76186

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


PHolub (178.248.56.32) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za,

Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za,

Ten jarní pomalý nárust odpovídá populační křivce roztoče ale protože má před sebou ještě víc jak polovinu života tak to na denní spadu není znát.
Ten prudký nárust v červenci zase souvisí s rozdílností populačních křivek hostiele a škůdce. u včel poulační křivka klesá a u kleštíka stále roste. To pak svádí k té doměnce o invazi z venčí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 13:52:46
> ----------------------------------------
> Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok
> spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po
> fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
> Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm
> nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v
> červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
JosPr (217.77.165.46) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za,

"cim silnejsi vcelstvo,tim lip pro klestika" a taky pro vcely! Cim vic plodu,tim vetsi sance,ze se narodi vic "neocumlanych"zdravych zimnich vcel nez tam,kde je tak malo plodu,ze ho klestik skoro vsechen napadne a pocucha zimni generaci...Po 1.varidolu spokojenost,par desitek spadlych roztocu znaci dobrou ucinnost gabonu PF 90.Osobne povazuju za rozumnejsi gabony prostridat a pak rok vynechat,a pouzit KM,aby si klestik odpocal od gabonu a nezvykal si na ne...Je celkem zvlastni,ze u nas nepredstavovala varoa nikdy nejaky zavazny problem a jinde kolabuji vcelstva uz na podzim...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
PHolub (178.248.56.32) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za,

Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý efekt.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za,

Tak pozor! Ti údajně nevyvinutí světlí roztoči jsou samečci kteří již splnili svoji povinnost a umřeli. Oplodněné samičky pak zase položí první vajíčko samčí a další jsou samičí Samečci pak ještě v buňce oplodní samičky a umřou. světlí jsou proto, že se u nich nevyvíjí chitinová vrstva protože ji při svém několika denním životě nepotřebují.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 20:11:20
> ----------------------------------------
> Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých
> nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí
> populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je
> předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po
> vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý
> efekt.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za,

Tak pozor.Samečka já bez lupy ani nenajdu, brýle mi nestačí. Asi to bude tím, že je pro mě miniaturní.Neoplozená samička je ale stejně velká,jako oplozená. Ale světlá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
PHolub (178.248.56.32) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za,

Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za,

To počítání ve své podstatě nemá smysl pokud se budete držet vývojových cyklů. Stejně v podstatě dospějete do stejného bodu jen s větší pracností. Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci a právě podle těch výpočtů byly nastaveny dnešní postupy. Netěšte se, že objevíte ameriku.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 22:26:09
> ----------------------------------------
> Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny
> přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to
> nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
KaJi (90.179.243.173) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za,

Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci

--------

Kteří výzkumníci?

A co objevili?

Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.

Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?

A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.

:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za,

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.To není šroubek kterých ti automat naseká statísíce, pokud bude mít z čehos přesností 0,001. V tom výzkumu pak jde jen o to to malinko vylepšit a nebo potvrdit stálou účinnost v dříve uvedeném průměru.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 10:36:46
> ----------------------------------------
> Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci
>
> --------
>
> Kteří výzkumníci?
>
> A co objevili?
>
> Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.
>
> Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
> Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?
>
> A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné
> výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.
>
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
KaJi (90.179.243.173) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za,

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.

Pepan

---------

Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že je to zemědělství.

Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
Že už to jiní vyřešili.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za,

Nevím co je na tom nejasného spočítali vývojovou křivku a z ní odvodili pravděpodobnost účinného zásahu.
z toho pak odvodili kdy a jak. stálým následným výzkumem se to pak upřesňuje a vylepšuje.
Nikdy jsem, ale nenapsal, že již to jiní vyřešili. dnes se akorát tak mění přípravky, avšak s těmi temíny to platí stále a i v jednotlivých obcích mohou být různé což závisí nad nadmořské výšce, poloze včelnice, snůškovými podmínkami, skladbou flóry a tak podobně.
A jak píšeš, je na každém, aby si to ohlídal včelař sám. Tady mu ale nepomůže jen počítání brouků, ale hlavně znalost podmínek daného místa a vývojový stav včelstev. V neposlední řadě je také nutné znát jak probíhá cyklus i u kleštíka jako celku. z toho se pak odvozuje kritická doba pro včelstvo a zahajuje léčba. Když se pak spolehneme na počítání, tak již je nejspíš pozdě. A už vůbec nefugiují nějaké komise, kdy včelařům do úlů dávkují léčiva podle nějakého stanoveného mustru, nebo rozdávají varidor v učené dni po kapkách. V těchto hloupostech se pak musí hledat původ neúspěchu.
Základem je jedině, období výchovy zimní generace, včasné podchycení doby kdy nasadit preventivní léčbu a je úplně jedno jestli je to ten či onen gabon nebo ta či ona kyselina. všechny ostatní jsou již jen takovým doladěním úspěšné preventivní léčby. Tím se rozumí, stav neohrožující vývoj včelstva. Léčit důsledky tady nejde.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 11:04:24
> ----------------------------------------
> No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je
> zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s
> přesností + - moc.
>
> Pepan
>
> ---------
>
> Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že
> je to zemědělství.
>
> Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom
> hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
> Že už to jiní vyřešili.
>
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
PHolub (178.248.56.32) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za,

Když se na to podívám z jiného úhlu pohledu, je pro mne současná metidika potírání škůdce svým způsobem výhodná. Jednou za pět let zkrachují všichni škůdci včelaření, protože příroda je přeci jenom moudřejší no, a kdo ví, zda to není záměrem současných výzkumníků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; vcely_identify (193.179.175.210) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za,

příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za,

Vážený příteli číslo , ke starým příspěvkům se nevracím. Pokud něčemu nerozumíš tak to ocituj nebo vlož celý původní příspěvek. Na léčení varoázy není co měnit a principy se kterých vycházejí jsou dané samými brouky a včelami a z toho je nutné vycházet.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;
>        vcely_identify <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 18:43:06
> ----------------------------------------
> příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.
>
> J.P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (94.229.32.130) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za,

Svetlých roztočov na podložke som sledoval sledoval niekoľko rokov a hľadal som príčinu prečo je to tak. V tom čase som v úľovom dne celoplošnú sieť, takže na podložke sa zachovalo všetko, čo cez ňu prepadlo. Okrem svetlých roztočov som na podložke nachádzal i svetlé nožičky včelích imág.

Preto som príčinu hľadal na plástoch s plodom, kde som našiel čerstvé odstraňovanie plodu včelami. V otvorených bunkách sa mi nepodarilo vidieť ani dobre vyvinutého ani svetlého klieštika, ale museli tam byť, no boli včelami vyhodený alebo sa samičky presunuli na včely.

Takže príčina padanie bielych klieštikov môže byť aj inde, ako v rabovaní včiel vo voľne žijúcich včiel. Ja bývam na okraji lesa, ktorého rozloha je obrovská, ale aby som našiel v strome čo i len jediný uletený roj som sa nestretol. U vás sú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho napadnutia plodu klieštikom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za,

Dne Friday 26 of October 2012 15:44:06 A.Tur?áni napsal(a):
> ú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje
> majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si
> myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho
> napadnutia plodu klieštikom.

zato treba u nas mame hodne dutych kamenych zdi, nektere chranene jako
kulturni pamatka, nebo zazdene vyklenky, kde je jim dobre.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Aleš Molčík (89.24.15.64) --- 26. 10. 2012
Re: Varoaza,

Počítám často, několik let a pořád v tom nevidím nic zásadního od čeho se odrazit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu