75993

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

(93.89.107.245) --- 31. 12. 2019
: A jak dál?

Z měli v zimním obdobím t.j.leden,února jsou včel většinou v chomáči,když se rozvolní některé kleštíky shodí zaleží na počasí.Jak tahle diagnostika začala tak to bylo začatkem 80 let tak ta byla jestli je kleštík vůbec přítomen.(utrácely se včelnice,když se našel 1 kleštik trvalo to skoro 2 roky) V té době se zimovalo v jednom nástavku tak nebylo hodně míst kde se mohl zachytit.Dnes po 40 letech se zimuje min v 2 až 5 nástavcích tak je tam dost zachytných bodu kde zůstane viset k tomu stavební zábrany.Až odeberete měl dejte podložku zpět a když vám nebudeli líto tak zatřepte z úlem a uvidíte kolik spadne.Neni to jak, když jsou včely aktivni v vše spadne na podložku.Pan Přidal o tom udělal studii už asi před 8 roky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
JosPr (46.135.69.33) --- 31. 12. 2019
Re: : A jak dál?

Nejvetsi perla se asi povedla SVS argumentaci,ze ponechanim stavebni uzavery dochazi k vyznamnemu zkresleni spadu na podlozku.Pritom nad podlozkou je nekdy i 2-3 nastavky.Tak nejak,ze by to roztoc padly v chemicke valce nebo prirozene zesnuvsi vzal kolmo dolu,se snad ani verit nechce.Zato po kazdem otepleni a rozvolneni chumace se podlozka plni roztoci z podzima,kteri byli zasmrceni lecivem....Co ta 0 vlastne znamena? Ze nebylo teplo,ze se nepohly vcely nebo,ze vsichni roztoci nepropadli na podlozku? Kolik samicek roztocu preziva ve vcelstvu pri vysledku O,kolik na stanovisti s 0,kolik na katastru s 0,kdyz na podzim je roztocu zase jako kviti??? A naopak,kolik jich je ve vcelstvu,kdyz vcely pri zimnim otepleni skotaci po plastech a hazi lonske klestiky na podlozku? Kdyby se milovnici grafu o varroaze jednou vazne zamysleli....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 1. 2020
Re: : A jak dál?

"Z měli v zimním obdobím t.j.leden,února jsou včel většinou v chomáči,když se rozvolní některé kleštíky shodí zaleží na počasí.Jak tahle diagnostika začala tak to bylo začatkem 80 let tak ta byla jestli je kleštík vůbec přítomen.(utrácely se včelnice,když se našel 1 kleštik trvalo to skoro 2 roky) V té době se zimovalo v jednom nástavku tak nebylo hodně míst kde se mohl zachytit"
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
V té době se dávno nezimovalo v jednom nástavku. V jednom nástavku se přestalo zimovat nejpozději tehdy, když se začalo jezdit na řepku, protože z jednoho nástavku nešlo včely zesílit tolik ,aby z řepky donesly rozumné množství medu. A kočování včelařů na řepku začali za socíku propagovat někdy od roku 1970 - 75 a cca od roku 1980 každý, kdo chtěl a mohl kočovat, tak na řepku kočoval. V jednom nástavku tak zimovali už jen důchodci, kteří to už nechtěli měnit a část, polovina, třetina malých včelařů, co měli jediné stanoviště na zahradě. Třeba otec začal zimovat v zadováku dohromady v plodišti i medníku někdy okolo roku 1973 . A to už na základě podnětu a zkušeností jiných, kteří to dělali už dávno předtím. a kvůli získání časného jarního medu. Který se při zimování v jednom nástavku celý spotřeboval na rozvoj.
Co se týká spadu roztočů, už hned od začátku se zavedlo léčení těmi dvěmi fumigacemi ke konci září až v říjnu, kdy se hlavně prvních 10 - 15 let vybili prakticky všichni roztoči už v tom říjnu. Do toho 15 prosince potom vždy proběhlo několik oteplení, při kterých včely roztoče uvízlé na rámkách v spodních nástavcích shodily dolů. Poslední léčení aerosolem už bylo tehdy hlavně pojistka pro případ, že by se v předešlých léčeních něco nepovedlo a tak pokud bylo všechno v pořádku, zabilo to maximálně jednotky roztočů ve včelstvech. Na plástech, kde by spadly do měli a zkreslily stanovení z měli, jich zůstalo jen minimum.
Zkreslení stanovení počtu roztočů v měli je tedy podle mně záležitost pouze posledních let, kdy se rozšiřuje vícenásobné ošetřování aerosolem jako časově výhodnější proti fumigaci, pokud se dělá najednou ve velkém množství včelstev a kdy se termíny léčení kvůli nebezpečí přinášení roztočů loupežemi posunují stále později.
a.
Navíc dlouho mrtví roztoči z nějakého důvodu nebyli v měli identifikováni. Já jsem totiž pár let, když se mně trojí ošetření jevilo už jako máo účinné a byl předpoklad, že by nějaký roztoč nejvíc odolný na léčivo přežil, do měli roztoče sebrané hlavně z první fumigace přidával, v počtu tří na včelstvo. Chtěl jsem totiž na jaře další ošetření a jinak než tím že se v měli našlo víc než tři roztoče na včelstvo to tehdy nešlo zařídit. Dokud jsem přidával roztoče jen schované z první říjnové fumigace, našli v laboratoři ze tří roztočů na včelstvo jen dva nebo dokonce jednoho. Teprve když jsem hned po fumigaci roztoče sesypal do lékovky, zamrazil v mrazničce a vytáhnul a přidal do měli až při závěrečném sesypávání vzorků okolo toho 15 ledna, začali v laborce nacházet plný počet přidaných roztočů plus nějaké skutečně spadlé roztoče, 3 - 4 na včelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu