75989

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Květoslav Čermák --- 19. 4. 2002
Re: Re[2]: Kurs racionalizace

> > Langstrothova míra (tj. i délka rámku) byla navržena s ohledem na
> vlašku. Stejně tak mnohé Farrarovy výzkumy a údaje z nich pocházející
> je nutno vztahovat k vlašce.
>
> Jde-li o rámkovou délku, není mezi vlaškou a kraňkou žádný rozdíl. např.
> chovatel matek pan Fadrný včelaří na rámcích dlouhých 50 (!) cm. Tento
> včelař je mj. zakládající člen asociace chovatelů kraňky AAChK a na jeho
> padesáticentimetrových rámcích jsou tedy "kraňky jak řemen", žádné vlašky.
>
> Podobně žádný evropský, či česko-moravsko-slezský včelař na Langstrothově
> délce 44,8 cm nepozoruje, že by si kraňka s touto mírou nevěděla rady.
>
> vojta

Ano, nejde ani tak o délku Langstrothova rámku 45 cm, ale o rozměr původního
rámku 44,8x23,2 cm. U této míry jsou právě takové nedostatky, jako u naší
české (Adamcovy) 39x24 cm. Tedy nižší a vyšší rámky než 23,2 cm (a příp.
jejich kombinace) jsou mnohem vhodnější!

Pokud diskutujeme o kraňce vs. vlaška, myslím, že jde u uvedené míry hlavně
o tu potíž, že 1 nástavek jako plodiště (teď mám na mysli sezónu, ne
zimování) je málo i pro méně plodnou kraňku a 2 nástavky (zvl. u 10 nebo 11
plástových nástavků) už často moc. Tedy ne moc v tom smyslu, že by to
neobsedla, ale v tom, že dost plodových plástů v druhém nástavku je smícháno
s plodem a med se proto nedá snadno odebrat. Že tomu tak je dokládá zcela
praktický příklad z bývalého velkoprovozu v Tachově (jehož jsem pamětník,
párkrát jsem tam tehdy byl): Tam byl běžný jeden zákrok, říkali mu
"mřížkování". Před řepkou a na jejím počátku se totiž matce ponechávaly 2
nástavky (většinou 9 rámkové 39x24), na nich byla mřížka a nad ní další
nástavek (nebo později dva). Během kvetení řepky, tuším tak po 1. týdnu, se
mřížka přesouvala na 1.nástavek a přitom se hledala matka a dávala pod
mřížku (mimochodem - hrozná práce když šlo o stovky včelstev !). To kvůli
tomu, aby se řepkový med z 2. nástavku dal vytočit po vylíhnutí všeho plodu
v něm.
Vlaška tvoří početnější včelstva, je plodnější (ale její dělnice se dožívají
v průměru kratšího věku než kraňské), proto zaploduje větší plochy plástů
obou takových nástavků. Možná i toto měl p. Baudiš na mysli...

Myslím, že je to užitečná diskuze, právě k tomu je tato konference dobrá!
Tak si můžeme sdělit a ujasnit všechny souvislosti problémů.

Květoslav Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu