Včelařská konference

Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu. Samozřejmě jsem pečlivě sledoval v odebírané měli počet roztočů. po 14 dnech byl přirozený spad od 5 do 150 kusů. Včera byly teprve příhodné podmínky pro první fumigaci dnes jsem kontroloval spad po aplikaci varidolu. Pohyboval se mezi 50 - 200 kleštíky na včelstvo. Poměr spadu ale neodpovídal předcházejícím počtům. Jsem zvědav na další kolo za 14 dní.

pepan

O jaký Gabon šlo PF PA?_gp_
.....
pepan
Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu.

Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím důvod.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 08:21:50
> ----------------------------------------
> O jaký Gabon šlo PF PA?_gp_
> ....
> pepan
> Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
> V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v
> září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu.
>
>
>

Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
..........
(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091)

Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím důvod.

/činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14 dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 09:07:54
> ----------------------------------------
> Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> .........
> (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> Re: Varo?za, (59089) (59091)
>
> Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> důvod.
>
>
>

""""Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím."""
Kdyby nebyla invaze, stačilo by ošetřovat jednou za dva roky s velkou rezervou. U normálních včelstev, biologická reprodukce roztoče neumožňuje přemnožení v kratším čase. Kolaps by přišel nejdříve třetím rokem. A my ty kolapsy máme každým čtvrtým rokem i přesto, že ošetřujeme celý rok a v zimě na nulu.
Je tady tedy něco špatně. Buď tu máme dramaticky mizerný chovný materiál, nebo to způsobuje invaze z početných kolabujících volně žijících včelstev, nebo obojí.

1) žádné léčivo není 100% účinné Kdyby tam zůstalo 1% Při počítaných spadech 1000 roztočů ti jich tam zústolo 10.
2) matky začínají klást koncem ledna
3) v 1 generaci může mít VD 4 potomky, samičky v jedné buňce
4) těch generací mají včely cca 7 do konce července
5) počet I g. 10 * 4 = 400; II g. 400 * 4 = 1600; III g. 1600 * 4 = 1600 * 4 = 6400 * 4 = 20600
Teoreticky by v konci cyklu připadal 1 roztoč na 1 včelu než nasadíme gabon Chvála Bohu se mu to tak nedaří, pokud k tomu nemá podmínky. Tou podmínkou pak nejspíše může být včelařovo stanoviště. Nakonec by asi mohlo platit, Čím horší stanoviště a včelař - tím horší pro kleštíky. Nebo. Čím mohutnější včelstvo - tím líp pro kleštíka.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 11:10:56
> ----------------------------------------
> """"Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím."""
> Kdyby nebyla invaze, stačilo by ošetřovat jednou za dva roky s velkou
> rezervou. U normálních včelstev, biologická reprodukce roztoče       neumožňuje
> přemnožení v kratším čase. Kolaps by přišel nejdříve třetím rokem. A my ty
> kolapsy máme každým čtvrtým rokem i přesto, že ošetřujeme celý rok a v zimě
> na nulu.
> Je tady tedy něco špatně. Buď tu máme dramaticky mizerný chovný materiál,
> nebo to způsobuje invaze z početných kolabujících volně žijících včelstev,
> nebo obojí.
>
>
>

Trochu nerozumím té první generaci se 4 potomky. Myslím, že při příznivé konstelaci,tam budou jen dvě plodné samičky.
Včely mají sice 7 reprodukčních období do gabonů, ale samička Vd jen 3 reprodukční cykly a spíš míň. A navíc, jde jen 70% úpěšnost reprodukce.
Navíc z těch 10 přeživšich zimu, budou plodne tak dvě-tři. To zimní období jim taky moc neprospívá.Takže teorie nebude tak katastrofická, přesto tam v srpnu může být "Váňů džokejů" na kolaps včelstva.

uvádí se na trubcích až 5 samiček To je právě ta situace která mnohé svádí k myšlence že trubci jsou pastí na VD, ale pravdou je že jsou množárnou. Proto jsem uvedl ty 4.. Ta samička má opravdu jen 3 rep. cykly a však dále pokračují její dcery. To máš pak 3 dcery + matka = 4. Proto jsem také uvedl, že ta teorie díky Bohu nefunguje tak docela. Ale líbí se mi ten příměr, že Každá včela tak může mít svého Váňu :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 13:05:10
> ----------------------------------------
> Trochu nerozumím té první generaci se 4 potomky. Myslím, že při příznivé
> konstelaci,tam budou jen dvě plodné samičky.
> Včely mají sice 7 reprodukčních období do gabonů, ale samička Vd jen 3
> reprodukční cykly a spíš míň. A navíc, jde jen 70% úpěšnost reprodukce.
> Navíc z těch 10 přeživšich zimu, budou plodne tak dvě-tři. To zimní období
> jim taky moc neprospívá.Takže teorie nebude tak katastrofická, přesto tam v
> srpnu může být "Váňů džokejů" na kolaps včelstva.
>
>
>

Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?

Ten jarní pomalý nárust odpovídá populační křivce roztoče ale protože má před sebou ještě víc jak polovinu života tak to na denní spadu není znát.
Ten prudký nárust v červenci zase souvisí s rozdílností populačních křivek hostiele a škůdce. u včel poulační křivka klesá a u kleštíka stále roste. To pak svádí k té doměnce o invazi z venčí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 13:52:46
> ----------------------------------------
> Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok
> spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po
> fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
> Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm
> nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v
> červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?
>
>
>

"cim silnejsi vcelstvo,tim lip pro klestika" a taky pro vcely! Cim vic plodu,tim vetsi sance,ze se narodi vic "neocumlanych"zdravych zimnich vcel nez tam,kde je tak malo plodu,ze ho klestik skoro vsechen napadne a pocucha zimni generaci...Po 1.varidolu spokojenost,par desitek spadlych roztocu znaci dobrou ucinnost gabonu PF 90.Osobne povazuju za rozumnejsi gabony prostridat a pak rok vynechat,a pouzit KM,aby si klestik odpocal od gabonu a nezvykal si na ne...Je celkem zvlastni,ze u nas nepredstavovala varoa nikdy nejaky zavazny problem a jinde kolabuji vcelstva uz na podzim...JosPr

Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý efekt.

Tak pozor! Ti údajně nevyvinutí světlí roztoči jsou samečci kteří již splnili svoji povinnost a umřeli. Oplodněné samičky pak zase položí první vajíčko samčí a další jsou samičí Samečci pak ještě v buňce oplodní samičky a umřou. světlí jsou proto, že se u nich nevyvíjí chitinová vrstva protože ji při svém několika denním životě nepotřebují.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 20:11:20
> ----------------------------------------
> Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých
> nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí
> populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je
> předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po
> vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý
> efekt.
>
>
>

Tak pozor.Samečka já bez lupy ani nenajdu, brýle mi nestačí. Asi to bude tím, že je pro mě miniaturní.Neoplozená samička je ale stejně velká,jako oplozená. Ale světlá.

Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.

To počítání ve své podstatě nemá smysl pokud se budete držet vývojových cyklů. Stejně v podstatě dospějete do stejného bodu jen s větší pracností. Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci a právě podle těch výpočtů byly nastaveny dnešní postupy. Netěšte se, že objevíte ameriku.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 22:26:09
> ----------------------------------------
> Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny
> přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to
> nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.
>
>
>

Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci

--------

Kteří výzkumníci?

A co objevili?

Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.

Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?

A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.

