Včelařská konference

Loni mi varoázou zeslábla 2 včelstva na hrst včel, která by přes zimu umrzla. V jednom nástavku jsem je odnesl do sklepa, kde byla konstantní teplota + 7 stupňů. Zimu přežily. Na jaře při natírání plodu měly plochu plodu 2x větší, než silná včelstva, která byla venku. V srpnu měla obě včelstva narvané 3 nástavky 39x24 a velké hrozny visely na letáku. Varoáza na podzim v pohodě. Tak jsem zachránil včely na odpis. Letos mám zase dvoje nejslabší ve sklepě na ověření. Až se oteplí, vynesu je na zahradu kvůli proletu a pak zas šup do sklepa. Vzpomněl jsem si na norské zimování. Přijde mi to efektivnější, než spojovat slabochy a ztrácet tím matky.

Kde je jistota,ze za tim byla varroaza? Nebyla to spis viroza a s ni spojene potize nebo soubeh s N.C?

"Kde je jistota,ze za tim byla varroaza? Nebyla to spis viroza a s ni spojene potize nebo soubeh s N.C?"
Jestli dotaz je na mně, typoval jsem to na virózu přenesenou roztoči, která v podletí zabránila vývoji zimní generace.
Tehdy to u nás včelařům hynulo hodně a právě ti dobří, co měli velké výnosy, třeba už v listopadu měli prázdné úly pouze s plásty se zásobami.

7°C je si myslím docela dost, chtěl jsem do toho také jít, ale mám sklep s 9°C.

Je těch 7°C přesných nebo jde o nějaký teploměr s možnou odchylkou.

V Kanadě jsou v halách teploty někde okolo 3°C, v ruských stébnikách s nakloněným dnem kvůli vytékající vodě také okolo 0-6°C podle hloubky a oblasti.

S tou vlhkostí a kálením a mrtvoklama je nějaký poznatek nebo problém? Díky za zprávu. _gp_
..........
Tom (90.183.11.66) --- 20. 12. 2017
Slabá včelstva

Loni mi varoázou zeslábla 2 včelstva na hrst včel, která by přes zimu umrzla. V jednom nástavku jsem je odnesl do sklepa, kde byla konstantní teplota + 7 stupňů. Zimu přežily. Na jaře při natírání plodu měly plochu plodu 2x větší, než silná včelstva, která byla venku. V srpnu měla obě včelstva narvané 3 nástavky 39x24 a velké hrozny visely na letáku. Varoáza na podzim v pohodě. Tak jsem zachránil včely na odpis. Letos mám zase dvoje nejslabší ve sklepě na ověření. Až se oteplí, vynesu je na zahradu kvůli proletu a pak zas šup do sklepa. Vzpomněl jsem si na norské zimování. Přijde mi to efektivnější, než spojovat slabochy a ztrácet tím matky.

Já myslím, že by bylo nejlepší dovnitř těch včelstev umístit teplotní čidla a průběžně to měřit.
Optimální teplota ve sklepě bude záviset taky na síle včelstva a na izolaci úlu. Co si pamatuji, jsou dva režimy zimování, v prvním jsou uvnitř zimního chomáče nižší teploty, tuším okolo 15 st C a na povrchu zimního chumáče klesají teploty až k cca 7 stupňům.
V druhém režimu stoupá teplota uvnitř zimního chumáče až k těm 35 st C a včelstvo začíná zakládat první plodové buňky.
První režim je podstatně úspornější a asi bude pro uzavření ve sklepě nutný.
Dále pokud tam bude víc úlů, bude třeba zajistit nějakým větrákem dobrou výměnu vzduchu.

Začínám o tom do budoucna vážně uvažovat. Pro zimování oddělků.
Co se stane, když se do sklepam častěji chodí, řekněme dvakrát, čtyřikrát týdně a musí tam být bezpodmínečně sucho? Nebo může být i mokro, řekněme vlhká až mokrá podlaha a na stropě srážená voda.