75851

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Květoslav Čermák --- 8. 4. 2002
Re: Re : na 237

> Provokativní otázka:
> Je to opravdu tak, že při "teplém" držení včelstev je množství zimního a
předjarního plodu
> vychovávaného v době bez přísunu pylu vyšší než v jiných včelstvech? Není
to přesně
> naopak?? Že totiž díky stálejším podmínkám včely zimují podstatně
klidněji a nejsou tudíž
> ničím drážděny k plodování? A mají potom více sil pro jarní rozvoj v době
kdy je pylu
> dostatek? Zjišťoval to u nás někdo? Určitě ano, jenom ho objevit... V
zahraniční
> literatuře takové informace existují. Co vlastně spouští plodování v
časném jaru, které
> faktory jsou nejdůležitější?

Jde také o to, jak moc by se včelám přihřívalo. Příhřívání v zimě kvůli
zmírnění silných mrazů bude jistě užitečné (viz zimování v halách/stébnícíh
v Rusku a Kanadě). Příliš velké teplo proti venkovní teplotě v zimně a
hlavně na jaře může včely oklamat, jak jsem uvedl v příspěvku 667.
Plodování na jaře je reakcí nejen na oteplení, ale i na prodlužování délky
světelného dne.
K tomu jedna zkušenost: Všiml jsem si, že po více velmi chladných dnech na
jaře (březen, duben) s teplotama okolo 0 °C přes den, když se pak naráz
oteplí natolik, že včely mohou létat (teplota nad 12 °C) a hned první či
druhý den oteplení se podívám do včelstev, tak mají dost (i stovky) malých
larviček, starší larvy skoro žádné. Znamená to, že i za chladných dnů matka
dost klade, aby po oteplení včelstvo "neztrácelo" čas (ty 3 dny na vývoj
vajíčka v larvu). Když je zima, vajíčka nebo larvičky likvidují (což není
nic zvláštního - ví se, že jen asi 3/4 vajíček se vyvinou v dospělé včely a
to i ve zdravých včelstvech). To dokresluje vliv prodlužujícího se dne -
světelné fáze na plodování.

> Mezi rozkvětem řepky a prvním vcelku spolehlivým a vydatným zdrojem pylu
(jívy) je u mne
> 55 - 70 dní. To podle mne stačí na dobrý rozvoj do snůšky, a to již ve
včelstvech hojně
> zásobených čerstvým pylem...
> Význam tepla (izolace úlů, stébníky, včelíny nebo, když už to někdo chce -
mě se to moc
> nezamlouvá - elektrické přitápění) je asi jiný v různém období. V zimě
snižuje nároky na
> regulaci teploty, zklidňuje chomáč a omezuje také předčasné plodování, na
jaře pak naopak
> plodování podporuje.
> Vita Vydra

V podstatě lze souhlasit. Jen dodávám, že v zimě jde o to, jestli bychom
pomáhali ohřevem včelám před obvyklým "středoevropským" mrazem do cca -20 °C
anebo před větším mrazem (-30 a více). Ty menší mrazy naše včely musí
zvládnout bez problému! Kdyby ne, za nic by nestály.


Květoslav Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu