Včelařská konference

Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí.Pokud má být max.invazní tlak 2500 Vd,tak do měsíce musí včelstvo na Vd kolabovat.A to stačí jeden Vd na podložce.Není to tvrzení trochu přitažené za vlasy?

"Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí."
No, záleží za jak dlouho tam ten jeden roztoč na podložce měl spadnout. Jestli za jeden den, tak potom průměrná doba života varoa je 310 dnů...... jestli za dva dny, je to 620 dnů..... A tak dále ...... Jestli nemyslel situaci v létě ve včelstvu na vrcholu.....
Nejspíš tlačil na pilu, aby se včelaři polekali a léčení neodflákli......

To jsou divná čísla, určitě to vyložil jinak, v jiných souvislostech.

Ahoj Pavle,nechci dělat dusno s Titěrou.Je tam i další, 10 roztočů za den na
podložce-1300 na dospělých včelách-4-5000 na plodu.Škoda že to je špatně k
rozeznání.Zkus (M.Pelikán pupek 73)Včelaření pod Přimdou.oblíbené
stránky,včelař Jindra.Příští týden mám doma kys.Měj se Zdeněk.
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 13, 2010 5:36 PM
Subject: Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k


> To jsou divná čísla, určitě to vyložil jinak, v jiných souvislostech.

> Ahoj Pavle,nechci dělat dusno s Titěrou.Je tam i další, 10 roztočů za den na
> podložce-1300 na dospělých včelách-4-5000 na plodu.Škoda že to je špatně k
> rozeznání.Zkus (M.Pelikán pupek 73)Včelaření pod Přimdou.oblíbené
> stránky,včelař Jindra.Příští týden mám doma kys.Měj se Zdeněk.

Uf, chvili trvalo nez mi to doslo, hledal jsem totiz na jjvcela :-) Diky za odkaz na nove stranky.

Divne pocty, to nesedi, alespon ne s mojia poznamkama, nebo jedine ze mam jeste nyni ve vcelach po fumigacich jeste par tisic roztocu :-)

T.H.

Nejde o čas teď,ale během roku.Od května dál.S mojí tabuklou spadu behem roku a po léčení to také nesedí.Dávám za pravdu P.Holubovi,1Vd na podložce-40Vd na včelách-asi 300 vd na plodu.To vše po medobraní.

___Dávám za pravdu P.Holubovi,1Vd na podložce-40Vd na včelách-asi 300 vd na plodu.To vše po medobraní.___
Asi omyl, k této pravdě se nepřiznávám :-)
když už bych měl vyslovit čísla, tak 1 tmavý na podložce za den = 100 až 160 ve včelstvu komplet reprodukce schopných (foretické + v buňce), záleží na účinnosti sběru a jeho vyhodnocení (který je ještě tmavý).

Omlouvám se Pavle za mystifikaci.Špatně jsem si to zapamatoval(není se čemu divit)Po dohledání je to 100 Vd na plodu.Tudíž 140Vd komplet,a už jsem v toleranci.To medobraní je mé zjištění.

----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 13, 2010 5:36 PM
Subject: Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k


> To jsou divná čísla, určitě to vyložil jinak, v jiných souvislostech.

Zdeněk Brentner napsal:

>Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.
>Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí.
>Pokud má být max.invazní tlak 2500 Vd,tak do měsíce musí včelstvo na Vd kolabovat.
>A to stačí jeden Vd na podložce.Není to tvrzení trochu přitažené za vlasy?
........................

Myslím, že to můžou být presentované výsledky projektu SMYV.
Na setkání VMS v Brně o tom měl přednášku kolega Ing. Titěry, pan Veverka.
Přednášel o tom, že se jim podařilo ve spolupráci se včelaři prokázat jistou souvislost mezi přirozeným spadem a na včelách přítomných roztočích. Potom tam nějak dopočítával poměr mezi roztoči přítomnými na včelách a na plodu a z toho vyšel vzorec, který udával možná podobnou souvislost jak jste slyšel od Ing. Titěry.

Už na VMS mě zaujalo, že to, co by podle toho vzorce mělo vycházet, vůbec nesedělo na výsledky mého loňského počítání roztočů na podložkách.
Podle přirozených denních spadů u mých včelstev by v září muselo být ve včelách několikanásobně víc roztočů, než mi spadlo za celý rok, a některá včelstva už by dávno byla zkolabovaná. :)
Přitom zatím mi přezimovala všechna i s těmi nejhoršími spady. :)
Ale možná to může sedět na jiná včetlsva v jiných lokalitách.

Na přednášce VMS toho bylo tolik, že jsem potom už nad SMYVEM neměl čas moc bádat, a sejde z očí sejde z mysli. :)

Tento příspěvek mi ale připomíná, že jsem to možná nepochopil špatně, a nějaké disproporce v počtech roztočů ve včelstvu v závislosti na spadu ve SMYVU opravdu jsou.

Máte k tomu někdo přesnější informace?

Radek Krušina

V Brně jsem byl také,v Lovosicích ne.Ale na webových stránkách níže,je foto při prezentaci ing.Titěry.Dávám Vám za pravdu a souhlasím s Vámi,že koeficienty u ně taky nesedí.Navíc,zúčastnil jsem se i SMYVU.A teď perlička.Udělal jsem 4 vzorky pro Dol,4 pro sebe.Vykoupal jsem roztoče a spad 3Vd ze 4 vzorků.Usušil jsem včely a udělal pátý s těmi 3Vd.Výsledků jsem se dočkal,koncem listovadu na mou výzvu.Výsledky-všude 0.Co říct víc.Příště asi zvážím své aktivity.

"Přednášel o tom, že se jim podařilo ve spolupráci se včelaři prokázat jistou souvislost mezi přirozeným spadem a na včelách přítomných roztočích. Potom tam nějak dopočítával poměr mezi roztoči přítomnými na včelách a na plodu a z toho vyšel vzorec, který udával možná podobnou souvislost jak jste slyšel od Ing. Titěry. "

Na tom není co prokazovat nebo příliš mnoho zjišťovat. Prostě roztoč ve včelách, pokud má průměrnou životnost teoreticky 30 dnů a je jich ve včelstvu třeba 70, tak potom denní spad roztoče je počet roztočů lomeno průměrnou životností roztoče, u těch 70 by to byl spad 2,33 roztoče denně. Zbývá jen doladit, jaká je životnost roztoče v silném včelstvu v sezóně při snůšce, jaká je životnost v srpnu při krmení na zimu, jaká je životnost roztoče v zimě, když včely 2 měsíce neměly plod.....
Ty vzorce jsou jednoduché a když se v statisticky dostatečném počtu provede ošetření včel třeba fumigací, aby se zjistilo množství roztočů na včelách a prohlídky odvíčkováním trubčího a dělničího plodu, aby se zjistilo množství roztočů v plodu, tak se tyhle výsledky s dostatečnou přesností získají. Na tom si vysokoškolští vzdělaní odborníci z VUVČ nemusí honit triko, to jsou prosté jednoduché věci, které může získat každý chovatel včel, co má dostupné léčivo a co je ochoten obětovat trochu času, trochu plodu, trochu víc reziduí v vosku a v sezóně kvůli fumigaci včelstva i nějaký med, a párkrát navíc rozebrat včely.

Tyhle výpočty bych byl ochoten připustit.70-2,33 t.z.1Vd na podložce=30Vd na včelách.Zhruba to co udává P.Holub.ing.Titěra však 1Vd na podložce=310Vd na včelách.A to je to co nechápu.A nezáleží mi na délce života roztoče,ani danném období.Zhruba desetinásobek už není čím vysvětlit.Mimo plodu,jsem v loni vše ostatní investoval,a proto mě to zaráží.

Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče neznám.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270)

Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče neznám.


Zajímavý odkaz na stránkách K. Čermáka:
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/
Klidnou neděli.
Jiří

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kle%C5%A1t%C3%ADk_v%C4%8Del%C3%AD


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k
> Datum: 14.3.2010 10:38:42
> ----------------------------------------
> Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče
> neznám.
>
>
>

Díval jsem se na wikipedii na http://cs.wikipedia.org/wiki/Kle%C5%A1t%C3%ADk_v%C4%8Del%C3%AD
a nezdálo se mi tam označení roztoč varoa jako jednoznačně nesprávné a označení kleštím varoa jako správné.
Nezdála se tam taky na pravém boku článku uvedená klasifikace, ve které chběli roztoči.
Pátráním po jiných českých i anglických stránkách jsem zjistil chybu v klasifikaci.
V článku je uvedena třída: Pavoukovci, řád: Mesostigmata, čeleď: kleštíkovití, rod: kleštík.
V jiných článcích jsem zjistil, že to má být zřejmě jinak. třída: Pavoukovci, řád: roztoči(Acari), podřád: Čmelíkovci (Mesostigmata) a dále to je dobře čeleď: kleštíkovití, rod: kleštík.
Takže se nedá říct, že označení Roztoč Varoa je proti označení Kleštík Varoa jednoznačně nesprávné. Je jenom méně přesné.
Je vidět, že do Wikipedie může psát každý, koho to napadne a upravovat tam , jak se mu zachce. Mám pocit, že čeština pro čeleď Varroidae původně neměla český název, kleštíkovití a kleštík je převzato ze slovenštiny

Dobrý večer,
minulý rok na podzim jsem zde předpovídal,že se bude na jaře 2010 opakovat situace ohledně úhynů včelstev na varoázu před třemi lety.Věděl jsem dobře,o čem mluvím. Je to nemilé,ale tahle prorocká slova se začínají do puntíku vyplňovat.Alespoň tu na jiho-vých.Moravy jsou hlášeny už teď značné úbytky včelstev.
Jako hlavní příčinu vidím v nemožnosti provádět kontrolu přirozeného spadu roztočů na podložky,dále ulehčování postupu danné metodiky léčení včelstev(teplota při fumigaci,zavěšování pásků a pod.), doslova neřízená přemíra chemie a také rozhodně pozdní zakrmení včelstev od posledního vytáčení medu.Tento poslední bod si myslím vyvolává ve včelstvech doslova regres,jelikož včelstva ponechaná v měsíci srpnu tři týdny bez zásob a snůšky ve značném stresu berou cokoliv a kdekoliv.Je to jen takový ode mne příspěvek a zamyšlení,nad kterým by se dalo snad i diskutovat.Já jsem měl na svém stanovišti minulý týden přítele z olomouce,který byl zvědav na mé skvěle vyzimované včelstva.Jedno si namátkově vybral a nadzvedl nejvyšší nástavek.To co viděl mu vyrazilo dech a doznal,že takové síly nedosahuje u mnohých včelstvech ani v plné síle.Samochvála někdy smrdí,tak se omlouvám,ale přesvědčuji se rok co rok,že když se chce,jde vše.Ale nikdy ne samo.
S pozdravem
P.Z.

"také rozhodně pozdní zakrmení včelstev od posledního vytáčení medu.Tento poslední bod si myslím vyvolává ve včelstvech doslova regres,jelikož včelstva ponechaná v měsíci srpnu tři týdny bez zásob a snůšky ve značném stresu berou cokoliv a kdekoliv."
Hm, pozdní krmení není v tom, že se nějaké tři týdny po posledním vytáčení nechají včely hladové bez zásob a teprve potom se začnou krmit. Pozdní krmení je v tom, že z nějakého důvodu se část cukru dává do včel v září, říjnu nebo listopadu. Napsal jsem část cukru, protože pokud se med vybere někdy v srpnu nebo dokonce ke konci července a včely by byly potom až do podání cukru takhle pozdě bez zásob, v podstatě to prakticky nepřežijí, zůstanou extrémně slabé a zpracování cukru za nízkých teplot na podzim je ještě dorazí.
Podmínkou správného pozdního krmení je mít ve včelách v srpnu a září přece jen pár kilo zásob. Buď se při posledním medobraní ty zásoby ve včelstvech nechají nebo stanoviště není převčeleno a tak se včely v srpnu a na začátku září stále uživí a donesou si, co potřebují anebo hned po medobraní se zásoby doplní zpracováním pár kilo cukru.....

Mohu-li přispět k této debatě. Pozdní krmení vyvolá pozdní plodování včelstva a radikální nárůst populace kleštíka, každých 20 dnů déle znamená dvojnásobek populace.

nejen to.
Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém stavu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 14.3.2010 19:01:08
> ----------------------------------------
> Mohu-li přispět k této debatě. Pozdní krmení vyvolá pozdní plodování
> včelstva a radikální nárůst populace kleštíka, každých 20 dnů déle znamená
> dvojnásobek populace.
>
>
>

"nejen to.
Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém stavu."
je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu, tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je úplně zanedbatelné.
Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 14.3.2010 21:02:08
> ----------------------------------------
> "nejen to.
> Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na
> jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou
> část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem
> starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají
> do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém
> stavu."
> je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu
> jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v
> měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové
> hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu,
> tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je
> úplně zanedbatelné.
> Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo
> okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě
> i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující
> plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší
> mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů
> teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující
> plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco
> zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.
>
>
>

"Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna"
Já teda nevím, ale co si pamatuji z doby před takovými 25 lety, co jsem dělal důvěrníka, tak skoro všichni dokrmovali ještě při fumigaci v říjnu, vytahovali zúlů flašky od cukru.....
Podle mně si toho "všimli" "moderní včelaři" v nástavkových úlech, protože potřebovali snížit spotřebu času na krmení zaváděním velkoobjemových krmítek. A ty až na výjimky jsou dělány tak, že jak během srpna pominou letní vysoké teploty, nakrmit z nich prakticky nejde, popřípadě jen s vysokými ztrátami cukru i včelstev. Případně potřebovali zdůvodnit na převčelených nebo nevhodných stanovištích, kde v tuto dobu není pro včely nic, ukončení snůškového období už během července a nutnost následného nakrmení cukrem. A teorie "nakrmit se musí do konce srpna" vznikla dodatečně na podporu tady toho.
Jinak to vidím obecně jako syndrom všeználka. Člověk, který to nikdy nedělal a nevyzkoušel, protože se to podle jakési opisované teorie nedělá, ale vždy přesně ví, co se stane za průšvih,když to bude dělat někdo jiný.....
Já to prostě dělám, už takových 5 - 10 let a žádné problémy se včelami ani třeba s varaózou nemám. Je třeba jen včely trochu pozorovat a rozumět jim, nevyužívat jejich schopností a rezerv naplno, nejet na doraz, něco jim vždy nechat.....

Doba se změnila. To není z důvodu, že by to včelám vadilo, to je z důvodu toho, aby v polovině září už nebyl ve včelstvu plod kvůli přemnožení kleštíka a kvůli možnosti efektivního hubení kleštíka. Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém.

"Doba se změnila. To není z důvodu, že by to včelám vadilo, to je z důvodu toho, aby v polovině září už nebyl ve včelstvu plod kvůli přemnožení kleštíka a kvůli možnosti efektivního hubení kleštíka. Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém."
Jediný spolehlivý způsob, jak zřídit, aby v době fumigace nebyl plod je klíckování matek. Nebo vyřezávání plodu. Nebo možná zimování včel někde na poušti, kde na podzim zaručeně nic nekvete. Viděl jsem už plod ve včelstvu i o vánočních svátcích, kdy mrazy v říjnu a listopadu několikrát spálily podzimní květy, ale kdy byl prosinec teplý a leccos kvetoucího se našlo a to bylo nejméně měsíc a půl od posledního krmení. Ostatně podobná situace byla i letos u jednoho mého včelstva, v zimní měli byly kukly plodu stejně tak jako mezi mrtvými včelami, které včely vyhrnuly z podmetu během prvního proletu, tuším někdy v polovině února.

Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém.

Je to len zdanlivý problém, našiel som konkrétny záznam z 50 včelstiev, keď som dokŕmenie robil poslednýkrát 8.9, 16.9 som vkladal všetky M do IZO, čo znamenalo každé včelstvo rozobrať a M vychytiť, k omylu nemohlo dôjsť. Z tohoto množstva včelstiev, približne v polovici včelstiev už nebol žiaden plod (asi 90% boli matky nultého ročníka)! Ale v ostatných včelstvách dokrmovanie (asi 5 kg cukru) nevyvolalo masívne plodovanie, takže v tom problém nemusí byť. Je to asi zložitejšie.

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad) modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po znáškach a kŕmili až v septembri.
Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník", aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje argumenty.

Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej kondícii a o to ide.

Omlouvám se všem.
Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 15.3.2010 09:07:32
> ----------------------------------------
> Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> být do konce srpna
>
> Pepan
>
> No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených
> košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> znáškach a kŕmili až v septembri.
> Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník",
> aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> argumenty.
>
> Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> kondícii a o to ide.
>
>
>

Proto při příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.

Som presvedčený, že invertáza repného cukru na cukre jednoduché, môže prebehnúť i v septembri-srpnu, ale roztok nesmie byť hustý a v pomere 3 (cukor): 2 (voda) hustý je, vtedy dochádza často k jemnej kryštalizácii zásob. Ja som za 5O rokov nikdy nepodával cukrový roztok v tejto koncentrácii.

Roztok pripravujem v súlade s obsahom cukru v prírodnom nektáre a pomer u mňa je 1:1, t.j. 1,7 litra cukrového roztoku. Včely to vždy zvládnu, pretože dlhoveké včely sa na invertáze nezúčastňujú, pretože v čase do 15 septembra- srpna je ešte vždy dosť starších včiel, ktoré to urobia aj bez dlhovekých včiel.

Je to len môj subjektívny názor vyplývajúci z vlastných skúseností. Podanie cukrového roztoku na krátky čas môže vyvolať kladenie vajíčok matkou, ale k tomu musí prispieť i prínos kvalitného peľu a ten v tomto čase nemusí byť.

Ale Pepane, dobře jste to myslel.
August byl vždycky srpen a september září.
Tak ať se daří

JB

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 15, 2010 12:24 PM
Subject: Re: Klet?k nebo rozto??


Omlouvám se všem.
Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie
včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je
tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním
plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy
platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při
příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam
uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se
právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 15.3.2010 09:07:32
> ----------------------------------------
> Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> být do konce srpna
>
> Pepan
>
> No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v
> slamených
> košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> znáškach a kŕmili až v septembri.
> Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden
> "odborník",
> aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> argumenty.
>
> Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> kondícii a o to ide.
>
>
>

Pořádně jsem to domotal. a to ještě věta >krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním< měla být ,krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem septembra .
Asi musím slovenské knihy přestat číst, když su pitomec.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Blinka Josef <josef.blinka/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Klestik nebo roztoc
> Datum: 15.3.2010 23:21:46
> ----------------------------------------
> Ale Pepane, dobře jste to myslel.
> August byl vždycky srpen a september září.
> Tak ať se daří
>
> JB
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 15, 2010 12:24 PM
> Subject: Re: Klet?k nebo rozto??
>
>
> Omlouvám se všem.
> Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
> Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie
> včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je
> tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním
> plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy
> platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při
> příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam
> uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se
> právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> > Datum: 15.3.2010 09:07:32
> > ----------------------------------------
> > Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> > být do konce srpna
> >
> > Pepan
> >
> > No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v
> > slamených
> > košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> > bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> > modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> > znáškach a kŕmili až v septembri.
> > Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden
> > "odborník",
> > aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> > argumenty.
> >
> > Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> > augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> > miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> > problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> > podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> > kondícii a o to ide.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Radim Polášek napsal:

>Na tom není co prokazovat nebo příliš mnoho zjišťovat. Prostě roztoč ve včelách, pokud má průměrnou životnost teoreticky 30 dnů a je jich ve včelstvu třeba 70, tak potom denní spad roztoče je počet roztočů lomeno průměrnou životností roztoče, u těch 70 by to byl spad 2,33 roztoče denně.
>Zbývá jen doladit, jaká je životnost roztoče v silném včelstvu v sezóně při snůšce, jaká je životnost v srpnu při krmení na zimu, jaká je životnost roztoče v zimě, když včely 2 měsíce neměly plod.....
>Ty vzorce jsou jednoduché a když se v statisticky dostatečném počtu provede ošetření včel třeba fumigací, aby se zjistilo množství roztočů na včelách a prohlídky odvíčkováním trubčího a dělničího plodu, aby se zjistilo množství roztočů v plodu, tak se tyhle výsledky s dostatečnou přesností získají. Na tom si vysokoškolští vzdělaní odborníci z VUVČ nemusí honit triko, to jsou prosté jednoduché věci, které může získat každý chovatel včel, co má dostupné léčivo a co je ochoten obětovat trochu času, trochu plodu, trochu víc reziduí v vosku a v sezóně kvůli fumigaci včelstva i nějaký med, a párkrát navíc rozebrat včely.
....................

Ono právěže je problém, že u SMYVU přišli výzkuníci s výsledky, které neměly vyjít.
Pokud je opravdu prokazatelné, že na 1 mrtvého roztoče na podložce jsou 3 živí na 300 včelách. Potom v 30000 včelstvu je těch živých na včelách cca těch 300 a to už je cca 2x až 3x víc, než se v zahraničí předpokládá v celém včelstvu včetně plodu podle jejich zkušeností.
A včil co s tím. :)

Takže to asi s tím roztočem zase tak jednoduché není a jsem docela zvědavý, kam se to bude dál vyvíjet.
Možná to něco vypovídá o našich šlechtěných roztočích a nešlechtěných včelách, možná o něčem jiném.
Nu uvidíme. Nebo neuvidíme, kdo ví. :)

Radek Krušina

Řešení: Při výskytu zvýšeného přirozeného spadu u libovolného z monitorovaných včelstev se provede diagnostická léčba (např. Formidoly) u všech včelstev na stanovišti, a tak zjistíme, jak to s rozvojem nemoci ve skutečnosti je. Přirozený spad nikdy nevypovídá o aktuální situaci. Promítá se v něm velká míra individuality včelstev (čistící pud, varroatolerance), individuality roztočů (životnost, množivost) a časové zpoždění. Tím však netvrdím, že jsem proti němu. Naopak jsem jeho zastánce (včetně VMS). Jen chci zdůraznit to, že úplně se na něj spolehnout nedá. Ale rozhodně je mnohem spolehlivější než vyšetření zimní měli. Myslím, že Gabon by se měl používat individuálně dle letní (komisionálně kontrolované) diagnostické léčby, nikoliv dle zimního spadu či plošného nařízení shora.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

>Při výskytu zvýšeného přirozeného spadu u libovolného z monitorovaných včelstev se provede diagnostická léčba (např. Formidoly).... Myslím, že Gabon by se měl používat individuálně dle letní (komisionálně kontrolované) diagnostické léčby, nikoliv dle zimního spadu či plošného nařízení shora. S pozdravem M. Václavek<
------------------------------------------------------------
Souhlasím s př. Václavkem s malými výhradami. Podle mých zkušeností je třeba nasadit KM (Formidol), při zjištění spadu byť jedné samičky na podložku na stanovišti (VMS). Přirozený spad říká, že roztoč je na stanovišti přítomen a aplikace KM nám dá přesnější obraz o tom v jaké míře. To i bez "vědecky podložených teoretických výpočtů pravděpodobnosti napadení". S uvolněním gabonů do individuálního použití (byť pod kontrolou "komise") :o)), není možné souhlasit již z důvodu možného vzniku rezistence roztoče vůči němu. Tento prostředek má účinnost tehdy, je-li použit na co největší územní ploše (co největšího možného počtu stanovišť) a ve vhodném a stejném čase. O práci "komisí" mám dle zkušeností (i na základě příspěvků této konference) vážné pochybnosti. Proto musíme toto léčivo chránit před ztrátou účinnosti. Stavu správného nasazení léčiva Gabon se velmi přibližuje právě to "zavrhované" nařízení shora. Ale nikde není zakázána aplikace kyseliny mravenčí opakovaně.
JK

""""""""""""Přirozený spad říká, že roztoč je na stanovišti přítomen a aplikace KM nám dá přesnější obraz o tom v jaké míře. """""""""
Dobrý den, pane Křapka, zajímalo by mne, jakým způsobem se monitoruje spad při aplikaci Formidolu.

>Dobrý den, pane Křapka, zajímalo by mne, jakým způsobem se monitoruje spad při aplikaci Formidolu.<
------------------------------------------------------------
Je třeba řádně provádět VMS. Jakmile se objeví samička na stanovišti, můžete vzít jed na to,že při aplikaci KM jich na podložkách naleznete desítky. Pošlete mi e-mail adresu, pošlu Vám výsledky loňského VMS kde je tato skutečnost velmi dobře patrná. Totéž jsem posílal v lednu MVDr. Klímovi před sjezdem VMS. Nevím však, zda můj mail obdržel. Neodpověděl.
JK

Opoměl jsem poslat můj e-mail: josef.krapka/=/volny.cz
ruce byly opět rychlejší.
JK

S uvolněním gabonů do individuálního použití (byť pod kontrolou "komise") :o)), není možné souhlasit již z důvodu možného vzniku rezistence roztoče vůči němu.
___________________________________________________________

Tím slovem "individuální" jsem myslel „stanoviště po stanovišti“. Léčení zdravých včelstev tvrdou chemií nemá smysl a jen prohlubuje problémy s rezistencí.

Zajištění správného komisionálního dohledu problém nepochybně je. Velkou nevýhodu letního monitoringu představuje to, že ho lze velmi jednoduše zfalšovat. Pavčelaři mohou před komisionálním odečtení spadu roztoče z podložek vyklepat, což je daleko jednoduší, než je zdlouhavě vyhledávat v zimní měli. I kdyby se podložky vůči tomu zabezpečili (lepivý kryt, ochranný obal), nikdo nám nezaručí, že pavčelaři po odchodu komise podložky vyndají a před příchodem komise je vsunou zpět. A aby to vypadalo „na oko“, posypou podložky mělí!
I komise by nemusela být 100% (jsou to přece jenom lidi :-).

Asi nejideálnější stav by byl, kdyby každý včelař zodpovídal sám za sebe a sám si léčil svá včelstva kyselinami a dalšími ekologickými látkami, jejichž zneužití a špatné užití může být každému z hlediska kontaminace včelích produktů a rizikovosti rezistence zcela lhostejné. Nicméně je to v podmínkách českého včelaření spolu se všemi zažitými standarty, praktikami a předsudky vůbec možné zrealizovat, aniž by došlo k masivnímu úhynu včelstev a dlouhodobému poklesu zavčelení ČR?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

>Asi nejideálnější stav by byl, kdyby každý včelař zodpovídal sám za sebe a sám si léčil svá včelstva kyselinami a dalšími ekologickými látkami,...<
------------------------------------------------------------
Protože není nic ideální a protože Veterinární správa má zabezpečit dobrý zdravotní stav hospodářských zvířat a zamezit šíření nebezpečných nákaz, postupuje tak jak postupuje. Na lidi a zvláště některé včelaře, se spolehnout nemůže. Pokud vypukne někde nákaza, jsou to právě tito včelaři, kteří práci Vetrinární správy kritizují. "Veterinární správa nás zbytečně buzeruje" a organizuje nám léčení, to když o hrozící nákaze dosud nevíme. Jestliže je průšvih, hledá se viník. Já osobně bych za včelaře obecně, ruku do ohně nedal. Na chudý lid musí být přísnost, říká jedno letité pořekadlo. Ostatně nám nic jiného, než podřídit se nařízením, nezbývá.
JK