| - Baudis Jan P. --- 15. 4. 2002
Re[2]: Kurs racionalizace
Zdravím všechny!
Pokusím se zareagovat na některé připomínky k mým poznámkám z kurzu racionalizace. Podotýkám, že se v tomto a předchozím příspěvku snažím (možná nedokonale) prezentovat to, co zaznělo na kurzu racionalizace, a nikoliv své názory. Pokud na kurzu byl ještě někdo z besedníků, tak mne případně, prosím, opravte či doplňte, pokud bych se vyjádřil nepřesně.
> mam takovy dojem za pan Kamler ma oba > tituly, a pr. Baudis pouzil jen jeden. Ale tim Kamlerovi urcite neubral na > jeho odbornosti.
Omlouvám se, jestli jsem nevědomky zamlčel jeden z titulů př. F. Kamlera (v knize "Nástavkové včelaření" je uveden s titulem "ing"). Mimochodem - na kurzu uvedl, že se chystá k vydání inovovaná verze této knížky, ve které bude mnohé z toho, co zaznělo na kurzu, otištěno.
> Jiná, než kraňská včelstva neznám.
Ano, chov kraňské včely je na našem území už chráněn zákonem. Tj. chov např. vlašské včely je u nás dnes už protizákonný. Důvody jsou, myslím, jasné (trubci létají všude a jeden chovatel vlašky bude ovlivňovat chovy včelařů široko daleko; a tyto chovy se zavlečenými geny vlašky budou pak produkovat další trubce atd.)
> Tehdy začali včelaři volat po změně > rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý.
Když se řekne o nějakém rámku, že je malý, je potřeba dodat - k čemu je malý. Rámek 39*24 je bezesporu poněkud malý při dvouprostorovém včelaření a pro zimování včelstva v plodišti (tak to zaznělo na kurzu a přítel ing. Kamler to doprovázel kresbami jednoprostorově zimujícího včelstva). Při nástavkovém včelaření je situace jiná. Místa je dost - zimující hrozen není "splácnutý" na výšku 24 cm, ale může pod zásobami zaujmou přibližný kulový tvar, a tím neztrácet na síle.
Rámek výšky 24 cm se považuje (dle slov přednášejícího) za rámek, který už patří do kategorie vysokých. To má výhodu pro plodování a nevýhodu těžkého zamedovaného nástavku. Nad touto nevýhodou však přednášející - obrazně řečeno - mávnul rukou, s tím, že se tato nevýhoda dá eliminovat různými způsoby: mladým pomocníkem, zdvihacími zařízeními anebo ručním odebráním třetiny až poloviny medných plástů do nástavku připraveného na kárce (nebo do rojáku), a následným odebráním už poloprázdného nástavku... apod.
Je však nutno rozlišovat následující dva fenomény: "rámek 39*24" a "rámková délka 39 cm". První je jasné. Druhé znamená nejen vysoký rámek, ale i různé polorámky apod. Kdo chce požívat výhody lehkých medníkových nástavků, nemusí kvůli tomu opouštět rámkovou délku 39 cm, ale na půdorysu kvadratických nástavků pro rámkovou délku 39 cm si může vybudovat jakýkoliv úlový systém - např. vysoké rámky pro plodiště a nízké pro medník, anebo celý nízkonástavkový systém (v takovém případě je důležité, aby výška polorámků nebyla nižší než 17 cm). Tak nějak to bylo načrtnuto na kurzu racionalizace.
> Moudří strejcové dali > hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30!
Ing. Kamler pravil, že tato rámková míra je pro dvouprostorové včelaření vhodnější než 39*24.
Sám za sebe bych si dovolil dopsat tuto osobní poznámku:
Nu, nepřipadá mi nejvhodnější vyjadřovat tak opovržlivě o předcích ("moudří strejcové")... Snažili se vypořádat se zadaným úkolem, jak bylo v jejich možnostech. Je potřeba vědět, že v té době bylo součástí zadání, že se má jednat o míru pro dvouprostorové včelaření, a proto celkem správně zvolili výšku 30 cm. Rámková délka 37 cm byla zvolena nešťastně (prý ty dva centimetry ubrané na délce měly pomoci vytlačit med z plodiště do medníku); její hlavní nevýhodou je to, že úlový půdorys nemůže být kompatibilní s úly pro nejrozšířenější rámkovou délku 39 cm (to je podobná situace jako dnes při zavádění langstrothovy rámkové délky, která je zcela nekompatibilní s místním zavedeným úlovým systémem). A proto se nerozšířila tak, jak bylo zamýšleno. Kdyby konstruktéři "jednotného úlu" zvolili rámkovou míru 39*30, mělo by jejich snažení asi daleko větší úspěch (myslím, že analogie platí i pro dnešek: kdyby se propagátoři nástavkového a nízkonástavkového včelaření drželi rámkové délky 39 cm, mělo by jejich snažení daleko větší ohlas).
Vše v dobrém
J. P. Baudiš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 781
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |