78154

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


--- 7. 11. 2003
RE: fumigace zkušenosti

Beru, ale co říci k tomu, když někteří chytráci z naší organizace po
předloňském léčení aerosolem odmítli loňské léčení s tím, že jim onen
dobrovolník, co jezdí vlastním autem, tahá s důvěrníky vyvíječ a léčí včely,
tak že jim "zničil" včelstva. Dobrá, řekli jsme na výboru, ať se domluví s
veterinou na nějakém řádném ošetření a nám předloží papír. Napsali jsme na
veterinu, kteří to byli a čekali jsme. A představte si tu věc, že na
organizaci přišel dopis ve smyslu, že uvedení včelaři provedli uspokojivě
léčení.
Co na to pak říct. Kde je zákon? Jak může toto veterina napsat? Jaké je
uspokojivé léčení jiné než komisionální nebo od veterináře? Tak pak mi
přátelé něco povídejte o sankcích. Houbelec a ne sankce !!!

A jako dovršení ti studovaní na veterině poslali letos pro okres Blansko, že
se má léčit v říjnu Varidolem ... To bych chtěl vidět, jak to máme v říjnu
dělat aerosolem (když ho máme)! Připadá mi, že oni vůbec nevědí, která bije.
A když se tam jednatel s předsedou ptali, jestli můžem použít aerosol v
jiném termínu (pro aerosol příznivějším), tak jim bylo sděleno - dělejte si
to jak chcete - no kde to jsme? Kde mám na to papír? Co si mám dělat jak
chci?
FUJ, HNUS a BLIVAJS.
... Tak bylo potlačeno letošní plošné léčení aerosolem v naší organizaci.
(Naštěstí se najdou takoví, kteří jsou ochotni ze své kapsy uhradit léčení
aerosolem, když je takový přístroj zakoupen. To jsou VČELAŘI a ne majitelé
úlů s hmyzem ...)

S pozdravem

Zdeněk Čejka

>
> Ano ,pánové , včela je hospodářské zvíře.
> Ve druhém a třetím čísle Včelařství r. 2000 je v přílohách veterinární
> zákon týkající se také včel. Doporučuji ku přečtení. Vyplývá z něho i
> to ,že za řádné léčení odpovídá chovatel , též za řádnou péči o včely
> a to i pod hrozbou sankcí peněžitých jdoucích až do desetitisíců. Ne
> tedy žádný důvěrník.
> Potom je otázka,zda ono vysypání mnoha včelstev na sníh ...v rozčílení-
> viz dopis ve Včelařství... by nebylo na trestní oznámení pro týrání
> zvířat.
> S přáním mnoho dobrého Jarka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Ivan Cerny --- 7. 11. 2003
Re: fumigace zkušenosti

ZCumc> A představte si tu věc, že na organizaci přišel dopis ve smyslu,
ZCumc> že uvedení včelaři provedli uspokojivě léčení.

Faktický stav tedy je, že ne všichni majitelé úlů s hmyzem řádně léčí.
Což asi povede k rezistentním roztočům a spolu s tlakem těchto ze
zahraničí k tomu, že Dolská metodika (která nás asi jako jedinou zemi
na světě po několik desetiletí uchránila rozsáhlých úhynů a koňských
dávek chemie, upřímně tleskám výzkumáku) přestane fungovat.
A potom? Napadají mě dva scénáře:
- Buď jako v okolních zemích, každý sám za sebe. To má konečný důsledek, že
majitelé úlů přijdou o hmyz a včelařům to dá víc práce a bude to
dražší.
- Nebo se objeví nová chemie (třeba letošní americká naděje -
sacharózo-oktanáza-ester se ukáže jako cesta), Dol vymyslí dobrou
metodiku, a začne nové kolo.

Zdravím Ivan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
E.V. --- 7. 11. 2003
Re: fumigace zkušenosti

co to je? sacharózo-oktanáza-ester ?
kdyz to ani google nezna. Jak je to spravne?

Formidol snad bude fungovat vzdycky. Kyselina stavelova nebo co to bylo v krystalkach s odparovacem taky. Svet vcelari bez leku z Dolu a taky to jde.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Nezbeda Martin ( alias NezMar ) --- 7. 11. 2003
Re: fumigace zkuenosti

jde ... a blbe !


----- Original Message -----
From: "E.V." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 07, 2003 3:09 PM
Subject: Re: fumigace zkuenosti


> co to je? sacharózo-oktanáza-ester ?
> kdyz to ani google nezna. Jak je to spravne?
>
> Formidol snad bude fungovat vzdycky. Kyselina stavelova nebo co to bylo v
> krystalkach s odparovacem taky. Svet vcelari bez leku z Dolu a taky to
jde.
> Eman


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Ivan Cerny --- 8. 11. 2003
Re: fumigace zkuenosti

EV> co to je? sacharózo-oktanáza-ester ?
EV> kdyz to ani google nezna. Jak je to spravne?

Nejsem chemik, správně to asi bude trochu jinak. Takhle je to v
angličtině, s tím už si snad Google poradí:
--------

AVACHEM SUCROSE OCTANOATE [40.0%] Biochemical Miticide For Varroa Mite
Control on Honey Bees

ACTIVE INGREDIENT
Sucrose Octanoate Esters
(a-D-Glucopyranosyl - b-D-fructofuranosyl - octanoate),
mono-, di-, and triesters of sucrose octanoate 40.0%

OTHER INGREDIENT 60.0%
TOTAL 100.0%

EPA Reg. No. 70950-2-2205
EPA Est. No. 075197-CA-001
---------

Pokud vím, tak se zatím se musí každý rámek vyjmout a postříkat. Teď
se vyhodnocují letošní zkušenosti, jestli to vůbec stojí za to.
Taky doufám, že kys. mravenčí a tepelné ošetření bude fungovat stále.
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Mensik Josef --- 8. 11. 2003
Re: fumigace zkušenosti

Nic se nemá přehánět. Vám taky nechodí váš lékař sypat prášhy do huby. Nebo
jo? Dokud vám rostoči padají na dno není přece o čem diskutovat. Jakmile
budete mít po prvním léčení prázdné podložky tak je opravdu zle!!!

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 07, 2003 9:33 AM
Subject: Re: fumigace zkušenosti


> ZCumc> A představte si tu věc, že na organizaci přišel dopis ve smyslu,
> ZCumc> že uvedení včelaři provedli uspokojivě léčení.
>
> Faktický stav tedy je, že ne všichni majitelé úlů s hmyzem řádně léčí.
> Což asi povede k rezistentním roztočům a spolu s tlakem těchto ze
> zahraničí k tomu, že Dolská metodika (která nás asi jako jedinou zemi
> na světě po několik desetiletí uchránila rozsáhlých úhynů a koňských
> dávek chemie, upřímně tleskám výzkumáku) přestane fungovat.
> A potom? Napadají mě dva scénáře:
> - Buď jako v okolních zemích, každý sám za sebe. To má konečný důsledek,
že
> majitelé úlů přijdou o hmyz a včelařům to dá víc práce a bude to
> dražší.
> - Nebo se objeví nová chemie (třeba letošní americká naděje -
> sacharózo-oktanáza-ester se ukáže jako cesta), Dol vymyslí dobrou
> metodiku, a začne nové kolo.
>
> Zdravím Ivan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Emanuel Vesely --- 10. 11. 2003
Re: fumigace zkušenosti

Tak jsem poslal ty bohaté zkušenosti př.J.Sedláka do Dolu, aby se taky poučili a zde je reakce:

Vážený příteli,

fumigace v podmetu je možná. V podstatě splňuje základní
požadavky, a to hoření pásku ve svislé poloze a umístění uvnitř úlového prostoru.
Přesto, na základě praktických zkušeností tento způsob nemůžeme obecně doporučovat. Dna nebývají těsná, kryty větracích sít bývají zkroucené nebo chybí a včelstva se sklonem k silnému větrání mají lepší možnost bránit se průniku dýmu k plodovým plástům.

S pozdravem
Veselý, VÚVč Dol

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Stefan --- 10. 11. 2003
Re: fumigace zkušenosti

Na Slovensku niesu take moznosti, osetrenie aerosolom, pouzivame Gabon a Avartin .
Ja zadimujem cez vrchne ocko pomocou dymaka s ventilatorom, zadimujeme viackrat az neni nulovy spad.

Stefan.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Milan Antalik --- 10. 11. 2003
Re: fumigace zkuenosti

Kedze pouzivam pasiky s liecivom Avartin (ucinna latka tiez amitraz),
zasuniem pasik na podlozke do podmetu al. spredu cez letač (v starsom uli ).
A utesnim letac.
Ziadne otvaranie ula a manipulacie s ramikmi.
Anmi
----------

> Na Slovensku niesu take moznosti, osetrenie aerosolom, pouzivame Gabon a
> Avartin .
> Ja zadimujem cez vrchne ocko pomocou dymaka s ventilatorom, zadimujeme
> viackrat az neni nulovy spad.
>
> Stefan.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Emanuel Vesely --- 10. 11. 2003
Re: fumigace zkuenosti

:>Kedze pouzivam pasiky s liecivom Avartin (ucinna latka tiez amitraz),
:>zasuniem pasik na podlozke do podmetu al. spredu cez letač (v
:>starsom uli ).

Nevíte někdo?:
- Je někde na webu popis a návod k Avartinovým páskům?
- Jak se dociluje toho, že Avart.pásek může hořet vodorovně, i když hoří rychleji než náš fumigační knot, a léčivo se nespálí?
- Kolik ten pásek stojí?

Určité riziko menší účinnosti vlivem netěsnosti podmetu a síť. dna a odvětrání kouře včelami tu asi je.
Díky
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Čermák K . --- 10. 11. 2003
Re: fumigace zkuenosti

Avartinové pásky jsou sice tenší než dolské, ale snadno "hoří" a to i
vodorovně, asi proto, že jsou více napuštěny dusičnanem. Dolské řešení -
tedy doutnání svisle - je jistě lepší, protože při pásku vodorovně část
účinné látky shoří, protože se nestihne odpařit, žhavá zóna k léčivu přijde
moc rychle. Ale u Avartinu je i jiné a vážnější nebezpečí - uvedu příklad
jak se stal v jedné organizaci na východním Slovensku nedávno: Funkcionář ZO
chtěl ušetřit za nákup léčiva, tak části včelařů rozdal Avartin zbylý mu z
minulého roku, ten ale už byl neúčinný a ti včelaři na to doplatili v
následujícím roce - přemnožení roztočů a úhyny včelstev!!

K. Čermák

> Nevíte někdo?:
> - Jak se dociluje toho, že Avart.pásek může hořet vodorovně, i když hoří
> rychleji než náš fumigační knot, a léčivo se nespálí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek --- 8. 11. 2003
Re: fumigace zkušenosti

Právě naopak !
Jakmile roztoči padají, je čas diskutovat. Jakmile přestanou při prvni
fumigaci padat, je čas na nákup nových včelstev, protože ty původní
nepřežijí zimu.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 07, 2003 8:50 PM
Subject: Re: fumigace zkušenosti


> Nic se nemá přehánět. Vám taky nechodí váš lékař sypat prášhy do huby.
Nebo
> jo? Dokud vám rostoči padají na dno není přece o čem diskutovat. Jakmile
> budete mít po prvním léčení prázdné podložky tak je opravdu zle!!!
>
> Pepan
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
jan jindra --- 8. 11. 2003
Aerosol - vliv na včelstva

