Včelařská konference

Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
Po prvním červenci začnu s krmením.
Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.
Nemohl jsem pochopit jak někdo může přijít v zimě o včely, moje ztáty bývaly tak jedny včely za deset let a většinou mojí chybou.
Asi před pěti lety jsem přišel o 12 včelstev hlady.
krmil jsem 18 kg a to bylo málo, byla dlouhá zima.
6včelstev padlo jednoznačně hlady neměly zásoby a 6 včelstev mělo dostatek zásob ale sedělo v jedné polovině dvou nástavků 42x17 a v druhé mělo zásoby.Zimuji na 3 nástavcích.
Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je však rychlý (v závislosti na počasí ).
Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.

Přetahuji se s nimi o plné plásty cukru, ukládají je často do druhého nástavku od shora a sedí na nich,horní nástavek je poloprázdný a v 60ti % obsazený včelami.Kdybych je takto nechal se zásobami pod sebou část by jistě při delší zimě nepřežila.
Píši a maluji si kde které včelstvo v listopadu sedí a v půli března kontroluji zda mají kontakt se zásobama eventuelně překládám zásoby k nebo do sediska.
J.B.

Na mých stanovištích končí snůška v polovině srpna. Aspoň se o to snažím ukončit snůšku tak pozdě. Dříve jsem měl víc včelstev a včely občas měly hlad v druhé polovině června a potom na konci července a v srpnu, byly potom na lípu a na krmení na zimu slabší. Je fakt, že tehdy v zadovácích to méně vadilo než teď. Líp poněkud ubylo, takže jsem mohl snížit i počet včelstev. Ke konci července a v srpnu kvetou v lese a kolem ostružiníky, pcháče a lopuchy kolem polí, na loukách čekanka (štěrbák), netýkavka žláznatá a ještě potom spousta další buřeně v lesích a v trávě na okrajích lesů a polí. U baráku potom v pozdním létě živí včely to, co kvete v méně sekaných trávnících, kvetoucí zelenina, co ještě někteří lidi pěstují, dýně, tykve, okurky..., letos jsem zaznamenal zřetelnou snůšku z cca 20 metrů čtverečních stěny sousedova baráku obrostlé jakýmsi loubincem nebo něčím podobným....

...a včely měly občas hlad.

Věnuj se raději filatelii,než trápit živý organizmus.Já bych takovým včelařům nedal týden do huby a nevím,jak by se ti to líbilo!!!To platí i pro ostatní!!!

Dne Saturday 16 of January 2010 14:40:23 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> ..a včely měly občas hlad.
>
> Věnuj se raději filatelii,než trápit živý organizmus.Já bych takovým
> včelařům nedal týden do huby a nevím,jak by se ti to líbilo!!!To platí i
> pro ostatní!!!

tyden bez jidla - to je normalni pust - (zdravy) clovek vydrzi bez problemu i
dele (www.pust.cz). Vcely jsem netestoval, ale na jare se mi obcas stane, ze
nejake jsou uplne nasuchu (vetsinou jsou nasledujici sezonu nejlepsi
medarky - mozna si to pamatuji), jak dlouho netusim, ale jedny jsem mel, ze
se misto proletu jen "prolezaly", coz jsem v literature nikdy necetl, jak
dlouho musi vcelstvo hladovet, aby jen lezly (samozrejme si za to muzou samy,
zakrmene byly vsechny vcelstva stejne) , po dodani zasob jedny z nejlepsich
medarek.

Ohledne filatelie - kolik medu z tech albumu vytacite ?


Honza

Jan Cervenka
Vcely jsem netestoval, ale na jare se mi obcas stane, ze
nejake jsou uplne nasuchu (vetsinou jsou nasledujici sezonu nejlepsi
medarky - mozna si to pamatuji), jak dlouho netusim, ale jedny jsem mel, ze
se misto proletu jen "prolezaly", coz jsem v literature nikdy necetl, jak
dlouho musi vcelstvo hladovet, aby jen lezly (samozrejme si za to muzou samy,
zakrmene byly vsechny vcelstva stejne) , po dodani zasob jedny z nejlepsich
medarek.

___________________________________________________________

Tomu se ale opravdu říká " Za pět dvanáct "

//\/\\//

když je tu diskuze o všemožnách pozdních zdrojích, jaký je váš názor na jetel plazivý (bílý)? kolem stanovitě mám samé pastviny, louky - orná půda zde není. jetel zde obvykle kvete až do konce září, poslední zbytky i v říjnu až do zámrazu.

"jetel plazivý (bílý)"
Dobrý zdroj nektaru i kvalitního pylu pro udržovací snůšku a pyl je dobrý základ pro krmení na zimu. Pokud je ho hodně a včelstev na stanovišti méně, mohl by z toho být i nějaký med pro včelaře. Z dob, kdy jsme jezdil v srpnu na červený jetel, vím, že jetelový med je dost kvalitní. Zvláště když byl říznutý medovicí. Akorát já jsem bílý jetel v okolí neměl tolik, aby poznal nějaké závislosti na počasí. Třeba z červeného jetele byla snůška pro včelaře pouze tehdy, pokud bylo v době jeho květu sucho, zkrátily se okvětní trubky a včely snadněji dosáhly na nektar, jinak včelky nanosily jen pro sebe.

Probléem pak mohuou být y nástavky a rámková míra včelí mezera se počítá od plástu k plástu ne jak se někteří domnivájí od rámku po rámek, tam může pak vznikmout rozdíl i 4 cm pro moderní včelaření je to ten nejdůležitejší údaj
Toje pak pro včelstvo 2cm někdy nepřekonatelná vzdálenost ro přechod k zásobám.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: "vigor"
> Datum: 16.1.2010 14:01:55
> ----------------------------------------
> Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
> Po prvním červenci začnu s krmením.
> Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.
> Nemohl jsem pochopit jak někdo může přijít v zimě o včely, moje ztáty
> bývaly tak jedny včely za deset let a většinou mojí chybou.
> Asi před pěti lety jsem přišel o 12 včelstev hlady.
> krmil jsem 18 kg a to bylo málo, byla dlouhá zima.
> 6včelstev padlo jednoznačně hlady neměly zásoby a 6 včelstev mělo dostatek
> zásob ale sedělo v jedné polovině dvou nástavků 42x17 a v druhé mělo
> zásoby.Zimuji na 3 nástavcích.
> Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v
> červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je
> však rychlý (v závislosti na počasí ).
> Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím
> se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.
>
> Přetahuji se s nimi o plné plásty cukru, ukládají je často do druhého
> nástavku od shora a sedí na nich,horní nástavek je poloprázdný a v 60ti %
> obsazený včelami.Kdybych je takto nechal se zásobami pod sebou část by
> jistě při delší zimě nepřežila.
> Píši a maluji si kde které včelstvo v listopadu sedí a v půli března
> kontroluji zda mají kontakt se zásobama eventuelně překládám zásoby k nebo
> do sediska.
> J.B.
>
>
>

jak může vzniknout mezera 4cm? pozoruji pouze rozdíl mezi panenskými x již vytáčenými soušemi. ty odvíčkované mi nikdy nedostaví tak vysoko.

jak může vzniknout mezera 4cm? pozoruji pouze rozdíl mezi panenskými x již vytáčenými soušemi. ty odvíčkované mi nikdy nedostaví tak vysoko.
------
omlouvám se, až teď mi došlo, že byla řeč o mezeře mezi nástavky a ne ránky v nástavku. sedím si na vedení :)

"jak může vzniknout mezera 4cm?"
Kolega asi myslel mezeru v zadováku mezi rámky v plodišti a medníku, ta bývá napevno a musí se do ní přes léto vejít ještě mateří mřížka. V mých starých zadovácích bylo 3 - 4 cm a v novějších 2 - 3 cm.
Když jsou ale obojí spojované včely dost silné, dokáží překonat i tu mezeru 4 centimetry, jednou jsem to viděl a byl to docela zážitek.

>"jak může vzniknout mezera 4cm?"
Kolega asi myslel mezeru v zadováku mezi rámky v plodišti a medníku, ta bývá napevno a musí se do ní přes léto vejít ještě mateří mřížka. V mých starých zadovácích bylo 3 - 4 cm a v novějších 2 - 3 cm. Když jsou ale obojí spojované včely dost silné, dokáží překonat i tu mezeru 4 centimetry, jednou jsem to viděl a byl to docela zážitek.<
------------------------------------------------------------
Mohu-li k uvedenému něco říci, tak následující.
Budeme-li předpokládat u dvou na sobě postavených nástavků ideální mezeru mezi horní loučkou spodního rámku a spodní loučkou horního rámku 8 mm, vychází mezera takto:

Horní loučka spodního rámku je vysoká 10 mm + mezera 8 mm + spodní loučka horního rámku 6 mm + nedostavěný plást ke spodní loučce horního rámku 10 - 15 mm = 34 - 39 mm. Nahradíme-li pro názornost, mezeru 8 mm mezerou např. 20 mm (u zadováků) = 46 - 50 mm. Jak vidíme, nelze počítat pouze mezeru mezi nástavky (plodištěm a medníkem), nýbrž musíme počítat veškerá "hluchá místa", veškeré mezery mezi voskovým dílem. Nejen mojí zkušeností je , že včelstvo pro zimování potřebuje mít v dosahu zásoby na pokud možno nepřerušeném voskovém díle.
Zdravím a jdu hrabat sníh, zase potvora padá. JK

"Horní loučka spodního rámku je vysoká 10 mm + mezera 8 mm + spodní loučka horního rámku 6 mm + nedostavěný plást ke spodní loučce horního rámku 10 - 15 mm = 34 - 39 mm. Nahradíme-li pro názornost, mezeru 8 mm mezerou např. 20 mm (u zadováků) = 46 - 50 mm. Jak vidíme, nelze počítat pouze mezeru mezi nástavky (plodištěm a medníkem), nýbrž musíme počítat veškerá "hluchá místa","
Aha, tak to jsem viděl, jak zimní chumáč při spojování v zadováku překonal mezeru nejméně 6 centimetrů. Včely na spodních rámcích se začaly nadouvat nahoru do prázdného prostoru mezery stejně tak jako včely na horních rámcích se začaly prodlužovat dolů. Pak se propojily a za mírného hučení včely ze spodních rámků doslova přetekly do horního nástavku k včelám nahoře. Během pár minut to bylo hotovo, ani jsem nestihl dospodu dát všechny rámky.
V zimním chumáči asi za obvyklých podmínek v zimě včely mezi sebou komunikují tak, že se chumáč chová víceméně jako jeden organismus. Třeba kdysi jsem se snažil po krmení vytahovat krmítka. Jednou jsem to neudělal a krmítko, misku pod květináč o průměru tak 20 centimetrů a s okrajem vysokým tak 2 - 3 centimetry jsem ve včelách nechal, pozdě na podzim už nebylo počasí na otevření včelstva. V období teplot mírně nad nulou jsem koukal, že miska je plná živých zimujících včel z zimního chumáče. Pak bylo pár týdnú období mrazů, jsem otevřel včely a čekal jsem, že v misce bude závěj mrtvých včel uhynulých hladem, ale miska byla úplně prázdná, včely z ní prostě vylezly. Pak jsem přišel zas za oblevy a miska byla zase plná zimujících živých včel. Přitom ze středu misky do centra zimního chumáče k zásobám byla vzdálenost 15 - 20 centimetrů, z toho na délce několik centimetrů průlezu do misky byl spojovací průřez jen takové dva cm čtvereční. Pokud tedy včely nekomunikovaly přes několik milimetrů silné dno plastové misky zvukem nebo vibracemi, musely nějak komunikovat s většinou zimního chumáče na vzdálenost těch nejméně 15 centimetrů a to doslova úzkým hrdlem s průřezem jen pro několik včel. A dopravovat nějak do misky zásoby.

> Přetahuji se s nimi o plné plásty cukru, ukládají je často do druhého
> nástavku od shora a sedí na nich,horní nástavek je poloprázdný a v 60ti %
> obsazený včelami.Kdybych je takto nechal se zásobami pod sebou část by
> jistě při delší zimě nepřežila.
> Píši a maluji si kde které včelstvo v listopadu sedí a v půli března
> kontroluji zda mají kontakt se zásobama eventuelně překládám zásoby k nebo
> do sediska.
> J.B.

Zdravim dokonale popisuje to co pozoruju v NN uz druhou treti sezonu. Ja se s nimi ale nepretahuji a proto v techto chvilich mi hladina adrenalinu stoupa ale to mam kazdorocne, snad se to vekem zlepsi. Doposud jsem si tim, ze nekdy horni nastavek je poloprazdny zasob nezpusobil bolest, uvidime co bude.

Mate to vyzkouseno ze si samy neporadi pokud jim zasoby - nastavky neusporadate?? Zimuji ve 4-6NN a tam si ty zasoby stahnou ke hnizdu cili horni je prazdnejsi a zatim vzdy to takto dotahly do jara (mam ale maly vzorek - takto 6 - 8 vcelstev).

P. Krapka mi k tomuto radil tedy jestli jsem to spravne pochopil, ze je v case pripravy na zimu - krmeni posunout hnizdo vzhuru cca pod 1-2NN od shora a nakrmit do techto, tim se eliminuji pripadne prazdne, poloprazdne NN nad hlavou. Toto uz jsem nestihl vyzkouset.

Kdyby nahodou si vsimnul p. Dvorsky ci nekdo kdo ma vyzkouseno prosim o komentar. Stale mi to vrta hlavou zda moc neriskuju ale verim vcelam...
Ve 39x24 ve 2N se mi takto az na vyjimku nedeje, sedi ve druhem pod strupkem. Ve 3N uz se toto stava a sednou si klidne dolu, pak nastavek zasob a pak mene zasob, zatim to nechavam, jeste jsem si nenabehl... Krmim 18-20kg

T.H.