:-)

Karel

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.To není šroubek kterých ti automat naseká statísíce, pokud bude mít z čehos přesností 0,001. V tom výzkumu pak jde jen o to to malinko vylepšit a nebo potvrdit stálou účinnost v dříve uvedeném průměru.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 10:36:46
> ----------------------------------------
> Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci
>
> --------
>
> Kteří výzkumníci?
>
> A co objevili?
>
> Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.
>
> Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
> Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?
>
> A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné
> výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.
>
> :-)
>
> Karel
>
>
>

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.

Pepan

---------

Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že je to zemědělství.

Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
Že už to jiní vyřešili.


Karel

Nevím co je na tom nejasného spočítali vývojovou křivku a z ní odvodili pravděpodobnost účinného zásahu.
z toho pak odvodili kdy a jak. stálým následným výzkumem se to pak upřesňuje a vylepšuje.
Nikdy jsem, ale nenapsal, že již to jiní vyřešili. dnes se akorát tak mění přípravky, avšak s těmi temíny to platí stále a i v jednotlivých obcích mohou být různé což závisí nad nadmořské výšce, poloze včelnice, snůškovými podmínkami, skladbou flóry a tak podobně.
A jak píšeš, je na každém, aby si to ohlídal včelař sám. Tady mu ale nepomůže jen počítání brouků, ale hlavně znalost podmínek daného místa a vývojový stav včelstev. V neposlední řadě je také nutné znát jak probíhá cyklus i u kleštíka jako celku. z toho se pak odvozuje kritická doba pro včelstvo a zahajuje léčba. Když se pak spolehneme na počítání, tak již je nejspíš pozdě. A už vůbec nefugiují nějaké komise, kdy včelařům do úlů dávkují léčiva podle nějakého stanoveného mustru, nebo rozdávají varidor v učené dni po kapkách. V těchto hloupostech se pak musí hledat původ neúspěchu.
Základem je jedině, období výchovy zimní generace, včasné podchycení doby kdy nasadit preventivní léčbu a je úplně jedno jestli je to ten či onen gabon nebo ta či ona kyselina. všechny ostatní jsou již jen takovým doladěním úspěšné preventivní léčby. Tím se rozumí, stav neohrožující vývoj včelstva. Léčit důsledky tady nejde.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 11:04:24
> ----------------------------------------
> No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je
> zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s
> přesností + - moc.
>
> Pepan
>
> ---------
>
> Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že
> je to zemědělství.
>
> Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom
> hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
> Že už to jiní vyřešili.
>
>
> Karel
>
>
>

Když se na to podívám z jiného úhlu pohledu, je pro mne současná metidika potírání škůdce svým způsobem výhodná. Jednou za pět let zkrachují všichni škůdci včelaření, protože příroda je přeci jenom moudřejší no, a kdo ví, zda to není záměrem současných výzkumníků.

příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.

J.P.

Vážený příteli číslo , ke starým příspěvkům se nevracím. Pokud něčemu nerozumíš tak to ocituj nebo vlož celý původní příspěvek. Na léčení varoázy není co měnit a principy se kterých vycházejí jsou dané samými brouky a včelami a z toho je nutné vycházet.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;
>        vcely_identify <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 18:43:06
> ----------------------------------------
> příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.
>
> J.P.
>
>
>

Svetlých roztočov na podložke som sledoval sledoval niekoľko rokov a hľadal som príčinu prečo je to tak. V tom čase som v úľovom dne celoplošnú sieť, takže na podložke sa zachovalo všetko, čo cez ňu prepadlo. Okrem svetlých roztočov som na podložke nachádzal i svetlé nožičky včelích imág.

Preto som príčinu hľadal na plástoch s plodom, kde som našiel čerstvé odstraňovanie plodu včelami. V otvorených bunkách sa mi nepodarilo vidieť ani dobre vyvinutého ani svetlého klieštika, ale museli tam byť, no boli včelami vyhodený alebo sa samičky presunuli na včely.

Takže príčina padanie bielych klieštikov môže byť aj inde, ako v rabovaní včiel vo voľne žijúcich včiel. Ja bývam na okraji lesa, ktorého rozloha je obrovská, ale aby som našiel v strome čo i len jediný uletený roj som sa nestretol. U vás sú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho napadnutia plodu klieštikom.

Dne Friday 26 of October 2012 15:44:06 A.Tur?áni napsal(a):
> ú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje
> majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si
> myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho
> napadnutia plodu klieštikom.

zato treba u nas mame hodne dutych kamenych zdi, nektere chranene jako
kulturni pamatka, nebo zazdene vyklenky, kde je jim dobre.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Počítám často, několik let a pořád v tom nevidím nic zásadního od čeho se odrazit.

Příteli Holube, kde se ta volně žijící a kolabující včelstva berou? Dnes volně žijící včely o vhodný bejvák nezakopnou, takže je tady téměř nula včelstev. Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme. Já si osobně myslím, že ještě nikdo nevybádal, proč se tak děje. Dokud se situace výrazně nezlepší, tak si budu stále myslet, že se tady okolo toho jen "chytře" debatuje. Ještě tady nikdo nepředložil údaje z mnohaletého výzkumu na několika stech včelstvech v různých podmínkách.

J.P.

J.P. : Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme.
Co se týká rojů s vámi vůbec nesouhlasím
Neumím odhadnout počet rojů za rok ale jedná se o tisíce až desetitisíce.
Masm zkušenost že mi volal syn že mu visí na zahradě sousedův roj že mu o něm říkal a soused že řekl že není jeho že se mu rojily včera a uletěly do lesa. Druhý den jsem přišel v okamžiku když se zvedaly že odletí a také odletěly. v ten samý okamžik se sousedovy rojily další včely a byly ve vzduchu, sedly si pak u nej (nechal je tam do druheho dne až odletěly)
Ale to není vše v tom okamžiku kdy vzlétly oba roje přez ně a částečně skrz ně přželetěl roj cizí, třetí.
Jen mi dalo potíž uvědomit si že včely se v roji tří rojů bezpečně orientovaly a sedly nebo letěly přesně kam které ctěly.
J.B.

Příteli Holube, kde se ta volně žijící a kolabující včelstva berou? Dnes volně žijící včely o vhodný bejvák nezakopnou, takže je tady téměř nula včelstev. Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme. Já si osobně myslím, že ještě nikdo nevybádal, proč se tak děje. Dokud se situace výrazně nezlepší, tak si budu stále myslet, že se tady okolo toho jen "chytře" debatuje. Ještě tady nikdo nepředložil údaje z mnohaletého výzkumu na několika stech včelstvech v různých podmínkách.

J.P.

Příteli J.P.
Tím chcete říci, že bez vás (tím myslím obecně všechny včelaře) by včala vyhynula. Já si myslím, že ne. Výmluvný je např. ten fakt, že v některých neobydlených a oblastech bez včelařů včely navzdory krutým podmínkám žijí.
Nerojivá včelstva sama o sobě, bez odpovídající péče, jsou iluzí. Výmluvou u těch výjimek, co značí matky, jsou tiché výměny, já tomu říkám "tiché rojení" :-)
Těch "tvrdě rojení bránících" včelařů je statisticky velmi poskrovnu. To se i na včelařských fórech ozývá argumentace "a co bych s těmi oddělky dělal?, kam bych je dával?"
Přiznejme si, že úroveň včelaření je žalostná a stát, kraje podporují nové majitele včelstev, tedy tu bídu, aniž by proti tomu adekvátně podpořily vzdělávání.

Nejde srovnávat nesrovnatelné.

Příteli Holube, kde se ty málo obydlené oblasti s krutými podmínkami vyskytují a v čem se tam ta včelstva ukrývají. Kruté podmínky si já dovedu představit v tundře, nebo tajze. Tam jsou samozřejmě také mezi jiným hmyzem také včely, ale pouze samotářky. U nás těžko ulétlý roj najde vhodný ubytovací prostor, v kulturní krajině tyto včely nenaleznou zdroje sladiny, takže v pozdním létu již mají to co si donesly spotřebováno, velmi silně pochybuji, že jsou v takové síle, aby provozovaly loupež a s příchodem podzimu - chlad a mokro - jdou pod kytičky. Mohlo by se diskutovat o tom, zda takto uhynulé včelstvo neni zdrojem nákazy, protože je tam určitě nějaký plod, který chladem odumřel. rozkládá se, vzniká živná půda pro bacouchy a t.d. Nechme to probádat těm co na to mají vzdělání a podmínky. S tím rojením je to samozřejmě nadsázka. Rýpnul jsem si jen proto, že když je na toto téma diskuse, tak nikdo nemá, nebo neměl léta roj a těm co se to rojí se předhazuje, že jsou to včelařští nepoučitelní amatéři, ne-li přímo debilové. Příroda má obrovskou moc ve směru rozmnožování, jen my lidé si stále něco namlouváme a máme snahu ji dirigovat.

J.P.

Dutiny pro roje v běžných produkčních lesích budou velice zřídka, protože tyto stromy se obvykle vykácí dříve než se dutiny vytvoří.
Výjimku by snad mohly tvořit smrky v mládí napadené václavkou,ty tvoří do cca metru od země ztluštění kmene poměrně velkého průměru, které může vyhnít a tím vytvořit slušnou dutinu. Taky jsem viděl smrk v průměru asi 30 cm,zvenku na pohled úplně normální, který měl kmen v délce 2 - 3 metrů od země úplně vyhnilý, síla stěny byla tak 2 cm dřeva a jinak volná dutina o průměru cca 25 centimetrů.
Ale v ostatních porostech, kde je sklon nekácet staré stromy kvůli jejich monumentálnosti nebo prostě proto, že to je nekvalitní porost, který se nechává, dokud ty stromy nehrozí spadnutím , podle mně bude dutin pro roje dost.

Spíš vidím jako omezení to, že ulétlý roj nestihne do zimy nabrat dostatek zásob a vychovat zimní generaci včel. Je tak zlikvidován už na začátku slídění ke konci července.
Tam ale může záležet hodně na konkrétním roku, jaká tam byla nabídka pro včely v červnu, červenci a srpnu.

Pokud byly v oblasti tyto měsíce snůškově hodně dobré, roje stihnou naplodovat zimní včely a nashromáždit zásoby. Potom může být na podzim hodně vylupování těch rojů, které to stihly napůl, ale to by nebylo tak nejhorší. Na jaře můžou být nějaké roje živé a cyklus se potom opakuje. V závislosti na snůškových podmínkách, síle roje a přemnožení varaózy potom může dojít ke kolapsu roje a tím k loupeži v případě špatného roku už v červenci kvůli nedostatku zásob. V případě lepšího roku pak může dojít k vylupování později až do podzimu, podle toho, kdy přijde kolaps kvůli přemnoženému roztoči nebo kvůli nedostatku zásob.

Takže já to vidím tak, že za prvé v běžné krajině mají úlétlé roje obvykle dost dutin k usazení. A za druhé že pokud se varaóza šíří zalétlými neléčenými roji, propuká vždycky rok nebo až dva roky po velice dobré letní snůšce.

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.V "kulturni"krajine bych nezil ani ja,ne tak vcely...JosPr

Ps:pr.Palo,predstavte si,ze vytvorite 3 ramkovy oddelek a aniz ho budete krmit,diky nabidce prirody se Vam rozroste na vcelstvo a pokud mu v srpnu neseberete 20 kilo medu,nemusite krmit na zimu.Nebo usadite roj na 11 mezisten a za 14 dnu je tak zapraskany medem,ze nema matka,kde klast? Tak jak si potom roj v prirode nemuze opatrit zasoby,zvlast kdyz konci driv s plodovanim a nikdo mu zasoby nekrade???JosPr

"Ps:pr.Palo,predstavte si,ze vytvorite 3 ramkovy oddelek a aniz ho budete krmit,diky nabidce prirody se Vam rozroste na vcelstvo a pokud mu v srpnu neseberete 20 kilo medu,nemusite krmit na zimu.Nebo usadite roj na 11 mezisten a za 14 dnu je tak zapraskany medem,ze nema matka,kde klast? Tak jak si potom roj v prirode nemuze opatrit zasoby,zvlast kdyz konci driv s plodovanim a nikdo mu zasoby nekrade???JosPr"

Příteli JosPr,buď rád a štasten, že máš včely ve včelařském ráji, ne-li přímo v říši divů. Ještě tady chybí něco o těžbě medu. Možná se dozvíme, že vůbec nepotřebuješ medomet a že stačí podstavit kbelíky pod úly a nevíš si rady co s tím množstvím. Když bych já chtěl usadit roj, tak z něj nikdy nedostanu 20kg medu. Naopak, jestli mu nedám spoň 20kg cukru, tak z něj nikdy nic nebude. Ty povídačky o obrovských vyhnilých hálkách, nebo kamenných zídkách, dokonce chráněch zákonem se ani nedají číst.

J.P.

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.V "kulturni"krajine bych nezil ani ja,ne tak vcely...JosPr

Josef, keď to tak čítam, tak sa cítim žijete v krajine zázrakov, u a to tak nie je od r. 2010. Osádzal som tohoto roku 2 roje, zo začiatku to bolo ako tak,. ale v obidvoch prípadoch v 7. mesiaci nemali nič ani v plodisku ani v medníku, pretože na od rozdiel od vás, bola v okolí včelnice vyprahnutá krajina, bez akejkoľvek "nabídky" nektáru a peľu. Preto som musel celú včelnicu kŕmiť.

Na včelnici mám už 7-8 rokov klát osadený roj, dovolím mu nosiť koľko sa mu ráči (a nič mu nekradnem), navyše mu každú jeseň podám zásoby a píšem ako fakt. Tak prečo by si roje dokázali doniesť toľko, aby tú zimu prežili? V okolí včelnice má hlboké dubové lesy, často chodím do nich na huby, ale ešte som za 30 rokov ako tu bývam s rojom nestretol.

Oči mám otvorené, pretože každý včelár by sa rád s rojom v lese stretol. Takže divých včelstiev v lese nie je toľko ako to vy vykresľujete. Skutočnosť môže byť aj iná, čo nepotvrdzuje teóriu sekundárneho zamorenia našich včelstiev, nemusí byť z nich, ale skôr pôvod zvýšeného počtu klieštikov v úľoch, je príčina v nedostatočnom ošetrení svojich vlastných včiel npr. spoliehanie sa na KM, ktorá nie je až tak spoľahlivá, no to sú len moje skúsenoti.

Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?

Je to zvláštní ale já je v lese viděl tak před 50 roky zato úplným rájem se pro ně stává architektura. jsou to různé zídky z tvárnic, duté elektrické sloupy, nepoužívané komíny, dutiny ve stropech, komorová zdiva, staré památné stromy atd Ale nikdy tam nepřežívali slabá včelstva. A když umřela nikdy tam nebylo co loupit a na 100% tam fungoval přirozený výběr. Jiná situace je u nás včelařů kdy podle našich domýšlivých úvah se včelstvy manipulujeme, spojujeme, rozdělujeme, chováme matky ze kterých pak neumíme vyřadit nevyhovující. Nedej Pán Bůh abychom přišli o kilo medu. Za všechny naše neúspěchy pak může soused lajdák.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za,
> Datum: 28.10.2012 16:42:40
> ----------------------------------------
> Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může
> někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?
>
>
>

"Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?"

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Tak jednou za několik let včely v lese vidím,byly ve smrku,v lípě,v hrušce,v kaštanu,dokonce v zemi(?!?),všechno Kladensko nebo Uherskobrodsko.
Je pravda,že tam zpravidla moc dlouho nevydržela,pokud jsem měl tu příležitost je sledovat,tak většinou jednu dvě sezony.
Ale pokud byly někde ve zdi,tak tam vydržely podstatně déle,jeden příklad za všechny.
Tady u nás je barokní špejchar ještě z dob panství Kinských,více než metrové zdi z kamene a cihel.Kousek od něj mám už řadu let stanoviště včelstev.Každý rok se v této obci v rojovém čase objeví několik rojů i přes to,že jsem tu široko daleko jediný včelař,a některé roky zde dokonce v období snůšky včely nemám,protože jsou na kočovce.A i když je tady mám,tak často následná kontrola neprokáže,že by se zrovna něco vyrojilo,a přesto mi lidi volají,že mají na zahradě nebo třeba na ulici před barákem roj.A že je určitě můj.Tyhle roje z neznáma mi byly záhadou,až letos jsem zjistil v dutinách za trámy této stavby 3 včelstva.A nebyli to žádní chcípáci,podle letové aktivity a rozebrání jednoho z nich bylo patrné,že dutiny ovládají včelstva značné síly,což potvrzovaly ostatně i 4-5tikilové roje.Také dílo bylo tmavé,v podstatě téměř černé.Zjevný byl i silný nános propolisu,včelstva vitální,žádných zakrnělých křídel apod.prozrazující velký výskyt VD jsem si nevšimnul.Bohužel,dnes tam už nejsou,majitel stavbu renovuje a nechal je zlikvidovat.
Jen to potvrzuje,že volně žijící včelstva jsou v určitých případech nejspíš životaschopnější,než jsme ochotni si připustit.

Zdraví Pavel

Já jsem při kácení dutého smrku narazil na žijící včelstvo, které mělo vstup do úlu u země. Průměr dutiny byl přes 30cm, délka plástů 1,5m. Podle tmavých souší tam rozhodně byly minimálně druhý rok. Bylo to v zimě a včelstvo bylo velmi pěkné. Můžu říct, že tak silné včelstvo s tolika zásobami bych si přál zimovat.

Pepane prosímtě. Trochu obšírněji, jaký to byl Gabon co jsi potom ztvrzoval fumigací? Jinak VM přesně takto funguje. Vícedenní spad se samozřejmě rozpočítává na dny, není nutné denně chodit kolem stanoviště a jsem rád, že jsi ho v podstatě také provedl. Teď mne jen zajímá ten Gabon byl to PF nebo PA?._gp_


......
/činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14 dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 09:07:54
> ----------------------------------------
> Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> .........
> (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> Re: Varo?za, (59089) (59091)
>
> Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> důvod.
>
>
>

V podstatě oba použil jsem i zbytk z loňska kdy se u nás 2 roky používal 90 a letos znova 92. který se zase bude používat několik let. Rozdíl ve spadu po nich nebyl žádný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 22:10:19
> ----------------------------------------
> Pepane prosímtě. Trochu obšírněji, jaký to byl Gabon co jsi potom ztvrzoval
> fumigací? Jinak VM přesně takto funguje. Vícedenní spad se samozřejmě
> rozpočítává na dny, není nutné denně chodit kolem stanoviště a jsem rád, že
> jsi ho v podstatě také provedl. Teď mne jen zajímá ten Gabon byl to PF nebo
> PA?._gp_
>
>
> .....
> /činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
> Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu
> nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14
> dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM
> jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi
> včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten
> rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho
> nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp
> > Předmět: Re: Varo?za,
> > Datum: 25.10.2012 09:07:54
> > ----------------------------------------
> > Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> > .........
> > (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> > Re: Varo?za, (59089) (59091)
> >
> > Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> > důvod.
> >
> >
> >
>
>
>