Tento týden jsem se studenty zjišťoval míru rozrušení včelstva při studeném aerosolování. Použili jsme digitální teploměry ve třech včelstvech. Čidla jsme umístily týden předem asi 1 cm nad zimní hrozen. Průměrná teplota v úlech před začátkem aerosolování byla 10,2°C při venkovní teplotě 8°C. V průběhu aplikace (2 minuty) teplota v úlech klesla na 7,7°C. Po 5 min. stoupla na 8,9°C a po 15 min. na 10,8°C. Provedený pokus dokázal, že včelstva se během aerosolování rozhodně nerozrušili tak, že by měly snahu aerosol z úlu vyvětrat. Nárůst teploty po aplikaci je možno přikládat spíše vyrušování (pouhý pohyb osob v okolí úlů), jehož vliv jsme ověřovali letos v zimě. Pokus měl studentům ukázat, že použití aerosolu je pro včelstvo mnohem méně stresujícím zákrokem než použití fumigace, při které je nutno úl otevřít a zadýmením rozrušit, ale v případě včelnicového umístění úlů i manipulovat se střechami, kterými jsou úly během zimy zakryty - další rozrušení.
Za 14 dní provedeme pokus s teplým aerosolem.
Zdravím Honza (www.sweb.cz/jjvcela)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek --- 9. 11. 2003
Re: Aerosol - vliv na včelstva

Nevím, kdo si to tady ještě pamatuje, ale v začátcích varaózy se včelstva
ošetřovala tak, že se rozebrala, plod, pokud byl, se vyřezal a každý rámek
se včelstvy se postříkal vodným roztokem prostředku proti varoatóze. Na
včelstvo se spotřebovalo tak půl litru až litr. To všechno se dělalo v
listopadu nebo v prosinci, pokud byly teploty nad nulou. Dělalo se to tuším
dva roky, než se potom objevila fumigace a značně toto ošetření urychlila a
zmenšila zatížení včelstev. A aerorosol toto zatížení včelstva zmenšil na
úplné minimum.

R Polášek.

----- Original Message -----
From: "jan jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 08, 2003 7:05 PM
Subject: Aerosol - vliv na včelstva


> Tento týden jsem se studenty zjišťoval míru rozrušení včelstva při
studeném
> aerosolování. Použili jsme digitální teploměry ve třech včelstvech. Čidla
> jsme umístily týden předem asi 1 cm nad zimní hrozen. Průměrná teplota v
> úlech před začátkem aerosolování byla 10,2°C při venkovní teplotě 8°C. V
> průběhu aplikace (2 minuty) teplota v úlech klesla na 7,7°C. Po 5 min.
> stoupla na 8,9°C a po 15 min. na 10,8°C. Provedený pokus dokázal, že
> včelstva se během aerosolování rozhodně nerozrušili tak, že by měly snahu
> aerosol z úlu vyvětrat. Nárůst teploty po aplikaci je možno přikládat
spíše
> vyrušování (pouhý pohyb osob v okolí úlů), jehož vliv jsme ověřovali letos
> v zimě. Pokus měl studentům ukázat, že použití aerosolu je pro včelstvo
> mnohem méně stresujícím zákrokem než použití fumigace, při které je nutno
> úl otevřít a zadýmením rozrušit, ale v případě včelnicového umístění úlů i
> manipulovat se střechami, kterými jsou úly během zimy zakryty - další
> rozrušení.
> Za 14 dní provedeme pokus s teplým aerosolem.
> Zdravím Honza (www.sweb.cz/jjvcela)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Mensik Josef --- 9. 11. 2003
Re: fumigace zkušenosti

Tím je opravdu zle je míněno, že někde se stala chyba
1 špatně provedená fimigace
2 špatné léčivo
3 rychle zopakovat s jiným léčivem

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 08, 2003 5:31 PM
Subject: Re: fumigace zkušenosti


> Právě naopak !
> Jakmile roztoči padají, je čas diskutovat. Jakmile přestanou při prvni
> fumigaci padat, je čas na nákup nových včelstev, protože ty původní
> nepřežijí zimu.
>
> R Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, November 07, 2003 8:50 PM
> Subject: Re: fumigace zkušenosti
>
>
> > Nic se nemá přehánět. Vám taky nechodí váš lékař sypat prášhy do huby.
> Nebo
> > jo? Dokud vám rostoči padají na dno není přece o čem diskutovat. Jakmile
> > budete mít po prvním léčení prázdné podložky tak je opravdu zle!!!
> >
> > Pepan
> >
>
>
>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu