Včelařská konference

Já jsem se jako včelař začínající v 15 letech nevyhnul těm starým,chorobami prolezlými úlům po mém dědovi,po kterém zůstaly dvě včelstva v budečácích.Tenkrát jsem ještě o včelách nevěděl zhola nic,žádné dotace na nové úly a jiné podobné vymoženosti nebyly(1990),byl tu jen zájem o něco nevšedního.Myslím,že dnešní začátečníci mají proti dřívějšku materiální výhodu,nám,když jsme chtěli mít nové úly a vybavení,tak jsme si buď museli vše koupit nebo vyrobit,což byl i můj případ,výnosy medu u začátečníka bez odborného dohledu byly velmi nízké.I tak mnozí z nás začínali a jen tak jsme se dostali ke včelaření,neodsuzoval bych to.To,jak mnozí včelaří po získání základních znalostí už je ovšem věc jiná,zdravotní stav našich včelstev se dotýká celého okolí,proto je v našem zájmu mít přehled i o včelstvech sousedů.

"Já jsem se jako včelař začínající v 15 letech nevyhnul těm starým,chorobami prolezlými úlům po mém dědovi,po kterém zůstaly dvě včelstva v budečácích.Tenkrát jsem ještě o včelách nevěděl zhola nic,žádné dotace na nové úly a jiné podobné vymoženosti nebyly(1990),byl tu jen zájem o něco nevšedního"
Taky bych asi takhle začínal, kdybych začínal znova, nějaké staré použité uly se spoustou starého propolisu a dalšího nahromaděného smetí a tmavými plásty. Proto to asi leckomu s těmi starými úly nešlo. Dnes vím, že tehdy bylo třeba ty úly zvenku i zevnitř pečlivě oškrábat, vyčistit, když by se objevily nějaké praskliny nebo dokonce vyhnilá místa a další problémy, tak to opravit nebo úl hned vyhodit, staré plásty zlikvidovat, staré matky vyměnit.... A že potom by se v těch starých úlech včelařilo stejně dobře jako v nových, když pominu odlišnosti způsobené rozdílnou kostrukcí......

Ty staré budečáky jsem hned druhý rok vyřadil a vyrobil si nástavkové,práce v nich byla hotová řehole a to už nemluvím o té spoustě žihadel.Neodsuzuji staré úly,jen mi vadil ten obtížný přístup,při mých dnešních 54 včelstev bych jejich ošetřováním strávil opravdu mnoho času.Ale myslím,že je zbytečné tady o tom polemizovat,to už musí každý vědět sám,co mu vyhovuje.Mimochodem,těm mým prvním výrobkům už je letos 20 let a pořád ještě slouží.Zdraví Pavel.

No jakpak jsem byl rád když jsem dostal od jednoho staršího včelaře plnou káru vyřazenejch Tachováků.
Poctivě jsem je očistil,opálil a každé prkénko na nástavku znovu probil.Natřel barvou a slouží dál a sloužit ještě budou.
Věděl jsem že ten člověk nikdy neměl potíže s nějakou nemocí a tak jsem si je vzal.Ušetřilo mi to v začátku spoustu peněz a umožnilo rychle expandovat do současného stavu.

"Ty staré budečáky jsem hned druhý rok vyřadil a vyrobil si nástavkové,práce v nich byla hotová řehole a to už nemluvím o té spoustě žihadel."
U zadováků bylo třeba mít bezpodmínečně v úlech čisté drážky, aby vytahování rámků bylo bezproblémové. Taky ale včelař byl skrz manipulaci s jednotlivými rámky i skrz sezení při práci těsně u úlu včelám mnohem blíž a musel je umět mnohem více "číst" než při včelaření v nástavcích. Podle toho, jak se chovají, jak jsou cítit, jak se ozývají, musel přesně vědět, kdy je třeba s nima zacházet velice opatrně a pomalu, aby nebyly ještě naštvanější, než jsou, protože stačilo těch 50 - 100 včel, co v takovém případě během práce nepřetržitě útočilo na včelaře. A kdy je možné do té práce šlápnout a dělat s nima relativně rychle.....
Na větší množství včelstev v nich to ale už dnes není. Do kočovného včelína s 20 včelstvy v zadovácích jsem přicházel v 8 - 9 hodin ráno a práci končil někdy za šera v 9 večer a trvalo mi to tři dny, než jsem v létě stihnul udělat všech dvadcatero......Taky dříve bylo normální, že včelař, pokud pracoval, měl v zadovácích tak 5 - 15 včelstev. Jak odešel do důchodu, často potom rozšiřoval počet včelstev na několikanásobek a potom byl v létě ve včelách každý den a na medu vydělával někdy i více než kolik vydělal ročně v práci. To tehdy v zadovácích trvalo obvykle tak do 70 let věku, pak už to přestával zvládat a počet včelstev začal omezovat....

Zdravím vás, to bych nevěřil, že je práce se zadováky taková řehole. Ještě že mě to minulo. Zlaté nástavky. Dnes bych si bez nástavkových úlů nedokázal představit včelaření. Třeba zase za 40 let budou nástavkové úly přežitek a včelařit se bude v něčem ještě převratnějším. Nedokážu si ale představit v čem. Zdraví P.S

No mě napadají robotické včely a budou nosit rovnou do sklinek :-D
P.K.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 28.2.2010 17:57:49
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, to bych nevěřil, že je práce se zadováky taková řehole. Ještě
> že mě to minulo. Zlaté nástavky. Dnes bych si bez nástavkových úlů
> nedokázal představit včelaření. Třeba zase za 40 let budou nástavkové úly
> přežitek a včelařit se bude v něčem ještě převratnějším. Nedokážu si ale
> představit v čem. Zdraví P.S
>
>
>

Bylo to sice pracnější ale zase taková řehole to nebyla. Budešáky byly obvykle ve včelíně a ve dvou řadách nad sebou Protože se v nich pracovalo zezadu, okolní včelstva byly od otevřeného úlu oddělena zdi včelínu a tak tam právě byl větší klid. jako dnes při nastavkových úlech. Na oknech včelínu měli někteří výkluz kterým odlétnuté včely vylétli ven a dovnitř se již nedokázaly vrátit. U nástavkových úlů zvláště v pozdním létě při slídění musím venku skončit poměrně brzy a pak se stěhuji do včelína kde je větší klid . Dnes tam jsou již také nástavky a není to již ono, ale pořád lepší jako venku.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 28.2.2010 17:57:49
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, to bych nevěřil, že je práce se zadováky taková řehole. Ještě
> že mě to minulo. Zlaté nástavky. Dnes bych si bez nástavkových úlů
> nedokázal představit včelaření. Třeba zase za 40 let budou nástavkové úly
> přežitek a včelařit se bude v něčem ještě převratnějším. Nedokážu si ale
> představit v čem. Zdraví P.S
>
>
>

Do zadováků jako objemově nedostatečných úlů musí včelař pravidelně přinášet matce prostor ke kladení. To je potom ta stará "klasika" popisovaná ve starých včelařských knihách, kdy se každých 14 dnů zakladené plásty z plodiště vyjmou a proloží střídavě mezi medníkové plásty a místo nich se zbývající plásty v plodišti proloží vytočenými nebo prázdnými plásty k zakladení nebo mezistěnami ke stavění a zakladení. Když se to nedělá, stoupne intenzita rojení od května po začátek srpna na v podstatě neúnosnou míru, když se to dělá, včely náchylné k rojení se odrojí či nějak zvládnou v květnu a zbytek roku je pokoj. Tohleto vedle přístupu zezadu je právě důvod vysoké pracosti v zadováku. Dá se to dělat rychle a trošku náhražkovým způsobem, že se třeba do plodiště jen přidá další plást a mezistěna, pokud je prostor nebo se vytáhne z medníku a plodiště jen po 3 - 6 plástech a akce provede jen mezi nimi, ale já mám takovou povahu, že jak se do toho dám, tak to rozdělám pořádně. Takže já jsem to dělal tehdy vesměs tak, že jsem vytáhnul všech 14 plástů z medníku, přes polovinu plástů z plodiště, každý plást přirozeně prohlídnul, všechno ne moc rychle, aby se moc nerozrušily včely, plásty uspořádané tak, aby se kvůli matce nemíchaly plásty z plodiště a medníku. Vyberou se k ometení plásty s medem a z nově přidaných a ze zbylých plástů se poskládá zpátky plodiště a medník. Takže nakonec byl nově uspořádaný v podstatě celý úl. No a to vycházelo na včelstvo na tu hodinu nebo spíš hodinu a půl. Je to podstatně delší čas než u nástavků, na druhé straně tam není taková těžká práce jako u nástavků, manipulace s plnými nástavky. Takže z toho byly ty tři dny v včelíně s 20 včelstvy. Tu technologii jsem pár let dával dohromady, když už jsem s tím byl víceméně spokojený a chystal se zaměřit na zmenšení času spotřebovaného na včelstvo, padl socík, zdražila přeprava traktorem a začala postupně padat relativní cena medu a rentabilita. Takže jsem včelín zaparkoval na jednom místě a snížil počet včelstev, aby místo nebylo převčeleno.
Jinak včely a úly dříve bylo zhruba něco podobného jako třeba kravičky u sedláka. U žlabu tam byla Mařena, Stračena a Jaruna atd, sedlák je znal všechny detailně, znal jejich zvláštnosti, ze změny jejich chování okamžitě poznal, že se něco děje a ony naopak znaly toho sedláka a když už přišel jejich čas a šly do masa, oplakávalo se to. Dneska je kravín s pár stovkou krav a detailně je zná pouze počítač podle těch čísel, co mají v uchu. A když uplynou 4 roky, po kterých sežerou pořád stejně žrádla ale už nedají tolik mléka, takže by se nevyplatily, počítač je pošle na jatka a místo nich přijdou jiné a nikdo to ani v podstatě nepozná. Tak je to dneska i se včelami a úly.

Jinak zadováky byly myslím výlučně technologí pro soukromé včelaře. V dobách budovatelského nadšení v 50 letech vedle družstev vznikaly taky poměrně hromadně socialistické včelařské provozy a už tehdy v těchto provozech opustili různé zadováky a almárky a včely dávali do nástavkových nebo různých polonástavkových úlů, převážených vozy a ukládaných na stanovištích na palety. To byly ty různé Lesany, Pětiletky , Moravany, Univerzály a podobně. V 60 letech pak ty provozy byly kvůli nerentabilitě - byly obvykle malé a místní, rušeny a tyhle poměrně moderní úly byly rozprodány soukromám včelařům. Velkochov zůstal a přežil jen tuším v Tachově (úl tachovák na 39x24) a Třeboni ( třeboňský úl na plásty tuším 39x27,5 )

Teda, když to tak tu práci s těmi zadováky pročítám, tak to musela být hotová alchymie. Kdo neměl v tom systém, byl vyřízený. To je jak dělat disertační práci na doktorát z práv?
P.Polášek, mám na vás takový dotaz. Protože mám r.m 39/24, jeden kolega z mé bývalé ZO, přítel Blecha, mimochodem nástavkovému včelaření rozumí dobře, mi sdělil, že jsem si měl místo r.m 39/24 vybrat raději r.m 39/27,5, jaký je v tom rozdíl, kromě rozměrů, má s tímto někdo nějaké zkušenosti? Zdraví P.S

Podle mého názoru je rozdíl v tom, že včelstvu pak stačí jako plodiště dva nástavky a možná by bylo ještě lepší mít 39/30, pak není nutná mřížka. Při 39/24 mají plodiště ve dvou nástavkách a zasahuje z části i do třetího. Ale to zjednodušuji, protože záleží na více okolnostech- nadmořská výška, snůškové podmínky atd.
Pěkný večer, Petr Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: p?vodn? technologie
> Datum: 28.2.2010 22:39:40
> ----------------------------------------
> Teda, když to tak tu práci s těmi zadováky pročítám, tak to musela být
> hotová alchymie. Kdo neměl v tom systém, byl vyřízený. To je jak dělat
> disertační práci na doktorát z práv?
> P.Polášek, mám na vás takový dotaz. Protože mám r.m 39/24, jeden kolega z
> mé bývalé ZO, přítel Blecha, mimochodem nástavkovému včelaření rozumí
> dobře, mi sdělil, že jsem si měl místo r.m 39/24 vybrat raději r.m 39/27,5,
> jaký je v tom rozdíl, kromě rozměrů, má s tímto někdo nějaké zkušenosti?
> Zdraví P.S
>
>
>

Zajímalo by mne jaké % čistých zadováků je dnes provozováno, že se tomu věnuje taková pozornost. Myslím, že velmi významnou část úlů tvoří úly zadem i vrchem přístuné typu český či moravský univerzál, pětiletka, lesan a pod. A v těch se ošetřování proti návstavků až tak moc neliší. A všechny ty obstrukce, které se zde popisují u budečáků se těchto úlů netýkají. V těchto úlech se dá docela slušně a v pohodě včelařit. Na přítěž je trochu vyšší váha jak úlů, tak medníků a také neoddělitelné dno.

Lesan nejde obsluhovat ze zadu, má studenou stavbu na 9 rámků. V podstatě je to předchůdce tachováku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?vodn? technologie
> Datum: 28.2.2010 23:31:25
> ----------------------------------------
> Zajímalo by mne jaké % čistých zadováků je dnes provozováno, že se tomu
> věnuje taková pozornost. Myslím, že velmi významnou část úlů tvoří úly
> zadem i vrchem přístuné typu český či moravský univerzál, pětiletka, lesan
> a pod. A v těch se ošetřování proti návstavků až tak moc neliší. A všechny
> ty obstrukce, které se zde popisují u budečáků se těchto úlů netýkají. V
> těchto úlech se dá docela slušně a v pohodě včelařit. Na přítěž je trochu
> vyšší váha jak úlů, tak medníků a také neoddělitelné dno.
>
>
>

Kolik zadováků?
Myslím že velmi mnoho asi více než 50%
Na tomto foru je včelařů včelařících v zadovácích asi málo.
Přes to p.Polášek doufám že toto vaše téma není propagací této technologie.
Řeknu vám proč si myslím že tyto technologie jsou překonány a jsou jen přetrvávající historií. Asi 20 let mých začátků jsem s 10-15ti včelstvy včelařil na 2 prostorech universálů. samozřejmě s mřížkou. Abych žekl dělalo mi to i tehdy velkou radost protože pohled za okenko byl a je dodnes uchvacující a já okénka nemám.
Ale pamatuji i rok (asi tak 1970)kdy se 9 z mých 10ti včelstev chtělo rojit. Bylo to v době kdy původní technologie neukládala při dobrém vývoji včelstva nasadit další medník, tenkrát to nebyl nástavek co se nasazovalo byl to medník a druhý medník se nedával protože tolik medu nikdy nebylo.
Největší chybou původní technologie nebo technologií bylo a je že zadováky nemají možnost rozšiřování podle požadavků včelstva.
Uvedu příklad z Optimalu.
Celý svůj včelařský život jsem selektoval včelstva a dosáhl jsem velmi nizké rojivosti.( Skoro 1 roj u deseti včelstev za deset let!) (rojivost je přirozená ale je geneticky vázána, česky se to řekne : někdo má rát holky jiný
vdolky.)
Pořídil jsem si jiné včely inseminované matky.
Asi kolem 1.6.2005 jsem ve včelstvu které obsedalo 6nástavků 42x17
nalezl asi 30 již 2 cm matečníků. Řekl jsem si vylamovat nemá cenu to nezastavíš. roztrhl jsem 2x plodové nástavky a vložil mezi +2 nástavky trubčích plástů. Do několika dnů se letová frekvence zvýšila, a asi za deset dní zrušily matečníky, vzal jsem jim jeden nástavek protože jsem se bál že se mi úl větrem zkácí. přinesly 149+-10kg medu.
Píši to proto že u zadováku to nejde udělat. A kdybych měl zadováky a né nástavky nevěděl bych ani do jaké síly mohou někdy některé včelstva dorůst.
Přes to se domnívám že i u takovýchto včel v nástavcích je možno se k nim chovat s pokorou.

Přinesl jsem na schůzi ZO rámek 42x 17 s plastickými bočnicemi které jsem koupil a zkoušel... Dal jsem ho kolovat... a dozvěděl jem se cituji :"co to máš za blbou míru" Z asi 20ti včelařu máme 2včelaři 42x17 ostatní převážně 39x24
a kolik má více nástavků nevím asi více než polovina má zadováky.
Nemohu jim ani dát moje matky protože jim to z těch almárek uletí.
J.B.

Pavle zdravím.Vyšší rámek je výhodou zvláště na jaře,kdy matka má ucelenější plochu plástů a nemusí překonávat mezeru mezi rámky,takže plodové těleso relativně roste rychleji.Hodí se spíše do poloh s ranějšími snůškami.Znám několik větších včelařů na míře 39 na 27.5 a menší rámek už by nechtěli.Docela velkou nevýhodou je mít tento rámek v medníku,s výškou rámku roste i hmotnost,do takového plástu se vejde v pohodě 2.5 i více kg krát počet v nástavku krát počet včelstev na stanovišti,takže medobraní po vydatné snůšce už vyžaduje slušné fyzické výkony(pokud na to nemáš nějakou mechanizaci nebo třeba levnou pracovní sílu).Mě stačilo v zaměstnání při chovu matek denně zvedat medníky u moravských univerzálů,po sezoně jsem pěkně cítil záda.Pavel.

Zdravím vás,
pokud chci mít totiž velkochov, musím se zavčas rozhodnout, na kterou r.m přejít, či zůstat na r.m 39/24
U ale 39 chci zůstat... BUdu všechny míry muset okoukat a pak se rozhodnu. Pavel

Mně připadá míra 39x27,5 ještě kompromisnější než 39x24. Byla to dobrá míra pro včelaření v zadovácích, protože při jejím použití se mohla nechat koncepce 2x12 nebo 14 rámků rámků a zvýšení plochy bylo takové, že při 2x14 už mohl vnitřní prostor úlu víceméně stačit.
Ale v nástavcích na včelaření jen s jedním rozměrem rámků bude neobratnější než 39x24 a na včelaření s dvěma výškami rámků bude vhodnější 39x30 společně s 39x cca 18 nebo rovnou s přesnou polovinou 39x15.
Včelky ale snesou hodně.

U zadováků se skládá sedliště, plodové hnízdo i medník z jednotlivých rámků. Je tedy třeba zásady, jak by to asi včely chtěly, znát, jinak to včelky ještě týden po zásahu napravují a na snášení medu jim potom moc času nezbude. U nástavku se dá tato znalost obejít manipulací s celými nástavky, kdy si včelky v nástavku tohle zařizují samy. Ale ani u zadováku to není žádná nějaká hrozná alchymie, spousta věcí se prostě od včelek časem odkouká. Rozdíl je ten, že v zadovácích nemůže včelařit včelař bez pokory, který si myslí, že už všechno ví a všechno zná a který chce včelky ohýbat podle svých nápadů, protože ihned, jak se o to pokusí, tvrdě narazí. V nástavcích ani narazit nemusí.
Co se týká provozování zadováků, asi jich už zbylo skutečně málo. Jejich doménou jsou malé prostory, do kočovné maringotky běžných rozměrů se jich dá nacpat 50 - 70 úlů, potom asi různé malé včelíny, kde přechod z zadováků na nástavky znamená snížení počtu včelstev na třetinu, čtvrtinu.
Co se týká rámkové míry 39x24 a 39x27,5 , s 39x27,5 zkušenosti nemám. Popravdě řečeno ani neřeším, jestli pod mřížku dva nebo tři nástavky 39x24. Protože teď mám poměrně málo včelstev, můžu si dovolit včelstva ošetřovat přehazováním plástů s plodem nad mřížku podobně jako v zadovácích. A při takovém způsobu ošetřování je úplně jedno, jestli jsou pod mřížkou 2 - 3 nebo i víc nástavků 39x 24 nebo jiných. Jen je třeba přehazováním rámků udržovat mřížku uvnitř plodového hnízda. Totéž by bylo při nižších rámcích, kde by ale s menšími rámky přibyla manipulace a nejspíš by totéž bylo ještě i s rámky 39x27,5, s většími rámky už asi ne. Na hraně by bylo v květnu a červnu, kdyby byl pod mřížkou jen jeden nástavek s 10 rámky 39x24, ale při zvýšené pozornosti by se nejspíš i tady to dalo zvládnout.
Ohromně by pomohlo, kdyby šlo ve včelstvu nějak identifikovat matku, třeba nějakou elektronickou značkou, aby se přendávané plásty nemusely otřepávat, potom by to byla i docela rychlá technologie vhodná pro větší počet včelstev.

>Rozdíl je ten, že v zadovácích nemůže včelařit včelař bez pokory, který si myslí, že už všechno ví a všechno zná a který chce včelky ohýbat podle svých nápadů, protože ihned, jak se o to pokusí, tvrdě narazí. V nástavcích ani narazit nemusí.<
------------------------------------------------------------
Ano pokora. To je to co dnes chybí mnoha lidem a nejen některým včelařům. Jestliže chybí včelaři při chovu v nástavkových úlech pokora, narazí zcela jistě také. Včely to nedají sice znát žihadly okamžitě, ale včelař spláče nad výdělkem. To, co dají u zadováků včely bezprostředně najevo, to se u nástvkových úlů projeví se zpožděním na rojení, síle včelstev a výnosu. Ta pokora, pokora....
JK

U budečáků stačilo se někdy podívat za okénko a včely se nemusely zbytečně a pracně rozebírat,dnes je podobnou obměnou durafol nebo jiný materiál na strůpku,či stačí odklopit nástavek a hned víte,kolik uhodilo,jste v těsnějším kontaktu se včelami také ,za cenu velké úspory času,také na česně se dá ledacos vyčíst,je zbytečné včely častokrát rozebírat a nástavkové úly to umožňují,jen se v nich musíte naučit"číst" .Tady u nás(Slánsko)je včelař,který i ve věku přes osmdesát let obhospodařuje se synem více jak 60 včelstev v budečácích,vše má v naprostém pořádku,má můj obdiv,i tak dodnes někteří včelaří bez problémů.

Tak to před ním klobouk dolů. Oběma. CHtěl jsem se zeptat. Včera jsem tu zveřejnil své WEB stránky, rád bych znal vaše komentáře, pokud mi je sdělíte, jakékoliv. Děkuji.Zdraví P.S