Včelařská konference

Komise pro zdraví včel upozorňuje





Vážení přátelé!


Letošní mimořádně teplá zima urychlila i rozvoj včelstev. Denní teploty již od konce února dosahují 10, 12 i více stupňů. Už dva až tři týdny pozorujeme téměř ve všech oblastech ČR, že včely nosí pyl a můžeme tedy s velkou pravděpodobností usuzovat, že již plodují. Síla včelstev odpovídá situaci obvyklé na začátku dubna.

Zatím co v loňském roce jsme ještě v první dubnové dekádě odhadovali plochu zavíčkovaného plodu kolem 1 decimetru a ve slabších včelstvech dokonce žádný zavíčkovaný plod ještě nebyl, tak letos již na začátku března zjišťujeme zavíčkovaný plod na 2 i více rámcích. Situace velmi připomíná rok 2007, ve kterém varroáza natropila nejhorší ztráty v dosavadní historii.

Pokud bude teplé počasí nadále pokračovat, tak brzy přesáhne plochu 10 dm uváděnou jako horní hranici pro nátěr veterinárními léčivými přípravky při jarním ošetření proti varoáze. Tato hranice je stanovena zejména s ohledem na snížení rizika reziduí léku ve včelích produktech.

Vzhledem k tomu, že rozmnožování roztoče Varoa destructor probíhá výhradně na plodu v zavíčkovaných buňkách, je jasné, že v letošním roce mají samičky k dispozici o 4 až 6 týdnů více než v roce loňském. Na stanovištích, kde se podzimním ošetřením nepodařilo roztoče ve včelstvech zlikvidovat na přijatelnou mez, můžeme letos na jaře předpokládat zvýšený iniciální počet dospělých samiček. To vzbuzuje vážné obavy z prudkého nárůstu intenzity varroázy již v měsíci červnu a červenci.

Proto je nezbytné, aby se urychleně provedlo předjarní ošetření včelstev v souladu s Metodikou kontroly zdraví a nařízené prevence na rok 2014 (Metodika) vydané Ministerstvem zemědělství ČR.

Vzhledem k tomu, že SVS dosud nevydala Nařízení o mimořádném veterinárním opatření k tlumení varroázy, které má vyjít po vyhodnocení nákazové situace v jednotlivých okresech na základě výsledků laboratorního vyšetření zimní měli, a protože, vzhledem k prudkému rozvoji včelstev hrozí nebezpečí z prodlení, nákazová komise ČSV naléhavě doporučuje OO a ZO ČSV následující postup:


a) Neprodleně provést předjarní ošetření na stanovištích, kde byl laboratorním vyšetřením zimní měli zjištěn pozitivní nález, to je 3 více roztočů na jedno včelstvo,

b) Provést plošné ošetření na území ZO, kde bylo zjištěno méně než 25 až 30% vzorků s nulovým nálezem roztočů,

c) Provést ošetření zimní měli podle vlastního vyhodnocení nákazové situace OO nebo ZO ČSV zejména tam, kde při prohlídkách včelstev byli zjištěni roztoči ve spadu nebo na včelách, nebo kde došlo k vyšším zimním ztrátám včelstev s podezřením na varroázu, nebo kde bylo laboratorním vyšetřením zimní měli zjištěno vyšší procento pozitivních vzorků měli ( 10 % a více).

d) Ošetření provádět v souladu Metodikou. Doporučuje se nátěr zavíčkovaného plodu vodnou suspenzí přípravku M1 AER s následnou fumigací VARIDOLEM podle návodu v příbalovém letáku.

e) Pro případ, že uvedené veterinární léčivé přípravky nejsou k dispozici, respektive nebyly již zajištěny hromadnou objednávkou prostřednictvím OO, upozorňujeme, že oba přípravky jsou na veterinární recept vystavený privátním veterinárním lékařem.

f) Doporučujeme plošné předjarní ošetření provést co nejdříve. Samozřejmě nadále platí jako nejzazší termín pro ošetření výše uvedenými přípravky termín 15. dubna.

g) Ostatní registrované léčivé přípravky, (Formidol 40, případně Formidol 80), je možné v naléhavých případech použít i po tomto termínu. Předpokladem je dosažení denních teplot kolem 20 stupňů.



13. 3. 2014

Felix

Upozornění pro komisi,

i v Podkrkonoší mají včelstva často již nyní víc jak 10dm2 plodu. Někde pldují i v druhém nástavku 24cm.

:-)

Otázka - je preventivní ošetřování nátěrem bez diagnozy v souladu s veterinárními předpisy? Dle veterináře v nesouladu.
Čeho se tím dosáhne - byli snad včelaři lajdáci a v zimě neošetřovali, neúčinkuje metodika nebo jaký je důvod pro 4. ošetření?

Karel

"Otázka - je preventivní ošetřování nátěrem bez diagnozy v souladu s veterinárními předpisy? Dle veterináře v nesouladu.
Čeho se tím dosáhne - byli snad včelaři lajdáci a v zimě neošetřovali, neúčinkuje metodika nebo jaký je důvod pro 4. ošetření? "

Hloupá otázka, někde v oficiálních směrnicích ČSV je rovnou napsáno, že pokud má včelař zájem o jarní ošetření plodu, tak mu to musí důvěrník udělat. A pokud toto ošetření není indikováno počtem roztočů v měli nad 3 na včelstvo, platí včelař za toto ošetřeno poplatek, který stanovuje ZO. Tudíž nevidím problém s nějakými veterinárními předpisy, je nebo aspoň ještě loni to bylo oficiálně. Letos nevím, ještě jsem se nedíval.
Ostatně není problém na podzim schovat roztoče z podložky třeba z prvního vyšetření a potom je v patřičném počtu přidat do měli, ošetření nátěrem plodu na jaře potom dělá ZO automaticky bez jakýchkoliv dohadů.
.
Důvod pro toto ošetření už tady byl mnohokrát diskutován minulé roky. Zkráceně se jedná o to, že pokud po první fumigaci spadne mnoho stovek roztočů až nějaká tisícovka, tak i když jsou všechna tři ošetření správná a s předepsanou účinností 97 - 99 %, už tehdy ze statistického hlediska přežije tak 1 - 2 roztoči na včelstvo. Práve ti nejodolnější na léčivo, ze kterých následující rok vznikne populace o řád odolnější k léčivu než ta předchozí. Takže při velkém množství roztočů na podzim jen tři ošetření akorát vychovávají odolné roztoče. Až to čtvrté ošetření na jaře je hlavně pojistka, srazí počet roztočů k nule a zamezí vzniku odolnější generace.

RP:
Hloupá otázka, někde v oficiálních směrnicích ČSV je rovnou napsáno, že pokud má včelař zájem o jarní ošetření plodu, tak mu to musí důvěrník udělat.

-----
Samozřejmě, směrnice ČSV jsou i nad Ústavou ČR.

Já na to už zapoměl. :-)


Karel