Včelařská konference

A asi již naposled z archivu této konference vsusicky (84.242.94.25) --- 3. 6. 2006

Při vší úctě k autoritě Ing.Veselého je zde několik otázek a tak nějak mám pocit že jen těžko se dobereme nějaké obecné metody jak dávkovat Amitráz na pásek.

Pokud by to byla pravda, tak by nemělo vadit když se pásek zapaluje ve sklenici na okurky nasazené na krmný otvor.
Nevidím rozdílu mezi takovým prostorem a prostorem neobsednutých nástavků. Povídání o kondenzaci na skle je pro ty co si na něj po zapálení pásku šáhli a porovnali s teplotou hmotnějších rámků z leckdy zaizolovaných a promrzlých prostor nade dnem úsměvné. Přesto je tento zůsob aplikace oficiálně zatracován a zároveň tvrzeno, že to vše skončí na povrchu včel. Zapáleno v krajní prochladlé uličce zatímco sklenice je nad chomáčem.

Zrovna tak je trochu divné to povídání o elektrostatickém náboji včelího chomáče a aerosolu a jeho pronikání dovnitř chomáče.

Spíš si myslím, že velkým úkolem té doby bylo stanovit množství co bude s rezervou účinné a neotráví včelařům včely když se vezme v úvahu v jakých všech úlech (velikost a stav = těsnost) máme včely a jací jsme umělci.

Karel

No jde možná o to, aby nám nepadali v úle roztoči už při vkládání mezistěn :-).

Vážení přátelé, vím, že na této diskusi je i mnoho zvídavých včelařů, pan. Ing. Veselý byl opravdu český odborník na akaricidy ve včelařství, čest jeho památce, ale musíme si říci, že věda a výzkum se nikdy nezastavili a nezastaví, hledí se dál, všichni chtějí jít dál, někam růst, něco provozovat. Varroáza byla problém kdysi, a dnes možná stejně vážná jako při jejím začátku. Roztoči si vysobyli určitou rezistenci a spolu s dalšími onemocněními nebo stresy jsou schopni položit včelstvo na lopatky, zkrátka na podzim je hin.

Léčiva jsou problém a akutní dnes, ale někteří osvícení již v 70. letech říkali, že musí přijít do doby šlechtění a genetika, která posilní přirozenou odolnost proti varroáze, a v tom je ten problém, v USA už to pochopili a nějakou dobu na dom intenzivně pracují a proto i u nás, v tak individuální včelařině by se měl udelat určitá metodika, detekce varroatolerance a varroarezistence, která nás posune dál z těchto léčiv, která se jen usazují v tucích a neprospívají lidskému zdraví, byť že člověk hned nezareaguje, ale při dlouhodobém vystavování si myslím, že tyto látky jsou karcinogenní nebo mutagenní...

Takže hlavu vzhůru a do výběru, je nás tu jak much 50 tisích včelařů, kteří mají individuelní přehled o všem....
Co vy ma to?


Prosadíme se ve včelařském šlechtitelství...?
Jiří

Ten hlavní problém není vidět, není pouhým okem hmatatelný a člověk bez vybavení a aktivního výzkumu je vháji. A i když vybavení má čas někdy mmůže ukázat, že hypotéza a celá práce s bádámín a výkumeme jde vniveč. To já nato.

Navíc jsem dospěl k názoru, že genetika u včel je něco tak rychlého, že člověk- běžný včelař s cyklem své průměrné délky života nemůže ani pochopit co vlastně se děje v hnízdě i přesto, že má v rukou možnosti pro detekce a monitoring a široké spektrum akaricidních látek. Nemůže hodně věcí pochopit když nemá základní informace, kdy neví, co má pozorovat a hodnotit, co má vlastně hledat a jakou udělat protiakci aby prostě roztoč úly nevyžral. Bohužel, nejde jen o momentální počty shozených roztočů. To tím chci sdělit.

Takže problém s varoázou je opravdu komplex událostí na časové ose která nemá pravidelný řád, na které jednoduše napsáno nemá šanci vypozorovat pouhým okem co opravdu.

Takový je problém a tak se věci mají.

VÚ je jen s.r.o. které chce přežit a výzkum co vím, nedělá. Dělá exkurze, prodává všechno možné, produkují se z toho místa od zástupců a pracovníků a i externích lidí spojených nějak s touto společností mnoho informací, ale opravdu hodnotného co by alespoň posunulo problém s roztočem dále "do přesnějšího středu terče", jsem nezaregistroval.


_gp_





............
Jiří:
(46.33.101.196) --- 6. 9. 2013
Fumigace + varidol (62284) (62285) (62286)

Vážení přátelé, vím, že na této diskusi je i mnoho zvídavých včelařů, pan. Ing. Veselý byl opravdu český odborník na akaricidy ve včelařství, čest jeho památce, ale musíme si říci, že věda a výzkum se nikdy nezastavili a nezastaví, hledí se dál, všichni chtějí jít dál, někam růst, něco provozovat. Varroáza byla problém kdysi, a dnes možná stejně vážná jako při jejím začátku. Roztoči si vysobyli určitou rezistenci a spolu s dalšími onemocněními nebo stresy jsou schopni položit včelstvo na lopatky, zkrátka na podzim je hin.

Léčiva jsou problém a akutní dnes, ale někteří osvícení již v 70. letech říkali, že musí přijít do doby šlechtění a genetika, která posilní přirozenou odolnost proti varroáze, a v tom je ten problém, v USA už to pochopili a nějakou dobu na dom intenzivně pracují a proto i u nás, v tak individuální včelařině by se měl udelat určitá metodika, detekce varroatolerance a varroarezistence, která nás posune dál z těchto léčiv, která se jen usazují v tucích a neprospívají lidskému zdraví, byť že člověk hned nezareaguje, ale při dlouhodobém vystavování si myslím, že tyto látky jsou karcinogenní nebo mutagenní...

Takže hlavu vzhůru a do výběru, je nás tu jak much 50 tisích včelařů, kteří mají individuelní přehled o všem....
Co vy ma to?


Prosadíme se ve včelařském šlechtitelství...?
Jiří

"Pokud by to byla pravda, tak by nemělo vadit když se pásek zapaluje ve sklenici na okurky nasazené na krmný otvor.
Nevidím rozdílu mezi takovým prostorem a prostorem neobsednutých nástavků. Povídání o kondenzaci na skle je pro ty co si na něj po zapálení pásku šáhli a porovnali s teplotou hmotnějších rámků z leckdy zaizolovaných a promrzlých prostor nade dnem úsměvné. Přesto je tento zůsob aplikace oficiálně zatracován a zároveň tvrzeno, že to vše skončí na povrchu včel. Zapáleno v krajní prochladlé uličce zatímco sklenice je nad chomáčem. "
Tam se jedná o kvalitě povrchu, respektive o prostupu tepla z povrchu do plynné fáze těsně u povrchu. Sklo jakožto celistvý materiál má proti dřevu, které je teplý materiál s vzduchovými dutinami, ten prostup mnohem větší. Proto tam je taky větší množství zkondenzované vlhkosti i léčiva. Podobně to má i proti vosku a propolisu, ten má zase jako materiál menší prostup tepla než sklo.
Otázka je potom , o jak moc je ta kondenzace větší.
Ale oficiální postup je, pokud si pamatuji, zapalovat knot pouze namístě vyjmutého plástu v nejhořejším nástavku. Léčivo potomm stoupá nahoru a pod víkem úlu se rozšiřuje až ke včelám ,které tak chytí to léčivo z "první ruky".
Ostatní možnosti, zapalování knotu v podmetu znamená delší cestu léčiva ke včelám a tím větší kondenzaci. U té sklenice toje ještě horší, protože obvykle ta sklenice je mimo zimní chumáč. A kouř tak kondenzuje v sklenici, potom na plástech a až teprve poto mse dostane ke včelám.