78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Asi od roku 2000 mám langstrothy se zasíťovaným dnem a už jsem zvápenatění neviděl. Mám taky ještě vigorky, ale ty jsem míval tak nějak i dřív.
Tonda
>Mozna by stalo, za to od vcelaru nastavkovych zjistit, zda-li vubec maji problem se zvapenatenim. Zvapenateni plodu je puvodu houboviteho, je to plisen. Plisen jak je znamo potrebuje vlhko. Nastavkove vcelareni vetsinou pouziva zasitovane dna, kde je slusne vetrani a pro plisen tim padem mensi zivna puda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
P.Krátký (90.180.212.169) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Také přispěji se svými zkušenostmi.Za celých 20 let včelaření jsem ve svých včelstvech zvápenatení neviděl,ať se jednalo o izolované nástavky s dvojitou stěnou,přes nástavky z tvrzeného polystyrenu až po dnešní s jednoduchou stěnou,po celou tu dobu používám různě zasíťovaná dna(v současnosti celoplošně),všechny stanoviště mám většinu dne na jaře a na podzim osluněná,v létě jsou ve stínu pod stromy(česna na jih),kdybych ho neviděl na pracovišti VÚVč,tak ani nevím,jak vůbec vypadá.Ale např.vzdálenější soused má česna na východ,kde je ještě navíc porost vysokých stromů a pod nimi potůček,ten se této choroby nemůže zbavit,ani formidol nepomáhá.Tím můžu jen potvrdit,že nástavkové úly a zasíťovaná dna plus výhřevné stanoviště jsou dostatečně účinné proti vápnu(samozřejmě vedle jiných vlivů jako třeba genetickou výbavou matky šlechtěnou na čisticí pud apod.)
S pozdravem Pavel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

"Ale např.vzdálenější soused má česna na východ,kde je ještě navíc porost vysokých stromů a pod nimi potůček,ten se této choroby nemůže zbavit,ani formidol nepomáhá"
Taky pozoruji ústup zvápenatění za posledních cca 15 let. Připadá mi, že dřívější míšenky včely kraňky, tmavé včely a italské včely byly občas na zvápematění hodně náchylné a že svoje udělalo nejméně 30 leté šlechtění nepřímo na čisticí pud i možná přímo na vlastní citlivost na zvápenatění.
Taky si uvědumuji, že jsem u stanovišt hodně dával přednost stanovištím, na které byl snadnější dojezd nebo které nebyly otevřené širokodaleko všem pohledům nebo kde prostě byla dost rovina na kočovný včelín či kde prostě bylo snadnější ty včely domluvit, za cenu vlhčího nebo na severní straně umístěného stanoviště atd, což tady v předhůři Beskyd není "problém" , protože proti jiným oblastem mně připadá, že je tady poměrně vlhko a hodně různých pramenů a podobně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Když všichni tak já také. Jistě ani začátečníkům nebude neznámé, že tuto nemoc způsobuje mikroskopická houba - plíseň Ascosphaera apis. Larvy se nakazí výtrusy nebo myceliem (podhoubím) spolu s přijatou potravou a hynou během dvou dnů po zavíčkování. Někdy i dříve. Z toho plyne, že ani silná včelstva nejsou proti tomuto onemocnění iminní a následně se mění na včelstva slabá. Víčka buněk jsou skvrnitá, mírně propadlá, plod se mění na nažlotlou kaši ta porůstá bělavým chomáčky (vatou) a posléze se larva změní v tuhou bílou mumii "kousek vápna". Dále po vytvoření plodnic je mumie šedozelená až černá. Mumifikované larvy z podmetu i v plástech je nutno ze včelstva odstranit a spálit. Doporučuje se úl desinfikovat např. ve směsi Louhu se Savem. Dříve se používal i plamen. Včelstvu není na škodu vyměnit matku, pokud je tato stará nebo nevýkonná. Někdy stačí zvýšit čistící pud včelstva. Toho dosahujeme pokud do včelstva aplikujeme cizorodou látku jako, kyselinu mravenčí, hypermangán, moučkový cukr, kvasný nebo jablečný ocet. Naši předkové s oblibou používali hadr namočený do karbolky. Ale ten karbolový smrad!!! Já, když už je to nutné, používám způsob přemetení včel, který propaguje př. P.S., i když on jej zatím používá za zcela jiných důvodů.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(193.179.175.210) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Výborně příteli Křapko. Kdybyste vynechal poznámku o PS, bylo by to na PĚT HVĚZDIČEK. Ostatních 99% příspěvků na toto téma jsou jen kydy.
BV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu