Včelařská konference

Pokud to nepojede podle vašich představ, budete muset mít akumulátory
dva - 2x12V a pokud to bude moc, pak budete řešit nějaké řízení
napájecího napětí.
-----------
Nejsem elektrikář /i když mě za to platí:-) /, ale je ještě jedna možnost mezi tím. Zapojit k 12V autobaterii dobrou (výkonou) nabíječku. Trochu tomu zvedne mandle.



A když jsme u těhle všech bastlů - jaké jsou dneska vlastně profi možnosti. Tedy co si můžu koupit, Vždyť dneska vektorový měnič pro průmysl se dá podle inzerce koupit za necelé tři tisíce s daní?
3f motor s převodovkou co může honit i pastování atd.
To je jenom v imperialistických katalozích?

Karel

Nabíječka jenom v době mimo chod medometu vrátí do baterie trochu šťávy. Vlastní napětí baterie ale při chodu medometu nezvýší. Maximálně že by se točilo s tak velkými přestávkami a nabíječka by byla tak silná, že by baterie byla během vytáčení stále nabitá s bylo tam stále plné napětí nabité baterie 14,4 voltů. Nebo ještě větší napětí plynující baterie

RP:
Nabíječka jenom v době mimo chod medometu vrátí do baterie trochu šťávy. Vlastní napětí baterie ale při chodu medometu nezvýší. Maximálně že by se točilo s tak velkými přestávkami a nabíječka by byla tak silná, že by baterie byla během vytáčení stále nabitá s bylo tam stále plné napětí nabité baterie 14,4 voltů. Nebo ještě větší napětí plynující baterie
------------------------
No, chce to vzít tu baterku, dobrou nabíječku a průměrný voltmetr a vyzkoušet to.

:-)

Karel

"No, chce to vzít tu baterku, dobrou nabíječku a průměrný voltmetr a vyzkoušet to."
Startovací olověný akumulátor je velice tvrdý zdroj, s vnitřním odporem 0,00něco ohmů. Nedá se tedy čekat, že by pár ampérů z nabíječky posunulo napětí olověné baterie nějak znatelně výš. Kromě případu, kdy baterku prostě nabije. A to je zase záležitost nabíjecích a vybíjecích křivek, z těch se todá bez problémů odečíst.
Chtělo by to, aby Petr napsal blíže, jakým způsobem chce ten medomet provozovat, jestli někde venku v lese jen z baterie nebo jestli ta baterie je jen proto, že jiný zdroj, trafo, impulzní zdroj atd, nemá momentálně k dispozici. Aby rady byly k věci.

Pro udržování stále nabitého olověnného akumulátoru 12V je třeba napětí 13,8V. Toto je také nominální napájecí napětí různých zařízení zálohovaných z baterií (vysílačky, alarmy..)Zdroj je nastaven přesně na oněch 13,8V (většinou se to ani nedá změnit), akumulátor je připojen paralelně a tím je udržován stále v plně nabitém stavu. Při výpadku sítě není potřeba nic přepínat, zařízení jede z baterie. Při dobíjení tímto napětím se vlastně pouze nahrazují ztráty samovybíjením a nerozkládá se voda.
To je princip dobíječů (nikoliv nabíječů) akumulátoru např. u aut odstavených na zimu. Dobíječ je připojen nepřetržitě (i několik měsíců), na jaře pak stačí jen otočit klíčkem startéru před prvním výjezdem na včelnici.
Dobíječe se na nabíjení nehodí, ty levnější se mohou i poškodit. Nabíječky zase snadno překročí oněch 13,8V.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Wednesday, December 30, 2009 10:49 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: pohon medomedu

Nabíječka jenom v době mimo chod medometu vrátí do baterie trochu šťávy.
Vlastní napětí baterie ale při chodu medometu nezvýší. Maximálně že by se točilo s tak velkými přestávkami a nabíječka by byla tak silná, že by baterie byla během vytáčení stále nabitá s bylo tam stále plné napětí nabité baterie 14,4 voltů. Nebo ještě větší napětí plynující baterie

Tak proto mi na vojně v nabíjárně vtloukali do hlavy , že na nezatížené baterii je 14,4 V. No jo komunisti , oni to prostě sabotovali , správně tam mělo být 13,8V :-) .

14.4 v je napětí začátku plynování 6článkové olověné baterie. Baterie kolem tohoto napětí při nabíjení už začíná být plná a tak část proudu cpaného do baterie nabíječkou se neuloží, ale spotřebuje se na rozklad vody v elekrolytu baterie na kyslík a vodík, baterie takzvaně "vaří" Klasická baterie to bez problémů vydrží nějakou hodinku, mezitím se nabije úplně, nabíjecí napětí na ní stoupne ještě o nějaký volt nad 14,4 V a všechen proud potom cpaný nabíječkou se spotřebovává na rozklad vody v elektrolytu. Když se nabíječka potom odpojí, bublinky vyprchají a za nějakou hodinku se napětí takhle plně nabité baterie ustálí na hodnotě těch cca 14,4 voltů. To platí pro klasickou olověnou baterii se šroubovacími uzávěry, kde jsou otvory pro únik vytvářeného kyslíku a vodíku a kde jsou šroubovací zátky, které se dají odšroubovat a vyvařená voda doplnit destilkou. A taky můž být použit k nabíjení jednoduchý zdroj nabíjecího proudu, kdy k plnému nabití nemusí být ani měřič napětí baterie, pozná se to podle doby nabíjení a toho plynování.
Dneska se čím dál více uplatňují bezúdržbové olověné baterie. Ty jsou uzavřené a s únikem plynů a s doplńováním elektrolytu se u nich nepočítá. Větší vývin plynů uvnitř znamená u nich zničení baterie. Proto se tyto baterie nenabíjí úplně, ale nabíjí se střelím na 95 % kapacity oproti předchozímu a když napětí na baterii dosáhne cca 13,8 voltů neboli napětí, kdy ještě spolehlivě nedochází k plynování, nabíjení se musí ukončit. Nabíječky těchto akumulátorů proto vyžadují bezpodmínečně hlídač napětí baterie, který při dosažení těch 13,8 voltů na nabíjené baterii nabíječku odpojí. Tyhlety uváděné napětí taky mohou podle konkrétního akumulátoru kolísat v rozmezí nějaké desetinky voltu, rozhodující je potom graf takzvané nabíjecí a vybíjecí křivky, který by měl být k sehnání u výrobce.
Taky tady jde o technický pokrok, dneska levná apolehlivá nabíječka, která se vypne při dosažení stanoveného napětí na baterii s přesností na desetiny až setiny voltů, není s polovodiči vůbec žádný problém.
Jinak jakákoliv olověná baterie, otevřená i uzavřená, dlouhodobě udržovaná na napětí, třeba ve včelíně dobíjená větrníkem či fotovoltaikou nebo doma na udržovacím nabíječi, by měla být na napětí mezi 13 - 14 volty, třeba zrovna na těch 13,8 volt. Dlouhodobé udržování napětí na prahu plynovacího napětí totiž snižuje životnost baterie - dojde rychleji k křehnutí a rozpadu olověných elektrod uvnitř.

A nedobíjení a samozřejmě přílišné vybíjení způsobuje snižování kapacity- paměťový efekt - snížení životnosti.
Pokrok je jen v tom , že dnes stojí nový ACCU zlomek naší výplaty , na rozdíl od dob minulých.

U olověné baterie se paměťový efekt prakticky neprojevuje.
Objevuje se jenom u NiCd a NiMh akumulátorů a to ještě při specifickém použití, při běžném se projevuje minimálně. Naopak, v případě třeba tužkových samostatných článků, které se potom skládají v přístroji ve vícečlánkovou baterii, má mediální zdůrazňování paměťového efektu na svědomí obrovské množství článků zbytečně zničených po několika cyklech nabití a vybití příliš hlubokým vybíjením. Zvláště v případě starších NiCd článků, kde kadmium z nich je hodně toxický prvek, takhle média přispěla docela znatelně přes vyhazování těchto zničených článků k zbytečnému dalšímu rozšíření kadmia v prostředí.

U olovených batérii ak stojí dlhšie vybitá prebieha sulfizácia(chemická reakcia), ktorá potom bráni opätovne nabiť batériu na plnú kapacitu. Tento dej je nezvratný.

Když jsme u těch rad, tak pro jakéž takéž řízení různých stejnosměrných
motorků u medometu bude stačit systém používaným Františkem Křižíkem z
předminulého století, to je zapojení omezovacího odporu mezi napájecí zdroj
(akumulátor) a stejnosměrný motor. Změnou hodnoty odporu se dá dosáhnout
řízení změn otáček pohonu. Někteří z nás starších si pamatují , jak ještě
jezdily po Praze staré dřevěné Křižíkovy tramvaje, řidič stál u kotroleru a
pákou zařazoval a vyřazoval odpory. Dnes jsou tramvaje a podobné prostředky
vybaveny super moderními pohony (třeba s tím vektorovým řízení) a plní
stejnou funkci, točí se to, stačí si vybrat.
S pozdravem Haf
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 30, 2009 10:42 PM
Subject: Re: pohon medomedu


> Pokud to nepojede podle vašich představ, budete muset mít akumulátory
> dva - 2x12V a pokud to bude moc, pak budete řešit nějaké řízení
> napájecího napětí.
> -----------
> Nejsem elektrikář /i když mě za to platí:-) /, ale je ještě jedna možnost
> mezi tím. Zapojit k 12V autobaterii dobrou (výkonou) nabíječku. Trochu
> tomu
> zvedne mandle.
>
>
>
> A když jsme u těhle všech bastlů - jaké jsou dneska vlastně profi
> možnosti.
> Tedy co si můžu koupit, Vždyť dneska vektorový měnič pro průmysl se dá
> podle inzerce koupit za necelé tři tisíce s daní?
> 3f motor s převodovkou co může honit i pastování atd.
> To je jenom v imperialistických katalozích?
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4730
> (20091230) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

FH:
Když jsme u těch rad, tak pro jakéž takéž řízení různých stejnosměrných .....
---------
Když jsem byl kouknout na kolegu z práce - profesionálného pohonáře s velkou praxí, tak jsem byl zvědav jaký má pohon.
A byl bez jakékoli elektrické regulace.
Nahoře žádná klika ani motor, dole pod košem na hřídeli velké kolo a na páce obyčejný malý asynchronní motorek s kolečkem opásaným gumou. Páka končila vedle medometu a byla tam vidlice jako na berlích.
On stál vedle, odvíčkovával a občas pošoupl nohu na špičce do strany a přitlačil pastorek do záběru. Ztráty - prokluz, měkká charakteristika slabého motorku společně se setrvačností udělalo své.
Dokonce mi prodal obyčejný soc. pohon s regulací a ten mi slouží dodnes. Jemu vadil nad košem, no já jsem si zvykl.

ALe pokud bych někdy pořizoval medomet se svislou osou, určitě bych nechtěl pohon nahoře. Mít možnost plnit a nakládat dvěma rukama zkrátí čas odstávky na polovinu :-)

No a kdybych musel někdy vytáčet mobilně, vážně bych se zamýšlel nad nožním pohybem jako u kolovratu se setrvačníkem. Ve srovnání s energií kterou musím vydat abych došel pro plásty a vrátil je do úlu, je to už minimum námahy a ruce jsou volné na odvíčkovávání. :-)))

Karel
P.S.
Když se objevily opět po válečných baterkách BŽUM,BŽUM na páčku nová verze baterek na kličku, nakoupil jsem je do všech aut atd. tedy tam kde mají funkci pomoci v nouzi. Nemusím řešit jestli je uložená baterka nabitá a fungují i za mrazu.

Dne Wednesday 30 of December 2009 23:44:06 František Hazdra napsal(a):

> zdroj (akumulátor) a stejnosměrný motor. Změnou hodnoty odporu se dá
> dosáhnout řízení změn otáček pohonu. Někteří z nás starších si pamatují ,
> jak ještě jezdily po Praze staré dřevěné Křižíkovy tramvaje, řidič stál u
> kotroleru a pákou zařazoval a vyřazoval odpory.

ano,

ale pouziti odporu je sice jednoduche (idealne pouziti potenciometru, nebo
trimru http://cs.wikipedia.org/wiki/Potenciometr ), ovsem nevhodne v pripade
pouziti na autobaterii - narozdil u drive spomenutych (vlakno o ometaci vcel)
pulsnich regulatoru maji velky odber. A to i u te tramvaje. Teduy pokud Vam
nezalezi na spotrebe elektriny, je mozne vykonny potenciometr (bude PODSTATNE
vetsi, nez ten, co jsem uvedl na odkazu) pouzit. Mnohem lepsi je ale pouzit
ten pulsni regulator.

Honza

Dobrý den,tady pořad řešíte jakesi odpory a fr.meniče tady frajer z videa nema s tím žádný problem nandal na medomet motor z pračky a reguluje to vypínačem:
http://www.youtube.com/watch?v=aS5Tc97W6sI

Tady to je trošku detailně popsané:http://picasaweb.google.de/churchy30/ImkerInfos#