78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(93.89.107.245) --- 31. 12. 2019
: A jak dál?

Z měli v zimním obdobím t.j.leden,února jsou včel většinou v chomáči,když se rozvolní některé kleštíky shodí zaleží na počasí.Jak tahle diagnostika začala tak to bylo začatkem 80 let tak ta byla jestli je kleštík vůbec přítomen.(utrácely se včelnice,když se našel 1 kleštik trvalo to skoro 2 roky) V té době se zimovalo v jednom nástavku tak nebylo hodně míst kde se mohl zachytit.Dnes po 40 letech se zimuje min v 2 až 5 nástavcích tak je tam dost zachytných bodu kde zůstane viset k tomu stavební zábrany.Až odeberete měl dejte podložku zpět a když vám nebudeli líto tak zatřepte z úlem a uvidíte kolik spadne.Neni to jak, když jsou včely aktivni v vše spadne na podložku.Pan Přidal o tom udělal studii už asi před 8 roky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
JosPr (46.135.69.33) --- 31. 12. 2019
Re: : A jak dál?

Nejvetsi perla se asi povedla SVS argumentaci,ze ponechanim stavebni uzavery dochazi k vyznamnemu zkresleni spadu na podlozku.Pritom nad podlozkou je nekdy i 2-3 nastavky.Tak nejak,ze by to roztoc padly v chemicke valce nebo prirozene zesnuvsi vzal kolmo dolu,se snad ani verit nechce.Zato po kazdem otepleni a rozvolneni chumace se podlozka plni roztoci z podzima,kteri byli zasmrceni lecivem....Co ta 0 vlastne znamena? Ze nebylo teplo,ze se nepohly vcely nebo,ze vsichni roztoci nepropadli na podlozku? Kolik samicek roztocu preziva ve vcelstvu pri vysledku O,kolik na stanovisti s 0,kolik na katastru s 0,kdyz na podzim je roztocu zase jako kviti??? A naopak,kolik jich je ve vcelstvu,kdyz vcely pri zimnim otepleni skotaci po plastech a hazi lonske klestiky na podlozku? Kdyby se milovnici grafu o varroaze jednou vazne zamysleli....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 1. 2020
Re: : A jak dál?

"Z měli v zimním obdobím t.j.leden,února jsou včel většinou v chomáči,když se rozvolní některé kleštíky shodí zaleží na počasí.Jak tahle diagnostika začala tak to bylo začatkem 80 let tak ta byla jestli je kleštík vůbec přítomen.(utrácely se včelnice,když se našel 1 kleštik trvalo to skoro 2 roky) V té době se zimovalo v jednom nástavku tak nebylo hodně míst kde se mohl zachytit"
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
V té době se dávno nezimovalo v jednom nástavku. V jednom nástavku se přestalo zimovat nejpozději tehdy, když se začalo jezdit na řepku, protože z jednoho nástavku nešlo včely zesílit tolik ,aby z řepky donesly rozumné množství medu. A kočování včelařů na řepku začali za socíku propagovat někdy od roku 1970 - 75 a cca od roku 1980 každý, kdo chtěl a mohl kočovat, tak na řepku kočoval. V jednom nástavku tak zimovali už jen důchodci, kteří to už nechtěli měnit a část, polovina, třetina malých včelařů, co měli jediné stanoviště na zahradě. Třeba otec začal zimovat v zadováku dohromady v plodišti i medníku někdy okolo roku 1973 . A to už na základě podnětu a zkušeností jiných, kteří to dělali už dávno předtím. a kvůli získání časného jarního medu. Který se při zimování v jednom nástavku celý spotřeboval na rozvoj.
Co se týká spadu roztočů, už hned od začátku se zavedlo léčení těmi dvěmi fumigacemi ke konci září až v říjnu, kdy se hlavně prvních 10 - 15 let vybili prakticky všichni roztoči už v tom říjnu. Do toho 15 prosince potom vždy proběhlo několik oteplení, při kterých včely roztoče uvízlé na rámkách v spodních nástavcích shodily dolů. Poslední léčení aerosolem už bylo tehdy hlavně pojistka pro případ, že by se v předešlých léčeních něco nepovedlo a tak pokud bylo všechno v pořádku, zabilo to maximálně jednotky roztočů ve včelstvech. Na plástech, kde by spadly do měli a zkreslily stanovení z měli, jich zůstalo jen minimum.
Zkreslení stanovení počtu roztočů v měli je tedy podle mně záležitost pouze posledních let, kdy se rozšiřuje vícenásobné ošetřování aerosolem jako časově výhodnější proti fumigaci, pokud se dělá najednou ve velkém množství včelstev a kdy se termíny léčení kvůli nebezpečí přinášení roztočů loupežemi posunují stále později.
a.
Navíc dlouho mrtví roztoči z nějakého důvodu nebyli v měli identifikováni. Já jsem totiž pár let, když se mně trojí ošetření jevilo už jako máo účinné a byl předpoklad, že by nějaký roztoč nejvíc odolný na léčivo přežil, do měli roztoče sebrané hlavně z první fumigace přidával, v počtu tří na včelstvo. Chtěl jsem totiž na jaře další ošetření a jinak než tím že se v měli našlo víc než tři roztoče na včelstvo to tehdy nešlo zařídit. Dokud jsem přidával roztoče jen schované z první říjnové fumigace, našli v laboratoři ze tří roztočů na včelstvo jen dva nebo dokonce jednoho. Teprve když jsem hned po fumigaci roztoče sesypal do lékovky, zamrazil v mrazničce a vytáhnul a přidal do měli až při závěrečném sesypávání vzorků okolo toho 15 ledna, začali v laborce nacházet plný počet přidaných roztočů plus nějaké skutečně spadlé roztoče, 3 - 4 na včelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu