78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Pavel Prchal --- 15. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace

> Zajímalo by mě, kdo byl přednášejícím, prakticky totéž nám v
> pardubicích přednášel Dr. Kamler
> Radek
Nehnal bych to tak na ostri, mam takovy dojem za pan Kamler ma oba
tituly, a pr. Baudis pouzil jen jeden. Ale tim Kamlerovi urcite neubral na
jeho odbornosti.

Jinak se mi libi Tvuj prispevek, reakce na dopis pi. Frankove zrejme pro
to, ze z tech vyzev citim cosi umeleho, je to nejak podivne, cely ten
vyzkum. Souhlasim s Tebou zcela. Ptal bych se "Cui Prodest" ?

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Baudis Jan P. --- 15. 4. 2002
Re[2]: Kurs racionalizace

Zdravím všechny!

Pokusím se zareagovat na některé připomínky k mým poznámkám z kurzu
racionalizace. Podotýkám, že se v tomto a předchozím příspěvku snažím
(možná nedokonale) prezentovat to, co zaznělo na kurzu racionalizace,
a nikoliv své názory. Pokud na kurzu byl ještě někdo z besedníků, tak
mne případně, prosím, opravte či doplňte, pokud bych se vyjádřil
nepřesně.

> mam takovy dojem za pan Kamler ma oba
> tituly, a pr. Baudis pouzil jen jeden. Ale tim Kamlerovi urcite neubral na
> jeho odbornosti.

Omlouvám se, jestli jsem nevědomky zamlčel jeden z titulů př. F.
Kamlera (v knize "Nástavkové včelaření" je uveden s titulem "ing").
Mimochodem - na kurzu uvedl, že se chystá k vydání inovovaná verze
této knížky, ve které bude mnohé z toho, co zaznělo na kurzu,
otištěno.

> Jiná, než kraňská včelstva neznám.

Ano, chov kraňské včely je na našem území už chráněn zákonem. Tj. chov
např. vlašské včely je u nás dnes už protizákonný. Důvody jsou,
myslím, jasné (trubci létají všude a jeden chovatel vlašky bude
ovlivňovat chovy včelařů široko daleko; a tyto chovy se zavlečenými
geny vlašky budou pak produkovat další trubce atd.)


> Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý.

Když se řekne o nějakém rámku, že je malý, je potřeba dodat - k čemu
je malý. Rámek 39*24 je bezesporu poněkud malý při dvouprostorovém
včelaření a pro zimování včelstva v plodišti (tak to zaznělo na kurzu
a přítel ing. Kamler to doprovázel kresbami jednoprostorově zimujícího
včelstva). Při nástavkovém včelaření je situace jiná. Místa je dost -
zimující hrozen není "splácnutý" na výšku 24 cm, ale může pod zásobami
zaujmou přibližný kulový tvar, a tím neztrácet na síle.

Rámek výšky 24 cm se považuje (dle slov přednášejícího) za rámek,
který už patří do kategorie vysokých. To má výhodu pro plodování a
nevýhodu těžkého zamedovaného nástavku. Nad touto nevýhodou však
přednášející - obrazně řečeno - mávnul rukou, s tím, že se tato
nevýhoda dá eliminovat různými způsoby: mladým pomocníkem, zdvihacími
zařízeními anebo ručním odebráním třetiny až poloviny medných plástů
do nástavku připraveného na kárce (nebo do rojáku), a následným
odebráním už poloprázdného nástavku... apod.

Je však nutno rozlišovat následující dva fenomény: "rámek 39*24" a
"rámková délka 39 cm". První je jasné. Druhé znamená nejen vysoký
rámek, ale i různé polorámky apod. Kdo chce požívat výhody lehkých
medníkových nástavků, nemusí kvůli tomu opouštět rámkovou délku 39 cm,
ale na půdorysu kvadratických nástavků pro rámkovou délku 39 cm si
může vybudovat jakýkoliv úlový systém - např. vysoké rámky pro
plodiště a nízké pro medník, anebo celý nízkonástavkový systém (v
takovém případě je důležité, aby výška polorámků nebyla nižší než 17
cm). Tak nějak to bylo načrtnuto na kurzu racionalizace.


> Moudří strejcové dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30!

Ing. Kamler pravil, že tato rámková míra je pro dvouprostorové
včelaření vhodnější než 39*24.

Sám za sebe bych si dovolil dopsat tuto osobní poznámku:

Nu, nepřipadá mi nejvhodnější vyjadřovat tak opovržlivě o předcích
("moudří strejcové")... Snažili se vypořádat se zadaným úkolem, jak
bylo v jejich možnostech. Je potřeba vědět, že v té době bylo součástí
zadání, že se má jednat o míru pro dvouprostorové včelaření, a proto
celkem správně zvolili výšku 30 cm. Rámková délka 37 cm byla zvolena
nešťastně (prý ty dva centimetry ubrané na délce měly pomoci vytlačit
med z plodiště do medníku); její hlavní nevýhodou je to, že úlový
půdorys nemůže být kompatibilní s úly pro nejrozšířenější rámkovou
délku 39 cm (to je podobná situace jako dnes při zavádění
langstrothovy rámkové délky, která je zcela nekompatibilní s místním
zavedeným úlovým systémem). A proto se nerozšířila tak, jak bylo
zamýšleno. Kdyby konstruktéři "jednotného úlu" zvolili rámkovou míru
39*30, mělo by jejich snažení asi daleko větší úspěch (myslím, že
analogie platí i pro dnešek: kdyby se propagátoři nástavkového a
nízkonástavkového včelaření drželi rámkové délky 39 cm, mělo by jejich
snažení daleko větší ohlas).


Vše v dobrém


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu