jít o
produkci mnoha včelařů v součtu docela velkém i finančně)

Co radí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? Co činí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? A
to v zájmu a ne likvidace čehokoli a kohokoli. Jak se k těmto problémům
staví okolní státy? Nejsou více kupředu?

Na t u kůru s líkem jsem pozapomněl to beru jako samozřejmost, ale tu plachtou bych nedoporučoval , řezivo potřebuje přístup vzduchu ten jej hlavně vysušuje. Pod plachtou bez pžístupu vzduchu se žezivo zapaří a chytne plíseň a pak je to tak akorát na zátop.. Každé řezivo se seschne smrk opravdu hodně u lípy to není až tak moc , ale stejně bych doporučoval říct tomu co to bude řezat kolik má být čistá míra po seschnutí.. Pokaveď to není nějaký domácí kutil na samo domo pile, tak bude vědět kolik to má říznout..

Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Predmet: Re: "L?pa"
> Datum: 14.7.2005 02:51:40
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> Pořezat na fošny, okraje odřezat nebo kůru aspoň oloupat, fošnu ze středu
> kmene proříznout, uložit na hromadu a prokládat co 50 - 70 cm délky lištami
> a nahoře zatížit.
> Pokud to je venku, hromadu podložit do výšky aspoň 30 cm, shora zastřešit
> nebo aspoň zakrýt plachtou a řezy zatřít nějakou odpadovou barvou, méně pak
> praskají.
> Pokud je v okolí dřevokazný hmyz, hromadu preventivně postříkat (myslím, že
> pokud se použije prostředek určený pro nenapadené dřevo, nemělo by to potom
> včelám v úlu vadit, tyto prostředky nejsou ani tak jedovaté, spíše hmyz jen
> odpuzují. Mohl by to být třeba i roztok boraxu ve vodě. Silně jedovaté jsou
> pouze prostředky proti dřevokaznému hmyzu určené na již napadené
> dřevo.Nejdůležitější je ale odstranit kůru a lýko, protože dřevokazný hmyz
> jde do dřeva vesměs právě tam.)
> Smrkové coulové řezivo venku schne 1 rok, dubová 5 cm fošna 3-4 roky - 1 cm
> navíc z každé strany jeden rok.
> Tolik z knihy Pracujeme se dřevem , nakladatelství Grada.
>
> Z vlastní zkušenosti můžu ještě dodat, že po vysušení se dřevo dost citelně
> smrskne. Tehdy mokrá smrková coulová prkna - tloušťka 24 - 25 mm a široká 10
> cm po třech letech na půdě mají tloušťku mezi 21 a 23 mm a šířku tak 9,4 až
> 9,8 cm.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Duan Konečný" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 13, 2005 2:37 PM
> Subject: "Lípa"
>
>
> > Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
> > sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
> > Díky Dušan
>
>
>
>

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Obora nevykupuje med z morov?ch oblast?
> Datum: 12.7.2005 08:14:37
> ----------------------------------------
> Ať snad dělá Obora to, co normálně dělá a to jsou rozbory medu před výkupem. A
> dokonce se možná dojde na paralelní způsob monitoringu moru vedle rozboru měli,
> který je velmi přesný... Také, je-li to tedy důvodem ke splnění normy Český med
> (obsahuje ona takový požadavek??), podle které se v Oboře jede.... Předejde to
> různým nepříjemným náladám mezi svazáky, které přirozeně po takovém zákazu
> nastupují.

> To je naprosto v pořádku že Obora provádí rozbory medu před výkupem Českého medu ,ale pochybuji , že se i veškerý dovezený
med kontroluje na mor včelího plodu.

> Otázkou ale zůstává, co s pozitivním medem. (uvědom te si, že může jít o
> produkci mnoha včelařů v součtu docela velkém i finančně)
>
Kdo nám (ostatním včelařům) zaručí , že se takovýto pozitivní med nedostane (ať už nevědomky či vědomně) do oběhu
( prodejem ze dvora nebo obdarováním ) a nezkončí někde kde se může dostat do styku s jinými včelami třeba na tom smetišti ?

> Co radí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? Co činí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? A to v
> zájmu a ne likvidace čehokoli a kohokoli. Jak se k těmto problémům staví okolní
> státy? Nejsou více kupředu?
>
> Vláďa
>

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Predmet: Re: L?pa
> Datum: 13.7.2005 22:14:43
> ----------------------------------------
> Omlouvám se za předčasné odeslání.
>
> >>Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní? Jak ji nejlíp
> zpracovat(jak sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
>
>
> Já postupuji takto -
>
> Kmen narežu co nejdříve po pokácení, aby se nezapařil nebo nepopraskal.
> Prkna řežu s dostatečným přídavkem na opracování, počítat je třeba s
> popraskáním a pokroucením při sušení. Po nařezání uložím prkna do hráně,
> jednotlivé vrstvy proložené podkladky. Prkna by měla ležet pravou stranou
> nahoru (pravá strana=blíž ke středu). Hráň by měla být přikrytá, aby na ni
> nepršelo, ale aby k dřevu mohl vzduch, nejlépe asi na nějakém stinném
> místě, aby dřevo méně popraskalo a nepokroutilo se. Podle mých zkušeností
> lípě stačí na proschnutí jeden rok (5cm prkna).
>
> mp
> To je naprosto přesné , snad jen to že já ji uložím pod střechu na horní patro ve stodole s přístupem vzduchu , minimálně na třech místech proklady , a jako poslední vrstvu dám bukové nebo dubové fošny jako zátěž. pokud to uděláš co nejdřív příští rok už z nich můžeš dělat rámečky.
Vláďa
>
>

Říká se úl medu nedělá, ale problémem je nízký podmet
ale to při výrobě není problém to se upraví jeho výhoda je vstup do
plodiště zadem a medník vrchem. nové nástavkové úly mají jednu nectnost
VÝŠKU ( to poznáte ve stáří nebo při potížích s páteří) buď je plodiště
příliž nízko nebo medník vysoko.
pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 8:40 AM
Subject: Re: Re:moravský univerzál


> díky moc
> honza
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 14, 2005 1:09 AM
> Subject: Re:moravský univerzál
>
>
> Jan Vencl:
> > mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> > rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
> ..................
>
> Takže jestli ti jde o rámkovou míru 39 x 24 je v odkazech konference
> adresa, kde nějaké plánky jsou. Jde o nástavkový úly....
>
> http://mujweb.cz/www/vcekonomia/index.htm
>
> A přejdi do nákresů.
>
> Ať se daří.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Prosím o sdělení zda máte někdo dobrou zkušenost s jinou firmou než Metapis ke které se již nechci vracet. Nechávám si zhotovit štítky v tiskárně,ale rád bych zkusil i něco s grafickou úpravou.Díky za informaci.
Ať nám bzučí
J.Malý

Zdravím,
Pořezat na fošny, okraje odřezat nebo kůru aspoň oloupat, fošnu ze středu
kmene proříznout, uložit na hromadu a prokládat co 50 - 70 cm délky lištami
a nahoře zatížit.
Pokud to je venku, hromadu podložit do výšky aspoň 30 cm, shora zastřešit
nebo aspoň zakrýt plachtou a řezy zatřít nějakou odpadovou barvou, méně pak
praskají.
Pokud je v okolí dřevokazný hmyz, hromadu preventivně postříkat (myslím, že
pokud se použije prostředek určený pro nenapadené dřevo, nemělo by to potom
včelám v úlu vadit, tyto prostředky nejsou ani tak jedovaté, spíše hmyz jen
odpuzují. Mohl by to být třeba i roztok boraxu ve vodě. Silně jedovaté jsou
pouze prostředky proti dřevokaznému hmyzu určené na již napadené
dřevo.Nejdůležitější je ale odstranit kůru a lýko, protože dřevokazný hmyz
jde do dřeva vesměs právě tam.)
Smrkové coulové řezivo venku schne 1 rok, dubová 5 cm fošna 3-4 roky - 1 cm
navíc z každé strany jeden rok.
Tolik z knihy Pracujeme se dřevem , nakladatelství Grada.

Z vlastní zkušenosti můžu ještě dodat, že po vysušení se dřevo dost citelně
smrskne. Tehdy mokrá smrková coulová prkna - tloušťka 24 - 25 mm a široká 10
cm po třech letech na půdě mají tloušťku mezi 21 a 23 mm a šířku tak 9,4 až
9,8 cm.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Duan Konečný" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 13, 2005 2:37 PM
Subject: "Lípa"


> Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
> sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
> Díky Dušan

> >http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm

Proc to proboha komplikovat vyrazem

> Je to tak: 8 * 10na4 uS /m

kdyz to uplne staci

80 mS /m

je to vyraz pro "imponovaci" faktor (impfaktor) ???

:-)))))))))

\vov

Jan Vencl:
> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
..................

Takže jestli ti jde o rámkovou míru 39 x 24 je v odkazech konference adresa, kde nějaké plánky jsou. Jde o nástavkový úly....

http://mujweb.cz/www/vcekonomia/index.htm

A přejdi do nákresů.

Ať se daří.

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Daniel Prokeš <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
> Predmet: Re:
> Datum: 14.7.2005 00:09:59
> ----------------------------------------
>
> Etikety, vizitky mi navrhovala slerčna Bahníková.Je velmi šikovná a ochotná.
> Mohu ji vřele doporučit.
> Tel.: 732189677.
> Daniel Prokeš
>
> > Prosím o sdělení zda máte někdo dobrou zkušenost s jinou firmou než
> > Metapis ke které se již nechci vracet. Nechávám si zhotovit štítky v
> > tiskárně,ale rád bych zkusil i něco s grafickou úpravou.Díky za informaci.
> >
> > Ať nám bzučí
> > Děkuji za odpověd´,ale měl jsem na mysli jiného prodejce štítků.I tak ještě jednou díky.
J.M.
> > J.Malý
>
>
>
>

Propolis na drobno - do 100g 1,50 Sk/g

Matej




Jan Cervenka
<witko-comp/=/v An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
olny.cz> Kopie:
Thema: prodej propolisu
13.07.2005
10:54
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dobry den,
jeden zakaznik chce koupit surovy propolis ( pokud ho rozpustim v lihu, ma
tak
asi 10 % vosku). Bohuzel jsem videl pouze vykupni ceny, tedy 500-800 kc za
kg. Jaka je ale prodejni ? Pokud to jako u medu vynasobim 3, tak mu to
radsi
ani nereknu. Zatim jsem ho daval gratis, ale je stim hrozna prace. Jedna se
o
konkretne cca 10 dkg , ale zajima me to i vseobecne. Obvykle se, co jsem se

vsiml prodavaji tinktury za vcelku nekrestansky peniz.


Honza

Dne středa 13 července 2005 14:37 Duan Konečný napsal(a):
> Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
> sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
> Díky Dušan

Dobry den,

odvest na nejblizsi pilu a nechat narezat na fosny rozmeru , ze kterych chcete
vyrabet ramky. Pak uz jen nechat vyschnout.


Honza

díky moc
honza


----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 1:09 AM
Subject: Re:moravský univerzál


Jan Vencl:
> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
..................

Takže jestli ti jde o rámkovou míru 39 x 24 je v odkazech konference
adresa, kde nějaké plánky jsou. Jde o nástavkový úly....

http://mujweb.cz/www/vcekonomia/index.htm

A přejdi do nákresů.

Ať se daří.

Dnes existuje jen název med s označenáím květový nebo medovicový a k tomu
můžete přidat přívlastek ( akátový, lipový, luční atd., nebo více
lokalizující místo původu př. vači obec nebo stanoviště Název Moravský
Český , Slezký jsou chráněny patentem pro členy SVAZU VČELAŘŮ JAKO OCHRANNÁ
ZNÁMKA Med smíčšený je označení pro med s původem z různých zemí a
kontinentů

pepan

----- Original Message -----
From: "Havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 13, 2005 9:01 AM
Subject: ?esk? med


> Bohužel nikde nemohu najít normu ČSN 57 0190 o "metodice třídění medu"
nebo
> tak nějak.Zajímalo by mne totiž, jestli existuje ještě med smíšený, nebo
> kde je ta hranice. Třeba jestli je hranice 10 a nad tuto vodivost je to
> medovicový a pod vždy květový.Dále jestli mohu namísto označení medovicový
> použít slovo lesní.Jestli do soutěže mohu poslat med který je na etiketě
> označený jiným regionálním názvem, tedy ne moravský, slezský, český
> atd.Jestli na etiketě musí být i označení "odpovídá vyhlášce
> č.76/2003Sb".Na malou etiketu se mi tolik textu skoro nevejde.Jestli mohu
> jako ilustrační foto pro etiketu užít včelu na květu, i když v názvu bude
> medovicový nebo lesní.Kdo o tom něco víte-napište.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Když jsem před třicetiosmi lety začal včelařit, z první letní brigády jsem
si koupil tři MU po 480,- Kč. Protože trpím nostalgií tyto tři úly mám
dodnes, třebaže více než třicet let používám nást. úly vlastní konstrukce.
(rám + PS). Tyto bezvadně slouží dodnes a zjevně se neblíží hranici
životnosti. Ale k těm MU. Ve světle včelařského vývoje jsem je upravil tak,
že jsem nejdříve vytvořil vyšší podmet, cca 7 cm, čehož jsem dosáhl nabitím
5 cm silné fošny na plodiště. Šířka stejná jako stěna úlu. Drážka pro ucha
rámků se musí udělat tak, aby medníkové rámky byly od těch plodištních cca 1
cm. Samozřejmě pak již nelze vyjímat rámky z plodiště zadem, ale to jsem
stejně nikdy nedělal. Dále je nutno zhotovit navíc jeden nástavek. V mém
případě jsem je udělal z polystyrenu, úplně stejný tvar jako původní
násdtavek. Jde sice o velmisilné uteplení, dvě strany jsou zhruba
deseticentimetrové, ale z hlediska váhy a provozu je to jedno. Celkem se s
tím i dobře manipuluje. Dále je nutno provést dobré odvětrání, zvláště v
sezoně.To jsem vyřešil česnem v horním nástavku přes 2/3 nástavku. Protože
jde o teplou stavbu, nutno z protirojového hlediska dosáhnout optimálního
provětrání. Proto horní česno je až nad uchy horních rámků, takže jako u
starých budečáků vzniká dadrámkový prostor, ale v tomto případě je výtečně
odvětrán. Vzduch proudí z uliček do tohoto prostoru a odsud ven¨vrchním
česnem, což zlepší odpařování medu a ventilaci. Pro běžný provoz se mi
jevíí dostatečně velký (35 rámků) Třetí nástevek nasazuji koncem dubna po
dobu sezony. Pokud bys dělal nástavkové úly, nutno počítat na jeden úl s
pěti nástavky (nutně) Nám nást. 9 x 39x24.
Pokud bys dělal nástavky sám zasílám návod svých. Levně, svépomocně, žádné
škvíry jako u Lg.
NG ----- Ornal Message -----
From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 12, 2005 1:05 PM
Subject: moravský univerzál


> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
>
> Díky
>
>
> honza
>
>
>

Etikety, vizitky mi navrhovala slerčna Bahníková.Je velmi šikovná a ochotná.
Mohu ji vřele doporučit.
Tel.: 732189677.
Daniel Prokeš

> Prosím o sdělení zda máte někdo dobrou zkušenost s jinou firmou než
> Metapis ke které se již nechci vracet. Nechávám si zhotovit štítky v
> tiskárně,ale rád bych zkusil i něco s grafickou úpravou.Díky za informaci.
>
> Ať nám bzučí
>
> J.Malý

Ve Včelařství 6/2005 se píše ,že účastnický poplatek je 250Kč za vzorek. Je tím míněna jedna sklenice nebo jeden druh medu?

moc děkuju všem

honza
----- Original Message -----
From: "Gustav Novotný" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 11:03 PM
Subject: výroba úlů svépomoí



----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v
putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný
polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých
76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní
a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on.
Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9)
Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud
používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a
dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou
následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm,
dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné
výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku
našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a
pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak
spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do
přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám
opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení
pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut.
Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč
je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří
sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu,
ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla,
není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto,
aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak
zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít
sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku,
tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním
bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí
mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné
udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o
dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku
plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř
navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu
správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že
používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je
hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam
natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou
je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob,
který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák
používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS
polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta
vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol,
balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm
širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře
vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se
dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se
ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou
je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr
vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem
barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám
opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc
cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i
velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným
nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře.
Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky
nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing
Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při
prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč.
Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních
nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe
co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování
dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení
sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď
míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to
by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou
mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu
nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez
falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG

Zdravím,
to je dost podrobný návod a hodně z toho je podobné tomu, jak to dělám já.
Horní a dolní rámek já stloukám hřebíky, používám délku o cca 1-2 mm kratší,
než mají být, potom rám změřím, laťky od sebe na pár mm odťuknu a do
vzniklé mezery dostanu epoxidovou pryskyřici. Potom rámek položím na nějakou
rovnou podložku na igelit, pod igelitem je papír, kde je narýsovaný přesně
pravoúhlý rozměr rámu, rámek upravím podle papíru, zatížím a epoxid nechám
ztuhnout. Tím získám přesně pravoúhlý horní a dolní rámek nastavku přesně
potřebných rozměrů. Tímto způsobem, za cenu až dvoudenního tvrdnutí epoxidu,
používám běžný, ne rychletvrdnoucí, eliminuji potřebu přesných řezů-
profesionálního nářadí a zkušeností, které je jinak pro výrobu těchto dílů
nastavků potřebné.
Jinak tyto nastavky jsem začal dělat podle stavebnice hobrového úlu z OPS
Náchod, prodávaly se v druhé polovině 80 let. Dodnes ty nastavky používám.
Už tehdy byly články, které popisovaly úspěšný chov včel v celodřevěných
nastavcích o stěnách síly 2 cm stejně jako články popisující úspěšný chov
včel v extrémně uteplených úlech z polystyrenu o síle několik centimetrů.
Jako rozumný kompromis jsem tedy tehdy začal považovat úly s izolační
schopností odpovídající dřevěnému nastavku o síle 3 - 5 cm, což by mělo s
rezervou odpovídat izolovanému úlu s tloušťkou izolace 1,5 cm (polystyrenu,
slámy nebo mačkaného papíru, je to vcelku jedno) plus tloušťka vnitřní a
vnější stěny. Potom pro rámky 39 x 24 vycházejí tyto rozměry. Délka rámku 39
+ dvě včelí mezery 7-8 mm je 40,5 cm. Odsazení 1 cm na každou stranu pro
zavěšení rámků (délka horních louček rámků je 42 +0,2 - 0,1 cm) je 42, 5 cm.
Tolik (42 +- 0,2 cm ) musí být vnitřní rozměr hlavně horního rámku. Má li
rámek tloušťku 1,5 cm, potom vychází vnější rozměr rámku 45 cm, přesně
45 -až 0,3 cm. Rozměr nesmí být větší než 45 cm, aby falcy nastavků
zapadaly do sebe. Přesah stěn nastavků je jeden cm. Spodní rámek potom má
vnitřní rozměr 42 +- 0,2 cm a vnější rozměr 45 +0,2 maximálně v praxi 0,3
cm, zase aby nastavky zapadaly do sebe.
V té souvislosti nerozumím jedné věci, proč jsou nastavky pro rámky 39x24
většinou pro 9 nebo 10 rámků, když pro tento rámek vychází logicky čtvercový
nastavek na 11 rámků.
Vyzkoušel jsem několik způsobů, jak u těchto nadstavků zařídit, aby zapadaly
do sebe. Používal jsem na spodní i horní rámek loučky shodné tloušťky 1,5 cm
a spodní rámek jsem o ty dva, tři milimetry při lepení roztáhl víc. Nebo
jsem používal na horní rámek tl 1,5 cm a na spodní rámek 1,6-1,7 cm a lepil
jsem oba rámky na vnitřní rozměr. V poslední době používám na oba rámky
tloušťku 1,6 - 1,7 cm, ale pro horní rám vyberu loučky bez suků a před
stloukáních na nich hoblíkem na rohové drážky stáhnu tloušťku ve výšce 1 cm
na potřebných 1,5 cm. (a na hotovém nastavku dodělám rohy pilníkem) V
současnosti tedy používám na horní i dolní rámek nastavku loučky tl 2,1 -3,5
cm (nejčastěji řezané z běžné coulové desky, určuje výšku rámků) x 1,6 - 1,7
cm a délce 41,9 - až 0,3 cm po čtyřech na každý rámek.
Mimochodem, zjistil jsem, že rámky není moc vhodné dělat do zásoby. Hlavně
pokud se použije nekvalitní dřevo s nerovnoběžnými léty a suky, i vysušené
dřevo v nich pracuje a za pár měsíců se původně rovně lepené rámky začínají
někdy kroutit. Nakonec někdy nezbude nic jiného, než rámky roztrhnout,
epoxid vybrat a znovu slepit.
Tolik ve stručnosti popis výroby nejdúležitější části dvouplášťových
nastavků. jak je dělám já.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustav Novotný" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 11:03 PM
Subject: výroba úlů svépomoí



----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v
putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný
polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých
76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní
a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on.
Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9)
Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud
používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a
dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou
následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm,
dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné
výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku
našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a
pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak
spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do
přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám
opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení
pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut.
Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč
je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří
sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu,
ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla,
není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto,
aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak
zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít
sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku,
tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním
bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí
mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné
udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o
dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku
plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř
navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu
správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že
používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je
hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam
natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou
je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob,
který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák
používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS
polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta
vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol,
balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm
širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře
vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se
dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se
ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou
je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr
vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem
barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám
opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc
cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i
velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným
nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře.
Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky
nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing
Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při
prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč.
Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních
nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe
co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování
dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení
sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď
míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to
by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou
mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu
nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez
falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG

Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
(takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?

\vov

Olda Vancata:
> Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
> (takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?
.........

Zkus zavolat do Brna na Koliště k p. Burianovi. WWW:

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/

Tam jsem je viděl, ale je to nějaká doba.

Ať se daří.

Mne zaujala panelová konstrukce úlu od př. TURČANYHO se Slovenska (Závadka) Neco málo se o tom dá vyčít ve včelařských novinách v diskusi k čálku o průběhu letošní zimy. Já jsem o něho získal popis konstrukce, ale nevím zda by souhlasil se zveřejněním v tomto fóru. Výroba se o zde uvedenýchj postupů liší v tom, že e vyrob z hranolků 3x2 cm všechny čtyři stěny a ty se pak sešroubují dohormady. Vnitřní i vnější stěna je sololit a je možné provést uteplení vložením 2cm polystyrenu. Pro zajištění přesnosti používá montážní formu.

Přes zimu to chci odzkoušet.

S pozdravem V.Hájek

Antesovy závěsy jsou velmi praktické panty, kterými se složí rámek běžné
míry-na dvě poloviny, čímž vynikne i meziplástová ulička. Pro chov matek
velmi účelné zařízení. Závěsy vymyslel liberecký včelař panAntes a vyráběl
je včelařský výrobní podnik Ještěd. Dle informace je raznice ztracena a
závěsy se již dlouho nevyrábí. Sám jsem předloni koupil poslední zbytek v
lbc včel. prodejně. Pokud někdo o ně stojí, nezbude než nůžky a pilník
NG---- Original
Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 15, 2005 10:15 PM
Subject: Antesovy zavesy


> Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
> (takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?
>
> \vov
>
>
>
>
>
>

Je tím myšlen poplatek za jeden vzorek, který se skládá ze dvou půlkilovek stejného medu.

Tímto způsobem jsem také chtěl nástavky vyrábět.Bohužel to je ještě náročnější na přesnost-slícování, na úhly, a nakonec to ani nemělo tu pevnost - oproti dvěma rámům , mezi polystyren, uvnitř laťky a vně palubky.

Z jedné sklenice jsem ochutnával med a měl výraznou pomerančovou chuť.Barva byla hnědo-oranžová.Vůně také trochu po pomerančích.Pomaleji krystalisuje-asi příměs medovice.Co by to mohlo být?Jedno vím jistě, žádné citrusy v okolí mé včelnice nerostou. :-)Listy meduňky voní podobně, ale významější porost jsem nenašel.Chtěl jsem ho schválně poslat do soutěže, ale má vodu na necelých 19%, takže někdy příště. :-(

Mám u včelnice rozkvetlé pole svazenky.Je to již téměř 3 týdny, sice pršelo ale že by byl nějaký nával medu do medníku to tedy není.Pylu také moc není a přitom tam létají skoro všechny a ignorují medovici z lesa.

Jaké s nimi máte zkušenosti? Na jakém principu fungují?

Cituji z www.metapis.cz
------------
DROBNÁ POMŮCKA - UŠETŘÍ HODNĚ PRÁCE I STAROSTÍ.
Odpadá převážení oddělků, vkládání trávy do česna, zužování česna "na jednu včelu" a případné další, často pracné, ale víceméně neúčinné zásahy.

Na konec faktická poznámka
Na včelařské přednášce v J. Hradci dne 7.2.2004 zkušený včelař, který vložky do oček v praxi vyzkoušel, veřejně prohlásil "Vynález košíčků do oček je pro včelaře tak významný, jako mobil pro lidstvo". Jistě přeháněl, ale charakterizoval přínos této drobné pomůcky pro včelařskou praxi.
-----------------

Mám včely u safloru,máte někdo skušenost s touto rostlinou?Jaký je s ní výnos medu,chut a barva?Dík zdar.

jeden rychlý dotaz:
Vytočil jsem med a chlěl bych pár souší uskladnit na jaro.
Otázka: Nedal jsem je po vytočení zpět vyčistit je to velký problém?
Nenastane plíseň souší??
Díky Jarda

Dne pondělí 18 července 2005 15:00 jarda - začátečník napsal(a):
> jeden rychlý dotaz:
> Vytočil jsem med a chlěl bych pár souší uskladnit na jaro.
> Otázka: Nedal jsem je po vytočení zpět vyčistit je to velký problém?
> Nenastane plíseň souší??

Pokud nebudou uskladneny ve vlhku, ta asi ne. Pokud nebudou uskladneny ve
vcelotesnem boxu (nebo jinem chranenem prostoru), vcely a vosy zbytek medu
vyberou.


Honza

pokud to necháš v nechráněném prostoru tak to včely nejen vyberou, ale zvláště světlé souše i rozkoušou.To vím z vlastní také začátečnické zkušenosti.

Pre Joseho.
Nerozumiem ako môžete mať iný rozmer plodiska a iny rozmer medníkov. Potom ako obnovujete plodiskové rámiky? Obyčajne sa pekne vystavané rámiky z medníka vkladajú do plodiska, lebo v plodisku včely nikdy nevystavajú také pekné dielo. Veď potom chcete dať rámik z medníka do plodiska tak je tam len do polovice, lebo v medníku máte väčšie. Bolo by to OK keby ste mali aj plodisko aj mednik z malých nadstavkov: 2 male ako plodisko a ďalšie 2 malé ako medník, prípadne medník z viacerých atď.. Potom by sa dali meniť rámiky podľa poteby medzi všetkými nadstavkami.

Snežienka

Pre Joseho.
Nerozumiem ako môžete mať iný rozmer plodiska a iny rozmer medníkov. Potom ako obnovujete plodiskové rámiky? Obyčajne sa pekne vystavané rámiky z medníka vkladajú do plodiska, lebo v plodisku včely nikdy nevystavajú také pekné dielo. Veď potom chcete dať rámik z medníka do plodiska tak je tam len do polovice, lebo v medníku máte väčšie. Bolo by to OK keby ste mali aj plodisko aj mednik z malých nadstavkov: 2 male ako plodisko a ďalšie 2 malé ako medník, prípadne medník z viacerých atď.. Potom by sa dali meniť rámiky podľa poteby medzi všetkými nadstavkami.

Snežienka

Vždy jsem dával a dávám stavět mezistěny do plodiště a nebyl a není v tom nikdy problém. Výměna díla v plodišti u Dadant systém(velké rámky v plodišti, malé v medníku) je určitým problémem, ale nikoliv nepřekonatelným. Je několik možných variant řešení :
1.tvorba oddělků-odebrané plodové rámky případně rámky se zásobami se nahradí mezistěnami
2. pokud se používá komorování, lze provést obměnu již v časném jarním období
3. systém "Čermák" v podletí při dokrmování, vyjmou se 2-4 rámky a nahradí mezistěnami.
Já používám kombinaci bodu 2 a 3.
V medníku používám pouze polorámky, které většinou nikdy neprošli plodováním a také většina z nich neprojde ani fumigací (každou sezónu se dá obnovit minimálně 1 nízký nástavek), takže med se ukládá do díla bez zbytků léčiv. Kromě toho používám jeden NN jako krmnou komoru, který je v podletí a v zimě jako první nad plodištěm, v časném jaru se doplní 2 stavebními rámky a přeloží pod plodiště, kde je celou sezónu a v podletí jej vyjmu. Toto je určeno k obměně v medníkových nástavcích(vyvařit či vyřezat).

S pozdravem

př. Havlík Při výrobě stěn úlů v přípravku lze dosáhnou poměrně velké přesnosti. Sestavení nástavku je pak stejné jako u klasických drěvěných nástavků se spojením natupo. Mě se jeví technologie jednodušší než výroba rámů, ale je to věc názoru a zvládnutí technologie.
V zásadě nejjednodušší je vároba nízkých nástavků z prken se spojením natupo, k tomu opravdu stačí minimální vybavení:
1. cirkulárka s pravítkem a možností nastavení hloubky řezu
2.el. hoblík nebo koupit již hoblované desky, ale asi to není úplně nezbytné, stačí přesmirkovat kotoučem upnutým do vrtačky.
3.aku šroubovák (vrtačka)

př.Havlík-jak zjišťujete obsah vody v medu? Již se to zde ve fóru probíralo, ale pro domácí požití přišel v úvahu jen hustoměr a nebo vážení+výpočet. U hustoměru jsem popis měření nikde nenašel, ale hustoměry jsou ve včel. potřebách v nabídce. Výpočet byl na bázi faktu, že 1420g=hmotnost 1l s 20% obsahem vody, přepočet je nepřímou úměrou.Otázkou je přesnost vážení v domácích podmínkách (digitální kuchyňská váha). Díky za info.

Mám podobné pocity s lípou. Včely lítaly jako o život, ale v medníkách žádný viditelný přínos. Náhledem do plodiště jsem zjistil, že co šlo, je zaplodováno. Asi už mají větší spotřebu pro krmení, než stačí donést, tak vybírají ze zásob.
Nebo, že by to bylo jinak?
Zdraví Pavel


> Mám u včelnice rozkvetlé pole svazenky.
> ... ale že by byl nějaký nával medu do medníku to tedy není...

Po pravdě řečeno jsem nejdříve koupil hustoměr, ale měření se ukázalo jako velmi nepřesné, například u 40 kg nádoby ukazoval hustoměr v řepkovém medu 17% a na refraktometru pak skoro 20%.Tam se totiž měří ne průměr, ale povrchová vrstva, v které se hromadí voda.Tahle vrstva , ale bude důležitá pro rozkvašení celé nádoby medu- je to jak řetězová reakce.Tak se dá vysvětlit výhoda rozlití velké nádoby např. do 3l lahví-maximálně zkvasí 1 s tou povrchovkou, ostatní ne.Takže jsem si zakoupil refraktometr ve včel. potřebách.Cena není nízká, já za něj dal 1990 Kč.Z MEOPTY Přerov za něj chtěli 2100 Kč včetně poštovného na dobírku a také jsem viděl cenu necelých 2700 Kč.Takže to chce vybírat.Výhodou u tohoto typu měření je možnost ověřit si i velmi malé množství, třeba právě z té 0,5 kg sklenice a také husotměr má velký povrch a ulpí na něm dost medu.Takže vlastně ušetřím.

refraktometr používám i při vytáčenía k měření stači obsah jedné buňky a tak si snadno ověřím hustotu u nezavíčkovaných plástů a vzorek beru vždy ve spodní polovině plástu

pepan

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Havl?k <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Re: pomeran?ov? med
> Datum: 19.7.2005 09:55:57
> ----------------------------------------
> Po pravdě řečeno jsem nejdříve koupil hustoměr, ale měření se ukázalo jako
> velmi nepřesné, například u 40 kg nádoby ukazoval hustoměr v řepkovém medu
> 17% a na refraktometru pak skoro 20%.Tam se totiž měří ne průměr, ale
> povrchová vrstva, v které se hromadí voda.Tahle vrstva , ale bude důležitá
> pro rozkvašení celé nádoby medu- je to jak řetězová reakce.Tak se dá
> vysvětlit výhoda rozlití velké nádoby např. do 3l lahví-maximálně zkvasí 1
> s tou povrchovkou, ostatní ne.Takže jsem si zakoupil refraktometr ve včel.
> potřebách.Cena není nízká, já za něj dal 1990 Kč.Z MEOPTY Přerov za něj
> chtěli 2100 Kč včetně poštovného na dobírku a také jsem viděl cenu necelých
> 2700 Kč.Takže to chce vybírat.Výhodou u tohoto typu měření je možnost
> ověřit si i velmi malé množství, třeba právě z té 0,5 kg sklenice a také
> husotměr má velký povrch a ulpí na něm dost medu.Takže vlastně ušetřím.
>
>
>

...Jako pozorni vcelari jste si jiste povsimli,ze jsme z clanku vypustili jmena citovanych úcastniku setkani/velkovcelari/ s predsedou.To proto,abychom jim dadatecne nezpusobili potize.Po tom vsem,co jsme slyseli jsme ztratili jistotu,ze by se "po zadech"těch,kteri hovorili naprosto otevrene/hovoril jeden za souhlasneho prikyvovani ostatnich/nemohl "povozit"nektery z neprejicniku.Ze stejneho duvodu otistene fotografie jsou z archivu a plni jen funkci ilustrace.


Jako pozorni vcelari,clenove CSV jste si jiste povsimli,ze struktura vedeni a stanovy jsou nedemokraticke,a od totalitniho vserozhodovani z centra moci se nic podstatneho nezmenilo
Stara struktura ,vedouci ulohu jedine strany ve spolecnosti dovedla prenest a aplikovat predsednictvu CSV,i podrizenost NF do nizsich organisacnich slozek.


Coz tak pro bojazlive podnikatele ?
dům - Rodinna vcelarska farma - na pul cesty
nebo Masarykovo : nebat se a nekrast

franta

Dobrý den.
Jmenuji se Zdeněk Krupička a včelařím 2 rokem v nástavcích 39x24 na 11 rámků v okrese Chomutov. Mám 2 včelstva a chtěl bych chov dále rozšířit. Nemůžu sehnat prodejce tohoto rámku :
Rozměry moderního rámku 39*24 pro meziplástovou rozteč 38 mm
·       Horní loučka: délka: 417 (+- 1 mm); šířka: 28 mm; tlouštka: 12 mm (s ubráním na ouška)
·       boční loučka: šířka: 28 mm; tloušťka 8 - 9 mm
·       spodní loučka - trámek: 10*12 mm (nebo 10*10)
·       Spodní loučka je zapuštěna do bočních louček (které mají pro spodní loučku vyfrézovány "výřezy" - "kapsy")

Prosím Vás o rádu, kde lze tento rámek zakoupit.
Momentálně také provádím rekonstrukci medometu. Dle konference chci na vnitřek nenést Eprosin E 25. Poraďte prosím zda mám dát podkladní vrstvu Eprosin E 15 a kolik vrstev jste nanášeli. ?
Děkuji Zdenda

Pokud moc nepospichas a stacilo by ti je vyrobit v zime jsem ochoten ti je z lipy udelat. V pripade zajmu napis na muj osobní E-mail (frantisek.rousek/=/atlas.cz)
František

Dobrý den.
Jmenuji se Zdeněk Krupička a včelařím 2 rokem v nástavcích 39x24 na
11 rámků v okrese Chomutov. Mám 2 včelstva a chtěl bych chov dále rozšířit.
Nemůžu sehnat prodejce tohoto rámku :
Rozměry moderního rámku 39*24 pro meziplástovou rozteč 38 mm
· Horní loučka: délka: 417 (+- 1 mm); šířka: 28 mm; tlouštka: 12 mm
(s ubráním na ouška)
· boční loučka: šířka: 28 mm; tloušťka 8 - 9 mm
· spodní loučka - trámek: 10*12 mm (nebo 10*10)
· Spodní loučka je zapuštěna do bočních louček (které mají pro spodní
loučku vyfrézovány "výřezy" - "kapsy")

Prosím Vás o rádu, kde lze tento rámek zakoupit.
Momentálně také provádím rekonstrukci medometu. Dle konference chci na
vnitřek nenést Eprosin E 25. Poraďte prosím zda mám dát podkladní vrstvu
Eprosin E 15 a kolik vrstev jste nanášeli. ?
Děkuji Zdenda

Od Zdenda:

...
> ·       Horní loučka: délka: 417 (+- 1 mm); šířka: 28 mm; tlouštka: 12 mm
> (s ubráním na ouška)
> ·       boční loučka: šířka: 28 mm; tloušťka 8 - 9 mm
> ·       spodní loučka - trámek: 10*12 mm (nebo 10*10)
...
...............................

Kde jsi tyto kóty vyčetl?
Jaké máš momentálně rozměry rámků?
Máš teda na 11 rámků i 420 mm světlost nástavků? (11 x (28+10 mezerník) mm)

Zdravím,
medovicový med zřejmě ze smrku v tuto dobu pozdního květu lip a po něm měl
některé roky barvu do cihlověčervena, jemnou vyváženou sladkokyselou chuť,
krystalizoval bez jakéhokoliv zásahu jemně za delší dobu a vypadal potom
jako pastovaný. Chuť mohla připomínat trošku pomeranče říznuté trošku
skořicí. Velice kvalitní med.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 18, 2005 10:26 AM
Subject: pomerančový med


> Z jedné sklenice jsem ochutnával med a měl výraznou pomerančovou
chuť.Barva
> byla hnědo-oranžová.Vůně také trochu po pomerančích.Pomaleji
> krystalisuje-asi příměs medovice.Co by to mohlo být?Jedno vím jistě, žádné
> citrusy v okolí mé včelnice nerostou. :-)Listy meduňky voní podobně, ale
> významější porost jsem nenašel.Chtěl jsem ho schválně poslat do soutěže,
> ale má vodu na necelých 19%, takže někdy příště. :-(

Raznice je údajně na Slovensku, ale prý není nikdo, kdo by rozjel opět výrobu. Kdo ví, jestli by o truto šikovnou pomůcku byl dostatečný zájem.

Zdravím,
Nepoužívám je, ale kdysi jsem je viděl a připadá mi, že to jsou tři kousky
plechu spojené dvěma panty, třeba obyčejnými sedlářskými nýtky. Na co tolik
rozruchu kvůli něčemu, co se dá vyrobit nůžkama na plech, vrtačkou a
kladívkem za pár minut?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 10:23 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Raznice je údajně na Slovensku, ale prý není nikdo, kdo by rozjel opět
> výrobu. Kdo ví, jestli by o truto šikovnou pomůcku byl dostatečný zájem.

Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

Viděl jsem je u profesionálního včelaře z 0,8 pozinkovaného plechu. A ten
nejde ustřihnout nůžkami?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 11:38 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty
> originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout
> nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale
> neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

Ostatně pokud mi pošlete nákres nebo pár makrofotek, zkusím je vyrobit. V
reálu jsem je viděl, je to nejméně 10 let. Nějaké odřezky pozinku tady mám
a nějaký čas na to věnuji, i když žádný zámečník nejsem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 11:38 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty
> originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout
> nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale
> neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

> Ostatně pokud mi pošlete nákres nebo pár makrofotek, zkusím je
> vyrobit. V reálu jsem je viděl, je to nejméně 10 let. Nějaké odřezky
> pozinku tady mám a nějaký čas na to věnuji, i když žádný zámečník
> nejsem.

Ja "miluju" lidi ktery man "votekly supergo".

Odbornici (zamecnici) tvrdej ze se to na koleni neda delat. A
najednou prijde nekdo kdo ani nechape, ze strojova vyroba ma dalsi
vyhody - objem a cenu - a tvrdi opak. Jak verohodny je to tvrzeni a
clovek za nim?

V Brnensky prodejne meli vloni posledni krabicku s 50 kusy a byla
rozebrana. Paklize v zemich ceskejch a slovenskej je takovejch
prodejen 10, tak nasobeno 50 kusy je to 500 kusu rocne. Svedsti
vcelari kteri byli na zajezdu v madarsku to videli tam. A byli tim
nadseni. Cili existuje mezinarodni trh pro par tisic rocne.

Kdo dokaze (i kdyby to slo) delat pilnikem a nuzkama par tisic kusu
rocne? A je ochoten to vyrabet za halirovou vyrobni cenu a prodejni
par korun? S toleranci kterou strojova metoda zarucuje?

Tezko nekdo.

\vov

Zdravim,
firma, ve ktere pracuji se zabyva i kovovyrobou vcetne lisovani a
galvanickeho pokovovani. Pokud by ta raznice byla dostupna, NEZAVAZNE by
bylo mozne se pokusit o vyrobu. Nejsou jasne dalsi veci, typ lisu,
pracnost dokoncovacich a montaznich operaci a podobne. Pokud jde o tak
male mnozstvi, urcite mebude realne vyrabet novou raznici, i kdyz mame
nastrojarnu. Taky nevim, jaka by byla kalkulace, v mnozstvich podle
Oldy, coz povazuju za realne , to asi nebude nijak levne.

Zdravi PP.




B.Pravda napsal(a):
> Raznice je údajně na Slovensku, ale prý není nikdo, kdo by rozjel opět
> výrobu. Kdo ví, jestli by o truto šikovnou pomůcku byl dostatečný zájem.
>


--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

To Olda:

Jsou dvě možnosti výroby:

1. výroba raznicí, výrobit raznicí je dneska docela drahá záležitost a ani potom by ty "tisícové" série nebyly halířovou položkou..
2. zámečnická výroba tj. bez raznice...kdyby to vyráběl profi zámečník na koleně tak to nezaplatíš...
No a pak je ta třetí možnost, že si to ukutí každý sám a podle toho to pak bude vypadat..:-)
A teď mě napadá další možnost, jít s tím na tržnici, ukázat to tam těm pordejcům co prodavají " značkové zboží " říct, že je o to velký zájem a třeba do měsíce tím zaplaví všechny tržnice v republice.
Měj se,
Tomáš

> Pokud jde o tak male mnozstvi, urcite mebude realne vyrabet novou
> raznici, i kdyz mame nastrojarnu. Taky nevim, jaka by byla kalkulace, v
> mnozstvich podle Oldy, coz povazuju za realne , to asi nebude nijak
> levne.

Jisteze cim vetsi vyrobni serie, tim nizsi cena. Jak vidno tak to
vsechno visi na marketingu (jako vsechno a vzdycky). Paklize by se to
dostalo na uroven prodeje skrzeva firmy Thorne, Swienty atd tak by se
zrejme jednalo o uplne jiny objemy.

\vov

Zdravím,
pro zajímavost - kolik by stála nová raznice?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 20, 2005 8:42 AM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> To Olda:
>
> Jsou dvě možnosti výroby:
>
> 1. výroba raznicí, výrobit raznicí je dneska docela drahá záležitost a ani
> potom by ty "tisícové" série nebyly halířovou položkou..
> 2. zámečnická výroba tj. bez raznice...kdyby to vyráběl profi zámečník na
> koleně tak to nezaplatíš...
> No a pak je ta třetí možnost, že si to ukutí každý sám a podle toho to pak
> bude vypadat..:-)
> A teď mě napadá další možnost, jít s tím na tržnici, ukázat to tam těm
> pordejcům co prodavají " značkové zboží " říct, že je o to velký zájem a
> třeba do měsíce tím zaplaví všechny tržnice v republice.
> Měj se,
> Tomáš

Radim Polášek:
> Ostatně pokud mi pošlete nákres nebo pár makrofotek, zkusím je vyrobit. V
> reálu jsem je viděl, je to nejméně 10 let. Nějaké odřezky pozinku tady mám
> a nějaký čas na to věnuji, i když žádný zámečník nejsem.
...

Na

http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=23#23

jsem dal jakýsi okótovaný nákresy. (jsou to větší soubory v jpg formátu)

Tak ať se daří.

> Na
>
> http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=23#23
>
> jsem dal jak si ok˘tovan n kresy. (jsou to v t ˇ soubory v jpg
> form tu)

Este jedna malickost chybi do uplny dokonalosti. 3 fotky.
1. fotka samotnejch zavesu
2. fotka slozenyho ramecku
3. fotka rozlozenyho ramecku

dik predem

\vov

Olda Vancata :
> Este jedna malickost chybi do uplny dokonalosti. 3 fotky.
> 1. fotka samotnejch zavesu
> 2. fotka slozenyho ramecku
> 3. fotka rozlozenyho ramecku
>
> dik predem
..................

Jojo už to tam je. Už jsem to upravil.

Zdravim,

hrube odhaduju cenu nekde od 200 tis. Kc, az k 500 tis. Kc

Napred tu raznici nekdo musi zkonstruovat, vzhledem k trem strihanym
tvarum to bude trosku slozitejsi nastroj, kdyz se ma vsechno vcetne der
udelat jednim zdvihem.

Zdravi PP.


Radim Polášek napsal(a):
> Zdravím,
> pro zajímavost - kolik by stála nová raznice?
>
> R. Polášek
>

> No a pak je ta třetí možnost, že si to ukutí každý sám a podle toho to
> pak bude vypadat..:-) A teď mě napadá další možnost, jít s tím na
> tržnici, ukázat to tam těm pordejcům co prodavají " značkové zboží "
> říct, že je o to velký zájem a třeba do měsíce tím zaplaví všechny
> tržnice v republice.

A pak existuje este jedna verze (ze do ty vody skocil a pak se
rozmocil)...

Nastrihat par desitek, upnout napakovany vedle sebe a vsechny
najednou stranu po strane vodfrezovat.

\vov

A k čemu je ten závěs vlastně dobrý..v čem spočívá to kouzlo?

> A k čemu je ten závěs vlastně dobrý..v čem spočívá to kouzlo?

Ze se da udelat oplodnacek pomoci jednoho a nebo dvo sklopenejch
ramecku a kdyz se matka rozklade tak se da odelat chovnej ul nebo
oddelek aniz by prislo nazmar to co nakladla.

\vov

Zkuste pana Sapáka z Brna.
Ten se věnuje výrobě všeho, co je pro včelaře z kovu.
Vyrábí skvělé vidličky, kované rozpěráky, vložky do česna proti rejskům na
zimu.
Třeba by se do těch závěsů pustil též.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 11:38 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty
originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout
nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale
neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

Pavel Prchal napsal:
> hrube odhaduju cenu nekde od 200 tis. Kc, az k 500 tis. Kc
>
> Napred tu raznici nekdo musi zkonstruovat, vzhledem k trem strihanym
> tvarum to bude trosku slozitejsi nastroj, kdyz se ma vsechno vcetne der
> udelat jednim zdvihem.

Olda Vancata napsal:
V Brnensky prodejne meli vloni posledni krabicku s 50 kusy a byla
rozebrana. Paklize v zemich ceskejch a slovenskej je takovejch
prodejen 10, tak nasobeno 50 kusy je to 500 kusu rocne. Svedsti
vcelari kteri byli na zajezdu v madarsku to videli tam. A byli tim
nadseni. Cili existuje mezinarodni trh pro par tisic rocne.

Zkuste tyto věci dát do souvislosti. Nepíšete o součástce do auta nebo něčem
takovém, kterou od vás koupí fabrika za tisícovku, ale o pár ohnutých
kouscích plechu, které kupuje soukromý včelař a víc než pár korun za ně
nedá. Pokud prodáte maximálně pár tisíc takových kousků, nemůžete je vyrábět
nástrojem za stovky tisíc. Technicky to je nejspíš správně, ale jinak je to
ekonomický nesmysl. Nedivím se, že se ta původní raznice ztratila a že to ti
zámečníci nechtěli dělat.

Dále Olda Vancata napsal:
Kdo dokaze (i kdyby to slo) delat pilnikem a nuzkama par tisic kusu
rocne? A je ochoten to vyrabet za halirovou vyrobni cenu a prodejni
par korun? S toleranci kterou strojova metoda zarucuje?

Já jsem psal o výrobě o výrobě maximálně pár desítek kusů pro sebe nebo pro
známé. Co vlastně ta raznice dělá? Za prvé - vystříhne potřebný tvar plechu.
To, co udělá raznice jedním stiskem, udělám já nůžkami řekněme za 10 minut
Za druhé - udělá 1 ohyb plechu o cca 30 st tam a o cca 1,5 milimetru plechu
dál zpět. To udělám ve svěráku napoprvé za pár minut, poněkolikáté za
minutu. Za třetí - prorazí tři díry, jednu pro čep, dvě pro hřebíky. Pro
hřebíky vyvrtám dvojkou vrtákem nebo menším, pokud na to mám vrtačku, pro
čep trojkou. Zapomněl jsem na něco?
No a pak zbývá vzít nýt, napadá mně trhací hliníkový nýt nebo sedlářský z
ocelového poniklovaného plechu (mosazný je možná už málo pevný) a kleštěmi
v případě trhacího a kladívkem v případě sedlářského to dám dohromady.
Takže celý komplet - 4 plíšky spojené dvěma nýty mně bude trvat napoprvé tak
hodinu a půl odhaduji, po zaběhnutí snad půl hodiny? Pokud potřebuji 10 - 20
kusů pro svoji potřebu, je to nějaká nepřekonatelná překážka věnovat tomu
ten čas?

Co se týká výroby na prodej, aby to šlo, musí se jednoznačně vedle nákladu
na materiál ostatní náklady srazit na pár korun. To je snad pozůstatek ještě
z dřívějška - vyrobit co nejdokonalejší a nejkvalitnější nástroj, ono to na
výstavách to vypadá pěkně, a když se najednou ukáže, že to takhle nejde
dělat, protože by si ten nástroj na sebe dnes nevydělal, tak nehledat jiné
technologie a jen naříkat, že to nejde dělat.

Pro výrobu na prodej - nejsložitější a nejdelší při ruční výrobě je
vystříhávání potřebného tvaru. To už se dávno nedělá jen matricí na lisu,
ale spousta dalšími způsoby. Třeba by šlo v případě nutnosti i ten tvar
mírně zjednodušit. Pokud půjde z jedné tabule plechu získat jeden plíšek za
řekněme 2-3 koruny, myslím si, že by bylo by možné dodělat zbytek ručně za
rozumnou prodejní cenu. Pokud se to zadá do nějaké "garážové"dílny a ne
třeba do Škodovky Plzeň, kde na to hodí 1500 % režie.

R. Polášek




----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 20, 2005 11:14 AM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Zdravim,
>
> hrube odhaduju cenu nekde od 200 tis. Kc, az k 500 tis. Kc
>
> Napred tu raznici nekdo musi zkonstruovat, vzhledem k trem strihanym
> tvarum to bude trosku slozitejsi nastroj, kdyz se ma vsechno vcetne der
> udelat jednim zdvihem.
>
> Zdravi PP.
>
>
> Radim Polášek napsal(a):
> > Zdravím,
> > pro zajímavost - kolik by stála nová raznice?
> >
> > R. Polášek

koty jsem vyčetl zde : http://www.vcely.or.cz/files/nastavkove-vcelarstvi/nastavkove-vcelarstvi.htm

momentálně mám rozměry rámku :
horní loučka: délka: 417 (+- 1 mm); šířka: 25 mm; tlouštka: ?? mm
boční loučka: šířka: 25 mm; tloušťka ?? mm
spodní loučka - šířka: 25 mm; tloušťka ?? mm

V současné době mám úly s pevným dnem na 39x24 s okénkem + další nástavky. Jestli si dobře pamatuji název tak něco jako standart. Letos jsem si vyrobil nové úly viz. odkaz výše.
Nejde mně ani tak o šířku louček 28 mm, ale o spodní loučku z trámku 10x10 m.

> > A k čemu je ten závěs vlastně dobrý..v čem spočívá to kouzlo?
>
> Ze se da udelat oplodnacek pomoci jednoho a nebo dvo sklopenejch
> ramecku a kdyz se matka rozklade tak se da odelat chovnej ul nebo
> oddelek aniz by prislo nazmar to co nakladla.
>
> \vov
>
       Ma to este dalšie kuzlo, ak urobis oplodnacik z vysuvacim dnom,
       mozes pridavat matku z celym oplodnackom cez vrchny krmny
       otvor cez noviny. oplodnacik sluzi ako klietocka. Po spojeni
       vcelstiev prelozis skladaci ramcek do vcelstva.
       Vkladat skladaci ramik na ostro do vcelstva neodporucam.
       Ak ho zakryjes vcelotesne sietkou, vcely co su na ramiku
       veznene hynu!!! - neodporucam.
       Ak pouzijes dva krat lomeny ramik tak pant z uskom odpada.
       Ak nebudes robit ohyb na pante tak stredny ramik bude nizsi
       o hrubku plechu, ale treba urobit pravy a lavy pant. Tymto
       riesenim sa zjednodusi aj raznica pre vyrobu pantu.
       Som rad, ze to svedsky vcelari objavili.
       Budem Ti napomocny pri konzultacii.

       Ladislav Matej
       Kosice

poprosil bych o radu...na našem pozemku se v zemi zahnízdili čmeláci. Problém je v tom, že tam v tom místě potřebujeme bagrovat. Jdou nějak přestěhovat nebo vypudit aby jim to neublížilo?Kdyby se dali přemístit, tak bych jim klidně věnoval část pozemku v koutku zahrady. Díky za odpověď. Odpověd mi prosím napište na meil ddobracek/=/seznam.cz