Včelařská konference

ty různé směry nepopírám  pokud jste si včak nevšimli, tak všechno živé
(tedy i ty patogeny) po delším čase získá také odolnost proti námi
používaným přípravkům. to je běžný vývoj.  dokonce se i různé rostliny umí
bránit silným náletům. Třebas i mšice se umí varovat při náletech, že v dané
oblasti je něco nepříznívé a zasažené vylučují poplašný feromon. Ustatní se
pak tomu prostoru vyhnou. To pak zase lze následně využít při načasování
cemických postřiků. Manipulacemi se pak podobných efektů dosahuje mnohem
dříve.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 21. 6. 2013
Předmět: Re: MED KVÄ???TOVĂ??? 2013

""Máš v tom jednu chybu
Modifikace rostlin se dělá hlavně pro omezení drahé chemie tím že se do
rostlin přidávají geny které způsobují menší napadání škůdci a nemocemi.
Vedlejším produktem je pak zvýšení výnosů díky zmenšení nákladů.
Vše se to dělá právě jen u těch nejlepších odrůd a zvládne set o za rok či
dva. přirozenou cesto křížení to lze dosáhnou také ale tak za 50 i více
let."
Ono těch směrů je víc. Jeden směr je úprava rostliny takovým způsobem, aby
byla pro konkrétního hmyzího škůdce rostliny jedovatá. To je třeba
přenesení genu bakterie BT do rostliny. Takže odpadnou postřiky. Druhý směr
je například přenesení genu, který udělá rostlinu odolnou na běžný
ekologicky málo škodící širokospektrální herbicid, třeba Roudap. V
porostech pak není třeba používat proti plevelům drahé speciální
jednoúčelové herbicidy, které se na míru toho plevele obtížně vyrábějí a
mají nebezpečná dlouho působící rezidua, ale stačí třeba ten Roundap. Který
je levný a v přírodě se po cca 14 dnech úplně rozloží.
Třetí směr je zvýšení odolnosti odrůdy třeba proti suchu nebo proti
zatopení pole při záplavách. A čtvrtý směr je přidávání chybějících prvků
do ovoce a zeleniny. Třeba takzvaná Zlatá rýže, nebo GMO modifikované
banány, pěstování obojího zablokováno antigmo propagandisticou kampaní.
Nebo rajčata obohacená vitamínem C vypěstovaná kdesi v Británii, které se
jejich tvůrci vzhledem k sabotování zavádění GMO plodin v EU ani nepokusili
přihlásit k oficiálním zkouškám a udělali z nich jen kuriozitu."

"ty různé směry nepopírám pokud jste si včak nevšimli, tak všechno živé
(tedy i ty patogeny) po delším čase získá také odolnost proti námi
používaným přípravkům. to je běžný vývoj. "

Právě proto se přínos Gm plodin využije hlavně při okamžitém používání. Pokud povolovací proces GM odrůdy trvá 10 - 15 let jako v našem EU absurdistánu, je jinde odolnost škůdců nebo plevele už vysoká ,že jsou už zaváděny další Gm odrůdy, které toto řeší.
Stačí tedy, když nějakým způsobem proběhne transport těch odolných organismů a veškerá ta mnohaletá práce s povolováním takové odrůdy a s jejích zaváděním našimi zemědělci je k ničemu.
A jelikož se v civilizovaném světě ( bráno z hlediska přijímání nových poznatků v zemědělství a potravinářství) využívají GM plodiny už nejméně 25 let, dobíhá ve světě životnost asi tak druhé generace GM odrůd, zatímco v EU zhruba končí schvalování té první generace.