75454

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


jkala --- 21. 4. 2002
kraňky

Mne jako amatéra ty rámkové míry až tolik nepálí ( a myslím, že ani včely
ne).
Řadu let se snažím vlastním odchovem vytvořit svoji, mým podmínkám optimálně
vyhovující lini kraněk ( beru čas od času pro mne osvědčené volně pářené
matky od jednoho významného chovatele v blízkosti mých stanovišť). To je
hlavní příčinou mého sice úspěšného, ale pouze amatérského včelaření.
Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
praštit.
Při představě, že některá z budoucích dcer mých každoročně
nejspolehlivějších matek se spáří s trubcem italem, nebo kozákem z kavkazu,
či křovákem z austrálie mám strach jako z AIDS. Takový genetický cizinec tu
může být za pár hodin letadlem a těch 15 km k "mému" trubčímu shromaždišti
uletí snadno a s chutí sám. A všichni začneme se šlechtěním od začátku.

Koupím mikroskop, budu měřit loketní index a sledovat barvu matek? a zabíjet
ty zbastarděné?
Do včel budu zase chodit ve skafandru, vozit sousedovy děti na pohotovost,
rvát do včel beznadějně antibiotika?
Jak dlouho s tím vydržím? Co bude dál? To jsou otázky, které mne pálí mnohem
intenzivněji, než pár centimetrů délky nebo výšky rámku, či zateplené stěny
úlů. Pro kvalitu mého včelaření a včelích produktů je v takovém případě úl,
nebo rámková míra druhořadá.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vita Vydra --- 9. 5. 2002
Re: kraňky

>Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
>kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
>praštit.

Nejlepší prevencí je možná propagace kraňky. Poděkování a absolutorium za zkutečný průlom
v této oblasti zaslouží ing. Květoslav Čermák, hlavně díky němuž mám pocit, že se konečně
začíná v chovu kraňky u nás něco dít. Výsledky šlechtitelské činnosti byly u nás dlouhá
léta z nepochopitelných důvodů velmi pečlivě "tajeny" před širší včelařskou veřejností.
Vůbec se nelze divit včelařům, kteří se pak raději poohlédli jinde, třeba u chovatelů
Buckfastek, kteří své matky dovedou jinak vynachválit. Proč by si měl včelař kupovat matku
od chovatele, který inzeruje "vynikající matky kmene XY", ale který není schopen, nebo
ochoten (ani na vyžádání!!) vlastnosti tohoto kmene nějak blíže charakterizovat? Jak si
měl vybrat včelař, který měl nějaké speciální požadavky?
Výzva pro odborné oddělení: nebylo by možné v příloze Včelařství publikovat více o
výsledcích šlechtitelské činnosti v ČR (třeba zprávu prezentovanou na Aktivu vedoucích
šlechtitelských chovů)? Podle nového chovatelského řádu má ÚV ČSV provádět srovnávací
zkoušky uznaných chovů, nebylo by možné výsledky publikovat? VÚVč vede databázi
obsahující hodnocení matek od různých chovatelů, není možné publikovat něco z ní? Mají
dobré výsledky i jiné chovy nebo jen Zubří? A v čem jsou jejich matky vynikají?
Ing. Titěra si v posledním čísle Včelařství vtipně postěžoval, že se nikdo neshání po
vynikající linii CT Lunz 730390, protože si jméno linie nikdo nepamatuje - ale upřímně:
kdo z vás o ní vůbec kdy slyšel, kdo z vás ví jaké má vlastnosti?

Mějte se prima a chovatelé ozvěte se!
Nebo jsou vážně Buckfastky lepší? Jeden velkovčelař (!) je v Mirkově diskusní emailové
skupině před pár lety velmi vychvaloval: prý přezimují v mnohem větší síle než kraňky.
Nikdo z chovatelů kraněk na to pokud vím nereagoval, že by neměli e-mail?
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: jkala <pepa.kala/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 10:39 PM
Subject: kraňky


Mne jako amatéra ty rámkové míry až tolik nepálí ( a myslím, že ani včely
ne).
Řadu let se snažím vlastním odchovem vytvořit svoji, mým podmínkám optimálně
vyhovující lini kraněk ( beru čas od času pro mne osvědčené volně pářené
matky od jednoho významného chovatele v blízkosti mých stanovišť). To je
hlavní příčinou mého sice úspěšného, ale pouze amatérského včelaření.
Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
praštit.
Při představě, že některá z budoucích dcer mých každoročně
nejspolehlivějších matek se spáří s trubcem italem, nebo kozákem z kavkazu,
či křovákem z austrálie mám strach jako z AIDS. Takový genetický cizinec tu
může být za pár hodin letadlem a těch 15 km k "mému" trubčímu shromaždišti
uletí snadno a s chutí sám. A všichni začneme se šlechtěním od začátku.

Koupím mikroskop, budu měřit loketní index a sledovat barvu matek? a zabíjet
ty zbastarděné?
Do včel budu zase chodit ve skafandru, vozit sousedovy děti na pohotovost,
rvát do včel beznadějně antibiotika?
Jak dlouho s tím vydržím? Co bude dál? To jsou otázky, které mne pálí mnohem
intenzivněji, než pár centimetrů délky nebo výšky rámku, či zateplené stěny
úlů. Pro kvalitu mého včelaření a včelích produktů je v takovém případě úl,
nebo rámková míra druhořadá.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Antonin PRIDAL --- 9. 5. 2002
Re: kraňky

Vita Vydra, ma vlastne pravdu. Sice neslo o utajovani, ale tady to proste
nikdo nemohl vedet. V podstate se tu provedlo po valce behem nekolika
desetileti prevodne krizeni na kranku a od te doby to take pokracovalo.
Vozilo se z Rakouska a pelo se, jake jsou to uzasne vcely. Pouhe
rozmnozovani hotoveho. Prave zminovany chov v Zubri je vysledkem plemenitby
liniove a pomerne prisne. Puvod teto kranky je karpatsky a nikoliv alpsky, a
proto lze u tohotoodlišného ekotypu ocekavat jine vlastnosti. Take kmeny
chovane v Zubri maji uvedene presne charakteristiky, protoze je chova jejich
tvurce a nikoliv pouhy - rozmnozovatel ...

Zdravi, Antonin Pridal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
jkala --- 9. 5. 2002
Re: kraňky

> Vita Vydra, ma vlastne pravdu. Sice neslo o utajovani, ale tady to proste
> nikdo nemohl vedet. V podstate se tu provedlo po valce behem nekolika
> desetileti prevodne krizeni na kranku a od te doby to take pokracovalo.

Ano. Když jsem začínal včelařit, většina včelstev se chovala nevyzpytatelně,
rozhodně mi v nástavkových úlech " nešly " tak, jak bylo popisováno. Včely
měly víc žlutých článků zadečku, než měly mít kraňky. Až několikaletý
důsledný rozchov od matek př. Sedláčka z Příchovic mi umožnil má včelstva
výkonově vyrovnat na všech ( tehdejších ) čtyřech stanovištích a poznat
výhodu nástavků. Poznat to, že ve včelstvech se dá po většinu roku pracovat
bez kukly a rukavic, s minimem kouře, bez rozmačkaných včel na dosedacích
plochách nástavků, bez zvápenatění, s minimem rojů, s několikanásobným
výnosem medu. Jestliže však kdosi do blízkosti doletu mých říjných matek
doveze např. vlašky zničí mnohaleté úsilí nejen mé, ale všech okolních
včelařů.
Údajně jakýsi velkovčelař ( někde na západ od Šumavy ), kterému uhynula přes
zimu včelstva si počet včelstev doplnil levným nákupem vlašek. Nemyslím, že
by čistotu naší kraňské linie ohrozil nějaký jednotlivec amatér ( teď to
myslím opravdu v tom hanlivém ) dovozem "zázračné" matky ze sicílie.

Měl bych šanci se nějak bránit? Je nějak prokazatelné a vymahatelné porušení
uzákoněného chovu kraňské včely?
Asi bych se ocitl v důkazní nouzi.

Sám jsem si objednal ze Zubří dvě matky, od nichž možná budu dále odvozovat
svůj chov ( pokud se u mne osvědčí). Má úvaha byla: jsou to výběrové kraňky
se zaručeným hygienickým chováním. Sám ( pod vlivem přečteného ) zatím
věřím, že budou lepší - a pokud ano, nepochybuji o tom, že je budou
rozchovávat i další chovatelé, nebo nás ( své zákazníky ) budou muset
přesvědčit, že ta jejich linie má zase jiné přednosti. Do té doby však nedám
na matky z Příchovic dopustit. Objektivní informace však opravdu chybí -
něco jako test spotřebitele.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html






---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Baudis Jan P. --- 10. 5. 2002
Re[2]: kraňky



> Údajně jakýsi velkovčelař ( někde na západ od Šumavy ), kterému
> uhynula přes zimu včelstva si počet včelstev doplnil levným nákupem
> vlašek. Nemyslím, že by čistotu naší kraňské linie ohrozil nějaký
> jednotlivec amatér ( teď to myslím opravdu v tom hanlivém ) dovozem
> "zázračné" matky ze sicílie.

> Měl bych šanci se nějak bránit? Je nějak prokazatelné a vymahatelné
> porušení uzákoněného chovu kraňské včely? Asi bych se ocitl v
> důkazní nouzi.

Když dáte dohromady několik svědků, kteří budou svědčit, že ten člověk
nelegálně přivezl vlašky (aby to nebyla pouhá fáma "jedna paní
povídala"), tak můžete podat žalobu a důkaz provést svědectvím.
Důkazní břemeno (že žádné vlašky nedovezl) se pak přesune na toho
velkovčelaře. K tomu by si soud asi vyžádal znalecký posudek, co jsou
jeho včely zač (genetický rozbor, morfologie atd.).

Kdyby znalecký posudek prokázal, že včely jsou vlašky a že v okolí se
takové včely nevyskytují, tak by to spolu se svědectvími okolních
včelařů asi způsobilo, že by to pro velkovčelaře nevypadalo příliš
růžově.

A nejde tady jen o porušení zákona o ochraně kraňky, nýbrž patrně i o
překročení všech možných veterinárních předpisů a nejspíš celních.

Možná by stačilo trestní oznámení, aby se toho ujal státní zástupce.

Jsou-li tedy svědkové, tak bych se obrátil na právničku ČSV o radu na
další postup.

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Blinka --- 26. 5. 2002
Re: kraňky

Delší dobu jsem neměl na konferenci čas, proto reaguji na starší téma
až teď. Také proto že bych nechtěl, aby odeznělo do ztracena.
Myslím si, že v chovatelské a šlechtitelské praxi máme velké resty -
kromě př. Čermáka a několika dalších špičkových chovatelů.
Máme sice zákon, který zakazuje rozchov jiného kmene než kraňky
ale už nikdo nekontroluje jeho dodržování. Desítky let chovatelé matek
v naší oblasti rozchovávají jen z inseminovaných kraněk a stále máme
v úlech velké procento vlašek. V posledních letech dokonce čím dál
větší.
Plně souhlasím s příspěvky př. Vydry a Kaly a připojuji další otázky -
pro ústřední chovatelskou komisi: je zpracována dlouhodobá
koncepce na postupný přechod chovů jenotlivých včelařů na čistou
kraňku? Jak mám najít ve svém okolí kolegu včelaře, který ze svých
úlů vypouští vlašské trubce?


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 09, 2002 11:07 AM
Subject: Re: kraňky


> Nejlepší prevencí je možná propagace kraňky. Poděkování a absolutorium za
zkutečný průlom
> v této oblasti zaslouží ing. Květoslav Čermák, hlavně díky němuž mám
pocit, že se konečně
> začíná v chovu kraňky u nás něco dít. Výsledky šlechtitelské činnosti byly
u nás dlouhá
> léta z nepochopitelných důvodů velmi pečlivě "tajeny" před širší
včelařskou veřejností.
> Vůbec se nelze divit včelařům, kteří se pak raději poohlédli jinde, třeba
u chovatelů
> Buckfastek, kteří své matky dovedou jinak vynachválit. Proč by si měl
včelař kupovat matku
> od chovatele, který inzeruje "vynikající matky kmene XY", ale který není
schopen, nebo
> ochoten (ani na vyžádání!!) vlastnosti tohoto kmene nějak blíže
charakterizovat? Jak si
> měl vybrat včelař, který měl nějaké speciální požadavky?
> Výzva pro odborné oddělení: nebylo by možné v příloze Včelařství
publikovat více o
> výsledcích šlechtitelské činnosti v ČR (třeba zprávu prezentovanou na
Aktivu vedoucích
> šlechtitelských chovů)? Podle nového chovatelského řádu má ÚV ČSV provádět
srovnávací
> zkoušky uznaných chovů, nebylo by možné výsledky publikovat? VÚVč vede
databázi
> obsahující hodnocení matek od různých chovatelů, není možné publikovat
něco z ní? Mají
> dobré výsledky i jiné chovy nebo jen Zubří? A v čem jsou jejich matky
vynikají?
> Ing. Titěra si v posledním čísle Včelařství vtipně postěžoval, že se nikdo
neshání po
> vynikající linii CT Lunz 730390, protože si jméno linie nikdo
nepamatuje - ale upřímně:
> kdo z vás o ní vůbec kdy slyšel, kdo z vás ví jaké má vlastnosti?
>
> Mějte se prima a chovatelé ozvěte se!
> Nebo jsou vážně Buckfastky lepší? Jeden velkovčelař (!) je v Mirkově
diskusní emailové
> skupině před pár lety velmi vychvaloval: prý přezimují v mnohem větší síle
než kraňky.
> Nikdo z chovatelů kraněk na to pokud vím nereagoval, že by neměli e-mail?
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
>
>
> ----- Original Message -----
> From: jkala <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 21, 2002 10:39 PM
> Subject: kraňky
>
>
> Mne jako amatéra ty rámkové míry až tolik nepálí ( a myslím, že ani včely
> ne).
> Řadu let se snažím vlastním odchovem vytvořit svoji, mým podmínkám
optimálně
> vyhovující lini kraněk ( beru čas od času pro mne osvědčené volně pářené
> matky od jednoho významného chovatele v blízkosti mých stanovišť). To je
> hlavní příčinou mého sice úspěšného, ale pouze amatérského včelaření.
> Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
> kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
> praštit.
> Při představě, že některá z budoucích dcer mých každoročně
> nejspolehlivějších matek se spáří s trubcem italem, nebo kozákem z
kavkazu,
> či křovákem z austrálie mám strach jako z AIDS. Takový genetický cizinec
tu
> může být za pár hodin letadlem a těch 15 km k "mému" trubčímu shromaždišti
> uletí snadno a s chutí sám. A všichni začneme se šlechtěním od začátku.
>
> Koupím mikroskop, budu měřit loketní index a sledovat barvu matek? a
zabíjet
> ty zbastarděné?
> Do včel budu zase chodit ve skafandru, vozit sousedovy děti na pohotovost,
> rvát do včel beznadějně antibiotika?
> Jak dlouho s tím vydržím? Co bude dál? To jsou otázky, které mne pálí
mnohem
> intenzivněji, než pár centimetrů délky nebo výšky rámku, či zateplené
stěny
> úlů. Pro kvalitu mého včelaření a včelích produktů je v takovém případě
úl,
> nebo rámková míra druhořadá.
> Josef Kala
> pepa.kala/=/volny.cz
>
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002
>
>
>
>





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu