Včelařská konference

Diskuse týkající se tavení voští se ubírá výhradně jedním směrem, a to tavení mokrou cestou, tedy pomocí vody nebo páry. V posledních letech se jako efektivní metoda objevuje i tavení prostřednictvím suchého horkého vzduchu. Před časem byl ve Včelařství návod na zhotovení izolovaného slunečního tavidla, které má mít značnou účinnost a kapcitu. Díky této inspiraci zhotovil jeden můj kolega obdobnou izolovanou nerez bednu, sluneční tavidlo, do které se vejde na stojato najednou cca dvacet plástů. Vyřezané plásty stojí na děrovaném plechu, kudy vosk protéká dolů a následně vytéká ven. Samozřejmostí je izolované dvojsklo a zrcadlo pro zvýšení účinností. Při obsluze třiceti včelstev k tavení veškerého voští je toto zařízení dostatečné, což potvrdila letošní letní sezona. I účinnost se mi zdála celkem dobrá vzhledemk tomu, že po tavení zůstaly suché nelepivé košilky. Negativní se mi na celém procesu zdálo to, že na dně ve vrstvě vytavených košilek zůstával ještě vosk, takže bylo nutno nejdříve odebrat vrchní vrstvu a spodek ještě nechat druhý den dotavit. Možnáby lepší účinnosti bylo dosaženo zvýšením teploty uvnitř zařízení, nebo zhotovení rozebíratelných kazet, do kterých by se daly maximálně dva plásty, tyto by se do prostoru zavěsily, takže by nevznikla hromada košilek na děrovaném plechu.
V současné době se snažím vyrobit obdobné zařízení, ale vyšší teploty bych chtěl dosáhnout přihřátím celého prostoru elektricky. Celé zařízení by mělo vypadat následovně. Abych nemusel vyránět základní obal, použil jsem starou vyřazenou ledničku cca o obsahu 120 litrů. Jde o první ledničky, které měly vnější i vnitřní stěny z plechu a izolovány jsou skelnou vatou. Tím se eliminuje vliv tepla nad sto stupňů.
Z ledničky jsem odstranil dvířka a tuto položil na záda. Vzniklý prostor je široký cca 45 cm a 50cm hluboký. Dno (dříve záda ledničky) jsem vybavil děrovaným plechem s distanční mezerou pro odtok vosku. Na toto dno se mohou stavět jeden za druhým. Velikost bohatě stačí pro rozměr rámků 39x24.Na kratším boku jsem umístnil topnou spirálu ze starého sporáku a touto dtěnou prochází hřídel motorku vně připevněného, najejímž konci uvnitř bedny se točí malý větrák. Zbývá mi ještě dodělat spínání proudu a zamontování termostatu + zhotovení víka z dvojitého skla. Uvidím, zda bude nutno udělat i kazety nebo při zvýšené teplotě bude stačit volné postavení plástů.Víko jsem volil skleněné proto, že by mělo jít i slunečnáí tavidlo s přitápěním, ale je dosti možné že by bylo efektivnější toto konstruovat pouze jako troubu bez solární podpory.
Nezávisle na tom jsem něco podobného viděl na letošní výstavě ve Slovinsku, kde šlo o velkou nerez bednu, která fungovala pouze elektricky. Topné spirály a větrák byly umístěny v odklápěcím víku. Celé zařízení jsem tam ofotil, takže mohu případně zaslat konferenci přílohou foto.
K úvaze pro ctěné členy této konference dávám svůj příspěvek proto, že spotřeba tepla v izolovaném prostoru s regulací se mi zdá efektivnější než použití páry, kdy při jejím úniku dochází ke ztrátě energie.
N.G.

Uvažoval jsem o něčem podobném, ale mám obavu z toho, že umístění topné spirály ve stejném prostoru s voskem může být příčinou požáru.
Dále by bylo vhodné navrhnout zařízení tak, aby bylo možno vytavovat celé rámky bez vyřezávání voští. Pokud by bylo zadrátováno nerezovým drátkem, ušetřila by se práce s vyřezáváním a novým drátkováním.
Myslím ale, že podobná zařízení jsou u nás v provozu (alespoň si bez nich neumím představit provoz nad 100 včelstev.
Můžete mi někdo prosím sdělit kontakt na výrobce, dovozce nebo prodejce podobného zařízení. Rád bych věděl, jak a za kolik to dělají jiní.

Děkuji. Petr Horký

Nemyslím, že je to tak jednoduché
za 1. Již při zatavování mezistěn transformétorem doje k povolení drátku
zváště u nerezu.Tvarovou paměť a to ještě omezenou mají odporové drátky
které se používají při výrobě třebas sáčků
za 2: jelikož povytavení vosku zůstanou drátky od vosku tak běžně používaný
napínák velmi brzy se znečistí voskem a začne klouzat
za 3: dočištování rámků je pak velmi zdlouhavéprávě kvůli zůstavším drátkům.

Pepan
P.S. sám jsem si to odskoušel a moc to nešlo

----- Original Message -----
From: "Petr Hork?" <phorky/=/cbox.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 09, 2003 9:30 PM
Subject: Re: taven? vosku suchou cestou


> Uvažoval jsem o něčem podobném, ale mám obavu z toho, že umístění topné
> spirály ve stejném prostoru s voskem může být příčinou požáru.
> Dále by bylo vhodné navrhnout zařízení tak, aby bylo možno vytavovat celé
> rámky bez vyřezávání voští. Pokud by bylo zadrátováno nerezovým drátkem,
> ušetřila by se práce s vyřezáváním a novým drátkováním.
> Myslím ale, že podobná zařízení jsou u nás v provozu (alespoň si bez nich
> neumím představit provoz nad 100 včelstev.
> Můžete mi někdo prosím sdělit kontakt na výrobce, dovozce nebo prodejce
> podobného zařízení. Rád bych věděl, jak a za kolik to dělají jiní.
>
> Děkuji. Petr Horký
>

Ano, a mohu potvrdit, ľe jsem zkouąel mnohé. Asi nejvíc záleľí na kvalitě a
způsobu výroby mezistěn. Měl jsem před časem mezistěny od soukromníka -
lité, z vlastního vosku. Bez drátkování vyąly velmi dobře i v Čejkovácích
míra 42x 35 ).

Z nouze donucen jsem zatím zvolil strategii:
Plásty z rámků vyřezávám bez ohledu na původní drátkování ( pocínovaným
drátkem )
Po oąkrabání zbytků vosku a propolisu rámky pomlľím ředěným Savem a
uskladním.
V zimě znovu nadrátkuji ( drátek nevypínám - jen fixuji na jednom konci pod
hřebíček, zbytek drátku je volně provlečen v rámku )
Na jaře při rozkvětu plané třeąně drátek vypnu, zatavím mezistěnu a ąup do
úlu.
Je s tím méně problémů, neľ s vypínáním původního drátku ( který se zařezává
do loučky při napínání , snadno se přetrhne, díky zbytkům nečistého vosku se
ąpatně zataví do nové mezistěny, původní hřebíček je nutné povytáhnout a
odmotat starý zbytek drátku... atd. )
Rád bych konečně naąel výrobce mezistěn, který zaručí, ľe jeho mezistěny
budou mít potřebné zvladatelné vlastnosti, abych mohl drátkování opustit.
Pokud to některý výrobce zvládne, neměl by mít obavy o své přeľití v tvrdé
konkurenci ohvězdičkované evropy.

Drátkování se mi jeví jako preventivní sádrování nohy, která je tak ąpatná,
ľe je důvodná obava, aby se při normální chůzi nezlomila.
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Mensik Josef <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2003 6:13 PM
Subject: Re: taven? vosku suchou cestou


> Nemyslím, že je to tak jednoduché
> za 1. Již při zatavování mezistěn transformétorem doje k povolení drátku
> zváště u nerezu.Tvarovou paměť a to ještě omezenou mají odporové drátky
> které se používají při výrobě třebas sáčků
> za 2: jelikož povytavení vosku zůstanou drátky od vosku tak běžně
používaný
> napínák velmi brzy se znečistí voskem a začne klouzat
> za 3: dočištování rámků je pak velmi zdlouhavéprávě kvůli zůstavším
drátkům.
>
> Pepan
> P.S. sám jsem si to odskoušel a moc to nešlo
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Hork?" <phorky/=/cbox.cz>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, October 09, 2003 9:30 PM
> Subject: Re: taven? vosku suchou cestou
>
>
> > Uvažoval jsem o něčem podobném, ale mám obavu z toho, že umístění topné
> > spirály ve stejném prostoru s voskem může být příčinou požáru.
> > Dále by bylo vhodné navrhnout zařízení tak, aby bylo možno vytavovat
celé
> > rámky bez vyřezávání voští. Pokud by bylo zadrátováno nerezovým drátkem,
> > ušetřila by se práce s vyřezáváním a novým drátkováním.
> > Myslím ale, že podobná zařízení jsou u nás v provozu (alespoň si bez
nich
> > neumím představit provoz nad 100 včelstev.
> > Můžete mi někdo prosím sdělit kontakt na výrobce, dovozce nebo prodejce
> > podobného zařízení. Rád bych věděl, jak a za kolik to dělají jiní.
> >
> > Děkuji. Petr Horký
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.520 / Virová báze: 318 - datum vydání: 19.9.2003

Není mi jasné, co znamená to tavení suchou cestou. Jedná se o použití teplovzdušného fukaru, něco ve stylu horkovzdušné pistole, která fouká do nádoby s rámky podobně jako vyvíječ páry? Vysvětlí to někdo podrobněji? Připomínám, že pokud se vosk dostane na teplotu nad cca 150 st (je to odhad), tepelně se poškodí a pokud se dostane na povrch teplejší než asi 200 st C, začne se vypařovat a rozkládat za vzniku plynných zplodin, které jsou asi stejně hořlavé jako třeba propanbutan.

Co se týká mezistěn, podle nějakého článku o včelařství v USA se tam používají mezistěny se zatavenými drátky, které se už nedrátují, ale jen vloží do rámku. I když jsou dražší, asi jim to stojí za ten uspořený čas.
R.Polášek

Z teplovzdusnou pistolou to skusal kamarad. Nerobil ziadne specialne
nadstavky a pod. netavilo mu slnecne tavidlo tak mu chcel pomoct pistolou.
Dopadlo to tak ze vytavene vostiny sa mu zapiekli a nemohol ich potom
zoskrabat.


Pista

----- Original Message -----
From: Radim Polasek <polasek/=/e-dnes.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 13, 2003 3:37 AM
Subject: Re: taven? vosku suchou cestou


> Není mi jasné, co znamená to tavení suchou cestou. Jedná se o použití
> teplovzdušného fukaru, něco ve stylu horkovzdušné pistole, která fouká do
> nádoby s rámky podobně jako vyvíječ páry? Vysvětlí to někdo podrobněji?
> Připomínám, že pokud se vosk dostane na teplotu nad cca 150 st (je to
> odhad), tepelně se poškodí a pokud se dostane na povrch teplejší než asi
> 200 st C, začne se vypařovat a rozkládat za vzniku plynných zplodin, které
> jsou asi stejně hořlavé jako třeba propanbutan.
>
> Co se týká mezistěn, podle nějakého článku o včelařství v USA se tam
> používají mezistěny se zatavenými drátky, které se už nedrátují, ale jen
> vloží do rámku. I když jsou dražší, asi jim to stojí za ten uspořený čas.
> R.Polášek
>

Děkuji za reakce.
Vidím, že již přede mnou byl někdo "pionýrem slepé uličky" a
mohl ohlásit : "tudy ne, přátelé" (... jak říká klasik J.C.)