75438

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Mirek H. (109.80.24.135) --- 24. 5. 2020
úhyn včel na Náchodsku

Při poslední prohlídce včelstev zjištěno kol 25 kg medu,na nezavíčkovaných plástech zpola zanesených měřen obsah vody refrakt. 17,1,řepka týden odkvetlá.Vytáčet budu zkraje června.Rojovka zatím nehrozí.
Zajímalo by mne,jak dopadlo šetření úhynu včelstev po postřiku kvetoucího porostu řepky u včelaře Radka H.na Náchodsku publikovaného ČT 15.5.
Můžete se prosím ozvat včelaři z této oblasti ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (78.102.198.80) --- 24. 5. 2020
Re: (74163) (74164)

Co na té rojovce chceš vidět? Rozšiř,to je naprosto prozaická a nejjednoduší nápověda pro nezkušeného začátečníka.A nebo odebrat zavíčkované. Mám už většinu včelstev v 6NN a když po akátech,které už zde na jihu naplno kvetou odeberu na oddělky,tak o rojích se můžu dočíst jen ve starší literatuře a nebo zde na konferenci.
Hodně úspěchů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:e443:f188:d8c0:61d) --- 24. 5. 2020
Re: (74163)

Lepší jak loni, kdy bylo do 20.5 zima a pršelo. Letos na řepce tak o půlku víc proti loňsku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.25.21.175) --- 23. 5. 2020
Re: (74163)

českýráj docela dobře nosí, první sklizeň 15.5 10kg/ks a 10kg ponecháno v nezralosti a stále jedou, ale rojovka sílí a jak dopadne se uvidí. počasí je je ale dobré pro 250 mnm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 23. 5. 2020

Co snůška, u mě severovýchod nic moc, drůhá půlka řepky asi 5 snůškových dní, předtím taky něco, ale slabší. Něco v medníkách je, za týden bude v plodištích sucho, všechno přetáhly nahoru. Jinak je to jako loni, zima, často studené odporné větry, teď období dešťů a stále zima, na řepce poslední květy, některé už zelené. Na jih a vůbec západ republiky bylo o dost tepleji, jak hodnotíte letošní jaro?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lada (213.220.221.174) --- 18. 5. 2020
medovina

Schází vám ve vaší medovině aroma? Odzkoušeno toto a maximální spokojenost: https://www.zanaromi.com/cs/medovina/9-aroma-med-11000-pg.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.142.105.69) --- 18. 5. 2020

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pruzkum-letosni-zimu-v-cesku-neprezila-petina-vcelstev/r~e3ea6fc098ef11ea9d74ac1f6b220ee8/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (217.170.101.106) --- 18. 5. 2020

https://colnect.com/cs/milk_cup_lids/list/country/57-%C4%8Cesk%C3%A1_republika/company/49968-Medokomerc_sro/series/188952-Single

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 15. 5. 2020
Re: Koupě matky (74155)

Hana Janků (85.163.227.1) --- 13. 5. 2020
Koupě matky
Dobrý den. Chci se zeptat, zda když koupím matku z jiného kraje, tak zda je třeba někde něco ohlásit, či někde něco předem vyřídit?
Hezký den....<

Je to registrovaný chov? Pokud ano, chovatel matek by měl plnit podmínky co z takové činnosti vyplývají vůči SVS. Pokud jde o příležitostní prodej lépeřečeno nabídku, kdy chovatel není registrován, tak bych se podíval minimálně na mapu moru, jestli není stanoviště chovatele z kterého matka je, zahrnuto do pásma MVP tz.v karanténě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.74.209) --- 14. 5. 2020
Re: Koupě matky (74155) (74156) (74157)

Vzhledem ke zkusenostem z dorucovanim Ceske posty,kdy se matky v klickach toulaji radu dni po CR,vydrzi hodne.Jednou mi tak cestovala tyden.Co je dulezite,po dovozu nebo doruceni lehce nakapat par kapek vody na klicku,o zbytek se postaraji doprovodne vcely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelA (82.142.105.69) --- 14. 5. 2020
Re: Koupě matky (74155) (74156)

Já,když před lety kupoval matky,tak jely Poštou v obálce a náležitosti vyřizoval chovatel matek.
Do včelstev jsem přidával druhý den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 5. 2020
Re: Koupě matky (74155)

Řekl bych nesměřovat převoz matky do poledních hodin do auta bez klimatizace, kde je díky slunci pořádně vysoká teplota. Ale nejspíš i tak by to matka se včelami těch 2.5 hodiny vydržela.
Potom klícku s matkou nenechat na světle a současně aby tam byl vzduch a nebyly otřesy. Takže asi ta krabice s otvory a klícku tam mít na nějakém čistém ručníku nebo hadříku.
Další věci k tomu ať napíšou jiní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hana Janků (85.163.227.1) --- 13. 5. 2020
Koupě matky

Dobrý den. Chci se zeptat, zda když koupím matku z jiného kraje, tak zda je třeba někde něco ohlásit, či někde něco předem vyřídit? A zda je třeba nutné po přívozu matky provést nějaké preventivní opatření, např. kvůli zavlečení nějaké nákazy? A co je pro převoz matky autem potřeba (cesta cca 2,5 hodiny) - jen obyčejná klícka a tu dát do nějaké krabice a po dovozu vložit klícku hned do bezmatečného včelstva? Děkuji za odpověď, případně na odkázání na článek věnující se tomuto tématu.
Hezký den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 5. 2020
Re: varroa -trubčí pasti (74146) (74149) (74150) (74152) (74153)

Já jsem taky neviděl, ale já varoa na včelách nehledám a nějaké katastrofální zamoření jsem nezažil, takže jsem neměl důvod hledat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelA (82.142.105.69) --- 4. 5. 2020
Re: varroa -trubčí pasti (74146) (74149) (74150) (74152)

tak to mám asi jiný VD,protože za těch 20let jsem na trubci roztoče neviděl....
na trubčím plodu ano,to je bez debat

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 5. 2020
Re: varroa -trubčí pasti (74146) (74149) (74150)

"Ale k roztoči. Jde o to, jestli je pravda, že roztoči opustí úl spolu s trubcema při jejich vyhánění, nebo spíš přelezou na dělnice a jejich plod."
a.
Já myslím, že bude platit obojí. V některých úlech totiž trubci nejsou vyháněni a neúmírají ven, ale část jich zůstane někde na dně úlu v rohu a hynou tam. Případně dokonce se "zaslouží" včelař, když třeba trubci v medníku nemají otevřené očko, nedostanou se ven a hynou pak na mřížce. Roztoči by potom měli z těch umírajících trubců doléze zpět do včelstva. Přírozeně záleží, jaký je, hlavně na tom dně úlu, který není úplně pod vlivem včelstva, biotop. Měli by tam být takzvaní "štírci" neboli draví tuším taky roztoči, kteří mohou varoa lovit a tak likvidovat a zřejmě i mravenci by rádi občas nějakého živého roztoče ulovii a donesli do hnízda jako potravu pro své larvy.
Co se týká trubců, kteří zůstanou venku, myslím si, že roztoč pozná, že jeho "nositel" je zbídačelý a hladový a brzo zemře a při pokusech trubce na česnu dostat se dovnitř mohou z trubce "sestoupit" a chytit se strážkyň.
a.
Jinak obecně si myslím, když vyřezávání trubčího plodu se v praxi ukázalao jako málo účinné, že velmi perspektivní je směřovat technologii ošetřování včelstev tak, aby po posledním medobraní vzniklo ve včelstvu "okénko" kdy včelstvo je bez plodu a v tom okénku včely ošetřit klasickou fumigací.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (217.170.101.106) --- 3. 5. 2020
Re: varroa -trubčí pasti (74146) (74149) (74150)

Ne jdou hledat další prostor ke kladení vajíček.
Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:6459:df68:7221:2933) --- 3. 5. 2020
Re: varroa -trubčí pasti (74146) (74149)

Viry jsou problém, to ano.
Ale k roztoči. Jde o to, jestli je pravda, že roztoči opustí úl spolu s trubcema při jejich vyhánění, nebo spíš přelezou na dělnice a jejich plod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.92.98) --- 2. 5. 2020
Re: varroa -trubčí pasti (74146)

Kolega Chroust to ponekud zjednodusuje ve stylu svazovych dogmatiku.Problem jsou virozy a ty veru nezalezi na poctu VD ve vcelstvu,ale na tom jestli se rozjedou nebo ne.Daleko hodnotnejsi clanek k premysleni tam ma Radek k virum,pokud tedy je clovek ochotny premyslet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 5. 2020
Re: Matka (74129) (74142) (74144)

"Nejlepsi pokud se zacatecnik nauci hned tvorit oddelky a nakoukne do chovu matek,pak nemusi nakupovat mnohdy to,co je horsi,nez ma sam doma,byt s "modrou" krvi.Oddelku neni nikdy dost."
a.
Nejde o to, jestli to, co nakupuje je horší nebo lepší. Jde o to, že v systému komerčního chovu matek se rozchovává pouze několik vybraných linií včely medonosné. V celé ČR, mimo snad nějaké nepovolené dovozy a mimo matek včelstev na hraničních územích oplozenými trubci z vedlejšího státu se dnes díky velmi rozšířeným komerčním chovům matek chová jen těch několik liní. Pokud se objeví nějaký nový patogen, třeba nyní nějaký vir (na včely) tak by byla obrovská náhoda, kdyby aspoň jedna z těch několika chovaných liní byla tomu viru nějak víc odolná.
Můj názor je, že kdyby třeba varaóza tady přišla o takových 100 let dříve, okolo roku třeba 1885, tak dost možná by včelaři příchod varaózy ani nebyl zaznamenán. Tehdy kromě pár soukromých výzkumníků, dovozců včelích matek každý včelař rozchovával své včely neboli měl svou vlastní linii včel. V celých tehdejších Českých zemích a Moravě to byly tisíce až desetitisíce geneticky různých chovatelských linií. Klidně mohla být jedna z těch desetitisíců nebo třeba 10 nebo dvacet různých linií nějakým způsobemn znatelně odolnější proti varaóze. V takovém případě by včelaři o varoa možná ani nevěděli, jenom by se ve starých kronikách našlo, že kolem toho roku a ještě dalčích několik let potom měli místní včelaři problémy, hynuly jim včelstva a neměli tak med ani vosk, a i třeba napoprvé dovezené včely uhynuly taky, až napodruhé, napotřetí atd dovezené včely třeba z jiného kraje (některá z těch odolných linií) se uchytily a přestaly hynout.
Jenže když dnes v celé ČR je jen několik chovatelských liní, jaká je pravděpodobnost, že aspoň jedna z těch vybraných několika liní bude nějak odolná? pět ku tisíci nebo desetitisíci?
Proto je třeba, aby včelaři co nejvíc nekupovali matky z komerčních chovů, ale dlouhodobě, víc než aspoň desítku let rozchovávali matky ze svých včelstev neboli vytvářeli svou linii.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 2. 5. 2020
Re: varroa -trubčí pasti (74146)

Nevyřezávám trubčinu a včelstva padají, ten kdo poctivě vyřezával opakovaně, je dnes stejně bez včel, téměř žádný rozdíl. Jen Varoa za to nemůže, ale je to pořád dokola, u koho to na stanovišti není, tak neví. Poškozené včely v buňkách - mlaďušky nelétající v trávě, některé deformované křídla, včetně trubců, ale v buňce přesně ty poškozené včely žádné roztoče nemají = virusy bez VD, ten VD to je jen zástěrka, loni byl přemnožen, tak se na něho všechno svedlo.

A loňské matky? Co u vás? U mě loňské oddělky netáhnou, jeden z pěti pěkný, jinak problém obsadit 3 bedny, řepka ve v plném květu, ale dále už nesílí, naopak některé se mi zdá že slábnou, lítají hlavně trubci, létavky v podmetu zmizely, u některých tedy podmet předtím brada i když mrzlo, teď prázdný. Letos byl po dlouhé době nátěr M1 už ze zoufalství. Jde to rok co rok horší, stavy od podzimu jsou minus v katastru 60%, většina co přežily moc nepřinese, potvrzeno i v okolí, ale někdo to má naopak prý dobrý. Nechci tímto spekulovat, těch faktorů je mnoho, otravy, viry v zásobách atd... jen aktuální situace, nic se nemění... okr opava.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:dd54:e75f:48ad:5d86) --- 2. 5. 2020
varroa -trubčí pasti

Přátelé, co říkáte na článek v posledním Včelařství (5/2020, str, 176-177), kde kolega Chroust popisuje, že v podletí, při vyhánění trubců s nimi včelstvo opustí i značná část roztočů, kteří na něm parazitují a tak je včelstvo přirozeně ozdraveno od roztočů.....
Měl jsem za to, že po slunovratu je třeba poslední trubčinu vyřezat, aby právě roztoči nepřešli na dělničí zimní generaci.
Jaký je Váš názor?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.25.21.175) --- 2. 5. 2020
nowadays

Současná krizová situace ukázala, že na Covid 19 nejlépe reagují včely. Stále nosí med :)) tedy nektar, aby mě někdo nesabotoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.70.85) --- 2. 5. 2020
Re: Matka (74129) (74142)

Nejlepsi pokud se zacatecnik nauci hned tvorit oddelky a nakoukne do chovu matek,pak nemusi nakupovat mnohdy to,co je horsi,nez ma sam doma,byt s "modrou" krvi.Oddelku neni nikdy dost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.177.44.64) --- 1. 5. 2020
nabídka

Omlouvám se, pokud není koference určená k inzerci.Pro rodinu známého včelaře nabízím z pozůstalosti medomet nerozový zvratný 6ti rámkový,s programem, výroba Havl.Borová. tel.608211661 Martina Škarydová

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Holý (185.183.107.170) --- 1. 5. 2020
Re: Matka (74129)

Vážená přítelkyně, nemám pro vás žádná přemoudřelé rady ani kárání, ale pokud by se Vám to vyplatilo, mohu Vám věnovat jednu čistokrevnou Singrovku. Musela byste ale pro ní přijet na jižní Moravu, okres Brno venkov. Letošní ještě nemám, tedy loňská zelená. Pokud budete mít zájem, domluva telefonem na 603892749.

S přátelským pzdravem M. Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 5. 2020
Re: Matka (74129) (74133) (74134) (74138) (74139)

"Sice sem to nebyl ja,kdo tohle radil,ale nechal bych 1 pokud jsou vcely v sile a dalsi zaparkoval do oddelku,pro pripad,ze by se nova matka nevratila z oplozovaciho proletu."
a.
Přesně tak.
a.
Stejně se potřebujete naučit odchovávat matky nebo rovnou nová včelstva a to jde v malém počtu nejlépe přes oddělky.
Jinak matky ve včelstvech zestárnou a jak to včelař nechá takhle pasívně na včelách, obnovovat matky, včelám se to občas nepovede a včelstvo skončí nebo zůstane stará matka a včely potom slábnou odejdou přes zimu atd
Je lepší, když včelař sám aktivně odchovává matky a mění je. Nebo když aktivně ruší slabá včelstva a odchovává nová z oddělku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Adriana (85.163.227.1) --- 1. 5. 2020
Re: Matka (74129) (74133) (74134) (74138) (74139)

Omlouvám se, tedy pan Polášek. I tak děkuji za odpověď :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.4.147) --- 1. 5. 2020
Re: Matka (74129) (74133) (74134) (74138)

Sice sem to nebyl ja,kdo tohle radil,ale nechal bych 1 pokud jsou vcely v sile a dalsi zaparkoval do oddelku,pro pripad,ze by se nova matka nevratila z oplozovaciho proletu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Adriana (85.163.227.1) --- 30. 4. 2020
Re: Matka (74129) (74133) (74134)

Dobrý večer, tak jsem tu zase s dotazem. Chtěla bych se zeptat pana JosPr - udělala jsem, jak jste poradil - odstranila jsem po 8 dnech nalezených 15 zavíčkovaných matečníků. 5 bylo nezavíčkovaných, které jsem tedy nechala netknuté. Nechat teď už včelky do konce vývoje těch nezavíčkovaných matečníků v klidu a po vylíhnutí prostě z nich "vyhraje" ta nejlepší matka? Nebo je ještě potřeba nějak zasáhnout, něco hlídat? Tedy později kromě kladení vajíček... Děkuji za případnou odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (217.170.101.106) --- 27. 4. 2020
Re: rada začátečníkovi (74135)

to je tak akotát tvůj názor a praxe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Adriana (37.188.252.189) --- 26. 4. 2020
Re: rada začátečníkovi (74135)

Dobrý den, mám 4 včelstva, med neprodávám, rozdám to jen po rodině. Včely mám jen jako koníček a teprve se o nich vše postupně učím a ano, všude je hromada dospupné literatury, ale kolikrát to každý dělá rozdílně a bez zkušeností nevím co je správně. Včely mám po jednom starším pánu z vesnice, který zemřel a o včelky se neměl kdo postarat. Tak jsem koupila nové úly a vše co bylo potřeba a již třetím rokem včelky přezimovaly. Hodně mi pomáhá známý včelař, který kolikrát do roka přijede se mi na včelky podívat, jak se včelám daří, ale prostě sám má desítky včelstev a je mi blbé ho stále otravovat. Tak jsem se prostě zeptala co a jak zde... Jinak děkuji všem za odpovědi :) Hezký den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 26. 4. 2020
rada začátečníkovi

no on mu poradí a on potom až bude prodávat med o 20 Kč méně než on. To víš že jo..............

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.80.109) --- 25. 4. 2020
Re: Matka (74129) (74133)

Jak si muze zacatecnik po nastudovani veskere dostupne literatury a precteni tisicu rad a navodu na netu nevedet rady? To nejsou vedle zadni vcelari,ke kterym by zacatecnik nemohl zajit na pokec,cumendu nebo radu???Na kazdem rohu jsou dnes nejmin 2!Nic jednodusiho neni,nez konzultace na sousednim stanovisti nad vcelstvem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 4. 2020
Re: Matka (74129)

"Jsem začátečnice, nevím si moc rady, proto píšu o radu sem. Včelstva mi zimovaly v jednom nástavku, 39x24, včera jsem přidávala nástavek. Známý včelař řekl, ať do druhého nástavku dám pouze pylovvý rámek, 2 plodové, zásobní a mezistěnku... Podle rozvoje že by se postupně přidaly další mezistěny... Je to tak správně? Dnes jsem přes folii koukala, že včelky již prázdnou mezistěnku v druhém nástavku "vytáhly"."
a.
Ani tak nerozhoduje, jaké do přidávaného nástavku dáváte rámky, ale jakou budou mít včely v tom přidaném nástavku tepelnou pohodu.
To znamená pokud jsou včely v prvním nástavku dostatečně silné (zase pokud se přidání opozdí a jsou příliš silné, zadělává se na budoucí rojovou náladu) a dokážou plásty v přidaném nástavku dostatečně obsednou a udržet tam dostatečnou teplotu. Což závisí jednak na dostatku včel ve včelstvu, jednak na počasí, teplotách ve dne a hlavně v noci a na tom, jestli je nebo není snůška. Snůška zvyšuje aktivitu včel i uvnitř úlu a tím produci tepla.
Když je včelstvo k tomu připravené, tak v přidaném nástavku ty plásty rychle obsadí, plod i další plást či plásty kolem a hned po přidání na nich začne pracovat. Viz ta mezistěna,kterou včely už začaly vystavovat, která je jinak chladnější než kdyby na tom místě byl přidaný už vystavený plást.
Když k tomu včelstvo ještě není připravené, slabé včelstvo, chladno, není snůška, tak včely málo obsadí i ty plásty s vytaženým plodem, ostatní plásty vůbec neobsadí, včelstvo je v teplotním šoku a na nějakou dobu přeruší rozvoj, většinu energie vynakládá na pouhou výrobu tepla, aby vytopilo celý najednou zvětšený prostor.... v krajním případě i uhyne nějaký plod na zachlazení.
a.
Je třeba pozorovat a i dívat se do včelstev, aby se člověk naučil najít tu správnou dobu, kdy přidávat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 4. 2020
Re: Matka (74129) (74130)

"Po třech dnech od události zkontrolujte, zda včelstvo narazilo nouzové matečníky. Pokud ano, nechte je v klidu, ony se o sebe postarají.Za tři týdny zkontrolujte, zda nová matka klade, může to trvat možná i měsíc."
a.
Po cca týdnu od ztráty matky je dobré se do včel podívat a pokud mají větší množství naražených matečníků, zlikvidovat ty nejstarší.
Zrovna po týdnu to jsou ty, které jsou zavíčkované. nezavíčkované matečníky nechat. Jedná se totiž o to, že včely tam mají rozpor v instinktech, jednak jeden instinkt jim velí z těch několika matečníků vybrat nejkvalitnější matku, jednak ale kvůli zachování včelstva jim instinkt velí vybrat matku, která bude co nejdřív klást, to znamená matku z matečníku postaveného na nejstarším plodu. Problém je v tom, že taková matka byla hodně dlouho živena jako dělnice, matka tudíž bude nekvalitní, bude malá a nebude schopná klást dostatečné množství vajíček a bude ve včelstvu dělat nekvalitní včely. Může se i stát, poměrně často, že taková matka je ještě tento rok včelami zase vyměněna, nejčastěji tichou výměnou, už za kvalitní matku, vychovanou už od začátku jako matku, v dostatku krmné šťávy a velkou. Tou výměnou se potom někdy v časném létě přináší do včelstva nevhodná přestávka v plodování, která se odrazí potom v horších podmínkách pro výchovu zimní generaci a tím potom ve slabším včelstvu přes zimu. Je taky poměrně velké riziko, že matka se při oplozovacím výletu ztratí a v tom případě to je pro včelstvo pohroma, protože obvykle už nemá mladý plod, ze kterého by si vychovala náhradní matku. Bez zásahu včelaře potom dojde ve včelstvu k vzniku trubčic a do cca měsíce přirozeným úbytkem dělnic ke kolapsu včelstva.
a.
Pokud se ty starší matečníky zruší, včelstvo si potom jako matku z těch několika mladších matečníků, ze kterých by se matky vylíhly v rozmezí cca 24, možná i 48 hodin, vybere tu, která slibuje být nejkvalitnější a ostatní buď včely nebo potom vylíhlá matka zruší. Takhle vybraná matka je obvykle dostatečně kvalitní a nemusí se nahrazovat nějakou kupovanou matkou z komerčního chovu či jinak odchovanou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 4. 2020
Re: Jak brzo na jaře může být matka přirozeně oplozena (74127)

"Pokud by se jedná o trubcokladnou matku, Tak ta začne napřed klást
trubčinu ( hrboplod.) Potom Zaklade připravené matečníky. Až pak vyzrálá
matka vyletí ke snubnímu letu tak s ní poletí i stejně vyzrálí trubci. "
a.
Když je matka trubcokladná, tak žádný matečník s vyzrálou matkou nebude. Včely sice matečníky postaví, matka ho zaklade, larvička se vylíhne, ale nedozraje a z matečníku zmizí. Například když matka byla pozdě na podzim nějak ztracena a včely si vychovaly novou, která se ale neoplodnila. Jedině že by byla matka trubcokladná jen částečně neboli matka stará nebo nedostatečně oplozená, které začíná končit zásoba spermií z oplozovacích výletů, potom to možné je.
Možnost vychovat z neoplozených vajíček trubcokladné matky samičku, dělnici nebo dokonce matku je zmíňována v literatuře, ale asi to bude jev velmi řídký a nedá se na něho spoléhat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel.H (2a03:ab00:101:200:edd7:afaa:7b94:bd57) --- 24. 4. 2020
Re: Matka (74129)

Po třech dnech od události zkontrolujte, zda včelstvo narazilo nouzové matečníky. Pokud ano, nechte je v klidu, ony se o sebe postarají.Za tři týdny zkontrolujte, zda nová matka klade, může to trvat možná i měsíc.

Pokud matečníky nenarazí a ve včelstvu nebudou vajíčka (možná tam matka je), tak tak tam vložte čerstvě zakladený plást z jiného včelstva a dejte jim druhou šanci. Pokud ani poté se nic nezmění, nenarazí matečníky, spojte je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Adriana (37.188.131.4) --- 23. 4. 2020
Matka

Dobrý den,
Jsem začátečnice, nevím si moc rady, proto píšu o radu sem. Včelstva mi zimovaly v jednom nástavku, 39x24, včera jsem přidávala nástavek. Známý včelař řekl, ať do druhého nástavku dám pouze pylovvý rámek, 2 plodové, zásobní a mezistěnku... Podle rozvoje že by se postupně přidaly další mezistěny... Je to tak správně? Dnes jsem přes folii koukala, že včelky již prázdnou mezistěnku v druhém nástavku "vytáhly". A teď problém... Při přidávání nástavku jsem teprve odřezávala divočinu z podzimu, kde na některých místech už byl plod.. Z jednoho včelstva při oddělávání divočiny či prostě při předělávání plodové ho rámku do druhého nástavku mi musela vypadnout matka na zem z rámku. Matky jsem si všimla teprve dnes, byla již mrtvá. Tudíž mám teď včelstvo bez matky. Prosím o radu, co teď dělat? Včely si vystaví nový matečník? Hrozí vyrojení? Koupit novou matku? Moc mne to mrzí, když jsem to viděla, bylo mi do pláče. V neděli snad známý přijede osobně a na včelstva se mi podívá. Doufám, že jsem jim nějak neublížila i tím přidáním nástavků způsobem viz. výše.
Děkuji za případnou odpověď a omlouvám se za případný "amatérský" dotaz.
Hezký večer.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelA (82.142.105.69) --- 23. 4. 2020
Re: Jak brzo na jaře může být matka přirozeně oplozena (74119) (74121) (74122) (74123) (74124) (74125) (74126)

První med bude,ale ve včelách zůstane min do konce května.Pak se uvidí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (217.170.101.106) --- 23. 4. 2020
Jak brzo na jaře může být matka přirozeně oplozena

O moudrosti přírody!

Pokud by se jedná o trubcokladnou matku, Tak ta začne napřed klást
trubčinu ( hrboplod.) Potom Zaklade připravené matečníky. Až pak vyzrálá
matka vyletí ke snubnímu letu tak s ní poletí i stejně vyzrálí trubci.

Horší je to u nouzových matek ale i tady moudrá příroda ponechává ve
včelstvu pro jaro pár přezimujících trubců.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (78.80.16.216) --- 23. 4. 2020
Re: Jak brzo na jaře může být matka přirozeně oplozena (74119) (74121) (74122) (74123) (74124) (74125)

Jsem jineho nazoru. Sadlo to je pouze pro netrpelivce. Kdo vyčká a umí třídit a vybrat, dostane 2/3 kvalitního chutného květového medu i treba z repky. 1/3 medovice je nejistá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.74.175) --- 22. 4. 2020
Re: Jak brzo na jaře může být matka přirozeně oplozena (74119) (74121) (74122) (74123) (74124)

Nedelal bych predcasne zavery.Uz ted je sucho jake malokdo na jare pamatuje,dokonce i ta hloupa repka muze zklamat na nektar.A co bude pak je ve hvezdach,nebo spis o tom,kolik vody spadne.Uspech,neuspech sezony se rozhodne na maline,ostruzine,medovici,nejaky mednik jarniho sadla nic neznamena.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 4. 2020
Re: Jak brzo na jaře může být matka přirozeně oplozena (74119) (74121) (74122) (74123)

"Letos bude silný rok. Zpola plné medníky v půlce dubna jako nyní ještě nikdy nebyly."
a.
Skoro vždycky, jak je takové velmi teplé časné jaro, je květen nebo červen nebo oba chladné a deštivé.
nebo jinak, dokud to není vytočené v kbelících, jako by nebylo nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.25.21.175) --- 22. 4. 2020
Re: Jak brzo na jaře může být matka přirozeně oplozena (74119) (74121) (74122)

Mě přetrvaly zimu také včelstva bez kladoucí matky a dnes už tam sype trubčí plod, ale pravidelně, jako kdyby nebyla jen oplodněná. Matky byly později vychované v srpnu a zřejmě už to nestihly. Samy si narazily matečník, tak jsem přelarvil a dnes už je zavíčkovaný, ale trubci nejsou (220m) a do snubáku asi nebudou zralí. Snad chvíli počká. Ale spojovat se mi nechce. Posledně jsem si vyrobil z jednoko trubco-včelstva druhé ještě silnější. Raději rozstřelit po rámcích do medníků.
Letos bude silný rok. Zpola plné medníky v půlce dubna jako nyní ještě nikdy nebyly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pezb (93.89.107.32) --- 19. 4. 2020
Re: Jak brzo na jaře může být matka přirozeně oplozena (74119) (74121)

Děkuji za reakci a naději.
Jedná se o Valašsko 550m.n.m..
Za 14 dní do nich kouknu a pak uvidím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 19. 4. 2020
Re: Jak brzo na jaře může být matka přirozeně oplozena (74119)

Řekl bych, že letos má matka v polovině dubna šanci na oplození velmi dobrou. Mírné omezení je, že nebude příliš moc trubců,matka by kvůli tomu mohla být mírně nedostatečně opylena, jako že by jí třeba za rok došlo sperma, ale na druhé straně takhle brzo budou trubci prakticky pouze z kvalitních nejsilnějších včelstev a čisté kraňky, takže taková matka by měla mít kvalitní včelstvo i potomstvo.
Jinak podle mně, co se týká oplození matek, je letošní půlka dubna zhruba srovnatelná s dobou tak s prvním týdnem května v minulých letech.
Jinak kdysi jsem jednou c odchovával matku takhle časně brzo, v polovině dubna a oplodnila se normálně, akorát tehdy bylo cca týden velmi špatné počasí a zhruba o tuto dobu začala klást později.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (31.30.168.114) --- 19. 4. 2020
Re: Jak brzo na jaře může být matka přirozeně oplozena (74119)

No ono asi taky záleží KDE. V polabí určitě. Zrovna dneska jsem dělal oddělky, zítra jim dám matečník. Trubců je ve včelstvech už docela dost. V podkrkonoší to může být úplně jinak. Tady u nás už začíná řepka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pezb (93.89.107.32) --- 19. 4. 2020
Jak brzo na jaře může být matka přirozeně oplozena

Jinak řečeno: jakou má šanci včelstvo mátečníky v půlce dubna?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.19.77) --- 14. 4. 2020
Re: Přidání nástavku (74116) (74117)

Pro upresneni,jak rozumet slovum "az zacne matka plodovat"??? Ona neploduje?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.91.252) --- 14. 4. 2020
Re: Přidání nástavku (74116)

Moji odpoved mas na VF.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Filip (178.255.168.237) --- 14. 4. 2020
Přidání nástavku

Ahoj,
přivezl jsem si včely na 11 rámcích (39x24). Zatím v jednom nástavku. Až začne matka plodovat a bude obsazeno dostatečně rámků přidám druhý nástavek, do kterého vložím tři rámky s plodem, které dám nad plod prvního nástavku a doplním mezistěnami (souše nemám). První nástavek doplním třemi mezistěnami, které dám k zadní stěně nástavku (mám teplou stavbu). Mezi nástavky vložím mateří mřížku. Mohu to takto udělat? Děkuji moc za jakékoli připomínky, rady..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.28.88) --- 14. 4. 2020
Re: (74109) (74110) (74114)

Do Cmsch hlasi vzdy na podzim a zatim stavy udrzuje tvorba oddelku.Jarni stavy se nikde nezverejnuji,zatim tohle maskovani uhynu funguje a svet zavidi.
Peroutka to vysvetluje ve Vcelarstvi prejimanim postupu v tlumeni klestika jako v cizine,kde jsou pry ztraty 40%,proto je u nas mame taky.Jenom pozapomel,ze na tu "svazovou" cestu jaksi dochazeji a dosli lidi,kteri budou obihat ostatni.Porad zije kdesi v dobach minulych.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelA (82.142.105.69) --- 14. 4. 2020
Re: (74109) (74110)

a zase za všechno může někdo jinej..


"obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem kvůli závažné situaci, v níž se ocitla většina včelstev na území naší republiky"

já jenom furt nevím jaká většina a kde.To co včelaři hlásí do ČMSCH,vypovídá o něčem jiném.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.87.151) --- 13. 4. 2020
Re: (74109) (74110) (74111) (74112)

Je zvlastni,ze podobne nazory maji nejen funkcionari ZO,ale uz i obycejni clenove.Cim to? Zacina se projevovat generacni vymena clenske zakladny,ktera odmita vizi,jak nam svet zavidi???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 4. 2020
Re: (74109) (74110) (74111)

Ať zasázej stromy místo takových litánií. Unás komunisti sází aleje tj kilometry třešní a byly obnoveny všechny nemocné lípy v obci.

Tz. najdou kvalitu pylu ze stromu který kvete po slunovratu a sázej jak o život dokud sami dýchaj.

A nezapomenou pravidelně zalejvat alespoň tři roky od výsadby aby neuschly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(46.135.7.63) --- 10. 4. 2020
Re: (74109) (74110)

Tohle jim bude uplne jedno,nejake vcely.Dulezite je pro ne cerpat dotace,vybrat prispevky,lobovat za Dol a neustale omilat,jak nam svet zavidi...Vcely? Kde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:75d3:574b:3880:b13a) --- 9. 4. 2020
Re: (74109)

Vážená paní předsedkyně, členové předsednictva i řadoví členové,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem kvůli závažné situaci, v níž se ocitla většina včelstev na území naší republiky. Sám jsem na konci roku 2018 přišel asi o devadesát procent z nich v důsledku syndromu zhroucení včelstev [jev, kdy úl opustí většina dělnic, přestože mají dostatek zásob – pozn. red.]. Podle informací z posledních čísel časopisu Včelařství, který Český svaz včelařů (ČSV) vydává pro své členy, se očekává, že rok 2019 bude pro mnohé včelaře podobně smutný. Svaz samotný si, bohužel, žádné statistiky úmrtnosti včelstev nevede. Zato vede téměř svatou válku proti parazitovi jménem Varroa destructor (kleštík včelí), který způsobuje onemocnění zvané varroáza a podle představitelů ČSV je příčinou prázdných úlů. Myslím, že tohle zjednodušené hledání viníka je podobně scestné jako boj proti kůrovci v našich lesích. Příčinou totiž ani v jednom případě není parazit, ale několik dalších faktorů, které snižují vitalitu včelstev/stromů, pro něž je varroáza/kůrovec, případně následná virová infekce, jen příslovečným hřebíčkem do rakve.

Může za všechno kleštík?
Rád bych uvedl tři důvody, proč si myslím, že ČSV situaci zjednodušuje, veškerou vinu svaluje právě na varroázu a jako jediné řešení navrhuje důraznější léčení včelstev:

1. Výzkumný ústav včelařství, s.r.o., který byl založen v roce 1996 a jehož pětinovým vlastníkem je i Český svaz včelařů, je jediným vývojářem léčiv proti varroáze, která u nás ČSV distribuuje (tedy prodává svým členům). Jeho jednatel František Kamler, sám také majitel pětiny podniku s obratem v řádu desítek milionů ročně, je totiž zároveň jedním z členů předsednictva Svazu. Další spolumajitel se stejným podílem, Daniel Titěra, je častým přispěvatelem časopisu Včelařství, v němž léčení pravidelně podporuje z pozice „odborníka“. Jde tedy o zřejmý konflikt zájmů, protože oběma spolumajitelům jde samozřejmě o maximální zisk společnosti a se svým vlivem v ČSV zároveň jeho členům nedoporučují nic jiného než odebírat léčiva, na nichž sami profitují.

2. Na desátém sjezdu Českého svazu včelařů na konci roku 2015 se stala jeho předsedkyní nepříliš známá právnička Jarmila Machová. Ta v té době figurovala jako zastupitelka na Praze 4 za Hnutí ANO 2011. Vzhledem k tomu, že její stranický předseda Andrej Babiš byl už v té době nejen největším dodavatelem chemie pro zemědělce, ale také největším zemědělcem a zároveň jediným zpracovatelem řepky olejné, není divu, že se ČSV minimálně od té doby vůči zemědělství nevymezuje a včelaře proti zemědělcům nijak nebrání. Možná by se od té doby o ČSV dalo mluvit jako o další divizi Agrofertu.

3. V roce 2017 byl pozměněn takzvaný plemenářský zákon, do něhož bylo doplněno, že jediným druhem, který se u nás smí šlechtit, je včela medonosná kraňská. Ta je mezi včelaři nejrozšířenější, protože má dobré výnosy a není příliš bodavá. Hodí se tak pro včelaření i do měst. U nás původně rozšířená včela tmavá byla efektivnější „kraňkou“ vytlačena už před lety. Vzhledem k tomu, že plemenářský zákon se odvolává na zvyšování biodiverzity, jde uzákonění možnosti šlechtit pouze jeden druh včely – u nás navíc nepůvodní a mohli bychom říct invazivní – přímo proti jeho smyslu. Zjednodušujeme tak situaci parazitům, podobně jako ji naši předkové zjednodušili kůrovci tím, že vsadili víceméně jen na smrk.

Včelí chemoterapie
Z uvedených důvodů není divu, že ČSV prostřednictvím svého časopisu včelařům, kteří přišli o svá včelstva, vysvětlí, že na vině je špatné léčení. A pokud léčí správně, jistě léčí špatně někdo v jejich okolí.

Jak ono „správné“ léčení probíhá? Při povinné podzimní fumigaci úlu se na papírový pásek nakape několik kapek přípravku Varidol (s účinnou látkou amitraz, což je karcinogenní insekticid), čmoudící papírek se vloží do úlu a ten se pak zavře na dvacet minut. Je to podobné jako nahnat lidi s klíštětem do uzavřené místnosti a pustit do ní plyn, který klíšťata zlikviduje. Tato procedura se opakuje dvakrát a potřetí v době, kdy je chladněji a včely jsou už v uzavřeném chomáči, s po­užitím aerosolu. Včely, které mají plno práce se zahříváním matky i sebe samých, tak včelař obalí do chladného, jedovatého gelu. Je myslím zjevné, že ani kouř, ani aerosol včelám před náročným zimním obdobím příliš neprospěje.

Na jaře se u včelstev, kde se v lednu objeví více než tři roztoči na úl, aplikuje ještě nátěr plodu léčivem M–1 AER (s účinnou látkou tau-fluvalinát), s nímž by měl včelař nakládat velmi opatrně, protože nesvědčí ani člověku. V létě se pak doporučuje vkládat desky s kyselinou mravenčí, případně pásky antiparazitika Gabon, které také obsahuje tau­-fluvalinát. Navíc se musí každý rok zvyšovat dávka účinné látky, protože na tu předchozí si roztoč stačí vyvinout odolnost.

Je třeba posílit včelstva
Český svaz včelařů by měl mnohem více času věnovat komplexní problematice syndromu zhroucení včelstev, nikoli se soustředit pouze na jeden z problémů. Je třeba více tlačit na zemědělce, aby v okolí úlů hospodařili ekologičtěji, tedy zejména s menším množstvím chemie, a upřednostňovali plodiny, jimž se v místních podmínkách daří. Řepka je sice štědře dotovaná, ale po chemickém postřiku včelám ani v květu nic nepřináší. Je nutné zemědělcům neustále opakovat, že Evropská unie poskytuje dotace na takzvané nektarodárné pásy, jež zajišťují dostatek potravy nejen včelám, ale i dalším druhům hmyzu, který v posledních letech z naší krajiny rychle mizí. Svaz by měl podporovat včelaře, kteří nevyužívají včely jako dojné krávy (někteří pro maximalizaci zisku včelám při zimování nahrazují med mnohem méně kvalitním cukerným roztokem). Možná by stačilo nabádat včelaře k tomu, aby včelám nebrali med z plodiště a zároveň aby jim nechali na přezimování to, co si nasbírají od července dál (s výjimkou medovicového medu, který jim během tuhé zimy, kdy nemohou vylétávat, neprospívá).

Kůrovcová kalamita je skutečně podobná varroázové epidemii. Zatímco před lety byli lesníci přesvědčeni, že stačí vykácet nakažené stromy a kalamita se tím zastaví, dnes už většina z nich ví, že pomůže především větší druhová rozmanitost lesů, ale také že je nutné mírnit klimatickou změnu, která přináší nesnesitelně dlouhá období sucha, jež kůrovci tak svědčí. Je tedy nutné dělat víc než jen bojovat s kleštíkem chemickými zbraněmi. V první řadě je potřeba posílit včelstva. Pak budou schopna se s kleštíkem vyrovnat mnohem snadněji.

Autor je členem ZO Vysoké Veselí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(78.80.30.238) --- 9. 4. 2020

https://a2larm.cz/2020/04/svata-valka-proti-parazitovi-otevreny-dopis-ceskemu-svazu-vcelaru/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 4. 2020
Re: Asi budeme muset -rozhodne nebudem (74006) (74007) (74009) (74011) (74012) (74014) (74017) (74018) (74023) (74024) (74033) (74034) (74039) (74040) (74046) (74103) (74104) (74106) (74107)

Podle mně hodně záleží na krajině. Například kdysi jako kluk mi stačilo vyjít z baráku v podstatě kterýmkoliv směrem a do cca 200 metrů jsem prakticky všude narazil na nějakou bažinku, pramen, otevřený potok atd. Když bylo tehdy sucho, jaká bývají dnes, tak se včely akorát z běžných lučních květů a jiných běžných přeorientovaly na rostliny a jejich květy, které byly v okolí těch zamokřených míst. A vůbec nic se nestalo.
Sucho tehdy určitě bylo, například kterýsi rok, nějak okolo roku 1973, bylo tak velké sucho, že místní říčka úplně vyschla a voda zůstala jen v hlubokých tůních té řeky. Nikdy potom takové sucho nebylo, protože řeka nikdy, ani dnes v době "sucha" takhle nevyschla.
Dnes stačí v létě týden jasná obloha a teplo a všude tady je prach, protože všechny ty všechny ty mokřinky, bažiny a otevřené potoky buďto odvodnili, zasypali nebo zatrubnili. Jak je dnes sucho víc než 2 - 4 týdny, včely dnes silně trpí, protože nemají žádnou pylovou pastvu. A to i v době, kdy kvetou vysoké stromy, na jaře zbylé ovocné stromy, třeba v létě zbylé lípy, které mohou kořeny sáhnout hluboko do země pro zbytky vláhy.
a.
A potom záleží na zavčelení krajiny. Kdysi jsem zažil krajinu, kde se mimo snůšky od května po srpen včely v pohodě uživily a ještě přinášely týdně 1 - 3 kila medu. V době snůšky přirozeně za pár dnů plný medník. Dneska v době snůšky nosí stejně jako dřív, ale mimo snůšku spíš většinou trpí hladem, hlavně pozdšji v červenci a srpnu a je třeba se o ně starat.
Kdysi byla příprava na snůšku v tom, že se včely rozebraly a vybralo se těch 3 - 10 kilo, které každé včelstvo mezi snůškama nashromáždilo, aby se uvolnily plásty na med ze snůšky. Mimochodem to býval obvykle ten nejchutnější med. Ale tehdy, pokud se v květnu vypořádalo s rojovou náladou, až do poloviny srpna se se včelami nemuselo prakticky nic dělat mimo vybírání medu. Poslední jistá snůška byla v polovině srpna z medovice a srpnových květů, další snůšky, třeba z ohnice a hořčice na strništích už byly nejisté, bylo lepší po polovině srpna krmit.
a.
Dnes je příprava na snůšku v tom, že se včely hlídají, aby netrpěly hladem. A pokud trpí hladem, musí se přikrmovat. V červenci, pokud není snůška třeba z lip, by už včely z mimosnůškových zdrojů nestihly přinést ani pro svou obživu a stoprocentně by trpěly hladem. krmení na zimu v červenci je potom i z těchto důvodů, je lepší nechat zpracovat včelám cukr na zimu v červenci než včely přikrmovat v červenci a srpnu a na zimu krmit potom. Ale kdyby i dnes bylo zavčelení tak malé, že by byly jisté snůšky v srpnu, určitě by spousta včelařů nechávala včely nosit med a na zimu krmila až na konci srpna a v září.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:9981:243:a746:a9cd) --- 8. 4. 2020
Re: Asi budeme muset -rozhodne nebudem (74006) (74007) (74009) (74011) (74012) (74014) (74017) (74018) (74023) (74024) (74033) (74034) (74039) (74040) (74046) (74103) (74104) (74106)

Myslím, že nezáleží na počtu včelstev. Znám jednoho, má kolem 50 včelstev. Na zahradě cca 15 v nást. úlech - ty vytáčí, něco prodá ze dvora.
Na dalších několika stanovištích po lesích má ten zbytek, v klasických, klátech, TBH i košnicích. S těma si jen hraje, co si nanosí jim nechá.
Ošetřuje různě ale letos měl úhyny kolem 10% a to jsou kolem tak 30% ztráty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75438 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 74107 do č. 74167)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu