78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 3. 2021
Re: buckfastská včela

Ono taky jestli kraňka není v České republice jako rasa včely přežitá? Kraňka se začala chovat hlavně proto, aby byla zachycena raná jarní snůška. Z řepky, z ovocných stromů v zahradách, z kvetoucích trávníků v zahradách i na extenzívních lukách atd, a to na úkor medovicové snůšky v lese v červnu, červenci a částečně ještě srpnu.
Jenže za opylování řepky zemědělci odmítli platit a nyní pěstované odrůdy řepky produkují buď málo nektaru, protože jsou vyšlechtěny tak, aby opylování včelami nepotřebovaly a energii místo do nektaru vkládají do tvorby semen. Nebo zemědělci používají pesticidy, které včely od kvetoucí řepky dlouhodobě odpuzují. Takže z řepky dnes je jen malá snůška. Polokmeny a vysokokmeny hrušní a jabloní ze zahrad vymizely, stejně jako pampelišky a jiné kvetoucí rostliny v trávnicích, takže ani tato raná snůška není. Neboli rannost kraňky u nás není využívána. Zatímco pozdnější snůška v lesích - medovice vypadá podle projevů, kapoek na listech nedotčeně, jenže kraňka ji nevyužije.
Takže jestli nebude lepší tu tmavou včelu do České republiky zse vrátit?
Kromě toho kraňka, jak se zdá, platí daň za nepůvodnost v české krajině. Je to horská včela navyklá na krátkou intenzívní snůšku, takže duben, květen a červen je tak akorát. A na konci června už podle všeho kraňka čeká ochlazení, pád teplot a nástup klidu v úlu. Ale ono je ještě červenec, srpen a často ještě září, než nastane kvůli nízkým teplotám doba klidu v úlech.
a.
Toto, a potom ještě to, že chovaná krańská včela je u nás přešlechtěná a kvůli tomu, že včelaři většinou neudržují své chovy a jen rozchovávají koupené matky, nemná genetickou diverzitu, vytváří podmínky pro současné plošné úhyny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
JosPr (46.135.94.8) --- 26. 3. 2021
Re: buckfastská včela

Strach z buckfast? Jiste,nenechá si kopat do své dotacni babovicky a kazit si vlastní kšefty.Pred lety na přednášce prezentoval to samo,úplně mimo téma přednášky.Nastesti si z podobných výstupů nikdo nic moc nedělal.Skoda času,místo podobné přednášky jsem mohl ostříhat pár stromků na zahradě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 3. 2021
Re: buckfastská včela

No, ona je spíš přirozenější ta menší síla buckfastky než síla dnešní vyšlechtěné kraňky. V přírodě spíš přežívala slabší včelstva, která se usídlila v menších dutinách, o objemu tak kolem 10 litrů, než ta silná včelstva, co se usídlila v dutinách o objemech odpovídajících dnešním nástavkovým úlům, 20 - 40 a víc litrů. Ono totiž takhle velká dutina ve stromě má i velký vstupní otvor, kde se snadno, i přes zatmelení propolisem, v zimě za nízkých teplot, kdy jsou včely bezbranné, dostali škůdci. Třeba kuna nebo i hmyzožraví ptáci. Nebo, pokud vstup nebyl výše než takové 2 - 3 metry, tak třeba i obyčejné myšice.
a.
Jinak já jsem ještě zažil včelstva, která nebyla úplně překřížena na kraňku, ale byla to, včelstvo od včelstva různé, směs tmavé včely, kraňky a vlašky. Třeba zimování záleželo na typu zimy, když byla teplá zima a jen krátké mrazy, dobře přežívaly včely s rysy vlašky. Ty byly potom excelentní při rozvoji na jaře, protože jak plodovaly téměř průběžně přes zimu, tak měly nakonec naplodováno víc než kraňky a byly na jaře silnější a lépe využily časné jarní snůšky. Když byla zima chladná a delší, vlašky dostaly pořádný kartáč a dobře přežívaly ty druhé, s rysy kraňky, protože sice začaly plodovat až na jaře, ale strašně rychle se rozjely. Vlašky se na jaře z takové zimy dlouho vzpamatovávaly. Kraňkám naopak tehdy nevyhovovala kolísavá spíš teplejší zima, protože tozjely plodování už třeba při oteplení v polovině ledna a za pár dní toho tepla nasekaly vysoké množství plodu, pak při následném ochlazení, jak se snažily plod udržet, velmi utrpěly. Včelstva s rysy tmavé včely přezimovávaly v obou typech zim zhruba stejně, plodovaly občas i přes zimu, ale velmi málo, takže jim plodování nevadilo a velmi málo plodovaly i dlouho do jara, dokud se pořádně neoteplilo a venku nebyla pořádná nabídka pylu a nektaru. Teprve potom se pořádně rozjely. Tyto včely byly třeba na začátku řepky či květu ovocných stromů slabé, ale během této snůšky obvykle zesílily a na konci už přinesly dost medu a sílily dále. Vrchol síly pak měly na konci května, vrchol snůšky červen a červenec a ještě polovina srpna většinou medovicový med. Zatímco kraňka měla vrchol snůšky v květnu, už v červnu začínala uvadat, v červenci to bylo ještě horší a v srpnu už nic moc.
Vlaška byla, co se týká snůšky, tak mezi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu