Včelařská konference

Pro rozsireni obzoru a povedomosti po jak slabem lede se chodi.
"Tyto ostatní příležitostné příjmy se tedy do daňového přiznání nemusí uvádět, pokud nepřesáhnou roční třicetitisícovou hranici. Důležité je zvážit onu příležitostnost. Ačkoli vám připadá občasné, když jednou za měsíc upečete na zakázku dort, daňový zákon už v takovém konání vidí pravidelnost. Měli byste si vyřídit živnostenské oprávnění a mít pečení dortů jako podnikání (byť jako přivýdělek k výplatě od zaměstnavatele). Samozřejmě včetně splnění všech dalších předpisů – od hygienických norem až po EET, pokud za dort budete přijímat peníze v hotovosti."
https://www.idnes.cz/finance/dane/dane-danove-priznani-privydelek-limity-prilezitostna-cinnost.A200227_080422_p_dane_frp
Tak at nekoho s 3x60 vceltvy atd neporka nejake nestesti v podobe domereni dane.
Lidi jsou na sebe jak vcelari.
Karel

Tezko si nekdo kvuli dortu mesicne bude porizovat eet a zivnost.Aspon je videt,co za bezpaterni material vymysli tuhle legislativu.Na jedne strane bez skrupuli cerpaji milionove dotace na kde co pro svoje rejdy a na druhe strane by chteli hopsat po kdejake tetce v duchodu,ktera upece par dortu na kseft..Hned je z ni danovy zlocinec hrubeho zrna...To jsme dopadli,on uz to rikal Svejk "na obycejny lid musi byt prisnost"

"Tezko si nekdo kvuli dortu mesicne bude porizovat eet a zivnost."
a.
Holt někteří občané jsou blbější než jiní, to se nedá nic dělat. Tyhlety diskuze se táhnou už takových 5 - 10 let.

JosPro.
Ze pravidelny vedlejsi prijem je podnikani je vyklad stary nejmin od cca 1992.
A eet mit nemusis.
U nas si lidi plati mobilama i v kantyne mezi sebou kdyz jeden objedna pizzu nebo burgry pro vic lidi.
Karel

tak nevím ten píše to, ten ono, tak už to někdo zodpoví, já našel toto: tak nevím

Ostatní příjmy
Při posouzení, zda je možné příjem osvobodit, je třeba nejprve vyloučit, že nejde o příjem ze závislé činnosti (ze zaměstnání), z podnikání nebo příjem z nájmu podle § 9 ZDP a dále ještě příjem z finančního majetku. Až když vyloučíme všechny tyto možnosti, můžeme teprve zkoumat, zda jde o ostatní příjem.

Mezi ostatní příjmy mimo jiné patří (dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP) takové příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až § 9 ZDP, a jsou to zejména příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem.

Pouze tyto příjmy jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud jejich úhrnná výše nepřesáhne 30.000 Kč za rok. Tyto osvobozené příjmy se nezahrnují do daňového přiznání.

Příkladem takovýchto osvobozených příjmů mohou být příjmy z příležitostného nájmu hmotného majetku. Například soused má rozbité auto a potřebuje jet na víkend na chalupu, tak mu půjčím (pronajmu) svoje auto za 1.000 Kč.

Dále sem patří například příležitostný prodej zahrádkářských přebytků. Musí jít skutečně o příležitostný a neplánovaný prodej přebytků. Pokud zahrádkář každý týden sedí se svými výpěstky na farmářském trhu a prodává je, bude se jednat o soustavnou činnost, tedy o podnikání, a příjem nemůže být osvobozen (a výše příjmu na to nemá žádný vliv).

Ze Vas bavi se v tom porad prehrabovat.

Zákon č. 455/1991 Sb.
Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

(3) Živností dále není:
e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,

f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,

Pro kolegu s IP adresou 178.255.168.151 Tak já ti to tedy zodpovím. Psal jsi nám tu, že máš 100 včelstev, tak si zajdi na finanční úřad a nech si vyměřit daň. Protože na tebe se prodej ze dvora NEVZTAHUJE. Uleví se ti a nás nebudeš krmit bajkami o Robertovi s rybičkami, FÚ a EET. My, co víme o limitech prodeje ze dvora (2t medu nebo 60 včelstev) a dodržujeme je, jsme v pohodě. A chlapi, takové výpady ignorujte. Je to jenom provokace. Hezký večer Ivan

Ivanovi nechci kazit radost.
Ale spousta lidí co nebylo ve střehu a nevěděli co na ně číhá na to doplatilo a zaplatilo.
:-)
Takže je dobré vědět čemu se vyhýbat.
:-)
Pro
JosPro - třeba tomu aby mi noázali že tam chodím soustavně a platím si polatky stále na jedné tržnici - pak mi ten pravidelný prodej mrkve dokážou snadno. I provozovatel tržnice podléhá kontrole a při tom může FU získat zajímavéí informace. :-)

Karel

Co stále řešíte, když přímo v živnostenském zákoně je stanoveno že prodej přebytků není živností = není podnikáním.

§ 1
Tento zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání (dále jen "živnost") a kontrolu nad jejich dodržováním.
Živnost
§ 2

Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
§ 3
(3) Živností dále není:
f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,

My neresime nic. Jen bernak a zivnostensky urad tam nekdy cte to "DROBNÉ ČINNOSTI '.
Za coz se jiste da povazovat 5 az 10 vcelstev a o tom asi nikdo nepochybuje.

Karel

Aktuálně MV 4/2020 str. 14-15. EET a včelaři.

Citace: "Tržby evidují poplatníci daně z příjmů FO a PO. Současně se ale musí jednat u fyzických osob o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, která je podnikáním......

Fyzické osoby tak nejsou povinny evidovat tržby, které jsou v souladu se zákonem o daních z příjmů zdaňovány jako příjmy z nájmu (§ 9) nebo jako ostatní příjmy (§ 10). Mezi ostatní příjmy patří např. příjmy z chovu včel provozovaného spíše jako koníček."

Nejhorsi smrt je z vydeseni,tohle bylo jasne od prvopocatku.

perfektní info, hned rozšiřuji počty včelstev, nepodnikám a tedy neeviduji, to jsem chtěl vědít.....

Myslím, že nezáleží na počtu včelstev. Znám jednoho, má kolem 50 včelstev. Na zahradě cca 15 v nást. úlech - ty vytáčí, něco prodá ze dvora.
Na dalších několika stanovištích po lesích má ten zbytek, v klasických, klátech, TBH i košnicích. S těma si jen hraje, co si nanosí jim nechá.
Ošetřuje různě ale letos měl úhyny kolem 10% a to jsou kolem tak 30% ztráty.

Podle mně hodně záleží na krajině. Například kdysi jako kluk mi stačilo vyjít z baráku v podstatě kterýmkoliv směrem a do cca 200 metrů jsem prakticky všude narazil na nějakou bažinku, pramen, otevřený potok atd. Když bylo tehdy sucho, jaká bývají dnes, tak se včely akorát z běžných lučních květů a jiných běžných přeorientovaly na rostliny a jejich květy, které byly v okolí těch zamokřených míst. A vůbec nic se nestalo.
Sucho tehdy určitě bylo, například kterýsi rok, nějak okolo roku 1973, bylo tak velké sucho, že místní říčka úplně vyschla a voda zůstala jen v hlubokých tůních té řeky. Nikdy potom takové sucho nebylo, protože řeka nikdy, ani dnes v době "sucha" takhle nevyschla.
Dnes stačí v létě týden jasná obloha a teplo a všude tady je prach, protože všechny ty všechny ty mokřinky, bažiny a otevřené potoky buďto odvodnili, zasypali nebo zatrubnili. Jak je dnes sucho víc než 2 - 4 týdny, včely dnes silně trpí, protože nemají žádnou pylovou pastvu. A to i v době, kdy kvetou vysoké stromy, na jaře zbylé ovocné stromy, třeba v létě zbylé lípy, které mohou kořeny sáhnout hluboko do země pro zbytky vláhy.
a.
A potom záleží na zavčelení krajiny. Kdysi jsem zažil krajinu, kde se mimo snůšky od května po srpen včely v pohodě uživily a ještě přinášely týdně 1 - 3 kila medu. V době snůšky přirozeně za pár dnů plný medník. Dneska v době snůšky nosí stejně jako dřív, ale mimo snůšku spíš většinou trpí hladem, hlavně pozdšji v červenci a srpnu a je třeba se o ně starat.
Kdysi byla příprava na snůšku v tom, že se včely rozebraly a vybralo se těch 3 - 10 kilo, které každé včelstvo mezi snůškama nashromáždilo, aby se uvolnily plásty na med ze snůšky. Mimochodem to býval obvykle ten nejchutnější med. Ale tehdy, pokud se v květnu vypořádalo s rojovou náladou, až do poloviny srpna se se včelami nemuselo prakticky nic dělat mimo vybírání medu. Poslední jistá snůška byla v polovině srpna z medovice a srpnových květů, další snůšky, třeba z ohnice a hořčice na strništích už byly nejisté, bylo lepší po polovině srpna krmit.
a.
Dnes je příprava na snůšku v tom, že se včely hlídají, aby netrpěly hladem. A pokud trpí hladem, musí se přikrmovat. V červenci, pokud není snůška třeba z lip, by už včely z mimosnůškových zdrojů nestihly přinést ani pro svou obživu a stoprocentně by trpěly hladem. krmení na zimu v červenci je potom i z těchto důvodů, je lepší nechat zpracovat včelám cukr na zimu v červenci než včely přikrmovat v červenci a srpnu a na zimu krmit potom. Ale kdyby i dnes bylo zavčelení tak malé, že by byly jisté snůšky v srpnu, určitě by spousta včelařů nechávala včely nosit med a na zimu krmila až na konci srpna a v září.