78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- gupa (93.92.52.23) --- 1. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře.
Kdo do včel nedrbe, má jev chomáči a má minimum zaktivizovanych dělnic. Kdo furt něco šťourá, dělnice jsou zaktivizovany všechny a bašti. Říká se tomu zimní klid nebo zimní spánek. Stačí je nechat vklidu a vyčkat potom ochlazení co má dojít plný přílet a jaro. Stěžejní pro výnos rozvoj konec března a celý duben.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74881
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - gupa (93.92.52.23) --- 2. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře.
1984 Takže je klasiký pohled do včel po proletu. Ten zatím umne bez drbání nebyl. Myslím tím mohutný jarní prolet. Takže bývá k pohledu včelstva třetina silná, třetina střed, třetina slabá. Ta polemika s komorováním má úskalí, mít všechny včelstva silná není správné, není kam vyrovnávat. A to znamená předvoj nezvládnutí rojovky. Nebo jaká je situace u optimalizace a komorování? Děje se tak jak na běžícím pásu a nebere se v potaz idividuální možnosti a scénáře včelstvo od včelstva?
Samozřejmě matkaři jedou v podněcování jinak než medaři a mít nalarveno v koncem března nebo v dubnu znamená začít podněcovat v pěkném únoru. Proč ne.
....
1984 (37.48.53.215) --- 2. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře. (74872) (74875) (74877) (74879) (74881)
S tím musím polemizovat. Komorování nebo optimalizace plodiště je taky drbání a výnosy z jarní snůšky jednoznačně zvyšuje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74884
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - 1984 (91.139.47.194) --- 2. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře.
Mám včelstva, která připravuju na optimalizaci, na zahradě u baráku s česny na J a tam již mohutný prolet byl před týdnem, kdy jsem zároveň při proletu optimalizoval na plod. Začátkem února jsem pouze vložil přepážky vedle chomáče. Bez mohutného jarního proletu by to také šlo, ale podstatně hůře. V lese je situace úplně jiná, tam včelstva ještě v podstatě spí. Rojovka je při správně provedené optimalizaci nižší, optimalizace sleduje individuální možnosti každého včelstva zvlášť. Některé se dostane na 4 vysoké plásty, některé na 6. Není třeba vyrovnávat. Poslední plodový plást, který matka zaklade jen zčásti se v květnu vytáhne a udělají se oddělky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74885
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - gupa (93.92.52.23) --- 2. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře.
Tak to hodně štěstí, komorování nebo optimalizace je založena jen v prorozvoj včelstev. Ten přímo závisí na protirojových opatření. Někdo se díky těmto postupům dostane do fáze rozvoje takové, že ikdyž dělá jen sběrné oddělky, nakonec samotné omezení rojové nálady nezvládne. Proto j to složitější cesta než březnový prolet, podnícení a dubnové vyrovnávání a ke konci dubna dělení. V květnu se prakticky řeší už jen počátek snůšek a dělnice s novými matkami které do poloviny června začínají klást vedle dělnic které jen nosí a nebo čekají na snůšku. Takto se běžně dá zvládnout rojovka. Lze si všimnout podle kladení matek jak píšu, že časový rozptyl ukazuje na individuální přístup ke každému včelstvu zvlášť které každé má svůj scénář. Zatímco u komorování nebo nějaké optimalizace se musí řešit vše ve velmi krátkém sledu při rozvoji, jinak se dostaví rojovka a časově se tak těžko trefuje do okna snůšek.
.......
1984 (91.139.47.194) --- 2. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře. (74872) (74875) (74877) (74879) (74881) (74883) (74884)
Mám včelstva, která připravuju na optimalizaci, na zahradě u baráku s česny na J a tam již mohutný prolet byl před týdnem, kdy jsem zároveň při proletu optimalizoval na plod. Začátkem února jsem pouze vložil přepážky vedle chomáče. Bez mohutného jarního proletu by to také šlo, ale podstatně hůře. V lese je situace úplně jiná, tam včelstva ještě v podstatě spí. Rojovka je při správně provedené optimalizaci nižší, optimalizace sleduje individuální možnosti každého včelstva zvlášť. Některé se dostane na 4 vysoké plásty, některé na 6. Není třeba vyrovnávat. Poslední plodový plást, který matka zaklade jen zčásti se v květnu vytáhne a udělají se oddělky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74886
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - 1984 (91.139.47.194) --- 2. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře.
Fungovat může více strategií a i v tom je krása včelaření. Kouzlo OP spočívá v tom, že na 2 sousedních plástech nikdy není plod stejného stáří a ve správně optimalizovaném plodišti (mírně pod maximum kladení matky) nikdy nedojde k ukládání medných zásob. Proto se objevuje rojová nálada v poměrně nízkém %. Vím, že málo včelařů tento princip pochopilo nebo osahalo, proto vyprávějí jemně řečeno "nesmysly" o rojení v OP. Ano i v OP se umí vyrojit, ale většinou po chybě při optimalizaci - vkládání více plástů najednou, nebo přidání nadbytečného plástu, kdy matka již nestíhá zaklást celou plochu plodiště a včely začnou ukládat med do plodiště. Takže po dosažení rovnováhy u OP, se již řeší jen převoz na snůšky a přidávání/odebírání medníků. Kdo nevyzkoušel, nepochopí.
Komorování a OP jsou dvě odlišné strategie a jediné co je spojuje je použití přepážek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74887
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - gupa (93.92.52.23) --- 3. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře.
2-3 vysoké rámky znamená 4-6 standart, tz. vzít plodiště, podívat se aby nebyl plod stejného stáří v jedné uličce proti sobě a udělat zůžené rozšíření s přepážkou. Běžná věc u budečáku nebo jiného stojánku už 150 let. ALE, rozšíření tohoto typu musí být v souladu s tepelnými vlastmostmi úlu. Takže nestačí si jen myslet, že nějaká přepážka z 2cm xps polystyrenu je príma. Je to i o zateleném vrchu a spodku a předku a zadku. JINAK ... zachlazení plodu. Zvláště když se uličky takto docela nesmyslně rozhážou podle stáří plodu.
Osobně si myslím po shlédnutí pár informací okolo optimalizovaného plodiště, že není z Německa, ale vymyslel ji NÁŠ JÁRA ... CIMRMAN ! Takže nic nového pod Sluncem!
.......
1984 (91.139.47.194) --- 3. 3. 2021
Re: doplnění zásob na jaře. (74872) (74875) (74877) (74879) (74881) (74883) (74884) (74885) (74886) (74887) (74888)
Komorovat taková včelstva zbytečnost, optimalizovat lze bez problémů. Prostě uspořádáš plodiště na 2-3 vysoké rámky s plodem a vložíš přepážky. U nízkých rámků se dají 2 nad sebe. Já optimalizuju zejména loňské oddělky, které mi tak stihnou jarní snůšku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74890
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu